Slavné hlášky
Se Saturninem je spojena spousta vtipných i poučných hlášek a citátů. Připomeňte si některé z nich.
Dědeček (po té, co v domě vypadne elektřina): Já se zatím jdu podívat po náhradním zdroji osvětlení.
doktor Vlach: V tomhle domě? Jdu vyrábět louče…
Milouš: Nazdar brachu!
Jiří: Nebudu říkat brachu někomu, kdo si ani neumí zapnout pyžamo.
Jiří: Tehdy se o naší rodině psalo v novinách.
doktor Vlach: Ovšem s podtitulkem: „Továrna na katastrofy.“
strýc František: Říkal jsem ví Bůh, ne výbuch, popletové popletení ustrašení! (následoval výbuch)
doktor Vlach: Když někdo chápe přísloví doslovně, může vést k tragédii. Znám případ muže, kterého pětkrát přivezli do nemocnice zle potrhaného, neboť tvrdil, že pes, který štěká, nekouše. Kousali všichni.
Jiří: Co je tohle za chvat, Saturnine?
Saturnin: První pomoc, pane.
teta Kateřina: Host do domu – Bůh do domu.
Saturnin: Znám to přísloví také jinak.
teta Kateřina: Jen jsem chtěla upozornit, že houby jsou hrozně těžké na žaludek. Zvlášť pro starší lidi.
dědeček: Tak je nejez!
Saturnin: Doktor Zajíček je zjevně pečlivý lékař. Když říkal, že to nic není, věřte, že je to možná pravda.
teta Kateřina: Tvoje loď nemá plachtu, synovče?! Hned zítra je třeba spravit stožárovou plachtu!
Saturnin: Stožár se nazývá předmět, na který při slavnostních příležitostech stoupá vlajka. To, na co stoupá plachta, se jmenuje stěžeň. Na této lodi nemá plachta na co stoupat. Tato loď nemá stěžeň.
Saturnin: Na palubě je zakázáno kouřit, chlapečku.
Milouš: Já jsem se vás na nic neptal, sluho.
teta Kateřina: Víc děr – víc syslů. Víc hlav – víc smyslů.
Saturnin: Mnoho psů – zajícova smrt.
doktor Vlach: Když někdo chápe přísloví doslovně, může to vést k tragédii. Znám případ muže, kterého pětkrát přivezli do nemocnice zle potrhaného, neboť tvrdil, že pes, který štěká, nekouše. Kousali všichni.
dědeček: Saturnine, proboha, proč jste nepozdravil tetu Kateřinu?!
Saturnin: Jasně si vzpomínám, že jsem řekl milostivé paní „Má úcta“.
teta Kateřina: Ne! Jakmile mě uviděl, ušklíbl se a řekl „No, maucta“.
dědeček: Tak přece pozdravil! A máme po problému!