Záznam představení Divadla Spejbla a Hurvínka (1984). Účinkují: M. Kirschner, H. Štáchová, L. Homola, B. Šulc a M. Hájek. Divadelní režie J. Kubíček. Kamera I. Koudelka. Televizní režie I. Paukert
00:00:23 GONG
00:00:37 Tati, já tomu vůbec nerozumím.
00:00:42 Kdybys mi to mohl laskavě vysvětlit, taťuldo.
00:00:48 SPEJBL CHRÁPE
00:00:51 Taťuldo! (křičí) Tatí!
00:00:56 Co tady vykřikuješ? Nevidíš, že přemýšlím?
00:01:05 -Já jsem si nevšiml.
-Podruhé si všimni.
00:01:10 Tati, než začneš přemýšlet, kdybys byl tak laskav
00:01:14 a mohl mně vysvětlit, co to znamená.
00:01:18 "Nezůstal kámen na kameni." To by mě zajímalo.
00:01:25 Kvůli tomu mě vytrhuješ ze spa... Z přemýšlení?
00:01:31 Co je na tom nejasného? To znamená, po všem veta.
00:01:38 Jednou to možná bude stanice podzemní dráhy.
00:01:41 -HURVÍNEK SE SMĚJE
-Tak dost!
00:01:44 Čti jen to, čemu rozumíš, nebo se mě zeptej na všechno najednou.
00:01:54 -Ještě něco?
-Ne, tati, už nic.
00:01:57 Všechno jasné. Vyplenil, rozbořil, vypálil, zpustošil.
00:02:02 Vyvraždil, pobil, popravil. Samé běžné sarapatičky.
00:02:08 Sarapatičky? Zdá se mně, že ti ty tvoje krváky zabavím a bude klid.
00:02:14 Koukej si vzít dějepis, ať nemáš zase čtyřku!
00:02:18 -To je dějepis.
-Cože?
00:02:21 -To je dějepis.
-Cože?
00:02:26 -Tohle?
-Ano.
00:02:27 -Tak války vynech.
-A nezbude nic.
00:02:32 -SMÍCH V SÁLE
-Jak to, že nezbude nic?
00:02:36 Když vynechám války, tak zbude úvod a ten se nečte.
00:02:42 Takhle to nemůžeš brát. Musíš přečíst celou knížku,
00:02:47 než uhoní jednoho ukoptěného zlosyna.
00:02:50 V dějinách to máš velkolepě stručné.
00:02:54 Padlo tisíc vojáků. Věta holá.
00:02:59 Koukám, tady věta holá. Věta holá tamhle.
00:03:03 Věta holá onde, věta holá jinde. A už se člověk z hlavy nedopočítá.
00:03:09 Kdybys pořádně četl, tak zjistíš, že v dějinách nejsou jen věty holé.
00:03:15 Jsou tam i věty rozvité,
00:03:19 kterými se zdůvodňují věty holé.
00:03:23 Jistě a kdy se dějiny stávají dějinami, svou slavnou minulostí
00:03:30 a velikou budoucností?
00:03:33 -Vypadla ti z toho současnost.
-Mně ne. Ale vypadla dějinám.
00:03:39 Dějiny neznají současnost.
00:03:43 Dějiny znají jen slavnou minulost a velkou budoucnost.
00:03:48 To jsem řekl.
00:03:50 Když se v té či oné nevyznáš...
00:03:53 Tak se v současnosti z toho nevykecáš.
00:03:57 Hurvínku!
00:04:00 Někdy mám pocit, že mít jedináčka je málo, ale jak začne s dotazy,
00:04:05 tak si připadám na tolik dětí příliš jeden.
00:04:10 Já tě naučím k úctě k velkým postavám dějin
00:04:14 bez neuctivého pídění. To mi věř!
00:04:19 Tati, já si stejně myslím, že nejsvětlejší postava v dějinách
00:04:24 -je svatý Mikuláš.
-Hurvajs!
00:04:29 A teď, babo raď!
00:04:33 Ráda a autor vám vyznačil trasu dějinných událostí.
00:04:40 Jaký časový úsek vás zajímá?
00:04:44 Podívejte, Helenko, asi 1000 let tam a 1000 let zpátky.
00:04:48 Já na víc nemám čas.
00:04:51 To by odpovídalo. Máte nějaké zvláštní přání?
00:04:57 Jestli se smím vyjádřit, tak hlavně nějaké osobnosti.
00:05:01 Výrazné postavy dějin, abych už kluka přesvědčil,
00:05:05 že co je v dějinách psáno, to je dáno.
00:05:09 Rozumím a začneme podle abecedy s písmenem A.
00:05:13 A ne, skočte někam doprostřed, ať zbytečně neztrácíme čas.
00:05:19 Začneme třeba od písmene J.
00:05:23 Písmeno J. Slavní Janové.
00:05:30 To je ono a u našich Honzíků se můžeme pozdržet.
00:05:34 To byli převážně dobráci.
00:05:36 Ano, třeba Jan Křtitel.
00:05:39 Seznámení možné?
00:05:41 Byl sťat dne...
00:05:42 To ne, nemám rád bezhlavost. Jiný Jan by nebyl k dispozici?
00:05:49 Ano, Jan Nepomucký.
00:05:53 To je ono.
00:05:54 Utopen ve Vltavě léta páně...
00:05:56 To se musí kondolovat paní Nepomucké.
00:05:59 A co Jan Želivský? To byl vojevůdce.
00:06:04 Okamžik, podívám se, kdy byl popraven.
00:06:07 To není potřeba. Radši bych toho, co: "Toho bohdá nebude,
00:06:13 aby český král z boje utíkal." Toho optimistu.
