Vincent Van Gogh a jeho tvorba ve strhujícím animovaném filmu. Britsko-polský film (2017). Režie Dorota Kobielová a Hugh Welchman
00:00:58 -Film, který uvidíte,
00:01:01 celý ručně namalovala více než stočlenná skupina umělců.
00:01:10 V neděli 27. července se 37letý van Gogh
00:01:14 pobývající v Auvers postřelil revolverem.
00:01:17 Zraněný se vrátil domů, kde o dva dny později zemřel.
00:01:20 Děj tohoto filmu se odehrává rok po smrti Vincenta van Gogha.
00:01:25 Náš příběh začíná v Arles roku 1891.
00:01:39 -Za nás mluví pouze naše obrazy.
00:01:43 Zdraví vás...
00:01:47 S láskou Vincent
00:04:10 RVAČKA: -Nech si ty řeči!
-Běž od něj!
00:04:12 -Co se to tam děje?
00:04:14 -Tak pojď, jak si přeješ!
00:04:17 PŘIHLÍŽEJÍCÍ:
-Z toho budou akorát problémy!
00:04:21 -Ten si vždycky koleduje!
00:04:25 -No sakra!
-Ta sedla!
00:04:27 -To bylo za tátu!
00:04:29 -Slušná rána, co?
-Konec představení. Škoda.
00:04:32 Aspoň trocha zábavy při večeru.
00:04:34 -Co se tady děje?
-Pane...
00:04:36 -Ten, co se s vámi pral, byl mladý Armand?
00:04:39 -Ano, pane.
-Hm, kvůli čemu?
00:04:42 -Kvůli tomu zrzkovi. Tomu malíři, co jste ho znal.
00:04:45 -Vážně?
00:04:47 -Tohle mu vypadlo, pane.
00:04:54 -Vezmu to k sobě. Pohov, vojíne!
00:05:00 Znovu děláš potíže, koukám. Upadl ti venku dopis.
00:05:05 -Ten není můj. Je Vincentův.
00:05:08 -Pan Theo van Gogh. To je Vincentův bratr, že?
00:05:12 -Jo. Ten dopis zbyl po něm.
00:05:15 Vincentův domácí ho našel, když vyklízel byt.
00:05:18 Dal ho mému tátovi a ten řekl mně, abych ho doručil.
00:05:22 Jako by to byla má věc!
00:05:24 Já umím vymlátit z kovu nějaký tvar.
00:05:26 Ne doručovat dopisy.
00:05:33 -Posluž si, pročpak ne?
-Ten už to zjevně nepotřebuje.
00:05:46 Nechápu, proč bych měl doručovat dopis mrtvého.
00:05:49 -Tvůj otec mu jen chce projevit úctu.
00:05:52 -A proč? Co pro nás ta nicka kdy udělala?
00:05:56 Tady mou rodinu nenáviděli, když táta nepodepsal tu petici.
00:06:02 -Chtěli ho vyhnat z města.
-Já to podepsala!
00:06:05 A dobře tak. Byl to blázen.
00:06:07 -Ale nebyl. Byl to zajímavý muž.
00:06:11 Zvrtlo se to, až když přijel ten jeho kamarád, Gauguin.
00:06:18 Vincent byl nadšený z toho,
00:06:20 že se jeho žlutý dům stane hostelem pro malíře.
00:06:24 A Gauguin ho povede.
00:06:26 -Je to všechno?-Jak jste chtěl.
-Kde je ta židle?
00:06:29 -Někde tam je. Bude se ti líbit.
00:06:31 -Tady je! Ano! Je dokonalá!
00:06:34 -Ale když Gauguin konečně dorazil,
00:06:37 z dobrých přátel se rychle stali lidé,
00:06:39 kteří se nemohli vystát.
00:06:42 GAUGUIN:Tohle není ateliér!
00:06:44 Kromě tvého bratra sem nikdo nepřijel!
00:06:47 Nedá se to finančně...
00:06:55 VINCENTŮV NÁŘEK
00:06:57 BLÁZNIVÉ VÝKŘIKY
00:07:08 -Ne, ne! Ne, ne, ne, ne!
00:07:11 Ne, nemůžeš odejít! Nesmíš odejít!
00:07:16 GAUGUIN:Uklidni se, Vincente.
00:07:19 BLÁZNIVĚ DRMOLÍ A PROZPĚVUJE SI
00:07:44 -Beverly?-Ahoj, Vincente!
-Mám pro tebe dárek.
00:07:47 -Och, ty ses popral?
00:07:50 -Dobře se o to starej.
-Ach, roztomilé!
00:07:56 Ach! Áááá! Prokristapána!
00:07:59 -Jsi v pořádku?
00:08:04 -Zajímavý muž...
00:08:07 Já si ho pamatuju jinak.
00:08:10 -Ne, ne!
00:08:13 -Ale ne!
00:08:15 DAV VENKU:-Co se mu stalo?
-Asi umírá!
00:08:20 -Vydržte.
00:08:24 -Ten cvok si uříznul ucho. A táta mu ho přišívá, jo?
00:08:27 -Ne, pomáhá mu.
-No jasně.
00:08:29 Jeden vožralej cvok pomáhá druhýmu.
00:08:32 -Zopakuj to! Zopakuj to!
-Nech ho. Slyšíš?
00:08:36 CHRÁPÁNÍ
00:08:50 MUŽI VENKU:-Je to příští týden.
00:08:52 -Kdo by řekl, že odejdou.
-Jsou zpátky, připlazili se.
00:08:56 JOSEPH:Dobrý večer, je tu můj syn?
00:08:58 -Ale, pan Roulin! Najdete ho uvnitř.
00:09:02 JOSEPH:Má sedět ve vlaku do Paříže.
00:09:04 -Teď nevypadá, že by měl v plánu odjet.
00:09:06 JOSEPH:To uvidíme.
00:09:08 MUŽI:-A má průšvih!
-On průšvihy vyhledává.
00:09:11 HOSPODSKÝ:Dobrý večer, Josephe.
00:09:19 -Proč to prostě nemůžeš poslat?
-Taky jo.
00:09:22 Ale vrátilo se to jako nedoručitelné.
00:09:25 -Jestli ho nemůže najít pošta, jak ho mám asi najít já?
00:09:29 -Budeš se muset snažit, synu.
00:09:32 Důležitý muž, pan Theo van Gogh. Poohlídni se.
00:09:35 -A co asi řeknu, až ho najdu?
00:09:39 -Je zvykem začít slovy: Přijměte upřímnou soustrast.
00:09:43 Musíme tě nechat vystřízlivět.
00:09:45 -Stejně teď nemůžu jít. Je už pozdě.
00:10:06 -Vyjádříš nejupřímnější soustrast ode mě, tvé matky a bratra.
00:10:12 Jo a taky od malé Marcel. Byl to i její přítel.
00:10:17 -Byl jí sotva rok.
00:10:20 -Děti jsou jako zvířata.
00:10:23 Člověka prokouknou prvním pohledem.
00:10:27 -To je hloupost.
00:10:29 -Nejsou jako dospělí.
00:10:31 Tak třeba Geno.
00:10:33 Bere si od Vincenta s úsměvem rok peníze
00:10:36 a pak podepíše petici, kterou ho zničí.
00:10:39 Hele, řekni, že Geno měl ten dopis dva roky.
00:10:43 Nechci, aby si pan Theo myslel, že jsme ho měli my.
00:10:46 Řekni mu, že ho měl u sebe, dokud se nedoslechl,
00:10:50 že se Vincent...
00:10:53 -Že se zabil?
00:10:55 Proč tomu pořád nemůžeš uvěřit? Viděl jsi, co se stalo.
00:11:00 -Zhroutil se, to se lidem stává.
-Jo, slabochům.
00:11:05 -Až budeš starší, pochopíš.
00:11:09 Život umí srazit i silné.
00:11:15 Po tom s tím uchem mu nikdo ani nedal šanci.
00:11:20 I děti ho tyranizovaly.
00:11:22 -Vypadni!
00:11:24 -Shoď mu klobouk!
-Zmizni!
00:11:27 -Dej mu! Tref ho!
-Vypadni odsaď!
00:11:30 -Táhni pryč, ty blázne!
-Na, tady!
00:11:34 ZPĚV:-Jsme králové!
-Jsme nejlepší!
00:11:38 -To je slabošství, nechat se dětmi dohnat do cvokárny.
00:11:42 -A sousedi? A policisti?
00:11:46 Starosta? A celé město?
00:11:50 -A je to zase tady.
-Proti nemocnému!
00:11:57 Šel do Saint Rémy, aby se z toho dostal.
00:11:59 A taky se z toho dostal. Oni ho vyléčili.
00:12:03 -Ale zřejmě mu to nevydrželo, zdá se.
00:12:10 -"Cítím se naprosto klidný a v normálním stavu."
00:12:14 Tohle mi sám napsal.
00:12:16 Šest týdnu předtím, než zemřel.
00:12:19 Tak jak může mít někdo absolutně klidný
00:12:24 za pár týdnů sebevražedné sklony?
