Romantická komedie o tom, jak lze i po letech uspět na setkání se spolužačkami (1979). Hrají: I. Janžurová, J. Kanyza, S. Budínová, M. Malá, L. Termerová a další. Scénář H. Franková. Kamera J. Pávek. Režie I. Toman
00:00:20 -Helenko, máte tady dopis.
-To je od spolužačky.
00:00:46 -Co se stalo?
-Dostala jsem dopis.
00:00:50 -Nějaký malér? -To ano, mám přijet na schůzku po 10 letech.
00:00:55 -Že si tak najednou vzpomněl?
-To není chlap.
00:01:00 -To píší bývalé spolužačky. Mám jet do Varů. -Tak jeď.
00:01:06 -A kde ho vezmu? -Koho?
-Toho mužského.
00:01:11 -Já jim psala, že se budu vdávat.
-Ty se budeš vdávat?
00:01:18 -Právě, že nebudu.
-Tak proč jsi to psala?
00:01:23 Abych nevypadala jako blbá. Ony jich mají každá aspoň 10.
00:01:28 A já? Tady ten zapadákov, ženské lázně...
00:01:32 -Já bych s někým chodila, ale...
-To je tím, že je to tady díra.
00:01:40 Jsou to světové lázně, prosím,
00:01:44 ale v celých lázních jediná hospoda a výčepní je ženská.
00:01:51 Heleno, jeď tam. Ve Varech je žlučníkářů, ledvinářů...
00:01:59 Říkám, že nemohu. Podívejte: "A určitě ho vezmi s sebou."
00:02:05 Popadni někoho za ruku...
00:02:10 -Neříkej, že nemáš někoho, kdo by tam s tebou jel. -Nemám.
00:02:15 -Nikdy jsem žádného neměla.
-To se tu nevydoluje jediný chlap?
00:02:21 Teď to nebudeme probírat, nech to na mně.
00:02:26 A když na to křeslo dám pár polštářků, je to roztomilé.
00:02:31 -Už jsem s ním mluvila, je pro.
-Helenko, jel bych rád.
00:02:37 Já si chci koupit pár triček, a paninka mi jedno ukazovala.
00:02:42 To je roztomilý hadříček...
00:02:53 -Tudy.
-Děkuji. Prosím.
00:03:00 Je všechno v pořádku? Jak se cítíte, paní Arnoldová?
00:03:06 -Co koleno?
-Jsem Samcová, pane doktore.
00:03:11 Arnoldová jsem já. A koleno je jako v šestnácti.
00:03:16 -Naše Helenka je skvost.
-To je.
00:03:20 -Rád vás doprovodím... Kam že to jedeme? -Do Varů.
00:03:31 Jiný chlap už tu není.
00:03:43 -Nesnáším neděle.
-Tak jim přej.
00:03:48 To nemohou počkat? Kdo se na to má koukat?
00:03:53 Zdá se, že nás takhle díra zničí.
00:03:58 Já tu tloustnu den ze dne a z tebe se stává...
00:04:04 -Závistivá panna, co?
-No.
00:04:08 Máte pravdu, ale se mnou by to bylo stejné i jinde.
00:04:13 Já snad mužské přímo odpuzuji. Na praxi to samé.
00:04:17 "Sestřičko, vy máte zlaté ruce",
00:04:20 ale na rande šel s tou, co o něj jehlu zlomila.
00:04:23 Neříkej, že se nenajde jediný mužský, který by měl zájem.
00:04:28 Nenašel. Mužských je málo, tak si vybírají.
00:04:33 -Ale podle jakých měřítek...?
-S tím se musí hned něco udělat.
00:04:40 -Nechte to, já jsem spokojená. Mám svoji práci... -Prosím tě...
00:04:46 Práce a mužský, to přece nejde srovnávat!
00:04:59 -Helo, podívej! Tohle je chlap, co?
-To je.
00:05:06 A to je jen fotografie, co teprve ve skutečnosti?
00:05:12 Co je tu napsané? Parta stavbaře Lišky...
00:05:18 -Který to asi je? Čti mi to.
-Semerád, Knut Kristensson, Liška.
00:05:30 -Tak to je on. Knut Kristensson.
-Ten je pěkný, takový udělaný.
00:05:38 -Pravý chlap. -Typický Švéd.
-Ten bude na tvrdý alkohol.
00:05:44 To je chlap pro tebe. Můžeš se o něj na stará kolena starat.
