Veselá pohádka o vládci, jemuž nejen kouzlo, ale také životní zkušenost pomohly zmoudřet (1985). Hrají: K. Heřmánek, P. Zedníček, L. Mrkvička, V. Cibulková, K. Augusta, L. Pešek, I. Andrlová a další. Scénář M. Kratochvíl. Kamera F. Němec. Režie V. Karlík
00:00:01 Pozor! Všichni sem!
00:00:08 Jeho Jasnost Hubert II. se rozhodl rozřešit zapeklitý spor.
00:00:14 -Jaký spor?
-Mezi bratry Hroudovými o dědictví.
00:00:20 To není zapeklitý spor, ale bude, jestli bude soudit náš král.
00:00:30 Řekl, že bude soudit, tak bude.
00:00:34 Jsi mizerný rádce. Přesvědči ho, že mají soudit odborníci.
00:00:43 Jsi mizerný šašek, protože neumíš vymyslet šaškovinu lepší než král.
00:00:58 Kuk! Pane, to koukáte!
00:01:09 Šašku! Tak a hezky, ještě!
00:01:19 Raz, dva, tři, čtyři!
00:02:05 Já, Hubert II. zahajuji královský soud. Malá dává.
00:02:14 -Žaloba!
-Ta je malinkatá.
00:02:20 Vincek Hrouda žaluje Matěje Hroudu, že ho ošidil o dědictví...
00:02:29 -...po jeho otci, starém Hroudovi.
-Ano, Jasnosti!
00:02:37 -Sebral všechno co mělo cenu.
-On lže můj králi.
00:02:45 Ticho! Soudní znalče,co jsi zjistil přímo v chalupě starého Hroudy?
00:02:53 V chalupě jsem nic zjistil. Byla tam židle s ulomenou nohou.
00:03:02 Ta upadla spíš věkem než násilím.
00:03:07 Jasnosti,měl bys vyslechnout svědky. Viděli Matěje, jak tam má vůz.
00:03:20 Nepotřebuji svědky. Jsem král a rozsoudím ty dva sám.
00:03:34 Soudní znalče, přistup blíž a nadzvedni Vincka Hroudu.
00:03:47 Nadzvedni Matěje Hroudu a řekni, kdo je těžší.
00:03:55 -Vincek je těžší.
-Vincek je vinen.
00:04:02 -Jak jsi to poznal, králi?
-Protože ho tíží svědomí.
00:04:10 Do věže. Bude tam o hladu a vodě, dokud se nepřizná.
00:04:18 -Králi, to nemůžete!
-Já můžu všechno.
00:04:24 -Tak nevím, kdo je větší šašek.
-Děkuji ti, králi.
00:04:34 Bláznivé království.
00:04:44 -Voláš mě, králi? Něco potřebuješ?
-Ano, chci se s tebou pobavit.
00:04:58 -To byl krásný vtip. Mohu odejít?
-Ne, zahrajeme si šachy.
00:05:05 -Šachy hraješ se svým rádcem.
-Dobře prohrává. Chci hrát s tebou.
00:05:17 Jak poroučíš, králi. Hned to bude.
00:05:25 Počkej, dej toho krále pryč.
00:05:33 Každý brání svého krále, ale útočí na toho druhého.
00:05:42 Každý brání svého krále. Já jsem tvůj jediný král.
00:05:53 -Dej toho cizího krále pryč.
-To bude zajímavá hra.
00:06:07 Šup, lup a bum!
00:06:16 Král může táhnout všemi směry, ale pouze o jedno políčko.
00:06:26 -Nemysli! Král může úplně všechno!
-Úplně všechno.
00:06:33 -Jak to rádce dělá, že prohrává?
-Šachy je těžká hra, holenku.
00:06:42 Jak to mám udělat, bránit tě a zároveň útočit?
00:06:49 Už to vím!
00:07:04 Střelcem sis vyhodil vlastního pěšáka.
00:07:09 Střelec mířil jinam, ale netrefil se.
00:07:17 -Na takový tah rádce nepřišel.
-Ale přišel.
00:07:26 Přijel posel od Tomáše a přinesl svatební oznámení.
00:07:34 Princ Tomáš se žení? Jsem zvědav, koho si bere.
00:07:44 Tomáš se žení!
