00:00:25 Česká televize uvádí nizozemský film

00:01:05 -Tak hop. To dáte, pančeli.
-Nic to není, fakt.

00:01:08 -No vážně, skočte.
-Tak pančeli, jedem.

00:01:12 -Skákat umíte, ne?
-Ale při skoku z takové výšky...

00:01:15 -Je riziko zranění sto procent.
-Sto procent, pančeli.

00:01:18 -Když si netroufáte, nemusíte.

00:01:21 -Myslím, že asi vážně udělám čelem vzad.

00:01:40 Apríl!!!

00:01:48 -Jó! -Hezky!
-Jó!-Jó!

00:01:54 Mami?

00:02:17 -Ahoj, Tobi. Najednou jsem dostala chuť jít ven.

00:02:22 Vytahuju všechno, co tady uschlo.

00:02:28 Oh.

00:02:35 -Je tu fajn, že jo?

00:02:39 -Ano. Moc fajn.

00:02:45 -Takhle by to mohlo zůstat napořád.
-Jo.

00:02:49 SUPER TŘÍDA V DIVADLE

00:02:57 -S. -A.
-Ne.

00:03:00 -E. -Měkké i.
-Ne.-D. Ne, h.

00:03:03 -O. -F.
-L. -H. -P.

00:03:09 -No?-H.
-C. C.-A o.

00:03:14 -F. -X.
-Cito! -Cito!

00:03:17 -Test Cito.

00:03:20 Cito test nám ukáže, jak daleko jste a co všechno zvládáte.

00:03:24 Je důležitý.

00:03:29 Ale žádný strach.

00:03:34 -Jenže my zkoušku nepotřebujeme. Všichni vědí, že se učíme dobře.

00:03:38 -Jo, prostě jim to napište, a je to.

00:03:41 -Jsme bezvadná třída, jsme fakt super cool.

00:03:43 Ten, kdo nám cpe Cito, to je prostě..-Úředník.

00:03:46 -Musí tam být rým na cool.
-Stádo mul. -Co dál?

00:03:49 -Sůl.-Nebo úl.
-Je ho půl.

00:03:51 -S tím jsi pikle kul.

00:03:54 -K tomu se netul.
-Tomu seber stůl.

00:03:57 -Ticho!

00:04:00 -Ticho? Jo, to se rýmuje na břicho.
-Pane učiteli.

00:04:03 Mládeži, už nevím, jak vám to mám říct.

00:04:06 Ale opět jste byli slyšet až...
-Na záchod.-Sepe!

00:04:09 -A to se nerýmuje na břicho?
-Všechno se vždycky nerýmuje.

00:04:13 Á, Cito.

00:04:15 Správně, pane učiteli. Jsem ráda, že se věnujete přípravám.

00:04:19 Nepolevujte v úsilí.

00:04:21 Děti, i letos secvičíme představení na závěr školního roku.

00:04:24 Krásná hra. Sedláci, pekaři a venkované.

00:04:27 Z mé hlavy.

00:04:29 Jedinečná hra. Divadlo v tom pravém slova smyslu. Hm?

00:04:33 S hloubkou, moudrostí a navíc, mládeži, s humornou písní na závěr.

00:04:40 Copak to tolik šramotí za humny?

00:04:43 Je-li to pocestný, koho slyším? Alebrž, je to vichr v mém uchu?

00:04:49 Jenže se ukáže, že to je pocestný.

00:04:53 Ano.

00:04:55 Tuto hru budete hrát v opravdovém divadle.

00:04:59 Ve Vreugdelustu, kde nám půjčují divadlo každý rok.

00:05:02 Ale pozor. Je to domov důchodců. Ti stařečci tam potřebují klid.

00:05:06 A jsou alergičtí na uřvané haranty, jako jste vy.

00:05:09 Takže nebudete hulákat, ani povy...
-Ukazovat.

00:05:13 -Samozřejmě. Ano. Ani to ne.

00:05:16 Je tam krásný klid. Je tam prostě krásně.

00:05:20 Je tam ticho. ZVONÍ MOBIL

00:05:23 Pardon.

00:05:25 Ředitelka Dreusová, okamžik.

00:05:31 Vreugdelust. Stará poštovní 13. Pořád rovně.

00:05:34 Divadlo je vzadu v budově. Přijedu.

00:05:37 Ano, už jsem tu. Volala jsem kvůli těm postřikům proti vším.

00:05:40 Ještě nám je nepřivezli.

00:05:43 Přitom už je budeme pravděpodobně všichni velmi brzy potřebovat.

00:05:46 -Takže půjdeme?

00:05:50 -To bude strašný.
-Ach jo.

00:05:53 -To mohla vymyslet fakt jenom naše ředitelka.

00:05:58 -Domov důchodců. Tak už jsme tu.

00:06:02 -Škoda.

00:06:23 -Ano. Ředitelka Dreusová.

00:06:25 Ty postřiky, kde vězí? Je to urgentní situace.

00:06:45 -Nepůjdeme za školu, pančeli?
-Super nápad.

00:06:48 -Na mé bývalé škole jsme nechodili do domova důchodců.

00:06:51 -No, tak to byla dobrá škola.

00:06:57 -Jsou tu normální lidi, jako my, jen trochu starší.

00:07:03 Asi musíme tudy.

00:07:12 -Probuďte se, musím vás ještě pěkně učesat.

00:07:16 -Nekoukejte!

00:07:23 -Ach!

00:07:33 -Promiňte, pane.
-My už to neuděláme.

00:07:50 -Podle mě je to na konci téhle chodby.

00:08:10 -Tý jo. -To je paráda.
-No ne.

00:08:15 To je krása.
-To jsem ještě neviděla. -Nádhera.

00:08:20 -Nevěděl jsem, že to je opravdový divadlo.

00:08:23 -Mládeži? Takže jste to našli.

00:08:27 A co cítíte?

00:08:30 Divadlo. Ta nádherná scéna. Ta těžká opona. Kreativita.

00:08:36 Cítíte tady ty múzy?

