Veselá pohádka o vládci, jemuž nejen kouzlo, ale také životní zkušenost pomohly zmoudřet (1985). Hrají: K. Heřmánek, P. Zedníček, L. Mrkvička, V. Cibulková, K. Augusta, L. Pešek, I. Andrlová a další. Scénář M. Kratochvíl. Kamera F. Němec. Režie V. Karlík
00:00:01Pozor! Všichni sem!
00:00:08Jeho Jasnost Hubert II. se rozhodl rozřešit zapeklitý spor.
00:00:14-Jaký spor?
-Mezi bratry Hroudovými o dědictví.
00:00:20To není zapeklitý spor, ale bude, jestli bude soudit náš král.
00:00:30Řekl, že bude soudit, tak bude.
00:00:34Jsi mizerný rádce. Přesvědči ho, že mají soudit odborníci.
00:00:43Jsi mizerný šašek, protože neumíš vymyslet šaškovinu lepší než král.
00:00:58Kuk! Pane, to koukáte!
00:01:09Šašku! Tak a hezky, ještě!
00:01:19Raz, dva, tři, čtyři!
00:02:05Já, Hubert II. zahajuji královský soud. Malá dává.
00:02:14-Žaloba!
-Ta je malinkatá.
00:02:20Vincek Hrouda žaluje Matěje Hroudu, že ho ošidil o dědictví...
00:02:29-...po jeho otci, starém Hroudovi.
-Ano, Jasnosti!
00:02:37-Sebral všechno co mělo cenu.
-On lže můj králi.
00:02:45Ticho! Soudní znalče,co jsi zjistil přímo v chalupě starého Hroudy?
00:02:53V chalupě jsem nic zjistil. Byla tam židle s ulomenou nohou.
00:03:02Ta upadla spíš věkem než násilím.
00:03:07Jasnosti,měl bys vyslechnout svědky. Viděli Matěje, jak tam má vůz.
00:03:20Nepotřebuji svědky. Jsem král a rozsoudím ty dva sám.
00:03:34Soudní znalče, přistup blíž a nadzvedni Vincka Hroudu.
00:03:47Nadzvedni Matěje Hroudu a řekni, kdo je těžší.
00:03:55-Vincek je těžší.
-Vincek je vinen.
00:04:02-Jak jsi to poznal, králi?
-Protože ho tíží svědomí.
00:04:10Do věže. Bude tam o hladu a vodě, dokud se nepřizná.
00:04:18-Králi, to nemůžete!
-Já můžu všechno.
00:04:24-Tak nevím, kdo je větší šašek.
-Děkuji ti, králi.
00:04:34Bláznivé království.
00:04:44-Voláš mě, králi? Něco potřebuješ?
-Ano, chci se s tebou pobavit.
00:04:58-To byl krásný vtip. Mohu odejít?
-Ne, zahrajeme si šachy.
00:05:05-Šachy hraješ se svým rádcem.
-Dobře prohrává. Chci hrát s tebou.
00:05:17Jak poroučíš, králi. Hned to bude.
00:05:25Počkej, dej toho krále pryč.
00:05:33Každý brání svého krále, ale útočí na toho druhého.
00:05:42Každý brání svého krále. Já jsem tvůj jediný král.
00:05:53-Dej toho cizího krále pryč.
-To bude zajímavá hra.
00:06:07Šup, lup a bum!
00:06:16Král může táhnout všemi směry, ale pouze o jedno políčko.
00:06:26-Nemysli! Král může úplně všechno!
-Úplně všechno.
00:06:33-Jak to rádce dělá, že prohrává?
-Šachy je těžká hra, holenku.
00:06:42Jak to mám udělat, bránit tě a zároveň útočit?
00:06:49Už to vím!
00:07:04Střelcem sis vyhodil vlastního pěšáka.
00:07:09Střelec mířil jinam, ale netrefil se.
00:07:17-Na takový tah rádce nepřišel.
-Ale přišel.
00:07:26Přijel posel od Tomáše a přinesl svatební oznámení.
00:07:34Princ Tomáš se žení? Jsem zvědav, koho si bere.
00:07:44Tomáš se žení!
