Televizní komedie o rodinných patáliích s mluvícím nemluvnětem (1986). Hrají: P. Zedníček, Z. Adamovská, H. Štáchová, J. Bohdalová, J. Moučka, V. Preiss, J. Větrovec, B. Bezouška, J. Paulová a další. Scénář K. Čabrádek. Kamera V. Štinglová. Režie L. Ráža
00:00:14 Všichni vybírali holčičí jména, různý Madly, Manky, Ivetky, Ivanky,
00:00:19 ovšem já jsem řek, že to bude Jan.
00:00:23 Já nejsem žádnej babral, a taky jsem to dodržel.
00:00:26 A dobře jsi udělal.
00:00:28 Jan Šebesta mladší, hmotnost tři a půl kilogramu,
00:00:32 výška, vlastně délka, protože on teď pořád jenom leží,
00:00:36 no, on leží a má jednapadesát centimetrů.
00:00:40 Matka Vlasta zdravá, otec poctivě oslavuje.
00:00:44 -Tak ahoj, na něj.
-Na něj.
00:00:46 Honzo, ahoj.
00:00:48 Honzíčku, já mám pro tebe výbornej návrh.
00:00:51 Nestraš.
00:00:53 Víš co? Zlato, vrať se k přepážce.
00:00:56 Zlato, vrať se tam.
00:00:59 My víme, že máš radost, my ji máme taky,
00:01:02 ale jestli přijde starej, tak ji z tebe mít nebude.
00:01:05 Pátek? A víš, že máš pravdu? Nebude.
00:01:09 A holky, je vám jasný, proč nebude?
00:01:14 Protože on má jenom holku, kdežto já mám syna.
00:01:18 -To bude ono.
-Ano.
00:01:20 Jan Šebesta mladší, já mám dědice!
00:01:25 Je pravda, že toho asi moc dědit nebude,
00:01:28 ale jméno Šebesta zůstane zachovaný po celou další generaci.
00:01:34 Ovšem Pátek, vážené kolegyně, je odsouzenej vymřít po přeslici.
00:01:41 Kdyby ho tak slyšel! Nebo Kvačková?
00:01:44 Ta mu to donese a bude zástupkyní ona.
00:01:47 A ty zůstaneš tam, kde jsi teď.
00:01:49 -A to byste mi nebo si přály?
-Jo, přály.
00:01:53 Já bych ti to nepřála, dej mi pusinku.
00:01:56 To ti nepřejeme,
00:01:58 ale Honzo, vždyť víš, jak je starej ješitnej.
00:02:01 Tak si dávej trošku pozor,
00:02:03 nebo bude ta semetrika velet i tobě.
00:02:05 Počkej, to bych si snad nezasloužil,
00:02:08 vždyť jsem tu od tý doby, co mě vylili z vejšky.
00:02:11 Já jsem tady proúřadoval mládí.
00:02:13 No a co jsem? Co jsem?
00:02:16 Ovšem syn, na tom si dám záležet, holky.
00:02:20 Toho bude jednou Pátek zdravit první.
00:02:23 Šebestovi mladšímu věnuji veškerou svoji péči a síly,
00:02:28 aby byl někdo.
00:02:32 Aby mi pak zazpíval:
00:02:35 Děkuju vám, má matičko, za vaše milování,
00:02:42 děkuju vám, můj tatíčku, za vaše milování...
00:02:53 To je chvályhodné, soudruhu Šebesto,
00:02:56 že si takhle vážíte svých rodičů,
00:02:59 jenom byste si pro to měl zvolit vhodnější čas.
00:03:02 -Že, soudružko Kvačková?
-Zajisté.
00:03:05 Ano, ale mně se narodil syn.
00:03:58 Než se vrátím, tak koukej dožehlit to prádlo,
00:04:01 ať taky víš, že máš syna.
00:04:03 Za celej půlrok jsi toho pro něj moc neudělal.
00:04:06 No dovol, a kdo s ním chodí na procházky?
00:04:08 Známe ty tvoje procházky.
00:04:15 Tak sebou hejbni aspoň doma, tu máš.
00:04:21 MLUVÍ PAPOUŠEK Televizor!
00:04:23 No vidíš, to je dobrej nápad.
00:04:27 Nezapínat! A kdyby se Jeníček probudil,
00:04:30 tak se podívej, jestli nepotřebuje přebalit, jo?
00:04:33 -Já letím.
-Pa.
00:04:40 Jarouši, je to dobrý.
00:04:46 -Večerníček!
-No jo, pořád...
00:04:50 -Večerníček, prosím.
-No jo...
00:04:59 A víš co? Večerníček ne. Bude sport.
00:05:03 Vlasta říkala, že máme málo pohybu, tak bude sport.
00:05:06 Honzo, přepni to na večerníčka!
00:05:09 Hele, nech toho, nebo tě vyměním za rybičky.
00:05:12 Jaroušek je jako hrob!
00:05:15 Když nebudeš jako hrob, tak je akvárium, je ti to jasný?
00:05:18 Já chci večerníčka, Honzo.
00:05:20 Jarouš, nech toho, nebo máš u mě po ptákách!
00:05:23 -Já tady nejsem nikomu pro blázny.
-Nespravedlnost!
00:05:27 Krucipísek! Tak, a je to.
00:05:33 -Jaroušek má pravdu.
-Cože?
00:05:37 To nebyl Jaroušek.
00:05:41 -A kdo to teda byl?
-To jsem já, Jeníček.
00:05:45 Co?
00:05:47 -Řekni to ještě jednou.
-Jeníček.
00:05:50 Ještě jednou!
00:05:57 Jaroušek to nebyl!
00:06:02 Jeníčku, ukaž se...
00:06:07 No jo, kluku, ty ses nám počůral.
00:06:10 Nevadí, dáme suchou plínu a bude všecko v pořádku.
00:06:13 Chudák tatínek je na tom mnohem hůř, víš?
00:06:16 Představ si, já tě slyšel. Halucinace, už je to tak.
00:06:19 Bohužel, to je z toho, že tady věčně někdo kecá.
00:06:23 Vlasta, Jarouš, a člověk není zvyklej na ticho.
00:06:27 -Ale to jsem opravdu já.
-No jo, já tě slyším.
00:06:30 Já tady snad opravdu slyším hlasy.
00:06:33 Kdybych mluvil sám se sebou, tak tomu bych ještě rozuměl.
00:06:37 Tohle není možný, já si snad musím dát prcka.
00:06:42 Tohle už není normální.
00:06:44 -Na zdraví.
-Na zdraví.
00:06:48 Ty mi pořád nevěříš, viď? Ale já najednou mluvím, víš?
00:06:55 Ale jenom když se na mě nikdo nekouká,
00:06:58 protože já se jinak stydím, víš?
00:07:02 Já se jinak stydím.
00:07:11 Jeníčku, synku...
00:07:21 Tak to mi je úplně jasný!
00:07:23 Alkohol, ženský, zpěv...
00:07:28 -Orgie!
-Ano, Jaroušku, orgie!
00:07:32 A prádlo samozřejmě nevyžehlený! To jsi celej ty!
00:07:36 Místo práce dřepíš na záchodě a vykuřuješ, co?
00:07:40 Vlasto!
00:07:42 Vylez, já si s tebou nebudu hrát na schovávanou, ty alkoholiku!
00:07:46 Já jsem tady, v postýlce, Vlasto.
00:07:49 Tak ty se místo práce válíš v posteli, to je ale drzost!
00:08:01 No jo, starý fóry...
00:08:11 Honzo... Co tu děláš?
00:08:15 Já jsem vás poslouchal.
00:08:21 Proč mi vykáš?
00:08:26 -Honzo, dejchni na mě.
-Prosím tě...
00:08:31 -Pil jsem něco? Řekni.
-Skoro nic.
00:08:34 To je fantastický, co?
00:08:36 Ty tu máš nějakou ženskou... A ještě se tím chlubíš!
00:08:40 Prosím tě, kdybych ji tu měl,
00:08:41 tak bude ve skříni zavřená ona, ne já.
00:08:44 Nemyslíš?
00:08:47 Tak jsi vyhodil naše úspory za novej magneťák!
00:08:50 -Nevyhodil, vždyť žádný nemáme.
-Tak jsi ho vyměnil.
00:08:53 Vlasto, posaď se, nech magneťák magneťákem.
00:08:56 Posaď se. A teď se na něco zeptej.
