Josef Somr, který v těchto dnech oslaví 85 let, v příběhu svérázného lékaře a jeho pěti dcer z jihočeského městečka na počátku minulého století (1993). Dále hrají: J. Marek, L. Zedníčková, J. Dolanská, L. Krbová, Z. Bydžovská, J. Konečná, E. Jakoubková, J. Bartoška a další. Podle románu J. Havlíčka napsal V. Šašek. Kamera P. Polák. Režie J. Jireš
00:00:38Už celé měsíce mi nejdou z hlavy verše, které jsem si někde přečetl.
00:00:46Ještě jednou se vrátíme zamyšleni, kde prudce květ voněl,...
00:00:53...že svedl nás z cesty. Myslím si o sobě,...
00:00:59...že nejsem sentimentální, ale ty verše mě nutí vzpomínat.
00:01:06Byl jsem synem úředníka, který se vypracoval, pod vlivem své ženy,...
00:01:14...až k hodnosti okresního hejtmana. Každý stupínek v jeho...
00:01:21...kariéře, znamenal nový úřad, v novém městě.
00:01:28A přece jen bylo místo, které jsem opouštěl se zraněným srdcem.
00:01:35Helimadoe, slovo v němž se jako v magickém řetězci splétalo 5 jmen.
00:01:44Helena, Lidmila, Marie, Dora a Ema. Helimadoe.
00:01:51Dora způsobila, že jsem z krajiny dětství vstoupil do světa,...
00:01:59...který mi měl zůstat ještě uzavřený.
00:03:04PÍSKÁ.
00:04:14Emile, doktor Hanzelín říkal, že budeš brzy v pořádku.
00:04:24-Ale musíš mít ještě trpělivost.
-Otec mne miloval, ale já jeho ne.
00:04:34V naší rodině byly jen jednostranné vztahy. Otcův ke mně. Můj k matce.
00:04:42Matka nemilovala mne. Měla ráda sama sebe.
00:04:49Když usedla na mé lůžko, bylo to, jako kdyby u mne byla jeptiška.
00:04:58-Trpělivá, ale bez srdce.
-Zase ten tvaroh.
00:05:04Člověk by umřel z toho smradu.
00:05:07Tvarohové zábaly odebírají horkost a jestli vám to smrdí, jděte pryč.
00:05:17Potom mu předepíši vdechování smradu z vesnického hnoje.
00:05:24Udělá mu to lépe, než ty vaše voňavky.
00:05:30Proč já se mám nechat urážet neotesaným křupanem!
00:05:38Jako by byl jediným doktorem!
00:05:51Pokud paní vadí mé metody, vyberte si jiného lékaře.
00:05:58Máte mou plnou důvěru. Řekni, jak se na pana doktora vždy těšíš.
00:06:09No.
00:06:17Paní tvrdí, že dostává málo léků. Tak ji vyřiďte, že bude dostávat...
00:06:26-...lžičku koňaku. -Koňaku?
-Koňaku.
00:06:33-U nás ani pivo...
-Neřekl jsem pivo, ale koňak!
00:06:40Jak to bude možné, začne se otužovat a slunit. Nahý!
00:06:55Máš, co jsi chtěl. Náš syn se bude opalovat nahý...
00:07:01...a popíjet přitom koňak.
00:07:31Emile, oblékej se!
00:07:45ZPÍVAJÍ. Já se sucha nic nebojím.
00:07:56Tak doprovázejí otce za každého počasí. On objíždí své pacienty...
00:08:04...a ony zpívají. Měl bys mu poděkovat.
00:08:13-Lékaři se platí, proč děkovat?
-Umění poděkovat ještě nikdy...
00:08:20...nikomu neublížilo. Pan doktor tě občas prohlédne.
00:08:27-Chceš říci, že se ho nezbavím?
-Emil bude chodit k němu.
00:08:53Doktor je zatrpklý, protože mu místní neodpustili,...
00:09:01-...že je syn cestáře.
-To se snad jeho zdraví netýká.
00:09:07Ovšem, máš pravdu.
00:09:12Obával jsem se, jak po nemoci dopadne tvůj návrat do školy.
00:09:19Mnoho jsi zmeškal. Budeš se připravovat na soukromých hodinách.
00:09:28Ve škole složíš závěrečné zkoušky.
00:09:32-Trochu pohybu na zdravém vzduchu ti neublíží. -To znamená...
00:09:38To neznamená, že budeš lítat jako ptáče. Doktor na tebe dohlédne.
00:09:53O takovém rozhodnutí mám právo vědět alespoň tolik, jako doktor.
00:10:01HÁDAJÍ SE.