00:08:39 -Co? "Músy"?
-Asi myslí myši. Už cítíte myši?

00:08:43 JEKOT

00:08:46 -Ne, ne, ne, ne, ne, Sepe. Múzy.

00:08:51 Inspiraci. V té je moc divadla.

00:08:54 Ó. Ó. Múzy.

00:08:57 Ze všech zdí dýchá umění.

00:09:02 (zpěv) Pojď ruce k dílu přiložit.

00:09:06 Neboť práce šlechtí, bez ní nelze žít.

00:09:10 Nechme píseň sedláků znít.

00:09:15 -Můžete mi říct, co je to tu za kravál?

00:09:20 -Ah.

00:09:31 -Paní Goedhartová, ráda vás zase vidím.

00:09:33 Toto je závěrečná píseň, kterou třída secvičí na Sedláky...

00:09:36 -Na Sedláky, pekaře a venkovany, že?

00:09:39 -Pořád skvělá paměť.
-Jo, bohužel.

00:09:42 -Ano, paní Schokjesová?
-Snad to není zase ta samá hra?

00:09:46 -Správně. Tak jak ji známe.

00:09:48 S pekařem a jeho ženou...
-Koho ženou?

00:09:51 -Ne, pane Stiete, nikdo nikoho nežene.-Óh.

00:09:55 -Naši žáci mají před sebou kopec práce.

00:09:58 Mládeži, kostýmy už na vás čekají tam vzadu.

00:10:01 Oblečte si je a pan učitel bude režírovat.

00:10:05 -Kluci, rozdejte texty.

00:10:13 -To bude slátanina.

00:10:17 Hej, ty zloduchu,

00:10:19 což ty se tak potácíš v mém pekařském krámku?

00:10:22 Zřím-li vykukovati můj domácí závin

00:10:25 s božskými rozinkami a vonným kořením zpod tvé haleny?

00:10:28 -To tam fakt je?

00:10:31 Když hledím do hlubokých tůní tvých temných očí,

00:10:35 opouští náhle mě chuť na páchání...

00:10:39 Asi bychom to měli trochu upravit.

00:10:44 -To jako vážně?

00:10:47 -Vždyť je to trapný.
-To jo.

00:10:49 -Copak se vám to v zákulisí stalo?

00:11:08 -Čau, kluci. He, he. Heleďte, jak to hoří.

00:11:11 -Ale tati.
-To bych neřekl,

00:11:13 že prohnilý prkna budou tak krásně hořet.

00:11:16 -To byla moje budka. Já vím, že si tam nehraju tak často, ale...

00:11:19 -Budka je přece pro děti. Vy už jste velký.

00:11:22 -Velký?
-Ano, velký. Tím se mění všechno.

00:11:28 Hopla!

00:11:32 -Proč se musí všechno změnit?

00:11:39 -Máš dneska odpoledne volno?

00:11:47 -Čeká nás test Cito.

00:11:52 Je to ohromně důležitý a velký krok.

00:11:57 Ano?
-A jsme na něj dost připravení?

00:12:00 -Samozřejmě. Přece jsme se poctivě drželi rozvrhu.

00:12:04 A teď vás připravím ještě líp.

00:12:06 -Jo. Abychom měli všichni jedničku.
-Jasně. Jedničku.

00:12:10 -V Citu je nejlepší pět padesát.
-V Citu je nejlepší pět padesát.

00:12:14 -Pět padesát. -Pět padesát.
-Pět padesát. -Pět padesát.

00:12:17 -Musíme vymyslet systém s dvojčaty. Aby nám radila správné odpovědi.

00:12:21 Rukama nebo tak.
-Co znaková řeč? -Kouřový signály.

00:12:24 -Já mám lepší nápad. Budou napovídat počtem prdů.

00:12:31 -"A" je jeden prd.

00:12:34 "B" jsou dva prdy.

00:12:37 -"C" tři prdy.

00:12:39 -To ne, to ne.

00:12:42 Tak už dost.

00:12:49 Tenhle test musí vypracovat každý sám za sebe.

00:12:56 Ale...

00:13:03 ... povoluju taháky.
-Jú, skvělý. -Super.

00:13:07 -Napište to malým písmem, ať se tam toho hodně vejde.

00:13:13 -Taháky se přece vůbec nesmějí používat.

00:13:17 -Na, ty si vem dva.

00:13:22 Taháky jsou super pomůcka.

00:13:25 Napište si, co zapomínáte. Maličkým písmem a co nejpřesněji.

00:13:34 -Jo, jo.

00:13:38 -Až to budete mít, tak je přeložíte napůl.

00:13:44 Pak ještě jednou.

00:13:46 A potom...

00:13:52 ... je...

00:13:56 ... sníte.

00:13:58 Copak to žvýkám?
-Cukrářský papír.

00:14:00 -Ano. S jedlým inkoustem.

00:14:04 -Pančeli, a jak se na ně při testu kouknem?

00:14:07 -Nekouknete se nijak, ale když ho sníš, tak v tobě něco zůstane.

00:14:12 Tady.
-Aha.

00:14:15 -Zvládnete test bez problémů. Všichni.

00:14:21 -Běž, skoč tam. Hoplá.

00:14:23 Propnout břicho. Hopla. Odrazit.

00:14:26 Pojďte, nastupte. Hop. Dobrý.

00:14:30 A hop. A pojďte znova. Hop.

00:14:33 Potápěj se do hloubky.

00:14:37 Můžeš.

00:14:43 -Zdravím, pančeli.
-Čau, Tobiáši.

00:14:46 -Co to děláte?
-Relaxuju.

00:14:51 Líp se mi přemýšlí.

00:14:53 To samé dělám doma.

00:14:55 Když mám hlavu k prasknutí před testem a tak.

00:14:59 -Vy taky děláte test?

00:15:01 -Jo. Pěkně těžký, abych mohl být učitelem.

00:15:05 -A pak?

00:15:07 -Snad budu moct být na vaší škole. I potom, co odejdete.

00:15:11 -Oh.

00:15:30 -Není to taková tragédie.

