00:00:01 *Zdravím vás, obyčejní lidé.

00:00:04 Vy, kteří sedíte u obrazovek, slyšíte mě?

00:00:09 Já vím, že ano.

00:00:11 Vaše smysly jsou schopné zachytit obrovské množství informací

00:00:16 a získávat vjemy nejrůznějšího druhu.

00:00:20 Přesto by toho mohly dokázat víc.

00:00:23 Moje smysly jsou ostřejší. Mnohem ostřejší.

00:00:28 V budoucnu na vás čeká úplně nová úroveň vnímání,

00:00:32 s níž toho budete moci zkoumat,

00:00:36 objevovat a využívat podstatně víc.

00:00:39 Pojďme se spolu podívat,

00:00:42 jaké jednou budou lidské schopnosti.

00:00:48 Věda dnes otevírá smyslům zcela nové možnosti.

00:00:53 Možnosti, o kterých se dříve psalo

00:00:56 jen ve vědeckofantastických románech.

00:01:01 Rozšířené vnímání, posílení stávajících schopností,

00:01:06 vítězství nad bolestí, znovunavrácení ztracených smyslů.*

00:01:12 -Už se to vícekrát nestane. Dobře.

00:01:26 Česká televize uvádí francouzsko-kanadský cyklus

00:01:31 ČLOVĚK + BUDOUCNOST NAŠICH SMYSLŮ

00:01:36 ORCHESTR SMYSLŮ

00:01:50 *Zrak... hmat... sluch... chuť... čich.

00:01:54 Smysly vysílají do našeho mozku signály

00:01:58 rychlostí několika set kilometrů za hodinu.

00:02:02 Mozkové hemisféry zpracovávají

00:02:05 miliony jednotek informací za sekundu,

00:02:09 a to neustále, aniž si toho jsme vědomi.

00:02:13 Tento příval informací je tříděný a analyzovaný mozkem,

00:02:18 který smysly organizuje a optimalizuje jejich činnost.

00:02:23 Pokud jeden smysl chybí,

00:02:25 mozek zlepšuje fungování těch zbývajících.*

00:02:30 LAURENT:Mozek nám poskytuje představu o našem okolí

00:02:34 na základě množství dat, která získává od smyslů.

00:02:39 Jinými slovy, mozek je něco jako dirigent.

00:02:43 Výsledkem společné práce je obraz tohoto světa.

00:02:49 *John Bramblitt vyrůstal s epilepsií.

00:02:52 Ve třiceti letech po sérii těžkých záchvatů

00:02:56 poškozujících mozek zcela oslepl.

00:02:59 Přesto je dnes světoznámým malířem.*

00:03:02 -Jako dítě jsem mockrát ležel v nemocnici.

00:03:06 Abych to tam nějak zvládl, tak jsem něco tvořil.

00:03:09 Když mi nebylo dobře, tak jsem maloval,

00:03:13 abych mohl myslet na něco jiného.

00:03:16 A když mi bylo lépe, tak jsem maloval,

00:03:19 abych to oslavil. Vždycky jsem něco dělal.

00:03:23 Přišel jsem o zrak a myslel jsem si,

00:03:26 že je po všem, že v životě už nezažiju nic nového.

00:03:30 Připadalo mi to beznadějné. Ale pak jsem si řekl,

00:03:34 že když se v tom šíleném 3D světě dokážu pohybovat,

00:03:38 tak bych měl najít i způsob, jak se zase vrátit

00:03:42 k malířskému plátnu. Když jsem schopen namalovat čáru,

00:03:46 kterou můžu nahmatat stejně jako všechno kolem sebe,

00:03:50 a jsem schopen namíchat barvy, protože jsou různě cítit,

00:03:55 tak určitě můžu zase začít malovat.

00:03:58 Měl jsem sice trochu pocit, že je to šílené,

00:04:01 protože jsem o žádném slepém malíři ještě neslyšel,

00:04:05 a byl jsem přesvědčený,

00:04:08 že nikdo na moje malby nebude zvědavý.

00:04:11 Ale chtěl jsem dělat něco smysluplného,

00:04:14 co mi pomůže dostat se zase do kontaktu s ostatními.

00:04:19 *U Johna se vyvinul tak přesný hmat,

00:04:22 že jeho prsty mu teď nahrazují oči.*

00:04:25 -Když maluji, tak tady jsou světlé linie,

00:04:29 které dokážu vycítit. Takže když po ní jedu,

00:04:33 narazím na tuhle linii, která jde tímto směrem,

00:04:37 a já vím přesně, kde jsem.

00:04:39 Je to jediné místo na plátně, kde se tyto linie setkají.

00:04:44 A podobně to cítím na obrazu všude.

00:04:47 A také barvy cítím různým způsobem.

00:04:51 Třeba černá je docela řídká.

00:04:53 Připomíná olej. A bílá...

00:04:56 Musím najít bílou... Je hodně hustá.

00:04:59 Jako zubní pasta.

00:05:02 Rozeznávat barvy je pro mě docela snadné,

00:05:06 protože na prstech máme dvě stě různých dotykových receptorů,

00:05:12 takže stačí malinkatý rozdíl v hustotě,

00:05:16 a člověk pozná rozdíl.

00:05:18 Ruce jsou na to dělané.

00:05:28 *Jak John dokáže pomocí hmatu malovat?

00:05:35 Podle neurologa profesora Laurenta Cohena

00:05:38 je to tím, že vidí mentálním zrakem.*

00:05:42 -Má naštěstí mozek vidícího člověka,

00:05:45 protože než oslepl, viděl.

00:05:47 To znamená, že ví, co je barva, ví například, co znamená vidět,

00:05:53 že se objekt zmenšuje, když se od něj vzdalujeme.

00:05:57 Je to, jako kdybyste zavřeli oči a už jste je nemohli otevřít.

00:06:02 Přesto pořád víte, jaké to je, vidět.

00:06:05 *Dokáže ale mozek registrovat a pamatovat si

00:06:09 všechny barevné nuance?*

00:06:11 -Každý obraz mám ve své hlavě. Jeho velice živou představu.

00:06:16 Barvy v mé hlavě jsou možná ještě jasnější

00:06:19 než ty na plátně.

00:06:21 Barva je víc než to, co je vidět.

