Český rodák, proslulý symfonik a dirigent v období secese. Režie Stéphane Ghez
00:00:10 "Můj čas jednou přijde", napsal v jednom dopise
00:00:13 Gustav Mahler, aby se utěšil.
00:00:16 60 let po jeho smrti vyvrcholil film Smrt v Benátkách
00:00:20 Adagiettem z jeho Páté symfonie a diváci jím byli uchváceni.
00:00:25 Skladatel konečně vystoupil z očistce,
00:00:28 v němž byl tolik let uvězněn.
00:00:30 Melancholický hrdina filmu Luchina Viscontiho
00:00:33 přiblížil osobnost Gustava Mahlera veřejnosti,
00:00:35 ovšem v mírně zkreslené podobě.
00:00:38 Skladatelův osud byl bezpochyby nesmírně krutý,
00:00:41 ale jeho životní láskou byla v první řadě hudba.
00:00:45 Jako hudebník nebyl ochoten slevit ze svých vysokých nároků,
00:00:48 a proto se často setkával s nepochopením.
00:00:51 Mahlerova tvorba v době doznívajícího romantismu
00:00:54 jasně předznamenala hudbu 20. století.
00:00:57 Ano. Jak Mahler celý život doufal,
00:01:00 konečně nastal jeho čas!
00:01:03 Česká televize uvádí francouzský dokumentární cyklus
00:01:07 Po stopách slavných skladatelů Gustav Mahler
00:01:25 Toto jsou Mahlerovy brýle, dopisy, partitury,
00:01:33 jeho poslední taktovka.
00:01:35 Tuto vzácnou sbírku předmětů a dokumentů shromáždil
00:01:38 jediný člověk: Henry-Louis de la Grange,
00:01:42 Mahlerův nejdůležitější a zcela nepostradatelný životopisec.
00:01:46 -Á, dali jste sem i tu taktovku! To je dobře.
00:01:50 Pochopitelně ji tu rád vidím.
00:01:53 Je to jediný předmět, který mi darovala přímo Alma Mahlerová.
00:01:56 Nechala na ni udělat tohle krásné věnování. Dojemné, že?
00:02:01 Byla to žena, kterou, samozřejmě o mnoho let dříve,
00:02:04 Gustav Mahler miloval, a která s ním strávila
00:02:06 9 let života. Ukázala mi všechny své sbírky.
00:02:11 Byla pro mě nevýslovná čest, že mi projevila takovou důvěru,
00:02:14 protože tehdy jsem o Mahlerovi ještě skoro nic nenapsal.
00:02:19 -Henry-Louis de la Grange napsal o Gustavu Mahlerovi
00:02:21 více než 8.000 stránek. Zasvětil mu celý svůj život.
00:02:25 -Hudbu Gustava Mahlera jsem objevil 22. prosince 1945
00:02:30 v Carnegie Hall, když Bruno Walter řídil jeho Devátou symfonii.
00:02:48 Nedokážu úplně vysvětlit, čím mě jeho hudba tak uhranula,
00:02:52 ale už v roce 1947 jsem tvrdil, že hodlám celý život věnovat
00:02:57 Mahlerovu dílu.
00:02:59 -Henry-Louis de la Grange pomohl vyvést Mahlerovu hudbu
00:03:02 ze zapomnění. Odhalil vzpomínky žen,
00:03:05 které hrály ve skladatelově životě důležitou roli. Byly to:
00:03:08 jeho přítelkyně, houslistka Nathalie Bauer-Lechner,
00:03:11 a Alma, jeho manželka a Múza celé vídeňské avantgardy
00:03:13 počátku 20. století.
00:03:17 -Jak vidíte, Alma vždycky psala fialovým inkoustem,
00:03:20 to byla její libůstka. A měla rozmáchlý rukopis.
00:03:24 Tohle je velmi vzácný dokument.
00:03:29 -Gustav Mahler se narodil v Kalištích u Humpolce,
00:03:31 v české provincii Rakousko-uherské říše.
00:03:37 Byl Žid i Rakušan a tato dvojí národnost poznamenala
00:03:40 celý jeho život.
00:03:43 Kaliště se dnes nacházejí na území České republiky.
00:03:47 Dnes večer tu Filharmonie Gustava Mahlera k oslavě výročí
00:03:49 Mahlerových narozenin pořádá slavnostní koncert.
00:03:57 Gustav se narodil v tomto hostinci, který vlastnili
00:03:59 jeho rodiče Bernard a Marie.
00:04:02 Zdi v Mahlerově rodném domě se kdysi otřásaly křikem
00:04:04 jejich čtrnácti dětí. Nyní je tu koncertní sál.
00:04:10 Slavný americký barytonista Thomas Hampson zrovna zkouší
00:04:13 některé ze skladatelových nejslavnějších písní.
00:04:19 -V této místnosti bývala ložnice.
00:04:25 A proto je celkem pravděpodobné, že Mahler poprvé zaplakal
00:04:31 nebo se poprvé nadechl právě tady. To je neuvěřitelná představa!
00:04:39 -Mahler ve svém díle hojně čerpá z dětských vzpomínek.
00:04:42 Řada námětů jeho písní vychází z pohádek, ukolébavek
00:04:45 nebo lidových písniček, které slýchával jako malý kluk.
00:04:48 Například píseň ze sbírky "Des Knaben Wunderhorn"
00:04:52 - "Chlapcův kouzelný roh".
00:04:54 Freud dokonce prohlásil, že "Mahler chápal svůj život
00:04:57 i hudbu jako jedinou nedělitelnou zkušenost."
00:05:00 -Kdo chce pochopit Gustava Mahlera, musí znát jeho hudbu.
00:05:05 Dopisy, životopisy, historická fakta a události,
00:05:08 to všechno je velmi zajímavé.
00:05:10 Ale nejvíc se o Mahlerovi dozvíte z jeho hudby.
00:05:18 Když Mahlerova rodina dostala povolení přestěhovat se
00:05:21 do Jihlavy, pár kilometrů od Kališť,
00:05:23 nebyl Gustavovi ani rok.
00:05:25 V té době byl pohyb židovských obyvatel přísně sledován.
00:05:31 Gustavův otec Bernard se stal právoplatným občanem města
00:05:34 až po 12 letech, kdy si koupil tento dům a na zadním dvoře
00:05:38 zřídil palírnu.
00:05:43 -Mahlerova rodina bydlela v tomto domě.
00:05:45 Jak vidíte, je dost veliký a pěkný.
00:05:48 Myslím, že tu původně bývala terasa.
00:05:51 Aspoň si myslím, že jsem ji tu v 70. letech viděl.
00:05:55 Je pozoruhodné, že Mahlerovu otci bylo dovoleno,
00:05:58 aby jako Žid koupil dům, ve kterém bydleli křesťané.
00:06:02 To se běžně nestávalo. Bernard byl velmi tvrdý člověk.
