00:00:02 -Lidské tělo je něco neobyčejného.

00:00:06 Každý člověk se rodí slabý a zcela bezmocný,

00:00:10 ale až vyroste, bude jedním z nejdokonalejších tvorů na světě.

00:00:18 Naše tělo má zázračnou schopnost měnit se a vyvíjet.

00:00:30 Postupně se naučíme koordinovat činnost milionů nervových buněk,

00:00:35 které řídí naše pohyby.

00:00:40 -Pneumono-ultra-mikroskopik- siliko-vulkano-konióza.

00:00:43 -V dospělosti si pamatujeme desítky tisíc slov

00:00:48 a dokonce občas měníme svou vlastní genetickou informaci,

00:00:53 abychom se lépe přizpůsobili světu kolem nás.

00:00:57 Žijeme v úžasné éře vědy,

00:00:59 kdy nové objevy odhalují tajemství fungování lidského těla

00:01:03 a ukazují je způsoby,

00:01:05 jakými jsme ho dosud ještě nikdy neviděli.

00:01:07 Poznáváme, jak se učí,

00:01:13 jak roste,

00:01:17 a jak přežívá.

00:01:20 Možná si myslíte, že víte, kdo jste,

00:01:23 nastal ale čas, abyste řadu svých názorů přehodnotili.

00:01:27 Česká televize uvádí dokumentární trilogii BBC

00:01:30 TAJEMSTVÍ LIDSKÉHO TĚLA

00:01:34 Část třetí: UČENÍ

00:01:43 -Jako novorozenci se podobáme nepopsané stránce.

00:01:47 Jsme prakticky neschopní se pohybovat,

00:01:50 stejně jako chápat okolní svět.

00:01:53 Také téměř nedokážeme komunikovat.

00:01:55 Od prvního dne se však učíme a nikdy nepřestaneme.

00:01:59 Jednou z prvních dovedností, které musíme zvládnout,

00:02:04 je naučit se ovládat vlastní tělo.

00:02:12 -Úžasné je, když se začnou koukat kolem sebe.

00:02:14 Pořád mrskají rukama a všechno házejí na zem,

00:02:16 aby ukázaly, co dokážou.

00:02:18 -Pohyb se rozvíjí od lezení, běhání a poskakování,

00:02:22 po létání na rogalu.

00:02:24 -Když začali chodit, tak to nebyla chůze, ale běh.

00:02:28 A nám bylo jasné,

00:02:30 že od této chvíle spolu začnou soutěžit.

00:02:33 -Člověk aby měl pořád oči na stopkách.

00:02:39 -Jen naučit se stát a dávat jednu nohu před druhou

00:02:43 vyžaduje neobyčejnou obratnost.

00:02:51 Při každém pohybu

00:02:54 přijímá mozek od smyslů obrovské množství informací,

00:02:58 které musí bleskovou rychlostí zpracovat,

00:03:02 aby mohl koordinovat činnost vazů, šlach a svalů.

00:03:06 Trvá celé měsíce, než to zvládne.

00:03:09 Jakmile se to však jednou naučí,

00:03:12 začne to provádět zcela automaticky,

00:03:16 protože každá nabytá dovednost se fyzicky zaznamená v mozku

00:03:20 a zapomene se zcela výjimečně.

00:03:31 Například schopnost jezdit na kole.

00:03:34 -Jezdit na kole jsem začal ve 4 letech,

00:03:38 stejně jako ostatní děti.

00:03:41 Proháněl jsem se po naší zahradě

00:03:45 a od té doby jsem na kole prakticky pořád.

00:03:58 -Při sjezdu z vrcholu hory nad jezerem Lock Katrine ve Skotsku

00:04:03 Danny McCaskill dokazuje,

00:04:07 proč je považovaný za jednoho z nejlepších cyklistů na světě.

00:04:12 -Jízda na kole je pro mě stejně přirozená jako chůze.

00:04:20 -Je zřejmé, že když sjíždí z vrcholu dolů, vybírá zatáčky

00:04:24 a překonává překážky nejrůznějšího druhu,

00:04:28 že o tom nemusí vůbec přemýšlet.

00:04:32 -Otevírá mi to jiný svět plný překážek.

00:04:36 Stala se z toho moje druhá přirozenost.

00:04:40 -Akrobatické kousky,

00:04:42 které Danny předvádí při jízdě na kole v terénu,

00:04:45 jsou úchvatné,

00:04:48 přesto při nich využívá jen vlastnosti,

00:04:51 kterými je obdařen každý z nás.

00:04:54 Schopnost udržovat rovnováhu,

00:04:57 rychle reagovat

00:05:00 a koordinovat pohyby a držení těla.

00:05:07 Schopnosti, které neustále používáme.

00:05:11 Ať už spěcháme na autobus

00:05:15 nebo chytáme míč.

00:05:21 Tyto schopnosti umožňují Dannymu provádět na bicyklu věci,

00:05:27 nad kterými zůstává rozum stát.

00:05:31 Však na něm tráví tolik času,

00:05:35 že se z něj de facto stala součást jeho těla.

00:05:39 -Je to jako když běžíte po pláži a skáčete po kamenech.

00:05:44 Přesně víte,

00:05:47 jak vysoko máte zvednout nohu, abyste přeskočili na ten další.

00:05:53 Stejné je to u mě, když jedu na kole.

00:05:57 Vím přesně, jak velký tlak mám na pedály vyvinout.

00:06:02 Pro mě je skoro jednodušší to provádět na kole než bez něj.

00:06:08 -Aby Danny mohl předvádět své umění, jeho tělo musí

00:06:13 neustále sbírat informace o okolním prostředí.

00:06:18 Stejně, jako to dělá naše tělo, když provádí jakoukoli činnost.

00:06:24 Každou sekundu

00:06:26 vysílají do mozku informace desetitisíce receptorů na rukou.

00:06:29 Společně s nimi do něj přicházejí data z očí

00:06:32 a z rovnovážného ústrojí ve vnitřním uchu.

