Veselá pohádka o vládci, jemuž nejen kouzlo, ale také životní zkušenost pomohly zmoudřet (1985). Hrají: K. Heřmánek, P. Zedníček, L. Mrkvička, V. Cibulková, K. Augusta, L. Pešek, I. Andrlová a další. Scénář M. Kratochvíl. Kamera F. Němec. Režie V. Karlík
00:00:01Pozor! Všichni sem!
00:00:08Jeho Jasnost Hubert II. se rozhodl rozřešit zapeklitý spor.
00:00:14-Jaký spor?
-Mezi bratry Hroudovými o dědictví.
00:00:20To není zapeklitý spor, ale bude, jestli bude soudit náš král.
00:00:30Řekl, že bude soudit, tak bude.
00:00:34Jsi mizerný rádce. Přesvědči ho, že mají soudit odborníci.
00:00:43Jsi mizerný šašek, protože neumíš vymyslet šaškovinu lepší než král.
00:00:58Kuk! Pane, to koukáte!
00:01:09Šašku! Tak a hezky, ještě!
00:01:19Raz, dva, tři, čtyři!
00:02:05Já, Hubert II. zahajuji královský soud. Malá dává.
00:02:14-Žaloba!
-Ta je malinkatá.
00:02:20Vincek Hrouda žaluje Matěje Hroudu, že ho ošidil o dědictví...
00:02:29-...po jeho otci, starém Hroudovi.
-Ano, Jasnosti!
00:02:37-Sebral všechno co mělo cenu.
-On lže můj králi.
00:02:45Ticho! Soudní znalče, co jsi zjistil přímo v chalupě starého Hroudy?
00:02:53V chalupě jsem nic zjistil. Byla tam židle s ulomenou nohou.
00:03:03Ta upadla spíš věkem než násilím.
00:03:07Jasnosti, měl bys vyslechnout svědky. Viděli Matěje, jak tam má vůz.
00:03:20Nepotřebuji svědky. Jsem král a rozsoudím ty dva sám.
00:03:34Soudní znalče, přistup blíž a nadzvedni Vincka Hroudu.
00:03:47Nadzvedni Matěje Hroudu a řekni, kdo je těžší.
00:03:56-Vincek je těžší.
-Vincek je vinen.
00:04:03-Jak jsi to poznal, králi?
-Protože ho tíží svědomí.
00:04:10Do věže. Bude tam o hladu a vodě, dokud se nepřizná.
00:04:18-Králi, to nemůžete!
-Já můžu všechno.
00:04:24-Tak nevím, kdo je větší šašek.
-Děkuji ti, králi.
00:04:34Bláznivé království.
00:04:44-Voláš mě, králi? Něco potřebuješ?
-Ano, chci se s tebou pobavit.
00:04:58-To byl krásný vtip. Mohu odejít?
-Ne, zahrajeme si šachy.
00:05:06-Šachy hraješ se svým rádcem.
-Dobře prohrává. Chci hrát s tebou.
00:05:18Jak poroučíš, králi. Hned to bude.
00:05:26Počkej, dej toho krále pryč.
00:05:33Každý brání svého krále, ale útočí na toho druhého.
00:05:42Každý brání svého krále. Já jsem tvůj jediný král.
00:05:53-Dej toho cizího krále pryč.
-To bude zajímavá hra.
00:06:07Šup, lup a bum!
00:06:17Král může táhnout všemi směry, ale pouze o jedno políčko.
00:06:27-Nemysli! Král může úplně všechno!
-Úplně všechno.
00:06:34-Jak to rádce dělá, že prohrává?
-Šachy je těžká hra, holenku.
00:06:42Jak to mám udělat, bránit tě a zároveň útočit?
00:06:50Už to vím!
00:07:04Střelcem sis vyhodil vlastního pěšáka.
00:07:10Střelec mířil jinam, ale netrefil se.
00:07:17-Na takový tah rádce nepřišel.
-Ale přišel.
00:07:27Přijel posel od Tomáše a přinesl svatební oznámení.
00:07:35Princ Tomáš se žení? Jsem zvědav, koho si bere.
00:07:45Tomáš se žení!