00:06:06 Tehdy musel být mladý člověk židovského vyznání
00:06:08 velmi houževnatý, aby dokázal obejít všechna pravidla a nařízení
00:06:13 namířená proti židovskému obyvatelstvu.
00:06:16 Nejspíš proto Mahler říkával, že Židé jako by měli
00:06:19 jen jednu ruku.
00:06:21 Židé totiž spoustu věcí prostě nesměli.
00:06:24 Navíc tehdy panoval všeobecný antisemitismus.
00:06:28 A přestože měl spíše nenásilnou podobu,
00:06:30 spolehlivě ukončil jakýkoli podnik,
00:06:33 s nímž by mladý židovský muž přišel.
00:06:35 -Stejně jako zbytek rodiny se i mladý Gustav musel vyrovnávat
00:06:38 s despotickou povahou svého otce.
00:06:41 Před rodičovskými hádkami obvykle utíkal na jihlavské náměstí.
00:06:45 Právě tady nejspíš uslyšel první koncert.
00:06:52 -Zkoušela tu vojenská kapela.
00:06:54 Děti to milovaly a chodily sem poslouchat.
00:06:58 Byly tu také 2 kostely.
00:07:00 Šťastnou shodou okolností si Mahlerova neobyčejného nadání
00:07:03 všiml syn jihlavského hudebního ředitele, který bydlel poblíž.
00:07:08 Pan ředitel si mladého Gustava poslechl a pochopil,
00:07:11 že je to malý génius, který by mu mohl být
00:07:14 velmi užitečný.
00:07:16 Navzdory Mahlerovým dětským létům mu nabídl,
00:07:18 jestli by nechtěl hrát na varhany.
00:07:56 -Malebný park nad řekou Jihlavou se stal dějištěm události,
00:07:59 která malého Mahlera silně ovlivnila.
00:08:02 Jednoho dne vzal otec Gustava na procházku
00:08:04 do zdejšího lesíka, a najednou se potřeboval nutně vrátit domů.
00:08:08 Syn na něj musel počkat o samotě.
00:08:11 Když se vrátil, nalezl ho na úplně stejném místě.
00:08:14 Stál tam zasněný a ponořený do sebe.
00:08:17 Ten den mladý Mahler zakusil pocit,
00:08:19 který se později snažil popsat v předmluvě ke své První symfonii.
00:08:24 -Ocitáme se v přírodě, kterou vnímáme ušima
00:08:27 malého dítěte.
00:08:29 Dokážeme si představit, jak tam stojí bez hnutí
00:08:32 a poslouchá nejrůznější zvuky, které k němu doléhají z lesa
00:08:35 i nedalekého městečka.
00:08:48 Začíná jen jakýmsi zvukem, harmonií, kterou hrají smyčce
00:08:53 a která zní spíš jako hučení ve vysoké tónině než jako hudba.
00:09:01 Pak se někde v dálce ozve vojenská trubka.
00:09:05 To je velmi zajímavé, protože víme,
00:09:07 že kousek odsud bývala kasárna a tamhle někde vojenský apelplatz.
00:09:24 A pak začne kukat kukačka.
00:09:39 Tato pasáž mě vždycky chytí za srdce.
00:09:43 Myslím, že právě díky ní vnímám První symfonii
00:09:46 jako jednu z nejzajímavějších, nejdůmyslnějších
00:09:50 a nejpůsobivějších skladeb Mahlerovy tvorby.
00:10:03 -V roce 1875 zemřel Mahlerův mladší bratr Ernst,
00:10:07 s nímž si Gustav nejvíc rozuměl.
00:10:12 Nad jeho hrobem na jihlavském židovském hřbitově
00:10:15 dal sbohem světu svého dětství.
00:10:36 V září 1875 přijíždí 15-letý Mahler do Vídně.
00:10:40 Hlavní město Rakousko-Uherska je viditelně poznamenané
00:10:43 jistým konzervatismem panovnického rodu Habsburků
00:10:46 a vazbou na velikány klasicismu.
00:10:49 Už záhy však touto orientací otřese secese neboli Art Nouveau.
00:10:54 V Opeře spolu bojují konzervativci a průkopníci nových stylů.
00:10:58 Na Mahlera nejsilněji zapůsobil Wagner a jeho "hudba budoucnosti".
00:11:02 Gustav a jeho přátelé se stejně jako vídeňští studenti
00:11:05 setkávají v kavárnách, vášnivě debatují o socialismu
00:11:09 a sní o slávě.
00:11:11 Nejdřív se však musí něco naučit.
00:11:13 Na doporučení klavíristy Julia Epsteina
00:11:16 je Mahler zapsán na vídeňskou konzervatoř.
00:11:21 -Neměl moc peněz, a tak dával klavírní kondice,
00:11:23 aby se vůbec uživil.
00:11:26 Studium na konzervatoři pro něj bylo absolutní nutností.
00:11:29 Musel uspět, protože kdyby zklamal a nezískal od konzervatoře
00:11:33 žádnou cenu, nemohl by usilovat o dráhu profesionálního hudebníka.
00:11:39 -Student Mahler však obdržel cenu za výjimečný skladatelský počin.
00:11:44 Z jeho raných prací se dochoval pouze tento klavírní kvartet,
00:11:47 který složil v 16-ti letech a z něhož je patrný vliv
00:11:50 Brahmse a Schumanna.
00:11:55 -Výrazně tu zaznívá melancholická nota,
00:11:58 tak typická pro Mahlerovo dílo, zejména jeho symfonie.
00:12:02 Je to podivuhodná vášeň poháněná ohromnou energií
00:12:05 a neustálou touhou po dokonalosti.
00:12:32 -Nathalie Bauer Lechnerová vzpomínala,
00:12:34 že po ukončení studií na konzervatoři přihlásil Mahler
00:12:37 svou první významnou skladbu do Beethovenovy soutěže.
00:12:40 Když nevyhrál, bral to jako znamení,
00:12:43 že mu není souzeno stát se skladatelem.
00:12:45 Proto se začal víc věnovat dirigentské profesi.
00:12:49 -"Kdyby mi porota konzervatoře udělila Beethovenovu cenu,
00:12:52 celý můj život by se ubíral jiným směrem.
00:12:55 Nebyl bych zabřednul do toho příšerného operetního prostředí,
00:13:00 nebyl bych odsouzen žít v pekle divadelního provozu."
00:13:05 -První angažmá získal v lázeňském městečku Bad Hall,
00:13:09 kde bylo dřevěné divadlo, v němž se uváděly téměř výhradně
00:13:13 operety.
00:13:15 Jeho velký učitel Julius Epstein mu radil, aby to místo přijal,
00:13:19 protože jistě přijdou další nabídky.
00:13:23 Ale byla to opravdu dřina.
00:13:25 Všechna jeho raná angažmá se téměř rovnala otročině,
00:13:28 protože pracoval s maličkými orchestry, s pěvci a pěvkyněmi
00:13:32 třetí kategorie, bez inspicienta a s velmi omezeným počtem zkoušek.
