I. Stravinskij: Příběh vojáka

Původní televizní inscenace baletní pantomimy (1981). Účinkují: Z. Hradilák, V. Kloubek, L. Rajn, K. Franková a Pražský komorní balet, choreografie P. Šmok. Nahrála Komorní harmonie, dirigent L. Pešek. Kamera J. Osten. Scénář a režie E. M. Bergerová

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Baletní pantomima Příběh vojáka (1918) ruského skladatele Igora Stravinského (1882–1971) byla inspirována textem švýcarského spisovatele Charlese Ferdinanda Ramuze (1878–1947): Voják spěchá domů z fronty na dvoutýdenní dovolenou. Těší se na svou milou, svou matku, rodnou vesnici… Potká ďábla, který na něm vyloudí housličky výměnou za ďábelskou knihu s veškerou moudrostí světa. Jenže housle hrají pouze dobrým lidem – ďáblovi tedy nikoliv. Žádá vojáka, aby ho hrát naučil. Ten se zdráhá, nemá čas, má pouze 2 týdny dovolené, spěchá domů. Ďábla se však nelze zbavit, prý půjde pouze o tři dny a ty pak lehce dožene – pomůže mu a navíc ho naučí číst v té ďábelské knize… Nakonec se voják do rodné vesnice sice dostane, ale zde všichni, včetně jeho milé, jeho matky a přátel se ho děsí a prchají před ním. Voják prokoukl ďáblův podfuk – místo tří dnů uplynuly nejméně tři roky a v rodné vsi ho již dávno pochovali, pro ně byl mrtvý – „mrtvý mezi živými“. Co si má nyní voják počít? Díky ďáblově knize voják nabyl nebývalého poznání a velmi zbohatl. Za vyléčení královy dcery se dokonce sám stal králem. Dosáhl všeho… Pouze již nebylo návratu k minulému, ke svým, do rodné obce… Jenže voják v současném štěstí zatoužil i po štěstí minulém. Dvě štěstí ale mít nelze – jedno štěstí je štěstí celé. Běda, když vyjdeš z vymezených hranic, pak ztratíš všecko, nezbude ti nic! A tak se stalo – Ďábel zvítězil.

Stopáž57 minut
Rok výroby 1981
 4:3
ŽánrHudba