V roce 10191 je nejcennější surovinou koření pocházející z pouštní planety. Kdo ovládá Dunu, ovládá celý vesmír. Kultovní sci-fi podle stejnojmenného románu Franka Herberta.
Režie a scénář: David Lynch. Hrají: Kyle MacLachlan, Francesca Annis, Jürgen Prochnow, Brad Dourif a další.
Duna

Holá poušť obývaná gigantickými písečnými červy – planeta Arrakis neboli také Duna. Pro všechny by zůstala zcela bezvýznamnou, pokud by se na ní nenacházelo nejcennější bohatství vesmíru – koření, látka umožňující meziplanetární cestování, prodlužující život a dodávající psychické schopnosti. Právě planetu Arrakis dostává do svých rukou jako léno významný rod Atreidů po svých úhlavních nepřátelích Harkonennech. Je to však součást dobře promyšleného plánu, jak Atreidy jednou provždy vyhladit a připravit je o Arrakis. Totiž ten, kdo ovládá Arrakis, ovládá koření, a ten kdo ovládá koření, ovládá celý vesmír. Nikdo však nepočítá s mladým Paulem Atreidem, provázeným podivnými vizemi, (K. MacLachlan), jehož vychovávala matka z řádu Bene Gesserit a zasvětila jej do technik a tajů jejího tajemného sesterstva. Při příjezdu na pouštní planetu je zřejmé, že se schyluje ke zradě, ale také k naplnění dávného proroctví o příchodu mesiáše, co má lid Duny osvobodit…

Vrstevnatý a propracovaný svět roku 10191 plný politiky, náboženství, technologie, ekologie a lidských emocí Franka Herberta a jeho románů o planetě Duna, kterých se po celém světě prodalo miliony kusů, se na plátno pokoušeli hollywoodští tvůrci převést od počátku 70. let. Projekt doprovázelo mnoho průtahů a nepříjemností a během té doby se na něm vystřídalo několik režisérů včetně Alejandra Jodorowského či Ridleyho Scotta. Nakonec se jej zfilmovat podařilo až režisérovi a scénáristovi Davidu Lynchovi s producentem Dino De Laurentiisem v roce 1984, kteří stvořili silně barevně stylizovaný a podmanivý snímek s hudbou skupiny Toto. Na druhou stranu však také kasovní neúspěch, co ani u kritiků nesklidil valné ovace. Sám David Lynch uvádí, že se jedná o jedno z jeho největších selhání. Z původního čtyř hodinového hrubého materiálu šel film do kin s dvouhodinovou stopáží, oproti plánové tříhodinové. Na ostatních prodloužených verzích se již poté Lynch nepodílel a u dalších verzí je namísto jeho jména uvedeno Alan Smithee – pseudonym pro režiséra, co nechce být s filmem, resp. verzí, spojován. I přesto všechno si film získal kultovní status a stal se hrdým představitelem filmové vesmírné opery.

Napište nám