00:13:37 Počátek dirigentské dráhy musel být pro Mahlera
00:13:40 neuvěřitelně náročný.
00:13:43 -Prvních 10 let se Mahler bezvýhradně věnuje své kariéře.
00:13:47 Cestuje po Evropě a pomalu se propracovává na pozice
00:13:50 v prestižnějších divadlech.
00:13:53 Řídí díla Mozartova, Verdiho, Offenbachova, opery, operety.
00:13:57 Jsou to pro něj velmi důležité roky.
00:14:00 Získává zkušenosti, zdokonaluje si techniku
00:14:02 a objevuje operní repertoár.
00:14:05 Již v 28 letech se stává ředitelem Budapešťské opery.
00:14:09 Je jedním z nejnadanějších dirigentů své doby a své generace.
00:14:13 Pro hráče v orchestru klade laťku velmi vysoko.
00:14:34 -V tehdejší době byli všichni dirigenti tak trochu diktátoři,
00:14:38 byli velmi přísní, a zejména Mahler.
00:14:42 Hráči v orchestru ho neměli moc rádi,
00:14:45 protože měl naprosto přesnou představu, co po nich chce,
00:14:49 aby dosáhl co nejlepšího výsledku.
00:14:52 Všechno musel mít pod kontrolou.
00:14:54 Jednou prý řekl, že se musí chovat jako despota a být k hudebníkům
00:14:58 tvrdý a neústupný, aby hráli lépe, než si sami dokážou představit.
00:15:07 -Ve 34 letech komponuje Mahler svou Druhou symfonii.
00:15:11 Už sama její stavba je výrazně nezvyklá.
00:15:13 Z temnoty pohřebního zpěvu stoupá vzhůru ke světlu,
00:15:16 až k samotnému velkému finále, naděje znovuzrození.
00:15:38 -"Když komponuji symfonii, znamená to pro mě, že vytvářím
00:15:41 s pomocí všech dostupných technických prostředků nový svět."
00:15:46 -Toto jakési vyznání skladatelské víry,
00:15:49 adresoval Mahler své přítelkyni Nathalii v létě roku 1895.
00:15:54 Trávil prázdniny s rodinou a nejbližšími přáteli,
00:15:57 včetně své sestry Justiny, ve Steinbachu, poklidné vesničce
00:16:00 v Horním Rakousku.
00:16:03 Bydleli v malém hostinci na břehu jezera
00:16:05 a Mahler tu pracoval na své třetí symfonii.
00:16:08 -Mahler a jeho přátelé poprvé přijeli do Steinbachu roku 1893.
00:16:13 Nechal si tu postavit tuhle chatičku,
00:16:15 kde mohl plně rozvinout svůj tvůrčí potenciál.
00:16:21 -Každé ráno o půl sedmé usedl Mahler ke klavíru.
00:16:24 Práci přerušoval jen sporadicky.
00:16:27 Třeba když mu přišla návštěva, například jeho žák a přítel
00:16:30 Bruno Walter.
00:16:33 -Bruno Walter připlul do Steinbachu na lodi
00:16:36 a Mahler mu šel naproti na molo.
00:16:37 Walter byl uchvácen zdejší krajinou.
00:16:43 Mahler mu řekl:
00:16:45 "Nemusíš se tak rozhlížet, všechno už jsem zachytil v hudbě."
00:16:57 Ve Třetí symfonii slyšíme zdejší krajinu, hory, jezero,
00:17:01 ale také klid před bouří.
00:17:06 Mahler zkrátka ve své symfonii zhudebnil Steinbach.
00:17:10 -V tomto chvalozpěvu na krásu světa přemítá Mahler
00:17:12 o naší planetě a vnímá každičký detail stvoření
00:17:15 jako krok k božské vznešenosti celku.
00:17:18 V písni pak propůjčuje hlas Nietzscheho Zarathustrovi.
00:17:45 Roku 1897 je Mahler jmenován dirigentem Vídeňské dvorní opery.
00:17:50 Jeho skutečným cílem je post ředitele této prestižní scény,
00:17:54 ale v cestě mu stojí povážlivá překážka.
00:17:57 V tehdejší Vídni panovala silně antisemitská atmosféra.
00:18:02 Vídeňská opera dodnes patří mezi pilíře operního světa.
00:18:06 Její ředitel, Francouz Dominique Meyer,
00:18:08 provází Henryho-Louise de la Grange do foyer,
00:18:11 kde jsou vystaveny busty jeho slavných předchůdců.
00:18:17 -Tady máme jednu z největších vzácností naší opery,
00:18:20 bustu Gustava Mahlera od Augusta Rodina.
00:18:25 Mahler je samozřejmě nejslavnějším ředitelem
00:18:27 v historii Vídeňské opery.
00:18:30 Je to překrásná busta. Prý vypadá jako živý.
00:18:35 -V tehdejší době museli být všichni státní zaměstnanci
00:18:38 v habsburské říši německy mluvící katolíci.
00:18:41 Tato podmínka přiměla Mahlera, aby přestoupil na katolickou víru.
00:18:46 Stalo se to o několik měsíců dříve v Hamburku.
00:18:50 -Mahler židovskou víru nikdy nepraktikoval.
00:18:53 Věřil v zázrak života a v sílu člověka a jeho osudu.
00:18:56 Jediným jeho skutečným náboženstvím byla hudba.
00:19:01 -Vídeň byla pro Mahlera nejdůležitější metropolí na světě,
00:19:05 hlavním městem se vším všudy.
00:19:07 Klíčové bylo, že mohl pracovat s prvotřídním souborem,
00:19:11 orchestrem na nejvyšší umělecké úrovni.
00:19:14 -V Rakousku je Opera dodnes jednou z nejdůležitějších
00:19:17 institucí. Každý den se o ní píše v novinách.
00:19:22 Rodilý Rakušan Mahler pochopitelně toužil po tom,
00:19:25 aby zde mohl zastávat post ředitele.
00:19:28 Ke splnění svého cíle neváhal vynaložit spoustu času a energie.
00:19:38 Jsme v ředitelské lóži, která je přímo nad orchestřištěm.
00:19:42 Orchestr je odsud vidět jako na dlani.
00:19:45 A tady je hlediště.
00:19:48 -8. října 1897 je Mahler jmenován ředitelem vídeňské Dvorní opery,
00:19:53 což je jedna z nejvýznamnějších pozic evropského hudebního světa.
00:19:58 Vídeňské publikum je známé tím, že se vášnivě bouří
00:20:01 proti jakýmkoli novotám.
00:20:05 -Jedna z prvních změn, které Mahler zavedl,
00:20:07 se týkala pozdě příchozích, kterým zakázal vstup do hlediště.
00:20:11 Nařídil, aby byly těsně před začátkem představení
00:20:14 zavřeny dveře do sálu.
