Ladislav Pešek v televizním zpracování slavného románu H. de Balzaca (1973). Dále hrají: Z. Řehoř, D. Medřická, J. Vinklář, K. Slunéčková, J. Chlumská, V. Stach, J. Hálek a další. Scénář M. Hubáček. Kamera A. Nožička. Režie O. Kosek
00:01:24 Už je tu ten vyžírka.
00:01:30 Pan Pons.
00:01:33 Pan bankéř už je tady?
00:01:36 V salónu, prosím. Už hodinu mluví s pánem v kabinetu.
00:01:45 -Jak to tam vypadá?
-Trvá to dlouho.
00:01:48 Takovému velmoži jako je Brunner by mohlo stačit menší věno, ne?
00:01:53 Vítám vás. Čím to, že tak brzy?
00:01:56 Jste vždy roztomilá, drahá sestřenko.
00:02:00 Tohle je ta věcička, o níž mě žádala vaše matinka.
00:02:04 -Hned ji zavoláme.
-Příteli, modleme se.
00:02:07 Jestli to dnes nevyjde, jsme ztraceni.
00:02:11 Že jsme jim sem Brunnera vodili. Nejsou moc vděční.
00:02:15 Dámy, nejlepší lóže, co v divadle máme.
00:02:23 -Pátek. Přijdete k nám předtím na večeři? -Přijďte.
00:02:28 Velice roztomilé.
00:02:48 Snad už se dočkáte, pane.
00:03:04 -Nehoráznost. -Ale co? Není to tak draze zaplaceno.
00:03:14 Hrabě a hraběnka Popinotovi.
00:03:20 Ruku líbám, dámy! Pánové! Má drahá, jak se vám daří?
00:03:26 -Drahý pane! -Příteli.
00:03:29 Vy k nám máte vždy otevřené dveře. Divadlo je vždycky dokořán.
00:03:35 Dámy od baletu už se těší.
00:03:38 -Přijdete na večeři v pátek?
-V pátek mám zadáno.
00:03:43 -Ve čtvrtek? -Ve čtvrtek.
00:03:52 Drahá sestřenice, přináším vám to, oč jste mě tak laskavě žádala.
00:03:58 -Docela jsem zapomněla. -Prosím.
-Jste nesmírně laskavý.
00:04:03 Co jsem dlužna za tu hloupost?
00:04:06 Doufal jsem, že mi dovolíte, abych vám to nabídl.
00:04:10 Je to vějíř madame de Pompadour ze zámku Aulmay.
00:04:15 Uchovalo se tam nejkrásnější táflování.
00:04:18 Tam byly poklady! Řezby ve dřevě.
00:04:21 Bratránku, nejste tak bohatý, abyste mi něco kupoval.
00:04:26 Nechtěla byste ten vějíř, kdybyste ho měla platit.
00:04:30 Maloval ho Antoine Watteau.
00:04:32 Nezaplatil jsem ale skutečnou cenu vějíře.
00:04:36 Obchodníci, u kterých kupujete jsou tedy hrozně hloupí.
00:04:40 V tomto městě nejsou hloupí obchodníci.
00:04:44 Pak vy jste úžasně chytrý.
00:04:46 Jsem natolik chytrý, abych poznal Watteaua.
00:04:50 I když to unikne obchodníkovi.
00:04:52 Hlavně jsem se chtěl zavděčit vaší matince,
00:04:56 -že mě často zve k vašemu stolu.
-Jak víte, že to je od toho Wat...
00:05:02 Antoine Watteau, sestřenice.
00:05:05 Jeden z největších a nejdražších francouzských malířů 18. století.
00:05:10 Vidíte ten podpis? Jak je to lehce udělané.
00:05:14 Bratránku, uděláte líp, když to prodáte a peníze uložíte.
00:05:20 Je čas, aby to, co sloužilo neřesti, bylo už v rukou ctnosti.
00:05:26 Bylo třeba celého století, než k tomu zázraku došel.
00:05:31 Tak dobře. Když jinak nedáte.
00:05:33 Cecílie, řekni Magdaléně, aby dala bratranci něco na talíř.
00:05:38 Aby nám tady chudáček zatím neumřel hlady.
00:06:03 Pons. Pons jde.
00:06:09 Rychle. Pojďme.
00:06:13 Jsem rád, pane, že ani já ani vy jsme se dosud nezavázali.
00:06:18 Pane, vy z výhody mé dcery děláte chybu?
00:06:22 Nepochybujte, pane, o mé upřímnosti.
00:06:25 Jestliže znáte chudou dívku z počestné nemajetné rodiny,
00:06:29 dobře vychovanou, s povahou, která by se mi líbila,
00:06:34 tedy se s ní ožením. Teď se ale poroučím.
00:06:39 Odmítl pod záminkou,
00:06:41 že prý bohatí jedináčkové bývají rozmazlení.
00:06:46 Vy jste ho přivedl. Vy jste ji zabil.
00:06:51 Proč nic neděláte? Cecílie, andílku.
00:06:55 Pane, už vám rozumím.
00:06:59 Všechno tohle jste si vymyslel, abyste se nám pomstil.
00:07:04 Mám vám připomenout za co? Za vlastní chudobu.
00:07:08 Za vaše směšné postavení, které u nás máte.
00:07:11 Jste zkrachovalá existence, pane. Kapelník bulvárního divadélka.
00:07:17 Skladatel, o kterého dvacet let nikdo nestojí.
00:07:20 Proto jste to udělal. Je to závist. Je to jen závist!
00:07:27 A nebudeme nikdy doma.
00:07:29 Pán ani já, kdyby se tenhle člověk ještě někdy ohlásil.
00:07:34 Je to závist. Magdaléno, honem pro doktora.
00:08:35 Dobrý den!
