Složité životní osudy hudebního tvůrce Evžena Oněgina, Pikové dámy a proslulého klavírního koncertu. Režie Raynald Mérienne
00:00:02 Česká televize uvádí francouzský dokumentární cyklus
00:00:04 PO STOPÁCH SLAVNÝCH SKLADATELŮ P. I. ČAJKOVSKIJ
00:00:08 -Když se v Rusku koná něco mimořádného,
00:00:11 zaslouží si to fanfáru.
00:00:15 Moskevská konzervatoř, 13. června 2007.
00:00:19 Dnes večer se koná zahájení prestižní soutěže
00:00:22 P. I. Čajkovského.
00:00:32 Soutěž byla založena v roce 1958 za nejtužší studené války
00:00:37 a původně se na ní měla pyšně prezentovat
00:00:39 hudební virtuozita Sovětského svazu.
00:00:42 Soutěž potřebovala emblém, a tím se stal Čajkovskij.
00:00:48 Zahajovací koncert dnes diriguje Mark Gorenštejn.
00:00:54 -Jdeme na to! Už jsem se oblékl. Nebo si to mám zase sundat?
00:00:59 Čajkovskij je nejhranější skladatel na světě.
00:01:03 Pro Rusy je to ten nejvýznamnější a největší hudební tvůrce.
00:01:09 Je jedno, kolikrát Čajkovského hudbu budete hrát nebo poslouchat.
00:01:15 Když budete dirigovat v zahraničí, třeba v Německu, v Americe
00:01:20 nebo ve Francii, šestkrát týdně Čajkovského Šestou symfonii,
00:01:25 tak budete mít šestkrát plný sál.
00:01:34 Jsem velice rád, že zde mohu prohlásit,
00:01:37 že Třináctá mezinárodní soutěž Petra Iljiče Čajkovského
00:01:41 je zahájena.
00:01:45 -Zahajovací večer začíná Prvním koncertem pro klavír a orchestr.
00:01:49 Sólistou je laureát soutěže z roku 1994, Nikolaj Luganskij.
00:02:33 Petr Iljič Čajkovskij byl první a zřejmě i jediný skutečný
00:02:37 ruský romantický skladatel.
00:02:39 Každopádně to byl nejplodnější komponista své generace.
00:02:43 Opera, symfonie, balet.
00:02:46 Jeho hudba je součástí kolektivní paměti.
00:03:26 Čajkovského dílo proslavilo ruskou hudební školu
00:03:29 po celém světě. Celý národ mu za to byl vděčný.
00:03:37 25. října 1893 mu v Kazaňské katedrále v Petrohradě
00:03:42 dokonce uspořádali státní pohřeb.
00:03:56 Jako každé nedělní dopoledne se v katedrále koná
00:03:58 pravoslavná bohoslužba.
00:04:05 Setkáváme se zde s muzikologem Andrém Lischkem.
00:04:14 -Právě zde, v Kazaňské katedrále, se konal Čajkovského pohřeb,
00:04:18 během něhož zazněly některé jeho liturgické zpěvy.
00:04:24 Na pohřeb prý přišly obrovské davy.
00:04:28 To svědčí o tom, jaký měl tento skladatel pro národ význam.
00:04:33 Čajkovskij byl bezesporu jednou z nejznámějších
00:04:36 a nejsymboličtějších ruských osobností.
00:04:41 -Čajkovskij se narodil 7. května 1840
00:04:44 v samém srdci Uralu, ve Votkinsku.
00:04:48 V tomto domě strávil prvních 8 let života.
00:04:55 Vyrůstal v pravoslavné rodině a hudbu začal objevovat
00:04:58 díky náboženským zpěvům.
00:05:01 -Byla to první hudba, kterou slyšel v životě každý Rus,
00:05:04 protože církev a stát byly propojené.
00:05:07 Každý Rus byl tedy pokřtěn v pravoslavném kostele
00:05:11 a pravděpodobně chodil v dětství na bohoslužby.
00:05:14 To byl i případ Čajkovského, který strávil první roky života
00:05:18 ve Votkinsku.
00:05:20 Toto dědictví si v sobě jistě nesl po zbytek života.
00:05:35 -I na vrcholu slávy skládal Čajkovskij duchovní hudbu.
00:05:39 Na repertoáru sboru Kazaňského chrámu je dodnes
00:05:42 Cherubínská píseň.
00:06:02 -Čajkovskij zastával poměrně konzervativní názory.
00:06:06 Byl monarchista a ctil vše, co bylo součástí národního
00:06:09 kulturního dědictví a tradice.
00:06:13 Svou hudbou chtěl přispět ke zlepšení a rozmnožení
00:06:16 tohoto kulturního dědictví.
00:06:24 -Čajkovskij rád říkával:
00:06:27 "Jsem Rus, Rus, Rus." Přesto o něm jeho současníci
00:06:31 tvrdili, že je kosmopolita.
00:06:37 Nyní se vydáváme do Ruské národní knihovny.
00:06:47 Hudební oddělení má na starost Marina Ljubimovová.
00:07:00 -To je úplně první dopis Petra Čajkovského.
00:07:04 Napsal ho v roce 1848 ve Votkinsku, ještě předtím,
00:07:08 než rodina město opustila.