00:10:13-Dobrý den.
-Tak ukaž, podíváme se.
00:10:21Svlékni se, dělej.
00:10:28Ukaž. Tak.
00:10:50To tě doma svlékají služky? Není trochu nervózní?
00:10:57Je lechtivý.
00:11:01Pojď sem.
00:11:05-No. -Aááááá.
-Vidíš.
00:11:17Dýchej zhluboka. Ještě.
00:11:27O tomhle vynálezu jsi určitě slyšel. Vidíš to?
00:11:34Dnes má službu v ordinaci Dora. Večer tím kruhem otočím.
00:11:43Dora bude mít službu v kuchyni a Marie nastoupí do ordinace.
00:11:52To je, co? U nás každý ví, kde má své místo. Věci by měly mít řád.
00:12:02A ženské také. Otoč se. A nedýchat.
00:12:33Tak a jsme hotovi. Snad jsi nám tu neusnul?
00:12:39-Můžeš se obléci. -Trochu to tam chrastí, ale není divu.
00:12:46Nebude na škodu, když se uvidíme častěji.
00:12:53Třeba se budeme mít všichni rádi. A třeba se u nás něco naučíš.
00:13:00Tady se totiž tvrdě pracuje.
00:13:07Tato slečna se jmenuje Dora. Nebyla příležitost vás seznámit.
00:13:17Nebyl jsi schopen společenských styků, když stála u tvé postele.
00:13:26ZPÍVAJÍ. Měla jsem kocoura, mňau, mňau.
00:13:50Tak pojďte, pane Jehňátko.
00:13:54Tak pojďte dál.
00:13:59Však my tě vyléčíme.
00:14:23STÉNÁ.
00:14:30-Neboj.
-Já se nebojím.
00:14:58Pěkné, viď? To prý je zkouška dospělosti ve Španělsku.
00:15:04Děvčata vyhazují kluka a on nesmí dát najevo, že se bojí.
00:15:10A co když ho upustí?
00:15:20-No, tak to zkusíme s tebou.
-Jdi. Nestraš ho.
00:15:28Pojď, něco pro tebe mám. Rozbal to.
00:15:39Ušila jsem ti kazajku, aby ses u nás neumazal.
00:15:50-Je tvoje maminka přísná?
-Je. -Náš otec také. Až na tuhle.
00:15:58Ta může vše, viď?
00:16:04Pojď si vzít také, jinak by ti to všechno snědly.
00:16:17-Slečno Doro, podívejte se...
-Neotravuj!
00:16:27-KLEPE.
-Dále. -Dobrý den.
00:16:34-Už jsme vás čekali. Pojďte si sednout. -Děkuji.
00:16:42-Ta bolest vám jde z kříže do nohy?
-Tak, z kříže až tady do nohy.
00:16:57-Tak pojďte. Pomalu.
-Dobrý den, pojďte dál.
00:17:05Abyste mi tady neumřel.
00:17:28-Pojď, pomůžeš mi s prádlem.
-Emile, uteč!
00:17:37-Já tě varovala!
-Nechte ho! -Už je náš!
00:17:50-Neboj se.
-To se ti bude líbit.
00:18:17-Už dost! -Doro, co blázníš? Vždyť se mohl zabít.
00:18:24Kšá, kšá!
00:18:30Vydržel jsi to, jsi mužský. Za odměnu mi pomůžeš s prádlem.
00:19:14Neboj, ta z toho ještě nemá rozum.
00:19:25-Promiňte. -No, Emile!
-Prosím, slečno Doro.
00:19:31-Mít takového kavalíra, tak mu poděkuji. -Klidně ti ho přenechám.
00:19:39Tak pomůžeš mi s tím prádlem? Tak pojď.
00:20:50-Půjdeš? Počkej, uhni.
-Emile! -Už musím jít.
00:21:04-Je tam i něco pro tebe.
-PÍSKÁ.
00:21:23ZPÍVAJÍ: Ouvej moje potěšení, včera bylo, dnes už není.
00:21:38Snad se nebojíš, že se převrátíme?
00:21:43-Toho ne. -A čeho?
-Vás. -Kdybys nelhal.
00:21:50-Tak si sedni dozadu.
-Ne, to ne.
00:21:58ZPÍVÁ: Že ta láska není stálá, co se před lidmi schovává.
00:22:08-Že bys už nebyl takové děťátko?
-Promiňte. -Chceš si to zkusit?
00:22:28-Je pravda, že se učíš francouzsky?
-Ano. -Co kdybys mě učil?
00:22:35Ale zůstane to jen mezi námi.
00:22:40-PES ŠTĚKÁ.
-Prr!
