Záznam představení Divadla Spejbla a Hurvínka (1984). Účinkují: M. Kirschner, H. Štáchová, L. Homola, B. Šulc a M. Hájek. Divadelní režie J. Kubíček. Kamera I. Koudelka. Televizní režie I. Paukert
00:00:23GONG
00:00:37Tati, já tomu vůbec nerozumím.
00:00:42Kdybys mi to mohl laskavě vysvětlit, taťuldo.
00:00:48SPEJBL CHRÁPE
00:00:51Taťuldo! (křičí) Tatí!
00:00:56Co tady vykřikuješ? Nevidíš, že přemýšlím?
00:01:05-Já jsem si nevšiml.
-Podruhé si všimni.
00:01:10Tati, než začneš přemýšlet, kdybys byl tak laskav
00:01:14a mohl mně vysvětlit, co to znamená.
00:01:18"Nezůstal kámen na kameni." To by mě zajímalo.
00:01:25Kvůli tomu mě vytrhuješ ze spa... Z přemýšlení?
00:01:31Co je na tom nejasného? To znamená, po všem veta.
00:01:38Jednou to možná bude stanice podzemní dráhy.
00:01:41-HURVÍNEK SE SMĚJE
-Tak dost!
00:01:44Čti jen to, čemu rozumíš, nebo se mě zeptej na všechno najednou.
00:01:54-Ještě něco?
-Ne, tati, už nic.
00:01:57Všechno jasné. Vyplenil, rozbořil, vypálil, zpustošil.
00:02:02Vyvraždil, pobil, popravil. Samé běžné sarapatičky.
00:02:08Sarapatičky? Zdá se mně, že ti ty tvoje krváky zabavím a bude klid.
00:02:14Koukej si vzít dějepis, ať nemáš zase čtyřku!
00:02:18-To je dějepis.
-Cože?
00:02:21-To je dějepis.
-Cože?
00:02:26-Tohle?
-Ano.
00:02:27-Tak války vynech.
-A nezbude nic.
00:02:32-SMÍCH V SÁLE
-Jak to, že nezbude nic?
00:02:36Když vynechám války, tak zbude úvod a ten se nečte.
00:02:42Takhle to nemůžeš brát. Musíš přečíst celou knížku,
00:02:47než uhoní jednoho ukoptěného zlosyna.
00:02:50V dějinách to máš velkolepě stručné.
00:02:54Padlo tisíc vojáků. Věta holá.
00:02:59Koukám, tady věta holá. Věta holá tamhle.
00:03:03Věta holá onde, věta holá jinde. A už se člověk z hlavy nedopočítá.
00:03:09Kdybys pořádně četl, tak zjistíš, že v dějinách nejsou jen věty holé.
00:03:15Jsou tam i věty rozvité,
00:03:19kterými se zdůvodňují věty holé.
00:03:23Jistě a kdy se dějiny stávají dějinami, svou slavnou minulostí
00:03:30a velikou budoucností?
00:03:33-Vypadla ti z toho současnost.
-Mně ne. Ale vypadla dějinám.
00:03:39Dějiny neznají současnost.
00:03:43Dějiny znají jen slavnou minulost a velkou budoucnost.
00:03:48To jsem řekl.
00:03:50Když se v té či oné nevyznáš...
00:03:53Tak se v současnosti z toho nevykecáš.
00:03:57Hurvínku!
00:04:00Někdy mám pocit, že mít jedináčka je málo, ale jak začne s dotazy,
00:04:05tak si připadám na tolik dětí příliš jeden.
00:04:10Já tě naučím k úctě k velkým postavám dějin
00:04:14bez neuctivého pídění. To mi věř!
00:04:19Tati, já si stejně myslím, že nejsvětlejší postava v dějinách
00:04:24-je svatý Mikuláš.
-Hurvajs!
00:04:29A teď, babo raď!
00:04:33Ráda a autor vám vyznačil trasu dějinných událostí.
00:04:40Jaký časový úsek vás zajímá?
00:04:44Podívejte, Helenko, asi 1000 let tam a 1000 let zpátky.
00:04:48Já na víc nemám čas.
00:04:51To by odpovídalo. Máte nějaké zvláštní přání?
00:04:57Jestli se smím vyjádřit, tak hlavně nějaké osobnosti.
00:05:01Výrazné postavy dějin, abych už kluka přesvědčil,
00:05:05že co je v dějinách psáno, to je dáno.
00:05:09Rozumím a začneme podle abecedy s písmenem A.
00:05:13A ne, skočte někam doprostřed, ať zbytečně neztrácíme čas.
00:05:19Začneme třeba od písmene J.
00:05:23Písmeno J. Slavní Janové.
00:05:30To je ono a u našich Honzíků se můžeme pozdržet.
00:05:34To byli převážně dobráci.
00:05:36Ano, třeba Jan Křtitel.
00:05:39Seznámení možné?
00:05:41Byl sťat dne...
00:05:42To ne, nemám rád bezhlavost. Jiný Jan by nebyl k dispozici?
00:05:49Ano, Jan Nepomucký.
00:05:53To je ono.
00:05:54Utopen ve Vltavě léta páně...
00:05:56To se musí kondolovat paní Nepomucké.
00:05:59A co Jan Želivský? To byl vojevůdce.
00:06:04Okamžik, podívám se, kdy byl popraven.
00:06:07To není potřeba. Radši bych toho, co: "Toho bohdá nebude,
00:06:13aby český král z boje utíkal." Toho optimistu.