00:07:53Cože? Princeznu Terezku!
00:07:57Krasavici ze všech nejkrásnější! Tu jsem si měl vzít já!
00:08:07Ví, že jsem svobodný a mám léta na ženění.
00:08:12-Dávno za sebou.
-Mohla něco říci. Vzal bych si ji!
00:08:21Zajímá mě, jak to Tomáš udělal, že si ho vezme.
00:08:30Nevíš, rádče? Neví, nikdy nic neví.
00:08:37Posel to může vědět. Dejte mu najíst a napít.
00:08:49Jestli mi neprozradí, jak získat nevěstu, tak s ním zatočím.
00:08:57Chceš vědět, jak získal její srdce? Nevím, nebyl jsem u toho.
00:09:04-Jsem posel a pořád na cestách.
-Takhle nesmíš králi odpovědět.
00:09:11-Napij se, možná tě něco napadne.
-Asi se do sebe zamilovali.
00:09:22-Jsou si sympatičtí.
-To mu neříkej. Radši nepij!
00:09:30-Proč mu to nemůžu říct?
-Takovým slovíčkům nerozumí.
00:09:38Vymysli něco, aby si to uměl představit.
00:09:49Už vím. Je to jako v tom fóru, co mi vyprávěl kat.
00:09:59S ním je legrace. Chceš, já tě s ním seznámím?
00:10:07Jestli dobře neodpovíš, seznámí tě s katem.
00:10:18Byl jeden, který neuměl pozvat hezkou dívku k sobě.
00:10:25Povídá jí, slečno, nechcete si prohlédnout sbírku motýlů?
00:10:39-On měl sbírků motýlů?
-Ne, to je takový fór.
00:10:46-To se ti zdá vtipné?
-Ne, je to ale dobrý fór.
00:10:57Říkáš, že ji Tomáš pozval na sbírku motýlů a ona se chtěla vdávat?
00:11:11-Ano.
-To je neuvěřitelné.
00:11:23Jsi dobrý posel. Komorná, dej poslovi 3 stříbrňáky.
00:11:33-Tři?
-No tak čtyři.
00:11:42-Nic lepšího mě nenapadlo.
-Vyprávěl jsi to dobře. Teď běž.
00:11:51-To je tím, že nemám sbírků motýlů.
-Nechám ti ji pořídit.
00:11:58Ne, udělám si ji sám a bude nejkrásnější jako moje princezna.
00:12:11Vyřiď mojí družině, ať se připraví na lov.
00:12:36-Co to má znamenat?
-Ta největší je pro tebe, králi.
00:12:45Podle tebe má král vyjet na lov s touto nesmyslnou věcí?
00:12:50-Chystáš se na lov motýlů.
-Správně. Chystám se na lov.
00:12:55Podle tradice vyjíždí král na lov se stříbrnou puškou.
00:13:01Mojí družině rozdej zbraně, jak to říká vyhláška.
00:13:19Lovu zdar!
00:13:2720 let dělám náhončího zvěře. Jak mám nahánět motýly, to nevím.
00:13:35-Mají křídla jako bažanti.
-Bažanty musíš vyplašit...
00:13:45...ale motýl musí naopak sednout. Copak jsi jako kluk nechytal motýly?
00:13:54-Chytal, ale nejsem král!
-PRÁSKL VÝSTŘEL
00:14:01Uklidni se, ať nesplašíš zvěř. Splyň s přírodou.
00:14:16To jsem přetáhl. Láduj, Horáci. Co ostatní lovci?
00:14:25Nikdo nic! Další samec.
00:14:33Střílet! My to dokážeme!
00:14:55STŘELBA
00:15:02Já myslel, že jsem tu jediný kouzelný dědeček. Někdo tu čaruje.
00:15:12Co se děje?
00:15:17Král Hubert po nás střílí. Zachraň nás!
00:15:36Mít tak po ruce nějaký šutr.
00:15:41-Huberte, polož tu flintu!
-Nejsi náhodou loupežník?
00:15:52Vypadám na loupežníka? Jsem kouzelný dědeček.
00:16:00-STŘELBA
-Řekni lovcům, ať toho nechají.