00:22:50-Nechceš jít s námi?
-Já. -No, běž.
00:22:56Se mnou se dovíš o životě víc, než ve vašem salónu.
00:23:03Jako budoucímu lékaři se ti to může hodit.
00:23:08-Doufám, že neuvažuješ o jiném povolání? -Ne.
00:23:14Neboj se, ve skutečnosti je velký dobrák. Pojď.
00:23:50DÍTĚ KŘIČÍ.
00:23:56-Pozdrav Pánbůh.
-Dobrý den.
00:24:15Nic tu nepij.
00:24:18Jdi, počkej venku. Běž.
00:24:38Kdo by dnes věřil, že se kvůli ní chlapi prali. Měli by ji vidět.
00:24:46Rozcuchanou, zpocenou, páchnoucí horečkou.
00:24:53Se smrtí na jazyku. Snad jsem tě nevyděsil?
00:25:01K tvrdé práci patří tvrdé slovo.
00:25:06-Vzala jsem jen za minulou návštěvu. -To je v pořádku.
00:25:14Zahojíme se tady na synovi pana hejtmana.
00:25:36ZPÍVAJÍ.
00:25:53-Vy znáte mého učitele?
-Nápadník.
00:26:10Nemohl by někdo zavřít okno? A nelítej jako splašený!
00:26:17-Ano, maminko.
-Potkal jsem doktora Hanzelína.
00:26:27Velice si tě chválí. Jak jsi ochotný. Po návštěvách prý jezdíš.
00:26:37-Dokonce taháš za opratě.
-To jsem si všimla na náměstí.
00:26:43-Tak s tím je konec!
-Tobě se u Hanzelínů líbí.
00:26:53-Zdá se, že jsem to neřekl dobře.
-Velice dobře. Věc je jasná.
00:27:03A rozhodnutí definitivní.
00:27:07Emile, nech nás na chvíli o samotě.
00:27:38-Emile, matka svůj zákaz odvolala.
-Proč jsi o tom mluvil?
00:27:47-Věděl jsi, co bude.
-Říkám ti, že vše dopadlo dobře.
00:28:12HOVOŘÍ FRANCOUZSKY.
00:28:17Ne, ne, slečno Doro. To se čte takhle.
00:28:22-HOVOŘÍ FRANCOUZSKY.
-ONA OPAKUJE.
00:28:33-Emilku a teď řekni...
-Co?
00:28:42Slečno Doro, miluji vás.
00:28:54-To ještě neumím.
-To jsem si vybrala učitele.
00:29:03Ani lásku mi vyznat neumí.
00:29:07Umím jen říkat, že vás mám rád. To asi není totéž.
00:29:14To není. Ale já dokáži být vděčná i za málo.
00:29:23Ty prý chceš být doktorem? Já bych chtěla být...
00:29:35Tulákem.
00:29:41Nechceš jít se mnou? Já bych zpívala a ty bys vybíral.
00:29:51-Kdyby vás slyšel tatínek.
-Tatínek!
00:29:58-MLUVÍ FRANCOUZSKY. (Láska).
-Láska.
00:30:05OPAKUJE FRANCOUZSKY. Láska.
00:30:15-Aááááá, kde máš křídla můro?
-Dej to sem!
00:30:24Vrať to zpět!
00:30:39No, Emi.
00:30:44-Tak jdeme, holky.
-Káči jedny!
00:30:50Závidí mi, že ještě nejsem stará panna jako ony.
00:31:03Dora tě trápí, viď? Nesmíš jí věřit ani slovo.
00:31:09Vůbec mě netrápí.
00:31:13-Já bych si jinak vážila, kdyby jsi mě měl rád. -Já vás mám rád.
00:31:21Tak mi alespoň tykej a říkej mi Marie.
00:31:27Když jsme spolu sami.
00:31:31Můžeme třeba zase věšet prádlo.
00:31:38Pusu na to.
00:31:57-Tak na, je jako nová.
-Děkuji, Marie.
00:32:12-Copak, zapomněl jsi zdravit?
-Dobrý den. Na shledanou, Doro.
00:32:20-Emile! Emile!
-Je to darebák, poslední dobou...
00:32:28...mi ve škole dělá starosti.
00:32:36Osobní vlak opustí stanici A v 8 hod. Druhý opustí stanici B...
00:32:45...také v 8. První jede rychlostí 38 km/h, druhý 32 km/h.
00:32:56Kdy se jejich dráha protne v bodě C, vzdáleném 36 km?
00:33:05-Už víš, jak ten příklad vyřešíš?
-Trojčlenkou.
00:33:16-Na co koukáš?
-Přijel kouzelník.