00:12:29 -Je to smutné, to chápu.
00:12:32 Ale k čemu by bylo doručovat ten dopis teď?
00:12:37 -Byli si velmi blízcí.
00:12:41 Vincent psal bratrovi každý den.
00:12:45 Vím to, já ty dopisy odesílal.
00:12:49 Kdyby šlo o mě, chtěl bych ho. Kdybys ty... kdybys nedej bůh...
00:12:56 ... kdybys ty zemřel a existoval by dopis,
00:13:00 který jsi mi poslal, chtěl bych ho.
00:13:04 Ty bys ho nechtěl, kdyby šlo o mě?
00:13:20 ŽENA:Pozor s těmi zavazadly!
00:13:25 PRŮVODČÍ:Paříž! Vystupovat prosím!
00:13:35 KOČÍ:Hej, uhni!
-Blázne!
00:14:22 -Prý jste Vincentovi dodával barvy, tak si říkám, jestli neznáte Thea?
00:14:26 -Potřebujeme pití, řekl bych. To je brandy. Posaďte se.
00:14:30 -Nebyl na adrese, kterou máme. Ten chlap říkal, že vy možná...
00:14:35 -Obávám se, že nikdy ten dopis Theovi nedoručíte.
00:14:40 -Aha, jistě, ale... jak to?
00:14:43 -Dvě srdce, jedna mysl.
00:14:47 To mi řekl Vincent.
00:14:51 Možná to nakonec šlo,
00:14:53 protože po Vincentově smrti se Theovo zdraví rychle zhoršilo.
00:14:57 -Můžu ti něco donést, drahý?
00:15:00 -Už předtím na tom nebyl dobře.
00:15:03 Ale Vincentova smrt ho zničila.
00:15:10 Když umíral, byl s ním celý den.
00:15:13 Vincent ale trval na tom, aby celou dobu mluvili o životě,
00:15:17 ne o smrti.
00:15:21 Nenechal dopis na rozloučenou, takže to zůstává záhadou.
00:15:29 A Theo se dál ptal proč.
00:15:34 Šest měsíců po Vincentově pohřbu byl mrtev i on.
00:15:40 -Páni! To je příběh!
00:15:43 A jak vlastně Vincent umřel?
00:15:48 -Zastřelil se.
00:15:50 V polích nad Auvers.
00:15:52 Vedle stojanu. Maloval až do konce.
00:15:55 -A víte proč?
-Ne.
00:15:59 Theo si myslel, že jeho smutek měl kořeny v dětství.
00:16:10 Velice se snažil zapadnout do své rodiny.
00:16:19 Ale to se mu nikdy nepodařilo.
00:16:26 Vincent mi řekl, že byl nejstarší, ale ne první.
00:16:43 Před ním byl jiný Vincent, starší bratr,
00:16:45 který se narodil mrtvý.
00:16:47 Myslel si, že ten chlapeček byl dokonalý Vincent.
00:16:51 Že se mu v matčiných očích nikdy nevyrovná.
00:17:05 Snažil se být tím, kým chtěli.
00:17:14 Pracoval u strýce v obchodu s obrazy, ale vyhodili ho.
00:17:19 Zkusil profesi svého otce,
00:17:21 ale zkoušky na pastora na něj byly moc těžké,
00:17:24 takže začal pracovat jako prostý misionář.
00:17:27 Ale podařilo se mu nechat se vyhodit i odtamtud.
00:17:31 Byla to další slepá ulička.
00:17:40 Ale Theo mu řekl, že v něj věří.
00:17:44 A že když bude Vincent za sebe bojovat,
00:17:47 bude Theo stát po jeho boku.
00:17:51 Tak to začalo.
00:17:54 Vincent vzal poprvé do ruky štětec.
00:17:57 Bylo mu 28.
00:18:01 A jakmile měl Theovu podporu, nebylo nic, co by ho zastavilo.
00:18:13 -A co se stalo pak?
-Paříž se stala.
00:18:18 Přišel sem, samozřejmě. Všichni sem míří.
00:18:22 Monet, Toulouse, Seignac, Bernard, Manet, všichni.
00:18:26 Protože všechno, co se děje v umění, se děje tady.
00:18:31 A kde si všichni kupují barvy?
00:18:33 U otce Tanguyho, samozřejmě!
00:18:35 -Á, už je tady!
-Rád vás vidím.
00:18:37 -Servírko, čistou!
00:18:40 Na uvítanou. Na zdraví!
00:18:44 -Nechte to tu, díky.
-Čistá je čistá.
00:18:48 SBOROVĚ:Na zdraví!
00:18:52 -Má ego jako nikdo jiný, to vám povídám.
00:18:55 -Víkendový malíř.
00:18:57 -Koukej na něj, pořád kreslí.
00:18:59 -Co to je?
00:19:01 Ukaž! Pujč mi to! Copak to je?
00:19:05 Takhle? Ale no tak!
00:19:07 -Nemůžeš se starat o sebe?
-Co? Jen mu pomáhám.
00:19:10 -Tak mu dej pokoj.
-Aby ho neubylo! -Tak do toho!
00:19:14 TANGUY:Pro mnohé umělce je Paříž konečná stanice.
00:19:17 Ale pro něj ne.
00:19:19 Byla to jen zastávka, aby se naučil, co potřeboval.
00:19:22 A pak odjel hledat vlastní cestu.
00:19:36 Po dvou letech jsem ho viděl ještě jednou.
00:19:38 Byl klidnější...
00:19:40 -Díky...
-Jistější.
00:19:45 Říkal jsem si, že je to muž, jehož příběh dobře dopadne.
00:19:50 Jeho hvězda byla konečně na vzestupu.
00:19:53 Vyhrál svou revoluci.
00:19:58 Jak tedy šokující bylo stát o pouhých šest týdnů později
00:20:04 nad Vincentovou rakví.
00:20:07 -Smutné.
00:20:11 -Zemřel prý jako mučedník umění, ale mně se to zdá zvláštní.
00:20:16 -Proč?-Za osm let to dotáhl z amatéra na vlivného umělce.
00:20:24 Neuvěřitelné!
00:20:27 Manet ho označil za zářivou hvězdu Výstavy nezávislých umělců.
00:20:35 A podle jeho doktora ho vyléčili.
00:20:39 Doktora Gacheta.
00:20:43 Staral se o Vincenta v Auvers.
00:20:47 Potkal jsem ho na pohřbu.
00:20:50 Bylo tam jen pár umělců z Paříže.
00:20:54 A tenhle doktor.
00:20:57 Člověk by řekl, že to on je Vincentův bratr.
00:21:00 On měl proslov. Celý ho probrečel.
00:21:03 O hodinu později sundával Vincentovy nejlepší obrazy ze zdí.
00:21:07 Jako by byly jeho. Říkal, že jsou jeho.
00:21:12 Honorář za to, že se o Vincenta staral.
00:21:15 Zdálo se nám to zvláštní, ale měl Theovu naprostou důvěru.
00:21:21 Prý si je s rodinou van Goghů blízký i nadále.
00:21:25 Možná byste se měl zeptat jeho, proč to Vincent udělal.
00:21:29 -To můj otec chtěl poznat pravdu.
00:21:32 Já jsem za něj měl jen doručit dopis Theovi.
00:21:36 -Z van Goghů už v Paříži zbyli jen duchové.
00:21:42 Obávám se, že budete tento dopis muset vrátit svému otci.
00:21:49 Je mi líto.
00:22:01 -Drahý otče, zdá se, že má cesta nekončí.
00:22:05 Musím najít nového adresáta, protože Theo je bohužel po smrti.
00:22:11 Je tu jeden doktor, kterému bych myslím měl ten dopis dát.
00:22:15 Takže pojedu za ním. Nějak mě omluv u šéfa.
00:22:39 HRA NA KLAVÍR
00:22:56 Ach, dobré ráno, madam.
00:22:58 -Ano?
-Jdu za doktorem Gachetem.
00:23:01 -Vážně? A jste objednaný?
-Ne.
00:23:04 Ale mám tu dopis od Vincenta van Gogha,
00:23:07 přítele mého otce z Arles.
00:23:10 -Víte to? Víte, že Vincent zemřel?
00:23:14 -Ano.
00:23:16 -Doktor je v Paříži, vrátí se až zítra.
00:23:19 Předám mu ten dopis sama.
00:23:21 -Ne, já... radši bych mu ho dal osobně.
00:23:24 Chci se ho zeptat na Vincenta.
00:23:26 -Já vám mohu o něm něco říct.
00:23:30 Byl zlý člověk.
00:23:32 -To je medicínský názor?
00:23:34 -Na první pohled mi bylo jasné, že s ním budou problémy.
00:23:54 Měl takový zmatený pohled. V jeho očích bylo něco šíleného.
00:23:59 Něco, co nechcete vidět.
00:24:04 Vítejte!
00:24:19 -No tak!
00:24:21 -Jeho příchodem k nám se všechno změnilo.
00:24:24 Dám vám vědět, až na vás doktor bude mít čas.