00:06:24 Je to... pocit.

00:06:26 Je to emoce, je to náš vnitřní život,

00:06:30 který sdílíme s ostatními lidmi.

00:06:33 -Mým nejoblíbenějším obrazem, který kdy namaloval,

00:06:36 je můj portrét.

00:06:38 Úplně mě to porazilo, protože mě nikdy neviděl,

00:06:42 a přitom vypadá přesně jako já.

00:06:45 Moji tvář znal jen pohmatem, i to ostatní,

00:06:48 a přesto zachytil mnohem víc než jen moji podobu.

00:06:52 *Vidět obraz konečky svých prstů umožňuje Johnovi

00:06:56 podivuhodná schopnost lidského mozku se přizpůsobit.

00:07:00 Pokud přijdeme o jeden smysl,

00:07:03 dojde k přebudování řady mozkových spojů,

00:07:06 což vede k lepšímu fungování ostatních smyslů.*

00:07:10 -Umožňuje to vlastnost zvaná neuroplasticita.

00:07:14 V průběhu milionů let se mozek vyvíjel tak,

00:07:17 abychom byli schopni co nejlépe využívat okolní svět.

00:07:22 Když jsme slepí, nebo hluší,

00:07:24 musíme si vystačit se zbylými smysly.

00:07:28 Proto i slepý může vnímat svět

00:07:31 stejně bohatě a komplexně jako vidoucí člověk.

00:07:34 *John nemaluje jen na plátna, ale i na stěny.

00:07:38 To ale znamená pracovat na velké ploše.*

00:07:42 -Myslím, že by to mohlo vypadat skvěle,

00:07:45 kdyby to bylo tmavé. Ta paní by byla nakreslená naproti.

00:07:49 Malovat na zdi je pro mě něco úplně jiného,

00:07:52 protože při malování si pomáhám hmatem.

00:07:55 To je ale na zdi problém, protože nemůžu ohmatat všechno.

00:07:59 I na velkém plátně stačí udělat několik kroků

00:08:02 a jsem na druhé straně. To na zdi nemůžu.

00:08:06 *Jak to tedy John dělá? Ať už jste slepý, nebo vidíte,

00:08:10 je nutné postupovat kousek po kousku.*

00:08:13 -Při učení často bývá počáteční fáze,

00:08:16 která vyžaduje velké úsilí.

00:08:18 Ať už se to týká dítěte, které se učí číst,

00:08:21 nebo umělce, který se učí malovat

00:08:24 a zrak nahrazuje svýma rukama.

00:08:27 Pak se to ale zautomatizuje, takže na to nemusíte myslet,

00:08:31 nemusíte se na to soustředit. Jde to samo.

00:08:35 -Nosíval jsem si

00:08:37 kompletně zpracovanou kompozici na plátnech.

00:08:40 Na této práci je zajímavé, že se maluje na budovu,

00:08:43 na které jsou cihly a mřížkování a jsou na ní i okna

00:08:47 a na některých místech okapy. To všechno mi sloužilo

00:08:52 jako orientační body. I tak to pro mě byla výzva.

00:08:56 *Díky neobyčejným schopnostem lidského mozku

00:08:59 může John Bramblitt malovat kdekoli a na jakýkoli povrch.

00:09:03 Jeho slepota pro něj nepředstavuje žádný handicap.*

00:09:08 -Jediná chvíle, kdy se cítím naprosto v pohodě,

00:09:11 je, když stojím před malířským stojanem.

00:09:14 To mám všechno pod kontrolou.

00:09:17 V místnosti může třeba hořet, ale mě to nebude vadit,

00:09:21 protože je to jediné místo na světě,

00:09:24 kde je mi skvěle.

00:09:26 Mám svůj bláznivý mozek, ve kterém umění dává smysl.

00:09:30 Čáry mají smysl, barvy mají smyl.

00:09:33 To je můj příběh. Chachacha...

00:09:36 Jsem prostě posedlý uměním.

00:09:41 *Náš mozek spojuje informace přicházející z několika smyslů

00:09:46 a zpracovává je v některé ze svých oblastí,

00:09:49 které nám umožňují interpretovat

00:09:52 ohromné množství souběžně přicházejících signálů.

00:09:57 Mozek obsahuje víc než sto miliard neuronů,

00:10:00 z nichž každý může vytvořit až deset tisíc spojů.

00:10:04 Tato kapacita je potřeba, abychom zvládli příval informací

00:10:09 vysílaných receptory našich smyslů.

00:10:12 V každém okamžiku své existence používáme všechny smysly.

00:10:17 Když něco vnímáme, nejsou to jen světelné signály

00:10:21 vyvolané dopadem fotonů na receptory sítnice.

00:10:24 K celkovému vjemu přispívá i sluch, hmat, chuť a čich.

00:10:29 Nejlepší příklad propojování smyslů najdeme u jídelního stolu.

00:10:34 Když si pochutnáváme na nějakém jídle,

00:10:37 není to jen záležitost chuti,

00:10:40 jak říká profesor Charles Spence z Oxfordské univerzity.*

00:10:44 -Stolování je jeden ze zážitků, při kterém využíváme nejvíc smyslů,

00:10:49 i když nám to tak někdy nepřipadá.

00:10:52 Máme pocit, že pouze cítíme chuť a vůni.

00:10:55 To jsou integrální součásti chuti. Ale co zbytek?

00:10:59 Když mluvíte s některými potravináři,

00:11:02 tak vám řeknou, že v tom už nic jiného není.

00:11:05 Náš výzkum ale ukazuje,

00:11:07 že důležitou roli hrají i další smysly,

00:11:11 hlavně co vidíte a co slyšíte.

00:11:13 Například jsme zkoumali chroupání brambůrků.

00:11:17 Je zřejmé, že lidé milují potraviny,

00:11:20 které vydávají při kousání nějaké zvuky,

00:11:23 i když z nutričního hlediska nejsou nijak přínosné.

00:11:27 Proč je ty zvuky tak přitahují? Možná proto,

00:11:30 že křupající potraviny

00:11:32 si udržují déle (alespoň psychicky) svou chuť.

00:11:36 *Vítejte ve světě gastrofyziky, nového vědeckého oboru,

00:11:40 založeného profesorem Spencem, který se zabývá konzumací jídla.*

00:11:45 -Jídlo se nedostane do úst samo od sebe.