00:08:47 Cibote, pan Pons se už vrátil. Kdybys viděl, jak vypadá.
00:08:52 Musím se jít nahoru kouknout, co se tomu drahému pánovi stalo.
00:08:58 Jak jsem povídala, je to pravda.
00:09:01 Sloužila u něho 9 let a všechno jí odkázal.
00:09:04 No vida. To se nám stát nemůže.
00:09:07 Na nás v závěti nikdo nevzpomene. Přitom jsme užitečnější než služka.
00:09:13 Hlídáme dům. Svěřuje nám peníze, ale jedná s námi jako se psy.
00:09:18 -Všechno záleží na štěstí.
-Řekl bys to?
00:09:22 To už je třetí případ ve čtvrti. Řekl bys to? Posaďte se.
00:09:27 Obyčejná služka a dostane majetek po zemřelém pánovi.
00:09:31 Kdybych nechala domovnictví mému a šla někam za kuchařku,
00:09:36 -mohli jsme mít dávno aspoň 30 000.
-Co bych měla říkat já?
00:09:41 Vy si aspoň přivyděláte. Máte své dva pány.
00:09:45 Dobře jíte. Oblékaní jste. Máte všude úctu. Ale co já?
00:09:51 Tak to jo. Od nikoho nic nemáme. Dlužní nejsme ani halíř.
00:09:57 A všeho máme málo. Jenomže peníze mi tady utíkají.
00:10:03 -A co vaši páni? -Co moji páni?
00:10:06 Jsou sice hodní, ale chudí jak kostelní myš.
00:10:13 Paní Cibot...!
00:10:18 Můj dobrý Pons tady bude večeřet.
00:10:27 Zrovna tady vařím.
00:10:35 MLUVÍ ŠPATNĚ ČESKY.
00:10:38 Ne, ne. Můj dobrý Pons má rád dobré věci.
00:10:44 -Tak to tedy ne. -To ne.
00:10:46 Vy jít do "Modrý ciferník" a koupit velikou večeři.
00:10:57 Lukulské hody.
00:11:00 Telecí Fleisch, dobrá ryba und eine Flasche Bordeaux.
00:11:10 Bordeaux?
00:11:15 Pánové, už je prostřeno.
00:11:59 Potom přijde telecí, je opravdu báječné.
00:12:02 Přijde telecí s morkovými knedlíčky.
00:12:07 Až to dáte na stůl, snad poznám, co to je.
00:12:10 -Aspoň doufám.
-Ty můj dobrý Pons...
00:12:14 Vím, co chceš říct. Abychom spolu jedli každý večer.
00:12:18 Já bych chtěl být tak bohatý, abych tě mohl každý den hostit.
00:12:24 Tak, tak! Za tři franky, bez vína, vám taky udělám fajn večeři.
00:12:30 Mám ještě připravený rýžový nákyp s malinovou. Však to sami poznáte.
00:12:49 Kdyby to nebylo ono, tak jsem se pojistila.
00:12:58 -V pořádku. -V pořádku.
00:13:04 Ty teď tady budeš jíst každý den.
00:13:08 Já budu s tebou sbírat ty starožitnosti.
00:13:13 Pak už nikdy čert nemít moc nad naší domácnost.
00:13:19 Budu vám vařit, že vylížete talíře, až budou jako umyté.
00:13:25 -Já tady večeřím moc dobře.
-Tak to zítra zkusím zase.
00:14:25 Takhle přece neudrží nohy nahoře.
00:14:28 -To vám spíš při skoku zůstanou ve vzduchu. -Promiňte!
00:14:36 Děkuji.
00:14:39 -Není v pořádku. -To jen proto, že přišel o stolování?
00:14:44 Proto ne. Stýská se mu. Jemu chybí lidé.
00:14:48 -Nemá zábavu. Nudí se.
-Ne. Nevidí do sakristie lásky.
00:15:05 Pane hrabě!
00:15:09 Pane, to máte tak málo taktu, že zdravíte člověka,
00:15:13 spřízněného s rodinou, kterou jste tak hluboce urazil?
00:15:20 My už se, pane, neznáme.
00:15:29 -Co je ti, můj ubohý přítel?
-Nic.
00:15:38 Pro dnešek, děti, končíme.
00:15:44 V posledních dnech jste zažil nějaký prudký zármutek.
00:15:54 Máte žloutenku.
00:15:58 To vyžaduje pečlivé ošetření, klid, přísnou dietu.
00:16:10 -Není to nic vážného.
-Prosím, pane doktore.
00:16:22 Pane doktore, myslíte, že to nic není?
00:16:28 Drahá paní, ten pán je prakticky mrtvý.
00:16:31 Definitivně odsouzen.
00:16:33 Ne proto, že mu vnikla žluč do krve, ale pro duševní skleslost.
00:16:39 -Ten člověk nemá zájem žít.
-To není žádná naděje?
00:16:44 Mohl by se ještě vzpamatovat, ale musel by odsud pryč.
00:16:48 A hodně cestovat. Musel by přijít na jiné myšlenky.
00:16:53 -Cestovat? Kde by na to vzal? Vždyť nic nemá. -Jakpak?
00:16:58 Vždyť má jen svůj plat.
00:17:01 Co ty věci v kabinetě a tady v salóně? To je nic?
00:17:10 -To je nádhera.
-Tyhle krámy tady?
00:17:13 -Kdo by za takové verky něco dal?
-Neříkal bych krámy ani verky.
00:17:19 To by zaplatilo pěkně velkou cestu.
00:17:23 Vždyť je to pro zlost. Co to dá uklízení.
00:17:27 Tři pokoje jsou toho tady. Prosím vás, kdo by to chtěl?
00:17:34 Pane doktore...
00:17:36 Drahý pane, vy myslíte, že to může mít nějakou cenu?