00:24:28 Kde bydlíte?
00:24:30 -Kde Vincent bydlel?
00:24:32 -U Ravouxových.
-Najdete mě tam.
00:24:35 -Tam raději ne, je to díra.
00:24:38 Doktor mu našel něco lepšího, ale jemu se tam asi líbilo.
00:24:44 -Díky. I tak mě tam zastihnete.
00:24:48 -Nehodláte dělat další rozruch?
00:24:51 Už mám breku kvůli tomu cvokovi plné zuby.
00:25:21 -Hledáte něco?
00:25:23 -Hledám majitele.
-Mluvíte s ním.
00:25:26 -Vám to tu patří?
00:25:28 -Vlastně mým rodičům, ale jsou na návštěvě u tety,
00:25:32 takže příští dva dny to tu řídím já.
00:25:35 -Hezké šaty.
00:25:37 Hodí se k někomu, kdo to tu řídí.
00:25:40 -Já... moc často je nenosím, když je tu otec.
00:25:43 Má pro mě pořád nějakou práci.
00:25:45 -To dobře znám.
-Dáte si něco?
00:25:48 -Třeba šálek horké kávy?
00:26:03 -Takže co vás přivádí do Auvers?
00:26:05 -Přítel mého otce, Vincent van Gogh.
00:26:09 Zjistili jsme, že se zabil.
00:26:11 -Bydlel tady.
-Já vím.
00:26:16 Byla jste tu, když se to stalo?
00:26:19 -Bylo to příšerné.
00:26:23 V sedm jsem podávala večeři pro nájemníky.
00:26:27 Ale on tu nebyl.
00:26:29 Později sice přišel...
00:26:33 ... ale něco nebylo v pořádku.
00:26:39 RAVOUX:Pane Vincente! Jste v pořádku, pane?
00:26:42 -Otec šel za ním. RAVOUX:Co se stalo?
00:26:46 Vincente! Co se stalo, Vincente?
00:26:50 Jste v pořádku?
00:26:53 Ó, pane bože! Co jste to provedl?
00:26:56 -Pokusil jsem se zabít.
00:27:03 -Zavolali doktora Gacheta.
00:27:06 Vůbec na Vincenta nepromluvil.
00:27:09 Ti dva se na sebe jen dívali jako...
00:27:12 ... jako dva vzteklí psi.
00:27:16 Vincent ležel na posteli, v břiše měl kulku,
00:27:19 řval bolestí a chtěl, aby mu ji někdo vyndal.
00:27:23 A doktor Gachet, bývalý vojenský doktor,
00:27:26 který dobře ví, jak ji vyndat, neudělal nic.
00:27:30 Rozhodl, že je to beznadějný případ a odešel.
00:27:34 Druhý den se o Vincentovi povídalo po celém městě.
00:27:37 V osm k nám přišel četník Rigaumon.
00:27:43 -Co tu děláte? Nemůžete ho nechat v klidu?
00:27:45 Nevidíte, že mu není dobře?
00:27:47 -Snažím se být důkladný, pane Ravouxi, toť vše.
00:27:51 Kde je ta zbraň?
00:27:53 -Nemám tušení.
-Nemá tušení...
00:27:57 -Otec ho poslal pryč.
00:27:59 Říkal, že Rigaumon je ten poslední, koho by měl umírající člověk vidět.
00:28:04 Večer přijel pan Theo a křičel:
00:28:07 Co se tady stalo? A jak?
00:28:15 Nejhorší na tom všem bylo, že nikdo neznal odpověď.
00:28:21 Potom se všechno uklidnilo.
00:28:25 Začala jsem věřit, že všechno bude v pořádku.
00:28:29 -Kdybych tak mohl být jedním z nich.
00:28:36 -Ale když přišla noc, stoupla mu horečka a byl stále slabší.
00:29:38 A pak kolem půl druhé přišel Theo dolů.
00:29:48 A všichni jsme věděli, že je to konec.
00:29:56 Že Vincent je po smrti.
00:30:15 -Co si myslíte vy, že se stalo? Čekala jste to?
00:30:19 -Vypadal šťastnější. Vážně tak vypadal.
00:30:24 Víte, doktor Gachet chtěl, aby bydlel jinde.
00:30:28 On nechtěl.
00:30:30 Líbilo se mu tady.
00:30:32 Ne, nedělej to! Zničíš si ty nové šaty.
00:30:36 -Ušpiníš se. Ahoj!
-Chcete pokoj?
00:30:40 -Záleží na ceně. Kolik tu stojí pokoj?
00:30:43 HOST:To záleží na pokoji.
00:30:46 Cizák! Další cizák.
00:30:48 -Měl nás rád.
00:30:50 A my jeho. Byl to milý, tichý muž.
00:30:54 -Jasně.-Vy jste ho neměl rád?
-To není...
00:30:58 -Občas se choval trochu výstředně, když maloval,
00:31:01 ale jinak byl normální.
00:31:03 -Jak výstředně?
-Áááá!
00:31:05 První den, pamatuju si to, jako by to bylo dneska...
00:31:08 Venku byla hrozná bouřka.
00:31:11 Vincente, nastydnete se!
00:31:13 Všichni se běželi někam schovat až na něj.
00:31:16 Stál venku, v dešti a v obleku.
00:31:18 Říkala jsem si, že je to nadšením z prvního dne tady, ale...
00:31:22 Víte, on byl takový vždycky.
00:31:25 Pořád maloval, každý den, za každého počasí.
00:31:31 -Prý si byl s tím doktorem blízký.
-Co? S doktorem Gachetem?
00:31:36 Ne, to bych neřekla. Byl dost samotářský.
00:31:40 Rozhodně si byl blízký s bratrem.
00:31:42 Soudě podle toho množství dopisů.
00:31:44 -Já vím, můj otec byl jeho pošťák.
00:31:47 -Á, takže to víte!
00:31:49 Říkala jsem si, jestli má čas spát.
00:31:52 Celý den maloval. Psal dlouhé dopisy.
00:31:55 A taky pořád četl nějaké bichle.
00:31:58 Dalo by se říct, že byl systematický.
00:32:01 -Vincent?
-Jistě, byl přesný jako hodinky.
00:32:05 Maloval od osmi do pěti.
00:32:07 Řekl byste, že chodí do normální práce.
00:32:10 Toulal se po okolí, Chaponval, v polích, v lese, u řeky...
00:32:18 Řeku měl vážně rád.
00:32:20 Zeptejte se v půjčovně lodí. Řeknou vám to.
00:32:26 -Užijte si to, dámy!
-Děkujeme. Zatím!
00:32:32 -Armand Roulin. Přítel zesnulého Vincenta van Gogha.
00:32:35 -Těší mě.-Slyšel jsem, že to měl tady u řeky rád.
00:32:40 -Vincent? Jo. Jo, chodíval sem.
00:32:43 Někdy i před svítáním. Prý nějaký speciální druh světla.
00:32:49 O ranním světle toho moc nevím, ale vím,
00:32:52 že tady dole uvidíte hodně živého. Jestli víte, co tím myslím.
00:32:56 -Dobře vědět.
-Moc toho nenamluvil.
00:32:59 Většinou jen posedával. Koukal se.
00:33:03 Občas maloval.
00:33:06 Jednou jsme tu byli sami. Já rybařil a on maloval.
00:33:11 No... nebyla to až taková idyla.
00:33:14 Když maloval, vydával různý zvuky. Blafal jako parní stroj.
00:33:22 A pak najednou... ztichnul.
00:33:27 Byl z té vrány úplně bez sebe.
00:33:31 Vypadal, že je mu jedno, že mu odletí i s obědem.
00:33:38 Říkal jsem si, jak je asi osamělý,
00:33:41 když mu rozzáří den i vrána zlodějka.
00:33:52 Později toho léta se scházel s pracháčema,
00:33:54 co pořádali flámy na lodích.
00:33:57 Vždycky přišli s holkama.
00:34:00 Ne moc upjatýma, jestli víte, co tím myslím.
00:34:03 -Nějaký peníze by se nám hodily. Kolik dáš?
00:34:06 -Vypadalo to, že se před nima stydí.
00:34:09 -Nikdy neměl na ženské štěstí.
00:34:11 -Myslíte? Pak sem přišel s Gachetovic holkou.
00:34:16 -Tu jsem viděl. Hezká, ale křehká jak porcelán.
00:34:19 -To je ona! Fakt tichý typ.
00:34:23 Pracoval jsem tu dřív, než se sem nastěhovali,
00:34:26 ale nikdy jsem s ní vlastně nemluvil.
00:34:28 Ale ona a Vincent, oni mluvili spolu tím způsobem,
00:34:32 jako kdyby mluvit jeden s druhým byla ta nejlepší věc na světě.
00:34:41 Bůhví, co na něm viděla.
00:34:43 Určitě byl tak dvakrát starší a vedle ní byl jako trám.
00:34:48 -Myslíte, že spolu něco měli?
00:34:51 -Prý sem přišli malovat.
00:34:53 Ale půjčili si loďku, jako to páry dělají.
00:34:59 Ale jedno vám povím.
00:35:02 Vincent vypadal, že je v pohodě.
00:35:06 Přijde sem s holkou, která je mimo jeho ligu,
00:35:09 a pak se doslechnu, že se zabil. Možná si promluvte s ní.
00:35:16 -Jejich domácí mě asi nenechá.
00:35:18 -Hm, jo tahle!
00:35:21 Odpoledne je vždycky v kostele.
00:35:24 Dělá tam správkyni nebo co. Se mnou se nikdy nebaví.
00:35:34 -Určitě máte žízeň. Na účet podniku.
00:35:37 -To jste hodná. A co na to otec?
-Dnes večer tu není.
00:35:42 -Dám si rád, když mě pak necháte koupit sklenku vám.
00:35:53 Nevíte, jestli byli Vincent a Marguerite přátelé?
00:35:57 Tvrdí to majitel lodí.
00:36:00 -No, to by vysvětlovalo, proč mu denně nosí kytky na hrob.
00:36:03 A taky by to vysvětlovalo tu velkou hádku s doktorem.
00:36:07 -Jakou hádku?
-Viděli Vincenta od něho odcházet.
00:36:10 Praštil brankou div nevypadla z pantu.
00:36:13 Domácí všude tvrdila, že doktor Vincentovi zakázal,
00:36:17 aby se vídal s jeho dcerou.
00:36:20 Doktor si dceru šíleně chrání, nechce... kam jdete?
00:36:24 KOSTELNÍ ZVONY
-Do kostela!
00:36:36 Bůh žehnej!
00:36:39 -Ach, jsem ráda, že ctíte Boha. Ne jako váš přítel.
00:36:45 -Přítel mého otce.
00:36:50 -Víte, že Vincent provedl ten svůj hříšný čin v neděli?
00:36:54 A to ještě není vše.
00:36:57 Ten den jsem ho viděla.
00:37:00 Byla jsem na cestě do kostela.
00:37:02 Smál se a vtipkoval se Secretanovic klukama.
00:37:06 Pili a vysmívali se Bohu.
00:37:10 Věděl, k čemu se chystá v den boží.
00:37:13 Čím si chudák doktor musel kvůli němu projít.
00:37:16 Nakráčeli tam s bratrem jako nějací šlechtici.
00:37:19 Jako by jim ta zahrada patřila!
00:37:22 No, jeho bratr sice vypadal dobře, ale zdálo se, že nedojde ke stolu.
00:37:29 Na první pohled jsem mu na očích viděla, jak je rozrušený.
00:37:37 A ten veliký umělec!
00:37:40 Byl pořádně rozmrzelý.
00:37:43 Cpal se naším jídlem, dělal nepořádek a pak...
00:37:48 KOSTELNÍ ZVONY
00:37:50 Nesmíme Pána nechat čekat.
00:38:00 HRA NA KLAVÍR
00:38:18 ZAKLEPÁNÍ
00:38:23 -Říkala jsem si, za jak dlouho se vrátíte.
00:38:36 Namaloval vás, že ano?
00:38:45 Takže proč jste přišel?
00:38:48 -Kde jinde bych měl být?
-Ach! To nevím.
00:38:52 Co třeba na plavbě kolem světa?
00:38:55 Na honbě za zlodějem. Trávit čas s hezkou dívkou...
00:38:59 -Chci pro něj něco udělat, pro Vincenta.
00:39:06 -Určitě pro něj můžete udělat hodně.
00:39:09 Teď, když je mrtvý.
00:39:11 -Prý mu na hrob nosíte denně květiny.
00:39:14 Copak to neděláte pro Vincenta, i když je mrtvý?
00:39:17 -Ach tak! Dělám to jen z úcty k němu.
00:39:22 Byl to skvělý umělec. Měl květiny rád.
00:39:26 -I tak... je to od vás hezké.
00:39:29 Určitě jste byli přátelé.
00:39:32 -To bych neřekla.
00:39:34 Přišel za otcem.
00:39:43 Otec byl jeho doktor a stali se přáteli.
00:39:47 Není to nic překvapivého, oba byli umělci.
00:39:49 Měli rádi stejné malíře. Rozuměli si.
00:39:52 Když otec v neděli pozval na oběd Vincentova bratra s rodinou,
00:39:57 Vincent vtipkoval, že můj otec je jejich třetí bratr.
00:40:01 -Všem na zdraví!
00:40:04 IRONICKY: Takže jste byli jako jedna velká rodina.
00:40:09 -Občas tady maloval.
00:40:13 Bylo to součástí léčby, kterou mu otec doporučil.
00:40:30 Ale nebavili jsme se.
00:40:32 -Ani když jste šli k řece, jste nemluvili?-K řece?
00:40:36 -Pronajali jste si spolu loďku a prý jste se znali docela dobře.
00:40:40 -Tady si lidé myslí, že vidí různé věci.
00:40:44 Asi to byla jiná dívka. Já jsem ho sotva znala.
00:40:48 Byl tady kvůli otci.
00:40:50 Byli jeden jak druhý. Na všem se shodli.
00:40:54 -Na všem? Vážně?
00:40:56 Slečna Ravouxová říká, že se pěkně pohádali.
00:41:00 -Vidím, že jste nezahálel. Nezajímají mě místní drby.
00:41:04 -Říkala, že odtud Vincent vyběhl.
00:41:06 Ne dlouho před smrtí. A váš otec za ním běžel ven.
00:41:09 -No a co?
00:41:12 Myslíte si, že se s otcem pohádali, a proto Vincent zemřel?
00:41:16 Podle vás za to může otec?
00:41:18 -Ne, to jsem neřekl.
00:41:20 -Myslím, že byste měl odejít.
00:41:29 HRA NA KLAVÍR
00:41:35 -Pěkný den.
00:41:50 -Hodně lidí?
-Ani ne. Tady máte sýr.
00:41:53 -Jak se má otec? Dobře, doufám.
-Dobře. Ještě nějaké přání?
00:41:57 -Díky, všechno v pořádku.
-Dobře.
00:42:01 -Dost na to, abyste nemusela mluvit se mnou.
00:42:03 -Když si s vámi sednu,
00:42:05 budu přemýšlet, kdy utečete za něčím důležitějším.
00:42:10 -Jak zábavné!
00:42:14 Vlastně jste mi vnukla nápad.
00:42:17 A to konfrontovat Margueritu Gachetovou.
00:42:20 -Takže jste utekl, abyste byl s paní domu? Jak to dopadlo?
00:42:24 -Tvrdila, že Vincenta neznala.
00:42:27 A že mezi sebou prohodili jen pár formálních frází.
00:42:31 -Říkala jsem, že Gachetovým nemůžete věřit.
00:42:35 Když se sem Vincent nastěhoval, lidé se ho ptali,
00:42:39 jestli je s Gachetem příbuzný.
00:42:41 Možná si byli navenek podobní.
00:42:44 -Och! To je úchvatné!
00:42:47 -Měli stejně zrzavé vlasy a stejný smutný pohled v očích.
00:42:51 -Něco takového jsem nikdy neviděl.
00:42:56 -Ale uvnitř byli každý úplně jiný.
00:43:23 Vincent nebyl snob jako Gachet.
00:43:26 Byl vážně slušný a hodný.
00:43:29 -Ahoj, Germaino.
00:43:34 Tak hop!
00:43:37 Tak co to dnes večer bude?
00:43:39 -Kuře prosím. Třeba jak něco říká.
00:43:42 -Tak kuře. Hubené nožky, jako máš ty.
00:43:46 -A ocas prosím.
00:43:48 -Germanie, jak to, že nejsi v posteli?
00:43:51 -Nijak mě neotravuje.
-Já ještě nechci!
00:43:53 -Pojď spát.-Neotravuje mě!
-Chci to kuře!
00:44:00 -Podle Marguerite sem přijel jeho bratr.
00:44:03 Potkala jste ho?
00:44:05 -Ne. Prý dorazil na Gachetovo pozvání.
00:44:09 Vincent říkával, že by mohli přijet.
00:44:13 Hlídal, aby tu byly volné pokoje.
00:44:16 Ale nikdy nepřijeli.
00:44:18 -Jezdil tedy někdy Vincent k nim?
-Ne.
00:44:21 Víte, trávil hodiny a hodiny psaním dopisů svému bratrovi.
00:44:25 Místo aby skočil na vlak. Ale vlastně tam jednou jel.
00:44:29 Řekl, že bratrovi onemocnělo dítě.
00:44:32 Ale ta návštěva myslím nedopadla dobře.
00:44:34 -Proč ne?
-Utěrky na nádobí.
00:44:37 Řekl, že plátna jsou moc drahá.
00:44:40 A chtěl malovat na ty staré hadry.
00:44:46 Namaloval hezké kytky, ale můj otec z toho radost neměl.
00:44:53 -A co má jeho bratr společného s utěrkami?
00:44:55 -Řekla bych, že se pohádali kvůli penězům.
00:45:03 Protože věci na malování kupoval Vincentovi bratr.
