Napínavý příběh o podivuhodné roli, kterou může poštovní známka sehrát v lidském životě (1973). Hrají: J. Tříska, J. Somr, J. Abrhám, V. Švorc, F. Vicena, K. Šebesta, Z. Kutil a další. Scénář podle F. Langera J. Soukup. Kamera V. Opletal. Režie J. Bělka
00:00:39 HRAJE HUDBA.
00:00:44 Kde je mladý?
00:00:46 -Kde je poručík? -Smím prosit?
00:00:49 Dej pokoj, ty se z toho jednou zblázníš.
00:00:55 Tak jdeme.
00:01:05 Vojín Pillet.
00:01:07 Přivedl jsem vojína Caniveta.
00:01:10 -Co je s ním?
-Našli jsme ho při útoku.
00:01:14 -Je od třetího praporu.
-Ten je dva dny pryč.
00:01:19 Nemohl se dostat zpátky.
00:01:21 -Kde je? -Čeká venku.
00:01:24 -Zavolejte ho. -Canivete!
00:01:32 -Vojín Canivet.
-Vy jste od třetího praporu?
00:01:36 -Ano. -Kde jste byl?
00:01:38 -Váš prapor byl už dávno odvelen.
-Nemohu za to.
00:01:43 Chtěl jsem se vrátit, nešlo to.
00:01:46 -Co se vlastně stalo?
-Němci nás překvapili plynem.
00:01:54 -Kdy to bylo?
-Ve čtvrtek, myslím, devatenáctého.
00:01:59 Měl jsem štěstí, natáhl jsem si včas masku.
00:02:03 -Zkrať to. Němci nás začali odstřelovat.
00:02:07 Doplížil jsem se do jámy po granátu.
00:02:11 Čekal jsem, až Němci přestanou, ale nemohl jsem se odtud dostat.
00:02:17 -Byl jste tam celé tři dny?
-Ano.
00:02:20 Stále v té jámě?
00:02:22 Němci tam měli odstřelovače. Vrátil jsem se až dnes.
00:02:28 -Máte doklady? -Ano.
00:02:34 Prosím.
00:02:36 -Vy jste z Alanson?
-Ano.
00:02:40 -Jezdíval jsem tam k tetě.
-Opravdu?
00:02:45 -A jak se jmenovala?
-Signoretová, ale asi ji neznáte.
00:02:50 -Většinou sedí doma.
-Od vidění ji znám určitě.
00:02:55 To je možné.
00:02:57 A nechodil jste k Fernándezovi?
00:03:00 -To je ta vinárnu?
-Ano, jako bych vás znal.
00:03:05 Dříve jsem tam jezdil na prázdniny.
00:03:09 V Alanson je vše při starém.
00:03:12 Kdybyste jel kolem, zastavte se.
00:03:16 Bydlím v Kostelní ulici. Víte, kde to je?
00:03:20 -U náměstí?
-Ano, za katedrálou vpravo.
00:03:24 Tak až po válce.
00:03:28 -Kdo je váš velitel?
-Velitel čety je Perichote.
00:03:33 Velitel roty je Tranier.
00:03:39 -Ze které čety jste?
-První četa druhé roty 3. praporu.
00:03:46 To je v pořádku. Doklady vám dám až potom.
00:03:52 Zaveďte ho k mužstvu.
00:03:55 V kuchyni mu dejte pořádnou porci.
00:03:59 Rozkaz.
00:04:01 Zavolám k vašemu praporu, přijedou pro vás.
00:04:05 -Zatím si odpočiňte. -Děkuji.
00:04:11 -Můžete jít. -Rozkaz.
00:04:24 Připravil jste mi ty mapy?
00:04:28 -Ano. -Promiňte.
00:04:30 -Vy sbíráte známky?
-Ne, to je náhoda.
00:04:34 Dovolíte?
00:04:36 Pane poručíku, volá vás pan seržant Bernard.
00:04:41 Prý je to nutné.
00:04:43 Promiňte.
00:04:52 Rozumím, konec.
00:04:55 -Máte spojení na třetí prapor?
-Přímé ne, zkusím to přes pluk.
00:05:01 Zkuste to.
00:05:06 Tady jedenáctý pochodový. Můžeš mě spojit se třetím praporem?
00:05:12 Co? Nemáte spojení.
00:05:22 Vojín Decourt.
00:05:24 Dobře, konec.
00:05:27 Bohužel na ně nemají zatím linku. Přesouvají se k Remeši.
00:05:32 -Musí na ně mít spojení.
-Asi jen spojkami.
00:05:37 -Co se dá dělat.
-Mám to zkoušet?
00:05:40 Dejte mi papír.
00:05:43 Až se s nimi spojíte,
00:05:45 zeptejte se, zda nepostrádají tohoto vojáka.
00:05:50 -Přečtete to?
-Alain Canivet z druhé roty.
00:05:58 Dobrou chuť, pánové.
00:06:04 Děkujeme.
00:06:06 HRAJE HUDBA.
00:06:19 -Poručík Morel.
-Co potřebujete?
00:06:22 Vojín Pillet přivedl vojáka od třetího praporu.
00:06:27 Našel ho mezi našimi a německými zákopy.
00:06:31 -Jaké má zranění?
-Je jen vyhladovělý.
00:06:35 -Co tam tedy dělal?
-Nemohl se po útoku dostat zpátky.
00:06:40 To jsou vojáci.
00:06:43 -Zavolejte ať pro něj přijedou.
-Nelze navázat spojení.
00:06:48 -Zkoušel jste to přes pluk?
-Ano.
00:06:53 -Zařaďte ho zatím do první roty.
