Dimitrij

Velká dramatická opera Antonína Dvořáka, kterou zkomponoval na námět „licholetí“ ruských dějin.

Po smrti cara Borise Godunova se objevilo několik samozvanců, usilujících o trůn. Dimitrij – údajně zavražděný syn cara Ivana Hrozného – tohoto cíle dosáhl, byť i jen nakrátko. V polském sandoměřském vojvodství byl utvrzován ve víře, že je skutečným následníkem a zapomněl, že dětství strávil v ruském klášteře jako Griška Otrepěv.

Drama odporu ruských bojarů, smělé plány Mariny Mníškovny, láska i váhání domnělé matky Marfy – to vše vytváří rozsáhlý epický obraz.

Na hudební nahrávku, v níž byly hlavní role svěřeny vynikajícím pěvcům V. Přibylovi, E. Randové, L. Dvořákové, G. Beňačkové, A. Švorcovi, V. Zítkovi a dalším, vytvořil režisér Milan Macků působivý obraz v televizní inscenaci s dalšími předními členy opery Národního divadla V. Kočím, M. Cihelníkovou a E. Zikmundovou.

Zpívají a hrají: E. Randová – E. Zikmundová, G. Beňačková – M. Cihelníková, L. Dvořáková – L. Márová, V. Přibyl – V. Kočí, V. Zítek, A. Švorc, J. Horáček, O. Spisar a J. Jindrák. Hraje Symfonický orchestr Čs. rozhlasu, dirigent J. Štych, sbor Čs. rozhlasu, sbormistr M. Malý. Kamera I. Bojanovský. Režie M. Macků