00:00:06 ZVONÍ TELEFON.

00:00:14 Haló, tady Vojta.

00:00:17 Prosím? Co, medailónek?

00:00:21 Ale ten se přece natáčel, když mi bylo 70 a potom 75.

00:00:26 A to chcete zas dělat nový?

00:00:30 No dobře, času bych měl jaksi dost,

00:00:34 ale jsem trochu po nemoci, víte, trošičku mě zlobilo srdce.

00:00:40 No dobře, tak počkejte, já si přinesu ten svůj chlebník.

00:00:45 Tak moment.

00:01:05 Haló! No, času mám teď opravdu dost.

00:01:10 Tak v pondělí to nejde, to hraju v Šumperku pohostinsky Maryšu.

00:01:16 V úterý se vracím a jedu na poslední leč do Ostravačic.

00:01:21 Tam jezdívám každým rokem.

00:01:24 Moment, já si to tady obrátím, jak to se mnou vypadá.

00:01:29 Ve středu to taky nejde,

00:01:32 to jsem v rozhlase nebo v televizi, to vlastně ještě nevím.

00:01:37 Ve čtvrtek to taky nejde.

00:01:40 V pátek jsem v Praze, to jsem v tiskárně

00:01:44 při korektuře té mé knížky, která vyjde teď ve třetím vydání.

00:01:51 Víte co, tak přijďte hned.

00:01:55 Ale ne, to taky nejde, zrovna tady na mě čeká pan doktor Pavlovič,

00:02:01 a to ještě nevím, co mně řekne.

00:02:05 Podívejte, já vám něco řeknu, zavolejte mně později

00:02:09 a nějak se domluvíme, snad nám to s tím časem nějak vyjde.

00:02:14 Tak na shledanou.

00:02:24 Tak to je můj chlebník, pane doktore.

00:02:28 Ovšem, pane Vojta, s tou rekonvalescencí,

00:02:32 já teď vidím, že toho času máte k tomu dost.

00:02:35 Já jsem vám to říkal už minule,

00:02:38 pro vás teď platí především šetrná životospráva.

00:02:42 A když jedete na zájezd, tak já si to představuju asi tak.

00:02:47 -Jedete tam, teď je nějaká zkouška.
-To je pravda.

00:02:51 To jsou hodiny, pak se hraje.

00:02:54 Jinak pane doktore, já se držím vašich pokynů.

00:02:57 Já se opravdu šetřím, užívám prášky, jak jste mně to nařídil.

00:03:03 Ale pane Vojta, tabletky, dieta, to není všechno.

00:03:08 Pro vás platí odteďka hlavně klid.

00:03:11 A rozhodně žádnou větší fyzickou námahu.

00:03:15 Ty! Do mne chce uhodit slovem!

00:03:20 Stop! Nezlobte se, musíme to vrátit.

00:03:24 Jak jste proti sobě, jo, tak opravdu nějak stejně.

00:03:29 Prosím ještě jednou od toho Jidáše.

00:03:32 Dobrá, dobrá. Je to třeba.

00:03:44 Dotíral jsi jako ten Jidáš.

00:03:46 Já ti ji dal proto, že jsem myslel, že jsi dobrý hospodář.

00:03:51 -A ty mě žaluješ. Je to v pořádku?
-Není.

00:03:55 No tak, ty jeden lumpe!

00:03:58 Ty! Do mne chce uhodit slovem!

00:04:01 Stop! Tak teď už to bylo lepší.

00:04:06 Ale prosím vás, ještě jednou.

00:04:10 Dobrá, do třetice všechno dobré.

00:05:38 -Chceš bílý nebo černý?
-Černý mně dej.

00:05:43 Nesu ti černý.

00:05:53 -Sladila jsi to?
-Zapomněla jsem.

00:06:12 -Od koho je to kafe?
-Od Žida.

00:06:15 -A proč ne ze spolku?
-Měli zavřeno.

00:06:18 Tahle je ztuchlá nebo co.

00:06:22 -Půjdeš na panský?
-Na panský.

00:06:28 -Proč se ptáš?
-Tak. Aby dříví bylo suchý.

00:06:33 Včera jsme nemohli ani zatopit.

00:06:37 -Maryško...
-Co chceš?

00:06:45 Proč jsi na mě taková zlá?

00:06:48 Copak tě ubyde, když se na mě vlídně podíváš?

00:06:58 Poslechni, Maryšo, já na všechno zapomenu.

00:07:02 Nikomu nebudu hrozit, nic ti nebudu vyčítat.

00:07:07 Jen když trochu lepší vůli budu vidět u tebe.

