Pohádka o kouzelnické dcerce, která zatoužila poznat lidský svět (1988). Hrají: letošní jubilantka M. Pleštilová, M. Vladyka, K. Heřmánek, Z. Hadrbolcová, U. Kluková a další. Scénář M. Kristenová. Kamera F. Procházka. Režie V. Karlík
00:01:11 ZPÍVÁ: Prachy, bez nich nejsi nic.
00:01:18 Prachy, to je sen kloboučnic.
00:01:26 Hezky je ukládej a opatruj.
00:01:32 Máš-li prachy, celý svět je tvůj.
00:01:47 Kdo má prachy, tak všechno může chtít.
00:01:54 Pro tyhle prachy mi stojí za to žít.
00:02:02 Jenom je pohladím a poskládám a uložím.
00:02:09 Klepu se strachy, prachy jsou pro mě vším.
00:02:17 Bankovky mi šustí a mince cinkají.
00:02:24 V krabici, než usnu, mi krásně zpívají.
00:02:31 Song o jejich kráse, že jich nikdy není moc.
00:02:39 A mně potom zdá se o nich celou noc.
00:03:05 Tak...
00:03:22 Co s tou televizí zase je?
00:03:27 11. pokus. Kdy už tě napadne, že to je v alfa-modulu?!
00:03:37 Ale má výdrž, ten můj človíček.
00:03:42 HLAS V TV: Poldo, co se děje?! Ani v noci není klid!
00:03:48 Tetička. Ta nepochopí lidského génia.
00:03:55 Mé nádobí!
00:03:59 -Poldo!
-Vždycky to bouchne ve 3. stupni.
00:04:05 -Chyba bude v gama-modulu.
-Tak tebe zlobí modul?
00:04:12 A mě zase zlobí, že se nevyspím! Pořád tu něco čmoudí a vybuchuje!
00:04:21 Hermíno, tvůj synovec je vynálezce a jde o pokrok...
00:04:27 Jaký vynálezce?! Cos vynalezl? Jen samé nesmysly!
00:04:35 Leštidlo na parkety, které lepilo.
00:04:39 Prací prášek, po kterém se prádlo sráželo.
00:04:45 Hermíno, jednu šanci! Dej mi ještě poslední šanci!
00:04:51 -Vynalézám něco ohromného!
-Ne!
00:04:54 -Oba budeme slavní!
-Ne!! Ticho!
00:04:58 Já se chci vyspat a mít střechu nad hlavou.
00:05:03 -Co je to?
-To je Kippův přístroj.
00:05:08 -Je vzácný?
-Ano, velice.
00:05:11 -A ta baňka je vzácná? Ano, také.
00:05:16 Velmi roztomilé... Krásná baňka.
00:05:26 Tak! A od zítřka pracuješ v salóně.
00:05:32 Začneš se živit poctivou prací.
00:05:36 Tvůj otec říkával, že si s tebou užiju, až tu nebude.
00:05:43 Copak já se o něco prosím? Dej mi můj díl dědictví a já půjdu!
00:05:50 Koupím si knihy, zajdu za učenci, pojedu na chemický kongres...
00:05:58 Chudinko, nemáš ani floka!
00:06:04 -Jak to? Táta mi odkázal peníze!
-Ale prosím tě!
00:06:11 To máš asi z těch svých chemikálií.
00:06:15 Vlezly ti na mozek. Tvůj táta zemřel úplně chudý.
00:06:22 Jen mé pracovitosti vděčíš za to, že máš co jíst a kde bydlet.
00:06:30 A s pokusy je konec. V 7 ráno nástup v salonu. S luxem!
00:06:37 A jestli ne, zavřu tě do sklepa. A na dlouho!
00:06:43 Alespoň 1 pokus...
00:06:57 ZPÍVÁ: K životu tak málo stačí, trochu vzduchu a slunce svit.
00:07:05 Někdo má, co hrdlo ráčí a někdo ani vlastní byt.
00:07:14 Ten, co má vše, si zoufá za štěstí vyměnil by blahobyt.