00:20:16 Lidé z vyšších vrstev to brali jako hroznou urážku.
00:20:19 Velmi je pobouřilo, že tak váženým občanům,
00:20:21 jako jsou oni, někdo zakazuje vstup do divadla,
00:20:24 bez ohledu na to, jestli už představení začalo nebo ne!
00:20:29 -Jako ředitel se Mahler staral úplně o všechno.
00:20:33 Dohlížel na produkci, ale i na režii.
00:20:35 Dnes už si neumíme ani představit, že by dirigent zároveň režíroval.
00:20:39 Ale Mahler obsáhl úplně všechno. Říká se, že byl výborný režisér.
00:20:44 Pěvce a pěvkyně vedl velmi pečlivě, do posledního detailu.
00:20:47 Hodně si na tom zakládal.
00:20:50 -Mahler musel tvrdě bojovat, aby v opeře vymýtil
00:20:52 po desítky let zakořeněné lajdáctví a nedbalost.
00:20:56 Zakázal praxi takzvané "klaky", kdy si pěvci platili
00:20:59 některé diváky, aby jim aplaudovali.
00:21:01 Obměnil repertoár.
00:21:03 Od prvního roku na místě ředitele uvedl desetkrát více
00:21:05 Mozartových děl než v dřívějších letech
00:21:08 a přidal 20 zvláštních večerů věnovaných Wagnerovi.
00:21:11 Sám dirigoval 645 představení!
00:21:14 -Tohle je orchestrální part Siegfrieda pro klarinet.
00:21:18 -Pro basový klarinet.
00:21:21 -Ano, a dokonce je to původní part, z něhož hráli
00:21:23 při premiéře Siegfrieda tady ve Vídni v roce 1875.
00:21:29 -Mahler navýšil počet zkoušek orchestru a neúnavně trval na tom,
00:21:32 aby byl výsledek dokonalý do posledního detailu.
00:21:35 -Vyčetl z partitury skladatelovo poselství a trval na tom,
00:21:38 že ho posluchači musí pochopit v jeho úplnosti.
00:21:42 Chtěl, aby lidé vnímali jednotlivé části hudebního celku
00:21:46 a pak dokázali ocenit jeho nádheru.
00:21:52 Tady to pianissimo je úchvatné, protože je najednou tak slyšet.
00:21:57 To je pro Mahlera typické.
00:21:59 Viděl hudebníkům do hlavy, a když něco napsal,
00:22:01 přesně věděl, co to znamená, co tím chtěl říct.
00:22:04 Ta 3 pianissima jsou vlastně jen jedno, ale museli to zahrát
00:22:08 přesně tak, jak to napsal.
00:22:12 -S příchodem 20. století nastává pro Vídeň zlatý věk
00:22:15 intelektu a umění.
00:22:17 Architekt Otto Wagner položil základy typickému stylu
00:22:20 art nouveau, vídeňské secesi.
00:22:23 Mladí secesní malíři, jako byl Gustav Klimt,
00:22:26 Oskar Kokoschka nebo Egon Schiele experimentují s neotřelými
00:22:28 formami, které stojí v přímém protikladu
00:22:31 s habsburským historismem.
00:22:37 "Každé době její umění, každému umění jeho svobodu!"
00:22:41 - hlásá vstupní brána do Budovy secese.
00:22:44 Mladí umělci odmítají klasicismus, otevírají náruč
00:22:47 řemeslným uměním a projevům podvědomí.
00:22:50 Když v roce 1899 publikoval Siegmund Freud Výklad snů,
00:22:54 otevřel tak bránu ke zkoumání úplně nového světa: lidské duše.
00:22:59 Jako operní ředitel je Mahler zavalen povinnostmi,
00:23:02 a tak dobrovolně zůstává mimo hlavní avantgardní proudy
00:23:05 vídeňské společnosti.
00:23:07 Jedno konkrétní setkání ho však vtáhne přímo do víru dění.
00:23:11 Seznamuje se s nevlastní dcerou Carla Molla,
00:23:13 jednoho ze zakladatelů vídeňské secese,
00:23:16 a zároveň Múzou malíře Gustava Klimta. Jmenuje se Alma.
00:23:20 -Podle dobových fotografií to byla překrásná mladá žena.
00:23:25 Měla obrovské charisma. Velké modré oči
00:23:29 a příjemné chování.
00:23:31 Pochopitelně si to nemyslel jen Mahler.
00:23:34 Zamotala hlavu mnoha nápadníkům a byla na to náležitě pyšná.
00:23:38 Zároveň to byla silná osobnost.
00:23:41 Jako uznávaná hudebnice s Mahlerem sdílela obdiv k Wagnerovi.
00:23:45 Už odmala snila o tom, že dosáhne velkých věcí.
00:23:48 Rozhodně na uměleckém poli a zcela jistě jako skladatelka.
00:23:54 -Almě bylo 22 let, Mahlerovi 41, ale navzdory věkovému rozdílu
00:23:58 se do sebe na první pohled zamilovali.
00:24:01 Mahler jí napsal báseň a nedlouho po jejich seznámení
00:24:03 ji pozval na schůzku.
00:24:08 -Uprostřed procházky se Mahler nechá trochu unést a řekne jí,
00:24:12 že by muselo být hodně těžké stát se manželkou člověka,
00:24:16 jako je on, protože nesnese žádná omezení a celý jeho život
00:24:20 se musí točit jen kolem práce a komponování.
00:24:24 Ten podivný výlev Almu trochu vyvede z míry.
00:24:28 Pak se vydají zpátky domů.
00:24:30 A najednou Mahler řekne, jako už by se to rozumělo samo sebou:
00:24:34 Samozřejmě nepotřebujeme snubní prstýnky, to je zbytečné.
00:24:38 Záhy na to oba oznámí své zasnoubení.
00:24:42 -Mahler si ovšem klade podmínky:
00:24:45 Alma si zaznamenala do deníku, že ji Gustav požádal,
00:24:47 aby přestala komponovat.
00:24:49 2 skladatelé na jednu rodinu je prý moc.
00:24:53 -"Umíš si představit, že jsou muž i žena skladatelé?
00:24:57 Nemohla bys mou hudbu považovat i za svou?
00:25:00 Od nynějška máš jen jediné zaměstnání:
00:25:03 zajistit mi spokojenost."
00:25:07 -Alma souhlasí s tím, že Gustavovi přinese oběť, jakou po ní žádá.
00:25:11 Svatební obřad se uskuteční 9. března 1902.
00:25:15 Manželům se narodily 2 dcery.
00:25:17 První z nich, Maria, přišla na svět jen pár měsíců po svatbě.
00:25:21 Byl to náročný porod koncem pánevním,
00:25:23 což Gustav komentoval slovy: "Je zjevně po tatínkovi,
00:25:27 hned od začátku světu ukazuje tu část těla, kterou si zaslouží."
00:25:36 Marina Mahlerová, vnučka Gustava a Almy,
00:25:39 dnes žije v italském Spolettu.