00:06:18-Vy myslíte Jana Lucemburského.
-Doufám, že nebyl jako ti ostatní?
00:06:24Ne, ten zavražděn nebyl.
00:06:26Zaplaťpánbů.
00:06:27Ten padl regulérně. V kruté seči...
00:06:32Padl, nechte ho ležet.
00:06:36Kdybych mohl poprosit o trasu, tak bych prosil víc nazpět.
00:06:41Kdy neměli vyvinuté zbraně a vysokou pracovní morálku.
00:06:48Já vám to vypíši do Egypta. Tam získáte celkový přehled.
00:06:54Staré Řecko nemůžeme vynechat.
00:06:57Mohu vás uvést do jejich podsvětí, mezi slavné mrtvé.
00:07:02Tam byste se v klidu dozvěděl konečné výsledky.
00:07:06Ne, děkuji, než mezi slavné mrtvé, radši mezi méně slavné živé.
00:07:12-Jak si přejete.
-Díky.
00:07:15To je k nevíře, jak si obětavě planeta pouštěla žilou.
00:07:22To jsme se letmo dotkli velkých Janů.
00:07:27Co Václavové, Františkové a ostatní v kalendáři?
00:07:33-Hurvajs!
-Co zas?
00:07:36Teď tě protáhnu dějinami.
00:07:42Abys konečně jednou viděl,
00:07:46že dějiny jsou soupisem velkých myšlenek pro blaho lidstva.
00:07:54-Dobře.
-Aby z tebe jednou něco bylo.
00:08:00To zas bude prťárna.
00:08:04Staré Řecko.
00:08:08GONG
00:08:11Příjemný dobrý antický den přeji. Jsme dobře ve starém Řecku?
00:08:19Ano, buďte vítáni. Bohové dobře vedli vaše kroky.
00:08:27Staré Řecko, toho času ještě nové.
00:08:32Já jsem Palubos, stavitel lodí v Mykénách.
00:08:37-A to je ta moje.
-Já jsem Kiela, stavitelová.
00:08:43Hned vás vezmu dál, jen co dodělám přednici.
00:08:47Jedli jste něco?
00:08:48Neobtěžujte se a také nevíme, jestli nejdeme nevhod.
00:08:55Nerušíme vás od vašeho starověku?
00:08:59Ne, dnes je můj veliký den. Něco jako svátek.
00:09:05Jen pomalu, Palubo, říkám ti to pořád.
00:09:09-Jaký svátek?
-Má žena je trochu nedůvěřivá.
00:09:15-Uvidíme, Palubo, řekneme si to.
-Abyste věděli, o co jde.
00:09:19V Mykénách jsou největší loděnice. Mnoho lodí se tady postavilo.
00:09:27Znáte to, ty starořecké lodě, ty krcálky.
00:09:32Jsou pro 16 veslařů, 1 kapitána a 1 kormidelníka.
00:09:37Několik amfor vína a dost.
00:09:40-Taky řekni, když je bouřka.
-Překotí se to při první bouřce.
00:09:47Rozumím, dá se pak vyplout až při druhé.
00:09:53Přemýšlel jsem a snoval plán.
00:09:58Tati, co je to, snoval plán?
00:10:02Snovat je starořecky nepřeložitelné a plán je jako fantazírovat.
00:10:12Šťastně jsem začal. Stavím loď nevídaných rozměrů.
00:10:18Nejzručnější kýlaři připravují kýl. Palubáři palubu.
00:10:24Stěžňaři stěžeň.
00:10:26-Kormidelníci kormidlo.
-Buď zticha!
00:10:30Tady dělá každý to, co umí.
00:10:34Jistě, jinak by to ani nešlo.
00:10:38Chápu, jste teprve ve vývoji.
00:10:43Z velikých dálek se nám bude koráb vracet.
00:10:48Naši lidé poznají nové světy. Přivezou zboží.
00:10:54-Odvezou 2krát tolik.
-I kdyby nevozili vůbec nic
00:10:58a plavili se tam a jiní sem, přispěje to k vzájemnému poznávání.
00:11:05To přece svět potřebuje. Má loď, na palubě slunce.
00:11:14Květiny, lidé, pod palubou ovoce a víno.
00:11:19A dole pod ponorem bude to nejdůležitější.
00:11:24Měď a cín.
00:11:26Žampiony.
00:11:27-Šváby a krysy.
-Má žena všude vidí jen krysy.
00:11:32Mluv zřetelně. Měl bys je vidět také.
00:11:36(Mužský hlas) Stop!
00:11:42Palubova velká idea se stala skutečností.
00:11:46Vstupuje do dějin král Agamemnón.
00:11:50-Říkej to nahlas, abych to...
-Mohla zkorigovat.
00:11:56Přátelé mykénští, slyšte.
00:12:01"Zalykám se štěstím, protože bohové mi dopřáli dokonat dílo.
00:12:08Sám Bůh Zeus mně dal přízeň." Tohle bych zdůraznil.
00:12:13"A proto mu rád obětuji tučného vola."
00:12:18-Řekni berana, to stačí.
-Obětuji tučného berana.
00:12:24-To tučného taky vynech.
-Nemůžu obětovat vyžle!
00:12:31-Považ, Zeus!
-Co ty víš, jestli není na libové?
00:12:37-Stačilo by kůzle.
-Berana nebo kůzle?
00:12:42Králíka!
00:12:44Promiňte, nerušíme?