00:11:47 Vždy s ním přicházíme nějak do styku.

00:11:50 Každý nápoj, který pijeme, nám dali ve sklenici, v láhvi,

00:11:54 v plechovce, v šálku nebo v kelímku.

00:11:57 Jídlo z talíře se dostane do úst pomocí příboru.

00:12:01 Mozek to všechno bere jako jeden objekt

00:12:04 a je ovlivněn věcmi, které nepovažujeme za podstatné,

00:12:08 avšak věda ukazuje, že podstatné jsou.

00:12:11 *Na výzkumu profesora Spence se od roku 2010

00:12:14 podílí i šéfkuchař Jozef Youssef,

00:12:17 který ve své restauraci Kitchen Theory

00:12:21 nabízí londýnským zákazníkům gastronomickou odyseu. *

00:12:25 -Náš "šéfkuchařův stůl"

00:12:28 je gastronomický zážitek pro všechny smysly.

00:12:32 Je tím myšleno zintenzivnění různých senzorických vjemů,

00:12:37 které zákazníci zažívají při jakémkoli jídle.

00:12:50 Pánové, co vám teď předkládáme, je cumikasa.

00:12:54 Cumikasa je japonský termín nebo filozofie,

00:12:58 který by se dal nejlépe přeložit jako "získaný s úctou".

00:13:03 Pochází od japonských kuchařů,

00:13:06 kteří sami začali obstarávat ingredience pro svá jídla

00:13:10 a cítili přitom spřízněnost s přírodou,

00:13:15 což je dnes už vzácné. Dobrou chuť!

00:13:19 Tento pokrm má v konzumentovi vytvořit pocit,

00:13:23 že se přenesl na jiné místo.

00:13:26 Vizuální estetika pokrmu a zvuky ovlivňují jeho vnímání.

00:13:30 Naším cílem je, aby si zákazník připadal,

00:13:34 že se ocitl v nějakém hlubokém deštném lese venku v přírodě.

00:13:38 -Nejlahodnější hrouda hlíny, jakou jsem kdy jedl.

00:13:42 Opravdu, když se na to podíváte, tak...

00:13:45 Je v tom... něco zázračného.

00:13:48 -A ta vůně, která vychází z kotlíku...

00:13:51 -Ano.
-Člověk si připadá,

00:13:54 jako by byl v pralese ve kterém právě pršelo.

00:13:58 -Čich je zřejmě náš nejnostalgičtější

00:14:00 a nejevokativnější smysl.

00:14:03 S jeho pomocí je možné přimět zákazníky,

00:14:06 aby se v duchu někam přenesli,

00:14:08 a podpořit to dalšími prvky, které v dané situaci použijeme.

00:14:12 Je to úžasný způsob,

00:14:14 jak umocnit chuťový zážitek z jídla.

00:14:18 -Je zajímavé, jak se rozvíjejí jednotlivé chutě.

00:14:22 Měl jsem pocit, že prožívám nějaký příběh

00:14:26 ve vodním světě, tak dalece jsem se nechal unést.

00:14:31 -Když se jako kuchař bavím s lidmi o tom, co děláme,

00:14:35 často mi řeknou:

00:14:37 "Ano, ale vaření má být intuitivní,

00:14:40 je to umění, které se dělá s láskou."

00:14:43 V tom mají samozřejmě pravdu, ale to neznamená,

00:14:47 že není dobré poznat základní principy,

00:14:50 které hrají důležitou roli při každém kulinářském zážitku,

00:14:54 a využít je k jeho prohloubení.

00:14:57 -Chci, aby to nikdy neskončilo. Miluju to! Panebože!

00:15:02 -Je to... opravdu fantastické!

00:15:05 -Měl jsem z toho doslova husí kůži. Je to naprosto neuvěřitelné!

00:15:11 *Zákonitosti gastrofyziky

00:15:13 ale nejsou omezené jen na luxusní restaurace.

00:15:17 Nacházejí své uplatnění v každodenním životě.*

00:15:21 -Konečným cílem je aplikovat tyto principy v reálném světě.

00:15:25 Spolupracujeme s onkologickou klinikou ve Španělsku

00:15:29 na dosažení lepšího zážitku z jídla u dětí,

00:15:32 které nechtějí jíst, a to tak,

00:15:35 že měníme způsob stolování v nemocnici.

00:15:38 Jozef zase spolupracuje s místními školami.

00:15:42 -Existuje možnost využít další smyslové vjemy

00:15:45 k dosažení lepšího zážitku,

00:15:48 který by mohl přimět strávníky jíst víc

00:15:52 nebo konzumovat zdravější jídla.

00:16:04 *Smysly žijí své vlastní životy, aniž si to často vůbec uvědomujeme.

00:16:10 Pracují vskrytu, aby optimalizovaly naše vnímání

00:16:14 okolního světa.

00:16:16 Mozek se ale někdy rozhodne jejich roli změnit

00:16:20 a začne je využívat jiným způsobem.

00:16:25 Dochází k tomu například v případě synestézie,

00:16:29 při níž se automaticky prolínají

00:16:33 nebo sdružují vjemy dvou nebo více smyslů.

00:16:36 Lidell Simpson neustále slyší ve své hlavě melodie.

00:16:41 Každý den.*

00:16:43 -Vždycky lidem říkám,

00:16:45 že jsem celý svůj život skoro úplně hluchý,

00:16:49 ale ticho jsem nikdy nepoznal.

00:16:52 Všechno, co vidím, čeho se dotknu, co ochutnám, co ucítím,

00:16:57 se mi překládá do zvuků.

00:16:59 *Lidell má zachovaných pouze pět procent sluchu,

00:17:04 díky intenzivní výuce řeči

00:17:07 se ale v mládí naučil dobře mluvit.*

00:17:11 -Když jdu tady po ulici...

00:17:13 moje oči všechno zaznamenávají, a všechno se to překládá do zvuků.

00:17:19 Jako tady ten couvající náklaďák...

00:17:23 Vidím jeho zadní světla, jak dělají péééé... (vysoký zvuk)

00:17:30 Podívám se na prapory vlající ve větru

00:17:33 a slyším uuaauuu... uuaauuu. (drnčivý, rytmický zvuk)

00:17:39 Když vidím, jak se točí támhle ta věc,

00:17:42 tak to zase dělá vu-vu-vu-vu-vu... (vysoký zvuk)

00:17:47 Nedá se to vypnout.