00:15:32 Jsou v tom pěkné pasáže i humor.
-Jo. Když tomu rozumíte.

00:15:36 -Vy jste nepochopili tuhle hru o tulákovi,

00:15:39 který se skamarádil s pekařem a pak to spolu oslaví na dožínkách?

00:15:42 -Ne. Vůbec ne.
-Já jsem to nepochopila.

00:15:46 -Ne. Vůbec ne.

00:15:52 -Je tam jedna hezká pasáž.
-Jo, ta pasáž o tom...

00:15:56 E... Kterou pasáž myslíš?
-Jak myši ukradnou pekařovi chleba.

00:16:03 -O tom by klidně mohla být celá ta hra.

00:16:06 -O myších, jo?
-Jo. V hlavních rolích myši.

00:16:09 -A budou mít oslavu.
-Ano. Mají svatební oslavu.

00:16:12 Dvě myši se do sebe zamilovaly

00:16:14 a vydaly se s kamarády pro jídlo k pekaři.

00:16:17 Jenomže byl zrovna úplněk

00:16:19 a hodiny odbily dvanáct a všechno jídlo obživlo.

00:16:23 Obživly rohlíky a mrkev a jahody a hranolky a hot dog

00:16:26 a nechtěly, aby je někdo snědl.

00:16:29 Takže se nejdřív pohádaly, ale pak se stejně skamarádily

00:16:32 a sebraly se a společně od pekaře utekly.

00:16:35 A utíkaly, až doběhly na tu oslavu. Na tu svatbu.

00:16:38 A pak žily spokojeně až do smrti. Dobrý, co? -Skvělý.

00:16:43 Nemůžem hrát to, co říká Lieke? O myší oslavě? -To by bylo super.

00:16:47 -Ale co řekneme ředitelce? Přece to sama napsala.

00:16:51 -No jo.
-Ale sama pořád mele o myších.

00:16:54 -O múzách, Sepe, to byly múzy.
-Ale zní to podobně.

00:17:00 -Myslíš? Možná trochu ano. V tom může být největší kouzlo.

00:17:05 Improvizace.

00:17:07 To se při představení může.
-To se při představení musí.

00:17:11 -Takže ho nepřepisujeme, my jen improvizujeme

00:17:15 a vyprávíme tu hru z nového pohledu.

00:17:18 -Ale jak vyřešíme kostýmy?

00:17:28 -Vážně můžeme tohle všechno použít?

00:17:31 -Tu pekařskou slátaninu jsme viděli už nejméně stokrát.

00:17:39 -Vem si tohle.

00:17:56 No vida. Tohle ještě vychytáme.

00:18:02 -Šup. Ták.

00:18:04 -Na svatební šaty.

00:18:12 Jahoda.

00:18:16 -A co třeba tohle?
-Můžeš.

00:18:19 -Obkresli ho.
-Takhle. Tak.

00:18:34 -Opatrně.
-Páni.

00:19:22 -Ještě trochu mléka.

00:19:27 Óóó, dost.

00:19:29 Trochu soli.

00:19:35 -Tolik?
-Ano. To stačí.

00:19:43 -A pak na pánev.

00:19:53 -A teď to necháme smažit.

00:19:56 -Jak vlastně víš, že miluju omeletky?

00:20:02 -Řeknu jen jedno. Máme tu vši. Jo.

00:20:07 -Dobré ráno Elzo. Problém?

00:20:10 -Ne, všechno je v pořádku, Duifje.

00:20:24 -Ahoj, Tobiáši.
-Dobrej.-Sepe?

00:20:28 Taky ses pořádně připravil?

00:20:32 Na to Cito.
-Cito?

00:20:35 Jo, éh, ano. Myslím, že ano.

00:20:39 -A příští rok nová škola. Těšíš se?

00:20:45 -Počkej, Sepe, jen ještě dvě sousta. -Tati.

00:20:48 -Dvě sousta. Pořádná snídaně je základ. Je to důležité.

00:20:52 Je to dobré pro soustředění a budeš si pak víc pamatovat.

00:20:56 Tady, aspoň jednou. Ham.
-Tati.

00:20:58 -Tobiáš si dá jistě rád. Je to tak? Vem si to.

00:21:01 -Ne, děkuju.-Ach.
-Už ty kluky nech, to už stačilo.

00:21:05 -Musí přece jíst a pravidelně pít a...

00:21:08 Pít, pít. Pitný režim. Honem.

00:21:12 -Držím palce.

00:21:14 I Tobiášovi.-Děkuju.
-Zlomte vaz.

00:21:17 -Ahoj. -Ahoj.
-Na shledanou.

00:21:20 -Kluci, voda na cestu. Hej.

00:21:23 -Zvládnou to, zlato.

00:21:32 -Tady. Skoro jsi zapomněl.

00:21:36 -Ne, to je tvůj talisman.
-V poho. Mám jich spoustu.

00:21:44 -Čau.

00:21:46 -Čau.

00:21:48 Příští rok už nebudeme mít pančel Keese.

00:21:51 Po tom testu a po tom divadle se s ním budeme muset rozloučit.

00:21:58 -To bude v pohodě.

00:22:02 -Jak pro koho.

00:22:06 -Na mé bývalé škole byla jedna holka,

00:22:08 která měla tak ráda svoji učitelku, že schválně každý rok propadla.

00:22:12 -Fakt? -Ve dvanácti byla pořád v první třídě.

00:22:15 -Už zase kecáš, co?
-He, he, he, he.

00:22:18 -Když budeme propadat, možná u něj zůstaneme navěky.

00:22:22 -Jasně, sni dál.

00:22:49 -Jste připravení?

00:22:52 -Naprosto připravení.
-Naprosto připravení.

00:22:55 -Prima.

00:23:00 Cito.

00:23:07 V klidu si vše rozmyslete.

00:23:09 Máte na to dost času.

00:23:12 Kdybyste něčemu nerozuměli, přečtěte si to znova.

00:23:16 A když to nepomůže, vzpomeňte si na ten tahák, co máte v břiše.