00:12:47Ne, právě si připravuji děkovný projev.
00:12:53Dostalo se mně veřejného uznání za mé skromné snažení.
00:12:59Neříkej skromné! Postavil jsi veleloď.
00:13:04Má to přinést a taky to přinese blahobyt. Tak se neupejpej.
00:13:08-Považte, přátelé, já budu mít...
-Pomník! Jen to řekni.
00:13:15To je to nejmenší, co ti mohli dát.
00:13:18Pomník!
00:13:21-HUDBA
-Už je to tady!
00:13:28Nejsem schopen slova.
00:13:31Radši už dost. Rukávy se rády natahují.
00:13:34Takový pomník není k zahození.
00:13:39Myslíte? My ještě nevíme, jestli z toho něco kouká.
00:13:46Nějaké to tititi. Nevíte, bere se na to něco?
00:13:51Jestli tititi, to vám z fleku nepovím.
00:13:57I kdyby nic, aspoň jsi se marně nedřel, Palubos.
00:14:02A loď bude k něčemu pořádnému, jak říkáš.
00:14:07Jistě, nová éra zahraničního obchodu.
00:14:13Aktivní platební bilance. Zvýšení životní úrovně.
00:14:21Snížení maloobchodních cen.
00:14:25Nedivte se, přátelé, že se cítím tak šťasten.
00:14:31Já ti to přeji, Palubos. Jsem na tebe hrdá.
00:14:37-Zasloužilá stavitelová.
-Buď zticha!
00:14:43Neplácej, když dospělí kecají. Chtěl jsem říct mluví.
00:14:49Jsme svědky toho, že to byla vždycky nějaká myšlenka
00:14:55pro blaho člověčenstva, která zvítězila.
00:14:59Dobře, tati.
00:15:011 : 0 pro dějiny. Zatím.
00:15:06-Ta loď.
-HUDBA
00:15:36-To přece není moje loď.
-To je adaptace vašeho vynálezu.
00:15:46Páni, to je ale křižník!
00:15:49Já jsem pořád čekala nějakou habaďůru.
00:15:53HUDBA
00:16:02-Za to jsem přece pomník nedostal.
-Taky ne. Čti!
00:16:11Agamemnon král.
00:16:16Promiňte, asi jsem si neuvědomil,
00:16:21že bych se vetřel do dějin místo krále. Promiňte!
00:16:34HUDBA
00:17:16A tak 1 : 0 pro mě.
00:17:19-Jak to?
-Protože král Agamemnon
00:17:22-pana stavitele Paluba podtrhl.
-Chlapče, to nejde takhle uvažovat.
00:17:30Pan Palubos měl dobrý nápad s velelodí.
00:17:35Měl jen nápad a neuměl ho dobře využít.
00:17:40Kdyby nebylo velké ideje pana krále...
00:17:45-Tak by nápad pana Paluba upadl...
-V zapomenutí.
00:17:49Dějiny by o něj ani neškrtly.
00:17:53Pan král Agamemnon pružně využil nových možností.
00:17:57Vzal 10 velelodí a místo zboží do nich vložil 10 tisíc vojáků.
00:18:06-Vyrazil s tím k...
-Troji.
00:18:11-Moment překvapení, Troja padla.
-Vojáci taky. Věta holá.
00:18:19Hurvínku, představ si, že by to měl dělat s krcálkama
00:18:24-pro 16 veslařů.
-A 1 kapitána.
00:18:27A 1 kormidelníka.
00:18:28Než by tam navozil potřebné mužstvo,
00:18:31tak by to trvalo nejméně 10 let. Co takhle ušetřil na jídle.
00:18:38-Na dietách.
-Na tom, když spolu spí.
00:18:41Nocležné.
00:18:43-Když jdou od sebe?
-Odlučné.
00:18:46-Měl to prostě za...
-Babku.
00:18:50Hele, tati, pyramida.
00:18:53-Kde?
-Tamhle.
00:18:55-Hele, pyramida.
-Vždyť to povídám.
00:18:59Proč se tomu říká pyramida?
00:19:01Protože je to stavěné do špičky jako pyramida.
00:19:08-Proč se dělají špičky?
-Kvůli výšce.
00:19:14-Co je pod ní?
-Pod kým?
00:19:17-Pod pyramidou?
-Afrika.
00:19:21-Všude, kam se podíváš, je jen...
-Písek.
00:19:25Proč je tu jen písek?
00:19:28Hlupáčku, tady začíná poušť.
00:19:32-Proč u nás není poušť?
-Dej pokoj, chlapče.
00:19:36Dovedeš si představit tu údržbu?
00:19:44-Starověký Egypt.
-GONG
00:19:49-Čí je vlastně Egypt, tati?
-To je otázka. Čí by byl?
00:19:55Egypťanů a tady to čteš.
00:19:59-Kde?
-Tady, tady taky.
00:20:04-Čí je Egypt? Náš!
-Jen když se ptáš.
00:20:09Podepsán za Peršany Alexandr Veliký.
00:20:13Správně, Peršani.
00:20:17Peršani nebyli. Za Makedonce podepsán Ptolemaios.
00:20:23Správně, Makedonci.
00:20:25Pro nás jsou hlavní faraoni.
00:20:29Denní rozkaz. Faraoni nebyli. Podepsán Alexandr Veliký v.r.
00:20:37-Co je to v.r.?
-Že se vrátil.
00:20:41Když to řekl Alexandr, tak to bude pravda, ne?