00:07:13 -Svůj první dopis napsal Čajkovskij strýci a tetě
00:07:16 ve francouzštině. Už jako chlapec psal francouzsky.
00:07:24 To nebylo u vzdělaného Rusa v 19. století nic neobvyklého.
00:07:29 Všichni ruští intelektuálové té doby mluvili francouzsky.
00:07:34 Názorným příkladem je to, že Puškin si se svou ženou
00:07:37 dopisoval francouzsky.
00:07:42 -Čajkovskij vyrůstal ve frankofilské rodině.
00:07:44 Jeho matka Alexandra Assier byla francouzského původu.
00:07:48 Jeho guvernantka Fanny Dürbachová pocházela z francouzského
00:07:52 Montbéliardu.
00:07:54 Velice rychle si povšimla, že malý Petr je hodně útlocitný.
00:07:58 -Trápil se tak nějak všeobecně.
00:08:00 Jak říkala jeho chůva, bylo to "dítě ze skla".
00:08:03 Byl nesmírně křehký.
00:08:05 Myslím, že trápení, ať už s hudbou či v jiných oblastech,
00:08:08 měl v sobě a ve své psychice od samého počátku.
00:08:13 Hudba mu jistě působila jedna z největších muk.
00:08:17 Snad můžeme říct "naštěstí".
00:08:23 -Jeho otec Ilja Petrovič zakoupil orchestrion,
00:08:26 díky němuž se Čajkovskij seznámil s Mozartem, Bellinim a Rossinim.
00:08:31 Matka mu dávala hodiny klavíru.
00:08:38 -Čajkovskij měl hudbu v hlavě nejspíš od dětství.
00:08:42 Ještě než začal hrát na hudební nástroj,
00:08:44 vyťukával rytmus na nejrůznější povrchy,
00:08:47 aby tak vyjádřil to, co mu znělo v hlavě.
00:08:51 Jednou prý ťukal do okenní tabulky s takovou vervou, až sklo prasklo,
00:08:54 a on si ošklivě pořezal ruku.
00:08:59 Myslím, že k hudbě tíhnul ještě předtím, než si uvědomil,
00:09:04 že je potenciální hudebník.
00:09:10 -V 10-ti letech se Čajkovskij přestěhoval s rodiči
00:09:13 do Petrohradu.
00:09:22 Rodiče si nemysleli, že hudba je jeho budoucnost,
00:09:25 a proto ho zapsali na práva, která také začal studovat.
00:09:33 V té době ho stihla jedna z největších životních ran.
00:09:37 Jeho matka zemřela na choleru.
00:09:43 Bylo mu 14 a byl to pro něj hrozný šok.
00:09:50 Naproti právnické škole je letní zahrada.
00:09:53 Čajkovskij si sem chodil ulevovat od bolesti.
00:10:04 -Právě do této zahrady situoval Čajkovskij první dějství opery
00:10:08 "Piková dáma", kterou složil v roce 1890 na motivy stejnojmenné
00:10:13 Puškinovy novely.
00:10:15 Opera byla s úspěchem uvedena v Mariinském divadle.
00:10:18 "Piková dáma" je bezpochyby díky dramatické síle
00:10:21 a bohaté hudební invenci vrcholem Čajkovského lyrické tvorby
00:10:25 a možná celého díla.
00:10:31 -Heřman se zmítá mezi svou láskou k Líze a hráčskou vášní.
00:10:57 Čajkovskij se s tímto rozervaným hrdinou naprosto ztotožňoval.
00:11:07 V této opeře, zkomponované během 6 týdnů,
00:11:10 nalezneme spoustu emocí z jeho dětství.
00:11:13 -Piková dáma představuje syntézu hudebních vlivů,
00:11:16 které Čajkovskij vstřebal německý romantismus,
00:11:19 francouzskou hudbu s odkazem na Carmen ve scéně,
00:11:22 kdy si děti hrají na vojáky,
00:11:24 hraběnčinu francouzskou píseň, kterou si vypůjčil
00:11:27 z Grétryho opery "Richard Lví srdce",
00:11:30 pravoslavné náboženské písně, ruský folklór,
00:11:33 a zejména Mozarta ve slavné pastorální scéně
00:11:36 zamilované pastýřky.
00:12:07 -Zde už ani nelze hovořit o vlivu.
00:12:10 Tuto hudbu si Čajkovskij přímo vypůjčil z Mozartova
00:12:13 klavírního koncertu C dur.
00:12:20 Nutno přiznat, že Čajkovskij skladatele "Dona Giovanniho"
00:12:23 od dětství naprosto zbožňoval.
00:12:28 -Čajkovskij si v jednom ze svých deníků poznamenal,
00:12:31 že Mozart představuje vrchol, kam až může krása v hudbě
00:12:35 dosáhnout.
00:12:37 Beethovena přirovnával k Bohu otci,
00:12:39 před nímž s lehkou bázní poklekáme,
00:12:41 a Mozarta ke Kristu, jenž má dvojí -
00:12:45 lidskou i božskou podstatu, díky níž ho můžeme milovat.
00:12:51 -V roce 1862 zahájila svou činnost petrohradská konzervatoř.
00:12:59 Tato škola, založená klavíristou Antonem Rubinštejnem,
00:13:03 byla první profesionální školní institucí,
00:13:06 poskytující v Rusku hudební vzdělání.