00:17:45 -Myslím.
-Myslíte, jako větší cenu?
00:17:51 Dost velkou, paní.
00:17:54 -Jistě budete pana Ponse ošetřovat.
-Ano. -Mějte s ním trpělivost.
00:18:00 Bude hodně podrážděný. Neodmlouvejte mu.
00:18:04 -Ve všem se mu snažte vyhovět.
-Ano.
00:18:08 -Zítra se zastavím.
-Ano, pane doktore. Na shledanou.
00:18:13 Děkuji vám mnohokrát. Na shledanou.
00:18:24 To je tedy novina!
00:18:28 To by tedy byla novina!
00:19:06 Ty se uzdravíš. My všichni si tady budeme žít jak v ráji.
00:19:17 -Tak co, drahý pane, jak je?
-Špatně, paní, špatně.
00:19:26 Ach, ten svět. Měl jsem se vzdát té vznešené společnosti.
00:19:32 Zlomila mi vaz a nevím ani proč.
00:19:36 Doktor mi řekl, že se můžete uzdravit.
00:19:44 Ale jen při dobrém ošetřování. A to se spolehněte.
00:19:49 Máte tady přítele, který vás má rád.
00:19:52 A také ženskou, která o vás bude pečovat jako matka o první dítě.
00:19:59 Nejste na tom špatně. Ze všeho vás dostanu.
00:20:02 I se Cibotem jsem mluvila.
00:20:04 Chudák stará, co by si beze mne počal?
00:20:08 Všechno jsem mu vysvětlila. Máme vás oba tak rádi,
00:20:12 že je svolný, abych vás ošetřovala i v noci.
00:20:16 Tak se hezky utřeme. Přikryjeme. Musíte být hodný.
00:20:23 Nesmíte se odkrývat, jinak bych o vás přestala pečovat.
00:20:28 Musíte mě ve všem poslouchat.
00:20:30 Bude vás poslouchat. Ručím za to, paní!
00:20:35 Hlavně se nerozčilovat.
00:20:37 Ta nemoc sama od sebe rozčiluje, říkal doktor.
00:20:43 Pánbůh na nás posílá bolesti a trestá nás za naše hříchy.
00:20:54 Taky máte určitě nějaký hříšek na svědomí. Jakpak byste neměl.
00:21:03 Zaručeně máte děti. Řekněte.
00:21:07 Někdy v životě jste se zbláznil a trošku jste si pohrál, že?
00:21:12 Máte někde plod své lásky, který nemá co jíst a kde hlavu složit.
00:21:18 Zatracení chlapi! Chudinky ženské!
00:21:21 Mě jakživ nikdo neměl rád. Jedině Schmucke.
00:21:25 Prosím vás, nepovídejte. Copak jste nějaký svatý?
00:21:31 Ve dvaceti letech jste musel být docela hezký kluk.
00:21:36 -Byl jsem vždycky moc ošklivý.
-To říkáte tak ze skromnosti.
00:21:41 Muzikant, člověk od divadla a bez ženské?
00:21:47 -Vy ho rozčilujete, paní Cibot.
-Prosím vás, mlčte.
00:21:52 Oba jste dva staří prostopášníci. A že jste škaredý? Bože můj!
00:21:57 Na každý hrnec se najde poklička.
00:22:00 Mého Cibota měla ráda nejhezčí prodavačka z tržnice.
00:22:05 To jste ještě hezčí než on. Přiznejte se, že máte děti?
00:22:11 Pánbůh vás teď trestá, že jste je opustil jako Abrahám.
00:22:16 -Tak máte děti?
-Nemám děti. Jsem sám.
00:22:19 -Opravdu ne?
-Dejte mi pokoj. Schmucke...
00:22:22 -Pan Schmucke má děti?
-Cože? Já?
00:22:27 Takže po vás taky nikdo nezůstane?
00:22:30 Vy dva jste se asi vylíhli jako houby po dešti.
00:22:34 -Pojďte. Pojďte, pryč. -Co děláte? Chcete znásilnit ubohou ženskou?
00:22:40 -Vy nekřičte! -Takový starý.
00:22:43 Vy jste hloupá! Prosím vás, co říkal doktor?
00:22:51 -Jakto se mnou zacházíte?
-Co říkal doktor?
00:22:55 Co říkal? Že ten náš miláček předrahý ubohý,
00:22:59 by byl v nebezpečí smrti, kdyby neměl pořádné ošetření.
00:23:05 Naštěstí jsem tady já, přes ty vaše surovosti.
00:23:10 -Vy máte temperament! Nestydo jeden nestydatá. -Já ne!
00:23:18 Teď už mě necháte, že jo? Naštěstí pro vás.
00:23:23 Cibot by zpřerážel kosti každému, kdo by chtěl sáhnout na jeho čest.
00:23:30 -Moc pěkně ho ošetřujete.
-Vidíte, už zase.
00:23:34 Poslouchejte mě přece.
00:23:37 Všechno, co mám bude vaše, když mi ho zachráníte.
00:23:42 Chci, aby pan Pons měl královské ošetření.
00:23:49 To se rozumí, drahý pane. Víte co? O nic se nestarejte.
00:23:56 Já a Cibot máme našetřené dva tisíce, tak si je půjčte.
00:24:01 Stejně už sem dlouho dávám ze svého.
00:24:11 -Pons, paní Cibot je učiněný anděl. Ty musíš víc důvěra mít. -Myslíš?
00:24:21 Já už věřím jenom tobě, kamaráde.
00:24:24 -Kampak vlastně šla?
-Pro lék do lékárna.
00:24:29 Prosím tě, otevři dveře do salónu, chci vidět na sbírky.
00:24:45 Ať toho nechá!