00:25:41 Její matkou byla sochařka Anna Mahlerová, Mariina mladší sestra.
00:25:57 -To je Almin klavír.
00:25:59 Věnovala ho mé matce, která nástroj přivezla
00:26:01 do Spoletta, kde vždycky pobývala půl roku.
00:26:06 Hrávala na něj velmi často, a nejraději Bacha.
00:26:09 Alma zas dávala přednost Wagnerovi. V tomhle se neshodly.
00:26:13 Každá měla úplně jiný hudební vkus.
00:26:20 To je Gustav, očima své dcery, mé matky. Ta busta se mi moc líbí.
00:26:26 Za prvé je v nadživotní velikosti a za druhé mi matka řekla,
00:26:31 že si ho přesně takhle pamatuje z dětství.
00:26:35 Na fotkách se nikdy neusmívá. Lidé ho tak neznají.
00:26:41 Ale maminka říkala, že když se usmál,
00:26:43 jako by vyšlo slunce.
00:26:45 Většinu času byl soustředěný a zabraný do práce,
00:26:48 ale když se jí věnoval, byl ohromně laskavý.
00:26:51 Něco vám ukážu.
00:26:55 To je Almino fotoalbum, které uspořádala,
00:26:58 když žila s Mahlerem.
00:27:03 První fotka je Maria, Gustavova starší dcera.
00:27:13 A tohle je Maria s mou matkou.
00:27:19 A s tatínkem. Jezdil s nimi na hory.
00:27:24 Jestli se ptáte, jak se jí žilo s takovým otcem,
00:27:28 mohu vám říct, že úplně normálně.
00:27:31 Nicméně, když přišel k obědu, v mysli byl pořád ještě zabraný
00:27:34 do práce. Hlavou mu běžely tisíce myšlenek a potřeboval
00:27:37 ticho a klid, což je pochopitelné.
00:27:40 Hovor by ho rušil.
00:27:42 Takže když usedl ke stolu, musíme si uvědomit,
00:27:44 že byla jiná doba, jiné století, bylo pro něj všechno připravené
00:27:48 tak, aby byl spokojený.
00:27:50 A všichni věděli, že se musí mlčet.
00:27:52 Ale já jsem také musela být zticha, když pracovala maminka.
00:27:55 Chápu to. Vím, že se musela soustředit.
00:27:58 A tak to šlo z generace na generaci.
00:28:02 Tohle jsou fotografie z léta, které jsme trávili u jezera
00:28:06 v Maierniggu.
00:28:08 Je to dům, kam se dá připlout lodí.
00:28:12 Což je úžasný způsob, jak utéct před lidmi.
00:28:22 -V domě v Maierniggu trávil Mahler s rodinou každé léto,
00:28:25 aby si odpočinul od stresu a vypětí, které obnášela práce
00:28:29 ředitele Vídeňské opery.
00:28:31 Dlouhé hodiny si tu hrával se svými dcerami.
00:28:34 Každý den pro ně vymýšlel nové pohádky.
00:28:37 Alma o něj pečovala a opisovala partitury.
00:28:40 Ale často si stěžovala, že se cítí osamělá.
00:28:43 Mahler byl totiž od 6 od rána zamčený v chatičce,
00:28:46 kterou si nechal postavit kousek od domu, aby měl kde komponovat.
00:28:54 Sám o sobě tvrdil, že je "prázdninový skladatel".
00:28:58 Všechny symfonie od páté do osmé vznikly v této prosté pracovně.
00:29:02 Dnes sem chodí uctívat skladatelovu památku
00:29:05 jeho obdivovatelé, jako například dirigent Daniele Gatti.
00:29:11 -Mahlerův dům je tímto směrem, a pak se zahne doleva.
00:29:16 Tehdy tam vedly 2 cesty.
00:29:18 Po jedné chodívala kuchařka, která Mahlerovi každé ráno
00:29:21 nosila snídani. Položila ji před pracovnu a musela zmizet
00:29:25 dřív, než Mahler otevřel dveře, protože ráno nechtěl nikoho vidět.
00:29:33 Vracela se zpátky stejnou cestou, kde to hrozně klouzalo.
00:29:38 Mahler v tuto denní dobu nemíval družnou náladu.
00:29:43 -Koncem října 1902 pozval Mahler Almu do své svatyně
00:29:46 a jen pro její uši zahrál na klavír svou Pátou symfonii,
00:29:49 v níž je věta, kterou věnoval právě jí.
00:29:59 -Musím zmínit Adagietto, které nevnímám jako smutnou
00:30:03 či melancholickou hudbu.
00:30:07 Je to především Mahlerovo vyznání lásky Almě.
00:30:15 Houslové téma na začátku Adagietta má několik různých frází,
00:30:21 které označil do partitury.
00:30:24 Je to píseň, milostná píseň beze slov.
00:30:41 Když Adagietto uslyšíte od deseti různých dirigentů,
00:30:46 pokaždé to bude trochu jiná skladba.
00:30:49 V partituře není metronomicky přesně určené tempo.
00:30:53 Máme jen tempové označení, které si každý dirigent může
00:30:57 interpretovat po svém.
00:31:00 Myslím, že Mahler té skladbě dal mnohem pozitivnější náboj,
00:31:03 méně dramatický, méně sentimentální.
00:31:08 Úplně jinak působí Adagietto ve Viscontiho filmu,
00:31:12 který jej naplnil hlubokým smutkem a bezbřehou melancholií.
00:31:19 V tom je podle mě věčné tajemství hudby.
00:31:46 -Orchestrální kompozice Mahlerovy Páté symfonie
00:31:49 je tak nezvyklá a novátorská, že jsou z ní posluchači
00:31:52 až zmatení.
00:31:53 Po prvním uvedení v roce 1904 ji jeden z kritiků popsal
00:31:56 jako "zrůdnou".
00:32:02 15. dubna 1902 je v Pavilonu secese zahájena výstava
00:32:06 art nouveau, která se zapíše do dějin.
00:32:08 Mahler je pozván, aby se účastnil odhalení dnes již proslulé fresky
00:32:12 Gustava Klimta, kterou malíř věnoval Beethovenově
00:32:15 Ódě na radost.
00:32:20 -K poctě velkého Beethovena řídil Mahler jednu z jeho symfonií.
00:32:24 Klimt zpodobnil Mahlera jako rytíře;
00:32:28 tolik si ho považoval! Je to krásný portrét.
00:32:34 -Jaká je spojitost mezi dílem secesních umělců
00:32:37 a Mahlerovou hudbou?
00:32:39 -Rozhodně všichni usilují o dokonalost a boří hranice
00:32:42 uměleckého světa. Díky sňatku s Almou se Mahlerovi
00:32:45 otevřely dveře do společnosti lidí, kteří vítali
00:32:48 nové formy umění.
