Josef Kardinál Beran

Josef Beran (*29. 12. 1888 – †17. 5. 1969), jehož výročí si v těchto dnech připomínáme, se zařadil mezi nejvýznamnější duchovní představitele naší země. Pohnutý osud, který jej na léta zbavil svobody, nakonec Berana dovedl až do Vatikánu, kde před smrtí působil jako kardinál. Kvůli vyhnanství z vlastního domova spočinul po boku papežů v kryptě svatopetrské baziliky.

Josef Beran působil od roku 1932 po dosažení titulu profesora teologie jako rektor pražského arcibiskupského kněžského semináře, v období heydrichiády byl zatčen a vězněn v koncentračních táborech. Po konci druhé světové války byl papežem jmenován do úřadu pražského arcibiskupa, ale po únoru 1948 se ocitl v prudkém sporu s komunistickou mocí, proti jejíž snaze podrobit si církev rezolutně vystupoval. Za svůj neústupný postoj byl v letech 1949–1963 protiprávně internován na různých místech Československa a neustále vystavován hrozbě kompromitace. V roce 1965 jej papež jmenoval kardinálem, nicméně při odjezdu do Říma na slavnostní ceremonii Beran netušil, že mu bude znemožněn návrat domů. V Římě aktivně vystupoval na podporu křesťanů pronásledovaných totalitními režimy a založil zde České náboženské středisko Velehrad. Zemřel po dlouhé nemoci v roce 1969 bez možnosti spatřit znovu svou vlast. Jeho ostatky byly do Prahy převezeny až v tomto roce a uloženy v kapli sv. Anežky České v katedrále sv. Víta. Proces kardinálova blahořečení byl započat v roce 1998.