00:05:51 Je tam něco o něm? Technický pokrok je podmíněn kovovými materiály...
00:05:57 To je tady dál. Zaměstnanci švédské firmy...
00:06:05 Knut Kristensson se rozloučili s Čechy a odjeli do Švédska.
00:06:13 -Tak to je volovina.
-Co je volovina?
00:06:18 -Když odcestoval...
-Vždyť je to jedno.
00:06:23 -Co?
-Jestli odjel nebo ne.
00:06:29 Přivezl mi dort, určitě mám o kilo víc. Helenko, přitlačte.
00:06:35 Mně nepřivezl nic, ale byl tak pozorný...
00:06:40 -Za mladou přijel zajíc. Víte to?
-Vždyť je vdova. -A ty táhnou.
00:06:47 -Pozor, jde. -Co se vám stalo? Máte na krku modřinu.
00:06:53 Zamotala se mi hlava, upadla jsem, no.
00:06:59 A že zrovna na krk? Člověk aby těm vdovám záviděl.
00:07:07 Moment. Takhle... Kdybyste mi to takhle podržel...
00:07:16 -Vy si mě předcházíte, Boženko.
-Ale ne, to nestojí za řeč.
00:07:23 Tedy je to z pravé anglické vlny.
00:07:27 -Nečekal jsem, že to tak dobře dopadne. -Tady bude véčko.
00:07:32 -Já nemluvím o svetru.
-A o čem?
00:07:42 Helenka! Vy jste ode mě něco chtěla. Co to bylo, Boženko?
00:07:49 -Ta cesta do Karlových Varů.
-Aha.
00:07:59 MLUVÍ ŠVÉDSKY.
00:08:07 Helo, nezlob se. To byla jen náhoda, že mi zbyla vlna.
00:08:15 -Ty se mnou nemluvíš?
-Mluvím, ale nemám čas.
00:08:20 Co to tady máš? Atlas, naučný slovník... Co to děláš?
00:08:29 -MLUVÍ ŠVÉDSKY.
-Cože? -Chci přerušit jízdu.
00:08:38 -Jakou jízdu?
-Já nevím. Učím se švédsky.
00:08:42 -A proč?
-Tu máte, zkoušejte mě.
00:08:54 -Co si přejete, paní?
-MLUVÍ ŠVÉDSKY.
00:09:01 To je vaše kniha, pane? Co blbneš, Heleno?
00:09:06 -Já jedu na tu schůzku do Varů.
-No jo, švédská konverzace.
00:09:13 -Švéd Johansson.
-Kristensson. -Vždyť odjel!
00:09:19 To je přece úplně jedno. Naopak je to lepší.
00:09:23 To si myslíš, že ti ty holky na to skočí?
00:09:29 Vy jste si s tím Švédem začala, teď to nechte na mně.
00:09:37 -30 kusů se speciální ořízkou. Na jaké jméno? -Knut Kristensson.
00:09:51 Tady je to.
00:09:58 Upřímnou soustrast, paní Kristenssonová.
00:10:06 Jak se řekne švédsky děkuju?
00:10:09 -Jak velký je Stockholm?
-Městský okres činí 3 118 ha.
00:10:16 Město charakterizuje bezprostřední styk drsných...
00:10:20 -Jak starý je ten slovník?
-Nerušte.
00:10:24 Drsných vší kulturnosti se vzpírajících prahornin...
00:10:29 S čím...? Se sídlem moderní vzdělanosti.
00:10:33 -Stockholm má 3000 obyvatel.
-To je z roku 1900, to je staré.
00:10:39 -Co? -Staré. -Jak myslíte, že jsou Švédové plodní?
00:10:46 -To nevím.
-Dvakrát tolik? Třikrát? -Možná.
00:10:51 Stockholm má milion obyvatel. Dál už to umím.
00:10:55 To jsme brali, tak se dáme do toho Švéda.
00:11:00 -Tak jméno.
-Knut Kristensson.
00:11:03 -Rok narození.
-1947 ve Stockholmu.
00:11:07 -Oči? -Světlemodré, vlasy světlé, zvláštní znamení žádné.
00:11:13 -Poslala jste ta parte?
-Jo. Do šatů se musíš namalovat.
00:11:19 -Že sis radši nenatiskla svatební oznámení? -To by nebylo věrohodné.
00:11:25 A víte, jak vdovy táhnou?
00:12:27 -Mohu vám pomoci s kufrem?
-Ano.