00:17:49 Můžete mi pustit za uchem tu nejhlasitější muziku,

00:17:53 a pořád budu slyšet všechny zvuky způsobené synestezií.

00:17:59 Dohromady je to takový jemný statický šum,

00:18:02 protože nevěnuju pozornost žádným detailům.

00:18:07 Můj mozek odfiltruje všechno, co je navíc,

00:18:11 všechny zbytečné informace.

00:18:17 *Profesor Jamie Ward se deset let zabývá

00:18:21 studiem smyslového vnímání při synestezii.

00:18:25 Jejích variant je tolik, že jeho výzkum nikdy neskončí.*

00:18:30 -Lidé se synestezií vnímají obyčejný svět

00:18:33 neobvyklými způsoby. Kdyby mě teď poslouchali,

00:18:36 tak pro některé bude mít každé moje slovo

00:18:39 svou vlastní specifickou barvu

00:18:42 a v jejich mysli zazáří jako konfeta.

00:18:45 Nebo se jim promítne na stránku, jako kdyby četli.

00:18:48 Jiní zase, když vidí pohybující se objekty,

00:18:52 tak slyší svištivé nebo šustivé zvuky.

00:18:55 Jsou to vjemy navíc a jsou připojené k těm,

00:18:58 které mají lidé normálně.

00:19:00 Jejich vnímání je vědomé, takže tito lidé je mohou popsat.

00:19:04 Objevují se automaticky, proto mají pocit,

00:19:07 že se nedají vypnout, nebo zapnout.

00:19:10 Když se podíváme na celkovou strukturu mozku osob se synestezií,

00:19:15 nezdá se, že by na něm bylo něco nenormálního.

00:19:18 Pokud jej ale podrobíte podrobnějšímu zkoumání,

00:19:22 zjistíte, že se v mnoha směrech liší.

00:19:24 U jedinců,

00:19:26 kteří mají dotykové vjemy vyvolané zrakem,

00:19:30 jsou oblasti pro hmat a zrak vzájemně propojené způsobem,

00:19:34 který u ostatních nenajdete. Mozkové oblasti,

00:19:37 které normálně propojené mezi sebou nejsou,

00:19:40 se u osob se synestezií spojily.

00:19:43 -Když se lidé dívají na film, slyší dialogy, slyší hudbu,

00:19:47 slyší zvukové efekty. Já to slyším stejně jako ostatní,

00:19:51 ale je tu ještě jedna vrstva navíc,

00:19:54 další dimenze zvuku, kterou při filmu vnímám.

00:19:58 -Většina lidí se synestezií nezaměňuje tyto vjemy

00:20:01 se skutečnými zvuky nebo se skutečnými dotyky.

00:20:05 Není ale jasné, jak jsou schopni je oddělit.

00:20:08 Je to možná tím, že osoby jako je Lidell,

00:20:11 vnímají synestezické zvuky podobně,

00:20:14 jako kdyby je slyšeli ve sluchátkách,

00:20:17 takže je nemohou lokalizovat v prostoru.

00:20:20 Na rozdíl například od letícího ptáka,

00:20:24 který se pohybuje konkrétním směrem.

00:20:27 To jim možná pomáhá je odlišovat.

00:20:29 *Na celém světě se setkáváme s určitou formou synestezie

00:20:33 asi u jednoho člověka z pětadvaceti.

00:20:36 Často o tom ale vůbec neví, protože mu to připadá přirozené.

00:20:41 Neobvyklé propojení dvou smyslů

00:20:43 může jít v některých případech tak daleko,

00:20:47 že dává vzniknout novým schopnostem.

00:20:50 Carolyn Hartová je masérka-terapeutka.

00:20:53 Fyzicky cítí bolesti svých pacientů

00:20:56 na stejném místě svého vlastního těla.

00:20:59 Tento vzácný stav se nazývá zrcadlová synestezie.*

00:21:03 -Když se na někoho dívám, jeho tělo cítím jako to svoje.

00:21:08 Může se třeba poškrábat na tváři a já to cítím na své tváři.

00:21:13 Když se někdo řízne do ruky, cítím to na své ruce.

00:21:18 Jsem jejich tělo, alespoň můj mozek si to myslí.

00:21:22 Protože cítím pohyby všech těch lidí okolo

00:21:26 a zároveň se musím soustředit, abych řídila,

00:21:30 tak to od mě vyžaduje značné úsilí.

00:21:34 Například támhle jde mladá paní s telefonem v ruce

00:21:39 a já to cítím. Cítím ho ve svých prstech.

00:21:43 I když s nimi nic nedělám, cítím, co dělají její prsty.

00:21:48 Mohlo by se říct, že můj zrak a vnímání mého těla

00:21:53 jsou jedno a totéž.

00:21:56 -Víme, že lidé se zrcadlovou synestézií

00:21:59 vnímají dotyky a bolesti jiných osob.

00:22:02 Jak ale cítí to, co tyto osoby cítí,

00:22:05 už tak jasné není, protože nevíme,

00:22:08 jestli například bolest, kterou zažívá Carolyn,

00:22:12 je úplně stejná jako bolest, kterou sleduje.

00:22:16 Žádná taková vědecká studie se neprováděla.

00:22:19 Víme ale, že jedinci se zrcadlovou synestézií

00:22:23 mají lepší schopnost rozlišovat dotykem,

00:22:26 takže například lépe najdou napnuté svaly.

00:22:30 *Díky zobrazovacím metodám,

00:22:32 které nám pomohly pochopit synestezii,

00:22:35 víme, že lidé jako Carolyn jsou obdařeni

00:22:39 výjimečnými smyslovými schopnostmi.*

00:22:42 -Když provádím léčebnou masáž, tak mi zrcadlová synestezie

00:22:46 pomáhá v diagnostice, protože díky ní jsem schopna

00:22:50 svými smysly toho víc vnímat, mám lépe vyvinutý smyslový aparát.

00:22:54 Tlačte! Tlačte! Výborně! Tlačte!

00:22:57 Dotek jiného těla je jako dotek mého těla,

00:23:00 a to mi pomáhá při práci.