-Rozkaz.
00:06:58 Poručíku.
00:07:00 Chtěl jsem se zeptat, odkud máte tuto známku.
00:07:06 To je toho vojáka od třetího. Měl ji ve vojenské knížce.
00:07:12 -To je zvláštní.
-Co je to za známku?
00:07:16 Podívejte se.
00:07:19 To je německá dvoumarková známka s přetiskem dva franky padesát.
00:07:25 Používají se v německé zóně.
00:07:28 Tato je také německá s přetiskem dva franky padesát.
00:07:33 -Ale podklad je jen jednomarkový.
-No a?
00:07:37 Je to nový typ známek.
00:07:40 Do minulého týdne se používaly jen ty se dvoumarkovým podkladem.
00:07:46 Na co ten voják potřebuje německou známku?
00:07:50 Tady ji používat nemůže.
00:07:53 A kde ji vlastně vzal? Kde je ten voják?
00:07:57 Ve světnici mužstva, pane majore.
00:08:01 Vy ho tu necháte pobíhat? Prohlédl jste ho vůbec?
00:08:06 Neměl jsem důvod.
00:08:08 Neptám se vás, jestli jste měl důvod.
00:08:17 -Prohlédl jste ho? -Ne.
00:08:23 Měl byste si včas uvědomit, že zde jste v první linii.
00:08:30 Najdete u něj německou známku a klidně ho tu necháte chodit.
00:08:36 -Přiveďte ho! -Rozkaz.
00:08:42 Vojín Canivet!
00:09:01 Nezdá se vám to podezřelé?
00:09:04 Je mi divné,
00:09:06 že se sem známka dostala tak rychle.
00:09:10 Na co potřebuje francouzský voják německou známku?
00:09:19 Jsem velmi zvědavý, jak to vysvětlí.
00:09:24 Vojín Canivet ze 3. praporu.
00:09:28 Budete zapisovat.
00:09:30 -Neřekl jste mu nic o té známce?
-Ne.
00:09:34 Zde jsou jeho doklady.
00:09:37 Pane majore, vojín Canivet.
00:09:39 HRAJE HUDBA.
00:09:41 Pohov, vojáku. Pojďte blíž.
00:09:46 Kdy jste se narodil?
00:09:49 Devatenáctého listopadu 1881 v Alanson.
00:09:53 -Národnost. -Francouzská.
00:09:55 -Kde jste se narodil?
-Pospěšte si. V Alanson.
00:10:01 -Národnost. Mluvte nahlas.
-Francouzská.
00:10:06 -Ve kterém roce jste narukoval?
-V roce 1914. Jsem záložník.
00:10:13 -Kde? -V Anjou.
00:10:15 -Číslo vašeho praporu.
-Třetí prapor 45. pluku.
00:10:21 -Roty a čety.
-První četa druhé roty.
00:10:25 -Velitel vašeho praporu.
-Guiet.
00:10:28 -Roty? -Tranier.
00:10:30 -Čety? -Perichote.
00:10:32 Promiňte, nestačím zapisovat. Číslo roty?
00:10:38 -Vaše zařazení? -Střelec.
00:10:45 Teď nám řekněte, jak se vám to stalo.
00:10:51 -Útočili jsme... -Kdo?
-Naše četa.
00:10:59 -Němci pustili plyn.
-Počkejte. Ať zastaví ten rámus.
00:11:06 Musí to dohrát samo.
00:11:09 Pokračujte.
00:11:12 Hrál jsem mrtvého, ztratil jsem v tom zmatku pušku.
00:11:18 V jakém zmatku?
00:11:21 Bylo to hrozné, všude bouchaly granáty.
00:11:25 Sakra!
00:11:30 Dejte už pokoj!
00:11:47 Pokračujte.
00:11:50 Všude bouchaly granáty, všude plyn. Neviděl jsem na krok.
00:11:57 Odplížil jsem se do jámy po granátu a schoval jsem se tam.
00:12:03 Ležel jsem tam ve vodě. Myslel jsem, že už to nepřežiji.
00:12:10 Proč jste se nesnažil dostat do svého zákopu?
00:12:15 -Nebylo to možné. -Proč?
00:12:18 Myslel jsem, že to půjde v noci, ale nešlo to.
00:12:23 Němci tam měli odstřelovače, měl mě stále na mušce.
00:12:28 Ani na chvíli jste z té jámy nevylezl?
00:12:32 -Ne.
-Možná jste hledal jídlo.
00:12:36 Ne, byl jsem jen u okraje.
00:12:42 Díval jsem se, jestli se už mohu vrátit.
00:12:46 -Dále jste celé tři dny nebyl?
-Kde dále?
00:12:52 -V jiné jámě. -Ne.
00:12:57 Ani jste neprohlížel nějakého mrtvého vojáka?
00:13:02 -Třeba Němce? -Ne?
00:13:05 Já takový přeci nejsem. To bych si nedovolil.
00:13:11 Sbíráte známky?
00:13:17 Ne.
00:13:25 Proč?
00:13:29 Dobře, podepište protokol.
00:13:53 -Tady počkáte než pro vás přijedou.
-Tady?
00:13:57 -Maximálně dvě hodiny.
-Mohl jsem čekat mezi ostatními.
00:14:03 Netrapte se tím.
00:14:05 To se obvykle dělá, než vše prošetříme.
00:14:09 -Děkuji. Co chcete prošetřovat?
-Vaši totožnost.
00:14:14 -Vy mi nevěříte?
-Jde jen o formalitu.
00:14:18 -Převezměte ho. -Rozkaz.