00:06:18 -Vy myslíte Jana Lucemburského.
-Doufám, že nebyl jako ti ostatní?
00:06:24 Ne, ten zavražděn nebyl.
00:06:26 Zaplaťpánbů.
00:06:27 Ten padl regulérně. V kruté seči...
00:06:32 Padl, nechte ho ležet.
00:06:36 Kdybych mohl poprosit o trasu, tak bych prosil víc nazpět.
00:06:41 Kdy neměli vyvinuté zbraně a vysokou pracovní morálku.
00:06:48 Já vám to vypíši do Egypta. Tam získáte celkový přehled.
00:06:54 Staré Řecko nemůžeme vynechat.
00:06:57 Mohu vás uvést do jejich podsvětí, mezi slavné mrtvé.
00:07:02 Tam byste se v klidu dozvěděl konečné výsledky.
00:07:06 Ne, děkuji, než mezi slavné mrtvé, radši mezi méně slavné živé.
00:07:12 -Jak si přejete.
-Díky.
00:07:15 To je k nevíře, jak si obětavě planeta pouštěla žilou.
00:07:22 To jsme se letmo dotkli velkých Janů.
00:07:27 Co Václavové, Františkové a ostatní v kalendáři?
00:07:33 -Hurvajs!
-Co zas?
00:07:36 Teď tě protáhnu dějinami.
00:07:42 Abys konečně jednou viděl,
00:07:46 že dějiny jsou soupisem velkých myšlenek pro blaho lidstva.
00:07:54 -Dobře.
-Aby z tebe jednou něco bylo.
00:08:00 To zas bude prťárna.
00:08:04 Staré Řecko.
00:08:08 GONG
00:08:11 Příjemný dobrý antický den přeji. Jsme dobře ve starém Řecku?
00:08:19 Ano, buďte vítáni. Bohové dobře vedli vaše kroky.
00:08:27 Staré Řecko, toho času ještě nové.
00:08:32 Já jsem Palubos, stavitel lodí v Mykénách.
00:08:37 -A to je ta moje.
-Já jsem Kiela, stavitelová.
00:08:43 Hned vás vezmu dál, jen co dodělám přednici.
00:08:47 Jedli jste něco?
00:08:48 Neobtěžujte se a také nevíme, jestli nejdeme nevhod.
00:08:55 Nerušíme vás od vašeho starověku?
00:08:59 Ne, dnes je můj veliký den. Něco jako svátek.
00:09:05 Jen pomalu, Palubo, říkám ti to pořád.
00:09:09 -Jaký svátek?
-Má žena je trochu nedůvěřivá.
00:09:15 -Uvidíme, Palubo, řekneme si to.
-Abyste věděli, o co jde.
00:09:19 V Mykénách jsou největší loděnice. Mnoho lodí se tady postavilo.
00:09:27 Znáte to, ty starořecké lodě, ty krcálky.
00:09:32 Jsou pro 16 veslařů, 1 kapitána a 1 kormidelníka.
00:09:37 Několik amfor vína a dost.
00:09:40 -Taky řekni, když je bouřka.
-Překotí se to při první bouřce.
00:09:47 Rozumím, dá se pak vyplout až při druhé.
00:09:53 Přemýšlel jsem a snoval plán.
00:09:58 Tati, co je to, snoval plán?
00:10:02 Snovat je starořecky nepřeložitelné a plán je jako fantazírovat.
00:10:12 Šťastně jsem začal. Stavím loď nevídaných rozměrů.
00:10:18 Nejzručnější kýlaři připravují kýl. Palubáři palubu.
00:10:24 Stěžňaři stěžeň.
00:10:26 -Kormidelníci kormidlo.
-Buď zticha!
00:10:30 Tady dělá každý to, co umí.
00:10:34 Jistě, jinak by to ani nešlo.
00:10:38 Chápu, jste teprve ve vývoji.
00:10:43 Z velikých dálek se nám bude koráb vracet.
00:10:48 Naši lidé poznají nové světy. Přivezou zboží.
00:10:54 -Odvezou 2krát tolik.
-I kdyby nevozili vůbec nic
00:10:58 a plavili se tam a jiní sem, přispěje to k vzájemnému poznávání.
00:11:05 To přece svět potřebuje. Má loď, na palubě slunce.
00:11:14 Květiny, lidé, pod palubou ovoce a víno.
00:11:19 A dole pod ponorem bude to nejdůležitější.
00:11:24 Měď a cín.
00:11:26 Žampiony.
00:11:27 -Šváby a krysy.
-Má žena všude vidí jen krysy.
00:11:32 Mluv zřetelně. Měl bys je vidět také.
00:11:36 (Mužský hlas) Stop!
00:11:42 Palubova velká idea se stala skutečností.
00:11:46 Vstupuje do dějin král Agamemnón.
00:11:50 -Říkej to nahlas, abych to...
-Mohla zkorigovat.
00:11:56 Přátelé mykénští, slyšte.
00:12:01 "Zalykám se štěstím, protože bohové mi dopřáli dokonat dílo.
00:12:08 Sám Bůh Zeus mně dal přízeň." Tohle bych zdůraznil.
00:12:13 "A proto mu rád obětuji tučného vola."
00:12:18 -Řekni berana, to stačí.
-Obětuji tučného berana.
00:12:24 -To tučného taky vynech.
-Nemůžu obětovat vyžle!
00:12:31 -Považ, Zeus!
-Co ty víš, jestli není na libové?
00:12:37 -Stačilo by kůzle.
-Berana nebo kůzle?
00:12:42 Králíka!
00:12:44 Promiňte, nerušíme?