00:12:32 Totiž ne, děkuji, já už jsem vlastně tady.
00:13:02 ZVONÍ.
00:13:08 Heleno! Upřímnou soustrast.
00:13:13 -MLUVÍ ŠVÉDSKY.
-Co? -Totiž děkuju.
00:13:19 -Dobrák, viď, mami? A zrovna takový musí... -Já to znám.
00:13:27 -Kde jste se seznámili?
-Tady vloni. Viděl mě na kolonádě.
00:13:35 -S tím jsi měla před svatbou? Odkud byl? -Ze Stockohlmu.
00:13:40 To je hlavní město, kvetoucí moderní sídlo vzdělanosti.
00:13:47 -Obyvatel milion. -Vidíš, až ze Stockholmu a docela pěkný.
00:13:54 -Jak jste spolu mluvili?
-Knut uměl slušně česky.
00:14:00 -A já: MLUVÍ ŠVÉDSKY.
-Jdi ty. Přelož nám to.
00:14:09 To bylo určitě něco soukromého. Zesnul náhle. To byl úraz, ne?
00:14:19 Ano, úraz na pracovišti.
00:14:26 Technický pokrok je podmíněn kovovými materiály...
00:14:33 -Kovové lešení. -Jo.
-Pardon. -No.
00:14:37 Takové neštěstí... Helenko, vezmi si buchtu. Takový mladý...
00:14:46 -Narozen 1947, vlasy světlé, oči modré... -To je hrozné.
00:14:53 -A co rodiče? Přijeli na pohřeb?
-Ne. -A jak to?
00:15:04 On byl sirotek. Otec byl také stavbař a...
00:15:12 -A také lešení. -Také.
-A matka? -Také.
00:15:20 Ale ještě má ve Stockholmu žijícího bratra.
00:15:26 Helenko, vezmi si buchtu, už to máš za sebou.
00:15:31 -A jak se jmenuje ten bratr?
-To nevím. Totiž...
00:15:42 Ale máš útěchu, že jsi ho uložila. A kam jsi ho vlastně uložila?
00:15:47 -Uložila...
-Podívej se na ni, to je strašné!
00:15:54 Hanko, to je nějaké divné.
00:15:57 Já skočím pro Zuzanu, počkej tu!
00:16:22 Heleno!
00:16:29 Na interně je volno.
00:16:34 -Zuzano, kdy přijdeš domů?
-Je tu Helena, chceme si vyjet.
00:16:42 Co vy?
00:16:45 -Hezká ženská, že?
-Moje žena. -Ta v tom černém?
00:16:50 -To je vdova po nějakém Švédovi.
-Trochu cvok, ne?
00:16:54 -Vy jste pan Liška. Co s vámi uděláme? S nohama nic? -Nic.
00:17:01 -Nechte si ty berle!
-Nejsou moje.
00:17:04 -Ženské mi teď odvezly vozík. Tak pojďte. -To nemusíte!
00:17:10 -Než bych sehnal vozík...
-To je pravda. Než ho seženete...
00:17:26 -Je tady. -Kdo?
-Knut Kristensson.
00:17:32 -Nebožtík? -Jo.
-Ale vždyť jsi ho pochovala!
00:17:39 -Před chvílí stál ve dveřích.
-Hoď to do sebe. -Jo.
00:17:47 Já to věděla, při mé smůle... Neodjel.
00:17:55 -Nervy. -Heleno, s tím se musíš vyrovnat. On odešel navždy.
00:18:04 Já vím, navždy, ale přesto se jdi podívat do seznamu pacientů.
00:18:17 75 kg. Zdál jste se těžší. Co máte s nohama?
00:18:20 -Ale nic.
-175 cm. Zdál jste se mi větší.
00:18:27 Chyťte se mě. Dietu máte trojku, to je samý tvaroh. A pramen dvojku.
00:18:38 -Není tu nějaký dobrý podnik?
-Lázně jsou léčebné zařízení.
00:18:46 Každý sem přijde s propáleným kotlem a hned je samá zábava.
00:18:51 -Není vaše paní náhodou sestra?
-Cože? -Nic, každý máme něco.
00:18:56 -Vy zánět žlučníku.
-Zase jsem svobodný.
00:19:00 To je pomíjivé. Tady se jich oženilo...
00:19:04 To se mně nemůže stát, ale ženské se mi líbí.
00:19:10 -To je dobré.
-Vy chodíte? -Jo, asi 30 let.
00:19:20 -A co ty berle?