00:23:02 Koukám, že některá místa podél jizvy nejsou moc pohyblivá.

00:23:06 Pracuji s pacientem, který se jmenuje Christopher

00:23:10 a má tak těžkou skoliózu,

00:23:12 že mu museli voperovat do zad kovové tyče.

00:23:15 A tyto tyče vedou podél celé páteře.

00:23:18 Vaši jizvu moc dobře znám.

00:23:21 Přesto pokaždé, když ji znovu spatřím,

00:23:24 tak mám pocit, že mi zády projede elektřina.

00:23:27 Je to legrační.

00:23:29 -Jasně.

00:23:31 -Když se dotknu jeho zad, cítím, jak mám ztuhlá a stažená záda.

00:23:35 Ten pocit je ale pro moji práci prospěšný,

00:23:39 protože když cítím tu ztuhlost, tak poznám,

00:23:42 kde má Christopher problém.

00:23:44 Cítím, jak máte pod svaly ty tyče. Pokaždé je tak jasně necítím,

00:23:49 ale dnes je vnímám zřetelně, přesně vím, kudy vedou.

00:23:53 Když se mu uvolní záda

00:23:55 a měkké tkáně začnou být lépe prohmatné,

00:23:59 moje vlastní záda přestanou bolet.

00:24:01 Teď uděláme malou změnu.

00:24:04 Trochu vám zatlačím na střední hýžďový sval.

00:24:07 To je ono... Výborně!

00:24:11 Zjistila jsem, že zrcadlová anestezie

00:24:15 mě více spojuje s ostatními lidmi.

00:24:19 Nemám problém se jich dotknout.

00:24:22 Jak se jmenujete?
-Michael. -Jak se máte?

00:24:24 Častokrát se mi stane,

00:24:26 že cítím jejich tělo, jako by bylo moje.

00:24:29 Tak proč bych nemohla k tomu člověku jít a obejmout ho,

00:24:33 nebo si s ním promluvit?

00:24:36 Bůh vám žehnej.

00:24:38 -Vám taky.

00:24:43 LIDELL:Můj svět je určitě bohatější, rozmanitější

00:24:48 a dává mi víc informací. To je zřejmě důvod,

00:24:52 proč lidé se synestezií bývají kreativnější,

00:24:56 protože vidí propojení mezi různými věcmi,

00:25:00 které normální lidé nevidí.

00:25:04 JAMIE:Zajímavé na osobách se synestezií je,

00:25:07 zvláště když se s nimi setkáte poprvé,

00:25:11 že vypadají jako úplně normální lidé.

00:25:14 Je to jen jiný způsob, jak být normální,

00:25:17 protože existuje víc způsobů, jak vnímat tento svět.

00:25:22 -Ticho? Nevím, co to je.

00:25:26 Ticho je něco, co nedokážu pochopit.

00:25:30 Pro mě by bylo ticho smrt.

00:25:34 *I když je lidský mozek mocný nástroj

00:25:37 a dokáže se úžasně přizpůsobit, má svoje hranice

00:25:42 a příval smyslových vjemů ho může zahltit.

00:25:46 Jednou z léčebných metod by mohlo být

00:25:50 využití signálů z hlubin našeho těla.

00:25:54 Tato myšlenka vzbuzuje mezi vědci stále větší zájem.*

00:26:01 -Když se podíváte na život v moderním světě,

00:26:05 stále jsme bombardováni ohromným množstvím

00:26:08 smyslových signálů přicházejících z okolního světa.

00:26:12 Příliv informací nepřestává ani na okamžik.

00:26:15 *Lékaři Sahib Khalsa a Justin Feinstein

00:26:18 studují pacienty, kteří trpí úzkostmi,

00:26:22 mají pocit odtržení od reality a celkově se necítí dobře.*

00:26:26 -Teď vás napojíme na všechny ty přístroje.

00:26:29 *Někteří trpí posttraumatickou stresovou poruchou nebo anorexií.*

00:26:34 -Dnes ráno jich bude víc. Jeden z nich je EKG monitor.

00:26:38 Ten vám bude měřit puls.

00:26:41 Představte si prostředí, ve kterém mozek

00:26:44 najednou přestane dostávat zrakové informace.

00:26:48 Není v něm žádné světlo, ani jediný foton.

00:26:52 A také do něj nepřicházejí z vnějšího světa

00:26:55 žádné zvukové signály. A žádný zápach, žádná chuť.

00:26:59 Tomuto my říkáme kouzelný balonek.

00:27:03 -Jasně.

00:27:05 -Když odstavíte stranou všechny externí smysly,

00:27:09 objeví se velmi bohatý vnitřní svět.

00:27:12 Vjemy vyvolané interocepcí.

00:27:15 Zařízení je synchronizované s monitorem srdečního rytmu.

00:27:20 *Výzkumní pracovníci nabízejí pacientům vypnutí smyslů,

00:27:25 oddechový čas pro mozek.*

00:27:28 -Připravili jsme pro tento účel speciální okrouhlý bazén,

00:27:33 ve kterém je třicet centimetrů vody.

00:27:36 A v této vodě jsme rozpustili tisíc kilogramů síranu hořečnatého,

00:27:42 tedy tunu epsomské soli.

00:27:52 Když hovoříme o vznášení, myslíme to doslova.

00:27:56 Ležíte na matraci tvořené vodou

00:27:59 a svým způsobem se propojujete se svým okolím.

00:28:04 Máte pocit, že vaše vnější tělo ztrácí svoje hranice.

00:28:12 Dechová frekvence se značně zpomalila.

00:28:15 -Interocepce je způsob, kterým mozek vnímá stav těla.

00:28:19 Jeho vnitřku. Je moje tělo v pořádku?

00:28:22 Neděje se v něm něco, co by mě mohlo ohrozit?

00:28:25 Existuje spousta smyslových signálů,

00:28:28 ke kterým má mozek přístup. Například signály,

00:28:31 které ho informují o srdečním rytmu.

00:28:34 Signály přicházející z plic, z trávicího systému,

00:28:38 z močového měchýře, z ledvin. Jsme přesvědčeni,

00:28:41 že pro každý druh těchto signálů z vnitřního prostředí

00:28:45 existují specifické receptory a dráhy,

00:28:48 díky nimž je mozek schopen tyto informace vnímat

00:28:52 a vyhodnocovat.

