Půjdem spolu do Betléma
Koleda označuje původně píseň, kterou děti zpívají během velkých křesťanských svátků (Vánoce, Tři králové) při obcházení jednotlivých domů, kdy „si koledují“ o výslužku, kterou představovalo především jídlo nebo pití; tento zvyk se dnes udržel už pouze na vsích. Postupně však se slovo koleda stalo označením písně s vánoční tematikou, původně s náboženským obsahem, v novější době však i bez něho. Tradiční koledy mají silnou melodii, často založenou na středověkých církevních stupnicích, a sloku následovanou refrénem, často zpívaným sborově. Nejznámější i méně známé (Vítej, Pane) české koledy uslyšíte v podání Karla Černocha, Karla Gotta, Waldemara Matušky a dalších populárních zpěváků šedesátých let minulého století.
Historie křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (1181–1226). Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské. Vánoční koledy se zpívaly původně pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí se však oproti původní tradici zpěvu adventních písní a rorát začaly zpívat již během adventu. Slovo „koleda“ je všeslovansky rozšířeno, praslovanština jej přejala z latinského calendae (první den v měsíci) a pohanští Slované slovem koleda označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem.