00:00:02 DOKONALÝ ČLOVĚK JE NEJLEPŠÍ Z ŽIVOČICHŮ.

00:00:06 POKUD JE ALE ODTRŽEN OD ZÁKONA A SPRAVEDLNOSTI,

00:00:08 JE NEJHORŠÍ ZE ZVÍŘAT. ARISTOTELES

00:00:13 -Natrvalo ve mně zůstane zapsáno,

00:00:17 že jsem viděl takové nelidskosti člověka vůči člověku,

00:00:20 které se příčí zdravému rozumu.

00:00:27 Jmenuji se Ben Ferencz.

00:00:31 Před více než sedmdesáti lety jsem byl žalobcem

00:00:35 v jenom z norimberských procesů,

00:00:37 které byly nepochybně největšími procesy s vrahy v dějinách.

00:00:41 -Ben Ferencz je opravdovou ikonou

00:00:44 mezinárodního trestního soudnictví.

00:00:47 Je to člověk, jehož kariéra trvá sedm desítek let.

00:00:54 -Nejdůležitějším na tomto procesu bylo,

00:00:57 že nám umožnil nahlédnout do mentality masových vrahů.

00:01:01 Chladnokrevně zavraždili přes milion lidí,

00:01:04 včetně několika set tisíců dětí.

00:01:09 -Ben je ztělesněním mezinárodního dobrodince.

00:01:14 Člověk, jehož jediným cílem života bylo nastolit spravedlnost

00:01:18 v nespravedlivém světě.

00:01:22 -Můj táta se nás pokaždé u stolu při večeři zeptal,

00:01:25 a myslím to vážně:

00:01:28 "Co jste dnes vykonali pro lidstvo?"

00:01:32 -Válka dokáže udělat vrahy z lidí, kteří jinak byli slušní.

00:01:38 Pro diváky, kteří na tyto masové vrahy

00:01:41 pohlížejí jako na hrůzné zrůdy, to může být šok.

00:01:44 Je to trochu jinak.

00:01:48 -Je opravdu obdivuhodné a následováníhodné,

00:01:51 že dokázal v tak mladém věku a v důležitém období

00:01:55 moderních dějin stanout v centru dění.

00:01:58 Konat správné věci s přesvědčením a odhodláním.

00:02:02 Sdělit nám, čeho byl svědkem, a podílet se na zlepšení lidstva.

00:02:07 -Dopady války na lidi na mě natolik zapůsobily,

00:02:11 že jsem chtěl zabránit rozpoutání další války,

00:02:14 a proto jsem většinu svého života zasvětil úsilí

00:02:18 vytvořit humánnější svět.

00:02:23 -Díky své lidskosti, soucitu

00:02:26 a neohrožené oddanosti věci spravedlnosti

00:02:29 během všech těch let se stal jednou

00:02:32 z nejdůležitějších postav naší doby.

00:02:35 ČESKÁ TELEVIZE UVÁDÍ KANADSKÝ DOKUMENT

00:02:38 BEN FERENCZ, ŽALOBCE ZLA.

00:03:13 -Vím, že svět od nepaměti sužovaly různé hrůzy,

00:03:18 které ukazují v televizi. Ale jsem si pořád i vědom,

00:03:23 že jsme značně pokročili ve snaze vytvořit humánnější

00:03:27 a mírumilovnější svět.

00:03:38 Fajn, píše se tam: Vítej, Bene Ferenczi!

00:03:43 Když jsem byl dítě nebo student, neexistovalo nic jako lidská práva.

00:03:48 Nebyly mezinárodní soudy. Nikdo nevěděl,

00:03:52 co slovo genocida znamená, a asi jsem to byl já,

00:03:56 kdo je poprvé použil v prvním bodě obžaloby v Norimberku,

00:04:00 v procesu, kde jsem byl hlavním žalobcem.

00:04:03 Nikdy předtím jsem nevedl soudní řízení.

00:04:07 Nikdy jsem nebyl u trestního soudu. Bylo mi 27 let.

00:04:10 Od samého začátku jsem věděl,

00:04:13 že pokud tento proces má mít nějaký smysl,

00:04:16 musí se určit pravidla, která stanoví,

00:04:19 co je dovolené a co je zakázané.

00:04:21 Tohle je řád Čestné legie od prezidenta Francouzské republiky

00:04:26 Zlatá medaile, která tamhle visí, je Medaile svobody.

00:04:30 Mám obzvláště velkou radost, že mi byla udělena,

00:04:33 protože přede mnou ji dostal Nelson Mandela,

00:04:37 kterého jsem velice obdivoval.

00:04:42 Říkali mi, že buď ze mne bude velký právník, nebo velký podvodník.

00:04:47 Vůbec jsem to nechápal, neboť jsem nevěděl, co je právník,

00:04:51 ale věděl jsem, co je podvodník. Nezabýval jsem se tím,

00:04:54 ale říkal jsem si, že pokud mám být právníkem,

00:04:58 přijde to samo, ať už to znamená cokoli.

00:05:02 Moje sestra se narodila v té samé posteli,

00:05:06 co později i já.

00:05:09 Ona se narodila jako Maďarka, já o 18 měsíců později jako Rumun.

00:05:17 Nezáleží, z jaké jste země.

00:05:19 Záleží na tom, jak se ta země k lidem chová.

00:05:23 V Maďarsku i Rumunsku byli Židi pronásledováni.

00:05:27 Moji rodiče byli prozíraví, a jakmile to šlo, emigrovali.

00:05:36 Můj otec byl vyučený obuvník.

00:05:38 Myslel si, že když půjde do New Yorku,

00:05:41 bude lidem dělat boty.

00:05:43 Nikdo mu však neřekl, že tam nejsou kovbojové ani krávy.

00:05:47 Byl bez práce, bez peněz a bez přátel.

00:05:54 Byl to těžký život, ale nevěděli to,

00:05:57 protože tam, odkud přijeli, byl ještě těžší.

00:06:00 Takže to bylo vlastně lepší.

00:06:04 Té čtvrti se říkalo Pekelná kuchyň. To jméno dostala proto,

00:06:09 že tam byla vysoká míra kriminality.

00:06:12 Zjistil jsem to v době, kdy jsem byl kriminologem.

00:06:15 Vyčetl jsem to z map, které vyznačovaly místa

00:06:18 s nejvyšší mírou kriminality na světě.

00:06:20 Měl jsem to v dětství přímo na talíři.

00:06:23 Vůbec jsem neuměl anglicky.

00:06:25 Znal jsem jen jidiš, svou mateřštinu.

00:06:27 Otec mě přivedl do veřejné školy k zápisu.