00:12:47 Ne, právě si připravuji děkovný projev.
00:12:53 Dostalo se mně veřejného uznání za mé skromné snažení.
00:12:59 Neříkej skromné! Postavil jsi veleloď.
00:13:04 Má to přinést a taky to přinese blahobyt. Tak se neupejpej.
00:13:08 -Považte, přátelé, já budu mít...
-Pomník! Jen to řekni.
00:13:15 To je to nejmenší, co ti mohli dát.
00:13:18 Pomník!
00:13:21 -HUDBA
-Už je to tady!
00:13:28 Nejsem schopen slova.
00:13:31 Radši už dost. Rukávy se rády natahují.
00:13:34 Takový pomník není k zahození.
00:13:39 Myslíte? My ještě nevíme, jestli z toho něco kouká.
00:13:46 Nějaké to tititi. Nevíte, bere se na to něco?
00:13:51 Jestli tititi, to vám z fleku nepovím.
00:13:57 I kdyby nic, aspoň jsi se marně nedřel, Palubos.
00:14:02 A loď bude k něčemu pořádnému, jak říkáš.
00:14:07 Jistě, nová éra zahraničního obchodu.
00:14:13 Aktivní platební bilance. Zvýšení životní úrovně.
00:14:21 Snížení maloobchodních cen.
00:14:25 Nedivte se, přátelé, že se cítím tak šťasten.
00:14:31 Já ti to přeji, Palubos. Jsem na tebe hrdá.
00:14:37 -Zasloužilá stavitelová.
-Buď zticha!
00:14:43 Neplácej, když dospělí kecají. Chtěl jsem říct mluví.
00:14:49 Jsme svědky toho, že to byla vždycky nějaká myšlenka
00:14:55 pro blaho člověčenstva, která zvítězila.
00:14:59 Dobře, tati.
00:15:01 1 : 0 pro dějiny. Zatím.
00:15:06 -Ta loď.
-HUDBA
00:15:36 -To přece není moje loď.
-To je adaptace vašeho vynálezu.
00:15:46 Páni, to je ale křižník!
00:15:49 Já jsem pořád čekala nějakou habaďůru.
00:15:53 HUDBA
00:16:02 -Za to jsem přece pomník nedostal.
-Taky ne. Čti!
00:16:11 Agamemnon král.
00:16:16 Promiňte, asi jsem si neuvědomil,
00:16:21 že bych se vetřel do dějin místo krále. Promiňte!
00:16:34 HUDBA
00:17:16 A tak 1 : 0 pro mě.
00:17:19 -Jak to?
-Protože král Agamemnon
00:17:22 -pana stavitele Paluba podtrhl.
-Chlapče, to nejde takhle uvažovat.
00:17:30 Pan Palubos měl dobrý nápad s velelodí.
00:17:35 Měl jen nápad a neuměl ho dobře využít.
00:17:40 Kdyby nebylo velké ideje pana krále...
00:17:45 -Tak by nápad pana Paluba upadl...
-V zapomenutí.
00:17:49 Dějiny by o něj ani neškrtly.
00:17:53 Pan král Agamemnon pružně využil nových možností.
00:17:57 Vzal 10 velelodí a místo zboží do nich vložil 10 tisíc vojáků.
00:18:06 -Vyrazil s tím k...
-Troji.
00:18:11 -Moment překvapení, Troja padla.
-Vojáci taky. Věta holá.
00:18:19 Hurvínku, představ si, že by to měl dělat s krcálkama
00:18:24 -pro 16 veslařů.
-A 1 kapitána.
00:18:27 A 1 kormidelníka.
00:18:28 Než by tam navozil potřebné mužstvo,
00:18:31 tak by to trvalo nejméně 10 let. Co takhle ušetřil na jídle.
00:18:38 -Na dietách.
-Na tom, když spolu spí.
00:18:41 Nocležné.
00:18:43 -Když jdou od sebe?
-Odlučné.
00:18:46 -Měl to prostě za...
-Babku.
00:18:50 Hele, tati, pyramida.
00:18:53 -Kde?
-Tamhle.
00:18:55 -Hele, pyramida.
-Vždyť to povídám.
00:18:59 Proč se tomu říká pyramida?
00:19:01 Protože je to stavěné do špičky jako pyramida.
00:19:08 -Proč se dělají špičky?
-Kvůli výšce.
00:19:14 -Co je pod ní?
-Pod kým?
00:19:17 -Pod pyramidou?
-Afrika.
00:19:21 -Všude, kam se podíváš, je jen...
-Písek.
00:19:25 Proč je tu jen písek?
00:19:28 Hlupáčku, tady začíná poušť.
00:19:32 -Proč u nás není poušť?
-Dej pokoj, chlapče.
00:19:36 Dovedeš si představit tu údržbu?
00:19:44 -Starověký Egypt.
-GONG
00:19:49 -Čí je vlastně Egypt, tati?
-To je otázka. Čí by byl?
00:19:55 Egypťanů a tady to čteš.
00:19:59 -Kde?
-Tady, tady taky.
00:20:04 -Čí je Egypt? Náš!
-Jen když se ptáš.
00:20:09 Podepsán za Peršany Alexandr Veliký.
00:20:13 Správně, Peršani.
00:20:17 Peršani nebyli. Za Makedonce podepsán Ptolemaios.
00:20:23 Správně, Makedonci.
00:20:25 Pro nás jsou hlavní faraoni.
00:20:29 Denní rozkaz. Faraoni nebyli. Podepsán Alexandr Veliký v.r.
00:20:37 -Co je to v.r.?
-Že se vrátil.
00:20:41 Když to řekl Alexandr, tak to bude pravda, ne?