00:32:50 Pro Mahlera to znamenalo velké plus, protože díky hnutí
00:32:53 Secese se seznámil s člověkem, který v jeho životě hrál
00:32:57 významnou roli, přinejmenším během Mahlerova vídeňského období.
00:33:02 Tento člověk, umělec a výtvarník Alfred Roller, měl později
00:33:06 na starosti výpravu všech Mahlerových operních inscenací.
00:33:10 -Z formálního hlediska nepatří Mahler
00:33:13 k žádné konkrétní hudební škole.
00:33:15 Ale v domě svého tchána Carla Molla se pravidelně setkává
00:33:18 se společností vídeňských malířů, kteří ho inspirují k novému pojetí
00:33:22 operních inscenací.
00:33:23 S pomocí výtvarníka Alfreda Rollera nechal Mahler
00:33:26 radikálně přepracovat scénografii k takovým dílům,
00:33:29 jakým byl například Wagnerův Tristan a Isolda.
00:33:32 -Roller vymyslel nový způsob osvětlení.
00:33:34 Nic takového nikdo předtím neviděl.
00:33:37 Spousta Vídeňáků tím byla pobouřena a zděšena.
00:33:40 Říkali, že Tristan je prožitkové dílo plné vnitřních emocí,
00:33:45 a proto by scéna neměla být přesycena detaily,
00:33:49 protože pak působí příliš složitě.
00:33:52 Ano, je to komplikované, ale zároveň tíhne
00:33:55 k jasné stylizaci.
00:33:57 -To jsou scénografické návrhy pro inscenaci Dona Giovanniho
00:34:03 z roku 1905 od Alfréda Rollera.
00:34:07 Nic jiného na jevišti není. Scéna je téměř prázdná.
00:34:12 Jen v pozadí vidíme tuto pootevřenou bránu,
00:34:15 kterou na jeviště proniká proužek světla. To je všechno.
00:34:23 Je to útok na divákovu představivost, což je skvělé.
00:34:28 Kdybychom takovou scénu viděli dnes, řekli bychom, že je moderní.
00:34:35 -Doufám, že se toho dožiju.
00:34:40 -Divadelní kritici Mahlerovy převratné nápady rázně odmítali.
00:34:43 10 let bojoval skladatel s konzervatismem
00:34:46 a všudypřítomným antisemitismem vídeňské společnosti.
00:34:49 Dospělo to tak daleko, že atmosféra ve Dvorní opeře
00:34:52 byla nesnesitelná.
00:34:54 V roce 1907 se Mahler rozhodl na post ředitele rezignovat.
00:34:57 To nejhorší ale ještě mělo přijít.
00:35:12 Na léto se Mahler s rodinou vrátil do Maierniggu,
00:35:15 kde již dříve složil cyklus takzvaných "Kindertotenlieder"
00:35:18 - "Písní o mrtvých dětech". Alma neskrývá své rozčarování.
00:35:26 -"Jak můžeš zpívat o mrtvých dětech půl hodiny po tom,
00:35:30 co sis hrál a mazlil ses s vlastními dcerami,
00:35:32 které jsou veselé a překypují zdravím?!
00:35:35 Pro lásku boží, nepokoušej osud!"
00:35:42 -Chápu, že se jí to nelíbilo.
00:35:45 Když máte 2 malé děti, není to nejvhodnější téma.
00:35:48 Nejspíš si ani ve snu nepředstavil,
00:35:51 že by se to mohlo stát.
00:35:53 Ale člověk opravdu nemá pokoušet osud.
00:35:57 Tohle je jedna z nejdojemnějších fotografií.
00:36:03 Ukazuje láskyplný vztah Mahlera k dceři Marii.
00:36:10 Jsou zachyceni v důvěrném okamžiku.
00:36:13 Je vidět, jak moc se mají rádi. Drží její hlavu v dlaních.
00:36:17 Ohromně milující gesto!
00:36:19 Tiskne ji v dlaních jako poklad, jako vzácnost.
00:36:22 Umíte si představit, jak mu bylo, když zemřela.
00:36:30 Maminka mi říkala, že dostala spálu jako první,
00:36:33 Maria se od ní nakazila, a zemřela.
00:36:36 Bylo to nepředstavitelné utrpení.
00:36:40 Zemřela mu dcera, a navíc viděl, jak strašně před tím trpí.
00:36:45 Tehdy ještě neexistovaly léky na utlumení bolesti jako dnes.
00:36:52 Část jeho duše zemřela s ní. Určitě ano!
00:37:06 -Gustav a Alma jsou zdrceni.
00:37:08 Doktor vyšetřil i Mahlera, který byl zjevně na pokraji sil,
00:37:11 a zjistil, že má skladatel srdeční vadu.
00:37:14 Za žádnou cenu se už nesmí přetěžovat!
00:37:17 Když Mahler o 3 léta dříve komponoval svou Šestou symfonii,
00:37:20 jako by tušil příchod tragických událostí roku 1907.
00:37:39 -Alma potvrzuje, že Mahler vnímal 3 fáze svého úpadku:
00:37:42 rezignaci, smrt, nemoc.
00:37:45 "Hrdina dostal 3 osudové rány a po té třetí padl k zemi
00:37:48 jako podťatý."
00:38:10 Mahler o svém utrpení nemluvil.
00:38:12 Rozhodl se však skoncovat se starým světem,
00:38:14 a proto přijal nabídku Metropolitní opery.
00:38:20 Již 21. prosince 1907 přijíždí do New Yorku a řídí orchestr
00:38:24 v největším koncertním sále ve městě.
00:38:27 Představuje americkému publiku plejádu oper na zde dosud nevídané
00:38:31 vysoké umělecké úrovni.
00:38:34 Nová životní etapa se odráží i v hudbě,
00:38:37 která je poznamenaná smrtí a rozchodem.
00:38:43 -Toto je list z partitury jeho Deváté symfonie,
00:38:46 který je zvlášť dojemný, protože tu čteme:
00:38:49 "Welt, lebe wohl!" - "Sbohem, světe!"
00:38:54 Na druhé straně je ještě něco ve smyslu:
00:38:57 "Kráso, mládí, buďte sbohem."
00:39:00 Podle mě to neznamená, že se Mahler loučí se životem
00:39:04 jako takovým, ale jen s částí sebe samého,
00:39:08 která od té chvíle patří minulosti.
00:39:11 Partitura je datovaná 2. prosince 1909.
00:39:16 Není pochyb o tom, že na tomto listě máme jednu
00:39:19 z nejskvělejších pasáží finále jeho Deváté symfonie.
00:39:24 -Devátou symfonií měla být pojmenována jiná Mahlerova skladba
00:39:28 - "Píseň o Zemi", ale skladatel se zřejmě obával prokletí,
00:39:32 kterým jako by bylo stiženo tolik devátých symfonií
00:39:35 jeho předchůdců.
00:39:46 -Mahler totiž Píseň o Zemi považoval za symfonii,
00:39:50 je to skladba psaná pro 2 hlasy a orchestr.