00:14:20 Hlavu vzhůru, za chvíli jste venku.
00:14:27 Kamaráde, tady nebude žádné kouření.
00:14:32 A opasek.
00:14:39 A tkaničky.
00:14:49 Myslíte, že by to mohl být německý zvěd?
00:14:54 Jsem o tom přesvědčen, pane podplukovníku.
00:14:58 -Mám intuici.
-Jen na ni bych nechtěl spoléhat.
00:15:03 -A důkazy?
-Kapitán Billard má důkaz.
00:15:07 -To netvrdím. -Proč ne?
00:15:10 -Říkal jste, že je to možné.
-Mluvte trochu jasněji.
00:15:16 Víte, že se zajímám o známky. Mám styky, které trvají i ve válce.
00:15:22 Proto jsem informován o německé poště.
00:15:26 Nejdéle do čtrnácti dnů dostanu všechny nové typy.
00:15:31 Ale dozvědět se o novince staré pár dní,
00:15:35 to je běžnou cestou nemožné.
00:15:38 To mě na té známce zaujalo.
00:15:41 Jde o nový typ známek, je v oběhu teprve asi šest dní.
00:15:47 Nevím, jak se sem tak rychle dostala.
00:15:52 -Jiná možnost není? -Je.
00:15:56 Je to jediná možnost.
00:15:59 Majitel známky by k nám musel přeběhnout přes linii.
00:16:04 Rychlejší cestu si nedokážu představit.
00:16:09 Není to podezřelé?
00:16:13 -Ví o tom, že tu známku máte?
-Neví.
00:16:17 A jeho totožnost?
00:16:19 -Už se s nimi Morel spojil?
-Zatím jsme nedostali linku.
00:16:24 Nejdříve musíme vyjasnit jeho totožnost.
00:16:32 Mají sem přijet z divize na inspekci,
00:16:36 tak ať si ho odvezou. Dáme jim k dispozici eskortu.
00:16:41 Pánům ze štábu neuškodí, budou-li mít také nějaké starosti.
00:16:47 -Je něco nového?
-Stále nic, pane kapitáne.
00:16:51 Možná bychom se s nimi mohli spojit přes divizní okruh.
00:16:57 Myslíte?
00:16:59 Zkuste to.
00:17:05 Haló, tady jedenáctý pochodový. Přepoj mě na druhý okruh.
00:17:12 -Kde je Tabard?
-Šel na první úsek.
00:17:17 To je druhý okruh? Tady jedenáctý pochodový.
00:17:21 Máte spojení na třetí prapor čtyřicátého pěšího?
00:17:26 Není? Přes pluk jsem to už zkoušel.
00:17:31 Jinak to nejde? Děkuji, konec.
00:17:38 Tak co?
00:17:41 Není v jejich okruhu. Prý jedině přes pluk.
00:17:49 To je závažné. Musíme být obzvlášť bdělí.
00:17:53 Němci používají všechny druhy boje.
00:17:57 Proto jsem rád, že jste přijel, majore.
00:18:01 Nerad bych se zdržoval.
00:18:04 Ale s tímto něco musíme udělat.
00:18:07 -Strážný přivedl vězně.
-Pusťte je.
00:18:10 Opatrně, pánové.
00:18:13 Vojín Mignon a vězeň.
00:18:18 Pojďte blíž, Canivete.
00:18:22 -Pane majore, nechápu...
-Nikdo vám zatím nedal slovo.
00:18:27 -Ale pane majore...
-Stůjte v pozoru!
00:18:37 HOVOŘÍ NA CANIVETA NĚMECKY.
00:18:41 Nerozumím, co říkáte.
00:18:45 MLUVÍ NĚMECKY.
00:18:48 Prosím?
00:18:52 -Vy neumíte německy, Canivete?
-Ach tak. Neumím.
00:18:57 To je zvláštní. Opravdu ne?
00:19:00 -Neumím.
-Znovu se vás ptám:
00:19:02 -Neprohlížel jste německého vojáka?
-Proč? -Tak ano nebo ne?
00:19:08 Já přeci takový nejsem. To bych si nedovolil.
00:19:14 -Nebyl jste někdy v německé zóně?
-Proč?
00:19:18 -Třeba na rozvědce.
-Já jsem přeci střelec.
00:19:23 Dobře.
00:19:27 Pokud jste nebyl v německé zóně, co je tedy toto.
00:19:35 -To je známka.
-Nepřipadá vám zvláštní?
00:19:43 -Aha, to je nějaká cizí.
-Správně. Je to německá známka.
00:19:48 -Měl jste ji ve vojenské knížce.
-Já?
00:19:56 Ale co bych s ní dělal?
00:19:58 -Nemá smysl zapírat, vojáku.
-Já nemám co zapírat.
00:20:03 Nikdy jsem tu známku neviděl.
00:20:07 Proč byla ve vaší knížce?
00:20:10 -Nevím, asi ji tam někdo dal.
-Nebuďte směšný!
00:20:16 Tomu přeci sám nevěříte.
00:20:19 Kdo by vám dával do kapsy německou známku?
00:20:23 -To opravdu nevím.
-Tak si vzpomeňte.
00:20:28 Ale já jsem takovou známku nikdy neměl.
00:20:32 Dal jsem vám možnost vysvětlení.
00:20:36 Možná jste prohlížel mrtvého vojáka.
00:20:39 Bral jste mu věci a do toho se vmísila i známka.
00:20:44 Vy jste to ale popřel. Také jste nebyl v německé zóně.
00:20:51 Odkud tedy tu německou známku máte?
00:20:55 -O žádné známce nevím, opravdu.