00:16:08To nejde. Loví motýly do mojí sbírky.
00:16:15Až bude sbírka, tak se ožením.
00:16:21Dám ti tenhle ruksak, který ti pomůže nejen k nevěstě.
00:16:29-Ruksak! Co v něm je?
-Moudrost! Plný ruksak moudrosti.
00:16:40-To nechci. Jsem moudrý dost!
-Kolik je 2 + 2.
00:16:47-To záleží na mně,co řeknu.Třeba 5.
-Teď to zkus s ruksakem.
00:16:56Nebuď mezek. Za zkoušku nic nedáš.
00:17:06-2 + 2.
-Čtyři.
00:17:12-Dvanáct na druhou.
-Stočtyřicetčtyři.
00:17:19Co tomu říkáš, že tvoji lovci střílí motýly flintami?
00:17:25Střílí motýly? To je nesmysl! Zastavte lov!
00:17:35Ruksak funguje perfektně. Teď jsi moudrý!
00:17:43Pamatuj si, že nesmíš ruksak sundat ze zad.
00:17:49Proč bych ho odkládal. Moudrost netíží.
00:18:03-Já jsem moudrý!
-Bude přesun do jiných lovišť?
00:18:07-Jaký přesun? Proč?
-Máš na zádech plnou polní.
00:18:14-Půjdem domů, přátelé.
-Nemáme ještě žádné motýly.
00:18:22Podívejte se. Tady jsou krásnější než v moji sbírce.
00:18:31-Nepoznávám ho. Je to jiný člověk.
-Vincka pustil sám z věže.
00:18:39Slíbil mu, že spor s bratrem spravedlivě urovná.
00:18:46Šašku, je to pravda, že král chce uspořádat ples?
00:18:58-Cože, ples? Nebyl tady 15 let.
-Vypadá to, že bude.
00:19:06Princezně Veronice poslal kytici růží s věnováním.
00:19:20-Psal ho ve verších.
-Nepraštil se při lovu do hlavy?
00:19:31-Nestalo se mu nic.
-Má to v hlavě všechno v pořádku.
00:19:41-Pořád nosí ruksak.
-Pověz, co má v tom ruksaku?
00:19:49Radím ti dobře, nestrkej nos do cizích ruksaků.
00:20:03-Postav tam toho černého krále!
-Já vím, že mám jen jednoho krále.
00:20:12To je pravda. Šachy jsou hra a hrát bez jedné figurky je nesmysl.
00:20:21Nemůžu. Šašek dal figurku ráno pradleně.
00:20:31Ztratila špunt od necek a král tam pasoval.
00:20:37-Stejně jsme ho nepotřebovali.
-Mám ho dát potrestat?
00:20:43Ne, praní je důležitější než naše hra. Zahrajeme si později.
00:20:52-Copak, copak?
-Nic!
00:21:01Chtěli jsme se podívat, jestli nemáš rozepnutou přezku.
00:21:07Nemůžete si zvyknout na ten ruksak!
00:21:13Berte to, jako že je to nová móda.
00:21:22Co to říkáte? Nová móda!
00:21:29-Je uvážlivý, moudrý.
-Moudrost má málo společného s módou.
00:21:37Na módu si potrpí ti, co myslí na ženění.
00:21:45-Tak je to móda.
-Rychle a neztrácejte čas.
00:21:56Jsem mizerný šašek. Největší šaškoviny nikdy nevymyslím já.
00:22:30Nová móda!
00:22:57Mám pocit, že jako šašek jsem tady úplně zbytečný.
00:23:20To je hrůza. Dědo, to jsi mi nemohl dát moudrost v jiném balení?
00:23:39Přišel jsem k tobě se soudním znalcem...
00:23:47...ve věci nošení ruksaku.
00:23:54Ruksak se ke královskému šatu nehodí. Proč má moudrý král...
00:24:03...nosit na zádech takovou věc!
00:24:11Králové nosí koruny a žezla. Proč by nemohli ruksaky?
00:24:19-Ruksak tě netíží?
-Méně než koruna a žezlo.
00:24:27-Jsme zvědaví, co tam máš, králi.