00:20:44 Když je někdo vážený jako on. Tady je samý vykřičník.
00:20:49 A ty to přehlédneš. Buď trochu pečlivější!
00:20:55 Přečti to, já to bez brýlí...
00:20:57 -Alexandr je vůl.
-SMÍCH V SÁLE
00:21:00 -To jsou detaily.
-Tati, jde sem ženská. A jaká!
00:21:07 Kdo to asi je?
00:21:08 -Musíme si dát pozor...
-Aby nám nevypadly oči.
00:21:13 Z daleka, poutníci, z daleka?
00:21:17 Ano, prosím, madam. Vy jste z blízka?
00:21:20 Já jsem Spejbl.
00:21:22 Já jsem královna Kleopatra.
00:21:28 Královna, Kleopatra. Hurvínku, pozdrav.
00:21:31 -Čau!
-To je tvůj syn?
00:21:38 -Asi.
-Jsi opravdu šťastný otec.
00:21:43 Chápu, vy nemáte žádné děti, co? Jen samé holky.
00:21:48 -Vůbec žádné, nejsem vdána.
-Tady se na to musíte vdávat?
00:21:55 Byli jste na cestách? Prý sem táhnou Římané?
00:22:02 Ne, kolik jich má být? Nemyslel někdo nás dva?
00:22:10 Armáda, římské legie.
00:22:14 -Vede je Ceasar.
-On je vede, aby trefili.
00:22:19 Paní královno, jste ráda nebo nerada?
00:22:26 HUDBA
00:22:42 HUDBA
00:22:53 Salve, Kleopatra. Už jsme tu.
00:22:57 Bohužel. Jak jsi mě poznal, Ceasare?
00:23:03 Podle tvé krásy. Jak ty mě?
00:23:07 Podle dupání.
00:23:10 Zůstanete dlouho, Římani?
00:23:13 Jen co to tady zcivilizujeme. Nejsi ráda?
00:23:18 -Snad to přežijeme.
-Trošku náročný požadavek.
00:23:23 Tebe bych rád nechal přežít. Jsi skutečně půvabná, nepřítelkyně.
00:23:32 Kdo je tohle?
00:23:34 -To je, prosím, můj taťulda.
-Tohle je můj kluk.
00:23:40 Já jsem přicestoval do současně tehdejšího Egypta
00:23:46 ze střední Evropy.
00:23:49 Tam to znám. Tam už jsem to upravil.
00:23:56 S čím cestuješ? Taky s kulturou? To až po nás.
00:24:01 Ne, my jen za divukrásnou přírodou.
00:24:06 Přírodu? Kde tady máte přírodu?
00:24:12 -Třeba Nil.
-Nil?
00:24:18 Co je to Nil?
00:24:20 To je, prosím, africký veletok na tři.
00:24:25 Ta řeka, ta nám dala, než jsme ji překročili.
00:24:30 -Ty asi nemáš smysl pro krásu.
-Jak to, že ne?
00:24:38 Ty se mně líbíš dost.
00:24:44 Jako muž jsi taky docela pohledný.
00:24:50 Jako upřímně nebo jako státnický tah?
00:24:54 Sama ještě nevím.
00:24:57 Rozhodně jsou tady oblasti, které stojí za dobývání.
00:25:06 (Mužský hlas) Stop!
00:25:08 Ceasar dobyl srdce Kleopatry,
00:25:10 pocítil nutnost upozornit na svoji slávu
00:25:14 i malého egyptského člověka.
00:25:16 Shromáždil proto davy.
00:25:20 Kde pořád máme brát materiál, ptám se.
00:25:25 Porobený si hoví v porobě a šklebí se.
00:25:31 A ty, dobyvateli, se starej. Aspekty, prospekty a zdůvodnění.
00:25:39 Kolik krve stojí jedna mizerná sláva.
00:25:45 Sláva!
00:25:48 A přikrmovat slávu, to by jeden chcípl.
00:25:52 -Sláva!
-Už jsem se rozhodl.
00:25:57 Detaily, jako jsou bitvy, přenechám šaržím
00:26:02 a sám přejdu na nesmrtelnost.
00:26:05 Sláva!
00:26:08 Jak se dělá nesmrtelnost, ptám se? Nevíte!
00:26:13 Sláva!
00:26:16 Nesmrtelnost se dělá tak, že se něco řekne.
00:26:21 Ještě nevím co, ale při mé popularitě stačí, když řeknu:
00:26:27 "Vím, že nic nevím." Jestli to už někdo neřekl.
00:26:33 Řek to řekl.
00:26:36 Řek to řekl? Už někdy dřív?
00:26:39 Jo, dávno. Ještě předtím.
00:26:43 No, prosím, taková blbinka a je nesmrtelný.
00:26:50 Já vím, co udělám. Já potáhnu na Bospor
00:26:56 a víte, co tam řeknu?
00:26:58 Ranní ptáče, dál doskáče.
00:27:01 Ne, řeknu: "Přišel, viděl, zvítězil." Puntík.
00:27:07 Každý se zeptá kdo?
00:27:09 Puntík.
00:27:10 Ne, Ceasar to řekl.
00:27:14 Chcete tam také zvítězit?
00:27:17 To nevím, ale rozhodně přijdu a uvidím.
00:27:22 To máte splněno na 60 procent.
00:27:27 Hele, to je podívaná.
00:27:32 Víš, že ses mi zdála, Kleo, taková při těle?
00:27:37 -Doufám, že je to naše?
-Je, náš Ceasarion. Máš radost?
00:27:44 To je bubelka. Já jsem prostě velkolepý.
00:27:50 Doufám, že toto nezapočítáš do svých dobyvatelských výsledků?