-Takže se k vám dostala sama.
00:21:01 Nevím, jak se tam dostala, není má!
00:21:05 Asi se dějí zázraky.
00:21:08 Snad víte, do jaké situace jste se dostal.
00:21:13 Ta známka se dá koupit jen za německými zákopy.
00:21:18 Trváte na tom, že jste tam nebyl?
00:21:22 Vše je tak, jak jsem vám to řekl.
00:21:27 Zeptejte se seržanta Perichota.
00:21:31 -Kdo je to ?
-To je velitel mé čety.
00:21:34 -Velitel vaší roty?
-Tranier.
00:21:37 -Jak vypadá?
-Je vyšší, má černé vlasy.
00:21:43 -Jak je vysoký? -No?
00:21:49 Asi jako pan kapitán.
00:21:52 -Zapomněl jste na monokl.
-Ale kapitán Tranier nenosí monokl.
00:21:59 KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
00:22:02 Přijela spojka ze štábu brigády.
00:22:05 -Musí vám předat nutnou depeši.
-Ať jde dále.
00:22:12 Pane podplukovníku,
00:22:14 mám vám odevzdat depeši ze štábu brigády.
00:22:18 Děkuji, seržante, můžete jít.
00:22:22 -Strážný, odveďte ho.
-Tak jdeme.
00:22:26 Pane podplukovníku, já jsem nevinný!
00:22:35 Pánové, náš prapor dostal rozkaz k přesunu.
00:22:40 Přesun se uskuteční zítra v jedenáct hodin.
00:22:45 Připravuje se společná akce s devátým praporem.
00:22:49 -Svolejte velitele rot a čet.
-Rozkaz.
00:22:56 Co uděláme s tím vojákem?
00:22:59 Co navrhujete?
00:23:02 Nejlepší bude zavolat pro instrukce.
00:23:06 Na divizi.
00:23:08 Proveďte kontrolu zbraní.
00:23:12 Jdeme.
00:23:22 -Vojín Pillet. -Co je?
-Odpusťte, že ruším.
00:23:27 Chtěl jsem se vás zeptat, prý něco našli u Caniveta.
00:23:33 -Kdo vám to řekl?
-Slyšel jsem to na světnici.
00:23:37 -Je to pravda? -Je.
-Zdál se mi takový čestný.
00:23:43 -Zdání někdy klame.
-Vy tomu věříte?
00:23:47 -Čemu?
-Že je Canivet německý špión.
00:23:51 Proč bych nevěřil? Máte pochybnosti?
00:23:55 Chtěl jsem jen znát pravdu.
00:23:57 Teprve se to vyšetřuje.
00:24:01 Když si vzpomenu, jak jste se bavili o tom městě...
00:24:06 -Alanson.
-Kdyby byl Němec, neznal by ho.
00:24:11 -Nevím. -Pane poručíku!
00:24:15 -Máme spojení se třetím praporem.
-Držíte linku? -Ano.
00:24:29 Tak jak to dopadlo?
00:24:32 Mluvil jsem s naším zpravodajským důstojníkem.
00:24:36 Vysvětlil jsem mu celý případ.
00:24:40 Vše se opírá o vaši výpověď, kapitáne.
00:24:43 Identifikace vojáka někým z praporu prý teď není důležitá.
00:24:49 Tomu nerozumím.
00:24:52 Váš posudek považuje za věrohodný.
00:24:56 Proto není důležité, zda je to náš voják.
00:25:00 Ať je to kdokoli,
00:25:02 nejdříve musí vysvětlit, kde vzal tu známku.
00:25:07 -A když to nevysvětlí?
-Tím se usvědčí.
00:25:11 Není přeci možné,
00:25:13 aby měl známku u sebe a nevěděl o ní.
00:25:17 Pokud bude voják stále zapírat,
00:25:20 má se ihned postavit před mimořádný soud.
00:25:26 -Mimořádný soud?
-Ano, svolá se zde.
00:25:29 Major vás jmenoval předsedou.
00:25:32 To je od něj milé. Ale jednu věc nechápu.
00:25:36 Kdy soud bude? Zítra je přesun.
00:25:40 Pokud to ten voják nevysvětlí, soud bude večer.
00:25:45 Snad by se ještě našlo nějaké vysvětlení.
00:25:51 Nejste si svou výpovědí jistý?
00:25:55 Na své výpovědi trvám.
00:25:57 Ale prošetření takového případu vyžaduje mnohem více času.
00:26:03 Zapomínáte, že je válka.
00:26:07 To nám nedává právo porušovat platné zásady.
00:26:11 Nebuďte směšný.
00:26:14 Ta známka tu je a to je postačující důkaz.
00:26:18 Třeba si ten voják na něco vzpomene.
00:26:22 Potom nemáme důvod trápit ho tu.
00:26:25 Nemůžeme si dovolit riziko, které by ohrozilo naši bezpečnost.
00:26:32 To znamená i riziko, že by ten voják byl vyzvědač.
00:26:42 Poručík Morel. Spojili jsme se se třetím praporem.
00:26:47 -Mluvil jste s nimi?
-Ano.
00:26:51 -Popis Caniveta se zcela shoduje.
-Opravdu?
00:26:55 Kapitán byl překvapen, že Canivet žije.
00:26:59 Většina vojáků z jeho čety padla.
00:27:03 -Objasnil jste mu situaci?
-Souhlasí s námi.
00:27:07 Chce být informován o výsledku.
00:27:11 Je ochoten uvolnit dva vojáky, pro identifikaci Caniveta.
00:27:17 To není třeba.
00:27:19 Pokud vše nevysvětlí, bude ještě dnes mimořádný soud.