00:06:30 Nevzali mě, že jsem byl moc malý a nemluvil jsem anglicky.

00:06:34 Řekli, abychom přišli příští rok. Za rok nám řekli to samé.

00:06:38 Nakonec to dopadlo tak, že se rodiče rozvedli

00:06:41 a já jsem šel bydlet k tetě do Brooklynu.

00:06:44 Tam jsem začal chodit do školy.

00:06:50 Má učitelka v poslední třídě na 80. veřejné základní škole

00:06:54 v Bronxu mi řekla, abych přivedl své rodiče.

00:06:58 Chtěla s nimi mluvit a měli jsme schůzku.

00:07:04 Učitelka jim vysvětlila,

00:07:06 že jsem nadaný kluk a že bych měl jít na vysokou.

00:07:10 Zřejmě ona, máma ani já jsme nevěděli,

00:07:13 co znamená nadaný kluk, protože mi nikdo nikdy nic nedal

00:07:17 a neznal jsem nikoho, kdo šel na vysokou.

00:07:20 Nechápali jsme to.

00:07:23 Máma ale řekla, že ať budu chtít dělat cokoli, podpoří mě.

00:07:30 Střední škola Townsenda Harrise byla jediná svého druhu

00:07:34 v celém okolí a její absolventi byli automaticky přijati

00:07:37 na veřejnou vysokou školu.

00:07:41 Ještě během studia na vysoké jste se museli rozhodnout,

00:07:44 že co budete chtít po ukončení dělat.

00:07:46 Většina mých kamarádů šla do státní správy

00:07:49 nebo na podobná místa.

00:07:51 Já jsem chtěl pracovat v oblasti prevence kriminality.

00:07:54 Viděl jsem hodně kriminality i u mladistvých,

00:07:57 takže jsem si vybral tuto oblast.

00:08:04 Vůbec jsem nevěděl, co je vysoká škola.

00:08:07 Ptal jsem se, která je nejlepší. Doslechl jsem se,

00:08:10 že nejlepší je Harvard a ne Brooklyn.

00:08:14 Dobře, podal jsem přihlášku na Harvard, a ejhle, přijali mě.

00:08:22 Zjistil jsem, že tam byly různé sociální třídy lidí,

00:08:25 a student, kterého vyvolali, se pokaždé postavil a řekl "pane".

00:08:29 Připadalo mi to velice zvláštní.

00:08:32 Byli tam i takoví,

00:08:34 co nosili polobotky bez ponožek nebo ponožky s veselými vzory

00:08:37 a o víkendu si šli projet na pramici s bidlem na řeku Charles

00:08:41 Byl to zcela jiný svět. Na úřadě jsem objevil nabídku,

00:08:44 že pokud někdo pracuje jako asistent u profesora,

00:08:47 dostane za to stipendium. Neměl jsem peníze, ani vindru.

00:08:50 Zašel jsem za profesorem Sheldonem Glueckem.

00:08:53 Byl jediný, kdo přednášel kriminologii,

00:08:56 a jeho první otázka byla: Kolik mě to bude stát?

00:08:59 Řekl jsem mu, že je to zadarmo. A on na to: Tak to beru.

00:09:03 Tak jsem se stal jeho asistentem.

00:09:05 Když vypukla válka, začal studovat válečné zločiny.

00:09:08 Mým prvním úkolem bylo sehnat pro něj v knihovně všechno,

00:09:12 co se jich týkalo.

00:09:15 Myslím, že to mohlo být v době, kdy se na něj obrátila armáda

00:09:18 a začal konzultovat s Pentagonem.

00:09:21 Oslovili ho, protože napsal knihy o válečných zločinech.

00:09:25 Řekl jim, ať jdou za Benem.

00:09:27 Našli mě a poslali do Pattonova štábu.

00:09:30 Doporučení údajně dostali z Washingtonu.

00:09:34 Ale myslím, že je měli od Sheldona Gluecka.

00:09:43 Když vypukla válka, obešel jsem všechny známé

00:09:46 a chtěl jsem se přihlásit do armády.

00:09:49 Zkoušel jsem to u různých složek, ale všude mě odmítli.

00:09:53 Jako pilot bych prý nedosáhl na pedály.

00:09:56 Jako navigátor bych namísto rozkazu bombardovat Berlín

00:10:00 skončil nad Tokiem.

00:10:02 Jako parašutista bych prý stoupal vzhůru a nepadal k zemi.

00:10:06 Nakonec jsem skončil jako řadový voják u dělostřelectva.

00:10:09 Neměl jsem o tom ani páru.

00:10:12 Byl jsem písařem v zásobovacím skladu,

00:10:14 ale vůbec jsem neuměl psát na stroji a nikdy mě to nenaučili.

00:10:18 Vyřešili to nejpitomějším způsobem, jakým to šlo udělat s klukem,

00:10:22 který touží sloužit v armádě. Nikdy jim to neodpustím.

00:10:26 Absolvovali jsme výcvik

00:10:28 na sestřelování vysoko letících letadel.

00:10:32 To měl být náš úkol.

00:10:36 Dodnes tvrdím,

00:10:38 že jsme sestřelili víc amerických a britských letadel než německých.

00:10:45 Když jsme zpozorovali americké letadlo,

00:10:48 které neodpovědělo správně na signál, nebo nepřátelské,

00:10:53 naším úkolem bylo sestřelit je. Zasáhli jsme ho a explodovalo.

00:10:57 Nikdy jsem nebyl na ohňostroji, ale tam jsem si jich užil.

00:11:01 Cela obloha se rozzářila

00:11:03 a pak chodil voják s kartonovou krabicí kolem vraku

00:11:06 a snažil se najít aspoň prst, aby se mohla identifikovat oběť.

00:11:12 Musela se zjistit jeho totožnost.

00:11:15 Věděli jsme, že to bylo americké letadlo,

00:11:18 ale museli se vyrozumět příbuzní o úmrtí.

00:11:21 Nalézt i jen prst byl obrovský úspěch.

00:11:24 Podařilo se mi najít několik nebo i chomáč vlasů.

00:11:28 Vložili jste je do krabičky a poslali to adjutantovi,

00:11:31 aby to ověřil a vyrozuměl příbuzné. Je to prostě válka.

00:11:37 Neustále jsem se ptal sám sebe: Jak seš na tom psychicky?

00:11:42 Co tě ještě čeká? Neřeš to, neřeš to!

00:11:50 Mou poslední funkcí v armádě byl vyšetřovatel válečných zločinů.

00:11:55 Jezdil jsem po koncentračních táborech, které byly osvobozeny,

00:11:59 a sbíral jsem důkazy o zločinech.

00:12:05 Dostali jsme hlášení na velitelství.