00:20:44Když je někdo vážený jako on. Tady je samý vykřičník.
00:20:49A ty to přehlédneš. Buď trochu pečlivější!
00:20:55Přečti to, já to bez brýlí...
00:20:57-Alexandr je vůl.
-SMÍCH V SÁLE
00:21:00-To jsou detaily.
-Tati, jde sem ženská. A jaká!
00:21:07Kdo to asi je?
00:21:08-Musíme si dát pozor...
-Aby nám nevypadly oči.
00:21:13Z daleka, poutníci, z daleka?
00:21:17Ano, prosím, madam. Vy jste z blízka?
00:21:20Já jsem Spejbl.
00:21:22Já jsem královna Kleopatra.
00:21:28Královna, Kleopatra. Hurvínku, pozdrav.
00:21:31-Čau!
-To je tvůj syn?
00:21:38-Asi.
-Jsi opravdu šťastný otec.
00:21:43Chápu, vy nemáte žádné děti, co? Jen samé holky.
00:21:48-Vůbec žádné, nejsem vdána.
-Tady se na to musíte vdávat?
00:21:55Byli jste na cestách? Prý sem táhnou Římané?
00:22:02Ne, kolik jich má být? Nemyslel někdo nás dva?
00:22:10Armáda, římské legie.
00:22:14-Vede je Ceasar.
-On je vede, aby trefili.
00:22:19Paní královno, jste ráda nebo nerada?
00:22:26HUDBA
00:22:42HUDBA
00:22:53Salve, Kleopatra. Už jsme tu.
00:22:57Bohužel. Jak jsi mě poznal, Ceasare?
00:23:03Podle tvé krásy. Jak ty mě?
00:23:07Podle dupání.
00:23:10Zůstanete dlouho, Římani?
00:23:13Jen co to tady zcivilizujeme. Nejsi ráda?
00:23:18-Snad to přežijeme.
-Trošku náročný požadavek.
00:23:23Tebe bych rád nechal přežít. Jsi skutečně půvabná, nepřítelkyně.
00:23:32Kdo je tohle?
00:23:34-To je, prosím, můj taťulda.
-Tohle je můj kluk.
00:23:40Já jsem přicestoval do současně tehdejšího Egypta
00:23:46ze střední Evropy.
00:23:49Tam to znám. Tam už jsem to upravil.
00:23:56S čím cestuješ? Taky s kulturou? To až po nás.
00:24:01Ne, my jen za divukrásnou přírodou.
00:24:06Přírodu? Kde tady máte přírodu?
00:24:12-Třeba Nil.
-Nil?
00:24:18Co je to Nil?
00:24:20To je, prosím, africký veletok na tři.
00:24:25Ta řeka, ta nám dala, než jsme ji překročili.
00:24:30-Ty asi nemáš smysl pro krásu.
-Jak to, že ne?
00:24:38Ty se mně líbíš dost.
00:24:44Jako muž jsi taky docela pohledný.
00:24:50Jako upřímně nebo jako státnický tah?
00:24:54Sama ještě nevím.
00:24:57Rozhodně jsou tady oblasti, které stojí za dobývání.
00:25:06(Mužský hlas) Stop!
00:25:08Ceasar dobyl srdce Kleopatry,
00:25:10pocítil nutnost upozornit na svoji slávu
00:25:14i malého egyptského člověka.
00:25:16Shromáždil proto davy.
00:25:20Kde pořád máme brát materiál, ptám se.
00:25:25Porobený si hoví v porobě a šklebí se.
00:25:31A ty, dobyvateli, se starej. Aspekty, prospekty a zdůvodnění.
00:25:39Kolik krve stojí jedna mizerná sláva.
00:25:45Sláva!
00:25:48A přikrmovat slávu, to by jeden chcípl.
00:25:52-Sláva!
-Už jsem se rozhodl.
00:25:57Detaily, jako jsou bitvy, přenechám šaržím
00:26:02a sám přejdu na nesmrtelnost.
00:26:05Sláva!
00:26:08Jak se dělá nesmrtelnost, ptám se? Nevíte!
00:26:13Sláva!
00:26:16Nesmrtelnost se dělá tak, že se něco řekne.
00:26:21Ještě nevím co, ale při mé popularitě stačí, když řeknu:
00:26:27"Vím, že nic nevím." Jestli to už někdo neřekl.
00:26:33Řek to řekl.
00:26:36Řek to řekl? Už někdy dřív?
00:26:39Jo, dávno. Ještě předtím.
00:26:43No, prosím, taková blbinka a je nesmrtelný.
00:26:50Já vím, co udělám. Já potáhnu na Bospor
00:26:56a víte, co tam řeknu?
00:26:58Ranní ptáče, dál doskáče.
00:27:01Ne, řeknu: "Přišel, viděl, zvítězil." Puntík.
00:27:07Každý se zeptá kdo?
00:27:09Puntík.
00:27:10Ne, Ceasar to řekl.
00:27:14Chcete tam také zvítězit?
00:27:17To nevím, ale rozhodně přijdu a uvidím.
00:27:22To máte splněno na 60 procent.
00:27:27Hele, to je podívaná.
00:27:32Víš, že ses mi zdála, Kleo, taková při těle?
00:27:37-Doufám, že je to naše?
-Je, náš Ceasarion. Máš radost?
00:27:44To je bubelka. Já jsem prostě velkolepý.
00:27:50Doufám, že toto nezapočítáš do svých dobyvatelských výsledků?