00:27:25 -Soud s Canivetem?
-Je to rozhodnutí divize.
00:27:31 -A co potvrzení jeho totožnosti?
-To už je zbytečné.
00:27:36 Dorazí zítra a to už bude po všem. Možná, že ještě vše dopadne dobře.
00:27:45 Nemyslím si, že je to německý špión.
00:27:50 A proč?
00:27:53 Mluvil jsem s ním o Alanson, bydlí tam.
00:27:57 Kdyby byl Němec, nemohl by znát podrobnosti.
00:28:02 I podle přízvuku bych poznal, že není Francouz.
00:28:07 To nic nedokazuje. Mohl tam žít před válkou.
00:28:11 Ale kapitán Tranier potvrdil jeho popis.
00:28:17 Určitě je to náš voják.
00:28:21 Promiňte, ale vy tu známku považujete za usvědčující důkaz?
00:28:26 Do té knížky se mu mohla dostat tolika způsoby.
00:28:32 -Například? -Jakkoli, náhodou.
00:28:37 Myslím si, že o té známce opravdu nic neví.
00:28:45 Co byste dělal na mém místě?
00:28:49 -Snažil bych se mu důvěřovat.
-A dále?
00:28:56 -Co dále?
-Co dále! Tak vidíte.
00:29:03 Kdyby alespoň přijatelně vysvětlil, odkud má tu známku.
00:29:09 Ale on říká stále jen "nevím".
00:29:17 Může to být pravda.
00:29:24 Vstávej! Nevidíš pana kapitána?
00:29:33 Pane kapitáne, vojín Canivet.
00:29:36 Pohov, Canivete.
00:29:38 Můžete jít, potom vás zavolám.
00:29:48 -Vezměte si. -Děkuji.
00:29:53 -Už pro mě přijeli?
-Ještě ne.
00:29:56 Ale pan poručík přeci slíbil, že zavolá k našemu praporu.
00:30:02 Pochopte, už bych chtěl být mezi svými.
00:30:06 Nejdříve mi ale musíte říci pravdu, Canivete.
00:30:11 Jakou pravdu?
00:30:13 Jak to bylo s tou německou známkou.
00:30:17 O žádné známce nevím, nikdy jsem ji neviděl.
00:30:22 Takto se nikam nedostaneme.
00:30:25 Přišel jsem, protože vám chci pomoci.
00:30:29 Nevím, proč byla v mé kapse. Nebudu si vymýšlet nesmysly.
00:30:34 Asi nevíte, v jaké jste situaci.
00:30:38 Soud vás může prohlásit za špióna,
00:30:41 pokud to nevysvětlíte.
00:30:44 -Počkejte, jaký soud?
-Jsme na frontě.
00:30:48 -To přeci není možné. -Ale ano.
00:30:51 Nemůžete mě soudit za známku, která není má!
00:30:56 -Je to německá známka.
-K čemu by mi byla?
00:31:00 Kdybych o ní něco věděl, dávno bych to řekl.
00:31:04 To je ke zbláznění!
00:31:07 Ta známka se sem nemohla dostat žádnou rychlejší cestou.
00:31:13 Tak rychle ji přinese člověk jen přímo od Němců.
00:31:18 Přeci nevěříte, že bych mohl být špión.
00:31:23 To není důležité.
00:31:25 Musíte to nějak rozumně vysvětlit.
00:31:30 -Neviděl jste ji u někoho z čety?
-Ne.
00:31:33 -Měl jste nepřátele?
-Myslím, že ne.
00:31:37 Musíte prokázat, odkud ji máte!
00:31:41 Stále na to myslím, ale nevím!
00:31:44 -Přemýšlejte, dokud je čas.
-Já opravdu nevím, věřte mi.
00:31:49 Vše je tak, jak jsem vám řekl. Není má, nic o ní nevím.
00:31:59 Teď už pro vás nemohu nic udělat.
00:32:33 Hrajete, kapitáne. Máte starosti?
00:32:40 Přemýšlím, nakolik může člověk důvěřovat druhému.
00:32:47 -To snad záleží na okolnostech.
-Přesně tak.
00:32:52 Přemýšlím o tom, zda by nebylo lepší soud odložit.
00:32:57 Vy věříte, že ten voják o té známce nic neví?
00:33:02 -Co když mluví pravdu?
-Nebuďte naivní.
00:33:06 -Na to nemůžeme spoléhat.
-Na co tedy?
00:33:10 -Určitě ne na ty jeho pohádky.
-Co když to nejsou pohádky?
00:33:17 -Poznám to. -Jak?
00:33:19 -Nebudu se hádat o hloupostech.
-To není hloupost.
00:33:24 Pánové.
00:33:27 Divize chce případ uzavřít za každou cenu.
00:33:31 Je tedy lepší odsoudit nevinného?
00:33:35 Pro bezpečnost armády to bude lepší než propustit vyzvědače.
00:33:41 -Nechci nikoho propouštět.
-Tak o co jde?
00:33:45 Celý případ by se měl lépe prošetřit.
00:33:49 Ta známka je reálná věc.
00:33:52 A také znáte názor divize. Na něm nic nezměníme.
00:33:58 Proč se teď domníváte, že je nevinný?
00:34:02 Nemám jistotu, že je vinný!
00:34:04 Ale právě vaše svědectví ho odhalilo.
00:34:08 -Ano, právě proto.
-Nechcete mu výpovědí přitížit.
00:34:13 -To je opatrnictví.
-Nechápete mě!
00:34:17 Trvám na tom, že někdo musel tu známku koupit v německé zóně.