-Mám tam, co nejvíce potřebuji.
00:24:39-Jídlo?
-Pití?
00:24:45Napovím ti. Čím v životě nejvíce neseš, tím se ti lehčeji jde.
00:24:54Když chceš ruksak, navrhuji ti pro zítřejší ples takový kompromis.
00:25:01S krejčovským mistrem jsme vymysleli, jak to elegantně vyřešit.
00:25:07Ať vejdou! Model č. 1.
00:25:18Zádový závěs. Vzdušný a elegantní. Nenápadně maskující.
00:25:38Model č. 2.
00:25:46Nabízí krytí při vířivých tancích. Rotuj víc!
00:25:57Můžeš se přesvědčit, můj králi.
00:26:04Model č. 3. Můj model.
00:26:11Chlebník.
00:26:15Ne, nemám na to, abych tu dělal šaška.
00:26:19Nikdy jsem nevymyslel bláznoviny. Jsem vážný člověk.
00:26:26Vím co udělám. Dám výpověď a zvolím si důstojné povolání.
00:26:50-Krásné dámy, urození páni.
-Dovolte nám pronést krátké uvítání.
00:26:55-Vítáme vás jménem krále...
-...na královském bále.
00:26:59-Nadešel slavnostní okamžik...
-...komu patří náš dík.
00:27:04-Kdo uspořádal tenhle krásný bál?
-Přichází Hubert II., král.
00:27:19(Zpěv): Úsměvy a lustry září a parket zve k tanci.
00:27:25Nechte se vést naší hudbou a svou elegancí.
00:27:33Usmějte se na svou dámu, usmějte se na pána.
00:27:40Račte tančit první skladbu, ještě není dohrána.
00:28:03Úsměvy a lustry září a parket zve k tanci.
00:28:11Nechte se vést naší hudbou a svou elegancí.
00:28:18Usmějte se na svou dámu, usmějte se na pána.
00:28:26Račte tančit první skladbu, ještě není dohrána.
00:28:47Prosím, přátelé, jezte, pijte, hodujte!
00:28:54Jasnosti, princezna Veronika.
00:29:03Vítám vás, princezno. Jsem rád, že jsi přijala moje pozvání.
00:29:08Ráda jsem přijela. Slyšela jsem o tobě samou chválu.
00:29:15Děkuji za blahopřání k narozeninám. Nečetla jsem tak moudré verše!
00:29:24Děkuji. Prosím!
00:29:36Promiňte, je tady také princezna Ludmila.
00:29:47Vítám tě, princezno.
00:29:51Přijela jsem na ples a ty se chystáš na horolezeckou túru.
00:30:00-Nechystám. Ples bude.
-Ty chodíš na plesy s ruksakem?
00:30:06-A ty s kabelkou.
-To je rozdíl, ne?
00:30:11-Ruksak je větší zavazadlo.
-To ti nevadí, že jsi směšný?
00:30:18Je tisíc věcí, pro které je člověk směšný. Uveď ji na místo.
00:30:33Hudba!
00:30:55-Prozraď mi, co nosí v ruksaku?
-Ještě jsem se s tím neseznámil.
00:31:03-Lžeš! To jsi jeho rádce?
-Říkal, že to, co nejvíc potřebuje.
00:31:10Co to je? Asi poklad, když ho chce mít pořád u sebe.
00:31:23Snad budeš také tančit se mnou, ne?
00:31:31Jsem také bohatá. Víc než princezna z Nouzova.
00:31:38A víc než ty. Mé věno by se nedostalo do ruksaku.
00:31:46Máš tam určitě vzácnost, když to nosíš u sebe.
00:31:52-Mám tam to, co nejvíce potřebuji.
-Tak nám tu vzácnost ukaž.
00:31:58-Když to uvidí,přestanou se ti smát.
-Tobě vadí, že mám ruksak?
00:32:06Chtěla bych vidět princeznu,které by nevadilo,že se jí dvoříš s ruksakem.
00:32:14Ruksak mám,ale dvořit se ti nechci. Děkuji za tanec.
00:32:31Třeba to princezně Veronice vadí. Je taktní a nechce to říci.