00:24:55 -Co se to se mnou děje, prosím tě?
-Ach, Bože.
00:25:00 -Víš, ty strach mít o ty věcičky.
-Asi. Ukaž! To je Míšeň.
00:25:12 Je to už doba, co sbírám tyhle věci.
00:25:18 Začal jsem už v Římě. To mi bylo dvacet.
00:25:21 Měl jsem se stát vážným skladatelem.
00:25:28 Stálo to nejvíc peněz otce. Ztratil jsem i dědictví po matce.
00:25:35 Víš, já mám rád krásu kolem sebe.
00:25:41 Nikdo si nepředstaví, co je to sběratelská vášeň.
00:25:57 Představ si, můj drahý, že máme asi o důchod postaráno.
00:26:10 Ti moji zlatí páni mají asi velký majetek.
00:26:18 -Jestli pan Pons umře, jsme boháči.
-Člověk nemá počítat s cizí smrtí.
00:26:27 Koukej, chlapečku, mlč a nech mě u kormidla!
00:26:33 Budeme mít domeček a služku.
00:26:43 Vždyť ti naši zlatí páni nemají žádné dědice.
00:26:50 Tak se ukázalo, že ti mí dva páni jsou asi bohatí.
00:26:55 Mně jde o dědictví. Chtěla bych dnes slyšet Velkou hru.
00:27:01 -Víte panenko, co je to Velká hra?
-Ne, to nevím.
00:27:07 Na takové drahé věci nemám. Kde na to mám brát?
00:27:11 Ale dneska to potřebuji. Dám vám sto franků.
00:27:19 Velkou hru, má milá, nevykládám jen tak.
00:27:24 To dělám jen bohatým a při velkých příležitostech.
00:27:28 Vždycky mě to hrozně unaví. Je to jako letět na sabat.
00:27:37 Vždyť vám říkám, že mi jde o všecko. O celou mou budoucnost.
00:27:45 Budiž. Přivedla jste mi už dost zákazníků.
00:27:49 Tak se pro vás oddám Duchu.
00:27:58 Astarote, sem, synáčku. A vy, slečno Kleopatro, pozor!
00:28:07 Tu jsem!
00:28:36 Ve jménu všemocného Jehova volám já, služebnice jeho,
00:28:40 tebe peklo, pekelný oheň, všechna pekelná utrpení a muka.
00:28:46 A vás představení pekla,
00:28:49 vás pekelné fúrie,
00:28:53 vás, pekelní soudci,
00:28:57 vás čtyři pekelné řeky,
00:29:02 vás šest příčin všeho neštěstí.
00:29:06 Vás všechny, kteří jste stvoření ze čtyř živlů,
00:29:12 a ve vás, nebo z vás žijí a vámi trvají,
00:29:15 slyšte slova z mých úst, jež vás zavazují k službě zjevení.
00:29:21 Ne, nelion nelba ehelen!
00:29:32 Podaří se vám to. Půjde vám při tom o život.
00:29:36 Budete jednat ošklivě, ale soustředíte síly.
00:29:40 Budete silná ve chvíli, kdy vaši duši
00:29:43 ovládne nejobávanější zbraň lidí přírodních.
00:29:47 Tou zbraní je utkvělá myšlenka.
00:29:50 S touhle utkvělou myšlenkou se vám to podaří.
00:29:55 Dědictví získáte.
00:29:58 Později ve smrtelných úzkostech toho budete litovat.
00:30:02 -A cena těch věcí? -Nevím. Na to se zeptejte starožitníka.
00:30:57 Teď tiše. Spí tady hned vedle. Všechno ho rozčílí. Jdeme.
00:31:20 PLÁČE.
00:31:25 Copak?
00:31:28 Pan Schmucke mě vždycky vyleká, když jde ráno do zkoušky.
00:31:33 Oplakává vás, jako kdybyste už byl po smrti.
00:31:37 Sedneme si, drahoušku. Hezky budeme pít. Musíte pít.
00:31:44 Pan doktor Poulain měl pacienta, co umřel jen proto, že nepil.
00:31:50 Kdybyste umřel,
00:31:52 stáhl byste s sebou do hrobu i chudáka pana Schmuckeho.
00:31:57 Ten ze žalu nejí a nepije. Už je tak hubený jako vy.
00:32:01 Jste kost a kůže. A to jste v nejlepších rukou.
00:32:06 Kdybyste umřel a něco mi odkázal,
00:32:10 tak bych si nedala pokoj, dokud bych nenašla vaše dědice.
00:32:15 Neházejte sebou pořád. Ležte.
00:32:19 Vy jste den ze dne žlutější. To by člověk nevěřil,
00:32:24 že je možné za tři neděle zežloutnout jako citrón.
00:32:30 -Počkejte.
-Kdo by po vás dědil?
00:32:33 Pan Schmucke. Ten vás má rád. Řekněte, že vás má rád?
00:32:37 -Ano, ten jediný. -Jediný? A já vás snad nemám ráda?
00:32:43 TŘESKNUTÍ SKLA.
00:32:46 -Kdo to tam je?
-To nic. Co to děláte?
00:32:50 -Otevřete! -Co děláte?
-Otevřete dveře!
00:32:54 Namůžete vstávat. To se chcete zabít?
00:32:59 Vždyť takhle se zabijete.
00:33:09 -Co je?
-Jděte do krámu. Přijdu za vámi.
00:33:13 -Má tam statisíce. Jenom kdyby prodal. -Tiše!
00:33:27 Pane Schmucke, díky Bohu, že jdete. To jsou věci!
00:33:33 Drahý pan Pons začíná bláznit. Utekl mi z postele. Úplně nahý.
00:33:38 -Nemohl zpátky. Musela jsem mu pomoci. -Co je?
00:33:44 -Paní Cibot...!