00:07:23 A chudák chudý doufá a snaží se to pochopit.
00:07:32 K životu tak málo stačí, trochu vzduchu a v duši klid.
00:07:58 Můj svět, to jsou mé baňky a jmenuje se: chemie.
00:08:07 Já vynalezl neviditelné kaňky, které nikdo nesmyje.
00:08:15 V mé hlavě víří dlouhé vzorce a zcela nové formulky.
00:08:24 Smíchám je a nadělám z nich porce a malé modré pilulky.
00:08:33 Po nich budeš štěstím skákat, až si koupím nové křivulky.
00:08:42 Kdybych měl lístek na vlak, odjel bych někam daleko.
00:08:50 Jenže má kapsa je prázdná, jen trochu vzduchu, tak je to.
00:09:01 Tak naskoč, ty kráme jeden!
00:09:08 -Kló, to patřilo mně?
-Ty nespíš, táto?
00:09:14 Kolikrát jsem ti říkal, abys mi neříkala táto!
00:09:20 To jsou hloupé lidské zvyky.
00:09:24 -Velký Šarivari to nesnáší.
-Promiň, Evalde.
00:09:29 No vidíš, to je lepší.
00:09:33 -Ty si chceš číst?
-Snad ti to nevadí?
00:09:38 -Ne. Knihy se mi líbí.
-Já vím. Kožené vazby.
00:09:45 Ale co je uvnitř, to tě nezajímá.
00:09:49 Kló, pro koho myslíš, že jsem shromáždil tuto...
00:09:54 Knihovnu, kterou nám závidí sám Šarivari.
00:09:59 -Pro mě, že?
-No jistě. Chci, aby má dcera...
00:10:04 Pozor, Evalde! Zatahuješ sem lidské zvyky.
00:10:10 -Jakápak dcera?
-Chtěl jsem říci, že...
00:10:16 Byl bych rád, aby z tebe byla vzdělaná kouzelnice.
00:10:22 Podívej, tolik krásných knih. Tady: Mizení předmětů.
00:10:31 Splnitelnost nesplnitelných přání.
00:10:35 Pojednání o létajících kobercích, košťatech a jiných prostředcích.
00:10:46 Kló, proč nečteš?
00:10:49 Ustavičně civíš do světa těch hloupých lidí.
00:10:56 -Neurážej je!
-Promiň, ale jsem spravedlivý.
00:11:03 -Lidé jsou omezení a hloupí.
-Ne všichni.
00:11:10 Někteří by si zaslužili štěstí a přitom trpí.
00:11:16 A my jim máme pomáhat.
00:11:20 Na posledním kongresu to jasně řekl sám Šarivari.
00:11:27 No jasně, že jasně... Kupodivu. Ale myslel to úplně jinak.
00:11:37 -Vždycky všechno překroutíš.
-Mám to zapsané!
00:11:42 -Rozhodla jsem se lidem pomáhat.
-Tomu Mendělejevovi, že?
00:11:49 -Komu?
-Ach, ta nevzdělanost!
00:11:55 Až začneš, dej mi vědět. Bude to zajímavé.
00:12:03 Začnu hned, Evalde.
00:12:06 Pomůžeš mi trošičku? Jen mi ukaž, jak se k lidem dostanu.
00:12:14 Ale Kló, když má mladá, vzdělaná kouzelnice takový cíl,...
00:12:21 ...jistě také ví, jak ho dosáhnout, že?
00:12:27 Přece nechceš, aby tě poučoval takový starý kouzelník, jako já.
00:12:36 Já doufám, že se ti to podaří.
00:12:42 A nyní odcházím do své poste... tedy do své pracovny.
00:12:54 -Dobrou noc, Kló.
-Dobrou noc.
00:13:00 Já to dokážu! Ještě se budeš divit!
00:13:15 Tajná řeč slangová. Jo.
00:13:25 Chci-ngi by-ngý-t u-ngu ně-nge-j.
00:13:48 No tohle? Přeci jen má v žilách kouzelnickou krev.