-Nebyly moje, říkal jsem to.
00:19:24 -Já vás zabiju!
-Vy se zlobíte kvůli fóru? -Jo.
00:19:29 Pak jste typicky ženská povaha. Nafoukaný, ješitný, urážlivý.
00:19:35 Známá měla ráda tulipány. Já ne, chtěl jsem vyhovět a bylo zle.
00:19:40 Položil jsem po pokoji asfaltový papír, navezl hlínu,
00:19:46 nasázel jsem holandské tulipány, a byl konec. Pochopíte to?
00:19:54 Martine, máš tu seznam pacientů?
00:20:02 -Hezká ženská, že?
-Líbila se vám přece vdova.
00:20:07 Jaká vdova? Jo, vdova! Ovšem.
00:20:11 Poslední v seznamu jsou Půlkrábek a Sehnal.
00:20:16 Knut Kristensson tu není. Máš zkrátka nervy v kýblu.
00:20:21 -Zabírá ti prášek? -Zabírá.
-Tak spi, odpočineš si.
00:20:37 Není tu.
00:20:40 Pramen máte dvojku. A ten zapáchá. A zavedou vám sondu. Někdo se dusí.
00:20:48 A někdo má rád holky. Tak nashle.
00:21:22 KŘIČÍ.
00:21:39 Pardon.
00:21:51 -Nikdo tady nebyl.
-Byl! Já už toho mám dost.
00:21:56 Heleno, nám je to jasné.
00:22:01 -Mívala jsi někdy sklon k mdlobám?
-Kdepak.
00:22:05 -A teď ti bývá zle od žaludku.
-Nebývá. -A co dnes ráno u nás?
00:22:12 -No, někdy mi bývá.
-Vidíš. A k tomu ty nervy.
00:22:18 Děvčata, já vám musím něco říct. Mohla bych si vzít okurku?
00:22:30 -Vezmi si. A chutnají ti?
-Dobrý.
00:22:35 -Ty jsi těhotná!
-Jste se zbláznily?
00:22:40 -My tě vezmeme na prohlídku.
-Na prohlídku nejdu. -Proč ne?
00:22:47 Protože jsem těhotná, já už na prohlídce byla.
00:22:56 -Heleno! -Vidíš, aspoň budeš mít na něj památku.
00:23:02 -Nechceš si s námi vyjít? Dnes se loučí turnus. -Jasně.
00:23:07 -Tak co, půjdeš? -No.
-A my tě budeme opatrovat. -No.
00:23:29 -Slečno, smím?
-Ráda. Přítelkyně netančí.
00:23:34 Vidíš, to bylo strachu.
00:23:37 -Smím prosit?
-Jistě.
00:23:41 -Prosím, věnujte se trochu Heleně.
-Milerád.
00:23:46 Také sestřička? To je dobře, já si se sestřičkami rozumím.
00:23:51 Já mám močové kameny, 2 mi vyšly. Mám je schované doma ve vatě.
00:23:59 -Nechcete si zatančit?
-Ano.
00:24:05 -Vy jste vdaná?
-Ne, nejsem.
00:24:12 -Tak zadaná.
-Ne.
00:24:25 Helena není u stolu. Otoč se!
00:24:34 -Jsme tady, Heleno, je ti dobře?
-Dobře. A na vojně jste byl?
00:24:40 -My jsme ji sem neměly brát.
-Já se kvůli ní dostala z domu.
00:24:47 -Kdybyste mě chtěla poznat blíž...
-Ale pane... -Bezděk.
00:24:52 -Vy zítra odjíždíte, ne?
-Ano, ale já bydlím u Plzně.
00:24:58 -Mám tam domek. Mohla byste žít na malém městě. -Proč ne?
00:25:03 Je tam také nemocnice, určitě byste tam našla místo.
00:25:08 -Ale vždyť se známe jen chvilku.
-Já vím, ale já nemám moc času.
00:25:14 -Helenko, můžeme se ještě sejít?
-To už je moc. -Bude mít šok.
00:25:19 -Dovolíte? Heleno!
-Co blbneš? -Jen pojďte.
00:25:27 -Slečno, jak se jmenujete?
-Žádná slečna, vdova.
00:25:31 Kam mě vlečete?
00:25:35 -Promiňte. Není tu nějaká žena v černém? Vdova? -Ne.
00:25:42 -A nespletla jste se? Není třeba někde zastrčená? -Ne.
00:26:05 Tak už jsi tady. Tys mi dal! Kdepak já, při mé smůle...