00:06:36 Všechny tyto informace se shromažďují

00:06:40 v centrálním nervovém systému,

00:06:43 který podle nich přesně stanoví pozici těla.

00:06:47 Dannyho mozek může díky tomu pozměňovat příkazy

00:06:51 pro svaly na rukou a na nohou, a udržet si tak kontrolu nad kolem.

00:06:56 Tato zpětná vazba je základem všech našich pohybových dovedností.

00:07:00 Ty ale nevzniknou jen tak.

00:07:04 Abychom zvládli jakoukoli novou aktivitu,

00:07:07 od jízdy na kole, jak to umí Danny,

00:07:10 po schopnost chodit po dvou, jak se to naučí batolata,

00:07:14 musíme trénovat.

00:07:16 -Některé triky, které provádím na kole,

00:07:19 se učím celé dny. Jsou to stovky pokusů.

00:07:25 V hlavě už víte, jak jej provést.

00:07:28 V duchu si představíte, jak ten trik uděláte.

00:07:33 -Nové pohybové aktivity se musíme naučit,

00:07:37 přizpůsobit si je a vypilovat.

00:07:41 I když zpočátku vypadají těžké, procvičováním se stanou snadné.

00:07:46 Když Danny zkouší nový trik, není vždy zcela úspěšný.

00:07:51 -Skoro jsem se zabil.

00:07:57 Moje ucho! Málem jsem si ho utrhl.

00:08:00 Mám pocit, že to uvnitř krvácí.

00:08:04 -Když ale něco procvičujeme pořád dokola,

00:08:07 v našem mozku vznikají pevná nervová spojení,...

00:08:11 -To se moc nepovedlo.

00:08:14 -... která stále posilujeme.

00:08:18 Přenos signálů mezi příslušnými neurony

00:08:23 se tím zrychluje

00:08:26 a nová dovednost se vtiskuje do mozku,

00:08:30 až se z ní stane naše druhá přirozenost.

00:08:38 Při procvičování

00:08:40 dochází ke zvýšení aktivity na výběžcích neuronů zvaných axony,

00:08:44 které se používají pro novou dovednost.

00:08:47 Ta upoutá pozornost speciálních buněk,

00:08:50 jimž říkáme oligodendrocity.

00:08:53 Oligodendrocity obklopí svými větévkovitými výběžky axon

00:08:56 a vytvoří na něm ochrannou pochvu z tukového materiálu

00:09:00 zvaného myelin.

00:09:02 Tyto podivuhodné záběry ukazují, jak myelinové pochvy,

00:09:06 které jsou znázorněné zeleně, na axonech vznikají.

00:09:10 Axony bez myelinu mají barvu červenou.

00:09:14 Tento proces, zvaný myelinizace, axon chrání a izoluje,

00:09:18 podobně jako plášť chrání kabel televizní antény.

00:09:22 Díky němu se elektrický signál může šířit axonem mnohem rychleji,

00:09:27 rychlostí až 120 metrů za sekundu.

00:09:35 -Připraveni? 3,... 2,... 1,... start!

00:09:50 -Tvrdý trénink vedl v Dannyho nervovém systému

00:09:55 ke vzniku nové, superrychlé dálnice,

00:09:59 která mu umožňuje provádět tento trik

00:10:03 s neuvěřitelnou lehkostí.

00:10:13 Myelin kromě zrychlování přenosu signálu

00:10:16 také chrání a posiluje naše vzpomínky a dovednosti,

00:10:20 které jsme si osvojili.

00:10:23 Takže to, co jsme se naučili, jen tak nezapomeneme.

00:10:29 To je základem všech pohybových schopností,

00:10:33 které využíváme

00:10:36 ve svém každodenním životě při chůzi nebo jízdě na kole.

00:10:41 Tyto dovednosti nakonec provádíme zcela automaticky.

00:10:46 A tento podivuhodný proces začíná ihned po našem narození.

00:10:52 U kojenců a batolat se každou sekundu

00:10:56 vytvoří mezi neurony milion nových spojů,

00:11:00 které jsou součástí vznikajících nervových drah.

00:11:09 V tomto období se učíme uchopit objekt do ruky,

00:11:13 stát nebo dělat první krůčky.

00:11:18 Zhruba ve stejné době, kdy zvládáme chůzi

00:11:22 se začínáme učit něčemu ještě mnohem složitějšímu.

00:11:28 MATEŘŠTINA

00:11:39 Používáme to každý den, aniž na to myslíme.

00:11:43 Je to řeč.

00:11:46 Schopností mluvit je obdařen jen člověk.

00:11:52 Na světě se hovoří více než 6 tisíci jazyky.

00:11:56 V dospělosti známe přes 75 tisíc slov.

00:12:00 Jen na vyslovení jednoho z nich použijeme několik desítek svalů.

00:12:08 -Moje nejoblíbenější slovo? Moje jméno.

00:12:17 -Vodu?
-Vodu.

00:12:20 -Hned od narození jsme obklopeni slovy.

00:12:23 -Polévku nebo vodu?

00:12:26 Vodu? Dobře.

00:12:28 -Díky vědeckému pracovníkovi, doktoru Debu Royovi,

00:12:33 můžeme sledovat neobyčejný proces,

00:12:37 který probíhá, když se malé dítě učí mluvit.

00:12:41 -Když jsme s manželkou

00:12:43 čekali první dítě,

00:12:45 mnohokrát jsme diskutovali,

00:12:47 jestli by nebylo možné

00:12:49 udělat z našeho domova jakousi badatelnu,

00:12:52 kde bychom sledovali a zaznamenávali

00:12:54 celý ten dlouhý proces vývoje dítěte od jeho narození.

00:12:57 A tak jsme se do toho pustili.

00:13:00 -Doktor Roy změnil svůj domov v jazykovou laboratoř.

00:13:03 Když do jeho domácnosti přibyl syn,

00:13:07 ve všech místnostech instaloval kamery a mikrofony.

00:13:10 Ty zaznamenaly celkem více než 200 tisíc hodin,

00:13:15 takže je možné sledovat osvojování jednotlivých slov.