00:33:24Ale na škole tě nebudou zkoušet z kouzelnictví, ale z matematiky.
00:33:43Pojď.
00:33:48HRAJE NA HOUSLE.
00:34:14POTLESK.
00:34:30POTLESK.
00:34:44Prosím, vyberte si jednu kartu. A zapamatujte si ji.
00:34:52Ještě ji uvidíte.
00:34:57Tak a teď vy, vzácná slečno.
00:35:28POTLESK.
00:35:31K následujícímu číslu potřebuji jednoho z vás. Jednu krásnou dámu.
00:35:43Dovolíte, pane?
00:35:48Prosím.
00:35:51-Dámu se sluší přivítat květinou.
-POTLESK.
00:36:02Všechny ty květiny jsou pro vás. A teď vás prosím, abyste jako...
00:36:13...projev nejhlubší úcty, přijala tento vzácný šperk.
00:36:27POTLESK.
00:36:31Prosím.
00:36:42A nyní mi dovolte, abych vám představil mou pomocnici Agi.
00:36:52Je nadána něčím nadpřirozeným, co dělá starosti materialistům.
00:36:59Miss Aga!
00:37:08Vy se znáte?
00:37:12Ovládá vědu starých mágů, nikdo ji nedokáže vysvětlit.
00:37:21Nyní ji zaváži oči. Vložte mi do ruky předmět,...
00:37:29...kdo nevěří, bude přesvědčen. Ano, děkuji.
00:37:37-Vyzývám vás médium, co je toto?
-Stříbrný řetízek. KAŠLE.
00:37:48-Nyní zase označte tento předmět.
-KAŠLE.
00:37:56-Nyní zase označte tento předmět.
-Dýmka. KAŠLE.
00:38:06-Promiňte, je poněkud nachlazená.
-KAŠLE.
00:38:21Není mezi publikem přítomen lékař?
00:38:55Dobrý den.
00:39:07-Taky jsi mi přišel říci, jak jsem byla směšná? -Naopak.
00:39:13Ty korále od kouzelníka jsou ty nejlevnější.
00:39:21Pořád to bylo zábavnější než ta věčná práce tady.
00:39:27Jeden den kuchařka, druhý podkoní. Každý den v roce!
00:39:37-Já vám rozumím.
-Mladý pán mě poctil soucitem.
00:39:45-Je mi líto kouzelníkovy ženy.
-Tak o tu ti jde? O tu chudinku,...
00:39:54-...co doklepává v nemocnici?
-Jak můžete takhle mluvit?
00:40:02Proč bych nemohla? Ty mi budeš přikazovat, co mohu a co ne?
00:40:09Padej odsud, panský pitomečku!
00:40:15Dora je zlá, to jsi nevěděl?
00:40:22-Třeba je jen nešťastná.
-Nešťastná?
00:40:32Ukaž, neublížila jsem ti?
00:40:41Nezlobíš se, tak pojď.
00:40:47Trocha francouzské gramatiky je přesně to, co potřebuji.
00:40:57ČTE FRANCOUZSKY. V ženském rodě se to řekne jinak.
00:41:03-Jsem šťastná. -Nic jiného jsem dnes nechtěla slyšet.
00:41:11-Řekni mi to ještě jednou.
-ČTE FRANCOUZSKY.
00:41:19Jsem šťastná.
00:41:30Jsem šťastná. Jsem šťastná?
00:41:41-Slečno Doro.
-Jsem šťastná...
00:41:45Jsem šťastná. PLÁČE.
00:42:00Jsem šťastná.
00:42:08ZPÍVAJÍ. On mi uletěl do pole
00:42:17Tam sobě zahoukal, můj zlatý holoubek.
00:42:29Prrr.
00:42:32Dobrý den, doktore. Jak se vede mojí ženě?
00:42:37-Jak asi?
-Takže o naději mluvit nebudeme.
00:42:44Můžete ji poslat do Švýcarska? Největším lékařem je plná pokladna.
00:42:52Děkuji za upřímnost, nezůstanu vám nic dlužen.
00:43:00-Nebyl byste první.
-To není můj styl. Jeď!
00:43:13Věčně stejná historie, až když pacient umírá, pozve se doktor,...
00:43:20...aby ho zachránil.
00:43:32Řekněte ihned médium.
00:43:40Co je toto?
00:43:45KAŠLE.
00:43:56SMÍCH.
00:44:14-Dobrý den.
-Pochválen buď Ježíš Kristus.
00:44:48-Děkuji vám, sestro.
-Pochválen buď Ježíš Kristus.
00:45:18Půjdeme.
00:45:50-To je strašné. -Co?