00:39:54 Je pravda, že tehdy měl z čísla 9 strach,
00:39:58 protože Schubert i Beethoven po deváté symfonii zemřeli.
00:40:05 A tak se trochu bál napsat svoji Devátou.
00:40:09 Nejdřív za ni považoval Píseň o Zemi, ale nakonec složil
00:40:13 ještě jednu, opravdovou Devátou symfonii.
00:40:22 -Po Mariině smrti se Mahler do Maierniggu už nikdy nevrátil.
00:40:26 Jezdili s Almou a Annou na léto do Toblachu.
00:40:31 Gustav se zamiloval do okolní majestátní krajiny
00:40:35 Jižního Tyrolska.
00:40:36 Pronajali si první patro prostorného hostince.
00:40:40 Dnes se tato oblast nachází na území Itálie
00:40:44 a Toblach nese název Dobbiaco.
00:40:47 Už více než 20 let sem na léto jezdí
00:40:49 i Henry-Louis de la Grange a doslova se vydává
00:40:51 po stopách Gustava Mahlera, když chodí na dlouhé výlety.
00:40:56 -Lidé, kteří tehdy bydleli v hostinci a přežili Mahlera
00:41:00 o mnoho let, říkali, že to byla jeho oblíbená trasa.
00:41:04 Také prý chodíval až do Aufkirchenu
00:41:07 na druhé straně údolí.
00:41:10 To byl výlet, který míval vůbec nejraději.
00:41:15 -V létě 1910 Mahler zjistil, že Alma navázala milostný vztah
00:41:19 s Walterem Gropiusem, jedním ze zakladatelů Bauhausu.
00:41:23 Mladý architekt jí poslal milostný dopis,
00:41:25 který však v neuvěřitelném freudovském selhání
00:41:28 omylem adresoval jejímu manželovi.
00:41:30 Mahler si v tu chvíli uvědomil, že by mohl ztratit
00:41:33 i svou mladou ženu.
00:41:35 Alma mu záhy vyčetla všechny oběti, které kvůli němu musela
00:41:37 podstoupit, a Gustav se uchýlil do samoty své pracovny.
00:41:41 -Komponování bylo to jediné, co mu v životě pomáhalo
00:41:44 překonat ty nejtěžší chvíle.
00:41:48 Proto se v tuto chvíli vrhá do práce.
00:41:51 A jako zázrakem, které jsou v dějinách hudby skutečně vzácné,
00:41:55 se Mahlerovi podařilo napsat 3 celé věty,
00:41:58 které uzavírají Desátou symfonii.
00:42:05 -Poznámky, které Mahler napsal na samý konec partitury,
00:42:08 vyjadřují úzkost a strach z toho, že ho Alma opustí.
00:42:13 -Tato symfonie je ve skutečnosti ódou na Almu, protože tu píše:
00:42:17 "Für Dich leben, für Dich sterben"
- "Pro tebe žít, pro tebe zemřít,
00:42:23 Almschi!" - jak Almu důvěrně oslovoval.
00:42:29 Pak je tu ještě jeden list s mnohem dramatičtější hudbou.
00:42:33 Je to scherzo. To znamená, že se hraje živě.
00:42:38 A pod tuto pasáž si Mahler poznamenal:
00:42:41 "Takhle se mnou tančí ďábel.
00:42:43 Mě, proklatého, se zmocňuje šílenství!
00:42:47 Popři mě tak, abych zapomněl, že jsem, abych přestal být,
00:42:52 abych..."
00:42:54 Už nikdy se nedozvíme, jak chtěl pokračovat.
00:42:58 Tohle pro něj byla katarze.
00:43:00 Řešení své nezáviděníhodné situace našel Mahler v tom,
00:43:03 že se po vypuknutí krize ponořil do práce a zkomponoval
00:43:06 3 přenádherné věty, které dnes můžeme vnímat jako doklad toho,
00:43:11 že se mu podařilo překonat jedno z nejtěžších období jeho života.
00:43:17 -Desátou symfonii Mahler nikdy nedokončil.
00:43:20 Ale její finále zřetelně ukazuje, jakým směrem se vyvíjel
00:43:23 jeho vnitřní život.
00:43:25 Nejdřív slyšíme, jak na něj dopadají kruté rány osudu,
00:43:28 ale pak se objeví paprsek světla, který nese flétnové sólo.
00:43:44 -"Je to mystická síla, která nás k sobě táhne
00:43:47 a kterou cítí všechny předměty stvoření, snad dokonce i skály,
00:43:51 s naprostou jistotou a v nejhlubším nitru svého bytí.
00:43:57 Síla, kterou Goethe nazývá věčným ženstvím.
00:44:02 Je to místo odpočinku, cíl cesty.
00:44:05 Právem ji můžete zvát silou lásky."
00:44:10 Tohle Mahler napsal v roce 1909.
00:44:13 Myslím, že tím přesně vystihl, co je s Almou spojovalo.
00:44:20 Předtím to byla jeho manželka, žili spolu,
00:44:23 měla místo po jeho boku. Ale pak ji postavil na piedestal
00:44:28 a nezajímalo ho nic jiného než Alma.
00:44:31 Chtěl ji získat zpět, protože bez ní nemohl žít.
00:44:35 -S pomocí několika přátel si Mahler smluvil schůzku
00:44:37 se slavným psychoanalytikem Siegmundem Freudem.
00:44:41 Vydali se spolu na čtyřhodinovou procházku a Mahler se mu svěřil,
00:44:44 že se odjakživa obával Almina odchodu,
00:44:46 protože je mezi nimi příliš velký věkový rozdíl.
00:44:52 -Freud mu řekl, že vzhledem k tomu, jakého měla Alma otce,
00:44:56 zcela pochopitelně vyhledávala vztah se starším mužem,
00:45:00 jehož by mohla vnímat jako otcovskou figuru.
00:45:03 Její láska k vám je přirozená, ujistil Mahlera.
00:45:08 Ale zároveň mu řekl, že zjevně chce,
00:45:10 aby jeho manželka trpěla, stejně jako kdysi trpěla
00:45:12 jeho matka.
00:45:14 "Jenže Alma je úplně jiná, a vy se s tím neumíte vyrovnat."
00:45:17 -Sám Freud prohlašoval, že tato neoficiální
00:45:20 psychoterapeutická procházka byla příliš povrchní,
00:45:23 než aby dokázala léčit skladatelovu neurózu.
00:45:26 "Jen jako byste se prokopali do sklepa zakletého zámku", řekl.
00:45:30 Mahlera ovšem Freudova rada uspokojila a od té chvíle
00:45:33 Almu zahrnoval neustálou pozorností.
00:45:36 Vyhledal písně, které kdysi složila,
00:45:38 přepsal je pro ni a nechal je publikovat.