00:07:13 Nevíš, jak to člověka bolí.

00:07:17 Já jsem si sliboval, že až budeš mou ženou,

00:07:20 všechno pro tebe udělám, co si jen budeš přát.

00:07:24 Jen abys byla u mě spokojená a šťastná.

00:07:28 A zatím, podívej se na mě a podívej se na sebe.

00:07:34 Na hromech líháme, na hromech vstáváme.

00:07:38 Copak to musí být? Copak nemůže být jinač?

00:07:43 Maryško, co si tvé srdce jenom žádá, nic ti neodepřu.

00:07:49 Všechno pro tebe udělám.

00:07:58 Když tě pěkně prosím. Mám přece děti.

00:08:03 Co z nich bude, když budou vidět, jaký vedeme život.

00:08:13 Cos nedopil? Sedni a pij.

00:08:32 -Který si vezmeš kožich?
-Ten dlouhý mi podej.

00:08:53 Dohlídni na mlat a Róza ať Strace podestele novou slámu.

00:09:29 Maryšo! Tys mě... tys mě...

00:09:37 -Pane Vojta, vy se vůbec nešetříte.
-Ale šetřím, pane doktore.

00:09:42 Ale těch prášků už je tolik, že mně to nějak jde na nervy.

00:09:47 Vždyť už je užívám od sedmého června.

00:09:51 Pane doktore, já bych se vás chtěl na něco zeptat.

00:09:55 Musím stále užívat ten digoxin a ten druhý...

00:10:00 Hydrochloratiasid? Ono vám to nedělá dobře na žaludek?

00:10:05 Nedělá mi to dobře, bolí mě nějak žaludek v posední době.

00:10:09 Já si myslím, není-li to těmi prášky.

00:10:13 Mám-li to užívat, nebo nemám, nebo nějakou mírnější dávku.

00:10:20 A pane Vojta, berete je opravdu?

00:10:23 Já bych se vám přiznal, beru je opravdu.

00:10:26 Mockrát jsem si říkal, že je brát už nebudu.

00:10:30 Ale přece jen mi to nedá a skutečně je beru.

00:10:34 -Možná mi nevěříte.
-Ale věřím.

00:10:36 Ovšem ten digoxin musíte brát stále.

00:10:39 Zkuste ten hydrochloratiasid brát třeba v úterý a v pátek a uvidíme.

00:10:46 Ale jinak, když posloucháte, vidíte sám, že je to lepší.

00:10:51 No, je to dobré, opravdu si nemůžu stěžovat.

00:10:56 Tak, teď se trošku napijeme, pane doktore.

00:10:59 -Ale jen trochu.
-Copak vy, vy můžete.

00:11:03 -Třeba rum s čajem. -Pro vás spíš takovou léčebnou dávčičku.

00:11:08 Podívejte se, jen kapánek.

00:11:11 Přehánět se to nesmí, trošičku můžete.

00:11:15 Tak to máme s těmi tabletkami, a teď ještě něco,

00:11:19 můžete se pohybovat, ale nepřehánět to.

00:11:25 Nějaké dlouhé chodecké túry, to už by pro vás nebylo.

00:11:33 LOVECKÉ HALALI.

00:12:44 VÝSTŘELY.

00:13:12 Jeden takový sváteční lovec chodí na hony, ale nikdy nic nepřinese.

00:13:17 Stará má na něj dopal.

00:13:19 "Poslouchej, ostatní přinesou zajíce, koroptev nebo bažanta,

00:13:24 a ty nikdy nic nepřineseš."

00:13:27 On jde příště zase na lov, zdrží se v hospodě jako vždycky,

00:13:32 až mu všechny vlaky mu ujely.

00:13:34 Neví, co dělat, ale vzpomněl si, že dole je krámek se zvěřinou.

00:13:39 Běží tam a povídá: "Prosím vás, máte tady nějakého zajíce?"

00:13:44 Prodavačka mu odpoví: "Je to pět minut, co jsem prodala posledního.

00:13:50 Ale mám tady jednoho, ale je stažený."

00:13:53 On ho koupil, dal do ruksaku a jel domů

00:13:56 Přijde v noci domů, tiše se svlékl, ruksak pověsil a jde spát.

00:14:02 Ráno ho žena probudí a ptá se: "Tak kde máš nějaký ten úlovek?"

00:14:07 On říká: "Copak sis nevšimla, tam v předsíni v ruksaku?"

00:14:12 Ona jde, vytáhne toho zajíce a vidí, že je stažený.

00:14:16 Povídá: "Chlape, vždyť ten zajíc je stažený."

00:14:20 A on říká: "No jo, já šel kolem rybníka a on se zrovna koupal."