-Že je jasnovidka.
00:45:56To znamená, že ví, co si tu všichni o její nemoci myslí.
00:46:04I vy. I já. Všichni už ji vidí v rakvi a ona to ví.
00:46:14Ano, ona to ví.
00:46:36No, co se mračíš?
00:46:39Jsem zvědavá na tatínka, až pan učitel přijde požádat o ruku Dory.
00:46:49-Mužská ruka by tu občas nevadila.
-SMÍCH.
00:46:57-To je dost, že jdeš. -No a?
-Co jsi dostala za domácí úkol?
00:47:08Až se stane můj manžel za 20 let ředitelem, pozve mě Emilova...
00:47:15...matka jednou za rok na čaj. To stojí za trochu nadávek.
00:47:22Já nevím, co se jí posmíváme. Má z ní být taková, jako jsme my?
00:47:29-Prosím tě. -No tak, snad by sis tu Doru tak nebral.
00:47:39-Kam jdeme? -Myslíš si, že jsem malá, ale já vím nejvíce.
00:47:47-Ty nemehlo! -Nechci slyšet, až mi budou čistit boty.
00:47:54-Necháváš si je čistit?
-Musím.
00:48:42-Emile! Emile!
-Proč jsi chtěla, abych to viděl?
00:48:49Abys poznal, jaká je Dora a jaká jsem já.
00:49:00Chlapče, vždyť ty celý hoříš. Paní, Emil je nemocný.
00:49:11-Co je s tebou? -Nic mi není.
-To snad rozhodne doktor.
00:49:20-Prosím, doktora ne.
-Hanzelín přijde určitě rád.
00:49:27Prosím tě, ne.
00:49:35Všechno bez nálezu. Proč má tu horečku?
00:49:43-Neprodělal nějaký otřes?
-Samozřejmě, že ne.
00:49:52-No, my se z toho dostaneme.
-Mohla bych vás pozvat na šálek...
00:50:00...kávy, pokud vám nevadí mé voňavky? -Zacpu si nos.
00:50:10Mezitím Dora zjistí, co mu zvedlo teplotu.
00:50:21Jděte pryč!
00:50:25Copak? Ty snad spadneš, abys přede mnou utekl.
00:50:33To nebývalo.
00:50:36-Já už vás nemám rád.
-Podívej se na mě. Kuk.
00:50:44Nebuď jako malý. Co jsem ti udělala?
00:50:51-Já jsem vás viděl.
-Kde? -Včera večer u potoka.
00:50:58-Líbali jste se.
-Kdo tam byl s tebou? -Nikdo.
00:51:04-Byla jste tam s kouzelníkem.
-Spletl ses, u jakého potoka?
00:51:11Kde jsi vzal tu drzost!
00:51:17Právě jsme se domluvili. Emil zítra přijde k nám,...
00:51:23...aby ses na něj podíval. Zase bude dobře, viď?
00:51:43Emile!
00:51:49-Pomůžeš mi, rytíři?
-Ano. -Emilku, chci se ti omluvit.
00:51:57-To přece nemusíte.
-Ale ano. Byla jsem na tebe zlá.
00:52:05A také jsem ti lhala. Viděl jsi dobře. Z mé strany to byl obchod.
00:52:13On dostal pusu a já vím, jak je to s jasnovidectvím jeho ženy.
00:52:21Všechno je to podvod. Podívej. Vezmi to.
00:52:35Tady je 100 slov, každé má číslo. To se musíš naučit.
00:52:42Podívej, lilie, loď, lano, lampa. Říká se jim stereotypy.
00:52:53Schovej to.
00:52:58-Copak to máte za tajnosti?
-Nic.
00:53:18Co kdybychom se to naučili a občas tím překvapili ty kolem nás?
00:53:25Jenom my dva spolu. L a Ž je 0. D a T je 1...
00:53:35ZVONÍ UMÍRÁČEK.
00:53:44J, H a CH je 8. K, G je 9.
00:53:54L, Ž, je 0. D a T je 1, N je 2.
00:54:04-M, C, Č je 3. -Vše, co lidé nosí, je ve 32 skupinách.
00:54:15V první je vše ze zlata. V druhé věci na kouření.
00:54:21Ve třetí věci z papíru. Je tam vše. Každá věc má své číslo.
00:54:32MODLÍ SE.
00:54:37Například mrtvá. 15. slovo ve 23 skupině. Stereotyp - prkno.
00:54:45O mrtvé se přece říká, že je na prkně. To musí kouzelník znát.
00:55:01Emile, odkdy ty chodíš na pohřby? Pohřeb jasnovidky zní romanticky.