00:09:01 -Jeníčku, slyšíš mě?
-Ano.
00:09:04 Maminka si chce s tebou popovídat.
00:09:14 Proč tatínek...
00:09:18 -Proč tatínek nevyžehlil to prádlo?
-Protože jsme si spolu povídali.
00:09:24 Ty se musíš hned ptát na takový nesmysly.
00:09:26 -Na tyhle hovory by ho byla škoda.
-No, my jsme si s Honzou povídali.
00:09:31 On říkal, že je blázen, že byste ho měli nechat zavřít.
00:09:35 Jeníčku, dost, to už stačí. Dost.
00:09:39 Jeníčku, ty můj pacholíčku...
00:09:42 -Je to možný?
-No, je to možný.
00:09:49 To je, co?
00:09:54 O paterčatech už jsem slyšela, ty jsou někde v Austrálii,
00:09:57 siamský dvojčata už taky nejsou žádná rarita,
00:10:00 ale o mluvícím nemluvněti jsem ještě neslyšela.
00:10:06 To jsem asi jako máma první, viď?
00:10:17 -Honzo...
-No?
00:10:19 Tak mě napadá, že když už jsme tak výjimečný,
00:10:24 že můžeme mít ještě jedno, co říkáš?
00:10:29 Počkej, nech toho. Víš přece, že máme malej byt.
00:10:33 -Honzo...
-Počkej, nech toho.
00:10:37 Musíme teď uvažovat s chladnou hlavou, bez emocí.
00:10:41 To, že Jeníček mluví, to je úžasný, ale není to normální.
00:10:46 Vždyť je mu půl roku, čili je to nenormální.
00:10:50 To by taky nemuselo bejt dobrý, ale špatný.
00:10:54 Asi by to chtělo poradit se s doktorama.
00:10:57 A oni nám ho vezmou a budou si ho podávat jako pokusnýho králíka.
00:11:01 -To ne.
-To bych taky nerad.
00:11:03 Já bych to zkusil soukromě, přes Béďu Pavláska.
00:11:06 Seděli jsme spolu v lavici, je to kámoš.
00:11:08 -Ale Pavlásek je přece zubař.
-Hlasivky jsou blízko zubů.
00:11:13 To na tý škole museli taky probírat, ne?
00:11:17 Ať je to jak chce, stejně jsem šťastná.
00:11:20 Kdo jinej má takový dítě? No řekni...
00:11:25 Když člověk něco dokáže, tak z toho má vždycky dobrej pocit.
00:11:34 Nech toho, víš, že máme malej byt. No tak...
00:11:39 Béďo, opravdu.
00:11:41 Takhle můžeš tahat za nohu jenom Lojzu Zacha,
00:11:44 ale tohle na mě nezkoušej.
00:11:47 Tohle na mě nezkoušej. Promiň.
00:11:54 Hele, Béďo, když už nevěříš mně,
00:11:57 tak doufám, že věříš svým uším.
00:12:01 -To jistě.
-Doktore, vaše kafíčko!
00:12:04 Ano, Olinko, děkuju.
00:12:06 Já mám uši jako rys, rozumíš,
00:12:08 ale taky něco vím o zákonech biologickýho vývoje.
00:12:11 Já jsem čekal, že mi nebudeš věřit. Víš co?
00:12:14 Nejlíp uděláme, když zaplatíme
00:12:16 a půjdeme si ho poslechnout a popovídat si.
00:12:19 -Nemáš tužku?
-Nemám.
00:12:20 Popovídat si můžeme samozřejmě tady,
00:12:23 a já ti potom řeknu, proč...
00:12:25 Opravdu nemáš tužku? No...
00:12:29 ...proč ten tvůj kluk mluvit nebude a nemůže, rozumíš?
00:12:33 Takže jak jsme si řekli, potkají se dva, on a ona.
00:12:40 -Dojde mezi nimi...
-Ty to bereš moc zeširoka.
00:12:45 Já už se s Vlastou dávno potkal.
00:12:47 A Jeníček se bude za půl hodiny koupat.
00:12:49 Já jsem slíbil, že do tý doby přijdeme.
00:12:52 Já ti to namaluju. On a ona.
00:12:55 Dojde mezi nimi... Ano?
00:12:59 Já ti to namaluju.
00:13:03 ZVONEK
00:13:06 -Dobrý večer.
-Kde jste tak dlouho?
00:13:09 Honzíku!
00:13:11 Honzo, jak jsem ti vykládal,
00:13:14 po čtyřicítce už to s člověkem jde z kopce dolů,
00:13:19 začnou mu vypadávat vlasy a zuby, podívej se na mě...
00:13:25 Už to zkrátka není ono.
00:13:29 Jak tě tak, Béďo, poslouchám, tak on ten život za to ani nestojí.
00:13:33 Už to není ono, už to není, co bejvalo.
00:13:36 Dobrý večer.
00:13:37 Milostivá paní, něco pro vás.
00:13:39 A teď mně ukažte toho vašeho fenoména.
00:13:42 -Počkej, já pro něj dojdu.
-Ne, to v žádném případě.
00:13:45 Celý večer sedíte v hospodě, a já ho mám teď budit?
00:13:48 Nebuďte ho, stačí zopakovat, co jsem tady říkal Honzovi.
00:13:52 Takže začneme od začátku. Potkají se dva, on a ona.
00:13:55 Dojde mezi nimi...
00:13:58 Nemáte tady nějakej velikej papír? Já bych vám to všecko namaloval.
00:14:02 -Vlasti, radši ho vzbuď.
-Ne, nebuďte ho, chudinku.
00:14:05 Říkáte chudinku, jo? Vy nás máte za lháře?
00:14:09 Ne, paní Šebestová, já mám smysl pro humor,
00:14:12 já taky pracuju v oblasti umění, opravdu.
00:14:14 Pane doktore, my žádnýho chudinku nemáme.
00:14:17 Haló, paní Šebestová...
00:14:21 PLÁČ Tak to já bych taky brečel,
00:14:24 kdyby mě budili v tak nekřesťanskou hodinu.
00:14:27 Ty tomu nerozumíš, to není ono.
00:14:30 Počkej, to něco uslyšíš. Jeníčku, máme návštěvu.
00:14:36 Dobrý večer.
00:14:38 Pan doktor Pavlásek se podívá, jakého máme hezkého synka, víš?
00:14:42 Doktor! Proboha, projímadlo, prášky, fuj!
00:14:45 Jarouši, nech toho!
00:14:47 Ne, Honzo, ne...
00:14:49 Tohle já jsem věděl... Já jsem věděl, že je to bouda.
00:14:54 Mluvící papoušek!
00:14:57 Paní Šebestová, proti tomuhle žádné vědecké výhrady nemám.
00:15:01 Já to beru, Honzo. Kolik za něj chceš?
00:15:05 Jarouška neprodávejte, Jaroušek je můj kamarád!
00:15:11 Slyšíš? To je fantastický, co?
00:15:14 Jeníčku, Jaroušek zlobí, on používá neslušná slova.
00:15:17 Jaroušek opakuje, co slyší. Jaroušek je dobrák.
00:15:22 Pravda, Jaroušek je starej dobrák!
00:15:25 Jestli Jarouška prodáte, tak až budu chodit, tak vám uteču.
00:15:36 To víš, že Jarouška neprodáme. Jeníčku, neboj se.
00:15:41 -Blázníš? Teď mi neusne.
-Ale usne, neboj se.
00:15:43 -Tak co?
-Honzo, to je fantastický!
00:15:47 -Honzo, jak to děláš?
-Co?
00:15:50 -Jak děláš toho Jeníčka?
-Já ti nerozumím.
00:15:52 Jak to děláš? Udělej to ještě jednou.
00:15:55 Já rozumím, to je výrobní tajemství,
00:15:58 to bys nesměl mluvit s magikem, ale je to fantastický.
00:16:01 Já už nějakej pátek jezdím po těch estrádách,
00:16:04 koukám, kde se co šustne, kde je co novýho,
00:16:06 ale tohle jsem ještě neviděl.
00:16:11 Fakt, ještě jsem to neviděl.
00:16:16 To je fantastický!
00:16:19 Honzo, na tom se dá vydělat hromada peněz.
00:16:22 Břichomluvci, to je dneska něco fantastickýho.
00:16:25 To je v kursu, to se platí, Honzo.