00:23:21 Jasný?

00:23:23 Jasný.

00:23:33 Tři. Dva. Jedna.

00:23:38 Začněte.

00:24:24 Co je, Tobiáši? Do toho.

00:25:56 -Banány.
-Jedou banány.

00:25:59 -Já je neutáhnu.
-Pojeď sem, Winstone. Tak.

00:26:03 -Jo, teď je to správně.
-Dobrý.

00:26:06 -Pak je tu tohle pro pekaře.
-Ano.

00:26:09 -A taky mám pocit, že ta postel je moc těžká. Co myslíte?

00:26:12 -Ano. Potřebujeme ještě někoho, kdo nám přijde pomoct. Další ruce.

00:26:16 -Donese mi někdo párek?
-Ne, ne, tady žádné párky nejsou.

00:26:19 -Párek v rohlíku má problém?
-Vypadá to, že jo.

00:26:22 -Ne, všecko máme plně pod kontrolou.

00:26:25 Time a Tome, kdybyste mohli vylézt, prosím.

00:26:28 -A teď přijde pekařova ruka.
-Ano, přesně tak.

00:26:30 Ta pekařova ruka nastoupí teď. Ano, teď.

00:26:33 -Myši utíkají pryč.-Jo, jo, jo.
-Jiná myška leze do špajzu.

00:26:36 -Vy přeběhněte doleva, vy dopředu.
-Teď může na scénu košík.

00:26:40 Projde ruka.

00:26:47 -Skvěle, děti, bezva.

00:26:49 -Hasniny svatební šaty.
-Jo, šaty. Svatební šaty už máme?

00:26:53 -Ne, nejde nám to.
-Potřebujeme pomoct.

00:26:58 -Pančeli, já znám někoho, kdo umí moc dobře šít.

00:27:01 -Vážně?
-Ano.

00:27:04 Je moc milá a má čokla a má vás ráda.

00:27:10 -Moje máma? Ale ta přece vůbec nešije.

00:27:13 -Pančeli, no tak.
-Přece jste spolu to.

00:27:17 -Oh. Už vím. Ale...

00:27:20 -Ano, musíte se jí zeptat.

00:27:23 -Ano, pančeli.
-Zeptejte se jí.

00:27:26 -Tak jo.

00:27:39 ZVONÍ MOBIL

00:27:43 -Keesi?
-Haló. Čau. Ahoj.

00:27:46 -Čau, ahoj.

00:27:48 -Ahoj, Marie-Louiso. Ahoj.

00:27:51 Éh, jen jsem se tě chtěl zeptat,

00:27:54 jestli bys chtěla šít svatební šaty.

00:27:58 -Jako vážně?
-Ano.

00:28:03 Oh, ne. Já...

00:28:06 Samozřejmě myslím jenom šaty na představení naší třídy.

00:28:10 Tím nechci říct, že bych si jednou nepřál, že bych nechtěl, eh...

00:28:17 -Tady.

00:28:19 -Oh, děkuju, na shledanou.
-Prosím.

00:28:22 -Nashle.
-Oh, ne, Keesi. Keesi?

00:28:26 Keesi? Haló?

00:28:35 -Problémy s děvčaty, hochu?
-No...

00:28:39 Ani ne tak s děvčaty. Spíš s děvčetem.

00:28:47 Je to skvělé děvče.

00:28:54 Jenomže já jí pořád říkám něco špatně.

00:28:59 -Jak špatně?

00:29:01 -Ehm, no, nedaří se mi použít ta správná slova.

00:29:05 -No jo, chlapče, to je láska.

00:29:08 Křehká jako vajíčko, vachrlatá jako sulc, zákeřná jako škeble.

00:29:16 -Máma říká, že nemám mít strach skočit do hlubiny.

00:29:19 -Že říká za blbiny?
-Eh, ne.

00:29:23 Do hloubky. Že se nemám bát skočit do hloubky.

00:29:25 -A jo, plavat. To je ale vynikající nápad.

00:29:29 Taky bych si šel někdy rád zaplavat. S chutí.

00:29:32 -Fakt?
-Jo. Ano.

00:29:35 Jenže to se mi tady v domově už asi nepoštěstí.

00:29:39 Co nadělám.

00:29:45 -Odpoledne máme plavání a chybí nám pár dospělých jako doprovod.

00:29:53 -Vážně?
-Jo.

00:29:57 -Prima.

00:30:31 -Houpy, houpy.

00:30:34 La, la, la.

00:30:37 -Podívej. Vždy odpočítáš tři očka a pak to tady provlíkneš.

00:31:02 -Děti, kdo by si dal hranolky? Zvu vás.

00:31:05 -Jo!-Jo! -Jo!
-Jo! -Jo! -Jo!

00:31:07 -To je super výživový projekt!
-Ha, ha, ha, ha.

00:31:13 -Díky.

00:31:17 -Můžu?
-Ano, ano. Podej jim to, prosím tě.

00:31:20 -Moment, jak to vlastně bylo?

00:31:23 -Díky.
-Děkuju.

00:31:25 -Mám tě přebít?
-Ne, ne, ne.

00:31:28 -Pecka.

00:31:35 -To mně bylo tolik, kolik je dneska tobě.

00:31:38 -Maj chuť jako brambory.

00:31:42 -Tady je ruka.

00:31:46 Jo. No a co pak?

00:31:49 -A potom myši statečně zachrání oživlé jídlo toho pekaře,

00:31:52 takže se spolu díky tomu jídlo a myši skamarádí

00:31:56 a pak společně utečou.

00:31:58 -Najdou totiž tajnou chodbu.
-Ta je v té hře taky?

00:32:01 -Jo, ale musíme ji vyrobit. To zvládnem.

00:32:05 -Takže jsem musela celou budovu....
-Bacha, říďa.

00:32:08 -Poslyšte, podle vás to, jak vidím, není problém, ale brzy asi bude.

00:32:13 Jo, zavolám.

00:32:16 Tch. Hrůza.