00:07:53Cože? Princeznu Terezku!
00:07:58Krasavici ze všech nejkrásnější! Tu jsem si měl vzít já!
00:08:07Ví, že jsem svobodný a mám léta na ženění.
00:08:13-Dávno za sebou.
-Mohla něco říci. Vzal bych si ji!
00:08:21Zajímá mě, jak to Tomáš udělal, že si ho vezme.
00:08:31Nevíš, rádče? Neví, nikdy nic neví.
00:08:38Posel to může vědět. Dejte mu najíst a napít.
00:08:49Jestli mi neprozradí, jak získat nevěstu, tak s ním zatočím.
00:08:57Chceš vědět, jak získal její srdce? Nevím, nebyl jsem u toho.
00:09:05-Jsem posel a pořád na cestách.
-Takhle nesmíš králi odpovědět.
00:09:12-Napij se, možná tě něco napadne.
-Asi se do sebe zamilovali.
00:09:22-Jsou si sympatičtí.
-To mu neříkej. Radši nepij!
00:09:31-Proč mu to nemůžu říct?
-Takovým slovíčkům nerozumí.
00:09:38Vymysli něco, aby si to uměl představit.
00:09:50Už vím. Je to jako v tom fóru, co mi vyprávěl kat.
00:09:59S ním je legrace. Chceš, já tě s ním seznámím?
00:10:08Jestli dobře neodpovíš, seznámí tě s katem.
00:10:19Byl jeden, který neuměl pozvat hezkou dívku k sobě.
00:10:25Povídá jí, slečno, nechcete si prohlédnout sbírku motýlů?
00:10:40-On měl sbírků motýlů?
-Ne, to je takový fór.
00:10:47-To se ti zdá vtipné?
-Ne, je to ale dobrý fór.
00:10:57Říkáš, že ji Tomáš pozval na sbírku motýlů a ona se chtěla vdávat?
00:11:12-Ano.
-To je neuvěřitelné.
00:11:23Jsi dobrý posel. Komorná, dej poslovi 3 stříbrňáky.
00:11:34-Tři?
-No tak čtyři.
00:11:42-Nic lepšího mě nenapadlo.
-Vyprávěl jsi to dobře. Teď běž.
00:11:52-To je tím, že nemám sbírků motýlů.
-Nechám ti ji pořídit.
00:11:58Ne, udělám si ji sám a bude nejkrásnější jako moje princezna.
00:12:11Vyřiď mojí družině, ať se připraví na lov.
00:12:37-Co to má znamenat?
-Ta největší je pro tebe, králi.
00:12:46Podle tebe má král vyjet na lov s touto nesmyslnou věcí?
00:12:50-Chystáš se na lov motýlů.
-Správně. Chystám se na lov.
00:12:56Podle tradice vyjíždí král na lov se stříbrnou puškou.
00:13:02Mojí družině rozdej zbraně, jak to říká vyhláška.
00:13:20Lovu zdar!
00:13:2720 let dělám náhončího zvěře. Jak mám nahánět motýly, to nevím.
00:13:36-Mají křídla jako bažanti.
-Bažanty musíš vyplašit...
00:13:46...ale motýl musí naopak sednout. Copak jsi jako kluk nechytal motýly?
00:13:55-Chytal, ale nejsem král!
-PRÁSKL VÝSTŘEL
00:14:03Uklidni se, ať nesplašíš zvěř. Splyň s přírodou.
00:14:17To jsem přetáhl. Láduj, Horáci. Co ostatní lovci?
00:14:25Nikdo nic! Další samec.
00:14:34Střílet! My to dokážeme!
00:14:56STŘELBA
00:15:02Já myslel, že jsem tu jediný kouzelný dědeček. Někdo tu čaruje.
00:15:13Co se děje?
00:15:18Král Hubert po nás střílí. Zachraň nás!
00:15:37Mít tak po ruce nějaký šutr.
00:15:42-Huberte, polož tu flintu!
-Nejsi náhodou loupežník?
00:15:52Vypadám na loupežníka? Jsem kouzelný dědeček.
00:16:01-STŘELBA
-Řekni lovcům, ať toho nechají.