00:14:00 I když žádný kouzelník z nebe nespadl.
00:14:09 -Mohná by fvestky...
-Cože, Hermíno?
00:14:15 Pardon! Že by vám modré švestky šly lépe k pleti, paní Trhlá.
00:14:24 -Myslíte?
-Jenže jsou drahé.
00:14:29 To mi nevadí, ať to stojí, co to stojí!
00:14:34 -Ovocný ráj!
-Cože?
00:14:37 Nazveme tento model "Ovocný ráj".
00:14:42 Já omdlím! Ano! Hlavně když mi ho dámy budou závidět.
00:14:52 -Hned připravím účet.
-Ano.
00:15:17 Poldo! Vypni lux a přines švestky!
00:15:22 Copak?
00:15:26 Ó... Ovocný ráj...
00:15:37 -Dobrý den.
-Dobrý. Co si přejete?
00:15:41 -Ucházím se o to místo? O jaké?
00:15:45 Místo pomocnice, jak inzerujete ve výloze.
00:15:51 Ale já nic neinzeruji. Koukej mazat, strašidlo!
00:15:57 Snad byste ji mohla vzít, než si vydělá na boty.
00:16:09 Díky, táto... Evalde!
00:16:13 A tady jsou má doporučení.
00:16:18 -Je to mé písmo. -Je.
-Tomu nerozumím.
00:16:23 -Já žádnou pomocnici nepotřebuji. Stačím si sama. -Dovolíte?
00:16:46 Ovocný ráj! To je ohromné. Šikovná! Já bych ji brala.
00:16:54 S tímhle nemehlem nevystačíte.
00:17:01 Protože....
00:17:03 HRAJE HUDBA.
00:17:14 -Čím se lidem zavděčíš?
-Úslužností
00:17:19 -A čím smutek vyléčíš?
-Veselostí.
00:17:24 A to vše, jak víš, dělá živnost živností.
00:17:35 -Kdo si toho nevšímá...
-Má v hlavě brouky.
00:17:40 -Chodí jen a nevnímá...
-Ani jarní louky.
00:17:45 Neví, na co hlavu má, no přece na klobouky!
00:17:55 Když můžeš málo, připomínáš nulu kdo by tady stál o samotu a smůlu?
00:18:06 Kdo se dívá spatra když dělá obchod a nezná bratra, ať si dá odchod!
00:18:17 -Vezměte ji na zkoušku.
-Mám i zkušenosti.
00:18:22 -Proč se červenáš?
-To od radosti.
00:18:27 Mládí, jak víš, má své přednosti.
00:19:01 No, zkusit bych to s ní mohla.
00:19:21 -Zkazila jste mi pokus, slečno!
-Já? Chtěla jsem vám pomoci.
00:19:28 Vy mně? Chemie nejsou klobouky!
00:19:35 -Opusťte tuto místnost.
-Jste nezdvořilý na hosty.
00:19:41 Já vás nezval. A tiše, nebo přijde Hermína!
00:19:48 Tak ať. Já se jí nebojím, jako vy.
00:19:52 Bojíte se požádat tetu o to, co vám náleží a necháte se týrat.
00:20:00 Moc si dovolujete. Prosím, zde jsou dveře.
00:20:05 -Takže nechcete pomoci?
-Vy mě bavíte!
00:20:21 -Co je zas tohle?
-Odborná literatura.
00:20:26 Spíše odporná. Ještě mi to tu umažete.
00:20:31 Já vám chtěla pomoci, vy jste to odmítl. Urazil jste mě.
00:20:38 -Už vám to nenabídnu.
-No dobře. -Nesmějte se!
00:20:44 Beze mne ten nesmyslný elixír štěstí neuděláte.
00:20:51 -Počkejte! -Co?
-Proč? -Co proč?
00:20:55 Proč nesmyslný? Proč?!
00:20:59 Kdyby to bylo tak jednoduché, byli by všichni šťastni.
00:21:06 Takže by nikdy nebyli nešťastní a nevěděli by ani, co to je.