00:32:18 Ruším?
-Kdepak. Chystáme to divadlo.

00:32:21 -Á, představení. Óóó, to bude veliká zábava.

00:32:25 To se nasmějeme s panem pekařem a s pocestným a na dožínkách

00:32:29 a na konci, až se všichni obejmou a zazpívají si, to bude něco.

00:32:33 Ale přišla jsem kvůli něčemu jinému.

00:32:36 Mám novinku. Báječnou.

00:32:40 Vaše paní učitelka se vrací.

00:32:44 Skvělé, ne? Máte radost?

00:32:47 Tělesně je v naprostém pořádku.

00:32:50 Ještě má trochu slabší nervy, ale to se všechno napraví.

00:32:54 Zítra nastupuje. A vše bude tak, jak to bylo.

00:33:00 Aukje?
-A pančel Kees?-Pančel Kees?

00:33:05 Á, pan učitel Kees.

00:33:08 Pan učitel bude nedaleko.

00:33:23 Pane učiteli.

00:33:27 Je to vaše.

00:33:36 -Bas, Tomm, Jelle, Juna, Mara, Ilaine, Giovann, Dely, Lisa.

00:33:46 A...

00:33:50 -Já jsem Michaela.
-Michaela, ano.

00:34:04 -Čau.
-Čau.

00:34:06 -Jedem.
-Brý ráno.

00:34:18 -Pane učiteli Keesi, včera jsem pekla, vezměte si.

00:34:22 -A já jsem taky pekla.
-Tady.

00:34:25 -Však vy už si vyberete, viďte? Pochutnáte si.-Díky.

00:34:28 -Dobrou chuť. -Na shledanou.
-Mějte se. Nashle.-Nashle.

00:34:34 -Sep a Tobiáš. To se dělá? Po návratu paní učitelky?

00:34:38 Šup šup, sednout.

00:34:42 No, kolegyně, vítám vás tu zpět.

00:34:46 Přejeme vám báječný start. Tfuj, tfuj, tfuj. Do práce. Frrr!

00:34:50 -Děkuji vám, paní ředitel...

00:34:56 No, tak jsem zpátky.

00:35:02 Já...

00:35:05 Vzala jsem fotky mého synka.

00:35:11 Jonse.

00:35:13 Podívejte.

00:35:16 Je to zlatíčko.

00:35:19 Je tak hodný a malý a hebký.

00:35:28 No, radši začneme.

00:35:31 Nejdřív pojďme počítat.

00:35:34 -Yes.
-Yes.

00:35:39 -Oh, najděte...
-Stranu devadesát devět.

00:35:42 -Děkuji, Aukje.

00:35:46 Pojďme. Ano.

00:35:49 To je pěkné.

00:35:51 Éh, co uděláte s čísly patnáct a tři, pokud chcete dostat pět?

00:36:04 Tom. Tim.

00:36:06 -Já jsem Tom.
-Tome.

00:36:08 -Navrhuju všechno vynásobit deseti, pak sečíst a vydělit třiceti šesti.

00:36:13 -Ale otázka je proč.
-Eh, ne. Je to mnohem jednodušší.

00:36:18 No. Zamyslete se.

00:36:22 Máte patnáct a tři a chcete dostat pět. Jakpak to vyřešíte?

00:36:29 -Jenže my se teď učíme jinak, paní učitelko.

00:36:34 -Ale tohle není zas tak těžké.

00:36:38 -Já to vím. Patnáct minus tři je dvanáct.

00:36:42 A když odtamtud seberete sedmičku, co vám zbyde? Tadá. Pět.

00:36:46 -Ale ta otázka zůstává.
-Proč to chcete udělat?

00:36:50 -Dělení. Je to dělení.

00:36:52 Máte patnáct a tři a musí vám zbýt pět.

00:36:56 A to uděláme pomocí dělení.

00:37:00 Všichni se podívejte nahoru na stránku třicet devět.

00:37:04 -Pančel Kees. Pančel Kees. Pančel Kees.

00:37:07 -Podívejte se nejprve na obrázek a zamyslete se, co asi znázorňuje.

00:37:13 -Ano, Aukje? Éh, Michaelo.

00:37:16 To zvládnete, hele.

00:37:19 Raz, dva, tři, čtyři, hopla.

00:37:23 Pojďte.

00:37:25 Placák. Rychle za sebou, pojď.

00:37:28 Hopla.

00:37:32 A pěkně svižně.

00:37:35 Pojď. Placák.

00:37:37 Ááá. Placák. Ještě.

00:37:41 -To není žádná sranda.
-Z toho mimina je celá vedle.

00:37:44 -Nejdřív musí sníst to bez banánu a až pak to s banánem.

00:37:48 Banány jsou v té žluté misce. Jak to? Co mu to dáváš, prosím tě?

00:37:52 To vůbec neměl mít. To není dobré. To ale vůbec není dobré.

00:38:00 Ale tohle přece...

00:38:03 Tohle přece v té hře vůbec není, děti.

00:38:07 -Ale ano, je. Koukněte na stranu třináct.

00:38:14 Tady. Myši v noci ukradly pekařovi rohlík.

00:38:19 Pak odbila dvanáctá, a najednou všechno jídlo obživlo.

00:38:23 Jahoda, taky kousek sýra, taky hranolky.

00:38:30 A zmrzlina a mrkev a banány.

00:38:33 -Já jsem banán.
-Já jsem banán.

00:38:35 -A potom šli všichni společně na myší svatbu.

00:38:38 Svatební šaty ještě dostaneme.
-Chápete to?

00:38:41 -Hra z nového pohledu.
-Jo, z myšího.

00:38:44 -Je to improvizace. Ta do divadla patří. Je to tak?

00:38:54 -Jistě. ZVONÍ MOBIL

00:38:58 DĚTSKÝ PLÁČ

00:39:01 Jdeme zpátky do školy. Musíme jít. Teď.

00:39:06 -Ale proč? Musíme nacvičovat.
-Já musím domů.

00:39:10 -Ale my...
-Domů! Domů!!!

