Sto dukátů za Juana
Zkušený televizní konferenciér, redaktor a dramaturg, scenárista, textař a příležitostný herec Vladimír Dvořák (*14. 5. 1925 – †28. 12. 1999) napsal společně se skladatelem Zdeňkem Petrem (*21. 9. 1919 – †5. 12. 1994) pro rozhlasové vysílání hudební komedii Sto dukátů za Juana, která našla inspiraci v divadelní hříčce španělského dramatika Miguela Cervantese. V rozhlase měla premiéru 10. května 1953 a vnesla do povědomí tehdejších posluchačů řadu šlágrů. V době častušek a sborových budovatelských písní přinesla nový vítr a stála tak u zrodu populární písničky u nás, zároveň předznamenala později oblíbený jevištní žánr – muzikál.
Do vesničky na španělském venkově přichází mladý Juan, nachází zde lásku k půvabné služce Kristince a také angažmá u loutkářů. Vyjde najevo, že Juan je pronásledovaný psanec, který se musí schovávat před Svatou inkvizicí, protože pomohl několika lidem z jejích spárů. Juan je zatčen, ale loutkáři spolu s vesnickým lidem mu umožní útěk nejen z vězení, ale spolu s Kristinkou i odplutí do daleké Kolumbie.
Evergreen o Kristince milovaly už naše babičky a písně jako Dobrou noc nebo Tak já nevím si s chutí poslechneme a zazpíváme i dnes. Nestárnoucí televizní inscenace vznikla v roce 1971 a jednu z prvních rolí si tu zahrál tehdy 28letý Ladislav Županič, Kristinku představovala Kateřina Frýbová a mimo obraz zpívala Pavla Břínková. Dále na televizní inscenaci spolupracovala celá řada našich populárních herců – J. Bek, L. Lipský, S. Zázvorková, F. Filipovský, Č. Řanda, B. Holišová a další.