00:16:08To nejde. Loví motýly do mojí sbírky.
00:16:16Až bude sbírka, tak se ožením.
00:16:22Dám ti tenhle ruksak, který ti pomůže nejen k nevěstě.
00:16:30-Ruksak! Co v něm je?
-Moudrost! Plný ruksak moudrosti.
00:16:41-To nechci. Jsem moudrý dost!
-Kolik je 2 + 2.
00:16:47-To záleží na mně, co řeknu. Třeba 5.
-Teď to zkus s ruksakem.
00:16:57Nebuď mezek. Za zkoušku nic nedáš.
00:17:07-2 + 2.
-Čtyři.
00:17:13-Dvanáct na druhou.
-Stočtyřicetčtyři.
00:17:19Co tomu říkáš, že tvoji lovci střílí motýly flintami?
00:17:25Střílí motýly? To je nesmysl! Zastavte lov!
00:17:36Ruksak funguje perfektně. Teď jsi moudrý!
00:17:43Pamatuj si, že nesmíš ruksak sundat ze zad.
00:17:50Proč bych ho odkládal. Moudrost netíží.
00:18:03-Já jsem moudrý!
-Bude přesun do jiných lovišť?
00:18:08-Jaký přesun? Proč?
-Máš na zádech plnou polní.
00:18:15-Půjdem domů, přátelé.
-Nemáme ještě žádné motýly.
00:18:22Podívejte se. Tady jsou krásnější než v moji sbírce.
00:18:32-Nepoznávám ho. Je to jiný člověk.
-Vincka pustil sám z věže.
00:18:39Slíbil mu, že spor s bratrem spravedlivě urovná.
00:18:46Šašku, je to pravda, že král chce uspořádat ples?
00:18:59-Cože, ples? Nebyl tady 15 let.
-Vypadá to, že bude.
00:19:07Princezně Veronice poslal kytici růží s věnováním.
00:19:21-Psal ho ve verších.
-Nepraštil se při lovu do hlavy?
00:19:32-Nestalo se mu nic.
-Má to v hlavě všechno v pořádku.
00:19:42-Pořád nosí ruksak.
-Pověz, co má v tom ruksaku?
00:19:50Radím ti dobře, nestrkej nos do cizích ruksaků.
00:20:04-Postav tam toho černého krále!
-Já vím, že mám jen jednoho krále.
00:20:13To je pravda. Šachy jsou hra a hrát bez jedné figurky je nesmysl.
00:20:21Nemůžu. Šašek dal figurku ráno pradleně.
00:20:31Ztratila špunt od necek a král tam pasoval.
00:20:37-Stejně jsme ho nepotřebovali.
-Mám ho dát potrestat?
00:20:44Ne, praní je důležitější než naše hra. Zahrajeme si později.
00:20:53-Copak, copak?
-Nic!
00:21:01Chtěli jsme se podívat, jestli nemáš rozepnutou přezku.
00:21:08Nemůžete si zvyknout na ten ruksak!
00:21:14Berte to, jako že je to nová móda.
00:21:22Co to říkáte? Nová móda!
00:21:30-Je uvážlivý, moudrý.
-Moudrost má málo společného s módou.
00:21:38Na módu si potrpí ti, co myslí na ženění.
00:21:46-Tak je to móda.
-Rychle a neztrácejte čas.
00:21:57Jsem mizerný šašek. Největší šaškoviny nikdy nevymyslím já.
00:22:30Nová móda!
00:22:58Mám pocit, že jako šašek jsem tady úplně zbytečný.
00:23:21To je hrůza. Dědo, to jsi mi nemohl dát moudrost v jiném balení?
00:23:39Přišel jsem k tobě se soudním znalcem...
00:23:48...ve věci nošení ruksaku.
00:23:55Ruksak se ke královskému šatu nehodí. Proč má moudrý král...
00:24:04...nosit na zádech takovou věc!
00:24:12Králové nosí koruny a žezla. Proč by nemohli ruksaky?
00:24:20-Ruksak tě netíží?
-Méně než koruna a žezlo.
00:24:28-Jsme zvědaví, co tam máš, králi.