00:32:46Když to uvidí, přestanou se ti smát.
00:32:53Princezně Veronice musím také připadat směšný.
00:32:57Dědo, to jsi mi musel dávat moudrost do ruksaku?
00:33:09-Tak jsem tady, Huberte.
-Jé, dědo!
00:33:16Máš na ruksaku poruchu? Vím, volal jsi mě už jednou.
00:33:23Na tvém hradě byla mela a někdo mi s ruksakem vyrazil zub.
00:33:33-S ruksakem to není jednoduché.
-Ale s tím tvým ano.
00:33:38Také ne. Jsem možná směšný princezně Veronice.
00:33:49-Volals mě, abych se jí šel zeptat?
-Ne, jenom jsem si posteskl.
00:33:54-To je stejné.
-Napadla mě možnost,jak to vysvětlit
00:34:02Řekl bych, že mám v ruksaku krásnou věc, kterou jí chci darovat.
00:34:08-Jaká věc by to měla být?
-Třeba snubní prstýnky.
00:34:17Máš pravdu. Snubní prstýnky jsou krásná věc.
00:34:22Je rozumné žít s někým milým. Pomůžu ti.
00:34:29Vážně?
00:34:37-Co jim říkáš?
-Dědo, ty už nejsou moderní.
00:34:46Nevadí, nabídnu ti jiné, moderní a elegantní.
00:34:55Ty jsou krásné. Mohu si je nechat? Děkuji!
00:35:01-Dej si ruksak na záda!
-Ne, já si vezmu všechny.
00:35:06Všechny jsou krásné a mají velkou cenu.
00:35:13-Kdepak dva, ty by nebyly vidět.
-Dej si ruksak na záda.
00:35:18Nedám!
00:35:20-Čaruj dál! Tam se toho vejde!
-Rozmysli si to!
00:35:26Čaruj! Chci také jiné šperky.
00:35:31Jak si přeješ. Když si myslíš, že v bohatství je moudrost.
00:35:43Takové bohatství.
00:35:50Šup do ruksaku. Tam se toho vejde. Už se mi nikdo nebude smát.
00:36:00To je práce. Já to vždycky s tím čarováním popletu.
00:36:06Asi bych toho měl nechat. Proč? S lidmi je to těžké!
00:36:14Jen trpělivost, dědečku!
00:36:23Kde je ta nafoukaná pávice? Ukáži jí, kdo je bohatší.
00:36:28-Odešla.
-Odešla. Také dobře.
00:36:36Pojď sem, moje princezno. Ukáži ti, co nosím v ruksaku.
00:36:44-Oči vám polezou z důlků.
-To tam bylo vždycky tolik zlaťáků?
00:36:52Je to kouzelný ruksak. Ty nevěříš? Tak pojď!
00:37:13Dědo, řekni princezně. Nejdříve se pokloň!
00:37:22Řekni, je ten ruksak kouzelný nebo ne?
00:37:28Byl. Já mu ho dal. Byl plný moudrosti.
00:37:34-Co moudrost? Ta není vidět.
-Nemusí být vidět. Brzy se pozná.
00:37:42Nechci moudrost. Chci bohatství. Na dně jsou prstýnky pro tebe.
00:37:49-Klesly moc hluboko.
-Chtěl dva prstýnky. Sundal ruksak...
00:37:55...a chtěl, abych čaroval a říkal mi dědku.
00:38:02Vybral sis podle rozumu. Já si také vyberu. Měj se dobře.
00:38:08Veroniko, neodcházej! Za to si můžeš koupit všechno.
00:38:14Kdo má nejkrásnější sbírku motýlů, má i nejkrásnější princeznu.
00:38:22Už to začíná. To já radši zmizím.
00:38:27Až si za to zlato i prstýnky koupíš trochu rozumu, dej mi vědět.
00:38:40To jsem tomu dal. Když se moudrost dala vyměnit za zlato...
00:38:47...tak by to mělo jít i naopak.
00:38:55-Buď zdráv, králi!
-Šašku!
00:39:01Nejsem šašek. Stal jsem se mudrcem!
00:39:09Sepisuji historii šaškáren tohoto království.