00:13:22 Jako například "voda".

00:13:25 A to od nejmenších detailů.

00:13:28 18 měsíců je v této sekvenci stěsnáno do 30 sekund.

00:13:36 Dítě nejdříve napodobuje rytmus,

00:13:40 až se zrodí nové slovo.

00:13:52 Výzkum ukázal, že osoby, které se starají o děti,

00:13:56 redukují svou řeč na jednoduchá slova a fráze

00:14:00 a povzbuzují své svěřence, aby se učily jednotlivá slova.

00:14:05 Když si dítě dané slovo osvojí,

00:14:09 složitější mluvou se je snaží přimět,

00:14:12 aby tvořilo delší věty.

00:14:30 Osvojování řeči začíná u malého dítěte

00:14:33 napodobováním rytmu jednotlivých slov.

00:14:36 Poslední výzkumné práce ukazují, že pro výuku jazyka

00:14:39 je smysl pro rytmus velice důležitý.

00:14:47 Podrobný výzkum tohoto spojení

00:14:51 provádějí vědci ve městě Nashville, Mekce amerického country.

00:14:55 Nejdřív sledovali,

00:14:58 jak malé děti reagují na odlišné rytmy.

00:15:03 -Děkuji, Ricky. Ahoj, Carson! -Ahoj!

00:15:07 -My vám teď budeme přehrávat různé hudební ukázky

00:15:09 a přitom budeme sledovat,

00:15:12 jak na to Carson reaguje svými pohyby.

00:15:16 -Doktorka Reyna Gordonová a její spolupracovníci

00:15:21 přehrávají dětem ve věku 5 až 14 měsíců,

00:15:25 které ještě neumějí mluvit, různé skladby.

00:15:29 -Vy si nasadíte špunty do uší a také sluchátka,

00:15:32 abyste je neslyšela.

00:15:35 -To rodičům zabrání, aby se pohybovali v rytmu hudby,

00:15:37 a ovlivnili tak svého potomka.

00:15:41 HUDBA

00:15:46 Děti reagují podobně jako my.

00:15:49 Snaží se pohybovat v rytmu hudby.

00:15:52 -Dělá velmi zajímavé pohyby.

00:15:54 -Diriguje!

00:15:57 -Některým dětem to jde lépe, jiným hůře.

00:16:06 -U dospělých je pochopitelné, že tancují podle hudby,

00:16:09 ale malé děti ještě neumějí

00:16:11 tolik kontrolovat svoje pohyby.

00:16:14 Přesto na hudbu

00:16:16 určitým způsobem reagují.

00:16:18 A tato reakce je podmíněna rytmem dané skladby.

00:16:24 -Líbí se mi, jak je šťastný, když si může podupávat.

00:16:31 -Mohlo by se zdát, že děti jsou mimo rytmus,

00:16:35 když jim ale vědci přehrávali hudbu v různém tempu,

00:16:38 zjistili, že děti mění rychlost svých pohybů

00:16:42 v závislosti na daném rytmu.

00:16:47 Projevilo se to v mávání rukama,

00:16:51 pohybu chodidel,

00:16:55 i celého těla.

00:17:04 -Cítím to v kostech!

00:17:08 -Tento výzkum ukazuje, že cit pro rytmus je vrozený.

00:17:13 Vědci se domnívají,

00:17:16 že schopnost napodobovat rytmus zaslechnutých slov

00:17:20 nám umožňuje učit se mluvit.

00:17:24 -Rytmus je velmi důležitý,

00:17:26 především pro správné umístění přízvuku.

00:17:29 Jestliže při vyslovování určitého slova

00:17:32 zdůrazníte špatnou slabiku, například řeknete slaBIku,

00:17:35 tak to zní divně.

00:17:37 Lidé mají dobře vyvinutou schopnost

00:17:41 rozlišovat i nepatrné změny v rytmu řeči.

00:17:44 -Vedli jste si úžasně!

00:17:48 -Vědci zjistili,

00:17:51 že některé neurony v mozku vysílají úplně stejné signály,

00:17:55 ať slyšíme hudbu nebo někoho mluvit.

00:17:58 Doktorka Gordonová je přesvědčena,

00:18:01 že rytmus poskytuje základní konstrukci,

00:18:04 na níž se zachycují jednotlivé výrazy.

00:18:07 A neplatí to jen pro batolata, když se učí svá první slova.

00:18:11 Zjistila, že šestileté děti,

00:18:13 které jsou lepší v testech hudebního rytmu,

00:18:16 si také lépe vedly v gramatice během ústních zkoušek.

00:18:20 -Kolik je ti let, Luku?

00:18:22 -Šest.
-Šest let.

00:18:26 -Osm.

00:18:28 -Kdy ses narodila?
-4. prosince 2008.

00:18:31 -Děti s poruchami řeči mají velmi často problémy s rytmem.

00:18:35 Je proto zřejmé, že řeč a rytmus jsou vzájemně propojené.

00:18:40 -Pamatuješ si, co jsi dělal na svoje narozeniny?

00:18:42 Měl jsi letos nějakou oslavu?

00:18:44 -Já, ehm, měl jsem oslavu ve škole a potom jsem měl oslavu v kostele.

00:18:50 -Měl jsi oslavu ve škole a v kostele? A co jste dělali?

00:18:54 -Tyto děti žádné jiné problémy nemají.

00:18:57 Jejich potíže se označují jako "vývojová porucha řeči"

00:19:01 a mohou se týkat jak její tvorby, tak chápání mluveného slova.

00:19:05 -A co tvoje mladší sestra? Děláš s ní něco nebo...?

00:19:09 -Já, já nevím.
-Nevíš. To je zvláštní.

00:19:13 -Já to neumím vysvětlit.
-To je v pořádku.

00:19:19 -Doktorka Gordonová zjistila, že zlepšení rytmických schopností

00:19:24 pomáhá těmto dětem se lépe vyjadřovat.

00:19:27 Proto se kromě logopedické terapie také učí hrát na housle

00:19:31 a absolvují speciální cvičení.