-Mám tam, co nejvíce potřebuji.
00:24:39-Jídlo?
-Pití?
00:24:45Napovím ti. Čím v životě nejvíce neseš, tím se ti lehčeji jde.
00:24:55Když chceš ruksak, navrhuji ti pro zítřejší ples takový kompromis.
00:25:01S krejčovským mistrem jsme vymysleli, jak to elegantně vyřešit.
00:25:08Ať vejdou! Model č. 1.
00:25:19Zádový závěs. Vzdušný a elegantní. Nenápadně maskující.
00:25:39Model č. 2.
00:25:47Nabízí krytí při vířivých tancích. Rotuj víc!
00:25:58Můžeš se přesvědčit, můj králi.
00:26:05Model č. 3. Můj model.
00:26:12Chlebník.
00:26:16Ne, nemám na to, abych tu dělal šaška.
00:26:20Nikdy jsem nevymyslel bláznoviny. Jsem vážný člověk.
00:26:27Vím co udělám. Dám výpověď a zvolím si důstojné povolání.
00:26:50-Krásné dámy, urození páni.
-Dovolte nám pronést krátké uvítání.
00:26:55-Vítáme vás jménem krále...
-...na královském bále.
00:27:00-Nadešel slavnostní okamžik...
-...komu patří náš dík.
00:27:05-Kdo uspořádal tenhle krásný bál?
-Přichází Hubert II., král.
00:27:19(Zpěv): Úsměvy a lustry září a parket zve k tanci.
00:27:26Nechte se vést naší hudbou a svou elegancí.
00:27:34Usmějte se na svou dámu, usmějte se na pána.
00:27:41Račte tančit první skladbu, ještě není dohrána.
00:28:04Úsměvy a lustry září a parket zve k tanci.
00:28:11Nechte se vést naší hudbou a svou elegancí.
00:28:19Usmějte se na svou dámu, usmějte se na pána.
00:28:26Račte tančit první skladbu, ještě není dohrána.
00:28:47Prosím, přátelé, jezte, pijte, hodujte!
00:28:55Jasnosti, princezna Veronika.
00:29:04Vítám vás, princezno. Jsem rád, že jsi přijala moje pozvání.
00:29:09Ráda jsem přijela. Slyšela jsem o tobě samou chválu.
00:29:15Děkuji za blahopřání k narozeninám. Nečetla jsem tak moudré verše!
00:29:25Děkuji. Prosím!
00:29:37Promiňte, je tady také princezna Ludmila.
00:29:47Vítám tě, princezno.
00:29:51Přijela jsem na ples a ty se chystáš na horolezeckou túru.
00:30:01-Nechystám. Ples bude.
-Ty chodíš na plesy s ruksakem?
00:30:07-A ty s kabelkou.
-To je rozdíl, ne?
00:30:12-Ruksak je větší zavazadlo.
-To ti nevadí, že jsi směšný?
00:30:18Je tisíc věcí, pro které je člověk směšný. Uveď ji na místo.
00:30:33Hudba!
00:30:56-Prozraď mi, co nosí v ruksaku?
-Ještě jsem se s tím neseznámil.
00:31:04-Lžeš! To jsi jeho rádce?
-Říkal, že to, co nejvíc potřebuje.
00:31:11Co to je? Asi poklad, když ho chce mít pořád u sebe.
00:31:24Snad budeš také tančit se mnou, ne?
00:31:32Jsem také bohatá. Víc než princezna z Nouzova.
00:31:39A víc než ty. Mé věno by se nedostalo do ruksaku.
00:31:47Máš tam určitě vzácnost, když to nosíš u sebe.
00:31:53-Mám tam to, co nejvíce potřebuji.
-Tak nám tu vzácnost ukaž.
00:31:58-Když to uvidí, přestanou se ti smát.
-Tobě vadí, že mám ruksak?
00:32:07Chtěla bych vidět princeznu, které by nevadilo, že se jí dvoříš s ruksakem.
00:32:14Ruksak mám, ale dvořit se ti nechci. Děkuji za tanec.
00:32:31Třeba to princezně Veronice vadí. Je taktní a nechce to říci.