00:39:29 -Vládne tu chaos. Naprostý chaos.

00:39:35 A co jste si to prokristapána navlékli za kostýmy?

00:39:41 -Ty jsou na to představení.
-Ticho!

00:39:44 -Co prosím? Na moji hru?

00:39:48 V Sedlácích, pekařích a vesničanech rohlíky nejsou.

00:39:52 A banány také ne.

00:39:54 -Víte, trošku jsme tu vaši hru upravili podle sebe.

00:40:03 -Cože?

00:40:07 -No, ono...

00:40:09 Víte, dětem ta hra přišla trochu komplikovaná.

00:40:16 A abychom předešli trémě, říkal jsem si,

00:40:19 že bude prostě lepší dát prostor improvizaci.

00:40:23 -Improvizaci?-Myslel jsem, že bude hezké a naučné,

00:40:26 když děti něco vymyslí samy.

00:40:29 -Samy?
-Ano.

00:40:31 -Pane učiteli, děti nemají ani ponětí o tom, co je divadlo.

00:40:35 To vědí jenom učitelé. Dobří učitelé.

00:40:38 Kolegyně je v takovém šoku z toho, co jste udělal z mé hry,

00:40:42 že musela odejít domů se uklidnit.
-Opravdu?

00:40:45 -A možná se už nevrátí. Do letních prázdnin určitě ne.

00:40:48 -Oh.
-Super. -To je dobrý. -Paráda.

00:40:53 -Takže by možná bylo dobré řešení, myslím samozřejmě pro děti,

00:40:58 že bych se vrátil do své vlastní třídy.

00:41:01 -Do vlastní třídy?

00:41:04 Vždyť tohle je vaše třída. Předškolní ročník.

00:41:07 Děti paní učitelky převezmu já. Aspoň do konce školního roku.

00:41:11 -O ou.
-Přesně tak. O ou.

00:41:13 A doufám, že jste připraven na svoje vlastní zkoušky,

00:41:16 protože na tom teď bude hodně záležet!

00:41:21 A s tímhle uděláme krátký proces. Mazejte!

00:42:09 -Svatební šaty.
-Honem pryč. -Pryč. -Schovej se.

00:42:13 -Běž pryč.
-Máme malér. Říďa.

00:42:34 -Na zbytek roku Dreusová.
-A už nikdy pančel Kees.

00:42:38 -Mohli bychom to společně dotáhnout aspoň do prázdnin.

00:42:42 Pak už bude stejně všechno jinak.

00:42:49 -Zkazil jsem ten test. Schválně. Abych propadl.

00:42:55 -To má bejt fór?

00:42:59 -Abych mohl zůstat u pančel Keese. A teď je s říďou.

00:43:06 -Tak vstávej, chlape. Musíme na trénink.

00:43:12 Na.

00:43:17 Pořád sedáte na té ruině?
-Hm.

00:43:20 -Tak pojď. Jedem.
-Čau.

00:43:59 -Tumáš.

00:44:08 Rosteš jak z vody.
-To mi říkaj všichni.

00:44:22 -Chacha!

00:44:24 Pampa dampa dampa.

00:44:26 Pekař.

00:44:30 "Ach ne, co to přitáhlo můj zrak?

00:44:33 Že by snad pocestný zbloudil v moji spíž?"

00:44:36 "Ó muži, nemusíš..." Pekařova žena.

00:44:40 "Nemusíš se bát ničehož.

00:44:42 Tento pocestný nemá s námiž nekalých úmyslů."

00:44:46 "Pekaři, prosím, položte ruku si nyní na srdce,

00:44:50 jen skývu chleba chci mít."

00:44:54 "Ó muži." "Ne. Nyní už mám toho dost.

00:44:57 Tento pocestný si zaslouží leda škopek špíny."

00:45:01 "Ne, muži. Ne muži."

00:45:03 "Ne, pekaři. Ne."

00:45:06 "Ale ano. Strčíme ho do pece. Do pece s ním. Ano."

00:45:10 "Do pece? Cože?" "Óóó."

00:45:14 "Do pece." "Óóó. Óóó. Óóó."

00:45:17 "Do pece. Do pece."

00:45:20 "Óóó. Ááá. Óóó."

00:45:23 "Ne, muži, ne, muži."

00:45:25 "Óóó." "To ne. To ne."

00:45:28 "Co se to děje? Óóó."

00:45:31 Pekařova žena: "Ach ne, ne, ne."

00:45:34 -Hele.
-Mlýn se začíná roztáčet.

00:45:37 "Óóó. Óóó."

00:45:41 A teď vy. Strana jedna. Začneme. Vemte si text.

00:46:17 To zatím stačí. Nyní pro vás mám, pozor, výsledky Cito testů.

00:46:22 -Jé.
-Budu je rozdávat.

00:46:25 Jeden, druhý. Šup.
-Jupí.

00:46:34 -Děkuju.

00:46:36 -Děkuju.
-Prosím.-Ukaž.

00:46:41 -Tobiáši. Víš, co to znamená? Takhle špatný výsledek?

00:46:47 -Vím, paní ředitelko.

00:47:17 -Mám jablečný koláč se šlehačkou. Jablka kvůli vitamínům.

00:47:21 Ty potřebuješ, když jsi ve vývinu.

00:47:25 Ah.

00:47:30 Kees je sice hodně dobrý, ale já jsem lepší.

00:47:39 Dneska odpoledne píše ten test.

00:47:42 Posledních pár dní jedl skoro pořád jen taháky.

00:47:46 Viď?

00:47:49 Harley by potřeboval vyvenčit. Myslím, že Keese moc potěší,

00:47:53 když ho půjdete společně vyzvednout před školu.

00:47:57 -Fakt?
-No jasně.

00:48:00 -Harley, pojď. Pojď.

00:48:03 Na míček. Hop. Pojď.

00:48:08 Výborně. Skoč. Hop.

00:48:11 Harley, pojď.

00:48:21 -Pokud zohledníme fakt, že... Jo.

00:49:46 -Řeknu jen jedno. Máme tu vši. Jo.