00:28:56 ŽENA:Kde jste během této hodiny cítil bušení srdce.

00:29:01 -Hlavně jsem cítil kručení v břiše.

00:29:03 Nejvíc jsem je cítil v uších... a v hlavě.

00:29:06 A také vzadu, v krku.

00:29:08 *Po vznášení v bazénu udávají všichni pacienti

00:29:11 pocit navázání kontaktu se svým tělem.

00:29:14 Se svým vnitřním světem.*

00:29:17 -Chceme zjistit,

00:29:19 jakým způsobem mozek vnímá tyto vnitřní změny,

00:29:23 abychom lépe poznali dráhy, po kterých signály putují,

00:29:27 a jak dochází k jejich narušení při poruchách duševního zdraví.

00:29:33 -Kde jste poslední hodinu vnímal pocity spojené s dýcháním?

00:29:38 JUSTIN:Vezměte si lidi trpící extrémní úzkostí,

00:29:41 která je často způsobena vjemy pocházejícími z vnitřku těla,

00:29:45 činnosti srdce, dýchání. Mám například pacienty,

00:29:49 kteří přijdou na pohotovost a řeknou:

00:29:52 "Mám infarkt, myslím, že umírám." Pak se ukáže,

00:29:56 že se jednalo o panickou ataku. Tedy otázku psychiky.

00:30:00 Vznášení v našem bazénu jim umožňuje

00:30:04 vnímat jejich vnitřní pocity, cítit tlukot srdce,

00:30:07 vnímat své dýchání, to všechno ale v situaci,

00:30:11 kdy mají kompletně uvolněný nervový systém.

00:30:14 *Proč u pacientů tato léčba zabírá? A co se přitom děje v mozku?

00:30:19 Doktor Khalsa a doktor Feinstein se pokoušejí najít odpovědi

00:30:24 pomocí vyšetření mozku na magnetické rezonanci.*

00:30:28 -Jako psychiatr mám hlavně zájem na vývoji nástrojů

00:30:32 a způsobů léčby,

00:30:34 která by pacientům pomohla rozlišovat

00:30:38 vnější signály od šumu

00:30:41 vznikajícího v jejich těle a v jejich mysli.

00:30:45 Lidem, kteří trpí tím, že se cítí uvězněni ve svém těle,

00:30:50 to může přinést úlevu,

00:30:52 a mohou vést zdravější a produktivnější život.

00:30:57 *Kdybychom dokázali přimět mozek, aby se více soustředil na vjemy

00:31:03 získané vnějšími a vnitřními smysly

00:31:06 a lépe je zpracoval, zlepšilo by se naše vnímání světa?

00:31:11 Dokázali bychom toho víc?

00:31:14 Erik Weihenmayer zdolal nejvyšší hory

00:31:18 na všech kontinentech včetně Mount Everestu.

00:31:22 Takových lidí není mnoho. Erik je ale první člověk,

00:31:27 který to dokázal bez pomoci svých očí.

00:31:30 Je totiž slepý.*

00:31:33 -Oslepl jsem v důsledku velmi vzácného očního onemocnění.

00:31:37 Bylo mi tehdy čtrnáct let. Stalo se to

00:31:40 týden před nástupem do prvního ročníku střední školy.

00:31:45 Musel jsem najít způsoby, jak získávat informace

00:31:48 ze svého okolí pomocí dalších smyslů,

00:31:52 a také se znovu naučit vnímat krásu tohoto světa.

00:31:56 Nebylo to žádné prozření, které by mě přimělo,

00:32:00 že mám používat jiné smysly.

00:32:03 Jen jsem prostě chtěl vyrazit ven, zkoumat okolní svět a žít.

00:32:09 *Erik rád jezdí na kajaku, věnuje se paraglidingu,

00:32:13 leze po horách, chodí na túry, jezdí na kole a lyžuje.

00:32:17 Zkouší všechno možné.*

00:32:20 -Chtěl jsem lézt po horách, chtěl jsem jezdit na kajaku,

00:32:24 chtěl jsem zažít dobrodružství. Posledních třicet let

00:32:29 jsem svůj život zasvětil hlavně horolezectví.

00:32:33 *V roce 2001 se Erikovi splnil sen,

00:32:36 když vystoupil na vrchol Mount Everestu.*

00:32:43 -Až dojedeme na konec téhle silnice,

00:32:47 zahněte doleva na Tarmagen.

00:32:50 -Doleva na Tarmagen?
-Tudy je to kratší.

00:32:54 *Lézt nahoru s Erikem je zážitek.

00:32:57 Nevidí, kam šlape, a tak se spoléhá na svůj sluch.*

00:33:02 -Vpravo je stromek a vlevo je kámen.

00:33:05 -Co jsem dokázal, se mi podařilo jen proto,

00:33:09 že jsem byl v kondici a moje smysly dobře fungovaly.

00:33:14 Správná příprava je všechno.

00:33:17 -Jsou tu dobré kamenité schody.

00:33:21 Pozor na strom tady nad námi.

00:33:24 -Díky.
-Není zač.

00:33:26 -Když jsem na horách, vnímám každý kámen,

00:33:29 každé místo, na které šlápnu.

00:33:32 Nemůžu použít oči, abych mohl dát nohu přesně tam,

00:33:37 kam by mě zrak navedl.

00:33:41 -Tady je to trochu strmé, tak se drž víc vpravo.

00:33:45 Výborně.

00:33:47 -Proto je to pro mě o to víc namáhavé.

00:33:51 -Tak a jsme tady.
-Ahoj!

00:33:53 -Teď bude menší plošinka.
-Jo.

00:33:56 -Teď to jde mírně dolů. A jsme pod stěnou.

00:33:59 -Jo, slyším to.
-Stojíme přímo pod ní.

00:34:02 Výstupová trasa vede vpravo. Musím tě ale jistit.

00:34:06 Je tam moc hezká skalní římsa.

00:34:09 -Tak se jdu připravit.
-Výborně!

00:34:25 Jistím tě.

00:34:27 -Dobře. Jdu nahoru.

00:34:30 -Můžeš.

00:34:33 -Lezení se skládá z překonávání malých úseků.