00:32:46Když to uvidí, přestanou se ti smát.
00:32:54Princezně Veronice musím také připadat směšný.
00:32:58Dědo, to jsi mi musel dávat moudrost do ruksaku?
00:33:10-Tak jsem tady, Huberte.
-Jé, dědo!
00:33:17Máš na ruksaku poruchu? Vím, volal jsi mě už jednou.
00:33:24Na tvém hradě byla mela a někdo mi s ruksakem vyrazil zub.
00:33:34-S ruksakem to není jednoduché.
-Ale s tím tvým ano.
00:33:39Také ne. Jsem možná směšný princezně Veronice.
00:33:49-Volals mě, abych se jí šel zeptat?
-Ne, jenom jsem si posteskl.
00:33:55-To je stejné.
-Napadla mě možnost, jak to vysvětlit
00:34:02Řekl bych, že mám v ruksaku krásnou věc, kterou jí chci darovat.
00:34:09-Jaká věc by to měla být?
-Třeba snubní prstýnky.
00:34:18Máš pravdu. Snubní prstýnky jsou krásná věc.
00:34:23Je rozumné žít s někým milým. Pomůžu ti.
00:34:30Vážně?
00:34:38-Co jim říkáš?
-Dědo, ty už nejsou moderní.
00:34:46Nevadí, nabídnu ti jiné, moderní a elegantní.
00:34:56Ty jsou krásné. Mohu si je nechat? Děkuji!
00:35:02-Dej si ruksak na záda!
-Ne, já si vezmu všechny.
00:35:06Všechny jsou krásné a mají velkou cenu.
00:35:13-Kdepak dva, ty by nebyly vidět.
-Dej si ruksak na záda.
00:35:19Nedám!
00:35:21-Čaruj dál! Tam se toho vejde!
-Rozmysli si to!
00:35:26Čaruj! Chci také jiné šperky.
00:35:32Jak si přeješ. Když si myslíš, že v bohatství je moudrost.
00:35:43Takové bohatství.
00:35:51Šup do ruksaku. Tam se toho vejde. Už se mi nikdo nebude smát.
00:36:01To je práce. Já to vždycky s tím čarováním popletu.
00:36:07Asi bych toho měl nechat. Proč? S lidmi je to těžké!
00:36:15Jen trpělivost, dědečku!
00:36:23Kde je ta nafoukaná pávice? Ukáži jí, kdo je bohatší.
00:36:29-Odešla.
-Odešla. Také dobře.
00:36:37Pojď sem, moje princezno. Ukáži ti, co nosím v ruksaku.
00:36:45-Oči vám polezou z důlků.
-To tam bylo vždycky tolik zlaťáků?
00:36:53Je to kouzelný ruksak. Ty nevěříš? Tak pojď!
00:37:13Dědo, řekni princezně. Nejdříve se pokloň!
00:37:23Řekni, je ten ruksak kouzelný nebo ne?
00:37:29Byl. Já mu ho dal. Byl plný moudrosti.
00:37:35-Co moudrost? Ta není vidět.
-Nemusí být vidět. Brzy se pozná.
00:37:43Nechci moudrost. Chci bohatství. Na dně jsou prstýnky pro tebe.
00:37:50-Klesly moc hluboko.
-Chtěl dva prstýnky. Sundal ruksak...
00:37:56...a chtěl, abych čaroval a říkal mi dědku.
00:38:02Vybral sis podle rozumu. Já si také vyberu. Měj se dobře.
00:38:09Veroniko, neodcházej! Za to si můžeš koupit všechno.
00:38:15Kdo má nejkrásnější sbírku motýlů, má i nejkrásnější princeznu.
00:38:23Už to začíná. To já radši zmizím.
00:38:27Až si za to zlato i prstýnky koupíš trochu rozumu, dej mi vědět.
00:38:40To jsem tomu dal. Když se moudrost dala vyměnit za zlato...
00:38:48...tak by to mělo jít i naopak.
00:38:55-Buď zdráv, králi!
-Šašku!
00:39:02Nejsem šašek. Stal jsem se mudrcem!
00:39:09Sepisuji historii šaškáren tohoto království.