00:13:11 Čajkovskij byl mezi prvními zapsanými studenty.
00:13:14 Bylo mu 22 let.
00:13:17 Po roce studia na konzervatoři právnickou kariéru
00:13:20 definitivně opustil.
00:13:23 Prorektorem konzervatoře je dnes Nikolaj Martynov.
00:13:29 -Na této desce jsou vyryta jména významných absolventů
00:13:33 petrohradské konzervatoře.
00:13:36 Na prvním místě je Petr Iljič Čajkovskij, který školu dokončil
00:13:40 v prosinci roku 1865.
00:13:45 Čajkovskij na konci studií získal velkou stříbrnou medaili.
00:13:49 Byl to první profesionální ruský skladatel, první Rus,
00:13:53 jemuž se dostalo profesionálního hudebního vzdělání.
00:13:57 -Archivy konzervatoře velice pečlivě střeží svědectví
00:14:00 o jeho skvělé studijní dráze.
00:14:05 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:14:07 -Můžete mi prosím ukázat rukopis Čajkovského závěrečné práce?
00:14:20 -Ukážu vám jeho vlastnoručně psanou práci.
00:14:24 Je to jeden z našich nejvzácnějších rukopisů.
00:14:28 Toto je Čajkovského závěrečná práce:
00:14:31 kantáta na Schillerovu Ódu na radost.
00:14:34 -Na stejný text psal Beethoven svou Devátou symfonii.
00:14:37 -Přesně tak.
00:14:39 Jako skladatel dokážete jistě tuto partituru a práci
00:14:42 mladého Čajkovského ocenit.
00:14:49 -Je to napsané velice pečlivě.
00:14:52 Často káráme studenty, že mají rozmazané partitury.
00:14:56 Tohle je dokonalé. Nádhera!
00:15:01 Čajkovskij se už od nejranějšího věku vyznačoval
00:15:04 nesmírnou pracovitostí.
00:15:07 Říkal, že inspirace je host, který chodí nerad na návštěvu
00:15:10 k líným lidem.
00:15:12 Pracovitost je pro celý jeho život typická a projevila se už
00:15:16 při studiích na konzervatoři.
00:15:24 Mladý absolvent Čajkovskij se pustil do komponování
00:15:27 první symfonie.
00:15:39 14-letý génius Alex Prior se v Glazunovově sále konzervatoře
00:15:44 učí dirigovat.
00:16:06 -První symfonie je Čajkovského nejúžasnější symfonie,
00:16:10 protože je velice barevná a obrazná.
00:16:14 Je melodická, ale přitom to nejsou banální melodie.
00:16:18 Není v ní nic obyčejného, a přitom si ji člověk pamatuje.
00:16:22 A to je ta nejhezčí poklona, kterou můžete hudbě složit.
00:16:26 Když si ji hned zapamatujete.
00:17:01 -Čajkovskij se během komponování této symfonie nesmírně trápil.
00:17:06 Nicméně s ní zaznamenal svůj první velký úspěch.
00:17:19 Čajkovskij dal symfonii podtitul "Zimní sny"
00:17:22 v upomínku na severskou krajinu, kterou pozoroval při svých cestách
00:17:25 mezi Petrohradem a Moskvou.
00:17:35 -Ano, to bylo ono.
00:17:38 Chci v každém okamžiku nastiňovat obraz.
00:17:41 Například když jsou tam kontrasty.
00:17:44 Máme tam takovýto moment -
00:17:48 A potom je tam najednou taková slavnostní pasáž.
00:17:53 Všechno je bouřlivé. U Čajkovského je to tak vždycky.
00:17:57 Je tam klid, a najednou kontrasty.
00:18:01 Nejdůležitějším místem je pro mě -
00:18:07 to je podle mě vrcholné místo.
00:18:10 Je to také barvité a obrazné, je to triumf života.
00:18:14 Podle mě v této symfonii není ten hluboký žal,
00:18:16 který je patrný ve všech Čajkovského dílech.
00:18:21 Je tam už samozřejmě přítomný, ale převládá optimismus.
00:18:26 Dirigent musí vytvořit pocit svobody.
00:18:30 Ruská duše je svobodná, svobodná a otevřená.
00:18:34 To je dirigentova úloha.
00:18:40 -V sále sedí jeden obzvlášť pozorný posluchač,
00:18:43 profesor dirigování Alexandr Alexejev.
00:18:50 -Ve vedlejší linii, v lyrickém tématu, dýcháš rukou,
00:18:53 ale taktovka se nehýbá.
00:19:00 Taktovka musí dýchat a navrhovat.
00:19:04 Otevřeš, pozveš orchestr a vezmeš ho s sebou.
00:19:12 Jinak to bude vypadat, jako bys nebyl s orchestrem,
00:19:15 ale nad ním.
00:19:58 -Děkuju. Teď to bylo dobré.
00:20:06 -V 25-ti letech měl Čajkovskij nastartovanou kariéru.
00:20:10 Od této chvíle však ve svém díle pokračoval v Moskvě.
00:20:17 -V roce 1866 ze z Čajkovského stal Moskvan.
00:20:22 Ze studenta se stal rovnou profesorem,
00:20:25 přešel z petrohradské konzervatoře na moskevskou
00:20:27 a od jednoho z bratrů Rubinštejnových k druhému.