00:19:34 -Snažíme se zjistit, jestli by nebylo možné

00:19:38 využít různé druhy individuální hudební výuky,

00:19:42 která by, jak se alespoň domníváme,

00:19:45 působila na společnou nervovou síť pro rytmus a řeč.

00:19:50 -Doktorka Gordonová doufá,

00:19:54 že procvičování rytmických schopností

00:19:58 pomůže těmto dětem rozvíjet řeč.

00:20:08 Schopnost mluvit při komunikaci s lidmi okolo nás

00:20:13 je základní vlastností člověka.

00:20:18 První smysluplná slova začínáme vyslovovat před 2. rokem.

00:20:24 -Mami, mami.

00:20:26 -Co je to?

00:20:29 -To je mikrofon.
-Jo.

00:20:32 -Společně s tělem roste i náš slovník.

00:20:35 -Jaké je tvoje nejoblíbenější slovo?

00:20:37 -Moje nejoblíbenější slovo je láska.

00:20:39 -Bonbón.
-Lebka.

00:20:42 -Moje nejoblíbenější slovo?

00:20:46 To je dobrá otázka. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel.

00:20:49 -V dospělosti má náš slovník rozsah asi 75 tisíc slov.

00:20:53 -Dobročinný.
-Sukulent.

00:20:56 -Neandrtálec. Ráda to vyslovuju.

00:20:59 -Já mám dvě. Jedno je žvýkat, druhé sterno-cleido-mastoideus.

00:21:03 -Fantasmagorický. Nevím, jestli to říkám správně.

00:21:07 -Učíme se je a pamatujeme s neuvěřitelnou lehkostí.

00:21:10 -Nejoblíbenější je onomatopoie.

00:21:12 Ne, že bych je používala, ale je zábavné ho vyslovovat.

00:21:15 -Nemůžu si na žádné vzpomenout. Nemůžu si na žádné vzpomenout.

00:21:19 -Ve skutečnosti to ale vyžaduje velmi dobrou paměť.

00:21:23 -Možná jedním z mých oblíbených slov je kooperace

00:21:26 nebo něco v tom smyslu.

00:21:35 -Tajemství naší schopnosti zapamatovat si tisíce slov,

00:21:39 která každý den používáme, se teprve začíná odhalovat.

00:21:46 -Moje nejoblíbenější slovo je

00:21:49 pneumono-ultra-mikroskopik- siliko-vulkano-konióza.

00:21:53 Skládá se ze 44 písmen a je to plicní onemocnění

00:21:56 způsobené vdechováním velmi jemného křemičitého prachu

00:22:00 pocházejícího z popela, písku a tak dále.

00:22:03 -Stejně jako většina 7letých dětí se i Akash rád učí nová slova.

00:22:08 -Burito.

00:22:12 Burito.

00:22:14 -Většina děti v jeho věku

00:22:17 aktivně používá při mluvení okolo 8 tisíc slov.

00:22:20 -"C".

00:22:22 -Akashův slovník jich obsahuje víc než 20 tisíc.

00:22:25 -Harmonika!

00:22:27 Nyní se společně se svou 9letou sestrou Amritou

00:22:30 připravuje na místní soutěž v hláskování.

00:22:33 -Mám tu další slovo. Je to ergonomie.

00:22:36 -Ergonomie? Ergonomie.

00:22:39 -Několik týdnů před soutěží

00:22:43 se víc než 2 hodiny denně učí některá z více než tisíce slov,

00:22:47 ze kterých budou zkoušeni.

00:22:50 -É-er-gé-ó-en-ó-em-í-é, ergonomie.

00:22:54 -Jedná se o intenzivní verzi procesu,

00:22:58 kterým se dané slovo ukládá do dlouhodobé paměti.

00:23:01 Spočívá v jeho slyšení, vidění jeho psané formy

00:23:05 a pochopení významu.

00:23:08 Abychom se naučili nové slovo, nejdříve zásobujeme mozek

00:23:12 senzorickými informacemi přicházejícími z očí.

00:23:16 A když ho vyslovíme nahlas, tak také z uší.

00:23:20 Rovněž se musíme naučit jeho význam.

00:23:23 Tyto informace stimulují odlišné části mozku.

00:23:27 Spojení mezi těmito třemi mozkovými oblastmi

00:23:31 je nutné posílit.

00:23:33 Týká se to zrakových center v jeho zadní části,

00:23:37 sluchových center po stranách,

00:23:40 a předních částí spánkových laloků,

00:23:44 kde sídlí centra pro význam slov.

00:23:47 Tímto procesem se vytváří jakási "mapa"

00:23:51 nebo "stopa" pro každou vzpomínku.

00:23:55 Jedinečné schéma,

00:23:58 které je zakódováno a uloženo v mozku.

00:24:01 Nedávno se poprvé podařilo natočit proces,

00:24:05 kterým takové "schéma" vzniká.

00:24:08 Tyto unikátní záběry

00:24:11 ukazují první kroky ukládání vzpomínky do paměti.

00:24:15 Podílejí se na ní molekuly mediátorové RNA.

00:24:19 To jsou ty miniaturní svítící tečky,

00:24:23 které putují axonem k synapsi,

00:24:26 což je struktura v místě kontaktu dvou neuronů.

00:24:33 Mediátorová RNA zůstává v synapsi do doby,

00:24:36 než ji aktivuje smyslový impulz,

00:24:39 například opakovaný zvuk nového slova.

00:24:42 Tím se spustí tvorba nových bílkovin,

00:24:44 které zesílí spojení v synapsi.

00:24:50 Čím je aktivace častější, tím jsou daná spojení pevnější,

00:24:54 až se paměťová stopa uchová natrvalo.

00:25:00 Je to základní mechanismus vzniku jakékoli vzpomínky.

00:25:06 Pokud si chce Akash nová slova dobře zapamatovat,

00:25:10 měl by přestat s memorováním a jít spát.

00:25:14 Je to proto,

00:25:17 že během spánku dochází k přerozdělení činností v mozku,

00:25:21 který se soustředí na posílení důležitých paměťových stop.