00:26:14 Představovat se nemusíš, já tě znám. Ty mi nerozumíš, viď?
00:26:18 Víš, kdo jsem? Vdova po Knutu Kristenssonovi.
00:26:22 Čekám s tebou pohrobka. To koukáš, viď?
00:26:25 To bys koukal, kdybys mi rozuměl. Adieu!
00:26:30 Skoll!
00:26:36 -Co to je za ženskou, ta vdova?
-Viděl jste ji. Je solidní.
00:26:43 Podle toho, co říkala Zuzana... Zuzana určitě flámovala sólo.
00:26:51 -Počkejte! Já jsem svědek!
-Jaký svědek?
00:26:56 -Já je viděl, byly spolu dohromady.
-Tak to jo.
00:27:04 -A kde ta holka přišla ke Švédovi?
-Já nevím, já toho chlapa neznám.
00:27:10 Počkejte, já tu mám parte.
00:27:14 Já nemám parte rád, já se do nich nedívám, jsem pověrčivý.
00:27:19 -Jé, Kristensson! Vždyť to jsem já!
-Nechte toho.
00:27:25 -Na té fotce jsem já!
-Já vám už na ty fóry nenaletím.
00:27:29 -Na mrtvolu jste moc čiperný.
-Vy jste říkal, že je solidní.
00:27:35 To se vám tedy povedlo. Ta to má u mě schované...
00:27:45 -Upřímnou soustrast.
-Upřímnou soustrast.
00:27:49 Dostala jsem to pozdě, jinak bych ti napsala.
00:27:54 -Paní Kristenssonová?
-Heleno, volají tě.
00:27:58 -Paní Kristenssonová má návštěvu.
-Cože?
00:28:08 Já vím, prasklo to a vy mi jdete udělat skandál, že?
00:28:13 Já neumím švédsky. To jste si asi všiml.
00:28:18 MLUVÍ ŠVÉDSKY. Ne? Nic. Je zde poblíž stanoviště taxi?
00:28:27 To by bodlo. MLUVÍ ŠVÉDSKY.
00:28:41 Nic. Můžete mě navštívit zítra? To je ono.
00:28:46 -MLUVÍ ŠVÉDSKY.
-Nei. -Nei? Ne. Aha.
00:28:55 Ježíšmarjá, tady není vůbec nic ze života.
00:29:06 Pojďte ven. Ven. Venkov tady není. Výlet, to tu je.
00:29:16 Rádi bychom podnikli výlet do hor. To není přesné, ale...
00:29:22 MLUVÍ ŠVÉDSKY.
00:29:28 Pardon. Heleno, co se děje? Kdo je to?
00:29:33 -On? Jeden známý Švéd.
-Ti Švédi jsou si všichni podobní.
00:29:40 -Proč ho nepozveš dál?
-Já se snažím. -Nezapomeň!
00:29:48 Ta, ona... Jak se to řekne?
00:29:55 "Ta fru" říká, že to tu je jenom pro "fru".
00:30:01 Herr to tu mají... Hergot... Půjdeme ven.
00:30:13 -Nepůjdeme nikam.
-Cože?
00:30:23 Vy umíte česky? Vy jste mi tuhle ráno rozuměl?
00:30:33 Ale to je omyl, já nejsem vdova po vás.
00:30:38 -Já jsem vdova po jiném Kristenssonovi. -A to je co?
00:30:45 To je... Co by to bylo? To je... Druhý zleva.
00:30:56 -Ano, ale takhle zleva.
-No zleva...
00:31:02 Tak co se děje? Já ti jdu pomoct. Já jsem Hanka.
00:31:10 MLUVÍ ŠVÉDSKY: Olaf Kristensson, Bruder."
00:31:15 -Co říkal?
-Asi se představuje. Bruder? Bratr!
00:31:19 Bratr! Proto ta podoba. Je pěkný... Je svobodný? Asi ne. Nevadí.
00:31:29 Pozvi ho dál! Holky! To je Helenin švagr!
00:31:36 -Kristensson.
-Holky, on musí hned odjet.
00:31:43 Jinak ho zaměstnavatel propustí. Tam je velká nezměstnanost, ne?
00:31:49 -Jste přímo ze Stockholmu? -Přímo.
-Vy mluvíte krásně česky!
00:31:57 Nezdržujte ho, je to neslušné. Vždyť spěchá!
00:32:03 -Švagrová, jedna chvíle mě nezašlápne. -Nezašlápne.
