Malíř Alfons Mucha a jeho Slovanská epopej jsou tématem vyprávění historika a scenáristy Zdeňka Mahlera.
  • Vyrobeno 1995
  • Země původuČesko
    • Formát 4:3

Průvodcem dokumentárního snímku zaměřeného především na monumentální cyklus malíře Alfonse Muchy Slovanská epopej je Zdeněk Mahler, od jehož narození v těchto dnech uplyne 90 let. Významný muzikolog, spisovatel a popularizátor historie, díky jehož vědomostem vznikla díla jako Formanův Amadeus, Dynastie Straussů či Božská Ema, dokáže mluvit o slavném malíři stejně zasvěceně a s nemenším zápalem jako o géniích světa hudby.

Zdeněk Mahler nazval jedinečné dílo v podtitulu "vyprávěním o české marnotratnosti". Se zaujetím a schopností vyložit v souvislostech smysl díla i umělcova života se zabývá osudem malíře, který na konci století v Paříži vynikl ve stylu nazývaném secese, art nouveau nebo také styl "Myša". Byl nepřekonatelný v oboru, kterému dnes říkáme užité umění – maloval reklamy, plakáty, navrhoval šperky a toalety velkých hereček, zařízení salónů, vzorky tapet i oblekových tkanin. Stal se tvůrcem ideálu krásy, kreslil "zamyšlené krásky obklopené množstvím květů, motýlů a lodyh", byl považován za velekněze secese.

Po návratu do Čech před první světovou válkou nastává zlom v Muchově tvorbě a tento světoobčan náhle zaplane až patetickým pocitem vlastenectví a chce svým uměním posloužit především svému národu. Stačí ještě odjet do Ameriky, aby malováním portrétů milionářů a jejich manželek vydělal na ohromný projekt zamýšlený jako 20 grandiózních pláten o velikosti 6 x 8 metrů ze slovanské mytologie a českých dějin. Rozvrhl si práci na pět let, ale strávil se Slovanskou epopejí téměř dvě dekády. Zdeněk Mahler tvrdí, že Muchova snaha po harmonii, po naplnění ideálů víry, naděje a lásky z něj činila přímo čítankového idealistu. Jaký byl osud Muchův v Čechách? Když dokončil Epopej, byla tady nová doba, nová Evropa, nastoupila nová umělecká generace. V jejích očích Alfons Mucha příliš uznání a přízně nedošel.

O Slovanské epopeji malíře Alfonse Muchy se v posledních letech hodně mluvilo. Diskuze probíhaly zejména kolem soupeření Prahy a Moravského Krumlova o umístění cyklu. Nakonec byl spor vyřešen a dílo je prozatímně instalováno ve Veletržním paláci v Praze. Stále čeká na důstojný prostor, v němž by plnohodnotně vyniklo a který by v jiných kulturních metropolích jako je Paříž či New York již určitě dávno získalo.

Napište nám