00:12:07 Na místo vyrazil přepadový prapor.

00:12:10 Lidi začali vycházet z něčeho, co vypadalo jako pracovní tábor.

00:12:14 Všichni byli oblečeni v něčem, co připomínalo pyžama,

00:12:17 a byli vyhladovělí. Nasedl jsem do džípu a odjel jsem.

00:12:28 -Táta byl zděšen tím vším, co viděl, cítil, slyšel.

00:12:33 Zažil to na vlastní oči, uši a ruce.

00:12:37 Přečetl jsem hodně dopisů, které napsal v době,

00:12:41 kdy osvobozoval tábory. Co tehdy viděl a cítil.

00:12:46 Jako by to v něm dobíjelo atomový reaktor,

00:12:50 a je tomu tak i dnes.

00:12:58 -Příčí se to lidskému chápání.

00:13:03 Lidé nehybně leží na zemi.

00:13:07 Ani nevíte, jestli jsou živí, nebo mrtví.

00:13:10 Podlaha je plná mrtvých těl. Někteří se hýbou

00:13:14 a úpěnlivě prosí očima: Pomůžete mi?

00:13:19 Jsou oblečení v hadrech, doslova v hadrech.

00:13:22 Esesáci prchají, snaží se utéct druhým koncem tábora.

00:13:26 Někteří živí vězňové je dopadnou a utlučou je k smrti

00:13:29 nebo je zapálí zaživa. I tohle jsem viděl.

00:13:32 Zdravotníci tam ještě nejsou.

00:13:35 Přijedou brzy a krematorium je pořád v provozu.

00:13:38 Halda těl, která vypadají jako kostry, spíše hromada kostí,

00:13:42 leží navršena před krematoriem jako palivové dříví.

00:13:46 Ve vzduchu je cítit zápach,

00:13:49 lidské bytosti se chovají jako krysy,

00:13:52 prohrabávají odpadky, hledají něco k snědku.

00:14:06 Nedokážu to dál popisovat.

00:14:12 Vzpomínám si, že jsem neprojevil žádné emoce.

00:14:16 Neuronil jsem ani slzu. Nezaváhal jsem.

00:14:19 Mým úkolem bylo udělat svou práci a co nejrychleji na to zapomenout.

00:14:37 Válka skončila.

00:14:40 Do armády jsem vstoupil, abych pomohl vyhrát válku.

00:14:43 A vyhráli jsme.

00:14:45 Ani v nejhorším snu jsem si nepředstavil,

00:14:48 že bych se obratem měl vrátit do Německa.

00:14:51 Nikdy by mě to nenapadlo.

00:14:53 Byl jsem jedním z deseti milionů vojáků,

00:14:56 kteří se vrátili domů a hledali si práci.

00:14:59 Z Pentagonu jsem dostal telegram:

00:15:01 "Vážený pane," nikdy předtím mě tak netitulovali.

00:15:05 "Dostavte se do Washingtonu, chceme s vámi mluvit."

00:15:08 Myslel jsem si, že je to kvůli mé žádosti o zaměstnání.

00:15:11 Odjel jsem tam tedy a můj život nabral úplně nový směr.

00:15:25 -Na konci druhé světové války byly Evropa a část Asie zpustošeny.

00:15:33 A kolik milionů lidí zemřelo!

00:15:41 Třetí říše působila smrt

00:15:46 a páchala zločiny v neuvěřitelně obrovském rozsahu.

00:15:59 -Tyto zločiny byly natolik hrozné, že to nemohlo zůstat bez odezvy.

00:16:04 Muselo se s tím něco udělat.

00:16:06 Nešlo to vyřešit jen urovnáním sporu dohodou

00:16:10 a vrátit se do normálního života. Spojenecké mocnosti rozhodly,

00:16:13 že se bude muset vyšetřit, co se stalo.

00:16:16 Že to musí mít následky.

00:16:21 -Víme, že někteří lidi říkali:

00:16:24 "Dopadněte nacistické vrahy a zastřelte je."

00:16:27 Jiní zase: "Nechte je být. Co bylo, to bylo."

00:16:31 -Ke cti vlády Spojených Států slouží, že prosadila soudní proces.

00:16:38 -Norimberské procesy poprvé v novodobých dějinách

00:16:43 explicitně definovaly zločiny proti lidskosti, genocidu,

00:16:48 válečné zločiny a odsoudily lidi, kteří je spáchali.

00:17:00 -Vstaňte! Přichází tribunál.

00:17:04 -V norimberském justičním paláci

00:17:07 se schází soudci z Británie, Spojených Států, Ruska a Francie.

00:17:11 Tribunál vynese rozsudek nad pohlaváry nacistické strany

00:17:14 a je oprávněn uložit trest smrti.

00:17:17 -Pohovor se mnou prováděl plukovník Mickey Marcus,

00:17:21 který měl v Pentagonu za úkol sestavit tým

00:17:23 pro následné norimberské procesy,

00:17:26 po ukončení činnosti mezinárodního vojenského tribunálu.

00:17:32 Pak mi řekl, že ještě někdo chce se mnou mluvit.

00:17:36 Byl to plukovník Telford Taylor, jehož pověřil prezident Truman,

00:17:41 aby navázal na činnost Roberta Jacksona

00:17:45 ve funkci hlavního žalobce

00:17:47 ve dvanácti následných soudních procesech.

00:17:55 Mělo proběhnout dvanáct soudních procesů, protože se zjistilo,

00:18:00 že soud s čelnými nacistickými představiteli

00:18:04 před mezinárodním vojenským tribunálem byl jen špičkou ledovce.

00:18:08 Nešlo pochopit,

00:18:10 že tak civilizovaná země jako Německo

00:18:13 mohla napáchat taková zvěrstva, za které nesla zodpovědnost.

00:18:17 Smyslem těchto takzvaných následných procesů

00:18:19 bylo postavit před soud lékaře,

00:18:21 kteří prováděli lékařské experimenty

00:18:24 na vězních koncentračních táborů.

00:18:27 Dále právníky a soudce, kteří zneužili právo.

00:18:30 Pak průmyslníky, jako z IG Farben,

00:18:33 která poskytla finance na výstavbu Osvětimi,

00:18:36 a dát jim příležitost, aby se hájili před soudem.

00:18:39 Lidi z ministerstva zahraničních věcí a oddíly SS,

00:18:43 které vraždily v terénu.

00:18:45 Záměrem bylo vybrat zástupce z dvanácti různých kategorií,

00:18:48 následně připravit dvanáct procesů

00:18:51 a skrze ně získat komplexní obrázek.

00:18:55 Telford Taylor se stal hlavním žalobcem v těchto 12 procesech.

