Bratr Žak
Na počátku 70. let minulého století byla v tehdejším Divadle S. K. Neumanna v Praze (dnes Divadlo pod Palmovkou) nastudována adaptace povídky Ivana Obrachta Bratr Žak. Dramatizace se ujala Eva Kantůrková, ta ale byla v dané době z politických důvodů zakázaná, a proto ji svým jménem "pokryl" režisér. Ladislav Mrkvička v roli Fricka na divadelních prknech doslova exceloval, a tak Československá televize rozhodla převést toto představení v roce 1972 do filmové podoby, režie se ujal K. Pokorný.
Příběh lidí na okraji společnosti vyniká realistickým líčením nesnadného života i drobnokresbou charakterů. Zbídačelý artista Fricek (L. Mrkvička) zastihne při hledání stop po svém ztraceném bratru Žakovi ve vsi Milíně vesnického řemeslníka a nadutce Havránka (A. Molčík). Dávné křivdy vyústí v konflikt, který nedopadne dobře. Fricek je četníky vyslýchán a v retrospektivě se odvíjí celý jeho dosavadní život. Jeho artistická rodina putovala s vystoupením po kraji a živořila. Otec (J. Patočka) byl opilec a násilník, sestra Olga (S. Špánková) si nakonec našla pohodlný život, jen bratr Žak (M. Moravec) byl nadaný, opravdový umělec, který se vypravil do světa. Od té doby ho Fricek jako svůj ideál hledá...