00:39:20To si pamatuji. To byla velká šaškárna.
00:39:25Kamaráde, to ti nezávidím. To je práce na celý život.
00:39:30Šaškáren jsem udělal mnoho. Teď sháním moudrost.
00:39:39-Do ruksaku!
-Cože? Do ruksaku?
00:39:45Dám ti hrst zlaťáků a ty mi řekneš do ruksaku nějakou moudrost.
00:39:53Hrom do vrby. To je pěkná šaškárna. To si musím napsat.
00:40:00Všechno zlato vyměním za moudrost do ruksaku.
00:40:16Chceš moudrost? Tak nastav!
00:40:22Teď budeš mít ruksak plný moudrosti.
00:40:27Moudrost v ruksaku je ti málo platná. Musí být v hlavě.
00:40:41Pozor! Kdyby přijel alespoň soudní znalec.
00:40:50No, konečně! Nevšiml si, že ho sleduješ?
00:40:56Ne! Měnil jsem přestrojení každý den.
00:41:08Kolem ruksaku je spousta lidí.
00:41:13Nejsou to rozumní lidé, ale chytráci a vychytralí.
00:41:22Pořád mumlají do ruksaku a strkají si zlato do kapes.
00:41:28Nevím, jaký rozum si král přinese domů.
00:41:35Král se vrací s ruksakem!
00:41:44-Vidím, že je ruksak plný.
-Ano, knih.
00:41:50Pochopil jsem, jak je to s moudrostí. Nedá se získat kouzlem.
00:41:56Jenom učením! Co dělá princezna Veronika?
00:42:18-Co dělá král?
-Čte, chvilku píše.
00:42:24Měli bychom ho přemluvit, aby jel s námi na lov.
00:42:29Navrhoval jsem hrát šachy. Říkal, že musí dohánět co zameškal.
00:42:37Ruksak má vedle stolu a v něm knihy, co neprostudoval.
00:42:52Princezna Veronika má svátek. Napsal jsem jí takovou gratulaci.
00:42:57Básničku. Nevím, jestli je dost dobrá.
00:43:03Poslechněte si ji!
00:43:14Nejmilejší Veroniko, chci ti k tvému svátku přát...
00:43:19...abys měla celý život všeho akorát.
00:43:25Ne, to není celé!
00:43:30Štěstí je mít rozum v hlavě, ne v kouzelném batohu.
00:43:35Dneska už vím, co má cenu. Tebe ztratit nemohu.
00:43:39Všechno dobré, hodně zdraví, štěstí a tak dál...
00:43:43...to ti přeje ten, co tě má rád. Hubert II., král.
00:43:54-Co tomu říkáte?
-Není to špatné.
00:44:01-Naopak. Špatné to není.
-Kdybyste řekl dvornímu písaři...
00:44:07...píše básně elegantní. Řekl bych, lepší.
00:44:14Chci jí přát sám za sebe.
00:44:22Ty verše, co jsi mi dal vloni k svátku, byly lepší.
00:44:28Tyhle se mi líbí víc. Jsou upřímné.
00:44:46Tak to nakonec s králem dobře dopadlo.
00:44:50Na ruksak moudrosti se nezapomnělo. Ráno se podívejte...
00:44:54...na děti, až půjdou do školy. Také si nosí moudrost...
00:44:58...zatím na zádech. Moudrost, co budou potřebovat pro život.
Král Hubert (K. Heřmánek) byl namyšlený hlupák. Jeho panovnická rozhodnutí byla lidem dlouho jenom k smíchu, ale když ztřeštěností přibývalo, zdálo se, že všechno špatně skončí nejen s Hubertem, ale i s celým královstvím. Naštěstí se mu jednou při lovu na motýly zjevil kouzelný dědeček (L. Pešek) a obdaroval ho moudrostí. Dal mu ji však do starého ruksaku! Dokud ho bude nosit, moudrost ho neopustí. To se ví, že ho jednou sundal. Hned bylo po moudrosti. A tak se král pro ni musel vydat do světa… Moudrého královského šaška si zahrál Ladislav Mrkvička, který brzy oslaví životní jubileum (*2. 2. 1939).