00:45:08 Vím to podle posledního dopisu, co Vincent odeslal.
00:45:12 -Adeline, počkej!
00:45:15 -Den před svou sebevraždou.
00:45:20 Když mi ho dal, řekl, že to spěchá.
00:45:22 Zeptala jsem se ho, jestli se něco děje.
00:45:24 Řekl, že mu došly barvy a objednal si další.
00:45:28 Protože si naplánoval spoustu obrazů.
00:45:30 Nezdá se vám to zvláštní?
00:45:32 Požádat bratra o barvy, když se kvůli těm penězům pohádali,
00:45:36 a pak se druhý den zabít?
00:45:39 -To záleží na tom, v jakém byl stavu.
00:45:42 -Zdálo se, že je v pořádku.
00:45:44 Teda muselo náhle k něčemu dojít, co ho zneklidnilo.
00:45:49 -Jako co?
-Nevím přesně, co to bylo.
00:45:53 Ale určitě s tím má co dělat Gachet.
00:45:58 Pamatujete si, jak jsem vám říkala o jeho prvním dni tady?
00:46:02 Dopis z toho dne!
00:46:05 -Nemohu číst cizí dopisy!
00:46:07 -Když je otevřený, tak to nevadí.
00:46:10 -Táta mi poslal nějaké peníze.
00:46:12 -Napíšu to a zaplatíte, až vám přijdou peníze.
00:46:15 -To jste moc hodná.
00:46:22 Tak tady žil?
00:46:29 -A taky zemřel.
00:46:46 *Drazí Theo a Jo...
00:46:52 Je to tu vážně moc krásné.
00:46:55 Zdá se mi, že sever teď díky mé cestě na jih vnímám mnohem lépe.
00:47:01 Postavil jsem se k plátnu,
00:47:03 což doufám nějakým způsobem pokryje náklady na můj pobyt tady.
00:47:09 Doktor Gachet je excentrik.
00:47:13 Nevím, proč si myslí, že mě vyléčí,
00:47:16 když se zdá, že je stejně chorý jako já.
00:47:19 Nicméně si myslím, že mám pouhý neduh z jihu.
00:47:24 A že návrat sem mi pomůže se toho celého zbavit.
00:47:29 Jde o to, že...
00:47:33 Dny se mi zdají jako... jako... ... jako týdny.
00:47:41 Dny se mi zdají jako týdny.
00:47:44 Byl bych moc rád, kdybys někdy přijel v neděli s rodinou.
00:47:48 Zdraví vás s láskou Vincent.*
00:49:02 -Co to... Hej! Hej!
00:49:05 Vrať se!
00:50:05 *Drahý otče, stále čekám na schůzku s doktorem.
00:50:09 Mohl jsem dát ten dopis domácí nebo jeho dceři,
00:50:13 ale Vincentovi se v tom domě něco stalo.
00:50:17 Vím to. Chci se na to doktora zeptat.
00:50:23 Rozhodl jsem se jít po Vincentových stopách,
00:50:26 kudy ten den šel se svým stojanem.
00:50:28 Protože nezáleží na tom, co mi tu řekli.
00:50:32 I mně se dějí zvláštní věci.
00:50:35 Ale neboj se, nic, co bych nezvládl.
00:50:38 Všichni jsou tu znepokojení z toho, co se Vincentovi stalo.
00:50:43 Každý má jiný příběh.
00:50:45 Tanguy, prodavač barev tvrdí, že se Vincent postřelil na poli.
00:50:50 To tvrdí i ta holka z hostince.
00:50:52 Do hostince je to na muže se smrtelným zraněním dlouhá cesta.
00:50:58 A říkám si, že jestli se chtěl zabít,
00:51:01 proč jednoduše tu zbraň nesebral a nedokončil to.
00:51:06 Rozmyslel si to?
00:51:09 Chtěl nakonec zůstat naživu?*
00:51:18 ZAŠUSTĚNÍ
00:51:22 -Já tě vidím!
00:51:28 Včera jsi to byl ty, že?
00:51:31 No ale už ne!
00:51:58 -S čím vám můžu pomoct?
00:52:00 -Když mi řeknete, kde najdu divného kluka s rozevlátými vlasy.
00:52:03 Chci mu zakroutit krkem.
00:52:05 -To bude můj synovec. Omlouvám se, je trochu prostší.
00:52:09 Prosím nevšímejte si ho. Nic vám neudělá.
00:52:12 -On mě sledoval. Jak včera, tak i dnes.
00:52:15 -To nikdy nedělá. Něco jste mu provedl?
00:52:18 -Ne. Jen chci doručit dopis od přítele, Vincenta van Gogha.
00:52:23 -Och, ten chlapík s plátnem! Cizinec, zrzek.
00:52:26 -Ano. To je on.
00:52:28 -No tak to bude tím.
00:52:31 -Co bude čím?
00:52:35 -Cider?
-Ten neodmítnu.
00:52:40 -Při práci pěkně vyprahne.
00:52:47 Ten den, co se ten malíř zranil, jsme slyšeli výstřel.
00:52:53 Z tamtoho chléva. VÝSTŘEL
00:52:57 A synovec si teď myslí, že tam straší.
00:53:01 -Ale Vincent se postřelil v poli.
00:53:04 -To sice někteří tvrdí, ale nepotkal jsem nikoho,
00:53:08 kdo by ho tam vážně viděl.
00:53:10 Policisté hledali jeho věci. A nic nenašli.
00:53:14 Ani zbraň, ani věci na malování, ani obrazy.
00:53:18 Kdo by něco takového kradl?
00:53:21 -Myslíte si, že se postřelil tady?
00:53:24 V tom chlévě?
00:53:27 -Já neříkám nic. Jen jsme zaslechli výstřel.
00:53:31 -Proč jste se tam nešli podívat?
-No, mohlo to být cokoliv.
00:53:35 Děti střílej po krysách.
00:53:37 Šel jsem se tam podívat druhý den po tom,
00:53:40 co byl slyšet ten výstřel, ale nebylo tam nic.
00:53:43 -Ale jak to, že jste tam neviděl jeho věci?
00:53:46 -Aha, dobrá otázka.
00:53:49 Nebyl ve stavu, kdy by je mohl odnést sám.
00:53:52 Ale proč by je odnášel někdo jiný, hm?
00:53:56 -Dobrý den, pane Rouline.
00:54:00 Ráda vidím, že nemusím chodit na to místo.
00:54:04 Mám vzkázat od doktora, že má čas zítra ráno.
00:54:07 Přijďte kdykoli.
00:54:09 -Dobře. Právě jsem přemýšlel...
00:54:12 Říkala jste, že Vincent s někým vyváděl.
00:54:14 Že s někým popíjel v den své smrti.
00:54:18 Kde to bylo?
00:54:20 -Přímo tady. Přesně tady.
00:54:24 Něco si při tom čmáral. Jako vždycky.
00:54:26 -V tom případě už musel mít tu zbraň u sebe.
00:54:30 -Jo, to asi jo.
00:54:33 Možná ji měl mezi barvami.
00:54:35 Zřejmě nechtěl, aby byla vidět.
00:54:38 -Odkud myslíte, že ji měl?
00:54:40 Doktor Gachet byl prý v armádě.
00:54:42 Ten asi zbraň má.
00:54:44 Myslíte, že ji Vincent mohl vzít u vás?
00:54:47 -Ledaže by ji pak vrátil.
00:54:49 Doktor má zbraň, v pracovně.
00:54:51 Uklízím tam každý den a nikdy se nehnula z místa.
00:54:54 Tak či tak, všichni vědí, že to byla zbraň starýho Ravouxe.
00:54:58 Nechával ji pod pultem. Malá pistole. A už tam není.
00:55:03 Tak... uvidíme se zítra.
00:55:14 -Ehm... ehm...
00:55:17 -Odešel jste brzy.
00:55:19 -Dlouhý den.
00:55:23 Žízeň jak trám.
00:55:28 -Řekla bych, že už jste ji hasil dost.
00:55:35 -Prý se tady Vincent stýkal s nějakými mládenci.
00:55:38 -To budou Secretanovi, ale tady je nenajdete.
00:55:41 Jsou v Paříži.
00:55:43 Vždycky si z Vincenta dělali legraci, hlavně Rene.
00:55:51 Rene občas zašel až příliš daleko.
00:56:01 Chudák Vincent, téměř omdlel.
00:56:03 Ale pak ho Rene na omluvu pozval na sklenku.
00:56:07 Tak to chodilo.
00:56:09 Vždycky všem platil účty a kupoval lidem pití.
00:56:13 -Taky jsem zaslechl, že Vincent měl tu zbraň odsud.
00:56:17 -Co? Kdo vám to řekl? My ani zbraň nemáme.
00:56:22 -Podle Gachetovy domácí jste ji měli.
00:56:25 -Ne.
00:56:28 Otec kdysi jednu měl, ale říkal,
00:56:31 že tady v Auvers ji nepotřebujeme a prodal ji.
00:56:34 -Než se to Vincentovi stalo?