00:45:40 Alma souhlasila, že ho bude doprovázet do Mnichova
00:45:43 u příležitosti uvedení Mahlerovy Osmé symfonie, kterou jí věnoval.
00:45:47 Ale Gustavovi přátelé se obávali o jeho zdraví:
00:45:50 "Je vyčerpaný, jak zvládne náročné období zkoušek?"
00:45:53 12. září 1910 si přišly více než 3.000 lidí vyslechnout
00:45:57 monumentální hudební dílo, jemuž se již tehdy přezdívalo
00:46:01 vzhledem k nebývale početnému sboru a orchestru
00:46:03 "Symfonie tisíců".
00:46:21 Koncert skončil, posluchači byli nadšení
00:46:23 a potlesk pro Mahlera trval více než půl hodiny!
00:46:26 Konečně úspěch!
00:46:28 V hledišti seděl i mladý Arnold Schönberg, skladatel,
00:46:31 který později založil novou vídeňskou hudební školu
00:46:34 a způsobil revoluci v hudbě 20. století.
00:46:37 Pro něj je Mahler mistrem nad mistry.
00:46:40 Tyto jedinečné záběry natočené v roce 1958 ukazují,
00:46:44 jak sochařka Anna Mahlerová naslouchá vzpomínkám své matky.
00:46:48 Alma popisuje, jak Mahler vždycky hájil Schönberga,
00:46:51 kterého většina lidí považovala za blázna.
00:46:53 Přesto se nedá říct, že by si oba skladatelé
00:46:56 nějak zvlášť rozuměli.
00:46:58 -Vždycky, když od nás Zemlinsky s Schönbergem odešli,
00:47:01 přísahal prý Schönberg, že už nikdy nepřekročí práh
00:47:04 našeho domu. A Mahler mi pokaždé kladl na srdce:
00:47:08 "Už ho sem nikdy nezvi."
00:47:13 V posledních letech mi Mahler jednou po zkoušce řekl:
00:47:19 "Těm novým Schönbergovým skladbám nerozumím,
00:47:23 ale bezpochyby má pravdu, protože je mladý a já jsem starý."
00:47:30 -Na konci roku 1910 odjíždí Mahler opět do New Yorku,
00:47:33 kde ho čeká nabitý program. Má řídit 65 koncertů.
00:47:37 20. února cítí, že dostal horečku.
00:47:40 Navzdory radám lékaře ale trvá na tom, že se vrátí
00:47:43 za dirigentský pult a dovede své koncertní angažmá do konce.
00:47:47 Ukáže se, že ho sužuje srdeční infekce,
00:47:50 bakteriální endokarditida, což je onemocnění,
00:47:53 na které tehdy neexistoval lék.
00:47:55 Zesláblý a vyčerpaný Mahler se nalodí na zaoceánský parník,
00:47:58 který ho odveze zpátky do Evropy.
00:48:00 Doprovází ho Alma. Skladatel je na pokraji smrti.
00:48:03 Cesta lodí se zdá být nekonečná.
00:48:05 Když přicestují do Vídně, odvezou nemocného Mahlera
00:48:08 okamžitě do sanatoria, kde o 5 dní později umírá.
00:48:14 Zemřel 18. května 1911 těsně před půlnocí.
00:48:19 Bylo mu 50 let.
00:48:24 Gustav Mahler si výslovně přál být pohřben ve Vídni
00:48:27 vedle své dcery Marie, která zesnula o 4 roky dříve.
00:48:34 -Je to jediný hrob, který pravidelně navštěvuji.
00:48:37 Nejspíš proto, že je Mahler tak úzce spjat s mým životem.
00:48:44 Skutečně jsem tomuto jedinečnému a průkopnickému hudebníkovi
00:48:48 věnoval celý život.
00:48:53 Ať se mu stalo cokoliv, vždycky zůstal velkým člověkem.
00:48:59 Je to povznášející pocit obdivovat někoho se vším všudy,
00:49:03 jedince v jeho úplnosti, se všemi slabostmi a chybami,
00:49:06 protože nikdo není dokonalý. Jak se říká, není růže bez trní.
00:49:13 Každý má nějakou chybu, slavné muže nevyjímaje.
00:49:38 -On si tou cestou prošel za nás za všechny.
00:49:42 Proto lidé potřebují Mahlerovu hudbu, protože prožil
00:49:46 tuto duchovní cestu, ponořil se do vlastního nitra.
00:49:51 To musí udělat každý, kdo chce prožít život naplno.
00:49:55 Jenže kdo se toho odváží? Kdo je ochoten obětovat svůj čas?
00:50:01 A co tedy lidé dělají, aby se tomu prožitku aspoň přiblížili?
00:50:05 Přečtou si báseň, poslechnou si hudební skladbu,
00:50:08 vydají se do přírody, kde alespoň na okamžik nahlédnou
00:50:12 do nekonečna.
00:50:21 -Samozřejmě, že mu někdo rozumí. Myslím, že dokonce mnoho lidí.
00:50:24 Některým dokonce pomohl žít. Například mně.
00:50:28 Jemu vděčím za neuvěřitelně bohatý život!
00:50:30 A jistě nejsem jediný, pro koho je Mahlerova hudba tak důležitá.
00:50:34 A to beru jako důkaz, že v ní je něco, co nás přesahuje.
00:51:17 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2019
„Můj čas jednou přijde“, napsal v dopise Gustav Mahler (1860–1911), aby se utěšil. Šedesát let po jeho smrti vyvrcholil film Smrt v Benátkách Adagiettem z jeho Páté symfonie a diváci po celém světě jím byli uchváceni. Skladatel, rodák z Kališť u Humpolce, konečně vystoupil z očistce, v němž byl uvězněn tolik let. Skladatelův osud byl nesmírně krutý, ale jeho životní láskou byla v první řadě hudba. Jako hudebník nebyl ochoten slevit ze svých vysokých nároků, a proto se často setkával s nepochopením. V době doznívajícího romantismu Mahlerova tvorba jasně předznamenala hudbu 20. století.
Mahler je především autorem devíti symfonií, desátá zůstala torzem. Nejpozoruhodnější jsou symfonie s vokálními party, např. č. 2 zvaná Auferstehung (Zmrtvýchvstání), č. 3 vzdávající poctu přírodě s citací Nietzscheho spisu Tak pravil Zarathustra a sbírky Chlapcův kouzelný roh, a především Osmá s podtitulem „Symfonie tisíců“ pro 3 sopránová, 2 altová, tenorové, barytonové a basové sólo, chlapecký sbor, dva smíšené sbory a velký orchestr. Významná motivická a ideová souvislost je mezi Písní o zemi a finálem ze Symfonie č. 9 D dur, ve kterém je citována část Rozloučení z předchozího díla.
Gustav Mahler je též autorem řady vokálních cyklů, z nichž jmenujme Písně potulného tovaryše, Písně o mrtvých dětech, 12 písní ze sbírky Chlapcův kouzelný roh a Sedm písní na Rückertova slova.