00:18:59 -Nedovedu si představit dva tolik rozdílné typy lidí

00:19:03 jako Telford Taylor a Ben.

00:19:06 Telford byl urostlý elegantní džentlmen z vyšší třídy,

00:19:09 který byl nadmíru slušný a hloubavý.

00:19:12 A tohle dynamo. Ten malý útlý židovský kluk

00:19:17 ve srovnání s Telfordem neměl žádnou eleganci.

00:19:20 Měl stejně elegantní intelekt, nikoli však fyzický vzhled.

00:19:25 Tyto protiklady se zřejmě vzájemně přitahovaly.

00:19:30 Byl geniální, bystrý, odhodlaný.

00:19:34 Měl všechny vlastnosti, které Telford Taylor potřeboval.

00:19:41 -V době, kdy jsme tam přijeli,

00:19:43 měl už vybrané právníky pro většinu procesů.

00:19:47 Řekl mi: "Poslyš, Bene, máš zkušenosti,

00:19:50 když si jezdil po táborech

00:19:52 a shromažďoval důkazy pro vojenský tribunál.

00:19:55 Máme hodně podezřelých,

00:19:58 ale pokud máš jen podezřelé bez důkazů, nemáš nic.

00:20:01 Tvým úkolem bude najít důkazy."

00:20:04 Vzal jsem si tým asi padesáti lidí a vyrazili jsme do Berlína.

00:20:08 Začali jsme prohledávat archivy ministerstva zahraničí, SS,

00:20:11 gestapa, armády a průmyslových podniků, abychom našli důkazy,

00:20:16 jaké válečné zločiny spáchali. Tehdy za mnou přišel

00:20:21 jeden z mých pracovníků, kluk ze Švýcarska, a řekl:

00:20:25 "Podívejte, co jsem našel na ministerstvu zahraničí!"

00:20:28 Byl to kompletní fascikl s denními hlášeními z fronty,

00:20:31 kde se uvádělo, kolik Židů bylo vojenskými jednotkami zavražděno.

00:20:37 Byly to jednotky zvláštního určení Einsatzgruppen

00:20:41 a jejich identita byla přísně utajena.

00:20:44 Jejich úkolem bylo za německými liniemi zavraždit,

00:20:47 ačkoli nikdy toto slovo nepoužívali a říkali tomu eliminovat,

00:20:52 vyhladit každého židovského muže, ženu a dítě,

00:20:56 které jim přišlo pod ruku. Stejně zacházeli i s Romy

00:21:00 a s každým potenciálním nepřítelem říše.

00:21:04 Tato denní hlášení se posílala do Berlína,

00:21:08 kde se soustřeďovala, ukládala do šanonu

00:21:11 a rozesílala podle rozdělovníku na 99 různých úřadů německé vlády.

00:21:17 Například lidem z armády, kteří pak tvrdili,

00:21:20 že o tom nikdy ve svém okolí neslyšeli a tak dále.

00:21:23 Byl to nesmysl. Jsou na mém seznamu.

00:21:27 Vzal jsem si malou kalkulačku a začal počítat.

00:21:30 Když mi vyšlo číslo jeden milion zavražděných lidí, řekl jsem:

00:21:34 "A dost!" Vzal jsem několik důkazů na ukázku,

00:21:38 sedl na nejbližší letadlo a odletěl do Norimberku.

00:21:41 Tam jsem řekl: "Generále," v té době už byl povýšen,

00:21:45 "musíme požádat o další proces."

00:21:51 -Einsatzgruppen byly jednotky zvláštního určení,

00:21:55 které se pohybovaly za frontovými liniemi

00:21:59 a jejich jediným úkolem bylo zabíjet Židy, menšiny a odpůrce.

00:22:04 Byla to vlastně komanda smrti.

00:22:08 -Tyto mobilní jednotky pročesávaly okolí

00:22:12 a pak nechaly na kraji masových hrobů seřadit celé vesnice

00:22:18 nebo komunity a postřílely je kulomety.

00:22:30 Nebyl to horor průmyslového vraždění jako v Osvětimi,

00:22:37 tohle bylo hotové zvěrstvo člověka vůči člověku.

00:22:53 -Na to řekl: "Lituji, ale nemůžeme to udělat.

00:22:56 Všech dvanáct procesů už schválil Pentagon.

00:22:59 Je už na to určený personál. Nemáme na to kapacity

00:23:02 a zřejmě by nám procesy s dalšími zločiny ani neschválili.

00:23:07 Pentagon ty procesy už odsouhlasil, takže to nemůžeme udělat."

00:23:12 Já mu povídám: "Nemůžete nechat ty lidi uniknout spravedlnosti.

00:23:17 Mám v rukou seznam masových vražd v neuvěřitelném rozsahu.

00:23:20 Tady jsou všechny důkazy."

00:23:23 Zeptal se mě: "Můžete to udělat nad rámec své práce?"

00:23:27 "Samozřejmě!" "Dobrá, tak to udělejte!"

00:23:30 Takhle jsem se stal hlavním žalobcem

00:23:33 největšího soudního procesu vražd v lidských dějinách.

00:23:42 V první řadě na seznam můžete uvést jen člověka, který je zatčen.

00:23:47 Nemůže to být Adolf Hitler,

00:23:50 protože je mrtev a nemá smysl ho tam dávat.

00:23:52 Je dotyčný živý, nebo mrtvý a máme ho?

00:23:55 Pokud ho nemáme, jako například Mengeleho a další,

00:23:58 zapomeňte na to!

00:24:00 Můžou to být nejvyšší činitelé, ale nemáme je.

00:24:07 A jaké máme proti nim důkazy? U Einsatzgruppen to bylo snadné.

00:24:13 Měl jsem denní hlášení. A seznam všech příslušníků.

00:24:18 Jen jsem vybral nejvyšší funkce.

00:24:20 V mých seznamech měli všichni důstojnickou hodnost.

00:24:23 Musel to být příslušník s nejvyšší hodností

00:24:26 a nejvyšším vzděláním.

00:24:29 To byla pro mě dvě klíčová kritéria.

00:24:32 Mnozí z nich měli akademické tituly.

00:24:35 Doktor Rasch měl dokonce dva doktoráty.

00:24:37 Překvapil mě titul doktor doktor. Nikdy jsem se s tím nesetkal.

00:24:41 Během dvou dnů, 29. a 30. září 1941,

00:24:44 zavraždil 33 721 Židů.

00:24:50 Toho parchanta jsem dostal.

00:24:57 -Nyní soud vyslechne obžalobu.

00:25:02 -V úvodní řeči jsem přednesl žalobní návrh.

