Dokumentární film o vášnivé sběratelce a propagátorce moderního středoevropského umění, mecenášce a zakladatelce Muzea Kampa Medě Mládkové, jež v těchto dnech oslaví úctyhodné 100. narozeniny.
Režie J. Herskovič.
  • Vyrobeno 1991
  • Země původuČeskoslovensko
    • Skryté titulky
    • Formát 4:3

Meda Mládková (*8. 9. 1919) jako nadšená sběratelka umění a zakladatelka renomované Nadace Jana a Medy Mládkových učinila nejen pro naše moderní výtvarné umění velkou službu a udržovala jej i v dobách nesvobody ve světovém povědomí. Nejprve vystudovala tanec u choreografky Marty Aubrechtové a během války vystupovala v zahraničí. Zážitky z perzekuce německého obyvatelstva na konci války vedly k jejímu rozhodnutí žít mimo Československo. Vystudovala ekonomii v Ženevě a po únorovém puči se už do své vlasti nevrátila. Zapojila se do exulantských aktivit a zejména přispívala do politicky orientovaného časopisu Skutečnost.

Ve Švýcarsku ji nicméně chránil jen časově omezený azyl, proto se rozhodla ke sňatku s belgickým šlechticem, díky němuž začala poznávat svět výtvarného umění, muzeí a galerií. Usadila se v Paříži, kam se jí podařilo přenést její ženevské nakladatelství pro exilové autory Edition Sokolová. V roce 1956 začala studovat výtvarné umění na Sorbonně a v tomto roce se také seznámila s Františkem Kupkou, jehož abstraktní obrazy ji fascinovaly. Dala mu slib, že jeho dílo objeví pro celý svět a shromáždila největší soukromou sbírku Kupkovy tvorby.

V roce 1960 následovala svého druhého manžela Jana Mládka do Spojených států, kde se věnovala studiu americké literatury a umění na dvou univerzitách. Během svého života za oceánem rozšiřovala svou pověstnou sbírku umění a její dům se stal vyhledávaným společenským salónem. Během pražského jara se Medě Mládkové podařilo v Československu objevit originální výtvarné umělce díky nabídce Fordova stipendia a plánovala s československými výtvarníky výstavu ve Washingtonu. Spolupráci zhatila srpnová okupace, nicméně v období normalizace Meda podporovala umělce, kteří nesměli vystavovat, nákupem jejich děl do své sbírky. Na sklonku 80. let ji veřejně představila na výstavách v Muzeu moderního umění ve Vídni a v Hirshhornově muzeu moderního umění ve Washingtonu.

Její manžel zemřel krátce před listopadem 1989 a Meda Mládková se rozhodla vrátit po pádu režimu do Československa. Podílela se na aktivitách Občanského fóra a od roku 1990 usilovala o získání budovy pro stálou expozici její sbírky moderního středoevropského umění. Toto hektické období, do něhož spadá i snaha založit velké středoevropské dokumentační centrum, zachycuje dokumentární snímek, v němž dominuje washingtonský dům Mládkových jako ohnisko Mediných aktivit. Její sen o důstojném místě pro sbírku se nakonec splnil a ve zrekonstruované budově Sovových mlýnů na Kampě vzniklo roku 2001 muzeum. Oficiálního otevření se však dočkalo až v roce 2003 díky nezlomné vůli po katastrofálních povodních a nové rekonstrukci. Muzeum spravuje nadace Jana a Medy Mládkových, jež vznikla roku 1999 se záměrem podporovat rozvoj výtvarného umění v České republice a posilovat vědomí o jeho tradici.

Meda Mládková získala za podporu kontinuity v tvorbě našich moderních umělců a mecenášskou činnost Medaili Za zásluhy II. stupně, cenu Ministerstva kultury Artis Bohemiae Amicis či Řád za zásluhy Francouzské republiky. K jejím stým narozeninám a úctyhodnému životnímu dílu jí srdečně blahopřejeme.

Napište nám