00:25:25 Šance na zapamatování se tak zhruba zdvojnásobí.

00:25:29 Během spánku

00:25:32 ale mozek také odstraňuje spoje, které nepotřebujeme.

00:25:36 Někteří vědci se domnívají, že to je hlavní důvod, proč spíme.

00:25:46 Dnes se v San Angelo koná soutěž v hláskování.

00:25:50 Jedna věc je dobře se vyspat.

00:25:53 Všichni ale víme, že vybavit si vzpomínku,

00:25:56 když to zrovna potřebujeme, není vždy jednoduché.

00:25:59 Akash přesto doufá,

00:26:02 že si vzpomene na pravopis všech 1150 slov,

00:26:05 ze kterých bude zkoušen.

00:26:08 -Na soutěžích v hláskování se mi líbí,

00:26:11 že je to velká zábava.

00:26:14 Najdu si tam nové kamarády a naučím se nová slova.

00:26:18 -Akash obhajuje svoje loňské vítězství,

00:26:22 které získal jako nejmladší účastník v historii.

00:26:25 -Děkuji, že jste přišli ocenit společně s námi

00:26:29 výkony těchto skvělých mladých soutěžících.

00:26:33 -V soutěži začíná 26 účastníků, jejich počet ale rychle klesá.

00:26:37 -Slovo je chutney.

00:26:39 -Chutney.

00:26:42 Cé-ú...

00:26:44 Cé-há-ú-té-en-ypsilon.

00:26:48 -Následuje obávaný zvuk. Znamená to, že soutěžící končí.

00:27:06 Vypadává i Akashova sestra Amrita.

00:27:10 HLÁSKOVÁNÍ

00:27:14 Po 2 hodinách soutěže už zbývají jen 4 aspiranti na titul.

00:27:20 HLÁSKOVÁNÍ

00:27:23 V každém dalším kole jsou výrazy složitější,

00:27:27 aby soutěž konečně někdo vyhrál.

00:27:31 HLÁSKOVÁNÍ

00:27:37 Potom Akash dostane za úkol hláskovat výraz Beetewk.

00:27:43 Beetewk.

00:27:45 Jestliže se mu podaří rekonstruovat paměťovou mapu,

00:27:49 která vznikla, když se toto slovo učil,

00:27:52 tak si na ně vzpomene a bude je hláskovat správně.

00:28:00 Přestože jsou vzpomínky uchovány v kůře mozkové,

00:28:04 v tomto procesu hraje klíčovou roli část mozku zvaná hipokampus.

00:28:13 Ten funguje jako režisér,

00:28:16 který propojuje části mozku zodpovědné za vidění, slyšení

00:28:20 a znalost smyslu daného výrazu tak dlouho,

00:28:24 dokud se neobjeví v jeho vědomí.

00:28:28 -Bí-í-í-tý-í...

00:28:31 Bí-í-í-tý-í-dabljú-kchej. Beetewk.

00:28:40 -Akash to zvládl. Zvládly to ale i ostatní děti.

00:28:45 Rozhodčí už použili všechna slova ze seznamu,

00:28:49 proto je nyní vybírají ze slovníku.

00:28:54 HLÁSKOVÁNÍ

00:28:59 -Toto slovo má homonymum.

00:29:02 Je to boarders a jsou to lidé,

00:29:04 kteří dostávají pravidelné stravování a ubytování.

00:29:09 -Nemá to ještě jinou výslovnost?

00:29:13 -Bohužel ne.

00:29:16 -Bylo to pro mě překvapení,

00:29:19 protože jsem se s takovým slovem ještě nesetkal.

00:29:22 Boarders.

00:29:24 Můžete mi to ještě jednou zopakovat?

00:29:26 Boarders.

00:29:29 -Jestliže se Akash s tímto slovem nikdy nesetkal

00:29:32 a nedokáže odhadnout jeho psanou podobu

00:29:34 podle podobného výrazu,

00:29:37 nebude schopen vyvolat paměťovou stopu,

00:29:39 aby je hláskoval správně.

00:29:41 -Bí-ou-...

00:29:44 ár-dí-í-...

00:29:49 ár-es. Borders?

00:29:54 Přeji soupeřům hodně štěstí,

00:29:56 doufám, že se sem příští rok vrátím.

00:30:17 Nebyl jsem z toho nějak moc zklamaný,

00:30:20 jen trochu smutný.

00:30:23 Ostatně, skoro určitě se tam příští rok vrátím.

00:30:31 -S každou novou zkušeností

00:30:34 se chápání okolního světa u dítěte zlepšuje.

00:30:38 Ať to je osvojování nových slov,

00:30:42 nebo poznání, jak překonávat překážky.

00:30:46 Jedním z nejtěžších umění

00:30:49 je naučit se dobře vycházet s ostatními lidmi.

00:30:54 -Postavte pomocí všech kostek oblouk.

00:30:57 -V průběhu růstu se dítě učí spolupracovat

00:31:00 a komunikovat s ostatními.

00:31:03 -A jsme hotoví.

00:31:06 -Objevuje efektivnější způsoby spolupráce,

00:31:10 aby mohlo dosáhnout složitějších cílů.

00:31:14 K tomu ale potřebuje víc, než jen slova.

00:31:19 Musí se naučit rozpoznávat emoce druhých osob.

00:31:23 -Zamračte se, co nejvíc umíte.

00:31:27 -Někdy to je jednoduché,

00:31:30 protože některé emoce máme doslova vepsané ve své tváři.

00:31:34 Existuje 6 základních výrazů tváře:

00:31:37 Štěstí,

00:31:40 hněv,

00:31:42 překvapení,

00:31:44 znechucení,

00:31:47 strach,

00:31:49 a smutek.

00:31:55 Dnes už víme,

00:31:58 že kromě nich používáme asi 10 tisíc mikrovýrazů.

00:32:01 Ty se samovolně mihnou na naší tváři

00:32:05 za necelou patnáctinu sekundy,

00:32:07 dokonce, i když se snažíme svůj pocit zatajit před ostatními.