00:49:49 Volala jsem kvůli těm postřikům. Urgovala jsem to už dvakrát.

00:49:53 Snad zatím pomůže aspoň speciální šampon.

00:49:57 Šampon. Jo.

00:50:18 Je čas, pane učiteli Keesi.

00:50:31 -Ach jo, kouří se mi z hlavy.

00:50:34 -Keesi?
-Ahoj.

00:50:36 -Ahoj.
-Ahoj.

00:50:40 Ahoj, Harley. Kde se tady bereš?

00:50:44 Tak pojď, jdeme.

00:50:49 Harley?

00:50:58 -Mami?

00:51:02 Jsi v pořádku?

00:51:05 -Musela jsem si lehnout.

00:51:09 -Oh.

00:51:21 A přijdeš na to divadlo?

00:51:25 -No, ještě...

00:51:30 Ještě uvidíme, ano?

00:51:33 -Stejně ta hra asi nebude stát za nic.

00:51:40 -Tak, šup, šup, šup. Šup.

00:51:43 Otevřete si učebnici přírodopisu

00:51:46 a pokračujte tam, kde jste skončili.

00:51:48 Já musím jít něco uhasit.

00:51:51 -Ale neměli bychom nacvičit to představení?

00:51:58 -Představení? Jo. Ano. Souhlas. Počkejte před školou.

00:52:02 Musím jít ještě rychle něco vyřídit.

00:52:08 -No tak běžte.

00:52:10 -Pane učiteli, že byste si dal šálek dobré kávičky?-Já...

00:52:14 -A k tomu sušenku.
-Já mu to dám.-Oh, ne, to...

00:52:19 -Kolego? Kolego?

00:52:26 Oni mají vši.
-Ano, já vím.

00:52:28 Ale jejich matky si chtějí nejdřív dát kafe a pak...

00:52:32 -Naléhavě vás potřebuju jinde. Teď.
-Jinde?-Ano.

00:52:35 Půjdete se třídou do domova důchodců a nacvičíte s nimi tu hru.

00:52:39 Samozřejmě mám na mysli tu správnou hru. Tu moji.

00:52:41 To je všechno. Jo.

00:52:43 -Vaši hru?-Nic víc. Žádná improvizace a podobně.

00:52:47 Já mám teď totiž v hlavě něco jiného.-Ou.

00:52:51 -Jo. Nahoře prasklo potrubí.
-Nahoře je potrubí?

00:52:55 -Ano, je tam potrubí. Vlastně ve sklepě.

00:52:59 Ti všiváčci si tu poradí.

00:53:12 -Nevím, co je horší. Ředitelky hodina, nebo její hra?

00:53:16 -Hrůza je obojí.
-Snad nebude zase tak výt.

00:53:20 -O kom je řeč?
-Pančeli, vy jste se vrátil.

00:53:24 -Ale jenom na chvíli.
-Ach jo.

00:53:27 -Měl jsem teď vybírat vši,

00:53:29 ale ředitelka mě poslala nacvičovat hru.

00:53:32 -A určitě tu její hru, že jo?
-Jo. Ale my si to stejně užijeme.

00:53:37 Jdeme.

00:53:48 -Chi, chi, chi, chi.

00:53:54 "Hej, pekaři. Je to tvá žena, nebo snad tvá dcera?"

00:54:00 Chi, chi, chi, chi.

00:54:03 ZVONÍ MOBIL

00:54:11 Dreusová?

00:54:14 Ano? Ne.

00:54:16 S postřikem proti vším už jedete pozdě.

00:54:19 Moc děkuji.

00:54:46 -(zpěv) Už jsme tady, už jsme tady, už jsme tady zas.

00:54:50 Vždyť nejvyšší je čas. Jó, už jsme tady zas.

00:54:54 Jó, už jsme tady, už jsme tady, už jsme tady zas.

00:54:58 Vždyť nejvyšší je čas.
-Haló?

00:55:04 -Jste tu zpátky s tou vaší novou hrou?

00:55:08 -Ne, ředitelka nám vyhodila všechny naše kostýmy.

00:55:12 -Ne.

00:55:14 Slyším dobře? Vyhodila vám kostýmy?

00:55:19 -Ano. Takže už to nemůžeme hrát, ani kdybychom chtěli.

00:55:23 -Ach.

00:55:27 -Ale moc rád vás vidím.

00:55:30 Eh, už musím za nimi.

00:55:34 Nashle.-Jo. -Pá. -Nashle.
-Prima kluk.

00:56:02 -To je fakt nuda.
-Pan učitel je super.

00:56:05 -Ta ředitelka je fakt děsná. Mě ta její hra nebaví.

00:56:09 -Proč s náma nemůže zůstat?
-Já chci, aby zůstal.

00:56:17 -Jdem.

00:56:19 Co je? V poho?

00:56:22 -Co vy děláte, když máte fakt problém?

00:56:26 -Mmm, fakt problém?

00:56:28 No, vždycky si řeknu "uvidíme".

00:56:35 -Uvidíme?
-Jo, přesně tak.

00:56:40 Časem možná zjistíš,

00:56:43 že je ta nepříjemnost menší, než sis myslel.

00:56:46 Problémy jsou takoví náfukové.

00:56:49 Dělají, jako by byly mnohem důležitější, než jsou.

00:56:52 -Náfukové?
-Jo.

00:56:56 -Víte, pokazil jsem ten test schválně.

00:57:00 -Ou. Tak to není moc nafouknuté.

00:57:07 -Ne.

00:57:12 -Pojď.

00:57:57 Můžu?-Kolego.-Paní ředitelko.
-Teď jsem zaneprázdněná.

00:58:00 -Nezlobte se, tohle nepočká. Jde o Tobiáše.

00:58:04 -Ano, ten pokažený test. Nemilé, že?

00:58:07 -Jenomže to neplatí.

00:58:09 Tobiáš ten test pokazil schválně, aby propadl.

00:58:13 On chtěl totiž propadnout ke mně.

00:58:15 -Pokazil ho schválně?
-Ano.