00:34:23 Nikdy jsem ale neřekl, že to byl právě Canivet.
00:34:30 Možná ji našel u mrtvého vojáka a nechce to přiznat.
00:34:35 Pro něj je to horší než špionáž.
00:34:38 To jsou fantazie.
00:34:41 Pochopil jsem to po rozhovoru s Canivetem.
00:34:45 -Je jiný než ostatní vojáci.
-Jiný? A jaký?
00:34:49 Až příliš citlivý. Má jiné hodnoty.
00:34:54 Děláte si zbytečné starosti.
00:34:58 Vaše svědectví je věrohodné.
00:35:01 Můžete ho před soudem klidně přednést.
00:35:10 Zahajuji zasedání mimořádného soudu.
00:35:16 Přísahejte, že budete mluvit jen pravdu.
00:35:20 Přísahám.
00:35:23 -Jméno.
-Vojín Canivet.
00:35:25 -Narozen?
-19. listopadu 1881.
00:35:29 -Číslo praporu.
-3. prapor 40. pluku.
00:35:33 -Roty a čety.
-1. četa 2. roty.
00:35:36 Jste obžalován ze špionáže.
00:35:40 -To je omyl.
-Uznáváte svou vinu?
00:35:43 -Nejsem žádný špión!
-Majore, máte slovo.
00:35:49 21. listopadu přivedl vojín Pillet obžalovaného.
00:35:54 Našel ho při útoku v jámě po granátu.
00:35:57 Obžalovaný prohlásil, že se jmenuje Canivet.
00:36:03 Jeho četu zničili Němci a on se musel v jámě skrývat.
00:36:09 Ani v noci se nemohl dostat zpět, to je dost podezřelé.
00:36:14 Já jsem se chtěl vrátit, ale nebylo to možné.
00:36:19 Až s Pilletem.
00:36:21 Vojín Pillet!
00:36:28 Pojďte blíž, vojíne.
00:36:33 Přísahejte, že budete mluvit pravdu.
00:36:37 Přísahám.
00:36:39 -Jak jste našel obžalovaného?
-Bylo to při útoku.
00:36:44 Pokračujte.
00:36:46 Němci nás odstřelovali, skočil jsem do jámy.
00:36:51 Spadl jsem přímo na Caniveta.
00:36:54 -Vylekal jsem se. -Proč?
00:36:57 Celý obličej a uniformu měl špinavé od bahna.
00:37:01 Teprve podle helmy jsem poznal, že je náš.
00:37:05 Říkal, že je od 3. praporu.
00:37:09 V jakém fyzickém stavu byl obžalovaný?
00:37:13 -Jak to myslíte?
-Musel jste ho nést?
00:37:18 Šel sám, plížili jsme se k našim zákopům.
00:37:23 -A pomáhal jste mu?
-Plížil se sám.
00:37:26 -Takže vás vůbec nezdržoval?
-Ne. -Děkuji.
00:37:31 Málem bych věřil,
00:37:34 že člověk po třech dnech bez jídla není vůbec unavený.
00:37:39 Je jako odpočinutý voják.
00:37:42 -Unavený byl. -Ale ne moc, co?
00:37:46 -Jak na vás obžalovaný působil?
-Jako docela fajn kluk.
00:37:51 -Nepřipadal vám něčím podezřelý?
-Ne.
00:37:55 Promiňte.
00:38:00 -O čem jste spolu mluvili?
-To už nevím.
00:38:04 -Vzpomeňte si.
-O ženských a kudy jsme šli.
00:38:10 -Jak to myslíte?
-Kde jsme bojovali.
00:38:13 -Obžalovaný se vás na to ptal?
-Ano, ale já jeho také.
00:38:19 -Co jste mu řekl?
-Jen kde jsme bojovali.
00:38:23 -Nic více? -Ne.
00:38:25 Nechtěl znát rozmístění praporu?
00:38:29 -Ne. -Jste si jistý?
-Ano.
00:38:31 Dobře.
00:38:35 Má ještě někdo nějaké dotazy?
00:38:40 Můžete jít.
00:38:50 Obžalovaný byl předveden před poručíka Morela.
00:38:55 Ten provedl výslech a náhodou objevil tuto známku.
00:39:00 Obalovaný ji měl ve vojenské knížce.
00:39:04 Naštěstí byl přítomen kapitán Billard.
00:39:08 Kapitán je filatelista a identifikoval německou známku.
00:39:13 Kapitán přednese svůj znalecký posudek.
00:39:24 Pánové, to je známka z mé sbírky.
00:39:28 Německá dvoumarková s přetiskem dva franky padesát.
00:39:34 Normálně se používají v německé zóně.
00:39:38 Typ známky, kterou měl u sebe obžalovaný,
00:39:43 jsem ještě neviděl. To mě na ní zaujalo.
00:39:47 Jde o nový typ známky, který Němci dosud nepoužívali.
00:39:57 Tyto známky se podobají prvnímu typu.
00:40:00 Také mají přetisk dva franky padesát.
00:40:04 Podklad se ale liší.
00:40:06 Není dvoumarkový, ale jednomarkový. V tom spočívá ta změna.
00:40:12 Podle mě je Němci dali do oběhu před šesti dny.
00:40:18 Nevím, jak se k nám ta známka mohla tak rychle dostat.
00:40:23 Majitel známky ji musel koupit před několika dny v německé zóně.
00:40:30 Potom se známkou přeběhnout přímo přes linii.
00:40:35 Žádná rychlejší cesta momentálně neexistuje.
00:40:39 Alespoň já o ní nevím.