-Doktora! Cibote! -Paní Cibot!
00:34:00 Pons! Zatracené starožitnosti! Všechno bych to podpálil.
00:34:20 Co my teď počneme bez paní Cibot? Co my počneme, když ona nemocná?
00:34:26 -Vždyť to všecko předstírá. -Co?
-Copak jí to věříš?
00:34:31 -Věříš jí nebo mně?
-Ty jí nevěříš?
00:34:34 Ona nám dávat svoje úspory. To nedobře.
00:34:38 -Tak jí pomáhej. Jenom jí pomáhej.
-Komu? Co?
00:34:43 -Těm, co tu chtějí krást. -Co já?
-Ať jim to usnadníš. -Já?
00:34:49 -Ty na mě zlý. -Ty jsi hloupý.
-Ty jsi moc zlý!
00:34:53 Schmucke, neblázni!
00:35:00 Schmucke!
00:35:05 Nezlob se, pojď sem. Nechtěl jsem ti ublížit.
00:35:13 Ty za nic nemůžeš. To ta nemoc.
00:35:18 -Koukni tam, jestli nic nechybí, prosím tě. -Ty lež!
00:35:58 -Tak co? -Co? Tam nic nechybí.
-Opravdu?
00:36:09 -Tohle bolí? -Pane doktore, chtěla jsem jen říct,
00:36:13 že jsem jen svým drahým pánům půjčovala peníze.
00:36:17 Dala bych jim všecko, když jim něco chybí.
00:36:20 Ale potřebovala bych vědět, co pan Pons se mnou zamýšlí.
00:36:25 Kdyby se stal náhodou stalo, nedej Bůh, že by umřel.
00:36:30 Ale já si to nepřeji!
00:36:32 Pečovat o ty dva pány v tom je celý můj život.
00:36:36 Ale chápejte, abych zase nebyla škodná.
00:36:39 Myslela jsem, zda byste s panem Ponsem o mně promluvil.
00:36:46 Já bych se s vámi potom srovnala.
00:36:49 Zákon nedovoluje, aby lékař přijal odkaz od svého pacienta.
00:36:55 -Ne? -Ne.
-To je pitomý zákon. Doktore...
00:37:04 Chtěla jsem se s vámi vážně rozdělit.
00:37:07 Nesmím nemocného rozčilovat, nemoc by se zhoršila.
00:37:13 Říkám mu na "plnou hubu," aby si dal věci do pořádku.
00:37:18 Mám přítele. Dělal práva. Nejdřív měl nesnáze.
00:37:24 -Lidé na venkově nerozumějí městským duchům. -Lumpové!
00:37:28 Přítel je tady ve městě. Ten se vás možná ujme.
00:37:44 -Paní Cibotová, jestli se nemýlím.
-Ano, pane, ano.
00:37:57 Poulain se mi o vás zmínil. Prosím, posaďte se.
00:38:03 Paní Suavageová!
00:38:08 -Nejsem pro nikoho doma.
-Sakra, to přece vím, ne?
00:38:18 -Moje stará chůva.
-Ta by vás mohla kojit ještě teď.
00:38:24 Paní, nevysvětlujte nic. Všechno vím.
00:38:28 Člověk, kterého mi doporučil můj jediný přítel,
00:38:33 se může na mě spolehnout. Vím docela všecko.
00:38:37 KAŠLE.
00:38:45 Paní, přistupme k věci.
00:38:49 Když jde o dědictví, je třeba vědět dvojí.
00:38:52 Zda to dědictví stojí za námahu, a pak, kolik je dědiců.
00:38:57 Když je dědictví kořistí, jsou dědicové nepřáteli.
00:39:01 Naším úhlavním nepřítelem bude člověk,
00:39:05 který může lidi posílat na popraviště? Uklidněte se.
00:39:09 Není nic divného nevědět, co znamená předseda soudní komory.
00:39:14 Ale měla jste vědět,
00:39:16 že pan Pons má jediného zákonného dědice.
00:39:20 Tím je pan předseda Camusot de Marville.
00:39:23 I když jen v poboční linii. Jistě také nevíte,
00:39:27 že jeho dcera se stýká se starším synem hraběte Popinota.
00:39:32 Bývalého ministra obchodu.
00:39:35 Jednoho z nejvlivnějších lidí v dnešní politice.
00:39:39 Nejhorší je to, že pan předseda má ženu.
00:39:42 Kdybyste tu ženu viděla, vstávaly by vám vlasy hrůzou.
00:39:47 Manžela má otočeného okolo prstu.
00:39:50 Říká se, že chce, aby se stal ministrem spravedlnosti.
00:39:54 To bych raději popadl pas a odjel do Ameriky.
00:39:58 Já znám spravedlnost.
00:40:01 Je lepší, postavit se před nabité dělo.
00:40:06 Ale vždyť se pan Pons se všemi příbuznými rozházel.
00:40:11 Tak jakýpak dědici?
00:40:13 Matko, dědit po někom, s kým jsem rozházený, to je to nejlepší.
00:40:19 To je rozkoš!
00:40:22 Musím vás upozornit na všecko, co vám hrozí.
00:40:26 Jsem povinen vás poučit.
00:40:31 Poslyšte, jestli mám vymyslet správný plán,
00:40:38 musím znát věci, ze kterých se skládá pozůstalost.
00:40:43 A musel by je vidět jistý žid jménem Magus.
00:40:47 Je prý to nejzkušenější odborník na starožitnosti. Eliáš Magus.
00:40:53 -Možná. -Tak co? Neznáte nikoho, kdo by nám ho přivedl?
00:40:59 Toho Maguse!
00:41:02 -Uvidíme. -Co uvidíme?
00:41:06 Jsem a nebo nejsem vaším...