00:16:29 To je fantastický, nech to na mně.
00:16:34 Nech to na mně.
00:16:39 Psst, ticho! Jeníček usnul.
00:16:45 Podle Bédi by to prej musel bejt zázrak,
00:16:48 ale zázraky prej neexistujou.
00:16:50 Já vám řeknu, co o tom povídal.
00:16:53 To se vezmou dva, ale vlastně se ani vzít nemusí.
00:16:58 Já těm jeho diagnózám moc nevěřím, Honzovi řek, že je břichomluvec.
00:17:03 Je to mamlas, to je jasný. Ten kluk přece mluví!
00:17:07 Jediný, v čem má pravdu, že se z toho dají vyrazit pěkný prachy.
00:17:12 Co?
00:17:14 Stačí, aby Jeníček promluvil pár slov v týhle bedně,
00:17:17 a už se hlásí podniky.
00:17:19 Umí mluvit?
00:17:21 Tak my mu dáme magnetofon, aby si ho mohli rodiče nahrát.
00:17:25 A jinde se třeba zavážou, že mu budou dodávat šály,
00:17:30 aby mu nenastydly hlasivky.
00:17:31 Jistě, takový firmy by Jeníčka mohly celýho oblíkat.
00:17:35 A tak dál, už to jede.
00:17:37 Vlasto, ty ke mně zejtra přijdeš do kšeftu,
00:17:40 já ti udělám hlavu.
00:17:42 To víte, teď musíte počítat s tím,
00:17:44 že si u vás fotografové on novin budou podávat dveře.
00:17:47 Umíte si představit, jak mluvíme v televizi?
00:17:50 Mluvit bude hlavně Jeníček, velkej Honza není moc zvyklej.
00:17:58 Hele, Vlasta k tobě zejtra zajde, pořádně ji učeš.
00:18:04 Už jsem jí to říkala. Jsi hluchej, nebo co?
00:18:07 -Bude to taky tvoje reklama, ne?
-Buď zticha.
00:18:19 Tohle máš obráceně.
00:18:24 -Je to nějaký velký.
-To se ustřihne.
00:18:28 Ať lidi viděj, že jsme kulturní rodina.
00:18:31 ZVONEK To bude děda.
00:18:37 Ahoj, tak pojďte.
00:18:43 Hele, nemáme to udělat spíš neútulný?
00:18:45 Třeba by nám pak dali i lepší byt, viď, Jendo?
00:18:49 Hele, zatím žádnou publicitu.
00:18:52 Ten mi zavařil! Vlastně vy jste mi zavařili.
00:18:55 To mám za všechno, co pro vás dělám!
00:18:58 -Co to do tebe zase vjelo?
-Tak za prvé mi říká dědku.
00:19:02 To by mi tolik nevadilo, jenže taky říkal,
00:19:05 že ten magnetofon jsem vám klidně mohl koupit já,
00:19:09 že na těch fuškách s televizema vydělám dost.
00:19:11 Ale to prej bych musel nechat hospody a svejch kumpánů.
00:19:15 Ve mně by se krve nedořezal.
00:19:18 Lidi kolem se po mně ohlíželi,
00:19:22 tak jsem musel vytáhnout tranzistorák
00:19:25 a dělat, že poslouchám nějakou hru.
00:19:29 Jeníček je ještě moc malej, nic neví.
00:19:31 Někde to musel slyšet, ne? A kde asi? Tady!
00:19:36 A taky říkal, že jsem vám dal tenhle černobílej křáp.
00:19:41 Víte vy, co by z toho mohlo bejt?
00:19:44 -Malér!
-Aspoň někdo to tady pochopil.
00:20:00 Vlasto...
00:20:14 -Jeníčku...
-No?
00:20:16 Chtěl bys bejt v televizi?
00:20:19 Říkej být. Dohodli jsme se, že na něj budeme mluvit spisovně.
00:20:23 Tak tedy: Chtěl by ses vidět v televizi?
00:20:27 Večerníček!
00:20:28 Ale ne ve večerníčku! Jardo, nech toho!
00:20:31 Já myslím v takové reportáži, víš?
00:20:35 -A to bych tam něco povídal?
-No, možná.
00:20:41 Představ si, že za tebou přijde takovej chlápek s mikrofonem
00:20:45 a zeptá se tě, co dělá dědek.
00:20:48 -Dědeček!
-No, on by se zase naštval.
00:20:52 Správně, je vidět, že jsi chytrý chlapec.
00:20:56 Proto si radši ty fušky a hospodu odpustíš, viď?
00:20:59 A co mám říkat? Já tu nic jiného neslyšel.
00:21:02 -To má pravdu.
-Já mu to chci právě vysvětlit.
00:21:05 Nemusí říkat všechno, co je pravda. A neruš mě.
00:21:08 To ho chceš učit lhát? Jestli myslíš, že je lepší,
00:21:11 aby celej národ věděl, že tvůj otec kominík
00:21:14 opravuje načerno televizory, tak prosím.
00:21:17 Já mám dojem, že o takovou reklamu nestojí.
00:21:20 Tak co mám říkat?
00:21:22 Víš, Jeníčku, ono je to trošku složitý.
00:21:26 Nejlepší asi bude vzít si příklad z přísloví.
00:21:32 Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
00:21:36 To jako že je lepší mlčet, než si povídat s cizími lidmi.
00:21:40 -A co mám říct těm v televizi?
-Že jsi borec!
00:21:46 Jarouši, nech toho, prosím tě! Nech toho!
00:21:50 Ačkoliv... Počkej, to není špatný nápad, Jardo.
00:21:54 Tak si tam můžeš třeba povídat o závodech.
00:21:59 Tím se nic nezkazí.
00:22:03 V nejbližší době se už budu muset rozhodnout,
00:22:06 kdo bude mým zástupcem za soudruha Šestáka.
00:22:08 Musím vám upřímně říci, soudruhu Šebesto,
00:22:11 že v posledních dnech na mě působíte takovým roztěkaným dojmem.
00:22:15 Takový by můj zástupce být neměl. Můžete mně to nějak vysvětlit?
00:22:21 Ano... Něco jako rodinné problémy.
00:22:26 Aha, tak toho jsem se nejvíc obával.
00:22:30 Prokletí všech pracovišť, kde je převážná část žen.
00:22:34 -Manželka je žárlivá?
-Průměrně.
00:22:39 To kolikrát stačí.
00:22:41 Vy ovšem, doufám, máte čisté ruce?
00:22:45 Já tomu věřím, jinak už bych o tom dávno věděl,
00:22:48 to je další důsledek té feminizace.
00:22:51 -Tak se tak držte dál.
-Ano, budu.
00:22:54 Vím, jaké problémy měl soudruh Šesták.
00:22:57 Ano?
00:22:59 A můžete mi důvěrně sdělit, z čeho pramení ty vaše problémy?
00:23:06 Mám dítě... Nemocné.
00:23:10 No jo, život nás na každém kroku pádně přesvědčuje, co je důležité.
00:23:16 Rodiče jsou třeba pyšní, že mají pokračovatele rodu,
00:23:22 zatímco zdraví je přednější, že?
00:23:26 Věřme v moc medicíny.
00:23:28 A vy se taky seberte, soudruhu Šebesto.
00:23:31 Myslím psychicky, zatím nic prohráno nemáte.
00:23:34 I když takhle by to pokračovat nemohlo.
00:23:37 -Ano. Na shledanou.
-Nashle.
00:23:43 Ale jdi ty. Musím zkusit, jestli už ti půjde kohoutek, víš?
00:23:49 Vida, docela to jde.
00:23:51 A budeme si povídat, jo?
00:24:03 Hele, Jeníčku,
00:24:06 když jste s tatínkem někdy na procházce,
00:24:11 tak nebaví on se občas s takovou paní,
00:24:15 co má takový žlutý rozčepejřený vlásky
00:24:19 a takové vyvalené oči?
00:24:23 Honza s cizíma lidmi moc nemluví.
00:24:27 Ona zas tak moc cizí pro něj není, víme svý.
00:24:30 Tím spíš by sis ji mohl pamatovat, jmenuje se Irena.
00:24:34 Irena? No, s tou mluvil asi dvakrát.
00:24:40 Vida...
00:24:43 Vidíš, jakou máš výbornou paměť. A co si povídali?
00:24:47 Nemůžu si vzpomenout. Jo, jak je Kvačková nemožná.