00:55:12Mládí se odjakživa věší na paty tragédiím. Na to pozor.
00:55:20Tak jdeme.
00:55:27-Mohu vám přidat?
-To bych byl rád.
00:55:44No, dolej mu.
00:55:53Stejně důležité je, jak se položí otázka. Vždy jde o písmena...
00:56:00...před slovem médium. Musíte nyní rychle říct, médium,...
00:56:09...z toho si zapamatuješ M, N a R. Tedy 3. skupina, 24. slovo.
00:56:15To je karta.
00:56:18Čekal jsem to, ale když je konec, člověka to nějak překvapí.
00:56:32Umírající se neuzdravují, umírající umírají. S tím se nedá nic dělat.
00:56:53-Pane doktore.
-Dnes neordinuji.
00:56:57-Přišli jsme už za tmy.
-Proč jste přišli zrovna za mnou?
00:57:11Kolik jste už obešli doktorů? Všude vás vyhodili, co?
00:57:24Emo.
00:57:28-Co s tím mám dělat?
-Víme, že ji nezachráníte.
00:57:34-Mysleli jsme spíš naopak.
-Běžte pryč!
00:57:40Emo, neslyšela jsi!
00:58:04-Představte si, že ode mne chtěli vraždu. -Ona má...
00:58:15Syfilis, v konečném stádiu. S masem opadaným z tváří.
00:58:25Se zkaleným rozumem. Utekla s prvním tulákem.
00:58:33A teď už hledá jen milosrdnou smrt. Však se brzy dočká.
00:58:44Chceš říci, že člověk nemá toužit po lepším životě kvůli té nemocné?
00:58:52Co je na jejím životě úžasného, aby to vyvážilo tenhle konec?
00:59:00Musíš už jednou pochopit, že hodnotu dodáš svému životu...
00:59:06...pouze činy, ne iluzemi.
00:59:16Vzpomínám si, jak se mi chtělo křičet, že je vše jinak.
00:59:24Že doktorovo kázání přišlo pozdě. A že on, starý naivní dobrák,...
00:59:31...je pomalu jediný, kdo to neví.
00:59:36Věděla to Dora a já. Věděla to Ema a ze všech nejlépe kouzelník.
00:59:45Strašně jsem se styděl za nedostatek odvahy říci pravdu.
01:00:04-Děkuji za vše. Peníze vám pošlu.
-Ale, to nemusí být.
01:00:12Na shledanou.
01:00:18Tak pojď.
01:00:37-Pane doktore, já bych chtěl...
-Co bys chtěl? -Chci vám poděkovat.
01:00:54-Dobré odpoledne.
-Dobré. -Slečno Doro.
01:01:02Jestlipak víte, že se na vás zlobím? Zanedbáváte mě.
01:01:10-Co jste dělal včera a předevčírem?
-Já vám vše vysvětlím.
01:01:17-Tak půjdeme.
-Všechno vám vysvětlím.
01:01:29SMĚJÍ SE.
01:01:42-Bude vám vyhovovat v 9 hodin?
-Naprosto. Ať je to dokonalé.
01:01:51-Já nosil do maturity staré šaty.
-Také bych byl radši.
01:01:58-Buď rád, že jdeš ke zkoušce v novém. -Zase poslední svíčka.
01:02:06Když se člověk chce dostat nahoru, musí šlápnout na každý schod.
01:02:16-Tak přece jen? -Na moji žádost o postup je nahlíženo vlídně.
01:02:24-Oldo! To budeme muset koupit nový nábytek. -Ano.
01:02:32Ale ještě se nestěhujeme. Netrpělivost není na místě.
01:02:39SMĚJÍ SE.
01:03:00Řekla jsi panu učiteli výši věna? Asi ne, jinak by se natřásal jinde.
01:03:13Marie, máš připravené dlahy? Emo, skoč pro nosítka.
01:03:22Doro, není to od tebe hezké, láme si kvůli tobě nohy...
01:03:28-Já se ho o to neprosila.
-Holky, vstává z mrtvých!
01:03:40-Emile, řekni něco, nám se nesvěřuje. -Nebav se s nimi.
01:03:46Pryč od toho okna! Cirkus vám hrát nebudu!
01:03:51Vy krůty jedny!
01:04:24Jestli chceš, napíši tě do turnusu místo Dory. Emile, jsi chlap!
01:04:34-A ne nějaká ženská.
-Ale já se učím. -Vidím.
01:04:42Hrách už přebíráš docela slušně.
01:07:28-Co tu stojíš jako svatý. -Chci vám říci, že jste podvodnice...
01:07:36-...a lhářka. Jste s kouzelníkem milenci. -Ty tichošlápku!