00:32:12 Když jsme ve společnosti více lidí,

00:32:16 jeden výraz tváře má větší moc, než všechny ostatní.

00:32:26 -Smích mě maximálně uvolňuje.

00:32:28 Cítím, jak prochází celým mým tělem.

00:32:30 -Já se směju prakticky pořád.

00:32:37 -Člověk někdy úplně vybuchne, jsou to takové záchvaty štěstí.

00:32:45 -Cítíte spoustu energie, tělo doslova nadskakuje.

00:32:54 -A teď všichni. Ťuk, ťuk!

00:32:57 -Kdo je to?
-Kobliha.

00:33:00 -Kobliha!

00:33:03 -Smích je společný všem lidem.

00:33:06 Ten spontánní je vrozený

00:33:09 a u dětí se objevuje od velmi útlého věku.

00:33:12 Existuje ale další druh smíchu,

00:33:16 který je vědomý a plní společenskou funkci.

00:33:19 Učíme se ho poznávat a používat až v průběhu růstu.

00:33:23 -Smíchem můžeme někomu pomoci, aby se cítil příjemně.

00:33:26 -Může to být takový ten nervózní smích,

00:33:29 když člověk udělá takové to "hi hi hi".

00:33:32 Používám ho pokaždé, když cítím napětí

00:33:35 nebo mi je trapně.

00:33:38 -Když se snažím získat nové kamarády,

00:33:40 tak se vždycky směju všem jejich vtipům,

00:33:43 abych pomohla uvolnit atmosféru.

00:33:45 -Smíchem se snažím uvolnit trapnou situaci,

00:33:48 někdy možná až moc.

00:33:50 -Někdy se smějete, protože chcete uvolnit napětí,

00:33:53 nebo když nemůžete komunikovat slovy,

00:33:56 můžete použít smích.

00:33:58 Je to jen jiný druh vyjádření, kterých je spousta.

00:34:01 -Studie ukazují,

00:34:03 že se většinou smějeme při konverzaci,

00:34:07 a to hlavně historkám nebo poznámkám, nikoli vtipům.

00:34:12 Tento druh smíchu zní jinak, než ten spontánní.

00:34:18 Je zřejmé, že je to náš mozek schopen rozeznat.

00:34:23 Když slyšíme spontánní smích,

00:34:26 nejaktivnější částí mozku je oblast vyhrazená pro sluch.

00:34:29 Pokud ale slyšíme společenský smích,

00:34:37 výrazněji aktivní je jiná část mozku.

00:34:41 Oblast, která je zodpovědná za usuzování,

00:34:44 co si druzí myslí nebo co cítí.

00:34:47 Výzkum ukazuje, že okolo 6. roku života

00:34:50 většinou ještě neumíme tyto dva druhy smíchu rozlišit.

00:34:54 Společenský smích se postupně učíme

00:34:58 používat a rozpoznávat při různých dětských hrách.

00:35:02 To nám pak umožní zvládat

00:35:05 některé společenské situace v době puberty.

00:35:12 Je zřejmé, že za získáváním

00:35:15 základních dovedností v průběhu vývoje,

00:35:19 které nás změní

00:35:21 z bezmocného novorozence ve schopného dospělého jedince,

00:35:25 stojí učení probíhající v mozku.

00:35:29 Ať už se to týká chůze,

00:35:31 mluvy,

00:35:34 paměti,

00:35:36 nebo orientace ve složitém společenském světě.

00:35:39 Nicméně se ukazuje, že se neučí jen mozek,

00:35:43 ale i naše tělo.

00:35:50 -Bývala jsem baletka.

00:35:52 Balet dá vašemu tělu především takové to narovnání,

00:35:55 celou vás napřímí,

00:35:57 protože se musíte pořád držet rovně.

00:35:59 -Po nějaké době posilování svalů na trupu jsem si všiml,

00:36:03 že v nich mám větší sílu a jsem štíhlejší.

00:36:07 -Chodidla jsou vytočená ven,

00:36:09 takže při chůzi vypadáte tak trochu jako kachna.

00:36:12 To udělá s vaším tělem balet,

00:36:14 protože jste pořád jakoby v baletní pozici.

00:36:17 -Ve školním softballovém družstvu dělám nadhazovačku,

00:36:21 takže hodně používám pravou ruku.

00:36:25 Proto na ní mám vyvinutější svaly, než na levé.

00:36:34 -Lidské tělo je po celý život

00:36:37 obdařeno pozoruhodnou schopností se učit a přizpůsobovat.

00:36:41 U Freye Christiové je proces učení

00:36:44 zaměřen především na jeden specifický cíl.

00:36:53 -Určitě bych se neoznačila za normálního teenagera,

00:36:58 protože to co já jich moc nedělá.

00:37:02 Ale mám velké štěstí, že můžu dělat to, co mám ráda.

00:37:10 -Freya tvrdě trénuje,

00:37:13 aby se stala co nejlepší profesionální tenistkou.

00:37:18 -Chtěla bych se dostat mezi 50 nejlepších tenistek.

00:37:23 Ráda bych si jednou zahrála Wimbledon,

00:37:27 protože je v Anglii a je to můj oblíbený turnaj.

00:37:33 -Aby si Freya mohla splnit svůj sen, hraje tenis celý rok.

00:37:38 A když není na turnaji, tak trénuje.

00:37:42 -Za den zahraju víc než tisíc forhendů.

00:37:46 Jsem perfekcionistka,

00:37:49 proto se snažím všechno dělat dokonale.

00:37:54 -Při každém pohybu vyvíjí naše tělo překvapivě velkou sílu.

00:37:58 Například při prosté chůzi působí na kostru síla,

00:38:02 která se rovná dvou-a-půl násobku naší hmotnosti.

00:38:12 Při každém sportu

00:38:14 se samozřejmě požadavky kladené na tělo značně zvyšují.

00:38:17 Když se provádí na špičkové úrovni,

00:38:19 vysoká intenzita a frekvence tréninku

00:38:22 mohou mít výrazné dopady.