00:27:55Proč ne?
00:27:57Na to stačí u nás otrok s otrokyní.
00:28:01A také osel s oslicí.
00:28:05Nevím, jestli chceš urazit mě nebo lichotit oslovi.
00:28:11-Urazit osla.
-No proto.
00:28:16Hurvínku, jdi se podívat na maličkého.
00:28:21Tati, já je znám. Jeden jako druhý.
00:28:25-Jsi tedy šťastný, tatínku?
-Jsem přešťasten, Kleopatro.
00:28:30Nyní mohu už táhnout na Bospor. Víš, co tam řeknu?
00:28:34Jak to? Myslela jsem, že zůstaneš s námi.
00:28:38Proč? Následníka trůnu jsem uskutečnil podle plánu.
00:28:44Máte římskou příslušnost zajištěnou i beze mě.
00:28:48Platí to pro celé území, jak tomu tady říkáte?
00:28:55-Egypt.
-Egypta.
00:28:57-Můžeš to brát jako vlídnost.
-Opravdu nemůžeš zůstat?
00:29:01Nemůžu, Kleopatro, na Bosporu je prý krásně.
00:29:07Lidi si tam zpívají. To je můj obor.
00:29:14Já jsem v základě lyrik. Celým svým zjevem.
00:29:21-(Křičí) A já je naučím zpívat!
-PLÁČE
00:29:25Broučku, tatíček nás opustí.
00:29:32V broučkovi je nebezpečí z prodlení.
00:29:36Vyroste a začnou mu říkat mladý Ceasar.
00:29:42A mně, starý Ceasar. Tak to ne! A jde se!
00:29:50HUDBA
00:30:02A co se týká Egypta? Dějiny potvrdí, že jsme tu byli!
00:30:12HUDBA
00:30:55Já tomu pořád nerozumím. Proč se pořád válčilo?
00:30:59Proč pořád? Válčilo se tehdy, když nepřítel překročil hranice.
00:31:07-Když překročil hranice?
-Ano. A žádám důrazně
00:31:14o ujasnění linie trasy.
00:31:17Nezveličovat chyby minulosti a vyzdvihovat světlé stránky
00:31:23dějinných událostí.
00:31:27Kam to máme vypsané teď?
00:31:30Moment, já se podívám. Indiánská.
00:31:36Ne, děkuji. Jen žádný western. Nebylo by něco mezi námi?
00:31:43Prosím, jak je libo.
00:31:45Mezi námi, ne, opravuji. Mezi proudy.
00:31:50GONG
00:32:03SMÍCH V SÁLE
00:32:20-Krleš, hledáte?
-Krleš, není nám jasná tato doba.
00:32:30Mně taky ne.
00:32:33Jistě hodně pamatujete, dědo?
00:32:35-Jo, hodně.
-To věřím.
00:32:40-Věřte.
-Kolik je vám let, dědo?
00:32:44-Hodně.
-To je požehnaný věk.
00:32:49To jste celý život jedl střídmě.
00:32:54Jo, ale hodně.
00:32:57Nějakou nejsmutnější a nejveselejší historku
00:33:02z vašeho života.
00:33:06MLÁCENÍ CEPY
00:33:08Slyšíš, to je nyní nejsmutnější, co bývalo nejveselejší.
00:33:14Slyším, to jsou údery něčeho do čehosi.
00:33:21Jo, cepy do mlatů.
00:33:24Cepy, to znám. To zní vesele.
00:33:30Smutně, bez cepů bývalo veselo.
00:33:35To se nemlátilo.
00:33:37Mlátilo. Děvečky, dřeváky, obilí. Měsíc bylo veselo.
00:33:46A samý lepší materiál.
00:33:49Obilí.
00:33:50Děvečky.
00:33:52Já, jako hospodář jsem je popoháněl.
00:33:56Plác ho, když některá neběhala.
00:34:01Plác ho, když běhala.
00:34:06Plác ho, i když běhala?
00:34:08-Jo.
-Proč?
00:34:11Dělalo jim to dobře. Mně taky.
00:34:15Musí se vědět, jak plácnout a kam plácnout.
00:34:20Holky výskaly a teď?
00:34:25-Jsou cepy.
-Jo. A za týden vymláceno.
00:34:32-Smutná doba.
-Vy jste vejměnkář, dědo?
00:34:37Ne, už zase hospodář.
00:34:40Syn šel na vojnu a už se nevrátil.
00:34:47To je zlý.
00:34:49Jo, dal se nalejt.
00:34:51To je dobrý.
00:34:53Trochu si zaválčil. Zalíbilo se mu to a udělal se pro sebe.
00:34:59Teď je kde?
00:35:01Teď je někde v Trocnově.
00:35:06To už jsem doma.
00:35:09-Jo, ty jsi zdejší?
-Ne, že mně svitlo.
00:35:15-Konečně, krleš.
-Hurvínku, Trocnov. Co ti to říká?
00:35:23-Trocnov.
-Jan.
00:35:26Jan za chrta.
00:35:28-Za žádného chrta.
-Hele, tati.
00:35:31Kam ten dědek ty holky plácal?
00:35:35Tomu ty nerozumíš. To je stará technologie výmlatu.
00:35:40Takové interview jsi neslyšel.
00:35:43Hlavně, abychom nenarazili na Zikmundovy žoldáky.
00:35:48Kdož sú boží bojovníci a zákona jeho.