00:32:09 -Pro vás to také byla ztráta, že?
-Ano, a pro rodiče.
00:32:18 -Na co umřel, smím-li se ptát?
-To je ožehavá záležitost.
00:32:25 -Už vám to pojede.
-Chápejte, ve Švédsku máme ženy.
00:32:34 -Máme ženy mnohem chladnější. On byl slabý. -A dál?
00:32:43 -Neptej se tak hloupě.
-Jo tak...
00:32:50 Ale vy jste říkali, že to byl úraz na pracovišti.
00:32:56 Ano, on byl vyčerpaný, byl úplně grogy a šel do práce.
00:33:06 -Byl výborný pracovník. Už jdeme.
-Ne.
00:33:11 Nezlobte se, ale rodiče přece zemřeli. Helena říkala...
00:33:18 -Co jsem říkala? -Že zemřeli.
-Ano, totiž pro něho zemřeli.
00:33:28 Ano, pro něj zemřeli. Jak to?
00:33:31 -Přece oni to věděli a bránili tomu. -Čemu?
00:33:40 On si nedal říct. Říkal, že to je mužské riziko.
00:33:45 Heleno, to snad záleželo i na tobě, ne? Promiň, ale až k smrti...
00:33:56 Já mohla vědět, že ten materiál nic nevydrží? To mi nemůžete vyčítat.
00:34:03 -To bych si o tobě nemyslela.
-O mně? On byl posedlý!
00:34:11 -On byl na vás posedlý.
-Jak to? Aha, jako že já...
00:34:25 -Olafe, pojďte pryč.
-Heleno, co je ti?
00:34:34 -Tak je to! Vdova vám dělala zeď.
-Co blbneš? To je její švagr.
00:34:43 -Já vám to vysvětlím.
-Jak to, že mluvíte česky?
00:34:47 Jak by měl pan Liška mluvit? Vy podvodníku, ty fóristo!
00:34:53 Ty mi flámuješ se ženou,
00:34:56 děláš ze sebe Švéda a k tomu zneužíváš vdovu?
00:35:03 -Co je vám? -To budou žlučové kameny. A pěkně půjdeš pod kudlu.
00:35:20 -Když moc hubnete, máte nervy v kýblu. -Na to je dobrý med.
00:35:25 -Po medu zase ztloustnete.
-Heleno!
00:35:28 Pojď se podívat. Otevřeli nové oddělení pro mužské.
00:35:34 Sem stejně žádný nepřijde, aspoň dokud tady budu já.
00:35:41 -Jméno?
-Václav Liška, prosím.
00:35:50 -Narozen? -1.1.1947, Benátky nad Jizerou, svobodný.
00:35:59 -Zaměstnání?
-Stavbař.
00:36:06 Chorobopis.
00:36:11 -Vy máte po operaci žlučníku?
-Ano.
00:36:14 -To vám naordinovali naše lázně?
-Já jsem tu soukromě.
00:36:22 -A proč mě necháte vyplňovat kartu?
-Chtěl jsem se představit.
00:36:29 Já jsem tu totiž za vámi, protože vám chci něco říct.
00:36:35 Kdyby mi Knut naznačil, že si vás chce vzít,
00:36:39 jak se to mezi kamarády dělá, já bych mu tu svatbu nedoporučil.
00:36:45 Já bych mu řekl:
00:36:47 Knute, nech ji na pokoji, ztrať se, protože mně se Helena líbí.
00:36:56 Taková ženská, která nejen ocení fór, ale dokonce ho i vymyslí...
00:37:02 Prostě milý Knute, jsi tu nějak navíc.
00:37:07 Tak jsem řekl, co jsem říct chtěl, a teď bych vás měl políbit.
00:37:18 Ono se to tak ve Švédsku totiž dělá.
00:37:27 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Helena (I. Janžurová) je svobodnou sestřičkou v lázeňském středisku, kde je nouze o muže. Když dostává pozvánku na abiturientský večírek, má problém. Napsala totiž spolužačkám, že má před svatbou, a tudíž nemůže na večírek do Karlových Varů přijet sama. Náhodou jí v novinách padne zrak na článek o partě montérů, která pracuje ve Švédsku, a jeden muž se jí na fotografii zalíbí. Domnívá se, že je to Švéd a rozhodne se předstírat, že je jeho vdovou. Jaké je její překvapení, když právě tohoto muže (J. Kanyza) potká v lázních…