00:24:54 A že si Šesták měl radši uvázat na krk kámen, než Písařovou.
00:25:04 A že Pátek se voní jako dorota.
00:25:09 A nedívej se na mě, nebo ti nic neřeknu.
00:25:12 Promiň, Jeníčku, já už se nedívám.
00:25:16 A Jeníčku, nevzpomínáš si, jestli jí vykal nebo tykal?
00:25:20 Co?
00:25:22 Jestli tý Ireně říkal ty nebo vy?
00:25:27 Říkal jí čau a ty.
00:25:33 Prej všem vyká, aby měl autoritu...
00:25:36 Hele, Jeníčku, a když oni si takhle povídají,
00:25:41 nedomlouvali se, že by se měli vidět někdy večer,
00:25:46 třeba ve vinárně a tak?
00:25:49 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ Ahoj!
00:25:51 Před Honzou ani slovo, že jsem se tě vyptávala, rozumíš?
00:25:55 Ani muk!
00:25:58 -Ahoj.
-Mám hlad jako vlk.
00:26:01 Nejdřív vejplatu.
00:26:03 Prosím.
00:26:11 Už aby tě jmenoval. Doufám, že to bude znát.
00:26:15 To sotva. Ahoj, Jeníku.
00:26:19 Je na mě nějakej vysazenej, nevím proč.
00:26:24 Irena!
00:26:26 Slyšíš, proč. Už to štěbetají i ptáci na střeše.
00:26:30 A neříkej, že jste skončili jenom u toho tykání.
00:26:34 Nakonec dopadneš jako ten Šesták.
00:26:50 -Jéňo, čau.
-Čau.
00:26:53 Čau, otče. Jak ti roste ratolest?
00:26:56 Spí.
00:26:58 Jé, to je krásnej chlapeček, a baculatej.
00:27:02 No vidíš, a Pátek roztrušuje, že je nějakej neduživej.
00:27:06 A že ty prej taky nejseš v pořádku,
00:27:09 že k vám bude muset zajít a zjistit co a jak,
00:27:12 aby podle toho nominoval svýho pobočníka.
00:27:15 A sakra! A kdy přijde, to neřekl?
00:27:18 Kdy může přijít Pátek? Jedině v pátek třináctýho, ne?
00:27:27 Ono je to jedno.
00:27:28 Až přezkoumá naše rodinný poměry, tak je to v háji.
00:27:32 Copak? Vám to neklape? Tichá domácnost?
00:27:35 Tichá? To zrovna ne.
00:27:38 Já ti držím palce, protože Kvačková by mně zakázala nosit minisukně.
00:27:44 -Doufám, že ty proti nim nic nemáš.
-Já? Ne.
00:27:48 Tak pa. Ahoj, pa pa.
00:28:04 Sluší jí to.
00:28:07 -O čem to mluvíš?
-O Ireně, přece.
00:28:11 Poslyš, tys to spaní jenom filmoval, co?
00:28:16 Hele, brouku, neptala se tě na ni náhodou maminka?
00:28:20 Honzo, zazpívej mi něco.
00:28:24 Já jsem se tě na něco ptal. A chci slyšet pravdu.
00:28:27 -Prší?
-Ne.
00:28:29 Ale mohla by z toho bejt bouřka. Tak mluv.
00:28:32 -Víš, jak jsi mě učil to přísloví?
-Jsi zásadový, já si toho vážím.
00:28:38 -Ale doma budeš mlčet taky.
-Hovínko.
00:28:41 Honzo, já jsem čekal, že jako kluk budeš stát při mně.
00:28:45 A jestli chceš na mě žalovat, tak ať s tebou jezdí maminka.
00:28:49 Já jsem ti chtěl jenom říct, že jsem se pokakal.
00:28:53 -Cože?
-Pokakal.
00:28:56 -Už zase?
-Jo.
00:28:58 No Honzo...
00:29:02 Tak já vám něco povím. Já už toho mám dost!
00:29:06 Víte, co on mně řek u samoobsluhy? Že jsem stará drbna.
00:29:12 -Jeníček je ještě malej, nic neví.
-Ale ví.
00:29:15 -Vždyť mu to ještě nemyslí.
-Náhodou mu to myslí, ne že ne.
00:29:20 Ale nemá ještě rozum, nevyzná se.
00:29:23 Já bych potřeboval, aby dostal rozum ještě tenhle tejden.
00:29:27 Mám hlášku, že se tu objeví Pátek. A teď, babo, raď.
00:29:33 No dovol...
00:29:36 Takhle jsem to nemyslel. Co mám dělat?
00:29:39 Jestli mu Jeníček vyklopí, co se něm povídá,
00:29:42 tak si nevrznu už ani u přepážky.
00:29:44 To je fakt. Hele, co když ho dáme k vám?
00:29:46 -To nepřichází v úvahu.
-To ne.
00:29:48 Tam je pořád lidí jako na Václaváku.
00:29:51 V tom má táta pravdu.
00:29:53 A co kdybyste řekli, že je ve špitále?
00:29:56 No tak, nerouhej se! A co kdybyste ho nechali v ložnici?
00:30:04 To nejde. Probudí se, začne nás volat, a co potom?
00:30:10 To je teda situace...
00:30:18 Musíme to nechat na osudu.
00:30:22 Člověk by řek, že je to ohromný, když takovej prcek umí mluvit,
00:30:26 a jak se ukazuje, tak je to spíš vada.
00:30:29 No, vada... Není to dobře, no.
00:30:35 -Prostě je to vada!
-No tak!
00:30:41 -Jardo, a co tahle? Koukej.
-Burza.
00:30:46 Já myslel, že je kvalitní.
00:30:48 Podívej, tatínku, všechno jsme spapali.
00:30:51 Hodnej Jeníček.
00:30:56 A teď dobrou noc, ať tě blechy štípou celou noc.
00:31:01 -Ne.
-Ale jo, jdeme, no jo...
00:31:05 Já chci večerníčka.
00:31:08 Bude Rumcajs? Toho mám rád.
00:31:12 Žádnej večerníček nebude. Miminka už mají dávno spát.
00:31:17 Počkej, já se s ním pokusím domluvit.
00:31:20 Jeníčku, co ti říká jméno Pátek?
00:31:24 Ješita, náfuka, držgrešle, Napoleon, voňavka...
00:31:29 -Správně, to je on.
-Zbláznil ses?
00:31:32 Když ho máme vychovávat, tak musíme mluvit pravdu.
00:31:36 Jeníčku, a co myslíš, je správné bavit se s takovými lidmi?
00:31:40 -Ty se s nimi bavíš, ne?
-Já musím, je to můj vedoucí.
00:31:45 A já nemusím, když není můj vedoucí, viď?
00:31:48 Ne, ty nemusíš.
00:31:50 -Ale budu.
-Ale to snad ne!
00:31:53 Nemá o mně říkat, že jsem neduživý.
00:31:55 To mě chceš zničit?
00:31:57 Ne, já mu jenom řeknu, že nejsem chudáček.
00:32:01 V tom má Jeníček pravdu.
00:32:02 Pravdu má vedoucí, to je zákon číslo jedna.
00:32:05 A zákon dvě je, že když ji nemá,
00:32:07 tak platí zákon číslo jedna.
00:32:09 -Je vám to jasný?
-Ne.
00:32:11 Nech to na mně. Jeníčku...
00:32:14 Jeníčku, chtěl bys vidět Cipíska a Manku?
00:32:19 -Jé, a jak!
-Tak to je prima.
00:32:23 Ale když my uděláme něco pro tebe,
00:32:26 tak musíš zase udělat ty něco pro nás.
00:32:30 Jak to myslíš?
00:32:32 Hele, my ti teď pustíme večerníčka, ale ty nám za to musíš slíbit,
00:32:39 že až přijde pan Pátek, tak neřekneš ani slovo.
00:32:43 -Dobře, slibuju. Ani slovo.
-Kamarád Jeníček!
00:32:48 Já vím, že je kamarád.
00:32:50 Tak, tatínku, pusť Jeníčkovi večerníčka.
00:33:02 -Já chci taky večerníčka!
-No jo, dobře.
00:33:24 Otázka volby mého zástupce je pro mne klíčovou záležitostí.
00:33:29 A já chci vybírat zodpovědně a perspektivně.
00:33:33 Nemáte nějaký popelník?
00:33:42 -Prosím.
-Děkuji.