00:21:12 A kdo neví, co je neštěstí, neví ani, co je štěstí.
00:21:20 -Vy myslíte...
-Přemýšlejte o tom. Dobrou noc!
00:21:33 Počkejte! Co to bylo? Haló, slečno!!
00:21:38 To je proti všem zákonům! Slečno!
00:21:45 HRAJE HUDBA.
00:22:03 Paní Pyšná chce višně dokola až po krempu.
00:22:08 Už vidím jak v tom chodí v létě po kempu.
00:22:25 Paní Hrozná chce hrozny na klobouk na večer.
00:22:30 Jednu štětku, jednu švestku a 5 pavích per.
00:22:37 Klobouky na každou hlavu vyrobené z kompotu.
00:22:42 Ty v tom lítáš, já plavu, to patří k životu.
00:22:47 Zvládneme to hravě, nejednáme bezhlavě.
00:22:52 O co míň máš v hlavě, o to víc měj na hlavě.
00:23:06 Máme málo třešní, ale to se zařídí.
00:23:11 Dáme hustý závoj, ať to nikdo nevidí.
00:23:16 Klobouk každou zkrásní, dáme růže na dýnko.
00:23:21 4 mašle, velký knoflík, dělej, Klotýnko!
00:23:28 Z nejjemnějších krajek vytvoříme kapradí.
00:23:33 Klobouk bude drahý ale vám to nevadí.
00:23:38 Jedna hlava je ovál, druhá kulatá.
00:23:42 Pod klobouk se schová ušatá i plešatá.
00:23:50 Klobouky na každou hlavu vyrobené z kompotu.
00:23:54 Ty v tom lítáš, já plavu, to patří k životu.
00:23:59 Zvládneme to hravě, nejednáme bezhlavě.
00:24:04 O co míň máš v hlavě, o to víc měj na hlavě.
00:24:18 Dámy, vaše klobouky!
00:24:22 -Budu potřebovat model k moři.
-Já na křtiny.
00:24:28 -Já na svatbu.
-A já... -Jen tak!
00:24:34 Dámy, jsme tu pro vás! Vaše spokojenost, můj cíl.
00:24:43 Tak a je to. Poldo!! Klotýnko, vypadni!
00:24:52 -Volalas mě?
-Ano. Naval peníze!
00:24:58 -Vždyť víš, že žádné nemám.
-Poldo, neprovokuj.
00:25:04 -Byl jsi přece doručit klobouk!
-Aha! Dal jsem jí ho jako dárek.
00:25:12 -Zrovna dnes měla narozeniny.
-Ne! Děláš si legraci?
00:25:18 Tys utratil mé peníze za nějaké ty chemikálie, co?!
00:25:28 -Byl to dárek...
-Já tě roztrhnu jako hada!
00:25:34 -Moje peníze! -Tak dost!
-Ty se do toho nepleť!
00:25:39 A-nga-ť je-nge z ní-ngi slo-ngo-up!
00:25:44 Hermínko, opravdu jsem jí ho dal...
00:25:54 Hermíno...
00:26:02 -Co jste to udělala?
-Umlátila by vás k smrti.
00:26:08 -Ale je to moje příbuzná. Jak teď vypadá? -Jako živá.
00:26:19 Já vás žádám, abyste ji ihned uvedla do původního stavu!
00:26:26 -Dobře. Chtěla jsem vám pomoci.
-Já o to nestojím.
00:26:37 -Hermíno, představ si...
-Zavřu tě do sklepa! Bez jídla!
00:26:46 -Hermíno...!
-Tam nenaděláš žádnou škodu.
00:26:54 -Co tu stojíš? Mazej!
-Lidé jsou zvláštní bytosti.
00:27:08 Evalde, prosím. Já vím, že mě slyšíš.
00:27:14 Vezmi si mě zpátky. On o mou pomoc nestojí.
00:27:21 Jak se mám vrátit zpátky? Slibuji, že začnu číst, studovat.
00:27:30 Tak Evalde! Přce mě nenecháš se trápit.