00:14:25 "A co ta cedulka na něm?" "To měl lístek od kabiny."

00:14:32 Potkají se dvě dívenky, dlouho se neviděly.

00:14:35 Jedna druhou obdivuje, jak krásně vypadá.

00:14:39 Ta jedna říká: "Tedy ty vypadáš ohromně.

00:14:42 A jak jsi pěkně ohozená".

00:14:45 A ta druhá říká: "To jsem.

00:14:47 Ale musím se ti s něčím svěřit. Já už nejsem panna."

00:14:51 A ta první: "Opravdu? Ale držela ses dlouho.

00:14:55 Ale když už jsme u toho, takovou indiskrétní otázku.

00:14:59 Řekni mně, a bylo to aspoň z lásky?"

00:15:04 A ta druhá: "No, jak bych ti to řekla, z lásky,

00:15:08 no vlastně z lásky, prosím tě, co dnes za stokorunu koupíš?"

00:15:18 HUDBA.

00:16:29 Ano, správně, pane Vojta. Žádná velká fyzická námaha.

00:16:34 -A taky žádné větší vysedávání u vínka. -Já to tak dělám.

00:16:39 To se obyčejně protáhne dlouho do večera, a už to není ono, že?

00:16:44 Tu práci nějakou můžete vzít, ale s rozumem, ano?

00:16:50 Ne abyste to měl každý den, jen občas.

00:16:53 Jano, prosím tě, opakujeme druhý záběr.

00:17:00 Pánové, prosím klid, natáčíme!

00:17:09 -To je chlapík, 93 let.
-Já ho tuhle taky potkal...

00:17:14 Pánové, prosím, klid, budeme natáčet!

00:17:18 Pozor, prosím!

00:17:26 Hej, ty tam vzadu!

00:17:28 To jsi obyčejnej hajnej, nebo sám pan fořtmistr?

00:17:32 Já jsem ten proslulej loupežník Sarka Farka,

00:17:36 známej za devatero řekami a vrchy.

00:17:40 Já jsem ten hroznej arcimordýř,

00:17:43 co se všecko živé před ním třese.

00:17:46 To mi spadl kámen ze srdce.

00:17:48 Už jsem se bál, že budu mít zas nějaký nedorozumění s hajným.

00:17:53 S loupežníkem je přece jen jiná řeč.

00:17:56 Se mnou vůbec není žádná řeč.

00:17:58 Všechno živý, co potkám, rozsekám, rozčtvrtím a basta!

00:18:03 Honem se rozluč se světem.

00:18:06 Já tu s tebou nebudu mařit čas do večera.

00:18:09 Loupežníku, nemohl bych se ještě podívat, jak vlastně vypadáš?

00:18:14 Opovaž se!

00:18:16 Přes 40 let jsem na světě,

00:18:19 ale živýho loupežníka jsem ještě neviděl.

00:18:22 Ani si to nepřej.

00:18:24 Kdo se na mě jedním očkem podívá, hroznej strach ho v tu ránu pojme

00:18:31 a všecky vlasy se mu hrůzou zježí.

00:18:34 Kdo na mě oběma očima pohlédne, husí kůže mu naskočí po celém těle.

00:18:41 A do smrti smrťoucí veselej nebude.

00:18:45 A na koho já zlý kukuč udělám, ten v tu ránu docela ztumpachovatí.

00:18:52 Počkat, loupežníku, jak jsi to říkal?

00:18:55 -Hroznej strach ho v tu ránu pojme? -Jo.

00:18:59 Poslouchej, to já se na tebe přece jenom podívám.

00:19:04 Ba ne, loupežníku, ani když pohlédnu oběma očima, nemám strach.

00:19:10 Nezbývá, než abys na mě udělal zlej kukuč.

00:19:16 Mordhadry, kruci, basama, terentete.

00:19:21 Himllaudon element, sakra, tutibuc, piškvonc, kalibr, reteréha!

00:19:32 -Tak, Mistře, na zdraví.
-Na vaše zdraví, pane doktore.

00:19:44 Ovšem, při té osmdesátce spíš připíjet tím čajem.

00:19:49 Budu muset, to se nedá nic dělat.

00:19:53 -Táto, volá tě pan Melzer z tiskárny. -Dobrá.

00:20:39 Tady se podíváme na obrázky do knížky.

00:20:44 -Posaď se.
-Děkuju.

00:20:49 -Takhle bude vypadat titulní list.
-To je hezké.

00:20:57 -Tady je náš pan farář.
-Ach, toho jsem se nahrál.

00:21:02 -Paní Hermínka.
-Tady jsem s Hermínou.