00:40:44 Otázkou ale zůstává,
00:40:47 kdo je pravým majitelem této známky.
00:40:54 To je vše, děkuji.
00:41:00 Z toho vyplývá přesvědčivý závěr.
00:41:04 Majitelem známky je obžalovaný, měl ji u sebe.
00:41:08 Jediným usvědčujícím důkazem je právě tato německá známka.
00:41:14 Myslím, že je to důkaz zcela postačující.
00:41:21 Slyšel jste obžalobu, znovu se ptám:
00:41:25 -Chcete udělat plné doznání?
-Nejsem žádný špión!
00:41:32 Kdy jste byl v německé zóně?
00:41:35 -Nikdy.
-Kde jste vzal tu známku?
00:41:38 K čemu by mi byla? Někdo mi ji tam musel dát.
00:41:43 -A chce mě dostat do potíží.
-Ale kdo? Řekněte jméno.
00:41:49 -Nevím, ale určitě ji tam dal.
-Vzpomeňte si, nespěcháme.
00:41:55 Já opravdu nevím.
00:41:57 -O té známce nevíte nic?
-Není má.
00:42:01 -Odveďte ho!
-Prosím vás, jsem nevinný!
00:42:20 Pánové, musíme se poradit.
00:42:24 23. listopadu 1917.
00:42:27 Rozsudek mimořádného soudu nad obžalovaným,
00:42:31 který se údajně jmenuje Canivet, ale jehož totožnost není prokázána.
00:42:39 Obžalovaný před soudem nevysvětlil, proč měl u sebe německou známku.
00:42:46 Známka dokazuje pohyb obžalovaného v německé zóně.
00:42:51 Vzhledem k situaci na frontě soud rozhodl takto:
00:42:56 Obžalovaný se odsuzuje k trestu smrti zastřelením,
00:43:01 jako neznámý německý špión.
00:43:04 Rozsudek bude vykonán zítra v sedm hodin.
00:43:09 Ne, ne!
00:43:16 Máte nějaké přání?
00:43:19 To přeci není možné!
00:43:30 Mohu pro vás něco udělat?
00:43:35 To není možné!
00:43:53 Takto se ještě nic nespravilo, poručíku.
00:43:57 Proč jsem ten rozsudek musel číst já?
00:44:03 -Je to předpis. -Předpis?
00:44:07 Je to svinstvo.
00:44:10 Poručíku, postavte se do pozoru, když s vámi mluvím.
00:44:15 Rozuměl jste?
00:44:21 -Rozkaz. -Pohov, poručíku.
00:44:30 Člověk někdy musí dělat věci, se kterými nesouhlasí.
00:44:35 Mrzí mě to.
00:44:37 Neospravedlňujte se. Nepomohu vám.
00:44:41 Nechci vaši pomoc.
00:44:43 -Proč jste za mnou přišel?
-Já jsem mu chtěl pomoci.
00:44:49 Když se hlasovalo, byl jste také pro smrt.
00:44:54 -Já jsem nehlasoval.
-Kdo mlčí, souhlasí.
00:45:01 Možná.
00:45:03 -Na co vám záleží na mém mínění?
-Mně na něm záleží. -Ano?
00:45:11 Je to tedy hlavně vaše vina, že toho chudáka odsoudili.
00:45:18 To si vážně myslíte?
00:45:20 Ta nesmyslná historie s tou známkou!
00:45:25 -Jednou toho budete litovat.
-S tím si nedělejte starosti.
00:45:31 -Dobrý večer.
-Dobrý večer, otče.
00:45:35 -Běžte k tomu vojákovi.
-Odsoudili ho?
00:45:46 -Snad se dá ještě něco dělat.
-Ano, modlit se.
00:46:04 Dobrý večer.
00:46:09 -Neruším? -Ne. Přejete si?
00:46:14 -Potřeboval bych s vámi mluvit.
-Prosím.
00:46:21 -Kde je poručík? -Ve službě.
-Proč? Službu má až zítra.
00:46:26 Vyměnil si ji s Clessotem.
00:46:29 -Proč?
-Nechce velet popravčí četě.
00:46:37 -Byl jste u vězně?
-Bohužel ano. Odmítl mě.
00:46:42 -Není věřící?
-Prý se nemá z čeho zpovídat.
00:46:47 Říká, že je nevinný. Marně jsem se mu pokoušel domluvit.
00:46:53 Mohu?
00:47:01 Co si o tom myslíte vy?
00:47:05 Takto se může chovat jen člověk, kterému bylo ublíženo.
00:47:11 Jako by ztratil smysl života.
00:47:15 -Myslíte, že je nevinný?
-Lidská duše je neprostupná.
00:47:20 Když ji chci léčit, musím ji poznat.
00:47:24 Pak teprve o ní mohu vynášet soud bez strachu z omylu.
00:47:30 Přesto se domnívám, že lidštější je důvěřovat.
00:47:35 -To není tak jednoduché.
-Naším posláním je věřit bližnímu.
00:47:40 Neotáčet se k němu zády.
00:47:43 -I za cenu... -I za cenu?
-...Že budeme oklamáni.
00:47:49 Tím se nesmíte nechat odradit.
00:48:10 Víte...
00:48:18 Celou noc přemýšlím,
00:48:20 zda je to lidské a zda na to máme právo.
00:48:24 Odsoudit člověka pro takový kousek papíru!
00:48:30 Co když je nevinný?
00:48:32 Pochybnosti jsou někdy těžší než vědomá vina.
00:48:37 Pokud máte sebemenší pochybnost, je lepší včas zrušit rozsudek.
00:48:44 Je to lepší pro něj i pro vás.