00:36:00Dobře, co jste zač? Nejste z Vatikánu?
00:36:05Ne, z lipového dřeva.
00:36:07Chtěl bych mluvit s vladykou Žižkou.
00:36:10Hejtmanem Žižkou. Táhne s houfcem do Plzně.
00:36:15S houfcem. Toho znám. Do Plzně? Tam to taky znám.
00:36:20Jdem! Krleš!
00:36:26Hej, je to Plzeň?
00:36:29-Copak by to bylo, ne?
-Hledáme pana hejtmana Žižku.
00:36:33Bratra Žižku, ten tady není.
00:36:35Kde je pan bratr Žižka?
00:36:37Táhnul k Sudoměři. Tudy?
00:36:41Krléš!
00:36:46-Sudoměř?
-Jo!
00:36:49Žižka?
00:36:51V Praze.
00:36:52-Krléš!
-Krléš!
00:36:59-Praha?
-Jasný.
00:37:03-Spejbl.
-Já tě vidím.
00:37:06-Já tě baštím.
-Měl jsi rohlík.
00:37:09Pane, náměstek Žižka tu není?
00:37:12SMÍCH V SÁLE
00:37:16To jsi uhádl, není. Swingoval na Rabí.
00:37:20Swingoval? Tak čau.
00:37:28-Rabí?
-Co je?
00:37:31-Žižka?
-Ten by mohl být.
00:37:38U Německého Brodu je hotov.
00:37:41Na Moravě nebo jestli není v Uhrách.
00:37:44Měli objížďku kolem rybníka, co jim ho Zikmund vypálil.
00:37:48-Jeli tudy?
-Tudy!
00:37:52-Krléš!
-Krléš!
00:37:55Tak se mně zdá, Hurvínku,
00:38:00že jsme zase tam, odkud jsme vyšli.
00:38:04Jo, taťuldo, taky se mi to tak jeví.
00:38:08Juchůůůů!
00:38:12-Heleme se, už zase doma?
-Doma ne, ale tady už zase.
00:38:18-Holky.
-KŘIK HOLEK
00:38:22Narazili jste někde na Jeníka? Neříkal, proč nepíše?
00:38:27Ne, nějak jsme to nestihli.
00:38:31On pořád z místa na místo.
00:38:35Máme zprávy, že Jenda ty křižáky pěkně prohání.
00:38:40-A na množství nehledí.
-KŘIK HOLEK
00:38:47Je veselo. Copak?
00:38:49-Radost ze syna?
-Prdlajs, Jenda povolal
00:38:54všechny do zbraně. A tak chlapi odtáhli.
00:38:57S cepama, ženskýma, práčatama. (Volá) Holky!
00:39:01KŘIK HOLEK
00:39:02A tak jsme tady zůstali jen já a děvečky.
00:39:07Už zase máme výmlat. Už je zase měsíc veselo.
00:39:12Jen člověk musí vědět kam plácnout a jak plácnout.
00:39:16-(Volá) Holky!
-KŘIK HOLEK
00:39:19HUDBA
00:39:56Proč neměl jeho pantatínek rád cepy?
00:40:00Protože to byl původní řádný hospodář,
00:40:05který se držel vyzkoušených... Jak to dělal jeho tatínek.
00:40:11Tatínek tatínka a dědeček dědečka.
00:40:15A za chvilku jsme zase ve starém Řecku.
00:40:18Pochop, když jeho syn proháněl křižáky.
00:40:23-A on proháněl jen děvečky.
-Nech toho pořád!
00:40:27Tati, co by bylo, kdyby je neproháněl?
00:40:33-Děvečky?
-Ne, křižáky.
00:40:36Co by bylo, kdyby je mladý neproháněl?
00:40:40Nic by nebylo.
00:40:44-Třeba ani děvečky?
-To je možný.
00:40:47-Ani obilí.
-To taky.
00:40:49-Třeba ani hospodář.
-Asi taky ne.
00:40:52-Třeba ani my teď tady.
-Tohle máš ze sebe nebo co?
00:40:58Ne, já jsem tyto části pročítal hodně podrobně.
00:41:04Proto jsem taky pochopil, kdy jsou případy,
00:41:07že lidi válčit musí.
00:41:09-Jak musí?
-I když válčit nechtěli.
00:41:12Jde jim o holý život.
00:41:15Nejen jim, ale i celému národu,
00:41:17když je proti nim vedena útočná válka.
00:41:20Zrovna, jako když křižáci táhli proti husitům,
00:41:24tak byli křižáci rádi, že pak vyvázli se zdravou kůží
00:41:29a nepomačkaným brněním.
00:41:33Poslyš, my jsme to popletli. To jsem měl vykládat já tobě.
00:41:40To nic, tati, jakoby se stalo.
00:41:43Já ti chtěl trochu píchnout, když jsem viděl, jak bředneš.
00:41:51Jaké bředneš, jednou jsem si vyžádal změnu trasy,
00:41:55tak konec s černou minulostí.
00:41:58-Vyměníme meče za...
-Za nemeče.
00:42:01-A hurá...
-Za hej, rup a hyn se ukáže.
00:42:06Nyní jsme svědky velké doby. Velká doba přinesla i velké jméno.
00:42:11-Je to Galileo.
-Jo, znám.
00:42:14-Galilei.
-Toho taky.
00:42:17GONG
00:42:19-Tati.
-Copak?
00:42:22-Ty ho znáš?
-Toho Galilea?
00:42:26-Toho.