00:21:05 Paní Marjánka, matka pluku.

00:21:08 Hordubalové.

00:21:11 A tohle je Pohádka máje.

00:21:13 Tady je Gollová ještě mladičká.

00:21:16 Tak to by bylo dobré.

00:21:18 Ale ještě jsem ti přinesl jednu kapitolu.

00:21:22 -Mám to nahoře v aktovce.
-Nevadí, půjdeme spolu do redakce.

00:21:28 Koukám, že tady máš ještě první vydání. To vydal Melantrich.

00:21:34 -A tady druhé.
-To jenom pro srovnání.

00:21:37 -Takhle bude vypadat třetí.
-Fajn.

00:21:40 Tak tady mám tu kapitolu.

00:21:42 Odehrává se to v jedné divadelní společnosti.

00:21:46 -Kousek ti přečtu, chceš?
-Buď tak laskav.

00:21:49 Je to spíš taková sranda.

00:21:52 Tenkrát bral pan ředitel každý den s sebou do divadla Nácka,

00:21:58 který sedával pod sedadlem paní ředitelky večer u pokladny

00:22:03 nebo u nás v šatně.

00:22:05 Tehdy bylo u divadla samozřejmým požadavkem,

00:22:08 aby Philipe Derblais, majitel hutí, měl krásný pěstovaný plnovous.

00:22:14 A ředitel si taky na tom opravdu zakládal.

00:22:18 Tuto roli nesmírně rád hrával.

00:22:20 Do divadla přicházel vždy první,

00:22:23 aby provedl ještě v poslední chvíli všechna nutná opatření.

00:22:29 Toho jsme s Linzem využili.

00:22:32 Navedl jsem milého Rudolfa Linze, aby odlákal Nácka dozadu do šatny,

00:22:37 kde jsem mu nalepil mastixem plnovous, jaký měl pan ředitel.

00:22:43 Nácek byl buldok.

00:22:45 Aby si jej packami neseškrabal, obalil jsem mu packy hadříky.

00:22:51 Ve chvíli, kdy se odehrává na jevišti tklivá scéna,

00:22:55 v níž pan ředitel jako majitel hutí zdrcen sezná,

00:22:59 že jeho sňatek s krásnou baronkou byla jen finanční spekulace,

00:23:05 kdy jedno oko v hledišti nezůstalo suché, vypustili jsme Nácka,

00:23:10 aby se prošpacíroval středem sálu v naplněném hledišti tak,

00:23:15 aby jej ředitel musel ze scény uvidět.

00:23:19 Také ho skutečně okamžitě uviděl.

00:23:22 Rázem zabodl do něho své zraky, dech se mu na chvilku zastavil,

00:23:28 a v okamžiku skutečného rozzuření se na nic jiného nezmohl,

00:23:33 než že strašlivě zařval do zákulisí:

00:23:36 "Který pacholek to udělal?!"

00:23:39 Milý Nácek se po schůdkách drápal na jeviště

00:23:42 za huronského smíchu milého obecenstva.

00:23:46 No, byla to ostuda, ale hrálo se dál.

00:23:49 Ale od té doby pan ředitel Nácka už do divadla nevodil.

00:24:01 Takže, Mistře, ještě jednou ve stručnosti.

00:24:05 Ty tabletky, potom životospráva, to jsme se v podstatě taky dohodli,

00:24:11 a to nejtěžší, ta neslaná dieta.

00:24:13 Ale sám vidíte, že je to teď dobré, tak věřím, že to půjde.

00:24:18 Musím to vydržet, nedá se nic dělat.

00:24:21 Však to určitý pokrok má.

00:24:24 Pane doktore, děkuji vám moc, že jste takhle ke mně chodil.

00:24:29 A teď v prosinci budou oslavovat mou osmdesátku v Národním divadle,

00:24:35 a sice, budu hrát Trnku ve Strakonickém dudákovi.

00:24:39 A na to představení si vás dovolím pozvat.

00:24:44 Ne, tatíku, zlobit se nesmíš.

00:24:47 Jaký jsi vychoval, takový máš. Co na srdci, to na jazyku.

00:24:52 Ty sám jsi býval taky takový. Třeba to teď nechceš ukázat.

00:24:57 Tak se nehněvej.

00:24:59 Jen si ho měj, když ti srdce jinak nedá. Jen si jdi.

00:25:03 Tak dlouho si budeme na moudrého hrát,

00:25:06 až sami nějakou hloupost neprovedeme.

00:25:10 RÁNA.

00:25:12 A sakra, pytlák!

00:25:17 POTLESK.

00:26:41 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.