01:07:44Špehu, já ti zakroutím krkem!
01:08:04Máš pravdu, lhala jsem ti. Myslela jsem, že na pravdu nejsi dospělý.
01:08:18Teď vidím, že to byla chyba.
01:08:27Jsme milenci, už dávno. Ještě za života jeho ženy.
01:08:36Tobě to vadí? Je to krásné, poznáš to jednou sám.
01:08:47Možná už brzy.
01:09:06-Budeš při mně nebo při nich?
-Jak se můžete ptát?
01:09:12Díky. Ty už vlastně nejsi malý chlapec.
01:09:22Podívej, vidíš, hledá tě. Ty sis nevšiml?
01:09:30-Čeho? -Je do tebe zamilovaná. Byla by šťastná, kdybys ji objal.
01:09:42Vidíš ten vykotlaný strom? Kouzelník mi tu nechává dopisy.
01:09:49Vylez nahoru. Sáhni sem.
01:09:58To je můj dopis, dala jsem ho tam, než jsi přišel.
01:10:05Nemůžeme si psát normálně. Jednoduše dopis vyzvedneš...
01:10:12-...a nenápadně mi ho předáš.
-Jako váš panoš. -Ano.
01:10:26-Slečno Doro.
-Vypadni, mazej pryč!
01:10:39To nic, taková je teď na všechny.
01:10:52Dej to sem, dělej!
01:11:08-Slečno Doro!
-Až příště.
01:11:14ZPÍVAJÍ. Jeníčku, to víš, že za mnou chodíš.
01:11:22Já už mám jiného, ty o tom nevíš.
01:11:30Dítě mé milé, netrap mě déle, jestli mě ráda máš,...
01:11:37...řekni upřímně. Což je to platno,...
01:11:46...ráda tě míti, když si mě nemíníš upřímně vzíti.
01:12:14Hráč má na počátku X tolarů. Zdvojnásobí je. Ale utratí 20.
01:12:26V další hře je ztrojnásobí a utratí 28. Následně je...
01:12:33...zečtyřnásobí a když utratí půl, má přesně jako na začátku.
01:12:40S kolika tolary začal hru?
01:12:52Jde o rovnici o jedné neznámé.
01:13:10To je jedna rovnice.
01:13:16X krát 4.
01:13:30Tak prosím, čekáme.
01:13:50Emile, říkal jsem nejednou, že pokud chceš něco dosáhnout,...
01:14:02-...musíš šlápnout na každý schod.
-Já vím. -Mluvili jsme do prázdna.
01:14:12Mladý pán dál přednost toulkám.
01:14:17-Povolili mi opravnou zkoušku.
-A v tom vidíš nějakou zásluhu?
01:14:27No, naštěstí jsou i veselejší noviny. Tady to je černé na bílém.
01:14:39Od 1. října okresním hejtmanem. 100 km od Prahy. Slyšíš, Emile?
01:14:52Je tam gymnázium. Po opravné zkoušce zahájíš rok v nové škole.
01:15:03Nevidím, že by tě to těšilo, ale my s maminkou si radost zkazit nedáme.
01:15:43Na shledanou.
01:15:48Slečno Doro. Žádný dopis tam nebyl.
01:15:54Vyzvedla jsem si ho ráno. Nechci tě zneužívat.
01:16:00-Proč? -Je s tím konec. Stejně to k ničemu nevedlo.
01:16:06Emile.
01:16:14-Nevěř jí.
-Myslím, že je opravdu nešťastná.
01:16:23-Kdyby alespoň ten učitel nebyl...
-Ty žárlíš?
01:16:31Holky, náš Emil žárlí.
01:16:55Emile, Emile!
01:17:05Pojď dolů, pojď.
01:17:10Co je?
01:17:18-Tak co je?
-Dora je pryč.
01:17:25Jak pryč?
01:17:30-Utekla s kouzelníkem.
-Jak to víš? -Nechala dopis.
01:17:38-Už se nevrátí. -Co tatínek?
-Rozmlátil stůl a někam šel.
01:17:48-Pro četníky? -Ano. Stejně jsem čekala, že uteče. Ty ne?
01:18:16-Dobrý den.
-Jen zůstaň, tebe se to také týká.
01:18:33Dora odešla za štěstím, přeje si, abychom na ni zapomněli.
01:18:40My jí v tom vyhovíme. Urazila mě, a proto o tom už nebudeme mluvit.
01:19:36-Tak. -Ale to nejde.
-Je ještě dítě.
01:19:45Své námitky si vyřiďte s Dorou.
