Nezapomenutelný herecký bard Národního divadla Jaroslav Vojta miloval život v mnoha jeho podobách i ve svých osmdesáti letech (1968). Režie T. Kulík

Vyrobeno 1968  •  Československo  •  ST čb 4:3

Jaroslavu Vojtovi (*27. 12. 1888 – †20. 4. 1970) doslova kolovalo herectví v krvi – vždyť také pocházel z rozsáhlé herecké rodiny. Svou urostlou postavou, nezaměnitelným hlaholivým hlasem a nezměrnou vitalitou byl předurčen k rolím bodrých a pudově založených lidových typů, nicméně nebyly mu cizí ani hrdinské a charakterní postavy. Postupem času jeho pověstná zemitá moudrost stírala rozdíly mezi jeho osobností a divadelními či filmovými rolemi, i proto o něm kolovaly neuvěřitelné historky a anekdoty. Na jevišti Národního divadla působil více než 30 let a i po odchodu do důchodu se do něj jako herec vracel. Živelnou energií a činorodostí hířil i ve svých 80 letech, při jejichž příležitost vznikl tento medailon. Zachycuje milovaného herce v soukromí, kde se svérázně vypořádává se zdravotními neduhy, zaznamenává jeho legendární výstupy v inscenacích klasických her Maryša a Strakonický dudák i krásu jeho hlasu, jež vynikla při práci v rozhlasovém studiu.

Napište nám