00:20:31 V Petrohradě studoval u Antona a v Moskvě se stal
00:20:34 kolegou Nikolaje Rubinštejna, který 4 roky po svém bratrovi
00:20:38 založil v Rusku druhou konzervatoř.
00:20:44 -Čajkovskij pracoval na svých prvních zpěvoherních dílech,
00:20:48 kterými byly Vojevoda, Undina a Opričnik.
00:20:53 V roce 1869 složil předehru na téma Romea a Julie.
00:20:59 Ve stejném roce se chtěl Čajkovskij oženit s pěvkyní
00:21:02 Desirée Artôtovou.
00:21:05 Ta ale nakonec sňatek odmítla, protože Čajkovskij neměl
00:21:08 dost peněz.
00:21:15 Skladatelova finanční situace se však postupně zlepšovala,
00:21:19 a tak si mohl brzy koupit vlastní byt.
00:21:28 -Poté, co Čajkovskij bydlel 5 let u Nikolaje Rubinštejna,
00:21:32 se v roce 1872 usídlil v tomto bytě.
00:21:35 Bydlel zde společně se svým sluhou Alexejem Sofronovem.
00:21:40 Aljoša pocházel z venkova a sloužil Čajkovskému
00:21:43 do konce života. Doprovázel ho i na většině jeho cest.
00:21:47 Není tajemstvím, že Aljoša byl pravděpodobně
00:21:51 také objektem citů svého pána.
00:21:57 Čajkovského homosexualita byla velkým dramatem jeho života.
00:22:00 Dramatem, o němž poměrně otevřeně hovořil v dopisech
00:22:04 o 10 let staršímu bratru Modestovi.
00:22:07 Homosexualitu nazýval svou specifičností a psal mu o ní
00:22:10 bez zábran, protože Modest byl také homosexuál.
00:22:15 Tato korespondence zřejmě Čajkovskému pomáhala pochopit
00:22:18 sama sebe.
00:22:20 Protože byl stále známější a stal se veřejnou osobností,
00:22:23 čím dál víc trpěl pod drobnohledem ostatních.
00:22:28 -Když bylo Čajkovskému 36, zamiloval se do mladého houslisty
00:22:32 a čerstvého absolventa konzervatoře, Iosifa Kotka.
00:22:37 Přezdíval mu "koťik", což v ruštině znamená kotě.
00:22:43 Přezdívka vypovídá o tom, jaké pouto Čajkovského
00:22:47 k mladíkovi pojilo.
00:22:49 Právě on skladatele inspiroval k napsání koncertu pro housle.
00:22:54 Iosif Kotek ho také zkontaktoval s Naděždou von Meck,
00:22:58 která sehrála v Čajkovského životě zcela zásadní roli.
00:23:06 André si dal schůzku s odborníkem a s příbuzným paní von Meck.
00:23:12 -Dobrý den! Jste prý příbuzný Naděždy von Meck.
00:23:15 -Ano, přesně tak.
-Jak jste s ní spřízněný?
00:23:20 -Byla to moje prababička. Měla 11 dětí a jedna z jejích
00:23:25 dcer, Sofia, byla moje babička.
00:23:32 -Naděžda von Meck byla vdova po bohatém průmyslníkovi
00:23:35 a byla nesmírně bohatá. Své peníze dala do služeb hudby.
00:23:42 -Jak známo, Naděžda von Meck milovala hudbu.
00:23:46 Všimla si mladého konzervatoristy Čajkovského a jeho hudby
00:23:50 a našla způsob, jak ho zaměstnat.
00:23:54 Objednala si u něj klavírní úpravy různých skladeb
00:23:58 a za práci mu velice štědře zaplatila.
00:24:06 Začali si psát, a tak se zrodilo jejich dlouholeté přátelství.
00:24:18 -Je známo, že si pouze dopisovali, a nikdy se osobně nesetkali.
00:24:22 Jak si to vysvětlujete?
00:24:25 -Je to tak. Nikdy se spolu nesetkali.
00:24:30 Domluvili se na tom právě v dopisech.
00:24:33 Byla to taková tichá dohoda v rámci jejich přátelství.
00:24:36 Nejen, že se nikdy nesetkali, ale dokonce spolu za 13 let
00:24:40 známosti a dopisování ani nepromluvili.
00:24:44 -Naděžda von Meck se stala Čajkovského mecenáškou.
00:24:48 Vyměnili si na 1200 dopisů, ale nikdy nestanuli tváří v tvář.
00:24:56 Alespoň ne oficiálně.
00:25:00 -Z jejich korespondence víme, že ji jednou zahlédl v divadle
00:25:05 na premiéře jedné ze svých oper.
00:25:08 Díval se z balkonu a viděl, jak se s dětmi usazuje v parteru
00:25:12 a děti si tam něco špitají. Dokonce jí o tom napsal v dopise.
00:25:18 A podruhé ji zahlédl, když ho pozvala, aby strávil
00:25:20 několik dní na jejím panství, kde pořádala večírek.
00:25:24 Čajkovskij ale na večírek nešel.
00:25:26 Schoval se do křoví, odkud pozoroval, jak se lidé baví.
00:25:30 Několikrát zahlédl i Naděždu s dětmi, jak procházejí kolem.