00:25:05 To není na filmu vidět,

00:25:08 protože jej začali natáčet až po prvním bodu obžaloby.

00:25:12 Důležitý začátek byl vynechán a zněl takto:

00:25:14 "Vaše Ctihodnosti, dovolte, abych vyjádřil lítost

00:25:17 a současně naději, že tady odhalíme

00:25:20 masovou vraždu jednoho milionu lidí," a tak dále.

00:25:24 Bylo to tragické naplnění programu nesnášenlivosti a arogance.

00:25:31 Byl jsem velmi věcný. Odplata není náš cíl.

00:25:35 Nepožadujeme jen zasloužený trest.

00:25:40 Žádáme tento soud,

00:25:43 aby mezinárodním soudním rozhodnutím

00:25:46 potvrdil právo člověka žít v míru a důstojně,

00:25:49 bez ohledu na rasu nebo náboženské vyznání.

00:25:54 Naše obžaloba je obhajobou lidskosti cestou práva.

00:26:01 -Bylo mu sedmadvacet, teprve začínal být dospělým,

00:26:04 a stál před světem.

00:26:07 Nestál jen před soudci a obžalovanými.

00:26:10 Stál před světem jako žalobce, který přednesl obžalobu.

00:26:15 -Hleděl na soudce a při tom říkal, že obžaloba, kterou přednášíme,

00:26:19 je obhajobou lidskosti právní cestou. Krásná myšlenka.

00:26:24 Trvalo mi několik let,

00:26:26 než jsem tato slova dokázal vyslovit bez slz a dojetí.

00:26:30 Jsou tak mocná, nádherná, platná a hodí se i pro současnost.

00:26:34 -Dokážeme, že činy těchto mužů v uniformách

00:26:38 byly metodickými popravami v rámci dlouhodobých plánů

00:26:42 na vyhlazení etnických, národnostních, politických

00:26:46 a náboženských skupin,

00:26:49 které byly nacistickou ideologií odsouzeny k zániku.

00:26:54 -Tady stojí Ben na hromádce knížek,

00:26:58 aby byl vyšší než řečnický pult před ním.

00:27:04 -Umím si živě představit, jak se musel cítit.

00:27:08 Tento útlý židovský kluk, jehož rodiče mohli být mezi těmi,

00:27:12 co zahynuli v plynových komorách, nyní stál a hleděl

00:27:16 na tyto německé supermany a v duchu si říkal:

00:27:19 "Teď jsem silnější já a jsem jenom dítě."

00:27:24 Musely se v něm mísit pocity vzrušení a odhodlání,

00:27:28 nervozity, sebevědomí, pochybností o sobě samém

00:27:31 a povinnosti, že to musí zvládnout.

00:27:36 -A vůbec jsem nebyl nervózní. Já jsem nikoho nezabil.

00:27:39 To jiní byli nervózní a měli být proč.

00:27:42 Měl jsem důkazy.

00:27:45 -Když máte dostatek listinných dokumentů,

00:27:49 stačí ukázat prstem a říct: "Je to váš podpis?" A hotovo.

00:27:55 Nepotřeboval jste mít další svědecké výpovědi.

00:27:59 Němci byli vskutku natolik pečliví, že všechno zaznamenali.

00:28:04 -V roce 1945 a 1946 bylo zřejmé, že Němci nechtěli,

00:28:11 aby byla pošpiněna pověst jejich někdejších pohlavárů,

00:28:15 kteří přežili.

00:28:19 Norimberské procesy vyvolaly

00:28:22 u německého obyvatelstva značný odpor.

00:28:25 A když viděli své vůdce na lavici obžalovaných,

00:28:28 považovali to za urážku německé cti.

00:28:32 Obhájci si byli vědomi, že při obhajobě

00:28:35 nacistických obžalovaných mají podporu německého lidu.

00:28:40 -Víte, z čeho vás viní obžaloba?
-Ano.

00:28:44 -Chcete říct něco na svou obhajobu? Cítíte se vinen, nebo nevinen?

00:28:49 -Jsem nevinen.

00:28:51 -Myslím si, že obžalovaní upřímně věřili ve svou nevinu.

00:28:58 Byli přesvědčení, že jednali správně.

00:29:02 Tito lidé se nutně nenarodili, aby se z nich stali masoví vrazi.

00:29:07 Podlehli tlaku nacistického režimu, který z nich masové vrahy udělal.

00:29:15 Neznamená to, že já bych to dokázal.

00:29:18 Za žádných okolností bych to neudělal.

00:29:21 Jsou lidé, kteří by se nikdy nestali nacisty,

00:29:24 zatímco jiní by se dokázali pustit jakoukoli cestou.

00:29:28 Mnozí z obžalovaných v Norimberku se touto cestou pustili.

00:29:33 -Neměl jsem žádnou možnost rozkazy k zabíjení

00:29:38 jakkoli přezkoumávat a ovlivňovat.

00:29:45 -Doktor Otto Ohlendorf, generál SS.

00:29:50 Znal jsem ho docela dobře. Mám mu teď říkat bestie?

00:29:55 Byl racionální.

00:29:57 Jsem si jist, že byl hodný ke svým kočkám i psům.

00:30:01 Byl otcem pěti dětí. Uvedl rozumný důvod.

00:30:04 Ve svých odpovědích byl docela upřímný.

00:30:08 Řekl, že by to udělal zas, i kdyby dostal rozkazem,

00:30:11 aby zabil svou vlastní sestru.

00:30:14 Důvod byl ten, že Hitler věděl, že Rusové mají napadnout Němce.

00:30:19 Protože Hitler toho věděl víc než on,

00:30:22 nebyl v pozici, aby to zpochybnil.

00:30:25 Proto to bylo legální, protože tomu chtěl zabránit

00:30:29 a šlo o akt preventivní sebeobrany.

00:30:32 Udal důvod, který v současnosti uvádí i Pentagon.

00:30:35 Hájil se tím, že to byla sebeobrana národa.

00:30:42 -Dobře. Mám už jenom jednu otázku.

00:30:46 Podle vašeho odhadu je počet 90 tisíc správný?

00:30:53 -Učinil šokující doznání.

00:30:56 Někteří velitelé vzali dítě za nohy a rozmlátili mu hlavu o strom.

00:31:01 Pak dodal, a nechtěl jsem tomu věřit:

00:31:04 "Řekl jsem svým mužům,

00:31:07 že pokud bude matka s nemluvnětem brečet

00:31:10 a přivine je na hruď, miřte na nemluvně.

00:31:13 Oba zastřelíte jednou ranou.

00:31:16 Umlčíte tím matku, ušetříte munici a je to mnohem humánnější."

