Zemřel vestoje aneb Partyzáni bez legend

Paradoxní osudy partyzánského lékaře, generála, profesora, dělníka a mluvčího Charty 77, nejstaršího člena Českých dětí Bedřicha Placáka v dialogu s jeho synem Petrem na pozadí zamlčovaných osudů partyzánů z kraje pod Velkou Javorinou. Režie B. Rychlík

Dramatické osudy Bedřicha Placáka jsou obrazem jedné generace v daném historickém období naší země. Jako mladý lékař se za dramatických okolností dostal k partyzánské jednotce působící na moravsko-slovenské hranici pod Velkou Javorinou. Vybudoval tam podzemní operační sál v horách, ale mnohdy musel operovat doslova za pochodu. Byl svědkem vraždy sovětského velitele Dibrova i smrti velitele Miloše Uhra. Z vlasteneckých důvodů vstoupil po válce do komunistické strany. Byl svědkem osudů partyzánů po únoru 1948, kdy komunisté zatýkali, mučili i popravovali partyzánské velitele. Jako lékař se octnul v Korejské válce. Jeho postupná deziluze vyvrcholila po srpnové invazi. Kritický postoj k okupaci země v roce 1968 a oficiální prezentaci Slovenského národního povstání, které si komunisté přivlastnili, skončil jeho vyhazovem z Ústřední vojenské nemocnice a degradací na vojína…Ze špičkového chirurga, který provedl první operaci s mimotělním oběhem, se stal lesní dělník a vrátný. To vše ho dovedlo k podpisu Charty 77 a k důsledným disidentským postojům. Nakonec se stal nejstarším členem hnutí Českých dětí, proklamujících obnovu království. Princip filmu vychází z pamětí samotného B. Placáka Partyzáni bez legend (1992), ze svědectví posledního žijícího partyzána z oddílu Hurban, šestadevadesátiletého Samuela Barana a dalších pamětníků a historiků. Po stopách Bedřicha Placáka a jeho druhů nás provází jeho syn, spisovatel a disident Petr Placák v doprovodu spisovatele Jáchyma Topola. Dobové dokumenty a rodinné archivy doplňují animované úryvky Placákových pamětí ( dílo Milady Sukdolákové a jejího syna Bohdana Duška). Na pozadí příběhu lze otevřít zamlčovaná témata a zbavit obraz partyzánů falešných ideologických nánosů.

Bedřich Placák byl lékař, medicínu měl za své životní poslání. Události minulého století mu ale toto poslání značně zdramatizovaly. Ačkoli byl humanitně založený antimilitarista, ocitl se dvakrát ve válce a jako lékař skončil v armádě. Ačkoli byl člověk zcela apolitický, kterému byla cizí jakákoli zákulisní jednání, okolnosti ho několikrát vtáhly do politického dění. Za jeho životní paradoxy mohla nacistická okupace země a odboj, do kterého se zapojil, a které dosud apolitického studenta medicíny vrhly přímo doprostřed dění. Po válce Bedřich Placák vstoupil do KSČ z důvodů vlasteneckých. Ze stejných důvodů se s ní rozešel, a stal se z něj přesvědčený antikomunista. Jeho životní paradoxy pokračovaly dál.

Petr Placák říká: “Od mala jsem se s otcovými životními osudy konfrontoval. V tomto dokumentu jsem se pokusil o dialog s otcem, který nebyl vůbec jednoduchý, rekonstruovat a zároveň v něm i pokračovat – včetně návštěvy míst, kde otec působil. Je to něco, co přechází z minulosti do budoucnosti.“

Stopáž53 minut
Rok výroby 2019
 P ST HD
ŽánrDokument