00:25:34 -První dopis Naděždy von Meck je z 18. prosince 1876.
00:25:39 Jen o 2 dny později se odehrála nečekaná událost, která přinesla
00:25:43 Čajkovskému jeden z nejkrásnějších zážitků.
00:25:48 Toho dne byl na moskevské konzervatoři uspořádán koncert
00:25:51 na počest Lva Tolstého.
00:25:58 Na programu byl První smyčcový kvartet.
00:26:07 -Prosím, posaďte se.
00:26:16 Tak, prosím.
00:26:51 Děkuji. Bylo to moc hezké. Zní to opravdu dobře a přesně.
00:26:56 Ale musíte dát větší pozor na hluboké tóny.
00:26:59 Když to hrajete podruhé, začínáte jemně, což je dobře.
00:27:03 Ale moc rychle to rozvíjíte. Měli bychom pak problémy
00:27:06 s kontrasty. Takže se držte pianissima.
00:27:11 Každou notu.
00:27:15 A jen Máša.
00:27:19 Dobře.
00:27:27 Tišeji, dobře.
00:27:29 A zase přidat.
00:27:36 -Reakce Lva Tolstého poté, co si vyslechl andante cantabile,
00:27:40 překonala veškerá Čajkovského očekávání.
00:27:44 -Tolstého Čajkovského hudba tak dojala, že se až rozplakal.
00:27:48 Čajkovskij si pak napsal do deníku, že mu jako skladateli
00:27:51 ještě nikdy nic tak nezalichotilo.
00:28:01 Jedná se o velice "ruskou část" tohoto ruského kvartetu.
00:28:05 V Rusech ta melodie vyvolává představy širých polí,
00:28:08 nekonečných lesů a neuvěřitelné hloubky.
00:28:26 -Jen pár měsíců po setkání se Lvem Tolstým
00:28:29 se Čajkovskij pustil do komponování Čtvrté symfonie.
00:28:35 Přemístili jsme se do Klinu, vzdáleného asi 80 kilometrů
00:28:39 od Moskvy.
00:28:41 Právě zde se nalézá jeden z nejkrásnějších dokladů
00:28:44 týkajících se příběhu tohoto díla.
00:28:49 -Petr Iljič Čajkovskij přijímal návštěvy v pondělí
00:28:52 a ve čtvrtek od 3 do 5.
00:28:55 Dnes se tu nachází Čajkovského muzeum.
00:28:58 Právě zde žil posledních 18 měsíců svého života,
00:29:01 tedy poměrně krátkou dobu.
00:29:03 Nicméně lze konstatovat, že se v tomto domě skutečně
00:29:06 zabydlel. Zamiloval si to tu a jeho dopisy potvrzují,
00:29:09 že byl z tohoto místa nadšen.
00:29:18 Tohle je pracovna Modesta Čajkovského, skladatelova bratra,
00:29:22 jeho prvního životopisce, a tedy i prvního správce
00:29:25 tohoto muzea.
00:29:27 Jsou tu Čajkovského dopisy, deníky, náčrtky a partitury
00:29:31 jeho děl.
00:29:37 Před sebou mám zcela výjimečnou listinu.
00:29:40 Je to jeden z četných dopisů, který Čajkovskij napsal
00:29:43 své mecenášce Naděždě von Meck, v němž jí vysvětluje program
00:29:47 své 4. symfonie a bere si na pomoc různé hudební příklady.
00:30:04 "Úvod je ústředním tématem celé symfonie,
00:30:07 zcela jistě její hlavní myšlenkou.
00:30:10 Je to fatum, osudná síla, jež člověku brání dosáhnout
00:30:14 štěstí.
00:30:16 Žárlivě dohlíží na to, aby radost a klid nebyly
00:30:18 nikdy dokonalé a bez mráčku, visí nám nad hlavou
00:30:22 jako Damoklův meč a neúprosně nám do duše vpouští jed."
00:30:28 Co je tedy pro Čajkovského ono fatum?
00:30:31 Je to neznámá síla, z níž má strach a jež může vše rozbít
00:30:35 a zničit a zabránit mu dobrat se přes veškerou snahu cíle.
00:30:39 Je to existenciální úzkost.
00:30:42 Myslím, že jinak se to ani nedá vyjádřit.
00:30:46 -Fatum. Samotné toto slovo shrnuje skladatelův život a dílo.
00:30:53 Svět vypadal, že je samý úsměv.
00:30:55 Čajkovskij dělal závratnou kariéru, ale jeho život byl
00:30:58 plný dramatických zvratů.
00:31:02 V 37 letech se seznámil s jistou Antoninou Miljukovovou.
00:31:10 -Tato mladá dívka se do něj zamilovala a psala mu
00:31:13 vášnivé dopisy.
00:31:16 Čajkovskij chtěl zabránit pomluvám o své homosexualitě.
00:31:20 A i když se o jeho sexuální orientaci všeobecně vědělo
00:31:24 a sám o sobě nebyl vůbec vnitřně přesvědčený,
00:31:27 přesto se rozhodl, že se s Miljukovovou ožení.
00:31:32 -Se svými duševními zmatky se Čajkovskij v jednom
00:31:35 ze svých dopisů svěřil paní von Meck.