00:07:53 Cože? Princeznu Terezku!
00:07:57 Krasavici ze všech nejkrásnější! Tu jsem si měl vzít já!
00:08:07 Ví, že jsem svobodný a mám léta na ženění.
00:08:12 -Dávno za sebou.
-Mohla něco říci. Vzal bych si ji!
00:08:21 Zajímá mě, jak to Tomáš udělal, že si ho vezme.
00:08:30 Nevíš, rádče? Neví, nikdy nic neví.
00:08:37 Posel to může vědět. Dejte mu najíst a napít.
00:08:49 Jestli mi neprozradí, jak získat nevěstu, tak s ním zatočím.
00:08:57 Chceš vědět, jak získal její srdce? Nevím, nebyl jsem u toho.
00:09:04 -Jsem posel a pořád na cestách.
-Takhle nesmíš králi odpovědět.
00:09:11 -Napij se, možná tě něco napadne.
-Asi se do sebe zamilovali.
00:09:22 -Jsou si sympatičtí.
-To mu neříkej. Radši nepij!
00:09:30 -Proč mu to nemůžu říct?
-Takovým slovíčkům nerozumí.
00:09:38 Vymysli něco, aby si to uměl představit.
00:09:49 Už vím. Je to jako v tom fóru, co mi vyprávěl kat.
00:09:59 S ním je legrace. Chceš, já tě s ním seznámím?
00:10:07 Jestli dobře neodpovíš, seznámí tě s katem.
00:10:18 Byl jeden, který neuměl pozvat hezkou dívku k sobě.
00:10:25 Povídá jí, slečno, nechcete si prohlédnout sbírku motýlů?
00:10:39 -On měl sbírků motýlů?
-Ne, to je takový fór.
00:10:46 -To se ti zdá vtipné?
-Ne, je to ale dobrý fór.
00:10:57 Říkáš, že ji Tomáš pozval na sbírku motýlů a ona se chtěla vdávat?
00:11:11 -Ano.
-To je neuvěřitelné.
00:11:23 Jsi dobrý posel. Komorná, dej poslovi 3 stříbrňáky.
00:11:33 -Tři?
-No tak čtyři.
00:11:42 -Nic lepšího mě nenapadlo.
-Vyprávěl jsi to dobře. Teď běž.
00:11:51 -To je tím, že nemám sbírků motýlů.
-Nechám ti ji pořídit.
00:11:58 Ne, udělám si ji sám a bude nejkrásnější jako moje princezna.
00:12:11 Vyřiď mojí družině, ať se připraví na lov.
00:12:36 -Co to má znamenat?
-Ta největší je pro tebe, králi.
00:12:45 Podle tebe má král vyjet na lov s touto nesmyslnou věcí?
00:12:50 -Chystáš se na lov motýlů.
-Správně. Chystám se na lov.
00:12:55 Podle tradice vyjíždí král na lov se stříbrnou puškou.
00:13:01 Mojí družině rozdej zbraně, jak to říká vyhláška.
00:13:19 Lovu zdar!
00:13:27 20 let dělám náhončího zvěře. Jak mám nahánět motýly, to nevím.
00:13:35 -Mají křídla jako bažanti.
-Bažanty musíš vyplašit...
00:13:45 ...ale motýl musí naopak sednout. Copak jsi jako kluk nechytal motýly?
00:13:54 -Chytal, ale nejsem král!
-PRÁSKL VÝSTŘEL
00:14:01 Uklidni se, ať nesplašíš zvěř. Splyň s přírodou.
00:14:16 To jsem přetáhl. Láduj, Horáci. Co ostatní lovci?
00:14:25 Nikdo nic! Další samec.
00:14:33 Střílet! My to dokážeme!
00:14:55 STŘELBA
00:15:02 Já myslel, že jsem tu jediný kouzelný dědeček. Někdo tu čaruje.
00:15:12 Co se děje?
00:15:17 Král Hubert po nás střílí. Zachraň nás!
00:15:36 Mít tak po ruce nějaký šutr.
00:15:41 -Huberte, polož tu flintu!
-Nejsi náhodou loupežník?
00:15:52 Vypadám na loupežníka? Jsem kouzelný dědeček.