00:31:22 Mohli byste říct, že Ohlendorf byl opravdu slušný chlapík.

00:31:27 A kdyby býval nezabil 90 tisíc Židů, tvrdil bych,

00:31:30 že to byl džentlmen.

00:31:42 Tento milión lidí byl zavražděn jen proto,

00:31:46 že měli jinou rasu, náboženství nebo ideologii než jejich kati.

00:31:52 K tomu jsem řekl:

00:31:54 "Je to hrůzný zločin, je to zločin proti lidskosti."

00:31:58 Nazval jsem to zločin proti lidskosti.

00:32:00 A pak jsem dodal:

00:32:02 "Pokud můžeme zabránit, aby se to příště nestalo tím,

00:32:05 že odsoudíme zločiny proti lidskosti,

00:32:08 potvrdíme zákonné právo všech lidí na ochranu.

00:32:12 Pakliže dokážeme stanovit právní princip,

00:32:15 který bude chránit lidstvo v budoucnosti,

00:32:18 pak tento proces bude mít smysl."

00:32:26 Vypracoval jsem si takový seznam,

00:32:29 kde jsem sepsal jména všech obžalovaných,

00:32:32 a k nim dopsal rozsudky, které jsem předpokládal.

00:32:35 Skutečné tresty byly mnohem přísnější,

00:32:38 než jsem měl na seznamu.

00:32:43 Byl jsem šokován.

00:32:46 Všichni byli vězněni pod soudní budovou.

00:32:49 V budově soudu neustále jezdil výtah s posuvnými dveřmi,

00:32:53 kterému říkali Černá Marie.

00:32:56 Každý obžalovaný, který vstoupil do síně,

00:32:59 uslyšel od soudce:

00:33:02 "Za zločiny, z nichž jste obžalován,

00:33:04 vám tribunál ukládá trest smrti oběšením."

00:33:08 Nasaďte si sluchátka. Sundejte je.

00:33:11 Ukloňte se, udělejte krok dozadu a nastupte do výtahu!

00:33:15 Dveře se zavírají a on se propadá do pekel.

00:33:18 Takhle jsem to tehdy vnímal.

00:33:21 Jeden za druhým, za zločiny, z nichž jste obžalován,

00:33:23 vám tribunál ukládá trest smrti oběšením,

00:33:26 trest smrti oběšením, trest smrti oběšením.

00:33:29 Myslel jsem, že mi praskne hlava.

00:33:32 Bylo zvykem, že po skončení každého procesu

00:33:34 hlavní žalobce pozval svůj personál na večírek.

00:33:37 Já jsem si jej uspořádal doma. Šel jsem domů, šel jsem spát.

00:33:41 Duněla mi z toho hlava.

00:33:43 A jak bych své emoce a pocity popsal?

00:33:47 Nebylo mi jich líto, ale neměl jsem z toho ani radost.

00:33:50 Pociťoval jsem silné napětí a bylo to psychicky velmi náročné,

00:33:55 protože jsem si uvědomoval,

00:33:57 že jsem zodpovědný za smrt toho konkrétního člověka.

00:34:15 Chtěl jsem se vrátit domů, ale stalo se něco hrozného.

00:34:21 Obrátili se na mě lidé ze židovských organizací a řekli.

00:34:25 "Poslyš, chlapče, ještě něco se musí udělat!

00:34:29 A co oběti?" Netrvalo dlouho, aby mě přesvědčili.

00:34:33 Zařídili, že vojenská okupační správa schválila zákon,

00:34:37 podle něhož majetek zavražděných Židů nepřipadne německému státu,

00:34:41 ale sdružení židovských organizací.

00:34:44 Ty jej použijí na charitativní účely pro ty, kteří přežili.

00:34:49 Zdál se to být dobrý nápad, až na to, že chtěli,

00:34:52 abych to dělal já.

00:34:54 Zeptal jsem se jen: "Jak dlouho by to mělo trvat?"

00:34:57 Oni na to: "Chtěli bychom tě na dva roky."

00:35:00 Vrátil jsem se domů ke své milované ženě,

00:35:03 která mi řekla: "Je to dobrá kauza.

00:35:06 Sice ti říkají, že je to na dva roky, ale jak tě znám,

00:35:08 ty to zvládneš za rok. Vezmi to."

00:35:12 Jelikož jsem byl jediný zaměstnanec,

00:35:15 prohlásil jsem se za generálního ředitele

00:35:18 a pustil se do vymáhání židovského majetku.

00:35:21 Nikdo ho nenárokoval, protože nebyli žádní dědici.

00:35:25 Na hřbitovy pochopitelně nikdo neuplatnil nárok,

00:35:28 protože židovské kongregace,

00:35:30 které je po celá staletí budovaly, neexistovaly.

00:35:33 Byly zrušeny a hřbitovy se staly majetkem říše.

00:35:36 Jménem nástupnických organizací jsem okamžitě požádal

00:35:39 o převod vlastnického práva k těmto hřbitovům.

00:35:42 Téměř vše bylo v pořádku, až na otázku,

00:35:45 kdo bude platit údržbu hřbitovů? Stovek hřbitovů.

00:35:54 Polská vláda a polský Červený kříž

00:35:58 mě pozvali jako svého hosta na týden do Polska.

00:36:02 Řekl jsem: "Jediná věc, kterou bych chtěl vidět,

00:36:05 je Osvětim, protože jsem tam nikdy nebyl a osvobozovali ji Rusové."

00:36:10 Pole za osvětimským táborem je pokryto vysokou trávou.

00:36:18 V zemi pod ní je hnojivo, které je z krematoria.

00:36:23 Všiml jsem si, že tam něco leželo, co vypadalo jako kosti.

00:36:27 Byly malé a mohly to být kosti dítěte nebo z ruky.

00:36:30 Zvedl jsem je a vložil do kapsy. Někdo se mě zeptal, proč to dělám.

00:36:35 Odpověděl jsem: "Aby mi připomněly, co jsem sakra dělal v Německu."

00:36:41 Pak vyvstala otázka, kdo bude pečovat o ty hřbitovy

00:36:45 a kdo to bude platit?

00:36:48 Němci nás ujistili, že o ně budou pečovat 20 let,

00:36:52 jako v případě svých hřbitovů. Řekl jsem:

00:36:55 "Moment, vy sice pečujete o své hřbitovy 20 let,

00:36:58 ale podle židovské tradice je hřbitov

00:37:01 jednou provždy hřbitovem."

00:37:04 Někdo z nich řekl: "Pane Ferenczi, buďte rozumný!

00:37:07 Chcete po nás, abychom jim poskytli víc práv,

00:37:10 než mají naši němečtí občané?" V tom momentě jsem vybouchl.