00:27:55 Proč ne?
00:27:57 Na to stačí u nás otrok s otrokyní.
00:28:01 A také osel s oslicí.
00:28:05 Nevím, jestli chceš urazit mě nebo lichotit oslovi.
00:28:11 -Urazit osla.
-No proto.
00:28:16 Hurvínku, jdi se podívat na maličkého.
00:28:21 Tati, já je znám. Jeden jako druhý.
00:28:25 -Jsi tedy šťastný, tatínku?
-Jsem přešťasten, Kleopatro.
00:28:30 Nyní mohu už táhnout na Bospor. Víš, co tam řeknu?
00:28:34 Jak to? Myslela jsem, že zůstaneš s námi.
00:28:38 Proč? Následníka trůnu jsem uskutečnil podle plánu.
00:28:44 Máte římskou příslušnost zajištěnou i beze mě.
00:28:48 Platí to pro celé území, jak tomu tady říkáte?
00:28:55 -Egypt.
-Egypta.
00:28:57 -Můžeš to brát jako vlídnost.
-Opravdu nemůžeš zůstat?
00:29:01 Nemůžu, Kleopatro, na Bosporu je prý krásně.
00:29:07 Lidi si tam zpívají. To je můj obor.
00:29:14 Já jsem v základě lyrik. Celým svým zjevem.
00:29:21 -(Křičí) A já je naučím zpívat!
-PLÁČE
00:29:25 Broučku, tatíček nás opustí.
00:29:32 V broučkovi je nebezpečí z prodlení.
00:29:36 Vyroste a začnou mu říkat mladý Ceasar.
00:29:42 A mně, starý Ceasar. Tak to ne! A jde se!
00:29:50 HUDBA
00:30:02 A co se týká Egypta? Dějiny potvrdí, že jsme tu byli!
00:30:12 HUDBA
00:30:55 Já tomu pořád nerozumím. Proč se pořád válčilo?
00:30:59 Proč pořád? Válčilo se tehdy, když nepřítel překročil hranice.
00:31:07 -Když překročil hranice?
-Ano. A žádám důrazně
00:31:14 o ujasnění linie trasy.
00:31:17 Nezveličovat chyby minulosti a vyzdvihovat světlé stránky
00:31:23 dějinných událostí.
00:31:27 Kam to máme vypsané teď?
00:31:30 Moment, já se podívám. Indiánská.
00:31:36 Ne, děkuji. Jen žádný western. Nebylo by něco mezi námi?
00:31:43 Prosím, jak je libo.
00:31:45 Mezi námi, ne, opravuji. Mezi proudy.
00:31:50 GONG
00:32:03 SMÍCH V SÁLE
00:32:20 -Krleš, hledáte?
-Krleš, není nám jasná tato doba.
00:32:30 Mně taky ne.
00:32:33 Jistě hodně pamatujete, dědo?
00:32:35 -Jo, hodně.
-To věřím.
00:32:40 -Věřte.
-Kolik je vám let, dědo?
00:32:44 -Hodně.
-To je požehnaný věk.
00:32:49 To jste celý život jedl střídmě.
00:32:54 Jo, ale hodně.
00:32:57 Nějakou nejsmutnější a nejveselejší historku
00:33:02 z vašeho života.
00:33:06 MLÁCENÍ CEPY
00:33:08 Slyšíš, to je nyní nejsmutnější, co bývalo nejveselejší.
00:33:14 Slyším, to jsou údery něčeho do čehosi.
00:33:21 Jo, cepy do mlatů.
00:33:24 Cepy, to znám. To zní vesele.
00:33:30 Smutně, bez cepů bývalo veselo.
00:33:35 To se nemlátilo.
00:33:37 Mlátilo. Děvečky, dřeváky, obilí. Měsíc bylo veselo.
00:33:46 A samý lepší materiál.
00:33:49 Obilí.
00:33:50 Děvečky.
00:33:52 Já, jako hospodář jsem je popoháněl.
00:33:56 Plác ho, když některá neběhala.
00:34:01 Plác ho, když běhala.
00:34:06 Plác ho, i když běhala?
00:34:08 -Jo.
-Proč?
00:34:11 Dělalo jim to dobře. Mně taky.
00:34:15 Musí se vědět, jak plácnout a kam plácnout.
00:34:20 Holky výskaly a teď?
00:34:25 -Jsou cepy.
-Jo. A za týden vymláceno.
00:34:32 -Smutná doba.
-Vy jste vejměnkář, dědo?
00:34:37 Ne, už zase hospodář.
00:34:40 Syn šel na vojnu a už se nevrátil.
00:34:47 To je zlý.
00:34:49 Jo, dal se nalejt.
00:34:51 To je dobrý.
00:34:53 Trochu si zaválčil. Zalíbilo se mu to a udělal se pro sebe.
00:34:59 Teď je kde?
00:35:01 Teď je někde v Trocnově.
00:35:06 To už jsem doma.
00:35:09 -Jo, ty jsi zdejší?
-Ne, že mně svitlo.
00:35:15 -Konečně, krleš.
-Hurvínku, Trocnov. Co ti to říká?
00:35:23 -Trocnov.
-Jan.
00:35:26 Jan za chrta.
00:35:28 -Za žádného chrta.
-Hele, tati.
00:35:31 Kam ten dědek ty holky plácal?
00:35:35 Tomu ty nerozumíš. To je stará technologie výmlatu.
00:35:40 Takové interview jsi neslyšel.
00:35:43 Hlavně, abychom nenarazili na Zikmundovy žoldáky.
00:35:48 Kdož sú boží bojovníci a zákona jeho.
00:36:00 Dobře, co jste zač? Nejste z Vatikánu?