00:16:00 -STŘELBA
-Řekni lovcům, ať toho nechají.
00:16:08 To nejde. Loví motýly do mojí sbírky.
00:16:15 Až bude sbírka, tak se ožením.
00:16:21 Dám ti tenhle ruksak, který ti pomůže nejen k nevěstě.
00:16:29 -Ruksak! Co v něm je?
-Moudrost! Plný ruksak moudrosti.
00:16:40 -To nechci. Jsem moudrý dost!
-Kolik je 2 + 2.
00:16:47 -To záleží na mně,co řeknu.Třeba 5.
-Teď to zkus s ruksakem.
00:16:56 Nebuď mezek. Za zkoušku nic nedáš.
00:17:06 -2 + 2.
-Čtyři.
00:17:12 -Dvanáct na druhou.
-Stočtyřicetčtyři.
00:17:19 Co tomu říkáš, že tvoji lovci střílí motýly flintami?
00:17:25 Střílí motýly? To je nesmysl! Zastavte lov!
00:17:35 Ruksak funguje perfektně. Teď jsi moudrý!
00:17:43 Pamatuj si, že nesmíš ruksak sundat ze zad.
00:17:49 Proč bych ho odkládal. Moudrost netíží.
00:18:03 -Já jsem moudrý!
-Bude přesun do jiných lovišť?
00:18:07 -Jaký přesun? Proč?
-Máš na zádech plnou polní.
00:18:14 -Půjdem domů, přátelé.
-Nemáme ještě žádné motýly.
00:18:22 Podívejte se. Tady jsou krásnější než v moji sbírce.
00:18:31 -Nepoznávám ho. Je to jiný člověk.
-Vincka pustil sám z věže.
00:18:39 Slíbil mu, že spor s bratrem spravedlivě urovná.
00:18:46 Šašku, je to pravda, že král chce uspořádat ples?
00:18:58 -Cože, ples? Nebyl tady 15 let.
-Vypadá to, že bude.
00:19:06 Princezně Veronice poslal kytici růží s věnováním.
00:19:20 -Psal ho ve verších.
-Nepraštil se při lovu do hlavy?
00:19:31 -Nestalo se mu nic.
-Má to v hlavě všechno v pořádku.
00:19:41 -Pořád nosí ruksak.
-Pověz, co má v tom ruksaku?
00:19:49 Radím ti dobře, nestrkej nos do cizích ruksaků.
00:20:03 -Postav tam toho černého krále!
-Já vím, že mám jen jednoho krále.
00:20:12 To je pravda. Šachy jsou hra a hrát bez jedné figurky je nesmysl.
00:20:21 Nemůžu. Šašek dal figurku ráno pradleně.
00:20:31 Ztratila špunt od necek a král tam pasoval.
00:20:37 -Stejně jsme ho nepotřebovali.
-Mám ho dát potrestat?
00:20:43 Ne, praní je důležitější než naše hra. Zahrajeme si později.
00:20:52 -Copak, copak?
-Nic!
00:21:01 Chtěli jsme se podívat, jestli nemáš rozepnutou přezku.
00:21:07 Nemůžete si zvyknout na ten ruksak!
00:21:13 Berte to, jako že je to nová móda.
00:21:22 Co to říkáte? Nová móda!
00:21:29 -Je uvážlivý, moudrý.
-Moudrost má málo společného s módou.
00:21:37 Na módu si potrpí ti, co myslí na ženění.
00:21:45 -Tak je to móda.
-Rychle a neztrácejte čas.
00:21:56 Jsem mizerný šašek. Největší šaškoviny nikdy nevymyslím já.
00:22:30 Nová móda!
00:22:57 Mám pocit, že jako šašek jsem tady úplně zbytečný.
00:23:20 To je hrůza. Dědo, to jsi mi nemohl dát moudrost v jiném balení?
00:23:39 Přišel jsem k tobě se soudním znalcem...
00:23:47 ...ve věci nošení ruksaku.
00:23:54 Ruksak se ke královskému šatu nehodí. Proč má moudrý král...
00:24:03 ...nosit na zádech takovou věc!
00:24:11 Králové nosí koruny a žezla. Proč by nemohli ruksaky?
00:24:19 -Ruksak tě netíží?
-Méně než koruna a žezlo.