-Jistě! To už jsme ji neměli.
00:56:38 A opovažte se šířit klepy tý slepice!
00:56:45 Máte tu dopis.
00:56:47 Píší, že jste přišel o práci.
00:56:52 Takže dluh asi nesplatíte.
00:56:55 -Máte u ohně ještě místo?
00:56:57 -Náročný den, zdá se.
00:57:02 -Ravouxovi mi na dnešní noc odepřeli střechu nad hlavou.
00:57:05 -Tady, zahřeje vás.
00:57:14 -To je teda síla!
00:57:16 -Můj vlastní recept.
00:57:23 Proč vás Ravouxovic holka vyhodila?
00:57:26 -Naznačil jsem, že ta Vincentova zbraň byla jejich.
00:57:29 -Ne, ne! Starej Ravoux prodal svou zbraň Renemu.
00:57:33 To tu ví každej.
00:57:35 Chtěl ji k svýmu stupidnímu kovbojskýmu kostýmu.
00:57:37 Pobíhal tu, máchal s ní před lidma a hrál si na divokej západ.
00:57:44 Platili dobře, ale lidsky nic moc.
00:57:49 Obzvlášť ten mladší.
00:57:51 Vincent se k holkám choval jako gentleman.
00:57:55 Pak přijde Rene a spustí:
00:57:57 "Holky, toho si nevšímejte, uříznul si ptáka stejně jako ucho!"
00:58:05 -Och! Jdeme!
00:58:08 Ty jsou moje!
00:58:10 Gastone, jdeme!
00:58:15 -Natlouk bych mu, kdyby to řek mně.
00:58:17 -Proč jste to neudělal?
-Nic mi do toho nebylo.
00:58:23 Nebyl to můj boj.
00:58:25 -Proč jste z toho neudělal svůj boj?
00:58:27 -Kdybych každýmu říkal, co si myslím,
00:58:30 byl bych bez zákazníků.
00:58:36 Nedělejte to!
00:58:39 Moh jsem ji zas použít.
00:58:41 -Mohl jste těm klukům něco říct. Ponižovali ho přece!
00:58:45 -Říkal jsem vám, že Vincent s nimi byl dobrovolně.
00:58:48 Jestli tam být nechtěl, moh se zvednout a odejít.
00:58:51 Možná s nimi byl, protože za něj Rene platil.
00:58:56 Nebo byl osamělý a chtěl být s mladými lidmi, co se dobře baví.
00:58:59 Nebyl to můj problém. Ne, ne! Už jste měl dost!
00:59:05 -Velmi přátelské!
00:59:07 Nechat mě být jako Vincenta.
00:59:09 -Co jste pro něj udělal vy, hm?
00:59:13 Můžete mi to snad říct?
00:59:15 Když jste byli takoví kámoši.
00:59:19 -To jsem nikdy netvrdil.
00:59:24 Nikdy jsem přece nic takového neřekl.
00:59:28 -Tady máte.
-Děkuju.
00:59:33 -Šup ho tam!
-Kdo to je?
00:59:37 -Kdopak by to byl? Asi nějakej zatracenej cikán.
00:59:41 -V tom kabátu vypadá jak buzna.
00:59:45 Na co se kouká?
00:59:47 -Koukej dolů! To je ale cirkus!
00:59:50 Koukej, kdo ještě jde!
00:59:52 -Ten pitomec! Pojďme si s ním trochu zašpásovat!
00:59:59 Ty jsi ale blbec, synu!
01:00:01 -Kdo takovýho vola porodil?
-Dobrej fór!
01:00:04 -Pozor, jde k nám ten buzík!
-Co asi tak chce, co?
01:00:08 -Tak jo, buzíku.
-Možná se chce přidat.
01:00:22 -Dej mu!
01:00:38 -Ach...
01:00:40 Moje hlava!
01:00:55 To... to jsem neudělal.
01:00:58 -Ne, to já jsem vám dal ránu.
01:01:02 -Já... si to nepamatuju.
01:01:06 Já... asi jsem byl opilý.
01:01:09 -Myslíte?
-Jestli jsem něco zničil...
01:01:13 -Akorát hrdost pár místních borců, to je celé.
01:01:17 Že prý jste bránil čest našeho vesnického blbce.
01:01:23 -Jo...
01:01:25 Myslím, že po něm šli.
01:01:28 -Taky za to zaplatili.
01:01:30 Ale na mě jste vyjíždět nemusel, když jsem přijel nastolit pořádek.
01:01:34 -Já lituji.
01:01:38 -To vy se vyptáváte na toho Holanďana, co se zastřelil?
01:01:41 -Ano. Je to otcův kamarád.
01:01:46 Víte, můj otec je pošťák.
01:01:49 -Zvláštní kamarád pro slušného muže, jako je poštmistr.
01:01:53 -Ani ne.
01:01:55 Od Vincenta chodilo víc dopisů než z radnice.
01:01:58 Takže to byl skoro obchodní vztah.
01:02:00 -Takže co sem přivádí vás?
01:02:03 -Mám schůzku s doktorem Gachetem. Chci si promluvit o Vincentovi.
01:02:07 -Sledoval jsem ho hned od začátku.
01:02:11 Nebojte, bude to v pořádku.
01:02:13 Trochu se tu porozhlédnu.
01:02:15 Když jsem se toho pondělního rána doslechl,
01:02:18 že se postřelil, překvapen jsem nebyl.
01:02:21 -Tady jste! Jak je na tom pan Vincent?
01:02:25 -Řekl mi, co jsem chtěl vědět.
-Nevypadá to nijak slibně.
01:02:28 Že se pokusil zabít.
01:02:30 A abych z toho neobviňoval nikoho jiného.
01:02:33 Jako bych to snad měl v plánu.
01:02:38 -Měli bychom ho nechat odpočívat.
-Souhlasím.
01:02:41 -Dělal mi problémy i po smrti.
01:02:43 Doktor Mazery chtěl, abych dal do spisu jeho zprávu.
01:02:46 I když věděl, že už mám Gachetovu.
01:02:49 -Kdo je doktor Mazery?
01:02:56 ZAKLEPÁNÍ Doktore Mazery?
01:02:59 -Ano?
01:03:03 Normálně bych tu zprávu neposílal. Byl to Gachetův případ.
01:03:08 Pak jsem se dočetl, že pacient zemřel po 2 dnech ve svém pokoji.
01:03:12 Tak jsem ji poslal. Svou zprávu.
01:03:16 Zeptal jsem se pacienta, jak k tomu došlo.
01:03:20 Řekl, že se postřelil, ale já vím, že lhal.
01:03:24 Poznal jsem to podle rány.
01:03:26 Při sebevraždě se lidé střílejí do hlavy.
01:03:30 Buď do spánku, nebo do úst.
01:03:33 Občas i do srdce. Ale nikdy ne do břicha.
01:03:37 Začal jsem být podezíravý. Ta rána nemohla...
01:03:41 Víte co? Postavte se! Postavte se!
01:03:43 Pojďte, já vám to ukážu! Tady stojíte, takhle.
01:03:46 Skloňte se! Takhle.
01:03:48 A teď koukejte. Vidíte?
01:03:50 Tady. Tak. Je to moc nízký úhel!
01:03:55 -A na co?
01:03:57 -Musel by vystřelit palcem nohy.
01:03:59 Zkuste natáhnout nohu. Natáhněte ji! Vidíte?
01:04:04 A každopádně, pokud vystřelíte takhle zblízka, kulka projde tělem.
01:04:12 Ne vždycky, ale dost pravděpodobně.
01:04:16 Takže jestli neprošla skrz, tak ta zbraň musela být trochu dál.
01:04:24 Jako... tady.
01:04:27 Prásk! Chápete to?
01:04:30 -Ano. ZÁCHVAT KAŠLE
01:04:38 -Podle mě ho postřelili.
01:05:24 -Není to snad ten známý provensálský rváč?
01:05:26 Měla bych se bát?
01:05:28 -Vás přece místní drby nezajímají.
-To ne.
01:05:32 Ale proto mají lidé sluhy. Seženou je za vás.
01:05:37 -Tak to vám řeknou, že jsem strávil noc u toho přátelského četníka.
01:05:42 -Takže teď tu rozjímáte nad svou budoucností?
01:05:46 -Ne tak úplně.
01:05:48 Přemýšlel jsem, proč jste lhala, když nemáte co skrývat?
01:05:54 -Proč si myslíte, že jsem povinna vám povědět pravdu?
01:05:59 Do mého života vám vůbec nic není.
01:06:01 -Neptal jsem se vás na váš život, ptal jsem se na Vincentovu smrt.
01:06:05 -Myslel jste, že jeho smrt a můj život souvisejí?
01:06:09 -Ano. Ne, ale...
01:06:12 ... ale už si to nemyslím.
01:06:34 -Pravdou je...
01:06:37 ... že nejde o mě.
01:06:40 On nebyl zamilovaný puberťák.
01:06:43 -Já vím.
01:06:46 -Věděl jste, že byl genius?
01:06:50 -Ne. Tehdy ještě ne.