00:33:46 Není žádným tajemstvím, že jedinými vážnými kandidáty na tuto funkci
00:33:51 jste vy, soudruhu Šebesto, a soudružka Kvačková.
00:33:55 Soudružka Kvačková má své přednosti,
00:33:58 je starší, zkušenější, dovede respektovat autoritu...
00:34:02 A není nebezpečí, že by měla nějaké ty mimoslužební pletky.
00:34:07 To tedy fakt není.
00:34:09 Té se spíš leknete na světle, než ve tmě, že?
00:34:13 Ano, správně, soudruhu Šebesto,
00:34:16 ona soudružka Kvačková má také své nedostatky.
00:34:19 -Používá příliš pronikavé voňavky.
-A co neví, nepoví.
00:34:24 Co tím myslíte?
00:34:27 Prý se u vás každý čtvrtek po pracovní době
00:34:31 hraje korunový mariáš.
00:34:33 Pomluvy, samozřejmě. Asi od Málka, ne?
00:34:35 Co taky chcete od člověka,
00:34:37 kterej flekuje durcha s dvěma sedmama v ruce?
00:34:39 Mě by nic takového nenapadlo.
00:34:41 -A v čem byl ten durch?
-V žaludech.
00:34:44 Mě moc těší, soudruhu Šebesto, že jsem se ve vás nezmýlil.
00:34:50 Pomluvy já nesnáším.
00:34:55 Mimochodem, velmi jste se zlepšil v mateřštině.
00:34:59 To je další velké plus pro tuhle funkci.
00:35:02 Děkuji. Dávat si pozor na jazyk se vyplatí.
00:35:06 To my kvůli synkovi.
00:35:09 ZVONEK
00:35:11 Ano, synek... Je na tom stále tak bídně?
00:35:15 Mohl bych ho vidět?
00:35:17 Je vedle v ložnici a spí. Bohudík.
00:35:20 Tak je to dobře.
00:35:22 Nazdar, rodinko! Tak podívej se, Xavere,
00:35:26 na pohled docela normální rodinka, ale v takových se právě rodí...
00:35:29 -Dobrý den!
-Nazdar.
00:35:33 Panstvo, všecko uvidíme, všecko uslyšíme.
00:35:37 Vaše tajemství není vaším tajemstvím,
00:35:40 my jsme si přišli poslechnout Jeníčka.
00:35:42 -Tohle jsi nám, Béďo, neměl dělat.
-Prosím vás, ne, teď mlčte.
00:35:48 -Vy se postavte, prosím.
-Já?
00:35:51 Ano, nebojte se, já bych si trošku upravil ten profílek.
00:35:55 Co to je?
00:35:57 To je kolínská, Old Spice, je to originál.
00:36:01 Já myslel, že je to něco proti molům, promiňte.
00:36:04 Promiňte, příteli,
00:36:06 ale v tomhle hacafráčku byste stejně nemoh lidem na oči.
00:36:10 On by potřeboval mít trochu šmrnc. Knírek sice má,
00:36:13 ale nezlobte se, takhle vypadáte jako nějakej škrabálek z ouřadu.
00:36:21 Jsem Vlastimil Pátek, prosím. Vedoucí úřadu.
00:36:25 Nic se nestalo, nevadí, pane Pátku. Každý jsme nějak začínali, že?
00:36:30 -Režisére...
-Copak zase?
00:36:32 -To není on.
-Ne?
00:36:34 -Tohle je Honza Šebesta.
-Aha, výborně.
00:36:38 Knírek výbornej, ale já bych ho spíš viděl nahoru.
00:36:43 Kamaráde, projděte se mi tady,
00:36:45 dejme tomu jako zahradník, který na zahradě hrabe...
00:36:51 -Seno, ne?
-Ano, jistě.
00:36:53 Prosím, projděte se, hezky přirozeně.
00:37:00 Poslyšte, jestli vám tady Pavlásek nabulíkoval, že Jeníček mluví,
00:37:04 tak to je absolutní nesmysl.
00:37:07 -To je talent od přírody, že jo?
-To by šlo.
00:37:11 -A teď nám ukaž toho Jeníčka.
-Ano, Jeníčka by to chtělo.
00:37:14 Opovaž se!
00:37:17 Paní Šebestová, já vám něco řeknu. Takhle si šlapat po štěstí...
00:37:22 -Máte auto? Nemáte, že ne?
-Ne.
00:37:26 A co novej nábytek? Hodil by se vám?
00:37:30 Nebo barák. Já nechci předbíhat,
00:37:32 ale to je otázka pár měsíců, maximálně pár let.
00:37:36 A kdo nám to asi dá? Vy, pane doktore?
00:37:39 -Kdo vám to dá? Lidi vám to dají.
-Lidi?
00:37:43 Lidi rádi.
00:37:45 Tohle je František Xaver Domin, zástupce umělecké agentury,
00:37:49 režisér a autor jednoho z nejoblíbenějších pořadů,
00:37:52 Bavíme se o sto šest.
00:37:53 -Mám pravdu? Sto pět repríz, ne?
-Sto jedna. Nerad přeháním.
00:37:57 Tak sto jedna.
00:37:58 On vyjednal, že s tebou agentura podepíše smlouvu,
00:38:02 proč si myslíš, že je tady?
00:38:04 Poslyšte, soudruh Šebesta je mým zaměstnancem.
00:38:07 Jestli má nějaké umělecké vlohy,
00:38:09 tak je taky může uplatnit u nás v zájmové umělecké činnosti.
00:38:13 Po šichtě a za podání ručičky, že ano?
00:38:16 Teď, když má možnost uchytit se jako profesionál!
00:38:20 V úřadě se soudruhovi Šebestovi nabízí také slibná kariéra.
00:38:24 Zrovna jsme o tom mluvili, já ho chci jmenovat svým zástupcem.
00:38:28 A jednou, až já půjdu výš, tak převezme moji židli.
00:38:31 Chci říct moji funkci. A to nemusí nijak dlouho trvat.
00:38:36 Když se chce podívat do ciziny, tak jako úředník a jako turista,
00:38:41 ale když se dá na profesionální kariéru,
00:38:44 protáhne se po estrádách, otrká se v televizi,
00:38:49 tak pak se bude pohybovat po všech evropských varietních jevištích.
00:38:53 Ale je fakt, že jako břichomluvec by musel zvládnout jazyky.
00:38:58 Vy jste, soudruhu Šebesto, břichomluvec?
00:39:01 Jistě, to je dneska umělecká kategorie...
00:39:04 Počkej, já pořád nevím, co umí.
00:39:08 Panstvo, já bych rád už věděl, na čem tady vlastně jsme.
00:39:13 Prozatím jsme si řekli,
00:39:17 že by se to číslo mohlo jmenovat Mluvící nemluvně, že?
00:39:25 Promiňte, mám dojem, že Jeníček se probudil.
00:39:34 Jeníčku, synku, co teď?
00:39:39 Ty jsi nemluvně, který mluví,
00:39:41 a já jsem břichomluvec, který nebřichomluví.
00:39:45 Ale počkej...
00:39:49 Promiňte... Vlasto, Jeníček potřebuje přebalit.
00:39:53 Hele, sedni si.
00:39:57 Já jsem o tom přemýšlel, asi zkusím s Jeníčkem to číslo.
00:40:01 Tím bych to moh vyhrát.
00:40:03 Kvačková to má teď rozlitý kvůli tomu mariáši.
00:40:06 -Ona to o něm fakt roznáší?
-U ní je možný všechno, že jo?
00:40:11 Ale to Pátek nebude chtít riskovat, takže mám velkou šanci.
00:40:15 A když se ještě předvedu jako břichomluvec,
00:40:17 tak bude mít vítr, že mu zběhnu k estrádě.
00:40:20 To si pak můžu diktovat i podmínky.
00:40:22 Vrať se tam a řekni, že se připravím.
00:40:26 -Jeníku, slyšíš mě?
-No.
00:40:28 Jeníčku, já potřebuju tvoji spolupráci, víš?
00:40:33 -Nekoukej.
-Promiň.
00:40:35 Vedle jsou dva takoví legrační pánové,
00:40:38 kteří si myslí, že ty jsi němý a já že mluvím sám se sebou.
00:40:41 -Tak je z toho vyvedeme?
-Ale ne, naopak.
00:40:45 My je v tom necháme. Uvidíš, jak se u toho pobavíš.