00:27:40 To víš. Ty zavoláš a já abych se přetrhl.
00:27:45 Kdepak, Klo. Já tě včas varoval.
00:28:46 Aha!
00:29:10 Člověk je jinačí, nežli jsem já.
00:29:17 Má v srdci bodláčí, pokud srdce vůbec má.
00:29:22 Už vím, co je být nešťastná a nezvaná jak stesk.
00:29:29 Jsem zamilovaná a přece z očí ztrácím lesk.
00:29:34 Zbývají mi jen pilulky štěstí.
00:29:40 Zbývají mi jen pilulky štěstí.
00:29:46 Zbývají mi jen pilulky štěstí.
00:30:05 Do tresti z červánků přidám měsíční svit.
00:30:11 A tuhle směsici nechám chvíli povařit.
00:30:17 Už nemám, co bych ztratila, jen své prokletí a žal.
00:30:23 Jen ať si odletí ode mne někam dál.
00:30:30 Zbývají mi jen pilulky štěstí.
00:30:35 Zbývají mi jen pilulky štěstí.
00:30:41 Zbývají mi jen pilulky štěstí.
00:30:48 Lidé polykají pilulky své nevšímavosti a zla.
00:30:54 A kapky starostí... jak bych jen vyvázla?
00:31:00 Zbývají mi jen pilulky štěstí.
00:31:05 Zbývají mi jen pilulky štěstí.
00:31:11 Zbývají mi jen pilulky štěstí.
00:31:24 -Evalde! Tys přišel!
-Ale, no tak.
00:31:29 -A jak ti to sluší!
-Že?
00:31:33 Přišel, ale ne pro tebe. Jdu si pro své knihy.
00:31:39 -A co já?
-Tebe jsem včas varoval.
00:31:44 Sama ses do toho dostala, tak si také sama pomoz.
00:31:51 -Taky že ano.
-HERMÍNA: Klotyldo! Kde se flákáš?!
00:31:58 Přijdu zítra pro své knihy!
00:32:05 Co tu děláš? Vždycky tě najdu tady!
00:32:10 Chceš se snad vyučit modistkou! No co je? Uletěly ti včely?
00:32:17 Cos zameškala, napracuješ v noci! Zadarmo tě živit nebudu. Mazej!
00:32:37 Já jsem to také zkoušela.
00:32:41 -Vy také...?
-Ale vždycky se mi to zdrclo.
00:32:50 Stejně, jako mně! Chyba bude v tom gama-modulu.
00:32:57 -Kdybych mohl do laboratoře...
-Ne. Chyba je ve vás a ve mně.
00:33:04 -Já vám nerozumím.
-To nevadí. Tak na shledanou.
00:33:09 Odpusťte, že jsem přišla a pohrála si s vaší tetou.
00:33:15 -Že jsem se vám pletla do života.
-To nic.
00:33:20 A tady jsem vám něco ušila, aby vám nebyla zima.
00:33:27 -Tak já jdu.
-Počkejte!
00:33:30 Vážně už musíte jít? Škoda. Vidím, že máme společné zájmy.
00:33:36 -Mohli bychom spolu něco dokázat.
-Spolu? Ne, už musím jít.
00:33:43 -A kam jdete?
-To vás nemusí zajímat.
00:33:47 Náhodou... ano. Skoro bych řekl, že...
00:33:53 -Že by se mi po vás mohlo stýskat.
-Prosím?
00:34:00 -Stýskat... že by se...
-To bych nechtěla.
00:34:08 -Mohu se ještě chvíli zdržet.
-Vážně?!
00:34:15 Já se tedy omlouvám, že mám dlouhé vedení.
00:34:25 Lásku chtěl a nevnímal, že tu stál vedle ní.
00:34:34 Vem si příklad z magnetů: jeden minus, druhý plus.
00:34:44 Magnety se přitulí, jako my dva, jen to zkus!
00:34:54 -Když je někdo natvrdlý
-Tak ten druhý naopak.