00:41:09 Jsem nebo nejsem vaším poradcem?
00:41:15 Nebo byste radši slyšela o té gilotině?
00:41:25 Tak vy, pane, říkáte, že...
00:41:30 Že se o všecko budete starat sám?
00:41:38 Že své dostanu a nebudu muset mít žádný strach?
00:41:46 Vy nejste tak hloupá.
00:41:51 -Ručím vám za třicet tisíc franků.
-Tak raďte, když jste poradce.
00:42:01 Především je třeba rychle pozůstalost odhadnout.
00:42:05 Ten Magus je na to nejlepší. Bez něho se nedostaneme dál.
00:42:10 Tak dobře. Nějak to provedu.
00:42:16 Bude to fuška, ale nějak ho tam propašuji.
00:42:26 Tak služebnice, drahý pane.
00:42:34 Mějte ke mně ale důvěru.
00:43:29 Zdůrazněte milostivé, že se jedná o dědictví.
00:43:33 Obvykle vyřizuji všechny své záležitosti v kanceláři.
00:43:37 Ale protože jde o choť předsedy, rozhodl jsem se přijít osobně.
00:43:54 Milostivá paní prosí.
00:44:28 -Zmínil jste se o dědictví, pane?
-Ano, milostivá paní.
00:44:34 O dědictví, které je pro vás ztraceno. Nadobro ztraceno.
00:44:39 Které pro vás zase dokáži získat. A není malé.
00:44:47 -Mluvte, pane.
-Milostivá paní!
00:44:50 Rád bych nejdřív hovořil o sobě a svém příteli.
00:44:54 To je nejkratší cesta, která vede k dědictví.
00:44:58 Chci se stát smírčím soudcem.
00:45:01 To je pro vás a pana předsedu jistě maličkost docílit.
00:45:05 To není všechno!
00:45:07 Přítel touží být šéflékařem v některé větší nemocnici.
00:45:13 Odpusťte, že nejdřív hovořím o těchto věcech.
00:45:17 O všem, co se týká vás, mluvíte neobyčejně jasně.
00:45:23 Z mého hlediska jste naprosto nesrozumitelný.
00:45:27 Hned se blížím k cíli!
00:45:30 Vím, že pan předseda se chystá kandidovat
00:45:34 a že vaše slečna dcera je dáma na vdávání.
00:45:38 To obojí si žádá peníze. Už jen dvě slova, milostivá.
00:45:43 Pan předseda je jediným zákonným dědicem po panu Ponsovi,
00:45:49 který je teď vážně nemocen.
00:45:54 Prosím.
00:45:57 Ale je tu překážka.
00:46:00 Tou překážkou je přítel pana Ponse, jakýsi Němec Schmucke,
00:46:05 v jehož prospěch má být závěť napsána.
00:46:08 Bylo by hloupé neuplatňovat nárok,
00:46:11 když máme právo na několik set tisíc franků.
00:46:20 Jak chcete dokázat,
00:46:22 aby závěť nebyla napsána ve prospěch toho Němce?
00:46:27 Milostivá, ta věc vyžaduje takového advokáta jako jsem já.
00:46:32 Advokáta nerenomovaného a bez pověsti.
00:46:35 Proto vidím ve službě, kterou vám chci prokázat,
00:46:39 konec vlastní bídy a prospěch pro svého přítele.
00:46:43 Můj přítel ošetřuje pana Ponse.
00:46:49 Podaří-li se vám tu věc vyřídit s úspěchem, slibuji vám obě místa.
00:46:56 Je pan Pons opravdu tak těžce nemocen?
00:47:01 Ještě by se sebral, kdyby u něho nebyla domovnice.
00:47:05 Ta ho sice nezabíjí arzenem, ale dělá něco mnohem horšího.
00:47:11 Milostivá paní, ta ho ubíjí duševně.
00:47:14 Tisíckrát za den ho rozčílí tak, že mu nakonec musí ztvrdnout játra.
00:47:20 -To je ale netvor. -Ano.
00:47:22 Pane, nechci ani milion za cenu nějaké bezohlednosti!
00:47:28 Milostivá paní,
00:47:30 panové Schmucke i Pons jsou přesvědčeni, že ta žena je anděl.
00:47:35 Poslali by pryč mého přítele, kdyby chtěl, aby poslali pryč ji.
00:47:41 Co soudí váš přítel o stavu mého bratrance?
00:47:51 Nejpozději za šest týdnů se bude projednávat pozůstalost.
00:48:01 Ubohý člověk!
00:48:06 Dokazujete mi, že jste bystrý muž.
00:48:12 Doufám, že jste schopen také upřímnosti.
00:48:16 Mluvte otevřeně.
00:48:18 Nemůžeme být, já a můj manžel, tou věcí nějak kompromitováni?
00:48:25 Milostivá paní, nenavštívil bych vás,
00:48:29 kdybych si měl vyčítat,
00:48:31 že jsem vás pošpinil, třeba jen nepatrnou skvrnkou.
00:48:42 Můžete jednat.
00:49:35 TLUKOT SRDCE.
00:51:25 Tak to s vámi není tak zlé.
00:51:28 Už jsem zdravá, tak jsem se přišla podívat.
00:51:31 Nemám zavolat notáře, abyste si dal věci do pořádku?
00:51:36 Každý tu po sobě musí nechat pořádek. Co si namlouváte?
00:51:40 Jak myslíte, že to dlouho můžete vydržet?
00:51:44 Nemám dojít pro notáře? Tak řekněte něco!
00:51:48 Pane, Schmucke, už nemohu. Je zlý a trucuje.
00:51:55 -Ona mě ta potvora zabíjí.
-Potvora? Tohle je má odměna?
00:52:01 Jdu sem po nemoci a tohle uslyším? Víte co? Vezměte si ošetřovatelku.