00:24:27 -Jsme zvědaví, co tam máš, králi.
-Mám tam, co nejvíce potřebuji.
00:24:39 -Jídlo?
-Pití?
00:24:45 Napovím ti. Čím v životě nejvíce neseš, tím se ti lehčeji jde.
00:24:54 Když chceš ruksak, navrhuji ti pro zítřejší ples takový kompromis.
00:25:01 S krejčovským mistrem jsme vymysleli, jak to elegantně vyřešit.
00:25:07 Ať vejdou! Model č. 1.
00:25:18 Zádový závěs. Vzdušný a elegantní. Nenápadně maskující.
00:25:38 Model č. 2.
00:25:46 Nabízí krytí při vířivých tancích. Rotuj víc!
00:25:57 Můžeš se přesvědčit, můj králi.
00:26:04 Model č. 3. Můj model.
00:26:11 Chlebník.
00:26:15 Ne, nemám na to, abych tu dělal šaška.
00:26:19 Nikdy jsem nevymyslel bláznoviny. Jsem vážný člověk.
00:26:26 Vím co udělám. Dám výpověď a zvolím si důstojné povolání.
00:26:50 -Krásné dámy, urození páni.
-Dovolte nám pronést krátké uvítání.
00:26:55 -Vítáme vás jménem krále...
-...na královském bále.
00:26:59 -Nadešel slavnostní okamžik...
-...komu patří náš dík.
00:27:04 -Kdo uspořádal tenhle krásný bál?
-Přichází Hubert II., král.
00:27:19 (Zpěv): Úsměvy a lustry září a parket zve k tanci.
00:27:25 Nechte se vést naší hudbou a svou elegancí.
00:27:33 Usmějte se na svou dámu, usmějte se na pána.
00:27:40 Račte tančit první skladbu, ještě není dohrána.
00:28:03 Úsměvy a lustry září a parket zve k tanci.
00:28:11 Nechte se vést naší hudbou a svou elegancí.
00:28:18 Usmějte se na svou dámu, usmějte se na pána.
00:28:26 Račte tančit první skladbu, ještě není dohrána.
00:28:47 Prosím, přátelé, jezte, pijte, hodujte!
00:28:54 Jasnosti, princezna Veronika.
00:29:03 Vítám vás, princezno. Jsem rád, že jsi přijala moje pozvání.
00:29:08 Ráda jsem přijela. Slyšela jsem o tobě samou chválu.
00:29:15 Děkuji za blahopřání k narozeninám. Nečetla jsem tak moudré verše!
00:29:24 Děkuji. Prosím!
00:29:36 Promiňte, je tady také princezna Ludmila.
00:29:47 Vítám tě, princezno.
00:29:51 Přijela jsem na ples a ty se chystáš na horolezeckou túru.
00:30:00 -Nechystám. Ples bude.
-Ty chodíš na plesy s ruksakem?
00:30:06 -A ty s kabelkou.
-To je rozdíl, ne?
00:30:11 -Ruksak je větší zavazadlo.
-To ti nevadí, že jsi směšný?
00:30:18 Je tisíc věcí, pro které je člověk směšný. Uveď ji na místo.
00:30:33 Hudba!
00:30:55 -Prozraď mi, co nosí v ruksaku?
-Ještě jsem se s tím neseznámil.
00:31:03 -Lžeš! To jsi jeho rádce?
-Říkal, že to, co nejvíc potřebuje.
00:31:10 Co to je? Asi poklad, když ho chce mít pořád u sebe.
00:31:23 Snad budeš také tančit se mnou, ne?
00:31:31 Jsem také bohatá. Víc než princezna z Nouzova.
00:31:38 A víc než ty. Mé věno by se nedostalo do ruksaku.
00:31:46 Máš tam určitě vzácnost, když to nosíš u sebe.
00:31:52 -Mám tam to, co nejvíce potřebuji.
-Tak nám tu vzácnost ukaž.
00:31:58 -Když to uvidí,přestanou se ti smát.
-Tobě vadí, že mám ruksak?
00:32:06 Chtěla bych vidět princeznu,které by nevadilo,že se jí dvoříš s ruksakem.
00:32:14 Ruksak mám,ale dvořit se ti nechci. Děkuji za tanec.