01:19:51A připomeňte jí, že myslela jen na sebe a někdo jiný bude pracovat.
01:20:03Všichni jsme chtěli pro Emu lepší osud. Bohužel, Dora rozhodla jinak.
01:20:22Neříkej, že jsi o ničem nevěděl. Byl jsi tam víc než doma.
01:20:28-Nikdo o ničem nevěděl. -Učitel se opil a vytloukl jim okna.
01:20:46-Budeš při mně, nebo při nich?
-Jak se můžete ptát? -Díky.
01:21:29Emile!
01:21:40Emile.
01:21:51No vidíš, už jsi velký chlapec.
01:22:01Ta Dora, ty jsi ji měl rád?
01:22:12A ona?
01:22:15Posmívala se mi, dokud jsem ji nepřistihl s kouzelníkem.
01:22:22Řekni mi všechno. Matka ještě spí.
01:22:29Tvé mlčení je svým způsobem čestné, ale jak sám vidíš,...
01:22:39...výsledek je pro všechny krušný.
01:22:45Myslím, že by ses měl doktorovi svěřit. Nutit tě nemohu,...
01:22:53-...ale není možné uhýbat pravdě.
-Má mě rád a věřil mi.
01:23:03Nikdy mi neodpustí.
01:23:09Neřekl jsem vám to, protože jsem měl slečnu Doru rád.
01:23:17Tak to se tedy povedlo. Ty jsi byl vážně do ní zamilovaný?
01:23:26-Pochlubil ses doma?
-Řekl jsem to otci. Poslal mě sem.
01:23:33Přišel jsi, protože chceš slyšet svůj ortel. Dobře.
01:23:41Co myslíš, kdybys mi to řekl, utekla by?
01:23:52Nevíš, ale utekla by stejně.
01:23:59-A kdyby tedy utekla, jsi vinen nebo ne? -Nejsem.
01:24:07Blbečku, myslíš, že jsi bez viny? Tak to tedy ne. Zklamal jsi mě.
01:24:19Zakoukat se do děvčete jako je Dora.
01:24:27Zradit pro její jeden prolhaný úsměv. To je charakterní?
01:24:34Co? A netvař se tak nejapně! Zachoval ses hanebně!
01:24:43-Přece jsem ji nemohl zradit.
-To ti řekl tatínek?
01:24:53Tak podle mě je to blbost. Věděl jsi, že se něco chystá.
01:25:03Věděl jsi to?
01:25:07A nic jsi mi neřekl. Nic. A v tom jsi mě zklamal.
01:25:16Jiná věc je, jestli ti odpouštím. Tak tedy ano. Odpouštím ti.
01:25:28Protože jsi pitomé, nezletilé mládě.
01:25:53Neboj, bude se ti tam líbit. Podívej se na maminku.
01:26:03Já už tady nechci zůstat.
01:26:12ZPÍVAJÍ. Proč kalino smutně stojíš? Snad se tuze sucha bojíš.
01:26:28Snad se tuze sucha bojíš.
01:28:00Pochválen pán Ježíš Kristus.
01:28:32-A nyní médium, jaký předmět držím v pravé ruce? -Hodinky.
01:28:41Ano, výborně. Děkuji.
01:29:03Prosím ty, kteří čekali víc, aby mi odpustili.
01:29:11Vše zavinily ty zpropadené verše. Ale kdo občas nepocítí touhu...
01:29:19...vrátit se tam, kde prudce květ voněl, že svedl nás z cesty...
01:29:27...a poohlédnout se po svých pošetilých činech, které již...
01:29:34...nemůžeme napravit. A tak je naše cesta dlážděna...
01:29:41...hříchy a omyly a my si jen můžeme přát,...
01:29:47...aby nám bylo odpuštěno.
Předlohou tohoto půvabného filmu se stal stejnojmenný román spisovatele Jaroslava Havlíčka. Lyrický příběh z počátku minulého století s atmosférou malého jihočeského města vypráví o vnímavém dospívajícím chlapci Emilovi (J. Marek), který prožije první citové okouzlení a zároveň hluboké rozčarování. He Li Ma Do E jsou počáteční písmena jmen pěti osobitých dcer drsného venkovského lékaře – Heleny (J. Dolanská), Lídy (Z. Bydžovská), Marie (L. Krbová), Dory (L. Zedníčková) a Emy (J. Konečná), které zasáhnou do života nemocného chlapce. Životní moudrost doktora Hanzelína (letošní jubilant J. Somr) pomůže mladému chlapci bolestnou situaci překonat. K filmu J. Jireše napsal scénář Václav Šašek, který za něj v roce 1993 získal Českého lva v kategorii nejlepší scénář.