00:40:48 To by nebyla žádná legrace, víš?
00:40:51 -A bude za to večerníček?
-Dobře, bude večerníček.
00:40:56 -Tak jedem.
-Každý den?
00:40:58 Jeníku, buď rozumný, každý den to nejde.
00:41:02 Honzo, co tam děláte tak dlouho? Pánové čekají.
00:41:05 Ano, už jdeme.
00:41:07 Ale mně se chce hrozně spát.
00:41:11 Jeníku, dobře, tak bude večerníček až do neděle.
00:41:14 Dobře. A v neděli ještě závody Formule 1.
00:41:27 Ty můj synku...
00:41:39 Ale ne tak prkenně, pane Šebesto.
00:41:42 Entrée, to musí být svěží, takový svižný, víte?
00:41:47 Já myslím, že až mu pustíme hudbu z magneťáku, půjde mu to líp.
00:41:53 Honzíku, tak my tě posloucháme.
00:41:58 -Jeníčku?
-No?
00:42:01 -Slyšíš mě?
-Ano, Honzo.
00:42:04 -To je výborný.
-Neměl by mu říkat táto nebo otče?
00:42:08 Nech to, ať mu říká Honzo, v tom je právě ten fór.
00:42:11 Poslouchej, nekibicuj mi do toho furt.
00:42:14 Tak zubaři, tohle není žádnej zubařskej fórek,
00:42:17 ty umíš tak akorát vytahovat kytičky z cylindru, viď?
00:42:21 Prosím, pokračujte.
00:42:23 -Jeníčku?
-Ano?
00:42:25 V neděli budou v televizi závody. Kdo myslíš, že vyhraje?
00:42:30 První bude určitě Patrese!
00:42:33 Ten pták je dobrej, ten je výbornej!
00:42:37 Ten je dokonce ohromnej, ten pták.
00:42:40 Podívejte se, já mám nápad.
00:42:44 My bychom to celý mohli pojmout jako trio, rozumíte?
00:42:50 Chápejte, on jako on, a on jako on.
00:42:56 To je výborný, to je nádhera. Prosím, pokračujte.
00:43:01 Jeníčku, Jarouš myslí, že Patrese.
00:43:04 -Co myslíš ty?
-To je blbost, prosím vás.
00:43:08 Uvidíte, jak jim tentokrát Ferrari vytře zrak.
00:43:11 Ferrari mají nový model, na to nezapomeňte, pánové.
00:43:15 Rejžo, co kdybychom to pojali jako kvartet?
00:43:18 On, on, on a ona.
00:43:20 Ne, to by bylo okteto, ještě ty a já.
00:43:24 -Nech to tak, jak to je.
-Takže necháme trio.
00:43:27 Já bych prosil ještě jednou tu otázečku.
00:43:30 -Jeníčku?
-No?
00:43:32 -Kdo bude první?
-Já tipuju Laudu.
00:43:36 Laudu, jo?
00:43:38 Jako posledně, dvacátej tréninkovej čas!
00:43:41 A ještě k tomu rozhadruje gumy v první polovině závodu.
00:43:45 To bylo vedrem.
00:43:47 Teď se jede Monza, a tu má Lauda přečtenou jako nikdo.
00:43:52 Právě na Monze, soudruhu Šebesto,
00:43:56 tam musí vyhrát italskej vůz, tudíž Ferrari.
00:44:01 Ano, já s vámi plně souhlasím, soudruhu vedoucí.
00:44:04 Ferrari se bude chtít doma vytáhnout.
00:44:07 Honzo, ten pán tomu nerozumí, viď?
00:44:12 Soudruhu Šebesto, já nevím, co vám to tady povídá,
00:44:17 ale já vás chci upozornit, že já mám řidičák už od dvaceti,
00:44:21 takže o závodění snad něco vím, ne?
00:44:23 A s čím jezdíte vy? S postýlkou a s kočárkem.
00:44:26 Stop, milánkové, stop!
00:44:28 Poslouchej, doktore, technicky by to šlo,
00:44:33 ale ty texty, pane Šebesto, nehněvejte se, ale to je slabota.
00:44:39 Já vím, texty jsou dneska celosvětovej problém,
00:44:43 ale chápejte, že my musíme lidi bavit, ne je poučovat.
00:44:46 Ale to už nechte, prosím, na nás.
00:44:49 Já vám mockrát děkuju, pane Středa, bylo to od vás hezký.
00:44:53 Vlastimil Pátek, ale prosím.
00:44:56 Bylo to moc hezký a snaživý,
00:44:58 ale já bych to, pane Pondělíček, zkusil u ochotníků.
00:45:02 Poslyšte, vy si taky myslíte, že na Monze nevyhraje Ferrari?
00:45:06 -Vyhraje Lauda.
-Vyloučeno!
00:45:10 Říkám, že je to vyloučeno, soudruhu Šebesto!
00:45:13 Kdo tomu aspoň drobátko rozumí, tak sází jedině na Ferrari.
00:45:18 Já osobně neznám lepší vůz.
00:45:20 McLeren, Alfa Romeo, Trabant, ty troubo!
00:45:26 Cože?
00:45:28 -On říkal turbo, soudruhu vedoucí.
-Ne, to ne.
00:45:33 Já jsem slyšel něco jiného, soudruhu Šebesto.
00:45:36 -Ne, určitě říkal turbo.
-Troubo!
00:45:40 Já jsem to slyšel!
00:45:50 Tak čemu dáte přednost, soudruhu Šebesto?
00:45:53 Komediantům, nebo solidnímu zaměstnání se stálým platem?
00:45:57 Já vám to tedy řeknu upřímně, soudruhu vedoucí.
00:46:01 Ono zůstat celý život u přepážky, to taky není velká budoucnost, že?
00:46:06 Tak já vám to také řeknu upřímně.
00:46:10 Ono to umění má také své stinné stránky, víme?
00:46:14 To není jenom sláva a peníze, to je také trmácení se po cestách,
00:46:19 rozvrácený rodinný život, jídlo po hospodách...
00:46:24 A ti lidé také dost pijou, nemám pravdu?
00:46:28 Jistě, závodní stravování je bezesporu velká výhoda.
00:46:31 No vidíte.
00:46:33 Vy jste na mě nikdy nepůsobil dojmem nějakého bohéma,
00:46:37 spíše jste na mě dělal dojem spolehlivého,
00:46:40 ba dokonce spolehlivějšího, než je soudružka Kvačková.
00:46:45 Spolehlivý, to já bych byl určitě. Lépe řečeno, spolehlivější.
00:46:49 Já jsem si to myslel. Ona spolehlivost je cenná deviza.
00:46:55 Škoda, že se musíme rozloučit.
00:47:00 Rozloučit?
00:47:03 Nezbývá mně, než vám poděkovat za vaši dosavadní dřinu
00:47:07 a popřát vám i ve světle reflektorů mnoho úspěchů.
00:47:13 Doufám, že až budete rajzovat po tom světě,
00:47:16 že si taky někdy vzpomenete na svého bývalého vedoucího
00:47:19 a pošlete mi aspoň čumkartu.
00:47:21 A to s tím mariášem, to byla ošklivá pomluva.
00:47:26 Moc ošklivá.
00:47:32 Tak co je? Můžeme gratulovat?
00:47:37 -Jo, Kvačkový.
-No nazdar!
00:47:41 To abych teď chodila v teplákách.
00:47:43 Ty máš starost akorát o ty tvý minisukně, ale co já?
00:47:47 -Já jsem dostal padáka.
-Cože?
00:47:50 -Vyhazov.
-Jak je to možný?
00:47:54 Vždyť Kvačková tady sama vykládala, že jmenoval tebe,
00:47:58 jak prej je to šíleně nespravedlivý.
00:48:01 A ty sám jsi ho prý poslal do háje,
00:48:03 že jdeš někam do cirkusu za velký prachy dělat kotrmelce.
00:48:07 Jaký kotrmelce? Vždyť já umím jenom úřadovat.
00:48:11 Jak já teď uživím rodinu?
00:48:17 -Hele, Honzo...
-Co?
00:48:21 Pátek je náladovej, vždyť ho znáš.
00:48:24 Jestli ses ho nějak dotknul, tak se mu omluv.
00:48:27 -Padni na kolena.
-Honzo...
00:48:30 A když budeš přiměřeně pokornej a uctivej,
00:48:33 tak on tě u tý přepážky nechá.
