Koledy z Podkrkonoší. Nahrála Komorní filharmonie Pardubice. Dirigent P. Škvor (1993). Spoluúčinkují: M. Stříteský, členky Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice a členové dětských sborů Hradec Králové a Radost Praha. Kamera Z. Uher. Režie M. Macků

Uvnitř krkonošských chalup se od nepaměti v období Vánoc zpívaly koledy a děti chodily od stavení ke stavení s veselým prozpěvováním. V pořadu uslyšíte na pozadí zasněženého horského kraje pastorely v úpravě Jaroslava Andrejse. První betlémy se začaly stavět na počátku 19. století. Materiálem pro jejich výrobu bylo dřevo z místních lesů. Vyřezané figurky betlemáři barvili. Betlémy byly co do počtu figurek velmi rozsáhlé a často zabíraly i celou jednu stěnu světnice. Charakteristikou krkonošských betlémů je, že jsou často mechanické – pohyblivé. Typickou ukázkou takového betlému je krásný mechanický Metelkův betlém v Jilemnici, který obsahuje na 350 postav.

Od centra vzdálený horský kraj byl chudý a tvrdý živitel, na kterém si člověk musel kus chleba vybojovat a vyvzdorovat. Zemědělství by bylo sice samo stačilo dát práci při překopávání půdy, vybírání kamene, „lanování“ hnoje do strmých strání, ale uživit samo všechny nemohlo, i když se zvlášť rozmáhal chov dobytka. Proto si většina lidí přivydělávala po lesích kácením a svážením dříví, dobýváním kamene, sezónními odchody na práci „do kraje“, také pašováním, ale hlavně domácím tkalcováním.

Napište nám