00:35:04 -Když je trochu pomalý
-Druhý je rychlý jako vlak.
00:35:13 -Když je jeden romantik
-Druhý vědecký je typ.
00:35:23 -Když je jeden kouzelník
-Pak jde všechno líp.
00:35:33 Ve dne světlo, v noci tma, všude plno zázraků.
00:35:43 -Náhle zvláštní pocit mám
-Že se vznesu do mraků.
00:35:53 Budu létat povětřím i kdybych s tebou na zem spadl.
00:36:02 Já vím, že sem nepatřím, že jsem jasný protiklad.
00:36:12 Lásko, já se omlouvám za to malé zpoždění.
00:36:22 Já tě hrozně ráda mám a na tom se nic nezmění.
00:36:33 Tak prosím...
00:36:39 Jéje, copak? Jako by vám vyrostla hlava...
00:36:45 -Možná to mám od studování.
-To jistě.
00:36:49 Klotylda ho málo napařila. A co sem?
00:36:53 Ne, to mě tlačí do spánku a mám z toho tik u nosu!
00:37:00 -To nic. Musíme to trochu rozpařit.
-Ano.
00:37:05 Počkejte! Přece mě tu takhle nenecháte!
00:37:10 -Ne. Půjčíme si zatím tenhle.
-Ano. Je nádherný.
00:37:19 Ten vám sluší... A my to hned rozpaříme.
00:37:25 Asi mi opravdu sluší...
00:37:40 Račte si přát? Slečna Hermína hned přijde.
00:37:48 Račte se zatím posadit.
00:37:54 Já hloupá! Vy mi nerozumíte!
00:38:00 Ano, vy jste cizinec!
00:38:09 Monsieur, parlez-vous francais?
00:38:16 -Francouzsky asi ne, co?
-Ne.
00:38:27 Hello! How do you do?
00:38:34 -Do you speak English?
-Ne.
00:38:40 Katastrofa...
00:38:43 Aha! Italiano! Italiano vero, si?
00:38:50 Čao mio, čao amore...
00:38:56 Wissen Sie was? Setzen Sie sich.
00:39:16 -Tak prosím.
-Máte tu zákazníka.
00:39:24 Ale vůbec mi nerozumí, zkusila jsem všechny jazyky.
00:39:30 Zkuste si ten klobouk. Vítám vás, pane. Přejete si?
00:39:37 To je jasné: nový klobouk, že? K tomu nádhernému obleku.
00:39:46 Věnujte se svému klobouku, ano?
00:39:51 -Jé, tati...
-Ci-ngi-li-ngi-dr.
00:40:00 To je jako zvoneček!
00:40:03 -To je sangávština, tu neumím.
-Co budeme dělat?
00:40:11 Já umím sangávsky! Co-ngo tu-ngu dě-nge-láš?
00:40:17 Chci-ngi si-ngi u-ngu-žít.
00:40:22 -To-ngo skon-go-čí zle-nge.
-Ne-nge-bo-ngo-j se-nge.
00:40:28 -Překládej!
-Chce šedý cylindr, klasický typ.
00:40:33 To bude vypadat úžasně!
00:40:41 -Téměř jako kouzelník... Že-nge?
-Jo-ngo.
00:40:49 -Já něco zapomněla...
-Počkej!
00:40:52 -Chodíš za mnou tak málo.
-To se ti tak stýská? -Moc.
00:41:01 HCl - kyselina chlorovodíková... síran draselný...
00:41:08 -Zase nový lék na štěstí?
-Ne, jen se učím.
00:41:13 -Ale jinak jsem šťastný.
-Tady, jo?
00:41:17 -Ano, kdybys tu byla ty.
-Musím tě odtud dostat.
00:41:24 A vůbec, nevadí ti, že jsem kouzelnice?
00:41:29 Naopak. Vždycky jsem chtěl milovat kouzelnici.
00:41:35 Já mám nápad! Počkej.
00:41:48 Tak...
00:41:51 Dělej to, co já.
00:41:54 Chce-nge-me pry-ngy-č!