00:48:35 Koho by tam taky dával, vždyť tam nikdo jinej nechce.
00:48:38 -Honzíčku, vzmuž se.
-Vzmuž se, ale zase ne moc.
00:48:42 -Myslíte, že bych měl?
-To víš, že jo.
00:48:44 Stejně ti nic jinýho nezbude, když neumíš dělat kotrmelce.
00:48:48 -Tak pojď.
-Dej se do pořádku.
00:48:52 -Drž se.
-Padej.
00:48:55 Tak jo.
00:49:00 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Ano!
00:49:05 Mohl bych s vámi ještě mluvit, soudruhu vedoucí?
00:49:08 Já vím, že máte spoustu práce a málo času, ale...
00:49:12 To máte pravdu, ačkoli na druhé straně,
00:49:16 kdy tady má člověk příležitost promluvit si s umělci, že ano?
00:49:20 Pojďte dál a posaďte se.
00:49:26 Já vás nerad obtěžuji.
00:49:30 Mám jen jednu takovou závažnou otázku.
00:49:35 To už je můj problém, řešit závažné otázky.
00:49:40 Já vlastně neznám ani žádné jiné. Tak spusťte.
00:49:45 Já jen, jestli se musím rozloučit.
00:49:51 Podívejte, na rovinu, soudruhu Šebesto.
00:49:53 Já vám mohu přidat nanejvýš dvě stovky.
00:49:57 Dvě stě?
00:49:59 V porovnání s nabídkou umělecké agentury to moc není,
00:50:04 to máte pravdu, a já to chápu.
00:50:07 Já na vašem místě bych se také rozmýšlel, to si nemyslete.
00:50:11 Ano. Vlastně ne, já už jsem si to rozmyslel.
00:50:15 Jak říkám, já to chápu.
00:50:18 Já vím, že spolehlivého zástupce musí umět vedoucí řádně zaplatit,
00:50:25 takže dvě stě padesát plus prémie, výš to opravdu nejde.
00:50:29 -Říkal jste zástupce?
-Samozřejmě.
00:50:33 Já jsem se rozhodl všechno vsadit na mládí.
00:50:37 No ano! Mládí vpřed, jak se říká.
00:50:41 Tak co, Jendo, netrapte mě. Berete to?
00:50:46 -Ty prémie budou čtvrtletně?
-Jistě.
00:50:48 Když to tak začínám reálně zvažovat...
00:50:51 Hospodský styl stravy, žaludeční vředy...
00:50:54 -Zdraví je přednější, nemám pravdu?
-Máte, svatou pravdu máte.
00:50:58 Dobře, tak já toho šéfa beru. Tedy zástupce.
00:51:02 Já jsem rád, že jsem se v tobě nezklamal, Jendo.
00:51:08 Já jsem rád, že jste se ve mně nezklamal, soudruhu vedoucí.
00:51:11 Pravda, mohl jsem se topit v penězích,
00:51:14 vymetat metropole a být slavný,
00:51:16 ale poctivý člověk dává přednost poctivé práci a rodině.
00:51:20 A jsme dva.
00:51:22 A ve čtvrtek odpoledne přibudou další dva.
00:51:25 Budeme relaxovat, rozumíš? Jeden bude vždycky pauzírovat.
00:51:30 Ty to vezmeš za Málka, ten ať jde radši k rodince.
00:51:33 Hrát durcha s dvěma sedmama, takový amatéry tady trpět nebudeme.
00:51:38 Člověk si po práci musí taky trošku odpočinout.
00:51:41 Nabrat síly, že jo? To rodina musí pochopit.
00:51:44 Takže nahlásíš přesčasy,
00:51:46 a nezapomeň si s sebou vzít nějaký drobný.
00:51:49 -Na zdraví.
-Na zdraví.
00:51:54 Ještě něco, ale pravdu!
00:51:56 Ty si opravdu myslíš, že v neděli na Monze vyhraje Lauda?
00:52:00 V žádným případě, já vás mám za odborníka.
00:52:03 Ferrari má nový model,
00:52:05 v tom případě nemá nikdo jiný nárok.
00:52:09 Ty se mně líbíš, Jendo.
00:52:13 Ty mně taky, Vlastíku.
00:52:19 -Tak Jendo, ve čtvrtek.
-Jo, ve čtvrtek.
00:52:25 Vlastíku...
00:52:36 Soudružko Kvačková, vy nemáte co na práci?
00:52:39 To ne, právě naopak, soudruhu zástupče.
00:52:43 -Přišla jsem si jen pro formuláře.
-Tak běžte.
00:52:48 A rychleji, rychleji.
00:52:52 Ta zkrotla, chodí tady jako duch.
00:52:57 Budu potřebovat nadiktovat jeden oběžník.
00:53:00 -Co nám to přišlo?
-Ono to má kravatu...
00:53:04 Pozor, a obleček...
00:53:07 Dámy, jsme reprezentanty seriózního úřadu,
00:53:10 a podle toho bychom měli vystupovat a oblékat se, ne?
00:53:13 -Samozřejmě.
-V tom má Vlastík naprostou pravdu.
00:53:18 V tom má Vlastík naprostou pravdu, ten si ohromně potrpí na parádu.
00:53:28 Pozor, není on navoněnej?
00:53:31 -Ono nám to taky voní...
-Co to je?
00:53:33 Podívejte, nejde o žádnou parádu, to by bylo nedorozumění.
00:53:37 Všimněte si, jak to vypadá nepříjemně,
00:53:40 když se někdo málo češe a má ve vlasech lupy.
00:53:43 Strašně.
00:53:44 -To působí velmi negativně.
-Velmi negativně.
00:53:47 A o tom by měl být ten oběžník. Vezmi si papír, budeme psát.
00:53:51 -A dělej, já mám spoustu práce.
-Vše je připraveno.
00:53:54 Oběžník číslo 1.
00:54:02 Podívej se, Irenko,
00:54:05 já bych nerad věci nařizoval direktivně,
00:54:08 ale cestou na oběd si budeš muset vzít pracovní plášť.
00:54:13 Tady o to ani tolik nejde,
00:54:16 jsme tady mezi sebou a veřejnost až sem k nám nemůže,
00:54:19 ovšem na ulici se lidé otáčejí a neujde jim, kde pracuješ.
00:54:23 To snad chápeš.
00:54:26 ZVONÍ TELEFON
00:54:29 Haló...
00:54:31 To je pro vás, soudruhu zástupče vedoucího.
00:54:34 Řekněte, že diktuji oběžník.
00:54:36 Nebo počkejte... Kdo to je?
00:54:38 Kdo volá? Nějaká umělecká agentura.
00:54:43 Správně, to je v pořádku.
00:54:51 Zástupce vedoucího, Šebesta.
00:54:55 Jsem doma, mám hlad jako vlk!
00:54:57 Tiše, Jeníček usnul teprve před chvilkou.
00:55:01 Mám hlad jako vlk.
00:55:03 -Ahoj.
-Ahoj.
00:55:06 -Nejdřív výplatu.
-Aha.
00:55:10 Tak na.
00:55:12 To ne, jestli sis to představoval takhle,
00:55:14 tak to by to tvoje povýšení pro rodinu žádným přínosem nebylo.
00:55:18 Zítra je čtvrtek, a každý čtvrtek po práci máme poradu vedení.
00:55:22 To víš, s funkcí narůstají úkoly, s tím musíš počítat.
00:55:26 A kávu a čaj si platíme ze svýho.
00:55:28 Ale neboj, o rodinku strach neměj,
00:55:31 tohle se tady teď bude pít místo sodovky.
00:55:39 -Nekuř tady, načichnou mi záclony.
-Neboj, koupíme nový.
00:55:43 A dvoje, když mám teď dvě zaměstnání.
00:55:46 -Tys tam vzal i úklid?
-Cože? V úřadu?
00:55:49 Jako zástupce vedoucího?
00:55:51 To bych si nedovolil, to vzala Kvačková.
00:56:00 Já jsem to podepsal tý agentuře. Koukej.
00:56:06 -Co to je?
-Oblek.
00:56:08 Podrž to... Oblek pro varietního umělce.
00:56:16 Dohodli jsme se,
00:56:18 že budu s Jardou vystupovat v takové poloprofesionální estrádě.
00:56:22 -Tak ne s Jeníčkem, ale s Jardou?