00:32:31 Třeba to princezně Veronice vadí. Je taktní a nechce to říci.
00:32:46 Když to uvidí, přestanou se ti smát.
00:32:53 Princezně Veronice musím také připadat směšný.
00:32:57 Dědo, to jsi mi musel dávat moudrost do ruksaku?
00:33:09 -Tak jsem tady, Huberte.
-Jé, dědo!
00:33:16 Máš na ruksaku poruchu? Vím, volal jsi mě už jednou.
00:33:23 Na tvém hradě byla mela a někdo mi s ruksakem vyrazil zub.
00:33:33 -S ruksakem to není jednoduché.
-Ale s tím tvým ano.
00:33:38 Také ne. Jsem možná směšný princezně Veronice.
00:33:49 -Volals mě, abych se jí šel zeptat?
-Ne, jenom jsem si posteskl.
00:33:54 -To je stejné.
-Napadla mě možnost,jak to vysvětlit
00:34:02 Řekl bych, že mám v ruksaku krásnou věc, kterou jí chci darovat.
00:34:08 -Jaká věc by to měla být?
-Třeba snubní prstýnky.
00:34:17 Máš pravdu. Snubní prstýnky jsou krásná věc.
00:34:22 Je rozumné žít s někým milým. Pomůžu ti.
00:34:29 Vážně?
00:34:37 -Co jim říkáš?
-Dědo, ty už nejsou moderní.
00:34:46 Nevadí, nabídnu ti jiné, moderní a elegantní.
00:34:55 Ty jsou krásné. Mohu si je nechat? Děkuji!
00:35:01 -Dej si ruksak na záda!
-Ne, já si vezmu všechny.
00:35:06 Všechny jsou krásné a mají velkou cenu.
00:35:13 -Kdepak dva, ty by nebyly vidět.
-Dej si ruksak na záda.
00:35:18 Nedám!
00:35:20 -Čaruj dál! Tam se toho vejde!
-Rozmysli si to!
00:35:26 Čaruj! Chci také jiné šperky.
00:35:31 Jak si přeješ. Když si myslíš, že v bohatství je moudrost.
00:35:43 Takové bohatství.
00:35:50 Šup do ruksaku. Tam se toho vejde. Už se mi nikdo nebude smát.
00:36:00 To je práce. Já to vždycky s tím čarováním popletu.
00:36:06 Asi bych toho měl nechat. Proč? S lidmi je to těžké!
00:36:14 Jen trpělivost, dědečku!
00:36:23 Kde je ta nafoukaná pávice? Ukáži jí, kdo je bohatší.
00:36:28 -Odešla.
-Odešla. Také dobře.
00:36:36 Pojď sem, moje princezno. Ukáži ti, co nosím v ruksaku.
00:36:44 -Oči vám polezou z důlků.
-To tam bylo vždycky tolik zlaťáků?
00:36:52 Je to kouzelný ruksak. Ty nevěříš? Tak pojď!
00:37:13 Dědo, řekni princezně. Nejdříve se pokloň!
00:37:22 Řekni, je ten ruksak kouzelný nebo ne?
00:37:28 Byl. Já mu ho dal. Byl plný moudrosti.
00:37:34 -Co moudrost? Ta není vidět.
-Nemusí být vidět. Brzy se pozná.
00:37:42 Nechci moudrost. Chci bohatství. Na dně jsou prstýnky pro tebe.
00:37:49 -Klesly moc hluboko.
-Chtěl dva prstýnky. Sundal ruksak...
00:37:55 ...a chtěl, abych čaroval a říkal mi dědku.
00:38:02 Vybral sis podle rozumu. Já si také vyberu. Měj se dobře.
00:38:08 Veroniko, neodcházej! Za to si můžeš koupit všechno.
00:38:14 Kdo má nejkrásnější sbírku motýlů, má i nejkrásnější princeznu.
00:38:22 Už to začíná. To já radši zmizím.
00:38:27 Až si za to zlato i prstýnky koupíš trochu rozumu, dej mi vědět.
00:38:40 To jsem tomu dal. Když se moudrost dala vyměnit za zlato...
00:38:47 ...tak by to mělo jít i naopak.
00:38:55 -Buď zdráv, králi!
-Šašku!