-Jak by ne, chlapče.
00:42:30Ten měl tak velkou myšlenku, že kvůli ní vychodil něco večerního.
00:42:39Kvůli futrálu od diplomu.
00:42:44Do futrálu dal čočku a tím to začalo.
00:42:52A přece se točí. Bože, má první radost.
00:43:00-(Mluví obraz) A poslední.
-Co?
00:43:03-Kdo jsi?
-Já jsem ty.
00:43:08-Já jsem Galileo. Co chceš?
-Zahodit dalekohled, dokud je čas.
00:43:21Zahodit teď, když jsem si ověřil svoje tvrzení,
00:43:26že se točí Země a Slunce stojí?
00:43:30-Máš z toho tvrzení domácí vězení.
-Jen podmíněně.
00:43:39S podmínkou, že odvoláš.
00:43:43Odvolej a zahoď dalekohled.
00:43:48I když odvolám, pravda zůstane.
00:43:53Raduj se, Galileo.
00:43:57My velcí, jsme příznivě posoudili význam tvého vynálezu.
00:44:03Má se ti dostat zlata, kolik potřebuješ.
00:44:08Nechť tvoje dalekohledy přiblíží svět a světu jméno Galileo Galilei.
00:44:19Tolik štěstí.
00:44:23A domácí vězení?
00:44:27Jsi volný a Země ať se podle tebe točí kolem Slunce.
00:44:38A na jak dlouho?
00:44:43Jak dlouho to budeš potřebovat k výrobě.
00:44:49Je to možné?
00:44:53Je, ať žije tvůj dalekohled.
00:44:56Nechť není jediné válečné galeony,
00:44:58která by nebyla vyzbrojena tvými přístroji.
00:45:02Pryč s dobou, kdy musí dát admirál vypálit salvu dřív,
00:45:06než rozeznal vlajku.
00:45:09Nechť každý dělostřelec ví, do koho pouští drahé olovo.
00:45:16Nechť se všem a vždy střílí zdravě, chutně a hospodárně.
00:45:26HUDBA
00:46:10Čočka, to je jenom takové sklíčko
00:46:16a dají se s ní dělat úplná kouzla.
00:46:22Když se různě sestaví.
00:46:27Jednu čočku dáš takhle, druhou jinak.
00:46:32Pak se koukneš a vidíš všechno jako na dlani.
00:46:40Třeba hvězdu, že?
00:46:45Jsou různé dalekohledy.
00:46:51Zaměřovače.
00:46:54To pak trefí zajíce na sto honů.
00:47:00A člověka ještě na větší vzdálenost.
00:47:04(Křičí) Přestaň už! Už toho mám od starověku až...
00:47:09Až po krk, že?
00:47:13Z českých luhů a hájů.
00:47:33-Tak už to holt chodí.
-Ba, ba, chodí.
00:47:40-Že už to tak nejde.
-Ba, nejde.
00:47:47A tak to máte na celým světě.
00:47:51Ba, na celým. Jinde to máte taky tak.
00:47:56-A někde zase ne.
-Komárů je letos taky hodně.
00:48:03-Jo, vůbec se nám letos urodilo.
-Jo, je to špatný.
00:48:11Je, zaplaťpánbů, je.
00:48:15Tati, tady pan Veverka
00:48:20vynalezl fukar.
00:48:22-Fukar.
-To je ti řezačka.
00:48:26Ta ti ufikne prsty, jen to fikne.
00:48:30-To je řezačka na prsty?
-Ne, na slámu.
00:48:34A taky vynalezl ruchadlo.
00:48:37-Kdo?
-Pan Veverka.
00:48:41Ne sám, ale s bratrancem. Taky to nebylo hned.
00:48:47-To věřím, to chce čas.
-A nápad.
00:48:53A bratrance. Mně budeš něco vykládat.
00:48:55Taky to musí mít nahoře vršek a dole zase spodek.
00:49:00Musí se také vyznat v zemědělství.
00:49:03Jo, to já se vyznám.
00:49:07Vidíte, to jste z venkova.
00:49:10Co kdybyste mohl do toho mluvit z Prahy.
00:49:14Praha je Praha.
00:49:16-Beroun je Beroun. A Nelahozeves.
-Buď zticha!
00:49:20Myslíš si, jak jsi chytrý a zatím jsi hloupý.
00:49:25Pane Veverka, my vám přejeme, abyste s vaší ruchadlem uspěl
00:49:34a zase někdy na shledanou.
00:49:40Ferdinand Dobrotivý. Veličenstvo! Vy osobně?
00:49:46Jo, my sami.
00:49:50Narovnala se a nebála se, když jsme Dobrotivý.
00:49:56-Kdo je Veverka?
-Veverka, Veličenstvo.
00:50:01A kde má bratranec?
00:50:03Bratranec, shání peníze, abychom mohli koupit železo
00:50:10a udělat více ruchadel.
00:50:14Ruchadla, my viděla na poli. Schön, Veverka.
00:50:25Co jsem chtěla řeknula. Neví, co jsem to chtěla?
00:50:30-Tati, já ho kopnu!
-Už je pozdě, chlapče.
00:50:32Pozdě, dějiny nečekají.
00:50:37Peníze nechledala.
00:50:42Železo dostala, kolik toho potřebovala.
00:50:48-Železo jen tak. Alles Geschenk.
-Jako dar?
00:50:53Jak přijdu k té přízni, Veličenstvo?
