První tábory byly zřízeny v roce 1918, několik měsíců po Velké říjnové revoluci. Nový bolševický režim se rozhodl zbavit politických protivníků a prostřednictvím práce převychovat tak zvané „společnosti nepřátelské živly“. Politický i obyčejní vězni, muži a ženy, zde pracovaly jako otroci v nelidských podmínkách.

Postupně se Gulagy mění na skutečnou vězeňskou průmyslovou mašinérii. Počet vězněných v Gulagu překročil v roce 1935 hranici jednoho milionu. V lednu 1939 pracovaly v Gulagu už dva miliony vězňů.

Po roce 1945, navzdory sovětskému vítězství nad nacistickým Německem, „Souostroví Gulag“, dodavatel nezbytných základních surovin, nadále roste. Vězni a obyvatelstvo na nově zabraných východních územích jsou podezřelí z antisovětských postojů a mnozí z nich jsou posláni do táborů. Až v roce 1956, poté co Chruščov odsoudil Stalinovy zločiny, začaly tábory Gulagu postupně mizet.