00:39:01 Nejsem šašek. Stal jsem se mudrcem!
00:39:09 Sepisuji historii šaškáren tohoto království.
00:39:19 To si pamatuji. To byla velká šaškárna.
00:39:24 Kamaráde, to ti nezávidím. To je práce na celý život.
00:39:30 Šaškáren jsem udělal mnoho. Teď sháním moudrost.
00:39:39 -Do ruksaku!
-Cože? Do ruksaku?
00:39:45 Dám ti hrst zlaťáků a ty mi řekneš do ruksaku nějakou moudrost.
00:39:52 Hrom do vrby. To je pěkná šaškárna. To si musím napsat.
00:39:59 Všechno zlato vyměním za moudrost do ruksaku.
00:40:15 Chceš moudrost? Tak nastav!
00:40:21 Teď budeš mít ruksak plný moudrosti.
00:40:27 Moudrost v ruksaku je ti málo platná. Musí být v hlavě.
00:40:40 Pozor! Kdyby přijel alespoň soudní znalec.
00:40:49 No, konečně! Nevšiml si, že ho sleduješ?
00:40:55 Ne! Měnil jsem přestrojení každý den.
00:41:07 Kolem ruksaku je spousta lidí.
00:41:13 Nejsou to rozumní lidé, ale chytráci a vychytralí.
00:41:21 Pořád mumlají do ruksaku a strkají si zlato do kapes.
00:41:27 Nevím, jaký rozum si král přinese domů.
00:41:34 Král se vrací s ruksakem!
00:41:43 -Vidím, že je ruksak plný.
-Ano, knih.
00:41:49 Pochopil jsem,jak je to s moudrostí. Nedá se získat kouzlem.
00:41:55 Jenom učením! Co dělá princezna Veronika?
00:42:17 -Co dělá král?
-Čte, chvilku píše.
00:42:23 Měli bychom ho přemluvit, aby jel s námi na lov.
00:42:28 Navrhoval jsem hrát šachy. Říkal, že musí dohánět co zameškal.
00:42:36 Ruksak má vedle stolu a v něm knihy, co neprostudoval.
00:42:51 Princezna Veronika má svátek. Napsal jsem jí takovou gratulaci.
00:42:56 Básničku. Nevím, jestli je dost dobrá.
00:43:02 Poslechněte si ji!
00:43:14 Nejmilejší Veroniko, chci ti k tvému svátku přát...
00:43:18 ...abys měla celý život všeho akorát.
00:43:24 Ne, to není celé!
00:43:29 Štěstí je mít rozum v hlavě, ne v kouzelném batohu.
00:43:34 Dneska už vím, co má cenu. Tebe ztratit nemohu.
00:43:39 Všechno dobré, hodně zdraví, štěstí a tak dál...
00:43:43 ...to ti přeje ten, co tě má rád. Hubert II., král.
00:43:53 -Co tomu říkáte?
-Není to špatné.
00:44:00 -Naopak. Špatné to není.
-Kdybyste řekl dvornímu písaři...
00:44:06 ...píše básně elegantní. Řekl bych, lepší.
00:44:14 Chci jí přát sám za sebe.
00:44:21 Ty verše, co jsi mi dal vloni k svátku, byly lepší.
00:44:27 Tyhle se mi líbí víc. Jsou upřímné.
00:44:45 Tak to nakonec s králem dobře dopadlo.
00:44:49 Na ruksak moudrosti se nezapomnělo. Ráno se podívejte...
00:44:53 ...na děti, až půjdou do školy. Také si nosí moudrost...
00:44:57 ...zatím na zádech. Moudrost, co budou potřebovat pro život.
Král Hubert (K. Heřmánek) byl namyšlený hlupák. Jeho panovnická rozhodnutí byla lidem dlouho jenom k smíchu, ale když ztřeštěností přibývalo, zdálo se, že všechno špatně skončí nejen s Hubertem, ale i s celým královstvím. Naštěstí se mu jednou při lovu na motýly zjevil kouzelný dědeček (L. Pešek) a obdaroval ho moudrostí. Dal mu ji však do starého ruksaku! Dokud ho bude nosit, moudrost ho neopustí. To se ví, že ho jednou sundal. Hned bylo po moudrosti. A tak se král pro ni musel vydat do světa…