00:37:16 Fakt jsem se naštval a z kapsy jsem vytáhl kosti a řekl:

00:37:20 "Kdyby byli naživu, tak by vás nežádali,

00:37:24 abyste pečovali o hřbitovy.

00:37:26 Zabili jste je, proto vás musí o to žádat!"

00:37:29 Hodil jsem ty kosti na stůl a řekl:

00:37:32 Chcete po nich, aby za to platili, tak je o to požádejte!"

00:37:35 Bylo to hodně vypjaté a jen málokdy se rozzlobím.

00:37:38 Předsedající byl velice rozumný a řekl:

00:37:42 "Schůze se přerušuje na 15 minut." Všichni jsme vstali a vyšli ven.

00:37:46 Já také.

00:37:48 Po 15 minutách jsme se vrátili a předsedající říká:

00:37:52 "Přijímáme vaše podmínky." Jenom tohle.

00:37:55 "Velice vám děkuji." A co nejrychleji jsem odešel.

00:37:59 Znamenalo to, že německá vláda převzala právní zodpovědnost,

00:38:02 a myslím, že to splnili,

00:38:05 protože dobře pečují o všechny židovské hřbitovy, a už natrvalo.

00:38:09 Povedlo se to. Ty kosti je přesvědčily.

00:38:13 Bez nich by se to nepodařilo. Jsem si jist.

00:38:16 Napadlo mě, že ty kosti mají historický význam,

00:38:20 tak jsem je poslal do muzea holokaustu

00:38:23 a převyprávěl jejich příběh.

00:38:29 Bylo na čase vrátit se domů.

00:38:33 Mám ženu, čtyři děti, které se narodily v Norimberku.

00:38:37 Musím se vrátit domů. Tak jsem jel.

00:38:41 Velká právnická firma mi řekla: "To je skvělé.

00:38:44 Až budeme chtít věšet nacisty, zavoláme vás. Máte nějaké klienty?"

00:38:49 Telford na tom byl podobně.

00:38:52 Po návratu domů se stal obchodním partnerem svého švagra,

00:38:56 který jako děkan Harvardské právnické fakulty

00:38:59 podepisoval můj vysokoškolský diplom.

00:39:03 Jmenoval se James Landis. Řekl mi: "Bene, přidej se k nám!"

00:39:06 Ale ani to nám nepřivedlo klienty. Znali mě jako právníka,

00:39:09 který se ujme beznadějných kauz

00:39:12 a bere honorář jen v případě vyhraného sporu.

00:39:15 Vyhledával jsem problematické případy,

00:39:18 kdy žalobce neměl naději na úspěch, ale cítil jsem, že má pravdu.

00:39:21 Bral jsem honorář podle úspěchu ve sporu,

00:39:24 který byl mnohem nižší, než bývá obvykle.

00:39:27 -Uváděli do praxe právo lidských práv v době,

00:39:31 kdy nic takového nebylo. Právo občanských svobod.

00:39:35 Všechny jejich kauzy byly humanitární.

00:39:38 Případy svobody projevu, kauzy proti mccarthismu.

00:39:42 Všechny kauzy, které jsem chtěl mít,

00:39:45 když jsem byl právníkem.

00:39:47 Jsem přesvědčen, že Telford i Ben měli nesmírný vliv

00:39:51 na generaci právníků mého věku.

00:39:53 -Vydělal jsem si dost peněz,

00:39:56 které jsem pak moudře a uváženě investoval

00:39:59 a z chudého chlapce se stal bohatý. Všechny své peníze jsem daroval.

00:40:02 Dělám to pořád, například Cardozově právnické fakultě,

00:40:06 Harvardově univerzitě a dalším.

00:40:18 -Žijeme v době, kdy se svět potýká

00:40:22 s různými ohavnými a hroznými konflikty.

00:40:31 Po pádu Berlínské zdi celý svět doufal a očekával,

00:40:35 že budeme žít v mírumilovnějším prostředí,

00:40:39 ale ukázalo se, že to byl příšerný omyl.

00:40:44 -Po holokaustu jsme řekli: "Už nikdy více!"

00:40:48 Ale zažíváme to znovu a znovu a není žádný náznak, že to skončí.

00:40:57 -Dnes utrácíme ještě víc peněz na závody ve zbrojení.

00:41:01 Kdo dokáže vyvinout zbraně, které zabijí ještě víc lidí?

00:41:06 To je současný stav světa a musíme si uvědomit,

00:41:09 že jediným způsobem, jak to změnit, je cesta práva a nikoli cesta války

00:41:15 Lidi, je načase skoncovat s tím zabíjením!

00:41:19 Urovnejte své spory smířlivě soudní cestou!

00:41:22 A pokud to neuděláte, budete se zabíjet dál.

00:41:26 To dá zdravý rozum.

00:41:28 Máme mezinárodní zločiny, tak potřebujeme mezinárodní soud.

00:41:32 Proto jsem začal psát o mezinárodním trestním soudu.

00:41:36 -Když jsem jako mladík pracoval

00:41:38 u jedné mezinárodní právní společnosti,

00:41:41 velice jsem se zajímal o mezinárodní právo.

00:41:44 Zřejmě jsem byl jediný v té firmě, kdo si koupil Benovy knihy,

00:41:48 protože mě nadchlo, že Ben Ferencz v roce 1980 napsal,

00:41:52 že se musí zřídit mezinárodní trestní soud.

00:41:55 -Je několik lidí, kteří se podíleli na tvorbě mezinárodního práva

00:42:00 a ohromně se o to zasloužili. Ben byl jedním z nich.

00:42:05 Celá desetiletí se snažil,

00:42:07 aby v rámci OSN vznikl mezinárodní trestní soud,

00:42:11 nástupnická instituce norimberských tribunálů.

00:42:22 -K naplnění myšlenky došlo v Římě.

00:42:27 V ČERVENCI 1998 SE V ŘÍMĚ KONALA KONFERENCE VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ OSN

00:42:31 K ZALOŽENÍ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO SOUDU ZA ÚČASTI 161 STÁTŮ.

00:42:37 -Vystoupil jsem tam s úvodním projevem.

00:42:41 Pozvali mě, protože mě znali.

00:42:43 Napsal jsem stovky článků, projevů, přednášek a apelů.

00:42:52 Řekl jsem. "Tady a teď je ta pravá chvíle,"

00:42:55 a pokračoval jsem:

00:42:57 "Přišel jsem, abych mluvil za ty, co mluvit nemohou, za oběti."

00:43:12 1. ČERVENCE 2002

00:43:15 BYL V HAAGU ZALOŽEN MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD POTÉ,

00:43:18 CO 60 ZEMÍ RATIFIKOVALO ŘÍMSKÝ STATUT.