00:34:37 Aby se vám to podařilo, musíte zaujímat různé pozice,

00:34:41 které jsou někdy hodně krkolomné.

00:34:45 -Levou nohu nahoru. Výborně! Dobrá práce.

00:34:49 -Někdy nevím, kudy přesně dál.

00:34:51 Tak se zastavím a pátrám kolem sebe,

00:34:54 abych si udělal představu, jak to vypadá.

00:34:56 Když je tam řada puklin, tak si říkám,

00:34:59 že by tam mohl být další chyt.

00:35:02 -Teď jdi pravou nohou nahoru. Jo, jsi tam.

00:35:06 -Sáhnu rukou nahoru a snažím se ten chyt nahmatat.

00:35:10 A pak zase musím pátrat dál.

00:35:13 -Výborně!

00:35:15 Dobrá práce, Eriku! Dobrá práce.

00:35:18 Jedna věc, kterou Erik dělá

00:35:20 a ze které by se mohli poučit jiní horolezci, je,

00:35:24 že když objeví nějaký chyt nebo stup,

00:35:27 i kdyby byl sebenepatrnější, tak se dál nerozmýšlí a jde po něm.

00:35:32 To je u horolezce celkem unikátní.

00:35:36 Ano, to je ono.

00:35:38 Fajn. A teď dej pravou nohu víc doprava.

00:35:41 -Jo. Už je to dobrý.

00:35:43 Když jste slepí, nemáte oči, na které byste se mohli spolehnout.

00:35:48 Proto se musíte soustředit na jiné věci.

00:35:51 To je proces,

00:35:53 při kterém se v mém mozku budují nová spojení.

00:35:57 -To je ono!

00:35:59 -Nechci říkat,

00:36:01 že jsem si tím vybudoval nějaké nadpřirozené smysly,

00:36:06 ale opravdu vnímám věci jinak.

00:36:09 Prostě jsem soustředěný na jiné věci.

00:36:12 To je asi to nejjednodušší vysvětlení.

00:36:16 Zrak není v očích, to je jen hardware.

00:36:20 Zrak je ve vašem mozku a já využívám všechny svoje smysly,

00:36:25 abych získal ty správné informace.

00:36:29 HLAS Z MOBILU:Probíhá čtení... Bio omáčka z rajčat a bazalky.

00:36:34 -Můj mozek zpracuje příslušné zvuky společně s chutěmi a vůněmi

00:36:39 a na základě těchto informací složí vizuální obraz.

00:36:44 Po určité době se ze všech smyslů

00:36:48 vytvoří něco jako symfonický orchestr,

00:36:52 takže o nich přestanete uvažovat jako o jednotlivých nástrojích.

00:36:56 *Je nutné se naučit propojit všechny smysly tak,

00:37:00 aby správným způsobem spolupracovaly.*

00:37:04 -Začneš na tomhle panelu.

00:37:06 Musíš zjistit, jak se dostaneš odsud... sem.

00:37:10 -Dobře.
-Já to tak dělám.

00:37:12 *Erik se rozhodl o svůj talent a poznatky podělit s ostatními.

00:37:16 Založil proto nadaci Bez hranic,

00:37:18 která nabízí podporu každému, kdo si chce splnit své sny.*

00:37:22 -Potkal jsem mnoho lidí, které to zlomilo.

00:37:25 Kteří žili ve tmě a nevěděli, jak se z toho dostat.

00:37:29 Nadace Bez hranic učí zájemce,

00:37:31 jak využít prostředky a schopnosti, které mají,

00:37:35 aby se dostali tak daleko, kam až mohou.

00:37:37 *Nadace Bez hranic

00:37:40 pomáhá každý rok deseti tisícům lidí

00:37:43 rozvíjet svůj vlastní způsob vnímání světa.*

00:37:46 -Mnozí lidé, se kterými pracujeme v rámci naší nadace,

00:37:50 touží žít naplno. Cítí, že se jim to nedaří,

00:37:54 proto potřebují něco jako katalyzátor.

00:37:57 Malou podporu,

00:37:59 která jim pomůže dostat se z toho vězení ven.

00:38:02 *Erikovo poselství je prosté.

00:38:05 Když vám chybí jeden smysl, neznamená to konec světa.

00:38:09 Otevírá to dokonce nové možnosti.

00:38:14 S jeho přístupem se seznámila i Mandy Harveyová

00:38:19 a vzala si ho k srdci.

00:38:21 Stala se z ní vynikající zpěvačka, přestože je úplně hluchá.*

00:38:26 -Zkouška: Raz, dva, tři...

00:38:29 Teď vám ukážu, jak to máme připravené na koncert.

00:38:32 Jak můžete vidět, bubny jsou na vyvýšeném podstavci.

00:38:36 Je to proto, že jejich vibrace jsou tak silné,

00:38:39 že by všechno přehlušily.

00:38:42 Z toho důvodu je nutné, aby byly izolované od podlahy,

00:38:46 aby nepřebíjely vibrace, které se snažím zachytit.

00:38:49 Klavírista je vedoucí skupiny. Sedí na tomto místě,

00:38:54 aby mohl mít dobrou zrakovou komunikaci

00:38:57 se všemi ostatními. Na něj se dívám ze všech nejvíc.

00:39:01 Nebo to udělám tak, že si sem dám ruku.

00:39:04 Dokonce i teď, když ladí, tak to cítím.

00:39:08 Basu mám hned za zády,

00:39:10 protože vydává velice silné a hluboké vibrace,

00:39:13 které vnímám tak,

00:39:15 jako by nahrazovaly tlukot mého srdce.

00:39:18 Já se po celou dobu pohybuji podle rytmu,

00:39:21 takže se jej dokážu lépe držet.

00:39:24 Nemá to nic společného s tancováním,

00:39:27 jen se tím snažím udržet rytmus.

00:39:30 PIANISTA:Tak jo. Začneme s písničkou Don't Let Go.

00:39:34 -Standing on the edge I feel Im falling

00:39:40 Its a moment where everything will change...

00:39:45 *Mandy měla v plánu stát se učitelkou hudby,

00:39:49 ale v osmnácti letech přišla

00:39:52 v důsledku degenerativního onemocnění o sluch.*

00:39:57 -Byla jsem tehdy přesvědčená,

00:39:59 že můžu dělat hudbu, jen když budu slyšet.