00:52:07 Pan Pons mě vždycky nenáviděl. Vezměte si ošetřovatelku.
00:52:12 Já tu končím.
00:52:14 Paní Cibot, můj dobrý přítel mluví z cesty.
00:52:19 -Vy ne potvora. To ta jeho nemoc potvora. -Mám toho dost.
00:52:25 Co jsem tu nebyla, jste dlužní, kam se podíváte.
00:52:29 Moje vlastní úspory došly a své věci mám ve "frcu".
00:52:33 -Ve "frcu"?
-Bože, vás by taky měli vycpat.
00:52:37 Tady se podívejte a rychle to podepište.
00:52:41 Jste mi dlužní pět tisíc.
00:52:46 Tři za byt a za stravu. Dva, co jsem vám půjčila.
00:52:54 Ještě počítejte,
00:52:57 že budete něco potřebovat na tu ošetřovatelku.
00:53:07 Paní Cibot, prosím vás, vždyť my špatní hospodáři.
00:53:16 Odpusťte nám, prosím vás!
00:53:21 Na kolenou prosit.
00:53:27 Poslyšte, koťátko, můj Cibot je moc rozzlobený.
00:53:32 Kdybych mu vrátila těch pět tisíc, tak by se možná udobřil.
00:53:38 Jenomže by to muselo být zítra.
00:53:43 Víte, co bych udělala na vašem místě?
00:53:47 Prodala bych takových šest osm obrazů
00:53:50 a pověsila tam ty, co jsou ve vašem pokoji.
00:53:54 -Obraz jako obraz. -Proč?
00:53:57 -Vždyť by mohl přece slídit.
-To je pravda.
00:54:01 Všechno mu povíme, až bude dobře.
00:54:04 Ale já nemohu prodávat věci, co mi nepatří.
00:54:09 -To vás musím žalovat. -Počkejte!
-Ne! Vyberte si. Buď a nebo.
00:54:15 Tak vy nás žalujte!
00:55:01 Prodejte obrazy.
00:55:38 Dám dva tisíce odměny za každý z těch čtyř kousků.
00:55:42 Dám to, když dokážete, abych je dostal za 40 tisíc.
00:55:46 Poslouchejte, dáte 48 tisíc.
00:55:50 45 tisíc bude mých. Od Schmuckeho to koupíte za tři.
00:55:56 A ještě jedna podmínka! Budete oba mlčet jako ryby.
00:56:00 -Hlavně před advokátem, co za chvíli přijde. -Co já?
00:56:04 -Všechno je tam stejně cenné.
-Monistrol dostane taky 4 obrazy.
00:56:10 Bude je mít za dva.
00:56:12 Zbytek, těch 46 tisíc bude zase mých.
00:56:38 Je to připraveno?
00:57:05 Obětuji na to všecky své úspory a celé věno dcery.
00:57:21 Obrazy mají chyby. Musí se znovu napnout.
00:57:31 -Víc nemám. -Tak dál, dál. Jinak celý ten kšeft zruším.
00:58:02 -Advokát je tady. Šel nahoru.
-Lump.
00:58:10 Přijde si o celou hodinu dřív.
00:58:31 Buďte ke mně upřímnější. Kdepak máte pány?
00:58:36 Pan Pons spí. Bral prášky. Pan Schmucke šel do divadla.
00:58:43 Pojďte.
00:59:34 Je tady celkem přes tisíc předmětů.
00:59:37 Průměrně má každá věc cenu tisícovky.
00:59:41 -To by bylo dohromady milion.
-Ne pro mě.
00:59:45 Nedal bych víc než 800 tisíc.
00:59:47 Nevíme, jak dlouho to bude na skladě.
00:59:50 Napište mi 900 tisíc a postarám se o váš výdělek.
00:59:55 Tam prý mají být další věci. Můžeme dál.
01:00:14 Tam jsou veledíla, ale tady jsou poklady.
01:00:30 Zloději! Zloději!
01:00:35 Magus, Monistrol. Kdo je tenhle pán?
01:00:42 Toho pána jsem nemohla vyhodit. Přichází jménem vašich příbuzných.
01:00:49 Ano. Přišel jsem vám projevit jejich účast.
01:00:53 Dozvěděli se, že jste nemocen.
01:00:56 Chtějí vám poskytnout pohostinství, abyste se u nich uzdravil.
01:01:02 Tak oni vás posílají?
01:01:04 Dali vám s sebou hned odhadce. A dva najednou.
01:01:10 Tak jen odhadujte. Jen odhadujte.
01:01:15 Máte tu člověka, který to může i koupit.
01:01:19 Je to desetinásobný milionář.
01:01:22 -Jděte pryč! Jděte pryč!
-Lehněte si, pane. Uklidněte se.
01:01:36 -Jsou pryč? -Kdo? -Ti lidé.
-Jací lidé? Co máte?
01:01:44 Vy jste viděl nějaké lidi?
01:01:47 Víte, kam byste patřil? Do blázince.
01:01:58 Podvádějí a okrádají.
01:02:05 A Schmucke je dítě.
01:03:19 Byl bych už asi umřel, viď?
01:03:28 Vzali obrazy. Osm nejlepších.
01:03:52 To všecko pro pět tisíc?
01:04:05 Dojdeš pro notáře. Nemám už čas podat žalobu.
01:04:14 Tebe ale musím chránit.
01:04:18 Ty jsi jediný, kdo mě tu měl rád.
01:04:37 Závěť psali v noci. Pak si vzali prášky a teď spí.
01:05:33 Co když to jen tak dělá, že spí?
01:05:37 Ne. To by se musel budit každou hodinu. Bude na to zvyklý.
01:06:02 -Tiše! -Je po něm. Je po něm.