00:50:56Přejeden, je jako maková. Poslyšte Veverek, to všechno
00:51:04proto, že jsem Dobrotivý.
00:51:09Proto tobě objednávám tisíc ruchadla. To koukala.
00:51:20Tisíc ruchadel.
00:51:23Až jim řeknu na co, to teprve budela koukala.
00:51:31Jistě na naše širé lány. Jasnosti.
00:51:36Viděla, Veverek,
00:51:39ona je nechloupá.
00:51:41A co za to, Jasnosti?
00:51:48Já jsem Dobrotivý.
00:51:51Proto Veverek dostane medaili.
00:51:57-Veverková, máš Veverková?
-Ale jo, Jasnosti.
00:52:03Veverková loket plátna na zástěra. To koukala.
00:52:16-Platím dělání, jak říká?
-Širé, Jasnosti.
00:52:22-Širé lány jsou nyní plné...
-Plevele.
00:52:32Ona tomu říká plevele.
00:52:35Jsou moc poupotřebení.
00:52:38Tisíc ruchadel a tisíc ruchovadláků,
00:52:41ho udělají přípravy na novou ženu.
00:52:49Válečnou žeň.
00:52:53Já zase Dobrotivě pudela.
00:52:56Servus, Veverek, má, na co se těšila.
00:53:03Tati, na co potřeboval tolik ruchadel?
00:53:08Slyšel jsi, aby zaoral válečnou žeň.
00:53:15HUDBA
00:53:57-Tati, už je ti líp?
-Ta hlava.
00:54:05-Bolí?
-Strašně bolí.
00:54:09Ty jsi to věděl, než jsme se vydali na výšlap?
00:54:13Co?
00:54:14Tady na začátku je napsáno, že jeden pán ve Švýcarsku vypočítal,
00:54:20že za posledních 5 200 let bylo 14 500 válek.
00:54:27-Ty jsi to věděl?
-Nevěděl. Jinak bych to neriskoval.
00:54:34Všech 14 500 válek mělo nějakou velkou myšlenku
00:54:41pro blaho lidstva, tati? Mělo nebo nemělo?
00:54:48-Snad mělo.
-Proč snad?
00:54:51-Nebo nemělo.
-Proč nebo nemělo?
00:54:54Nech mě chviličku a dej mi pokoj s takovými otázkami.
00:55:02Promiň, chtěl jsem se jen zeptat.
00:55:08Co mu mám na to říct? Ani sám si s tím nevím rady.
00:55:18Teď, babo, raď.
00:55:23Milerád, pane Spejble.
00:55:26To jste vy? Tak to vám pěkně děkuji za tu trasu,
00:55:32kterou jste nás protáhl.
00:55:35To jsem kluka přesvědčil. To se vám opravdu povedlo.
00:55:41To se povedlo autorovi, pane Spejble.
00:55:45A vy jste mu báječně nahrával.
00:55:49Co se komu povedlo? A kdo komu nahrával?
00:55:56Kluk se ptal na dějiny.
00:55:59Na dějepis.
00:56:03Na dějepis a pan autor nás protáhl dějinami.
00:56:09Spíše dějepisem. Možná ještě lépe, dějepravou.
00:56:14Jaký je v tom rozdíl?
00:56:17Tuhle otázku autor nezodpovídá.
00:56:21-Proč?
-Protože si myslí, že napříště
00:56:24bude život psát dějiny tak, aby v dějepisech po vynechání válek
00:56:32nezbyl úvod, který se nečte.
00:56:36To, že by sám život dokázal?
00:56:40Obrazně řečeno. Život, to jeden každý z nás.
00:56:46Já už tomu vůbec nerozumím. Už mám v hlavě guláš.
00:56:52Co jsem chtěl? Chtěl jsem vědět, co bude.
00:56:58A co z toho bude, až to zase nebude.
00:57:02A bude to jen slavná minulost.
00:57:10Co to máte? Hračku?
00:57:14Útěcha pro kluka?
00:57:18-Budoucnost.
-Atom.
00:57:23PÍSKÁNÍ
00:57:33VÝBUCH
00:57:46Lidi, vy, kteří jste z masa a kostí,
00:57:51udělejte všechno pro to, aby vaše předsevzetí "nezabiješ"
00:57:57nevymizelo z lidského vědomí.
00:58:00Aby už nikdy v lidském žití žádné zneužití nepadlo
00:58:05na úrodnou půdu velký myšlenky pro blaho lidstva.
00:58:10Aby i náš skromný požadavek "nedej zahynouti" byl naplněn.
00:58:16A naše děti, aby se nemusely nikdy ptát: Proč?
00:58:21Protože ona než slavná minulost a velká budoucnost
00:58:28je přece jenom lepší jistá přítomnost.
00:58:33O to vás snažně prosím, takhle pokorně na kolenou.
00:58:42Tati, co to tady hledáš? Víš, co mě napadlo?
00:58:48Mě napadlo, když jsem o tom přemýšlel,
00:58:52že ani svatý Mikuláš nebyl tak svatý.
00:58:57Hlavně, když člověk vyroste a přestane věřit báchorkám.
00:59:04Já asi nyní připadám lidem moc směšný.
00:59:10Ty ne, taťuldo, on každý ví, že ty za to nemůžeš.
00:59:16Každý ví, že to má na svědomí jen ten tvůj frak a dřeváky.
00:59:24Chachacha!
00:59:29POTLESK
01:00:52Skryté titulky Miroslav Hanzlíček