01:06:56 -No...
01:06:58 Já ano.
01:07:09 Ach!
01:07:12 -Není to hotové.
01:07:14 -Dobrá, tak zatím.
-Děkuju.
01:07:20 MARGUERITE ŠEPTEM:Není to hotové. Ještě pracuje.
01:07:22 I můj otec si to myslel.
01:07:24 Celý život se snažil stát se umělcem.
01:07:27 A pak přijde tenhle neurvalý, nemotorný muž bez řádného vzdělání,
01:07:33 který maluje jen pár let,
01:07:35 a během několika hodin namaluje něco,
01:07:38 co by otec nenamaloval za celý život.
01:07:43 Táta se zamykal a hodiny se ho snažil napodobit.
01:07:52 Otec mi řekl, že Vincenta rozptyluju od důležité práce.
01:07:57 Zeptal se mě, jestli vážně chci být zodpovědná za to,
01:08:01 že nevzniknou mistrovská díla.
01:08:04 To jsem samozřejmě nechtěla.
01:08:06 Takže jsem nebyla doma nebo jsem byla nemocná,
01:08:11 když přišel Vincent.
01:08:17 Brzy poté...
01:08:19 -Jsi umělec a nula!
01:08:22 -... se pohádali.
01:08:24 Byla to příšerná hádka.
01:08:28 Ale nebylo to kvůli mně.
01:08:32 A možná to můj odstup zhoršil.
01:08:36 Když ho můj otec znovu viděl, měl v břiše kulku.
01:08:41 Teď jste spokojený?
01:08:44 Je to moje vina. A mého otce.
01:08:48 -Nikdo vás neobviňuje.
01:08:51 Nic jste neudělala.
01:08:55 Postřelili ho nějací kluci.
01:08:58 Nějaký kluk jménem Rene Secretar.
01:09:03 Ne, já... myslím to vážně.
01:09:05 -To já vidím.
01:09:07 Rene je idiot, to jistě, ale není to vrah.
01:09:11 -Je idiot, co pil. Měl zbraň.
01:09:14 Chodil s ní celé léto a mával s ní před lidmi.
01:09:17 Šikanoval Vincenta.
01:09:19 A viděli ho s ním v den Vincetovy smrti.
01:09:21 Vincentovy věci zmizely.
01:09:24 Samy se ztratit nemohly, takže...
01:09:26 ... tam musel být někdo další. To musel.
01:09:32 -Takže se Vincent rozhodl trávit čas s opilými kluky
01:09:36 a ti ho postřelili?
01:09:38 A nebo se postřelil sám zoufalý ze své samoty?
01:09:44 Výsledek je stejný.
01:09:48 Ať tak, či tak, mohl tu stále být a malovat,
01:09:53 kdybych se chovala jinak. Kdyby se s otcem nepohádali...
01:09:57 -To je vám uplně jedno, že nějakému...
01:09:59 ... nějakému neřádovi prošla vražda?
01:10:04 -Chcete vědět co nejvíce o jeho smrti.
01:10:08 Ale co víte o jeho životě?
01:10:12 -Vím, že se...
01:10:14 ... hodně snažil, aby dokázal, že je v něčem dobrý.
01:10:19 -Ano, snažil.
01:10:25 Proto mu na hrob nosím květiny.
01:10:29 Víc pro něj udělat nemohu.
01:10:35 Ocenil by tu jemnou krásu jejich květů.
01:10:39 I každý detail jejich stonků.
01:10:45 Žádný detail pro něj nebyl příliš malý nebo bezvýznamný.
01:10:54 Uměl ocenit a milovat vše.
01:11:24 -Takže vás pustlili z vězení?
-Díky mé příjemné povaze.
01:11:28 -Jako byste chtěl být horší než Vincent.
01:11:30 -Pracuju na tom.
01:11:36 -Á, vy musíte být ten mladý muž, co mě chtěl vidět.
01:11:41 -Armand Roulin.
-Syn velkého Josepha Roulina.
01:11:44 Jižanského obra s Dostojevského duší.
01:11:46 -Co?
-Tak o vašem otci mluvil Vincent.
01:11:50 Řekl mi o něm všechno.
01:11:52 -Vážně?
-Ano. A vaše matka, la berceuse,
01:11:55 jejíž ukolébavky by ukonejšily i duše islandských rybářů.
01:12:00 Tak Armande z klanu Roulinů, posaďte se, vítám vás.
01:12:05 Louise, pití. Co si dáte? Víno?
01:12:08 -Ne, děkuju. Včera jsem měl dost.
01:12:10 -Aha, tedy čaj. Mám dokonalý recept.
01:12:13 Louise, víte který. Běžte.
01:12:17 Prý jste si tu za posledních pár dní udělal celkem jméno.
01:12:23 -Věřte mi, že jsem to neměl v úmyslu.
01:12:26 Chtěl jsem jen doručit dopis.
01:12:28 -Od mrtvého muže mtvému muži, jak jsem pochopil.
01:12:32 -Ano, ale to jsem zprvu nevěděl.
01:12:36 Prý byste mohl mít adresu Theovy vdovy.
01:12:40 Ten dopis by měla dostat jeho rodina.
01:12:42 To si alespoň myslí můj otec.
01:12:45 -Váš otec vypadá jako zodpovědný muž. Rozumím mu.
01:12:49 Musím se starat o zdraví velkých umělců.
01:12:51 Je to břímě. Nejsou to pokojné duše.
01:12:54 Rozumím jim, jsem taky umělec. Proto mi věří.
01:12:59 -Vincent vám taky věřil?
01:13:01 -Ano, věřil.
01:13:05 Záleží teď na tom?
01:13:07 -Doufal jsem, že mi to řeknete vy.
-Co mám říct přesně?
01:13:11 -Vincent mému otci napsal, šest týdnů před smrtí,
01:13:15 že je naprosto klidný a v normálním stavu.
01:13:19 Takže jsem přijel, abyste mi vysvětlil,
01:13:22 kde se u naprosto klidného muže vzaly sebevražedné stavy.
01:13:27 Ale myslím, že znám odpověď.
01:13:29 -Á, opravdu? Víte, co je melancholie? Ano?
01:13:33 -Ani ne.
01:13:35 -Melancholik změní svůj pocit, že je život úžasný,
01:13:38 do stavu čirého zoufalství během šesti hodin.
01:13:42 Takže jak mnoho se mohlo změnit během šesti týdnů?
01:13:46 -Nemyslím, že jde o tohle.
01:13:48 Podle slečny Ravouxové tu byl šťastný.
01:13:51 -No ta je jistě kvalifikovaná k určování diagnóz.
01:13:54 -Vídala ho každý den a prý byl klidný a v pořádku.
01:13:58 -Možná jí tak připadal.
01:14:00 Možná takový i byl, na začátku.
01:14:02 -Tady jste. Už přijel!
01:14:04 -Odchod z ústavu mu dal novou naději. Moc toho nechtěl.
01:14:08 Jen pracovat den za dnem. Najít přátelství.
01:14:12 -Velmi mě těší.
-Vše bude dobré.
01:14:15 -A našel zde to přátelství?
01:14:19 -U mě ano.
01:14:21 -Jeho přítel Tanguy mi řekl, že jeho hvězda konečně stoupala.
01:14:24 -To je pravda. S každým plátnem namaloval zářící hvězdu.
01:14:29 A každá z těch hvězd byla obklopena jen prázdnem a jeho samotou.
01:14:34 -Vy jste byl jeho přítel a jeho bratr ho miloval.
01:14:37 Zdá se, že vše bylo v pořádku.
01:14:39 -Ale uvnitř se velice obával budoucnosti.
01:14:43 Na miminko, ano? Své i Theovy.
01:14:50 -Je čas seznámit, chlapečku.
01:14:58 -Myslím, že léčba nezabírá. Nevím si s ním rady.
01:15:02 Věděl, že Theo za něj utratil menší jmění.
01:15:04 Pojďte...
01:15:09 To vědomí Vincenta mučilo.
01:15:13 -Omluvte mě.
01:15:17 Theo mohl mít podobný dům, kdyby peníze neutrácel za Vincenta.
01:15:22 Ale co by mohl nabídnout budoucí ženě a dítěti Vincent?
01:15:26 Pokoje plné obrazů, které nikdo nechce koupit.
01:15:37 Vincent měl největší strach z toho,
01:15:41 že bude pro Thea břemenem, které ho zničí.
01:15:47 -Takže Vincent měl obavy ohledně peněz,
01:15:49 ale nehladověl, že ne?
01:15:52 Poslyšte...
01:15:54 Podle mě nespáchal sebevraždu, podle mě ho zastřelili.
01:16:00 -Vy jste mluvil s Mazerym.
01:16:03 Vykládal vám,
01:16:05 jak byl ten úhel špatně a že se nikdo nestřílí do břicha?
01:16:09 -No ano...-Proč by Vincent nemohl udělat něco divného?
01:16:14 To, že si někdo uřízne ucho a někomu ho daruje,
01:16:16 taky není moc pravděpodobné.