-Jo.
00:56:26 To číslo se bude jmenovat Mluvící papoušek.
00:56:30 A jak to chceš stihnout, prosím tě?
00:56:32 Máš takový náročný povolání,
00:56:34 a večer budeš ještě bůhví kde po varieté?
00:56:37 Neboj, s tímhle se jezdí jenom po vesnicích.
00:56:40 Důležitý je, že to něco hodí, víš?
00:56:44 Tak co, co na to říkáš?
00:56:47 -Jardo, líbím se ti?
-Bravo, prima.
00:56:51 No vidíš, to je paráda, co?
00:56:58 A ty se teď budeš muset víc věnovat Jeníčkovi, víš?
00:57:01 Copak se mu věnuju málo?
00:57:03 Podívej se, něčeho jsme v životě dosáhli,
00:57:07 a já nechci riskovat nějaký anomálie, rozumíš?
00:57:12 Jeníček musí mluvit jako ostatní normální děti.
00:57:15 Táta, máma.
00:57:17 A co když nebude chtít?
00:57:22 Podívej se, v každé pořádné rodině musejí děti poslouchat rodiče.
00:57:28 Ale víš, jak to bylo prima,
00:57:30 když jsem si přes den mohla s tím broučkem popovídat?
00:57:34 Mně to tak líp uteklo.
00:57:36 Já tě chápu, ale já teď nepotřebuju mít doma zázračný dítě.
00:57:40 Já musím dát dohromady ten program s Jardou.
00:57:43 Na.
00:57:51 -Jardo...
-Co je?
00:57:55 Jardo, když ti dám na jevišti v tomhle obleku otázku,
00:57:59 kterej italskej auťák Formule 1 má červenou barvu,
00:58:02 co mi odpovíš?
00:58:04 No tak, vzpomeň si. Pilotují ho Alboreto a Johnson.
00:58:08 -Jaroušek je starej sklerotik.
-Prosím tě, neštvi mě.
00:58:14 Podívej, když se chce, tak všechno jde.
00:58:17 Vem si příklad ze mě.
00:58:19 A když ti řeknu, co jsou to buráky? To si snad pamatuješ, ne?
00:58:23 Pravda, Jaroušek rád buráky.
00:58:26 No, výborně. Já věděl, že si vzpomeneš.
00:58:29 Kamaráde, já si tě vezmu do parády, my uděláme díru do světa.
00:58:33 -Do okresu.
-No, zatím jenom do okresu.
00:58:36 Ale za čas i do kraje. Tomu věř.
00:58:42 -Jardo...
-Ahoj.
00:58:52 No, ukaž... To je krásný.
00:58:56 Podívej se. Hezký, ne?
00:59:00 No těbůh... Kdyby mě takhle viděli z úřadu...
00:59:03 -To je šari vari Karlovy Vary.
-Cože?
00:59:06 To bylo v televizi. Jeden Dán tam uspával ženskou ve vzduchu,
00:59:11 ale tomu to slušelo zrovna tak jako tobě.
00:59:14 Jde o to, že já sám tyhle výstřednosti v práci tvrdě potírám.
00:59:18 Když jsi jednou ten umělec a děláš show,
00:59:21 tak přece nemůžeš na jeviště jako dacan.
00:59:23 Lidi si zaplatili, tak chtěj taky něco vidět.
00:59:26 Ale ty budeš za to taky placenej, Honzo.
00:59:28 A dobře. Hele, zkus mi ji vyškubnout.
00:59:32 Trhni, a pořádně. Au!
00:59:35 Co blbneš?
00:59:36 A víš, proč jsem to vymyslel?
00:59:39 S tímhle ti teď budu chodit pro peníze do tý agentury,
00:59:43 aby tě nikdo neokrad.
00:59:44 Dobrý, co? Možná to začnu dělat i na kšeft.
00:59:48 Počkej, a co tohle?
00:59:50 S televizorama si teď moc neškrtnu.
00:59:53 Tak jako některý herce odrovnal zvukovej film,
00:59:56 tak mě odrovnala barva.
00:59:58 Na tu už si netroufnu, tak musím inovovat program, ne?
01:00:03 -Tak já jdu.
-Už?
01:00:08 -Ukaž se.
-Otoč se.
01:00:11 Je to nádhera, sluší mu to, co?
01:00:15 Ještě Jardu.
01:00:18 Hlavně ruce vzhůru, totiž hlavu vzhůru.
01:00:22 Tak maminko, tatínku, ahoj.
01:00:26 -Zlom vaz.
-Tfuj tfuj!
01:00:32 -Ale slušelo mu to, viď?
-No jéje!
01:00:35 -Ukaž mi to.
-To je nápad, co?
01:00:45 -Dobře se ta naše holka vdala.
-Moc dobře.
01:02:36 -Ty už jsi doma?
-Waterloo!
01:02:41 Honzo...
01:02:45 Co tady děláš?
01:02:47 Estráda Waterloo, hrozný trapas!
01:02:51 Tak proto jsi jak po funusu. Co se vlastně stalo?
01:02:57 No co... Držel zobák za zuby.
01:03:01 Já na něj po dobrým i po zlým, a on ani nepíp.
01:03:04 Tak jsem tam stál jako trouba, až museli zatáhnout oponu.
01:03:08 Ostuda jako barák. Proč jsi mi to udělal, netvore?
01:03:14 Soudržnost!
01:03:15 Hele, mluv s námi, jak ti zobák narost, jo?
01:03:19 Kdo ti má rozumět?
01:03:22 Chce říct, že když nesmí mluvit Jeníček, on nebude taky.
01:03:27 Když Jeníček má mlčet, tak on bude taky.
01:03:30 -Jaroušek je kamarád.
-Jaroušku, ty jsi opravdu kamarád,
01:03:34 povídáš si se mnou a jsi na mě hodnej.
01:03:38 Proč oni nejsou jako ty, proč jsou teď jiný?
01:03:42 Proč? Kariéra, prachy, prémie, honoráře!
01:03:46 Ale já jsem to dělal všecko kvůli vám,
01:03:49 abychom si trochu pomohli.
01:03:52 Proč nám říká oni?
01:03:55 Jeníčku, jsme přece maminka a tatínek.
01:03:59 Vlasta a Honza, ne?
01:04:00 Jaroušku, Honza není tatínek, Honza je zástupce vedoucího.
01:04:08 -Honza je hlavně tvůj tatínek.
-Není.
01:04:11 -Honzo, řekni něco.
-A co mám říct? Vždyť má pravdu.
01:04:30 Co to děláš, prosím tě?
01:04:32 Aspoň k něčemu to bude sloužit.
01:04:36 Vlasto, jestli jsem ti v poslední době
01:04:39 připravil těch překvapení moc, tak mi to promiň.
01:04:45 Hlavně že jsi tady s námi, že jsi doma.
01:04:52 Víš, Honzo, já mám pro tebe taky překvapení.
01:04:57 Jenže teď nevím, jestli radostný.
01:05:02 -Budeme mít ještě jedno děťátko.
-Cože?
01:05:06 -Prima, druhý kamarád!
-Já bych chtěl holčičku!
01:05:11 Klidně Jarušku!
01:05:14 Jenže já mám strach. Co když bude zase zázračný?
01:05:18 To je jedno. Hlavně aby mělo normální rodiče.
01:05:23 -Hovínko!
-Cože?
01:05:25 Vidíš? Jeníček si o tom myslí svý.
01:05:28 Ale ne, já potřebuju přebalit.
01:05:33 To víš, že jo.
01:05:36 To víš, že jo, už jsem tady.
01:05:45 Půjdeme za mamčou a necháme se přebalit.
01:06:16 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková.
Úředník Jan Šebesta (P. Zedníček) se právě stal otcem a slaví. Netuší, že jeho syn bude neobyčejný – už coby kojenec začne mluvit. Dostává tak rodiče do nepředvídatelných situací. Otec Šebesta má šanci povýšit, a tak prostořekého Jeníčka (namluvila H. Štáchová), který říká nahlas to, co doma slyší, uplatí Večerníčkem, aby při návštěvě vedoucího Pátka (J. Větrovec) mlčel a neprozradil tak, co si o něm Šebesta doopravdy myslí. Jenže právě v tu chvíli přichází jeho kamarád (V. Preiss), který se domnívá, že Šebesta je břichomluvec. Rozvíjí se řada nedorozumění a trapasů…