00:39:19To si pamatuji. To byla velká šaškárna.
00:39:24Kamaráde, to ti nezávidím. To je práce na celý život.
00:39:30Šaškáren jsem udělal mnoho. Teď sháním moudrost.
00:39:39-Do ruksaku!
-Cože? Do ruksaku?
00:39:45Dám ti hrst zlaťáků a ty mi řekneš do ruksaku nějakou moudrost.
00:39:52Hrom do vrby. To je pěkná šaškárna. To si musím napsat.
00:39:59Všechno zlato vyměním za moudrost do ruksaku.
00:40:15Chceš moudrost? Tak nastav!
00:40:21Teď budeš mít ruksak plný moudrosti.
00:40:27Moudrost v ruksaku je ti málo platná. Musí být v hlavě.
00:40:40Pozor! Kdyby přijel alespoň soudní znalec.
00:40:49No, konečně! Nevšiml si, že ho sleduješ?
00:40:55Ne! Měnil jsem přestrojení každý den.
00:41:07Kolem ruksaku je spousta lidí.
00:41:13Nejsou to rozumní lidé, ale chytráci a vychytralí.
00:41:21Pořád mumlají do ruksaku a strkají si zlato do kapes.
00:41:27Nevím, jaký rozum si král přinese domů.
00:41:34Král se vrací s ruksakem!
00:41:43-Vidím, že je ruksak plný.
-Ano, knih.
00:41:49Pochopil jsem,jak je to s moudrostí. Nedá se získat kouzlem.
00:41:55Jenom učením! Co dělá princezna Veronika?
00:42:17-Co dělá král?
-Čte, chvilku píše.
00:42:23Měli bychom ho přemluvit, aby jel s námi na lov.
00:42:28Navrhoval jsem hrát šachy. Říkal, že musí dohánět co zameškal.
00:42:36Ruksak má vedle stolu a v něm knihy, co neprostudoval.
00:42:51Princezna Veronika má svátek. Napsal jsem jí takovou gratulaci.
00:42:56Básničku. Nevím, jestli je dost dobrá.
00:43:02Poslechněte si ji!
00:43:14Nejmilejší Veroniko, chci ti k tvému svátku přát...
00:43:18...abys měla celý život všeho akorát.
00:43:24Ne, to není celé!
00:43:29Štěstí je mít rozum v hlavě, ne v kouzelném batohu.
00:43:34Dneska už vím, co má cenu. Tebe ztratit nemohu.
00:43:39Všechno dobré, hodně zdraví, štěstí a tak dál...
00:43:43...to ti přeje ten, co tě má rád. Hubert II., král.
00:43:53-Co tomu říkáte?
-Není to špatné.
00:44:00-Naopak. Špatné to není.
-Kdybyste řekl dvornímu písaři...
00:44:06...píše básně elegantní. Řekl bych, lepší.
00:44:14Chci jí přát sám za sebe.
00:44:21Ty verše, co jsi mi dal vloni k svátku, byly lepší.
00:44:27Tyhle se mi líbí víc. Jsou upřímné.
00:44:45Tak to nakonec s králem dobře dopadlo.
00:44:49Na ruksak moudrosti se nezapomnělo. Ráno se podívejte...
00:44:53...na děti, až půjdou do školy. Také si nosí moudrost...
00:44:57...zatím na zádech. Moudrost, co budou potřebovat pro život.
Král Hubert (K. Heřmánek) byl namyšlený hlupák. Jeho panovnická rozhodnutí byla lidem dlouho jenom k smíchu, ale když ztřeštěností přibývalo, zdálo se, že všechno špatně skončí nejen s Hubertem, ale i s celým královstvím. Naštěstí se mu jednou při lovu na motýly zjevil kouzelný dědeček (L. Pešek) a obdaroval ho moudrostí. Dal mu ji však do starého ruksaku! Dokud ho bude nosit, moudrost ho neopustí. To se ví, že ho jednou sundal. Hned bylo po moudrosti. A tak se král pro ni musel vydat do světa… Moudrého královského šaška si zahrál Ladislav Mrkvička, který brzy oslaví životní jubileum (*2. 2. 1939).