01:06:18 -Tak co mi odkázal? -Tisícovku.
01:06:24 Špína jeden lakomá!
01:06:28 Člověk si přijde na své jen, když si to vezme.
01:06:32 -Všecko už jste si vzala. Podvedla jste mě. -Čímpak?
01:06:37 Nemyslete si, že se bojím těch vašich pichlavých očí.
01:06:42 Ticho, děvenko! Došlo tady ke krádeži.
01:06:45 Drahý pane, obrazy prodal pan Schmucke.
01:06:49 Prodal je na rozkaz pana Ponse, aby měli na živobytí.
01:06:54 -Komu? Magusovi?
-Magusovi a Monistrolovi.
01:06:57 -Zač? -To nevím.
-Nahrabala jste si jistě dost.
01:07:02 Když budete rozumná, tak na to zapomenu.
01:07:06 Dědicem závěti není Schmucke.
01:07:09 Nový dědic se bude ptát na všechny obrazy.
01:07:13 S tím můžete počítat. Ano, má milá. Praskne to.
01:07:17 Ledaže závěť navždycky zmizí.
01:07:25 Věděla jsem, že "utřu hubu."
01:07:28 To je trestné, co tady po mně chcete.
01:07:34 -Ty darebáku!
-Budu smírčím soudcem.
01:07:41 Budu smírčím soudcem. Tak opatrně.
01:08:10 -Dám to všechno rozštípat.
-V zájmu dědiců to nepřipustím.
01:08:15 Pan Pons odkázal sbírku muzeu. S tím, aby muzeum vyplácelo
01:08:20 doživotní rentu panu Schmuckemu a nikomu jinému.
01:08:24 Psal jsem to a vím, co v závěti stálo.
01:08:27 -Jen ten doklad nemáte, co?
-Závěť se najde.
01:08:36 -Pan Schmucke mi pomůže.
-Já nic nechci.
01:08:41 -Jde o váš životní důchod!
-Chci klid.
01:08:45 Máte na to půl hodiny.
01:08:47 Nesmíte byt zapečetit, pan Schmucke zde bydlí.
01:08:50 -Nájemní smlouva zní jen na jméno zemřelého. -Půjdu pryč.
01:08:55 -Nesmíte odejít!
-Udělá moc dobře, když odejde.
01:09:01 Dřív než se soud začne ptát, co všechno odtud zmizelo.
01:09:05 -Něco zmizelo? -Osm obrazů. Pan Schmucke to moc dobře ví.
01:09:10 -Já půjdu. -Máte kam?
-Půjdu pryč.
01:09:15 Jsem pořadatel pohřbu.
01:09:20 Pán je syn, bratr nebo otec zesnulého?
01:09:26 Já to všechno dohromady. A ještě víc, já byl jeho přítel.
01:09:35 -Pán je dědicem?
-Dědicem? To je mi úplně jedno!
01:09:42 -Kdo jsou příbuzní a přátelé?
-Tady ony všechny ty věci.
01:09:52 Ony nikdy mému dobrému Pons neublížily.
01:09:59 Ano, nádherné! Památka na bratrance.
01:10:07 Proč jste ho pouštěla?
01:10:10 Omluvte mě. Přijdu hned.
01:10:13 Račte, prosím.
01:10:27 Co to má znamenat?
01:10:32 "Dávám a odkazuji zemi a státu
01:10:35 umělecké předměty a obrazy z celé mé sbírky.
01:10:39 Bude-li odkaz přijat, vymiňuji si, že můj přítel Wilhelm Schmucke,
01:10:44 bude dostávat doživotní důchod dva tisíce čtyři sta."
01:10:49 -To je originál závěti pana Ponse.
-Jak tomu mám rozumět, pane?
01:10:55 Teprve v případě, že tento dokument zmizí, milostivá paní,
01:11:00 si můžete podržet všechny tyto předměty.
01:11:08 Ale dohoda zněla přece jasně.
01:11:12 Vy a váš přítel budete jmenováni do svých úřadů,
01:11:16 -když dědictví skutečně převezmu.
-To se stalo, milostivá paní.
01:11:21 Ano? Takže teď dostanete doporučení.
01:11:28 Pošlu vám hned manžela.
01:11:33 -Tady opravdová vzácnost - vějíř.
-Drahý, prosím tě...
01:11:41 Promiňte.
01:11:43 Škoda, že jsem vašeho bratrance nepoznal.
01:11:46 Opravdu škoda. Byl to zajímavý člověk. Veselý, dobrosrdečný.
01:11:54 Často i velice originální.
01:11:58 Tuhle věc mi jednou, viď, Cecilko, přinesl s půvabnou poklonou.
01:12:05 Směl bych ji slyšet?
01:12:07 Je už na čase, co bývalo v rukou neřesti, bylo teď v rukou ctnosti.
01:12:14 Často u nás večeřel. Jak ten nás miloval!
01:12:21 Dovedli jsme asi, jak se zdá, vychutnat jeho ducha.
01:12:26 Rád bych mluvil s panem de Marville.
01:12:29 -S drahou Cecílií jsem už hovořil.
-Děti, to je překvapení. Jene!
01:12:38 Řekněte panu de Marville, že by s ním pan hrabě rád hovořil.
01:12:46 Cecilko! Andílku!
01:12:58 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Inscenace režiséra Otakara Kostka a scenáristy Miroslava Hubáčka z roku 1973 přináší strhující vylíčení osudů člověka, jehož umírání se stává pro lidi v jeho okolí signálem ke kolotoči chamtivosti. Je to mistrovská analýza lidských typů a především společnosti, založené na všemocné síle peněz. Televizní zpracování slavného klasického románu Honoré de Balzaca poskytlo především příležitost hereckému mistrovství Ladislava Peška v titulní roli.