00:40:03 Že je to ten nejdůležitější smysl.

00:40:06 Teď už ale vím, že nejde o to, jak písničku slyšíte,

00:40:11 ale jak ji prožíváte.

00:40:13 Jak prožíváte emoce, které jsou s ní spojené.

00:40:17 Musíte vnímat všechna slova textu a to, co sdělují.

00:40:21 Cítit píseň tak, že se stane vaší součástí.

00:40:27 Oh, dont let go, Dont let go, oh-oh

00:40:31 Just hold my hand right now Oh, dont let go,

00:40:36 Just hold my hand right now Oh, dont let go,

00:40:41 Dont let go Dont let go

00:40:59 *Otec ji ve zpívání vždy podporoval,

00:41:03 bez ohledu na její hluchotu.*

00:41:06 -Nesmírně důležitou součástí jejího poznávání světa

00:41:11 je schopnost, kterou si sama vyvinula

00:41:15 a která jí umožňuje vnímat, co se děje kolem ní.

00:41:19 Je schopna to vycítit.

00:41:22 Rozpoznává vibrace, jejich různé variace,

00:41:25 a podle nich je schopna určit i výšku tónu.

00:41:30 *Mandy si vypracovala unikátní pěveckou techniku.

00:41:34 Když zpívá, je soustředěná na vibrace svých hlasivek.*

00:41:39 -Před rozezpíváním vždy používám ladičku s displejem,

00:41:44 abych viděla, jaké tóny vydávám.

00:41:47 Udělám třeba hůůů...

00:41:52 Sleduji přitom displej,

00:41:54 na kterém se ukáže, jak vysoko jsem.

00:41:58 A potom si přiložím ruku na krk

00:42:01 a snažím se vnímat ty nejsilnější vibrace.

00:42:05 Pak si projedu nějaké stupnice,

00:42:09 a přitom cítím, jak se ty vibrace mění,

00:42:12 jak se přemísťují a jak jsou cítit jednotlivé tóny,

00:42:17 které rozechvívají hrudník a nosní dutinu.

00:42:32 Všechno je to založené na hmatu, na memorování a na svalech.

00:43:02 Děkuji.

00:43:05 *Ve dvanáctém ročníku soutěže Amerika má talent

00:43:08 se Mandy Harveyová umístila na pátém místě

00:43:12 a pravidelně jezdí na koncertní šňůry

00:43:15 po Spojených státech, Kanadě a Evropě.

00:43:18 Zpívá, hraje na piano a ukulele a skládá své vlastní písně.*

00:43:23 -Už zpívat píseň, kterou jsem nikdy neslyšela,

00:43:26 ale ostatní lidé říkají, že je dobrá, je zvláštní.

00:43:30 Ale ještě zvláštnější je zpívat píseň,

00:43:33 kterou ještě nikdo nikdy neslyšel.

00:43:36 MODERÁTOR:Příběh Mandy je inspirací pro miliony lidí.

00:43:40 Přestože přišla o sluch, zpívá a skládá písně.

00:43:44 Podle mého názoru je chodící zázrak.

00:43:48 -Když jsem poprvé slyšel Mandin příběh, neuměl jsem

00:43:51 si představit, jak je to možné.

00:43:54 A pořád nechápu, že dokáže zpívat

00:43:57 a naprosto přesně trefit všechny tóny.

00:44:00 -Vítáme na tomto pódiu Mandy Harveyovou.

00:44:04 Prosím ten nejsrdečnější potlesk! POTLESK, NADŠENÉ PÍSKÁNÍ

00:44:36 -Má opravdu nádherný hlas, který v člověku probouzí emoce.

00:44:41 Je to dar, a my bychom ji měli maximálně podporovat,

00:44:46 protože přináší lidem spoustu radosti.

00:45:02 -Zjistil jsem, že tu hudbu měla v sobě.

00:45:05 Že to není nic zvnějšku.

00:45:08 Že je to v ní, uvnitř.

00:45:11 A musím přiznat,

00:45:14 že dokonce i po tolika letech je to něco,

00:45:18 co mě stále ohromuje.

00:45:27 -Sama sebe neslyším, takže nemůžu posoudit,

00:45:32 jestli jsem dobrá, nebo špatná.

00:45:35 Nebo jestli je někdo lepší, než jsem já.

00:45:39 Nemůžu si říct, že tohle nebo tohle dělám špatně.

00:45:44 Prostě zpívám.

00:45:47 Je to zážitek,

00:45:49 který mě v mém životě nejvíc osvobozuje.

00:45:56 *Smysly zásadním způsobem ovlivňují naši osobnost

00:46:01 a propojují nás s ostatními lidmi.

00:46:04 Na našem životě je krásné,

00:46:07 že neexistuje jen jeden způsob vnímání světa,

00:46:11 ale je jich nespočet.

00:46:14 Lidský mozek je neobyčejně přizpůsobivý.

00:46:18 A v těch nejtěžších situacích je často schopen vyvinout

00:46:23 až neuvěřitelné schopnosti.

00:46:26 Vědci dnes posuzují význam a potenciál lidských smyslů.

00:46:31 Zkoumají naši chuť, čich, hmat, zrak, sluch,

00:46:35 a dokonce i schopnost vnímat svůj vnitřní svět.

00:46:39 Měří jejich přesnost a výkonnost.

00:46:43 Učíme se je lépe poznat

00:46:45 a jak je možné ještě víc využít jejich možnosti.

00:46:50 Jaká bude budoucnost našich smyslů? Vyjádřeno jedním slovem?*

00:46:55 -Jedním slovem...
-To je dobrá otázka.

00:46:59 -Jedním slovem?
-Pestrá.

00:47:02 -Úžasná!
-Propojení.

00:47:06 -Nevím, jestli to vyjádřím jedním slovem. Myslím, že...

00:47:10 -Nádherná.
-Rozšiřující mysl.

00:47:13 To ale není jedno slovo. Chachacha...

00:47:16 -Ovlivní ji technika, a možná i biologie.

00:47:19 -Korespondence.
-Interocepse.

00:47:22 -Interocepse.

00:47:25 -Já nevím! Já nevím.

00:47:30 Skryté titulky: Lenka Borková Česká televize 2020