00:36:05 Ne, z lipového dřeva.
00:36:07 Chtěl bych mluvit s vladykou Žižkou.
00:36:10 Hejtmanem Žižkou. Táhne s houfcem do Plzně.
00:36:15 S houfcem. Toho znám. Do Plzně? Tam to taky znám.
00:36:20 Jdem! Krleš!
00:36:26 Hej, je to Plzeň?
00:36:29 -Copak by to bylo, ne?
-Hledáme pana hejtmana Žižku.
00:36:33 Bratra Žižku, ten tady není.
00:36:35 Kde je pan bratr Žižka?
00:36:37 Táhnul k Sudoměři. Tudy?
00:36:41 Krléš!
00:36:46 -Sudoměř?
-Jo!
00:36:49 Žižka?
00:36:51 V Praze.
00:36:52 -Krléš!
-Krléš!
00:36:59 -Praha?
-Jasný.
00:37:03 -Spejbl.
-Já tě vidím.
00:37:06 -Já tě baštím.
-Měl jsi rohlík.
00:37:09 Pane, náměstek Žižka tu není?
00:37:12 SMÍCH V SÁLE
00:37:16 To jsi uhádl, není. Swingoval na Rabí.
00:37:20 Swingoval? Tak čau.
00:37:28 -Rabí?
-Co je?
00:37:31 -Žižka?
-Ten by mohl být.
00:37:38 U Německého Brodu je hotov.
00:37:41 Na Moravě nebo jestli není v Uhrách.
00:37:44 Měli objížďku kolem rybníka, co jim ho Zikmund vypálil.
00:37:48 -Jeli tudy?
-Tudy!
00:37:52 -Krléš!
-Krléš!
00:37:55 Tak se mně zdá, Hurvínku,
00:38:00 že jsme zase tam, odkud jsme vyšli.
00:38:04 Jo, taťuldo, taky se mi to tak jeví.
00:38:08 Juchůůůů!
00:38:12 -Heleme se, už zase doma?
-Doma ne, ale tady už zase.
00:38:18 -Holky.
-KŘIK HOLEK
00:38:22 Narazili jste někde na Jeníka? Neříkal, proč nepíše?
00:38:27 Ne, nějak jsme to nestihli.
00:38:31 On pořád z místa na místo.
00:38:35 Máme zprávy, že Jenda ty křižáky pěkně prohání.
00:38:40 -A na množství nehledí.
-KŘIK HOLEK
00:38:47 Je veselo. Copak?
00:38:49 -Radost ze syna?
-Prdlajs, Jenda povolal
00:38:54 všechny do zbraně. A tak chlapi odtáhli.
00:38:57 S cepama, ženskýma, práčatama. (Volá) Holky!
00:39:01 KŘIK HOLEK
00:39:02 A tak jsme tady zůstali jen já a děvečky.
00:39:07 Už zase máme výmlat. Už je zase měsíc veselo.
00:39:12 Jen člověk musí vědět kam plácnout a jak plácnout.
00:39:16 -(Volá) Holky!
-KŘIK HOLEK
00:39:19 HUDBA
00:39:56 Proč neměl jeho pantatínek rád cepy?
00:40:00 Protože to byl původní řádný hospodář,
00:40:05 který se držel vyzkoušených... Jak to dělal jeho tatínek.
00:40:11 Tatínek tatínka a dědeček dědečka.
00:40:15 A za chvilku jsme zase ve starém Řecku.
00:40:18 Pochop, když jeho syn proháněl křižáky.
00:40:23 -A on proháněl jen děvečky.
-Nech toho pořád!
00:40:27 Tati, co by bylo, kdyby je neproháněl?
00:40:33 -Děvečky?
-Ne, křižáky.
00:40:36 Co by bylo, kdyby je mladý neproháněl?
00:40:40 Nic by nebylo.
00:40:44 -Třeba ani děvečky?
-To je možný.
00:40:47 -Ani obilí.
-To taky.
00:40:49 -Třeba ani hospodář.
-Asi taky ne.
00:40:52 -Třeba ani my teď tady.
-Tohle máš ze sebe nebo co?
00:40:58 Ne, já jsem tyto části pročítal hodně podrobně.
00:41:04 Proto jsem taky pochopil, kdy jsou případy,
00:41:07 že lidi válčit musí.
00:41:09 -Jak musí?
-I když válčit nechtěli.
00:41:12 Jde jim o holý život.
00:41:15 Nejen jim, ale i celému národu,
00:41:17 když je proti nim vedena útočná válka.
00:41:20 Zrovna, jako když křižáci táhli proti husitům,
00:41:24 tak byli křižáci rádi, že pak vyvázli se zdravou kůží
00:41:29 a nepomačkaným brněním.
00:41:33 Poslyš, my jsme to popletli. To jsem měl vykládat já tobě.
00:41:40 To nic, tati, jakoby se stalo.
00:41:43 Já ti chtěl trochu píchnout, když jsem viděl, jak bředneš.
00:41:51 Jaké bředneš, jednou jsem si vyžádal změnu trasy,
00:41:55 tak konec s černou minulostí.
00:41:58 -Vyměníme meče za...
-Za nemeče.
00:42:01 -A hurá...
-Za hej, rup a hyn se ukáže.
00:42:06 Nyní jsme svědky velké doby. Velká doba přinesla i velké jméno.
00:42:11 -Je to Galileo.
-Jo, znám.
00:42:14 -Galilei.
-Toho taky.
00:42:17 GONG
00:42:19 -Tati.
-Copak?
00:42:22 -Ty ho znáš?
-Toho Galilea?
00:42:26 -Toho.