00:43:22 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ HO NERATIFIKOVALY.

00:43:27 -Vaše Ctihodnosti, je to historický okamžik

00:43:32 ve vývoji mezinárodního trestního práva.

00:43:37 Byl jsem požádán, abych vystoupil se závěrečným projevem v den,

00:43:40 kdy soud začal projednávat první kauzu.

00:43:43 Bylo mi 92 let.

00:43:46 Jedinečnost tohoto soudu spočívá v tom,

00:43:49 že jeho primárním úkolem je zabránit zločinu ještě dříve,

00:43:53 než bude spáchán.

00:43:54 Tím, že pachatelé si budou předem vědomi,

00:43:57 že za své činy se budou zodpovídat

00:44:00 před nestranným mezinárodním trestním soudem.

00:44:03 -Není to jednoduchý úkol vytvořit takovouto instituci.

00:44:07 Vyžaduje to odvahu, vůdčí schopnosti,

00:44:09 správný historický okamžik. Vyžaduje to politickou vůli.

00:44:12 Bez přispění Bena a lidí, jako je on,

00:44:15 by to nedospělo do nynější podoby.

00:44:17 Pořád je před námi ještě dlouhá cesta,

00:44:20 ale už je to neuvěřitelný úspěch.

00:44:23 -Práce ještě není dokončena.

00:44:26 Potřebujeme přesvědčit i další státy,

00:44:29 aby se staly součástí mezinárodního trestního soudu.

00:44:35 -Spojené státy podepsaly Římský statut a podpis je tam pořád.

00:44:41 Problém je, že jsme jej neratifikovaly.

00:44:45 Je to potřeba chápat v širším kontextu s Amerikou.

00:44:49 Často se označujeme za výjimečný národ.

00:44:53 My si sami si sjednáme disciplínu a nepotřebujeme,

00:44:56 aby nás ke kázni nabádala jakákoli mezinárodní instituce

00:45:01 s nejvyšší autoritou.

00:45:04 Postoj je takovýto: Spojené státy to už dělají,

00:45:08 neboť jejich ústava už obsahuje takovou ochranu.

00:45:11 Proč bychom měli část své suverenity

00:45:14 převést na mezinárodní instituci nebo osobu?

00:45:18 Proč? Protože jsme výjimečný národ.

00:45:20 Budeme splňovat všechny podmínky, ale určíme si je sami

00:45:23 a nebude je nám nařizovat mezinárodní orgán.

00:45:27 -Je to politováníhodné. Pokud v kterékoli části světa

00:45:30 dojde z naší strany k těmto zločinům,

00:45:33 bude to znamenat ztrátu důvěryhodnosti

00:45:36 politiky Spojených států.

00:45:39 -Žádná země, která upřednostní použití síly před zákonností,

00:45:45 nebude hlasovat za dodržování zákonnosti. To je logické.

00:45:49 Tato situace platí i v současnosti.

00:45:52 Jsou lidé, kteří neuznávají právní stát.

00:45:55 Raději použijí vojenskou sílu, aby dosáhli svých cílů podle toho,

00:45:59 jak a kdy se tak rozhodnou. Jako by si neuvědomovali,

00:46:02 jak velmi zničující a nebezpečné to může být

00:46:05 i pro ně samé a pro jejich národ.

00:46:09 To zásadní je, že válka udělá masové vrahy z lidí,

00:46:13 kteří jsou jinak slušní. Zažil jsem to několikrát.

00:46:16 A nejde tomu zabránit. Stanou se masovými vrahy,

00:46:20 ať už jsou to Američané, Němci nebo kdokoli jiní.

00:46:23 To jsou důsledky války.

00:46:26 Mou odpovědí je: "Přestaňte rozpoutávat války!"

00:46:30 Ale jak to zastavit, když to bylo po celá staletí glorifikováno?

00:46:33 Ano, bylo, ale je na čase to zastavit dřív,

00:46:36 než zabijete všechny, a jsme k tomu na nejlepší cestě!

00:46:40 Musíte se rozhodnout,

00:46:42 jestli se budete chovat rozumně jako člověk,

00:46:45 nebo zabijete všechny.

00:46:47 Sbohem děti! Je mi skoro 100 let, mně je to už jedno.

00:46:50 To je moje poselství.

00:46:53 -Ben nám všem svými osobními příklady ukázal,

00:46:56 že nikdy nezaváhal, nikdy.

00:46:59 Je přesvědčen, že pro lidstvo můžeme dosáhnout spravedlnosti.

00:47:04 Je to osobnost, velký člověk v dějinách,

00:47:09 který neustále dělá svou práci co nejlépe,

00:47:12 neustále prokazuje své odhodlání

00:47:15 a ukazuje, že tento svět může být lepší.

00:47:20 -Nemyslím, že je pro něj důležité, aby zanechal odkaz.

00:47:24 Pro něj je důležité, abychom nadále rozvíjeli zákonnost

00:47:28 a snažili se zmírnit utrpení lidstva.

00:47:31 -Dobré odpoledne, mladá paní.

00:47:35 -Benova přítomnost a jeho neúnavné úsilí

00:47:39 jsou pořád potřebné, aby nám připomněli Norimberk

00:47:43 a dobrou věc, která tam začala a pokračuje v současnosti,

00:47:47 a to, že vznikly nové instituce.

00:47:54 -To, co ho pořád žene vpřed a udržuje mladým,

00:47:57 je podle mě jeho velká oddanost myšlence,

00:48:00 že právo je lepší než válka.

00:48:03 -Pracuji opravdu mnoho hodin.

00:48:07 Někdy začínám v sedm ráno a končím až v deset večer.

00:48:11 Nevím, co je svátek a co znamená penze.

00:48:14 Netoužím si zahrát golf nebo jít na ryby,

00:48:17 věci, které běžní lidé v důchodu dělají.

00:48:25 Považuji se za velmi šťastného,

00:48:28 protože jsem se dokázal vypracovat z velmi chudého na velmi bohatého.

00:48:32 Oženil jsem se ženou,

00:48:35 se kterou jsem se nikdy nehádal a je jí stejně jako mně.

00:48:39 Jsme manželé už více než sedm desítek let.

00:48:43 Přežil jsem válku...

00:48:49 takže život mě měl rád.

00:48:54 A přeji si jen, abych mohl sloužit Spojeným státům a světu,

00:48:58 abych jej mohl udělat humánnějším a přispět,

00:49:02 aby se zrodil mírumilovnější světový řád.

00:49:06 To je můj životní cíl.

00:49:27 Skryté titulky: Miloš Kostner Česká televize 2019