00:38:26 Freyina kostra

00:38:29 reaguje na každodenní intenzivní zátěž svým růstem,

00:38:33 aby se snížilo riziko, že dojde ke zlomenině.

00:38:42 I když zvenčí vypadá její tělo na obou stranách stejné,

00:38:47 kosti na ruce, která drží raketu, jsou silnější

00:38:51 a obsahují víc minerálních látek než na druhé ruce.

00:38:56 Dlouhé kosti, například kost pažní, jsou o 20 procent širší.

00:39:00 A protože klouby,

00:39:04 v nichž se ruka při úderech otáčí nebo ohýbá, nesou hlavní nápor,

00:39:09 kost v blízkosti lokte a zápěstí je o 20 procent větší a hustější.

00:39:21 Ve skutečnosti každý z nás má malé,

00:39:24 sotva patrné rozdíly v šířce kostí na rukou,

00:39:28 protože většinou máme tendenci jednu ruku upřednostňovat.

00:39:35 Tyto rozdíly

00:39:37 jsou však oproti tenistům zhruba 10 krát menší.

00:39:42 Nejsou to ale jen kosti,

00:39:45 které se přizpůsobují požadavkům našeho života.

00:39:50 Týká se to i svalů.

00:39:52 Aby Freya porazila Andreu Petrovičovou,

00:39:57 bývalou hráčku první světové desítky,

00:40:00 musí být její svaly v té nejlepší formě.

00:40:11 Svaly se stejně jako kosti učí z našich každodenních aktivit.

00:40:16 Kosterní svalstvo je nejpřizpůsobivější lidskou tkání.

00:40:25 Buňky tvořící svalová vlákna obsahují několik jader.

00:40:29 Když je sval vystaven velké námaze,

00:40:32 dochází k aktivaci takzvaných "satelitních" buněk,

00:40:35 které se začnou dělit.

00:40:38 Některé z nich splynou se svalovými vlákny.

00:40:41 Svalové buňky tak získají jádro navíc

00:40:44 a začnou vytvářet víc myofibril.

00:40:47 Tím se zvětší jejich velikost a také velikost celého svalu.

00:40:52 Stejně jako u každého člověka, který se fyzicky namáhá,

00:40:57 se i Freyiny svaly učí přizpůsobovat,

00:41:01 aby mohla dát do svých úderů větší sílu.

00:41:05 Někdy se ale stane, že nad sílou zvítězí zkušenost.

00:41:13 -Po každém zápase, ať vyhraném, nebo prohraném, bývám plná emocí.

00:41:19 Obvykle se potom vrátím na tréninkový kurt

00:41:23 a snažím se pracovat na činnostech, které mi při zápase moc nešly.

00:41:28 -Využíváním schopnosti svého těla se učit,

00:41:32 ho Freya postupně mění v dokonalý prostředek,

00:41:37 který jí pomáhá splnit si svůj sen.

00:41:40 Naše tělo má neuvěřitelnou schopnost

00:41:43 přizpůsobovat se okolnímu světu.

00:41:46 Učit se měnit

00:41:49 podle odlišných zkušeností, které prožíváme.

00:41:52 V podstatě nikdy není úplně hotové, pořád na sobě pracuje.

00:41:58 Dlouho jsme si mysleli,

00:42:01 že jedna jeho část se nikdy nemění-naše geny.

00:42:06 Plán, podle kterého vzniká každý náš rys,

00:42:09 ať už nápadný, nebo nenápadný.

00:42:12 Nicméně výsledky posledního výzkumu ukazují,

00:42:16 že i geny se mohou během života učit a přizpůsobovat se.

00:42:26 Už dlouho se ví,

00:42:29 že lidské tělo má ve velkých nadmořských výškách potíže.

00:42:34 Pro stavitele Marka Bensona nebylo přestěhování z Ohia

00:42:39 vysoko do Skalnatých hor jednoduché.

00:42:46 -Když jsem se přestěhoval sem, do Summit County,

00:42:49 bylo pro mě nejhorší chodit do schodů.

00:42:52 Po dvou patrech jsem nemohl popadnout dech.

00:42:56 Rychle jsem se unavil, stačilo jen něco zvednout.

00:42:59 Když jsem pak přišel domů, jen jsem si lehl a odpočíval.

00:43:03 -Mark trpěl příznaky způsobenými nedostatkem kyslíku.

00:43:07 Breckenridge ležící ve výšce 3 tisíce metrů

00:43:10 je jedním z nejvýše položených měst ve Spojených státech.

00:43:14 Koncentrace kyslíku

00:43:17 je tu o 30 procent nižší než na mořské hladině.

00:43:21 Aby doktor Robert Roach zjistil,

00:43:24 jak na lidské tělo působí

00:43:27 nedostatek kyslíku, používá hyperbarickou komoru,

00:43:30 která napodobuje změny nadmořské výšky.

00:43:34 -Tak jo, všichni připraveni?

00:43:36 Můžeme začít.

00:43:40 -Doktor Roach nyní během 10 minut přenese dobrovolníka Mika

00:43:45 z nulové nadmořské výšky vysoko do hor.

00:43:51 -Začínáme?
-Přesně tak.

00:43:53 -Tak já jedu.

00:43:56 -Množství kyslíku v každém nádechu

00:43:59 se se stoupající nadmořskou výškou snižuje.

00:44:02 -Dostali jsme se do výšky 3 tisíce metrů.

00:44:05 Miku, můžeš nám ukázat své hodnoty?

00:44:07 -Podívám se. 84.

00:44:11 -Ve výšce 3 tisíce metrů

00:44:14 je koncentrace kyslíku nižší o 30 procent,

00:44:16 a ve výšce 5 tisíc metrů je poloviční.

00:44:19 -Jak se cítíš, Miku?

00:44:22 -Už cítím, že jsem ve velké výšce.

00:44:24 -76...

00:44:26 a 136.

00:44:29 -Hůř se mi dýchá a trochu se mi točí hlava.