-Jak by ne, chlapče.
00:42:30 Ten měl tak velkou myšlenku, že kvůli ní vychodil něco večerního.
00:42:39 Kvůli futrálu od diplomu.
00:42:44 Do futrálu dal čočku a tím to začalo.
00:42:52 A přece se točí. Bože, má první radost.
00:43:00 -(Mluví obraz) A poslední.
-Co?
00:43:03 -Kdo jsi?
-Já jsem ty.
00:43:08 -Já jsem Galileo. Co chceš?
-Zahodit dalekohled, dokud je čas.
00:43:21 Zahodit teď, když jsem si ověřil svoje tvrzení,
00:43:26 že se točí Země a Slunce stojí?
00:43:30 -Máš z toho tvrzení domácí vězení.
-Jen podmíněně.
00:43:39 S podmínkou, že odvoláš.
00:43:43 Odvolej a zahoď dalekohled.
00:43:48 I když odvolám, pravda zůstane.
00:43:53 Raduj se, Galileo.
00:43:57 My velcí, jsme příznivě posoudili význam tvého vynálezu.
00:44:03 Má se ti dostat zlata, kolik potřebuješ.
00:44:08 Nechť tvoje dalekohledy přiblíží svět a světu jméno Galileo Galilei.
00:44:19 Tolik štěstí.
00:44:23 A domácí vězení?
00:44:27 Jsi volný a Země ať se podle tebe točí kolem Slunce.
00:44:38 A na jak dlouho?
00:44:43 Jak dlouho to budeš potřebovat k výrobě.
00:44:49 Je to možné?
00:44:53 Je, ať žije tvůj dalekohled.
00:44:56 Nechť není jediné válečné galeony,
00:44:58 která by nebyla vyzbrojena tvými přístroji.
00:45:02 Pryč s dobou, kdy musí dát admirál vypálit salvu dřív,
00:45:06 než rozeznal vlajku.
00:45:09 Nechť každý dělostřelec ví, do koho pouští drahé olovo.
00:45:16 Nechť se všem a vždy střílí zdravě, chutně a hospodárně.
00:45:26 HUDBA
00:46:10 Čočka, to je jenom takové sklíčko
00:46:16 a dají se s ní dělat úplná kouzla.
00:46:22 Když se různě sestaví.
00:46:27 Jednu čočku dáš takhle, druhou jinak.
00:46:32 Pak se koukneš a vidíš všechno jako na dlani.
00:46:40 Třeba hvězdu, že?
00:46:45 Jsou různé dalekohledy.
00:46:51 Zaměřovače.
00:46:54 To pak trefí zajíce na sto honů.
00:47:00 A člověka ještě na větší vzdálenost.
00:47:04 (Křičí) Přestaň už! Už toho mám od starověku až...
00:47:09 Až po krk, že?
00:47:13 Z českých luhů a hájů.
00:47:33 -Tak už to holt chodí.
-Ba, ba, chodí.
00:47:40 -Že už to tak nejde.
-Ba, nejde.
00:47:47 A tak to máte na celým světě.
00:47:51 Ba, na celým. Jinde to máte taky tak.
00:47:56 -A někde zase ne.
-Komárů je letos taky hodně.
00:48:03 -Jo, vůbec se nám letos urodilo.
-Jo, je to špatný.
00:48:11 Je, zaplaťpánbů, je.
00:48:15 Tati, tady pan Veverka
00:48:20 vynalezl fukar.
00:48:22 -Fukar.
-To je ti řezačka.
00:48:26 Ta ti ufikne prsty, jen to fikne.
00:48:30 -To je řezačka na prsty?
-Ne, na slámu.
00:48:34 A taky vynalezl ruchadlo.
00:48:37 -Kdo?
-Pan Veverka.
00:48:41 Ne sám, ale s bratrancem. Taky to nebylo hned.
00:48:47 -To věřím, to chce čas.
-A nápad.
00:48:53 A bratrance. Mně budeš něco vykládat.
00:48:55 Taky to musí mít nahoře vršek a dole zase spodek.
00:49:00 Musí se také vyznat v zemědělství.
00:49:03 Jo, to já se vyznám.
00:49:07 Vidíte, to jste z venkova.
00:49:10 Co kdybyste mohl do toho mluvit z Prahy.
00:49:14 Praha je Praha.
00:49:16 -Beroun je Beroun. A Nelahozeves.
-Buď zticha!
00:49:20 Myslíš si, jak jsi chytrý a zatím jsi hloupý.
00:49:25 Pane Veverka, my vám přejeme, abyste s vaší ruchadlem uspěl
00:49:34 a zase někdy na shledanou.
00:49:40 Ferdinand Dobrotivý. Veličenstvo! Vy osobně?
00:49:46 Jo, my sami.
00:49:50 Narovnala se a nebála se, když jsme Dobrotivý.
00:49:56 -Kdo je Veverka?
-Veverka, Veličenstvo.
00:50:01 A kde má bratranec?
00:50:03 Bratranec, shání peníze, abychom mohli koupit železo
00:50:10 a udělat více ruchadel.
00:50:14 Ruchadla, my viděla na poli. Schön, Veverka.
00:50:25 Co jsem chtěla řeknula. Neví, co jsem to chtěla?
00:50:30 -Tati, já ho kopnu!
-Už je pozdě, chlapče.
00:50:32 Pozdě, dějiny nečekají.
00:50:37 Peníze nechledala.
00:50:42 Železo dostala, kolik toho potřebovala.
00:50:48 -Železo jen tak. Alles Geschenk.
-Jako dar?
00:50:53 Jak přijdu k té přízni, Veličenstvo?