00:42:08 -Nefunguje to!
-Jsi tady? -Jo.
00:42:14 Někde je chyba.
00:42:21 Soustřeď se, a zkusíme to ještě jednou.
00:42:28 Chce-nge-me pry-ngy-č!
00:42:38 -Zůstaly mi tam boty.
-Běžná chyba začátečníků.
00:42:46 Trubice, šampuska... Hezky čekej, nádobíčko!
00:43:04 Ale Klotýnko, proč nechodíš dveřmi?
00:43:09 Všechno jsem prohledala a tvé boty nikde.
00:43:15 -To nevadí. Budu chodit bos.
-Není nutno!
00:43:22 Evald! Že mě to nenapadlo!
00:43:26 -Potřeboval by nové, tvůj...
-Budoucí manžel.
00:43:31 -Já vás neznám.
-Představ nás.
00:43:35 Promiňte. To je Evald, něco jako otec... a to je Leopold.
00:43:42 -Budoucí manžel. Těší mě.
-Těší mě. S dovolením. Děkuji.
00:43:49 -A teď bych si rád promluvil s Klotýnkou o samotě. -Ale jistě.
00:44:01 -Co si to dovoluješ?
-Co má tohle znamenat?
00:44:06 Budu se vdávat. Líbí se mi ten zvyk k někomu patřit.
00:44:15 -Víš, pro mě jsi táta a ne Evald.
-To chápu.
00:44:21 -Ale kam chcete jít?
-To je jedno. Chceme být spolu.
00:44:27 -A neodcházíš od rozdělané práce?
-Aha, Hermína.
00:44:33 Chceš ji nechat bez trestu? Přece bys teď necouvla?
00:44:40 -Máš pravdu. A pomůžeš mi?
-Ano.
00:44:46 A ten cylindr bude právě včas na svatbu.
00:44:52 Táto! Tvoje knihy!
00:44:59 -A ty mi vrať mého...
-Chápu.
00:45:05 Tvého budoucího manžela, že?
00:45:14 -Doopravdy ho chceš?
-Chci.
00:45:22 Ten se nám povedl, Klo. Ale ten bude drahý!
00:45:31 Snad přijde, řekl ve 3. Kdyby nepřišel, kdo to zaplatí?
00:45:37 Tak už běž. Vlastně ne, budeš překládat.
00:45:44 -Dobrý den.
-Vítám vás.
00:45:50 Řekni mu, že zakázka je hotova. A vy se zatím posaďte.
00:46:01 -Va-nga še-nge...
-Nenamáhej se!
00:46:05 -Já paní Hermíně rozumím.
-Cože? Vy nejste cizinec?
00:46:12 Vy nejste Sangávec? A znáte se s Klotyldou?
00:46:18 -Podraz! A vy v tom jedete s nimi!
-Něco vám řeknu.
00:46:24 Já už ty vaše kýčovité a předražené klobouky nechci!
00:46:32 -Ale ten klobouk mi zaplatíte.
-Račte počítat!
00:46:42 Ještě přirážku za urážku!
00:46:51 -Tak!
-Není to málo? Ukažte...
00:46:54 -Co si to dovolujete?!
-Ta kasa je nějaká rozbitá.
00:47:02 -No prosím! Abyste se neokradla.
-Pane, zaplaťte a vypadněte!
00:47:11 Zaplatíme, ale jinak.
00:47:15 -Co si to dovolujete...
-Pro zloděje máme zvláštní taxu.
00:47:23 Ne, ne! Co chcete?!
00:47:26 Běžte pryč! Bojím se! Nechci...
00:47:42 -Je tam?
-Je.
00:47:47 Poldo, pomoc!
00:47:54 -Teda vy jste ale třída.
-Aby tu krabici neprokopla.
00:48:03 Volala jsi mě, Hermínko?
00:48:09 -Promiňte, neviděli jste...
-HERMÍNA KŘIČÍ Z KRABICE.
00:48:17 -Ona je v ...
-Ano.
00:48:21 Klotýnko, zakazuji ti takové žerty!