00:44:31 -Po každém nadechnutí

00:44:34 se do Mikova těla dostává jen polovina kyslíku,

00:44:37 který by potřebovalo, aby normálně fungovalo.

00:44:40 Aby mozek a další orgány nestrádaly,

00:44:43 zrychluje se puls a dech.

00:44:46 -Když se dostaneme do vysoké nadmořské výšky,

00:44:48 naše tělo na to okamžitě reaguje.

00:44:50 V podstatě je to výraz jeho boje o přežití.

00:44:54 -Mikovo tělo není schopné získat ze vzduchu dost kyslíku.

00:44:59 Jeho koncentrace v krvi klesá na nebezpečných 72 procent.

00:45:04 Tento stav se nazývá hypoxie a je projevem akutní horské nemoci.

00:45:09 -Bylo to zvláštní.

00:45:12 -Mike je slabý a zmatený.

00:45:15 Kdyby pokračoval dál, mohl by ztratit vědomí.

00:45:19 Lidské tělo je vybaveno neuvěřitelnou schopností

00:45:23 se adaptovat na nové prostředí.

00:45:26 Už dlouho víme, že se náš organismus

00:45:30 může přechodně aklimatizovat na velkou nadmořskou výšku.

00:45:35 Nedávno ale vědci zjistili,

00:45:38 že po nějaké době mohou být tyto změny trvalejší.

00:45:41 Lidské tělo se dokáže přizpůsobit životu ve vysoké nadmořské výšce

00:45:45 na mnohem hlubší úrovni.

00:45:48 -Asi po 4, 5 měsících jsem cítil,

00:45:52 že se můžu pohybovat stejně, jako jsem se pohyboval dřív,

00:45:55 aniž bych se zadýchával.

00:45:58 -Tyto změny Markovi umožnily, aby se zapojil do další činnosti.

00:46:03 Jako člen horské služby Summit County

00:46:08 se vydává na záchranné výpravy do nadmořské výšky přes 4000 metrů.

00:46:28 Každý měsíc mají cvičení,

00:46:31 aby byli připraveni pro případ potřeby.

00:46:35 -Pokaždé se snažíme, aby se cvičení co nejvíc blížilo skutečnosti.

00:46:40 Říká se: těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

00:46:47 -Jde o velkou fyzickou zátěž

00:46:50 v prostředí s nízkou koncentrací kyslíku.

00:46:59 -Máme ji! Paní, slyšíte mě?

00:47:03 Jste v pořádku?

00:47:05 Můžete se posadit? Je to tak dobré?

00:47:10 -Mark stačí ostatním proto,

00:47:13 že po dlouhodobé aklimatizaci na velkou nadmořskou výšku

00:47:17 došlo v jeho organismu k důležitým změnám

00:47:21 na té nejzákladnější úrovni.

00:47:24 Jeho tělo se naučilo získávat z okolního prostředí víc kyslíku.

00:47:31 Když se poprvé dostaneme do velké nadmořské výšky,

00:47:35 dojde ke snížení koncentrace kyslíku v krvi,

00:47:39 což zaznamenají speciální buňky v ledvinách.

00:47:44 Ty spustí tvorbu erytropoetinu,

00:47:47 hormonu řídícího tvorbu červených krvinek.

00:47:52 Do krevního řečiště se tak vyplaví velké množství erytropoetinu,

00:47:57 který se dostane do velkých kostí.

00:48:02 Zde tento hormon stimuluje

00:48:04 zvýšenou produkci červených krvinek,

00:48:07 které pak roznášejí po těle větší množství kyslíku.

00:48:13 Tento proces umožňuje krátkodobou aklimatizaci.

00:48:17 Po nějaké době se ale změny v Markově těle stanou trvalejší,

00:48:23 protože se na základě popudů přicházejících zvenčí

00:48:27 změní i DNA v jeho genech.

00:48:32 V buňkách uvnitř ledvin se za normálních okolností

00:48:35 tvoří relativně malé množství erytropoetinu

00:48:38 odpovídající konkrétní potřebě.

00:48:41 Při dlouhodobém vystavení hypoxii

00:48:44 se ale DNA kódující tento hormon změní.

00:48:47 Dochází k odstranění molekul,

00:48:50 které tlumí aktivitu příslušného genu,

00:48:53 takže se zahájí tvorba většího množství erytropoetinu.

00:48:57 Tato změna znamená,

00:49:00 že když se dlouho adaptujeme na velkou výšku,

00:49:03 naše tělo si to zapamatuje a zakóduje to ve své DNA.

00:49:06 Platí to i poté,

00:49:08 když se vrátíme do prostředí s vysokou hladinou kyslíku.

00:49:11 DNA se doslova "naučila" reagovat na extrémní podmínky,

00:49:15 proto se našemu dalšímu pobytu vysoko v horách

00:49:18 snadněji přizpůsobíme.

00:49:25 Začínají se dokonce objevovat důkazy,

00:49:28 že tento druh genetického přizpůsobení

00:49:32 se může přenést na další 2 nebo 3 generace.

00:49:42 Celý život se učíme složitému umění být člověkem.

00:49:50 Od schopnosti pohybovat se bravurně prostorem

00:49:56 a chápat zákonitosti okolního světa,

00:50:02 po úspěšné zvládání složitostí společenského života.

00:50:09 Ve všech těchto procesech hraje klíčovou roli mozek,

00:50:14 který v každé sekundě zpracovává a ukládá miliardy informací.

00:50:26 Naše tělo se také

00:50:28 neustále učí od prostředí, v němž se nacházíme,

00:50:32 aby se na ně mohlo adaptovat.

00:50:35 A tento proces se nikdy úplně nezastaví.

00:50:40 Dnes už víme,

00:50:42 že se měníme a přizpůsobujeme,

00:50:48 dokonce i na genetické úrovni.

00:50:52 Náš život je mnohem proměnlivější, než jsme si kdy mysleli

00:50:58 a otevírá nám svět nekonečných možností.

00:51:18 Skryté titulky: Zuzana Trymlová Česká televize 2019