00:50:56 Přejeden, je jako maková. Poslyšte Veverek, to všechno
00:51:04 proto, že jsem Dobrotivý.
00:51:09 Proto tobě objednávám tisíc ruchadla. To koukala.
00:51:20 Tisíc ruchadel.
00:51:23 Až jim řeknu na co, to teprve budela koukala.
00:51:31 Jistě na naše širé lány. Jasnosti.
00:51:36 Viděla, Veverek,
00:51:39 ona je nechloupá.
00:51:41 A co za to, Jasnosti?
00:51:48 Já jsem Dobrotivý.
00:51:51 Proto Veverek dostane medaili.
00:51:57 -Veverková, máš Veverková?
-Ale jo, Jasnosti.
00:52:03 Veverková loket plátna na zástěra. To koukala.
00:52:16 -Platím dělání, jak říká?
-Širé, Jasnosti.
00:52:22 -Širé lány jsou nyní plné...
-Plevele.
00:52:32 Ona tomu říká plevele.
00:52:35 Jsou moc poupotřebení.
00:52:38 Tisíc ruchadel a tisíc ruchovadláků,
00:52:41 ho udělají přípravy na novou ženu.
00:52:49 Válečnou žeň.
00:52:53 Já zase Dobrotivě pudela.
00:52:56 Servus, Veverek, má, na co se těšila.
00:53:03 Tati, na co potřeboval tolik ruchadel?
00:53:08 Slyšel jsi, aby zaoral válečnou žeň.
00:53:15 HUDBA
00:53:57 -Tati, už je ti líp?
-Ta hlava.
00:54:05 -Bolí?
-Strašně bolí.
00:54:09 Ty jsi to věděl, než jsme se vydali na výšlap?
00:54:13 Co?
00:54:14 Tady na začátku je napsáno, že jeden pán ve Švýcarsku vypočítal,
00:54:20 že za posledních 5 200 let bylo 14 500 válek.
00:54:27 -Ty jsi to věděl?
-Nevěděl. Jinak bych to neriskoval.
00:54:34 Všech 14 500 válek mělo nějakou velkou myšlenku
00:54:41 pro blaho lidstva, tati? Mělo nebo nemělo?
00:54:48 -Snad mělo.
-Proč snad?
00:54:51 -Nebo nemělo.
-Proč nebo nemělo?
00:54:54 Nech mě chviličku a dej mi pokoj s takovými otázkami.
00:55:02 Promiň, chtěl jsem se jen zeptat.
00:55:08 Co mu mám na to říct? Ani sám si s tím nevím rady.
00:55:18 Teď, babo, raď.
00:55:23 Milerád, pane Spejble.
00:55:26 To jste vy? Tak to vám pěkně děkuji za tu trasu,
00:55:32 kterou jste nás protáhl.
00:55:35 To jsem kluka přesvědčil. To se vám opravdu povedlo.
00:55:41 To se povedlo autorovi, pane Spejble.
00:55:45 A vy jste mu báječně nahrával.
00:55:49 Co se komu povedlo? A kdo komu nahrával?
00:55:56 Kluk se ptal na dějiny.
00:55:59 Na dějepis.
00:56:03 Na dějepis a pan autor nás protáhl dějinami.
00:56:09 Spíše dějepisem. Možná ještě lépe, dějepravou.
00:56:14 Jaký je v tom rozdíl?
00:56:17 Tuhle otázku autor nezodpovídá.
00:56:21 -Proč?
-Protože si myslí, že napříště
00:56:24 bude život psát dějiny tak, aby v dějepisech po vynechání válek
00:56:32 nezbyl úvod, který se nečte.
00:56:36 To, že by sám život dokázal?
00:56:40 Obrazně řečeno. Život, to jeden každý z nás.
00:56:46 Já už tomu vůbec nerozumím. Už mám v hlavě guláš.
00:56:52 Co jsem chtěl? Chtěl jsem vědět, co bude.
00:56:58 A co z toho bude, až to zase nebude.
00:57:02 A bude to jen slavná minulost.
00:57:10 Co to máte? Hračku?
00:57:14 Útěcha pro kluka?
00:57:18 -Budoucnost.
-Atom.
00:57:23 PÍSKÁNÍ
00:57:33 VÝBUCH
00:57:46 Lidi, vy, kteří jste z masa a kostí,
00:57:51 udělejte všechno pro to, aby vaše předsevzetí "nezabiješ"
00:57:57 nevymizelo z lidského vědomí.
00:58:00 Aby už nikdy v lidském žití žádné zneužití nepadlo
00:58:05 na úrodnou půdu velký myšlenky pro blaho lidstva.
00:58:10 Aby i náš skromný požadavek "nedej zahynouti" byl naplněn.
00:58:16 A naše děti, aby se nemusely nikdy ptát: Proč?
00:58:21 Protože ona než slavná minulost a velká budoucnost
00:58:28 je přece jenom lepší jistá přítomnost.
00:58:33 O to vás snažně prosím, takhle pokorně na kolenou.
00:58:42 Tati, co to tady hledáš? Víš, co mě napadlo?
00:58:48 Mě napadlo, když jsem o tom přemýšlel,
00:58:52 že ani svatý Mikuláš nebyl tak svatý.
00:58:57 Hlavně, když člověk vyroste a přestane věřit báchorkám.
00:59:04 Já asi nyní připadám lidem moc směšný.
00:59:10 Ty ne, taťuldo, on každý ví, že ty za to nemůžeš.
00:59:16 Každý ví, že to má na svědomí jen ten tvůj frak a dřeváky.
00:59:24 Chachacha!
00:59:29 POTLESK
01:00:52 Skryté titulky Miroslav Hanzlíček