00:48:25 -Zasloužila si to.
-Vážně.
00:48:38 Ale... ona říkala, že táta umřel chudý.
00:48:44 Chtěla tě podvést.
00:48:48 -Ale Hermíno...
-No tak, to přejde.
00:48:54 Počkejte, co s ní? Chcete ji nechat ve škatuli?
00:49:00 Mám nápad! Pošleme ji Šarivarimu jako dar.
00:49:05 -Počkej, moji tetu...
-To není špatný nápad.
00:49:11 U něj se bude mít dobře. A pak, třeba by vám překazila svatbu.
00:49:19 Myslíte? Tak si s ní dělejte co chcete.
00:49:33 Nechci! Nechci...
00:49:39 Kló, děláš pokroky!
00:49:43 My říkáme, že jablko nepadá daleko od stromu.
00:49:49 Že jste se tak spřátelili?
00:49:52 Nejen tobě může vyrůst štěstí na zemi.
00:49:58 -Ale vždycky jsi tvrdil...
-Už netvrdím.
00:50:03 Počkejte, má to jeden háček. Kam si budu chodit pro klobouky?
00:50:12 -Přeci ke mně.
-Vážně? To je báječné!
00:50:16 Tak si objednávám jeden cestovní, protože pozítří odjíždíme.
00:50:30 Moment! Ty budeš šít klobouky a co budu dělat já?
00:50:38 No, máš přece svou laboratoř.
00:50:41 Ano! Ale to musím vynalézat něco užitečnějšího, než pilulky.
00:50:51 Štěstí si musí najít každý sám.
00:50:58 HRAJE HUDBA.
00:51:05 To-ngo je-nge konec pohádky.
00:51:13 Zvon-go-ní zvonec za vrátky.
00:51:20 To-ngo jso-ngo-u mi zas pořádky!
00:51:27 Ne-nge-máme čas na hádky.
00:51:35 Bylo nebo nebylo je lhostejno.
00:51:42 V obou případech to vyjde nastejno.
00:51:50 V očích mám slzy jako cibulky.
00:51:57 Vím, že na štěstí nejsou pilulky.
00:52:05 To-ngo je-nge konec pohádky.
00:52:12 Zvon-go-ní zvonec za vrátky.
00:52:20 To-ngo jso-ngo-u mi zas pořádky!
00:52:27 Ne-nge-máme čas na hádky.
00:52:35 Peníze jsou jenom divné poukázky.
00:52:42 Jaký by byl lidský život bez lásky.
00:52:50 Štěstí si občas vyjde na louku.
00:52:57 Buďto prostovlasé nebo v klobouku.
00:53:05 To-ngo je-nge konec pohádky.
00:53:12 Zvon-go-ní zvonec za vrátky.
00:53:20 To-ngo jso-ngo-u mi zas pořádky!
00:53:27 Ne-nge-máme čas na hádky.
00:53:35 Ko-ngo-ne-nge-c.
00:53:44 Ko-ngo-ne-nge-c.
00:53:52 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Dnešní Pohádka pro pamětníky bude o kouzelnici. Nic nového, říkáte si, takových jsme už viděli… Můžeme vás ale ujistit, že se nesetkáte s nějakou letitou madam, zběhlou v čarování. Klotýnka je mladá, bláznivá, neposlušná, zvídavá a zvědavá kouzelnická dcerka, jež se rozhodne pomoci své lásce – popletenému, leč hodnému vynálezci Leopoldovi. Tak hodnému, že ho málem jeho chamtivá teta kloboučnice Hermína připraví o dědictví po otci. Jen díky Klotýnce její plány nevyjdou…
Pohádku plnou pěkných písniček natočil v roce 1988 podle scénáře M. Kristenová režisér V. Kralík a do hlavních rolí obsadil letošní jubilantku M. Pleštilovou (kouzelnice Klotýnka), M. Vladyku (Leopold), K. Heřmánka (kouzelník Evald) či Z. Hadrbolcovou (kloboučnice Hermína).