00:58:19 Mohl by si to zopakovat, aby to napravil?

00:58:22 -Éh, ne. Cito testy se dělají jen jednou, na to jsou pravidla.

00:58:31 -Každé pravidlo má taky svou výjimku.

00:58:35 Vím přesně, co Tobiáš umí. Co umí každý z mých žáků.

00:58:39 Tobiáš měl problém s trémou. Bál se jenom udělat další krok.

00:58:44 Prosím, pomozme mu, aby to mohl napravit.

00:58:53 -Mně se to líbí, ta energie, kterou vkládáte do svých žáků.

00:59:00 I pedagogické znalosti máte skvělé.

00:59:10 CELKOVÝ VÝSLEDEK: 10+

00:59:21 -Tak víš co? Prostě taky propadnu.

00:59:24 To zvládnu snadno, něco si vymyslím.

00:59:28 Že mám sklerózu, nebo že mi sežral vysvědčení pes.

00:59:31 -Vy ale nemáte psa.
-No tak ségra.

00:59:35 -Co to tvůj táta zase koupil?

00:59:39 -Kluci. Ahoj. Jejda.

00:59:44 Tohle je vaše nová bouda. Co?

00:59:47 Možná se vám nelíbí tolik, jako se vám líbila ta stará,

00:59:51 ale je to prozatímní řešení.
-Je super.

00:59:55 -To je teda skvělý prozatímní řešení.

00:59:58 -No tak, na co čekáte? Pojďte dovnitř.

01:00:04 Hele, když už to tu stojí, můžete si tu krásně vyhrát. Hm?

01:00:10 A jak jsem tvrdil, že už jste moc velký, tak to pusťte z hlavy.

01:00:18 -Ah.

01:00:22 -Ach.

01:00:25 -Trochu jsem přemýšlel a řekl bych,

01:00:28 že s lety se trochu vracím zpátky do dětství.

01:00:32 Jo. Takže já mládnu. Cha, chá! Já vlastně mládnu. Cha, chá!

01:00:37 Cítím se jako kluk. Ah. Paráda.

01:00:49 -Tobiáši? Tobiáši!

01:00:53 -Dobrý den.
-Je to náfuka. Nepropadneš.

01:00:57 -Opravdu?-Zítra můžeš test zopakovat. Ředitelka souhlasí.

01:01:00 -Zopakovat?
-Ano.

01:01:03 A vracím se do vaší třídy.

01:01:05 -Fakt?
-Jo.

01:01:52 SEDLÁCI, PEKAŘI A VENKOVANÉ

01:02:21 -Nepřišla?

01:02:23 -Ne.

01:02:47 -Copak? Jste připravení?
-Budeme za hlupáky.

01:02:50 -Nemůžeme to...
-... prostě odpískat?

01:02:54 -Jo, odpískáme to.
-Nechceme se tu ztrapňovat.

01:02:59 -Opatrně. Opatrně.

01:03:07 Pomáhal celý domov.
-Všechny naše kostýmy.

01:03:11 -A jsou jako nové.
-Takže můžeme zahrát naši hru.

01:03:15 -Jo, naštěstí pro nás, děti.
-Čepička pro mrkev.

01:03:18 -A tady je banán.
-A tady jedna roztomilá myška.

01:03:23 -Jé. Díky.
-Děkuju.

01:03:26 -A teď jim ukažte, jak se dělá divadlo.

01:03:29 -Pančeli, svatební šaty.

01:03:34 -Marie-Louisa.

01:03:37 -Tumáš.
-Dík.

01:03:39 -Mají plný sál.

01:03:46 -Dámy a pánové.

01:03:49 Vítejte na divadelním představení naší školy.

01:03:53 Skutečná tradice.

01:04:01 Přátelé, třída pana učitele Keese

01:04:04 se i tento rok chopila našeho oblíbeného...

01:04:08 -Potichu.
-... kusu.

01:04:13 -Ty šaty!-Přijede co nejdřív. Běžte se v klidu převléknout.

01:04:17 -Takže, jak říkám.

01:04:20 Za chvíli vám sehrajeme kus, který byl napsán autorkou...

01:04:25 Ale no...

01:04:27 Přeji hezkou zábavu se Sedláky, pekaři a venkovany.

01:04:45 -Jejda.

01:04:50 Dámy a pánové.

01:04:53 Máme tady... myši!

01:05:58 -To je úžasná úprava.

01:06:02 Výborná práce. Skvělé.

01:06:28 -Ts.

01:06:30 Pane učiteli.

01:06:35 -Pančeli, ty šaty. Potřebujeme je na konec.

01:06:39 -Ještě tu není?

01:06:45 -Ahoj, dovolali jste se na mobil Marie-Louisy.

01:06:48 -Ahoj, Marie-Louiso. Už pomalu končí představení a ty šaty...

01:06:52 Začínáme ty šaty opravdu naléhavě potřebovat

01:06:55 a tak tě chci poprosit...

01:07:02 Marie-Louiso.

01:07:12 Vypadáš fantasticky.
-Oh.

01:07:18 -Pančeli, ty šaty.

01:07:20 -Pro Hasnu.
-Pro Hasnu?

01:07:22 -Ženich s nevěstou na scénu.
-Co? Už teď? Ale, ale jak...

01:07:27 -Vyměníme se.
-Tak dobře.-Běž.

01:07:30 -Ale...
-Pančeli, vyměníme se.

01:07:34 Tenhle výstup musíte improvizovat.

01:07:38 -Cože?
-Jo.

01:07:40 -Honem.

01:07:45 -Oh.

01:07:49 Tohle je tvůj Cito test.

01:07:51 A musím říct, že jsi ho napsal opravdu skvěle.

01:07:57 -Opravdu?
-Ano.

01:08:01 -Keesi.
-Pojď!

01:08:21 -Ááá.

01:08:24 -Prohlašuji vás za myšáka a myš.

01:08:29 Smíte se políbit.

01:10:58 -Paráda.

01:11:08 -Ahoj.

01:11:11 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2019