00:31:41 -Jednoho krásného večera jsem se vypravil ke své budoucí ženě
00:31:44 a upřímně jsem jí řekl, že ji nemiluji, ale že jí budu
00:31:48 věrným a oddaným přítelem.
00:31:52 Podrobně jsem jí popsal svou povahu, popudlivost, náladovost,
00:31:55 nespolečenskost a nakonec i své majetkové poměry.
00:32:00 Poté jsem se jí otázal, zda se skutečně chce stát
00:32:03 mou ženou. Odpověď byla přirozeně kladná.
00:32:08 Neumím vám popsat, v jak hrozném stavu jsem byl
00:32:11 několik dní následujících po tomto večeru.
00:32:21 -Bylo jasné, že Čajkovského manželství dopadne špatně.
00:32:24 Měl fyzický odpor k ženám obecně i k té své.
00:32:28 K ničemu mezi nimi nedošlo a Čajkovskij ji po několika dnech
00:32:31 opustil. Utekl a prožil závažný psychický otřes,
00:32:35 ze kterého se dostal jen díky tomu, že zase začal komponovat.
00:32:42 -Moskva, o několik měsíců později.
00:32:46 Na scéně Malého divadla byla uvedena jedna z Čajkovského
00:32:49 nejvýznamnějších oper, Evžen Oněgin.
00:32:58 Jekatěrina Ščerbačenková jde za svým korepetitorem
00:33:02 Alexandrem Pravednikovem.
00:33:04 Zpívá roli Taťány v současném provedení této opery
00:33:07 ve Velkém divadle v Moskvě.
00:33:20 Čajkovského manželka se domnívala, že se v této postavě poznává,
00:33:24 protože Taťána se stejně jako ona vyznávala ze své lásky
00:33:28 v zaníceném dopise.
00:33:31 Tato dopisová scéna je nejznámější sopránovou árií
00:33:34 v ruském operním repertoáru.
00:34:15 -Myslím, že tato opera jeho manželství hodně ovlivnila.
00:34:21 Antonina Miljukovová mu psala vášnivé dopisy,
00:34:24 právě když komponoval Evžena Oněgina.
00:34:30 Ale nebylo to tak, že by se touto dívkou inspiroval
00:34:33 při psaní Taťánina partu, ale spíše si Taťánin obraz
00:34:37 projektoval do této dívky.
00:34:40 Možná měl pocit, že nesmí zklamat její očekávání,
00:34:45 že nesmí být jako Oněgin.
00:34:47 Pravděpodobně to ovlivnilo jeho manželství.
00:34:51 -Tady však srovnání končí.
00:34:54 Evžen Oněgin se totiž v první řadě inspiroval Puškinovým románem,
00:34:57 jedním z největších děl ruské literatury.
00:35:03 -Evžen Oněgin je první skutečný ruský román.
00:35:07 I když je napsán ve verších.
00:35:11 Pro Čajkovského bylo obrovskou událostí už to,
00:35:16 že tento román zhudebnil.
00:35:20 Bylo to něco neskutečného. Naprosto neskutečného!
00:35:25 Ten román je totiž velmi univerzální.
00:36:39 Novota spočívala v tom, že v této opeře nebyli hrdinové
00:36:43 s meči a dýkami.
00:36:45 Všechno se velice podobalo běžnému životu.
00:36:50 V té době se v opeře realistická témata nevyskytovala.
00:36:54 Žádná díla, ani jednotlivé scény nepojednávaly o skutečném životě.
00:37:00 Čajkovskij tak vytvořil cosi nového.
00:37:31 -Evžen Oněgin se stal první ruskou operou uvedenou ve Francii.
00:37:38 Vztah mezi Čajkovským a Francií lze označit výrazem "velká láska".
00:37:44 Skladatel tam opakovaně pobýval.
00:37:48 A díky spolupráci s francouzským choreografem Mariem Petipou
00:37:52 se jeho 3 balety - Labutí jezero, Šípková Růženka a Louskáček
00:37:56 dočkaly vrcholné obliby.
00:38:01 Marius Petipa řídil v Petrohradě přes 30 let taneční školu,
00:38:05 později Baletní akademii A. J. Vaganovové.
00:38:09 Altynaj Asymuratovová dnes se svými studenty nacvičuje
00:38:12 balet Louskáček.
00:38:23 -Zastavte se, stop, stop, stop!
00:38:27 Nejdřív arabeska.
00:38:29 A potom následuje ruka.
00:38:33 Marius Ivanovič Petipa byl Francouz.
00:38:36 Ale my ho považujeme za Rusa.
00:38:40 Protože ve své době k našemu velkému štěstí přijel do naší země
00:38:48 a posunul balet někam úplně jinam.
00:38:54 Právě díky němu je balet takový, jak ho známe dnes.
00:38:58 Za to vše vděčíme Mariu Petipovi.
00:39:43 -Marius Petipa se s Čajkovským seznámil v roce 1888.
00:39:48 Spolupracovali na baletu Šípková Růženka.
00:39:51 Byla to opravdu revoluční věc.
00:39:57 -Revolučnost spočívala v tom, že se v baletu objevil skladatel
00:40:01 vážné hudby.
00:40:10 Do té doby nehrála hudba zase tak podstatnou roli.
00:40:14 Doprovázela tanec.
00:40:16 Důležité bylo, aby se na ni dobře tančilo, aby to na ni pasovalo.
