Fidelio

Jediná opera Ludwiga van Beethovena (1770-1827) měla premiéru v r. 1805, druhá verze pak v r. 1806 a konečně poslední verze v r. 1816. Již samotný tento fakt svědčí, jakou péči Beethoven tomuto dílu věnoval. Odráží totiž obecně známý Beethovenův životní postoj - boj za svobodu, spravedlnost, ideály... Beethoven operu tvoří v době tvrdého absolutismu - tím spíše pak oceníme jeho odvahu a duchovní velikost.

Žalářníkova dcera Marcelina odmítá vězeňského vrátného Jaquinera, protože se zamilovala do nového mladého pomocníka žalářníka Rocca - Fidelia. To je ovšem za chlapce převlečena Leonora - manželka vězněného Florestana. Fidelio-Leonora chce zjistit, zda její manžel vůbec ještě žije a je ochotna i k nebezpečným taktikám. Guvernér státního vězení don Pizarro očekává návštěvu ministra dona Fernanda a potřebuje se zbavit neoprávněně vězněného svého nepřítele - Florestana. Žádá po žalářníkovi Roccovi jeho zavraždění v nejhlubší vězeňské kobce. To ovšem žalářník odmítá, a tak ho don Pizarro přinutí, aby v kobce alespoň vykopal hrob a vraždu pak prý provede don Pizarro sám s o to větší rozkoší. Starý Rocco si k vykopání hrobu přizve pomocníka Fidelia a když se objeví don Pizarro, aby Florestana zavraždil, Fidelio-Leonora se postaví proti. V nastalém zmatku přijíždí ministr. Ten, když shledá Pizarriovu podlost, káže ho uvěznit a bojovníka za svobodu Florestana i s jeho ženou Leonoru okázale vítá. A Marcelina nakonec znovu najde zalíbeni v Jaquinerovi. Spravedlnost, pravda a láska zvítězily...

Děj se původně odehrává ve španělském státním vězení blíže Sevilly v druhé polovině 18. století. Ale v tomto nabízeném televizním přenosu jde o inscenaci v Terezíně. Ideály německého skladatele tam zaujímají ještě i další rozměr.