00:48:49 Snad byste měl zajít za panem podplukovníkem.
00:48:54 Čisté svědomí před Bohem je největším štěstím.
00:49:03 Pokusím se podplukovníka přemluvit, aby rozsudek odvolal.
00:49:09 Snad se mi to podaří.
00:49:13 Vojín Brull.
00:49:15 -Hledám vás. -Co se děje?
00:49:18 Chce s vámi mluvit vězeň. Je to důležité.
00:49:22 -Co je důležité?
-Stále mi nechce dát pokoj.
00:49:38 Přál jste si se mnou mluvit?
00:49:42 Ano, pane kapitáne.
00:49:44 To je v pořádku, Brulle, můžete jít.
00:49:53 Tak prosím.
00:49:57 Chtěl jsem se vás zeptat,
00:50:00 jestli opravdu věříte, že jsem německý špión.
00:50:08 Je vám jedno, že necháte zastřelit nevinného?
00:50:15 Počkejte.
00:50:19 Nebojte se, nebudu sentimentální.
00:50:23 Přál jsem si s vámi mluvit, chci vás požádat o laskavost.
00:50:29 -Doufám, že mi vyhovíte.
-Udělám vše, co bude možné.
00:51:02 MLUVÍ NĚMECKY.
00:51:08 PŘIZNÁVÁ SE, ŽE JE ŠPIÓN.
00:51:23 Jsem důstojník německé výzvědné služby.
00:51:27 Dovolte, abych se představil. Kapitán Franz Bürger.
00:51:35 Vidím že vás to překvapilo.
00:51:39 Kde je Canivet?
00:51:43 Před touto akcí jsme zajali několik francouzských vojáků.
00:51:50 Jeden z nich se mi velmi podobal. Nechal jsem si ho předvést.
00:51:56 Jmenoval se Alain Canivet.
00:52:00 Byl vyděšený, řekl mi vše. Jména velitelů, kamarádů.
00:52:05 Vše, co jsem potřeboval vědět, abych se za něj mohl vydávat.
00:52:12 Další noc jsem proklouzl přes linii a schoval se do té jámy.
00:52:19 Tam mě našel váš voják Pillet.
00:52:24 Vše by dobře dopadlo, kdybyste nenašli tu známku.
00:52:35 Kdybychom nenašli tu známku. Jak jste na ni mohl zapomenout?
00:52:42 Smůla.
00:52:45 Před touto akcí jsem napsal dopis ženě.
00:52:49 Dal jsem ho do kapsy této uniformy.
00:52:52 Než jsem vyrazil k linii, hodil jsem ho do schránky.
00:52:59 Když jste mi tu známku ukázal, hned jsem věděl,
00:53:04 že se musela z dopisu odlepit a zůstala v knížce.
00:53:09 Bez známky ten dopis pošta vyřadí, k adresátovi se nedostane.
00:53:18 Byl to důležitý dopis?
00:53:24 Ano.
00:53:26 Psal jsem ženě, co má dělat, kdybych se nevrátil.
00:53:34 A také co mají dělat děti. Mám dva syny.
00:53:42 Mladšímu je třináct, tomu staršímu bude patnáct.
00:53:49 Vždy jsem si přál, aby šli na vojenskou akademii.
00:53:54 Je to rodinná tradice.
00:53:57 Ale v poslední době, na frontě, jsem změnil názor.
00:54:05 Nechci, aby byli důstojníky. Mohlo by se jim stát totéž co mně.
00:54:11 To je úplně zbytečné.
00:54:17 Proto musím znovu napsat ten dopis a vysvětlit jim to.
00:54:23 Snad to pochopí, snad ještě není pozdě.
00:54:28 Přiznal jsem se vám jen proto, abych mohl znovu napsat ten dopis.
00:54:36 Umožníte mi to, pane kapitáne?
00:54:43 Budete mít možnost doručit dopis přes hranici?
00:54:49 Spolehněte se.
00:55:02 A děkuji vám.
00:55:06 Za co?
00:55:08 Že jste mi vrátil víru v logiku a v rozum.
00:55:16 Asi to nechcete chápat, ale tato válka nemá přeci smysl.
00:55:24 A nikdy ho neměla.
00:55:30 Válka asi ne, ale spravedlnost má smysl.
00:55:35 Jako Francouz s tím možná vystačíte.
00:55:40 Ale víte sám, že miliony lidí umírají zbytečně.
00:55:46 A to nevysvětlíte ani logikou, ani rozumem.
00:55:54 Přijdu za půl hodiny.
00:56:27 Tady je dopis.
00:56:32 A tady je adresa.
00:56:37 Ještě jednou vám děkuji, pane kapitáne.
00:56:41 Není zač.
00:56:54 Zastavit, stát!
00:57:00 Eskorta v počtu šesti mužů nastoupena.
00:57:34 Pozor! Napravo dvojstup!
00:57:39 Pochodem v chod!
00:58:24 VÝSTŘEL.
00:59:38 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s. r. o.
Podle jedné z Filatelistických povídek Františka Langera napsal Jaroslav Soukup napínavý příběh, který nutí k zamyšlení nejen nad rolí, kterou může sehrát poštovní známka v lidském životě, ale také nad otázkou lidského svědomí, nad nejistotou, která provází každý výkon spravedlnosti. Téměř do konce příběhu netušíme, zda známka nalezená v kapse uniformy francouzského vojáka v první světové válce usvědčila nevinného, nebo odhalila skutečného špiona. V inscenaci z roku 1973 režiséra Jiřího Bělky obsadili hlavní role skvělí herci Jan Tříska, Josef Somr a Josef Abrhám.