00:40:20 Hudba byla vlastně takový doplněk.
00:40:27 Když se v baletu objevil Čajkovskij, stalo se z baletu
00:40:31 seriózní umění.
00:40:34 Od té doby naopak hudba vedla choreografa a utvářela náladu
00:40:39 a atmosféru.
00:40:51 -Svůj první balet Labutí jezero zkomponoval Čajkovskij
00:40:55 v roce 1875, když mu bylo 35 let.
00:40:59 Jeho první uvedení však nemělo příliš velký úspěch.
00:41:35 Teprve o 20 let později vstoupilo Labutí jezero do dějin tance,
00:41:39 a to právě díky choreografii Maria Petipy.
00:42:13 -Nacházíme se v našem nejoblíbenějším sále.
00:42:16 Je nejkrásnější a nejznámější.
00:42:19 Je to zkušebna, kde Marius Ivanovič Petipa
00:42:22 inscenoval své balety, včetně Šípkové Růženky,
00:42:25 Labutího jezera a vůbec celého Čajkovského.
00:42:31 -Nejmladší žáci zkoušejí "Tanec rákosových fléten",
00:42:35 jednu z nejproslulejších pasáží z Louskáčka.
00:42:51 -Nesvírejte ruce v pěst, ruce takhle!
00:43:04 U Čajkovského k nám hudba promlouvá sama o sobě,
00:43:08 aniž bychom se dívali na scénu.
00:43:11 Můžeme ji poslouchat jako rádio a řekne nám vše.
00:43:18 V Louskáčkovi nám řekne, kde jsou vločky, kde myši
00:43:21 a co se děje v adagiu.
00:43:24 Stejně tak je nám to jasné a pochopitelné v Labutím jezeře
00:43:28 a Šípkové Růžence. Už sama hudba zobrazuje.
00:43:35 Proto jsou Labutí jezero, Louskáček a Šípková Růženka
00:43:39 po celém světě uměleckým měřítkem či základními baletními díly.
00:43:44 A myslím, že to tak v následujících staletích zůstane,
00:43:47 protože ta díla prověřil čas.
00:44:04 -Vraťme se však do Klinu.
00:44:06 Právě zde Čajkovskij dokončil Louskáčka.
00:44:09 Komponování tohoto díla však musel v roce 1891 přerušit.
00:44:14 Tehdy si totiž skladatele vyžádali do New Yorku.
00:44:19 -Toto jsou Čajkovského cestovní zavazadla. Byl velký cestovatel.
00:44:24 Jen málokterý skladatel se přemisťoval tak často jako on.
00:44:28 Nesčetněkrát projel celou Evropu.
00:44:30 V roce 1891 se vypravil do Spojených států, kde mu byl
00:44:34 v New Yorku svěřen zahajovací koncert v Carnegie Hall.
00:44:37 Ani v Rusku nikdy nevydržel na jednom místě déle
00:44:40 než několik měsíců.
00:44:42 Neměl stání a bloudil po světě jako pravý romantik.
00:44:45 V duchu hesla "jinde je člověku vždy lépe".
00:44:54 Nyní se nacházíme v salonu, který vypadá přesně jako v době,
00:44:57 kdy tu Čajkovskij žil.
00:45:00 Vzniká tudíž dojem, že je dům stále obydlený.
00:45:19 -Právě u tohoto klavíru složil Čajkovskij své poslední
00:45:22 velké dílo, Šestou symfonii.
00:45:26 Dílo je věnováno Čajkovského synovci, Vladimiru Davydovovi,
00:45:29 a je známější pod názvem Patetická symfonie.
00:45:39 -Je to Čajkovského hudební závěť.
00:45:42 Skládal ji od února do srpna 1893 a jejím ústředním tématem
00:45:46 je myšlenka na smrt.
00:45:50 Skládá se ze 4 částí a poslední, adagio lametoso,
00:45:54 končí velice žalostně.
00:45:59 V posledních taktech se ozývají nízké tóny kontrabasů
00:46:03 a díky opakující se notě máme pocit, že slyšíme srdce,
00:46:07 jehož tlukot se co chvíli zastaví.
00:46:20 -19. srpna 1893. Čajkovskému je 53 let.
00:46:26 Symfonie je dokončena.
00:46:32 16. října téhož roku osobně dirigoval Patetickou
00:46:35 při premiéře v Petrohradu.
00:46:38 Bylo to jeho poslední veřejné vystoupení.
00:46:49 O 4 dny později povečeřel v této restauraci.
00:47:00 -Večer 20. října 1893 byl Čajkovskij
00:47:04 v Alexandrinském divadle na Ostrovského hře
00:47:07 a poté přišel sem. V té době zde sídlila Leinerova restaurace.
00:47:11 A právě tady začíná záhada Čajkovského smrti.
00:47:15 Právě v Leinerově restauraci strávil poslední večer,
00:47:18 než u něj propukla choroba, na kterou následně zemřel.
00:47:21 -Čajkovskij údajně zemřel na choleru.
00:47:24 O okolnostech jeho smrti však existují 2 verze.
00:47:28 První pochází od skladatelova příbuzného Jurije Davydova.
00:47:34 -Jurij Davydov tvrdí, že strávil s Čajkovským večer
00:47:37 v Leinerově restauraci, kde mu naservírovali sklenici
00:47:40 nepřevařené vody.
