P. I. Čajkovskij: Piková dáma

Tato mistrovská tříaktová opera Petra Iljiče Čajkovského vznikla na libreto skladatelova bratra Modesta podle Puškinovy novely. Světová premiéra zpěvohry se uskutečnila v Mariinském divadle v Sankt Petěrburgu 19. prosince 1890, světově ji proslavila až pražská inscenace o dva roky později.

Kontroverzně vyložený děj holandské inscenace režiséra Stefana Herheima z roku 2016, poukazující hned v úvodu na Čajkovského homosexualitu, se odehrává v Sankt Petěrburgu za doby vlády Kateřiny Veliké. Skladatel diváka provází po celou dobu zpěvoherního příběhu, který hudebně vytváří přímo před jeho očima. Mladý důstojník Heřman (Misha Didyk) miluje Lízu (Světlana Akseněvová), vnučku staré hraběnky (Larissa Diadková), proslulé hazardní hráčky, která si díky tomu vysloužila přezdívku Piková dáma. Hrabě Tomskij (Alexej Markov) vypráví svému příteli Heřmanovi, že hraběnka bývala vyhlášenou krasavicí, které kdysi hrabě a proslulý mág Saint Germain prozradil za noc lásky tajemství tří stále vyhrávajících karet. Heřman žádá hraběnku, aby mu ono tajemství prozradila, neboť se chce oženit a potřebuje zbohatnout. Vyděsí však hraběnku pistolí tak, že stará dáma zemře na srdeční záchvat, aniž by předtím promluvila. Líza pokládá Heřmana za vraha a vykazuje ho z domu. Heřmanovi se poté zjeví hraběnčin duch a prosí ho, aby se s Lízou oženil. Prozrazuje mu rovněž ony tři kouzelné karty – trojka, sedma, eso. Heřmana však posedne touha po výhře tak, že se Líze vůbec nevěnuje a nešťastná dívka se ze zoufalství utopí v Něvě. Protože stále vyhrává, nikdo už nechce s Heřmanem hrát. Krok s ním drží pouze kníže Jeleckij (Vladimír Stoyanov, který zároveň hraje přidanou postavu Čajkovského), Lízin bývalý snoubenec. Heřman vsází všechny peníze na eso, místo něj však vytáhne pikovou dámu. Znovu se objevuje hraběnčin přízrak a Heřman, který ztratil veškerou naději, ukončí sám svůj život.