01:16:19 -To ne, ale ten kluk, Rene, měl zbraň. Šikanoval ho.
01:16:21 A viděli ho s ním ten den.
01:16:23 -Ten den jsem byl u jeho postele.
01:16:25 Řekl mi, že se postřelil. A ať nikoho neobviňuju.
01:16:29 -Neobviňujete? A nepřipadá vám, že se snažil někoho krýt?
01:16:33 -Vincent zemřít chtěl, vím to.
01:16:35 -Proč by to řekl, pokud by si nemyslel,
01:16:37 že by někdo obviněn být mohl.
01:16:39 -Protože někdo zde skutečně byl. Já.
01:16:43 Myslím...
01:16:47 ... že zemřel, aby zachránil Thea.
01:16:52 Kvůli něčemu, co jsem řekl.
01:16:56 Víte... pohádali jsme se.
01:17:00 Řekl jsem mu něco, co jsem jako jeho doktor říkat neměl.
01:17:04 Hrozně mě naštval!
01:17:06 Nazval mě falešným umělcem.
01:17:09 Což svým způsobem jsem.
01:17:12 Chtěl jsem být umělcem,
01:17:14 ale otec mě donutil studovat medicínu a já se mu nevzepřel.
01:17:18 Vincent mi řekl, že žiju ve lži, zatímco on žil bojem za pravdu.
01:17:24 Tak jsem si v zápalu hádky řekl:
01:17:27 "Dobrá, Vincente, řeknu ti holou pravdu."
01:17:30 Věděl jsem, že Theo má poslední stadium syfilidy.
01:17:34 Emoční, finanční či fyzický stres ho mohl zabít.
01:17:41 Řekl jsem Vincentovi:
01:17:45 "Co myslíš, že s tvým bratrem dělá strach o tebe?"
01:17:49 Dost pravděpodobně ho zabíjí! To je cena té tvé pravdy.
01:17:53 Cena tvé umělecké dráhy.
01:17:55 Stojí to za to?
01:17:58 Tím naše hádka skončila.
01:18:02 Vincente!
01:18:04 -Ne!
-Vincente!
01:18:08 Vincente, vrať se!
01:18:11 Vincente!
01:18:14 A za dva týdny jsem seděl u jeho postele a on umíral.
01:18:22 Jediné, co řekl, bylo:
01:18:25 "Možná je to pro všechny lepší."
01:19:46 Tady. Dopis za dopis.
01:19:49 Theova vdova sbírá všechny jeho dopisy.
01:19:52 Chce je vydat. Předám jí ho.
01:20:09 Když pročítala Vincentovy dopisy pro Thea, našla tenhle.
01:20:14 Tak moc ji dojal, že ho přepsala a poslala mně.
01:20:20 -Proč mi ho dáváte?
01:20:22 -Je z doby, kdy začínal svou uměleckou dráhu.
01:20:26 Je váš.
01:20:28 Přijměte ho.
01:20:34 -Děkuji, doktore Gachete.
01:20:37 -Armande Ruoline, hodně štěstí.
01:20:48 -Děkuju moc.
-Není zač.
01:20:59 *Kdo jsem v očích většiny lidí?
01:21:04 Nikdo. Bezvýznamné nic.
01:21:07 Nepříjemný muž.
01:21:10 Někdo, kdo nikdy neměl své místo ve společnosti
01:21:14 a nikdy ho mít nebude.
01:21:17 Zkrátka úplná spodina.
01:21:24 Pokud je to opravdu tak,
01:21:27 pak bych chtěl jednoho dne svou prací ukázat,
01:21:32 co má tehnle nikdo, tohle bezvýznamné nic,
01:21:39 ukryté v srdci.*
01:21:52 -Hledal jsem tě v baru.
01:21:55 Už se na tebe usmálo štěstí ohledně práce?
01:21:58 -Ani ne.
01:22:01 Podle poručíka Millieta bych měl jít k vojsku.
01:22:03 -Proč?
-No, umím se rvát.
01:22:08 Tak proto.
01:22:10 -Roulinové jsou už takoví.
01:22:14 Důležité je vědět, za co se rveš.
01:22:20 Ach, podívej na to! Nahoře je jiný svět.
01:22:25 Můžeme se na něj dívat, ale tak úplně mu nerozumíme.
01:22:31 Připomíná mi to jeho.
01:22:36 Není to správné.
01:22:39 Život, který uhasl kvůli hloupé nehodě.
01:22:44 Pořád přemýšlím nad tím, proč ty chlapce kryl.
01:22:49 -Já přemýšlím nad tím, jestli lidi přijdou na to, kým byl.
01:22:59 Proč jsi mě hledal?
01:23:01 -Jo... tohle ráno přišlo z Holandska.
01:23:07 Je od Jo, Theovy vdovy.
01:23:10 Ukázalo se, že Gachet ten dopis poslal.
01:23:17 Byla ohromně dojatá tím, cos udělal.
01:23:21 Prý bys měl vědět, co bylo uvnitř, tak ho pro nás přepsala.
01:23:27 Posílá jí... píše něco o...
01:23:31 -Dobrá, dej mi ho.
01:23:38 *V životě malíře není možná smrt to nejtěžší.
01:23:44 Za sebe prohlašuji, že o ní nic nevím.
01:23:49 Ale pohled na hvězdy mě vždy přinutí snít.
01:23:53 Říkám si, proč by pro nás měly být ty světlé tečky na obloze
01:23:58 nedosažitelné?
01:24:00 Možná můžeme nasednout na smrt a letět ke hvězdám!
01:24:04 Zemřít pokojně stářím by znamenalo jít tam pěšky.
01:24:10 Teď půjdu do postele, protože už je pozdě.
01:24:14 A přeju ti dobrou noc a hodně štěstí.
01:24:17 Zdravím tě!
01:24:19 S láskou Vincent.*
01:24:35 -Během osmi let své tvorby Vincent namaloval více než 800 obrazů.
01:24:41 Za jeho života se prodal jediný.
01:24:45 Byl posmrtně prohlášen otcem moderního umění.
01:24:59 Armand Roulin se přestěhoval do Tuniska,
01:25:03 kde po zbytek života sloužil u policie.
01:25:22 -Roulin má pro mě slabost jako starý voják pro mladého.
01:25:33 -Chudák Vincent byl až příliš citlivý,
01:25:37 a proto chtěl nemožné.
01:25:51 -Adeline Ravouxová se provdala za místního hostinského.
01:25:57 Později byla vyhledávána jako svědek posledních dní
01:26:01 Vincentova života.
01:26:11 Marguerite žila neprovdána až do své smrti v domě svého otce.
01:26:16 Vincentův obraz "Marguerite u piana"
01:26:19 visel v její ložnici 44 let.
01:26:36 Když doktor Gachet odkázal svou sbírku Francii,
01:26:39 odborníci museli rozlišit Vincentovy originály
01:26:42 a Gachetovy kopie.
01:26:44 Získal si věčnou slávu,
01:26:46 když se jeho portrét prodal v roce 1990
01:26:49 za rekordních 82,5 milionu dolarů.
01:26:52 -Viděl jsem žence s kosou.
01:26:54 A ten mi připomněl obraz smrti.
01:26:57 Ale na této smrti není nic smutného.
01:26:59 Odehrává se za denního světla, kdy slunce vše zalévá zlatem.
01:27:19 -Na smrtelné posteli se Rene přiznal k tomu,
01:27:21 že Vincenta šikanoval.
01:27:24 Také vypověděl, že mu Vincent vzal zbraň, aby se zastřelil.
01:27:42 -Chci, aby mé umění chytilo lidi za srdce.
01:27:46 Aby jim sdělilo, jak hluboké a něžné jsou moje pocity.
01:28:00 Skryté titulky: Jana Pittnerová Česká televize, 2020
Celovečerní snímek o malíři Vincentovi van Goghovi S láskou Vincent (Loving Vincent) navazuje na slova samotného génia, který jednou pronesl, že „může komunikovat pouze skrze své malby“. Byl natočen kombinací hraného filmu a animace originálních olejomaleb.
V téměř hodinu a půl dlouhém snímku, který vznikal několik let, divák uvidí skoro 67 tisíc originálních olejomaleb. Kdyby se rozložily, dokázaly by podle tvůrců svou plochou pokrýt celý Londýn nebo newyorský Manhattan.
Jedná se o první film svého druhu na světě. Předlohou pro animované obrazy jsou hrané scény se skutečnými herci. V obsazení figurují jména jako Saoirse Ronan, Aidan Turner nebo Helen McCroryová. Scénář vznikl na základě 800 van Goghových dopisů adresovaných především jeho bratrovi. Příběh vrcholí v červenci 1890, kdy se van Gogh léčící se z deprese postřelí do hrudníku a o dva dny později, ve svých 37 letech, na následky tohoto zranění umírá. Okolnosti jeho smrti nebyly nikdy zcela objasněny.
Film byl nominován na Oscara a vyhrál cenu publika na Mezinárodním festivalu animovaných filmů v Annecy