00:47:42 Víme, že právě voda ve městě tehdy obsahovala bakterie cholery.
00:47:48 Jenže Modest Čajkovskij nám předkládá jinou verzi.
00:47:52 Podle něj Čajkovskij vypil inkriminovanou sklenici vody
00:47:55 z kohoutku následujícího dne ve svém pokoji,
00:47:58 poté, co měl špatnou noc.
00:48:03 -Právě v tomto domě se nalézal byt Modesta Čajkovského.
00:48:07 A za těmito okny byl skladatelův pokoj.
00:48:11 Jakmile onemocněl, začaly kolovat zvěsti,
00:48:13 které zpochybňovaly, že by za chorobou byla
00:48:16 sklenka vody.
00:48:18 -Čajkovskij se měl kompromitovat s mladíkem z vysoké aristokracie
00:48:22 a caru Alexandru III. mělo být zasláno udání.
00:48:26 To údajně zachytili Čajkovského bývalí kolegové z právnické školy.
00:48:31 Za zavřenými dveřmi se sešel čestný tribunál
00:48:34 a Čajkovskému bylo přikázáno, aby skoncoval se životem,
00:48:37 chce-li se vyhnout veřejnému skandálu.
00:48:41 -Žádná písemnost, která by tuto verzi dokládala, sice neexistuje,
00:48:44 ale fakta jsou znepokojivá.
00:48:49 -Jeden z Čajkovského blízkých přátel viděl, jak se skladatel
00:48:53 krátce před tím, než u něj choroba propukla,
00:48:55 vrátil neznámo odkud ve stavu naprosté paniky.
00:49:00 Přistoupil k umyvadlu, cosi spolkl a pronesl:
00:49:02 "Vždyť je to jedno."
00:49:07 -Zvláštní.
00:49:09 Jeho tělo bylo vystaveno celý den a všichni ho podle pravoslavného
00:49:13 zvyku chodili líbat na rozloučenou.
00:49:17 Kdyby však zemřel na choleru, jistě by to bylo zakázáno.
00:49:22 Takže...
00:49:28 Čajkovskij je pohřben na petrohradském hřbitově
00:49:31 u kláštera Alexandra Něvského.
00:49:36 Odpočívá vedle největších hudebníků své doby.
00:49:40 Jsou zde pohřbeni například Borodin, Rimskij-Korsakov
00:49:43 či Musorgskij.
00:50:00 -Podle jistých svědectví se car Alexandr III.,
00:50:03 který měl Čajkovského rád a obdivoval ho,
00:50:05 dozvěděl o okolnostech Čajkovského smrti až později.
00:50:10 Vyjádřil prý politování a řekl:
00:50:12 "Máme hodně hrabat a baronů, ale Čajkovského jsme měli
00:50:15 jen jednoho." Lze s jistotou tvrdit, že kdyby se informace
00:50:19 o skandálu donesly až k němu, nic hrozného by se nestalo
00:50:22 a věc by se ututlala.
00:50:25 V tom bezpochyby tkví tragičnost závěrečného akordu
00:50:27 skladatelova osudu.
00:50:30 Čajkovskij zemřel a zanechal nám 2 záhady:
00:50:32 program Patetické symfonie a okolnosti své smrti.
00:50:37 -Petrohradské Mariinské divadlo.
00:50:40 Právě zde byly uvedeny světové premiéry několika Čajkovského
00:50:44 oper: Opričnika, Pikové dámy či Jolanty,
00:50:47 i baletů - Šípkové Růženky a Louskáčka.
00:50:52 Dnes večer je na programu Labutí jezero.
00:50:57 Dodnes tu totiž neuběhne měsíc, aniž by se nehrálo některé z děl
00:51:01 jednoho z největších skladatelů všech dob -
00:51:04 Petra Iljiče Čajkovského.
00:51:29 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2019
Nejvýznamnější ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893) je autorem symfonií Osudové (č. 4) a Patetické (č. 6), 11 oper, z nichž vynikají Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská, dále baletů Labutí jezero, Šípková Růženka a Louskáček. Čajkovského sklony k poetizaci hudebního obsahu demonstrují i jeho ouvertury Romeo a Julie, Francesca da Rimini, Italské capriccio a Slavnostní předehra „Rok 1812“. Poetický obsah je vlastní i řadě klavírních děl, dvanácti charakteristickým obrazům Roční období. K ryze instrumentální hudbě se řadí četná komorní a koncertní díla, z nichž jsou nejvýznamnější Koncert pro housle a orchestr D dur napsaný pro skladatelova oblíbence „Kotika“ (Joseph Kotek, v ruštině překřtěného na kocourka), ze tří klavírních koncertů číslo 1 b moll, Rokokové variace pro violoncello a orchestr, ze tří smyčcových kvartetů č. 1 D dur s proslulým, rusky tklivým Andante cantabile. Čajkovskij se věnoval i kompozici vokálních skladeb. Napsal přes 100 romancí, chrámovou hudbu a čtyři kantáty. Kolem jeho předčasné smrti (zemřel v 53 letech) se vznáší mnoho záhad a otazníků, které jsou patrně spojeny s jeho odlišnou sexuální orientací, v době carského Ruska zcela zapovězenou.