00:00:08 -Ten kocour!

00:00:26 DOBRODRUŽSTVÍ KOCOURA V BOTÁCH

00:00:30 DĚSIVÉ ZVUKY A KVÍLENÍ

00:00:37 -Kdo to je?

00:00:41 -Ustupte, zombíci, nebo se utkáte s Kocourem v botách!

00:00:45 -Kocour? V botách?

00:00:48 Ale... ty jsi mrtvý! Vy všichni jste!

00:00:52 -Jsou to duchové!
-Ale ne! Byli jsme v podsvětí a...

00:00:56 -To by řekli i duchové!

00:00:58 -Vykopali jsme vám hrob!

00:01:00 -Nevšimli jste si, že v něm neležíme?

00:01:03 -Neposlouchejte duchovskou logiku, dává příliš smysl.

00:01:07 -Na ně!

00:01:09 -Ach ne!

00:01:19 Vážně. Nechte toho, než budou duchové z vás.

00:01:24 -Co nás Sopl a zloději vyhnali ze San Lorenza,

00:01:27 žijeme v lese jako zvířata!

00:01:30 -Má oblíbená příchuť je kůra.

00:01:33 -A moje taky.

00:01:36 -Nemáme tady vůbec nic. Ani toaletní papír.

00:01:40 A nechtějte vědět, co používám místo něj.

00:01:44 Klacky! Používáme klacky!

00:01:47 -Co?

00:01:50 -Fuj!

00:01:54 -Tak... ta hrůza nyní skončí. Lidé, jejichž obličeje znám,

00:01:59 ale jejichž jména mám na jazyku někde vzadu,

00:02:02 přísahám, že vás navrátím do San Lorenza!

00:02:06 -Hurá!

00:02:08 -Běžte do San Lorenza a my se k vám velmi brzy přidáme.

00:02:12 Společně ty zloděje vyženeme. Tak přísahá Kocour v botách!

00:02:17 SBOROVĚ:Hurá! Hurá! Hurá!
-A musíme si pospíšit.

00:02:21 Město je plné výbušnin a zítra vyletí do vzduchu.

00:02:25 -Hurá! -Počkat, výbušniny?
-Řekl do vzduchu?

00:02:29 -Žádný strach, mám jednoduchý plán.

00:02:32 Musím získat recept na med od obra, abych získal od medvědů zeleninu.

00:02:37 Což jak si uvědomuju, zní šíleně.

00:02:43 -No, vypadá to, že to má na háku.

00:02:55 -Pane starosto?
-Á, Kocoure! Tedy vlastně...

00:03:00 Vítejte v panské usedlosti Tranch,

00:03:03 která patří nějakému hraběti nebo tak.

00:03:07 Očistěte si boty, prosím.

00:03:13 Jsem rád, že nejste po smrti.

00:03:16 Je to ale jediná věc, z níž se můžu radovat.

00:03:20 Vidíte můj šťastný úsměv?

00:03:23 TRANCH:Můj sluho Strašpytle!

00:03:26 -Běžím, Vaše excelence!

00:03:29 -Pane starosto, vy teď pracujete pro Tranche?

00:03:33 -Je to jediná práce, co jsem sehnal po útěku z města.

00:03:37 Hodiny jsou strašné, ale platí mi celkem nic.

00:03:41 -Ó, Strašpytle, pojď sem, hned!

00:03:45 -Mít nejhorší práci na světě je vlastně dobré v tom,

00:03:50 že už se ničeho nebojím.

00:03:53 Smrt by byla vysvobozením.

00:03:57 -Ach... ajajaj...

00:04:00 -Víte co? Já počkám tady.

00:04:10 CHRÁPÁNÍ

00:04:14 -Kočka, kočka, kočka...

00:04:16 Kočky... kočka, kočka...

00:04:19 -Vím, že to jediné slovo přečteš,

00:04:22 ale to neznamená, že každé slovo tam je kočka.

00:04:25 -Jsem tady.
-Zdravím, starý příteli!

00:04:29 -Řek jsem kočka a objevila se. Není to magické?

00:04:35 Ahoj, kočičky!

00:04:37 -Ale, ale, ale! Takhle nóbl aristokrat vítá hosty?

00:04:43 -Tedy... moc rád vás zase vidím.

00:04:47 Jakým okolnostem vděčíme za vaši urozenou návštěvu?

00:04:52 -Jdeme navštívit nejlepšího přítele!

00:04:56 -Ne, ne, ne, ne, ne!

00:04:58 -Můj vážený obří příteli, mám důležitý úkol.

00:05:02 Jsem zde, protože potřebuji knihu.

00:05:05 -Knih mám tuny.

00:05:07 A ještě jsem je nečet. Nedokážu přečíst ty klikyháky.

00:05:12 Hm, teda... slova.

00:05:14 -Jakou knihu?

00:05:16 -Vím, zní to šíleně, ale tu s receptem na med.

00:05:20 -Myslela jsem, že jsem jediná, kdo o tom receptu ví.

00:05:25 To, že potřebuješ včely,

00:05:27 je jen propaganda šířená včelím průmyslem.

00:05:31 Nevěřte lžím velkého medu!

00:05:34 -Díky, Miguelo. Vážně je mi hrozně z toho:

00:05:37 "Stal se z tebe šílenec, a proto tě zajmem."

00:05:40 -Už na to ani nemyslím.

00:05:46 Hm?

00:05:48 -Výborně, odcházíme. Pojďte, pane starosto!

00:05:52 Jste opět starostou města, které zanedlouho vybuchne.

00:05:56 -Uch, to je můj výraz nadšení.

00:05:59 -Můj sluha zůstane u mě.

00:06:02 -On je náš přítel. Patří do našeho domova.

00:06:05 -Tak neměl podepsat smlouvu na milion let.

00:06:08 -Ach! Nečetl jsem to celé.

00:06:11 -Prosím tě, co by tě obměkčilo?

00:06:15 -No, můžu na to zapomenout, když...

00:06:21 -Nech mě hádat. Když ti dáme něco místo něj.

00:06:25 -No výborně!

00:06:27 Snobský aristokraté mají sbírky, takže já sbírám panenky chlapečků.

00:06:34 Mám jich spoustu, ale potřebuju nejvzácnější z nich.

00:06:38 Zlatého chlapečka. Přineste mi ho, a starosta je váš.

00:06:45 Kniha taky.

00:06:47 -Panenky chlapečků...

00:06:50 Vím, kam musíme jít.

00:06:54 Zlodějský trh.

00:06:59 -Au!
-Hej, vrať mi to! -Co?

00:07:02 -Buenos dias, amigo!

00:07:04 -El Gato! Myslel jsem, že jsi mrtvý!

00:07:07 -Nemůžeš věřit všemu, co se povídá.
-Co tě sem přivádí?

00:07:12 -Potřebuji získat... sběratelský předmět.

00:07:16 -Všechny cennosti se zaznamenávají u velitele zlodějů.

00:07:20 Ale pozor, kdo ho naštve, čelí okamžité smrti.

00:07:25 A taky... malé pokutě.

00:07:29 -To je moje panenka! Sám jsem ji ukrad.

00:07:31 -Je moje! Zaplatil jsem ji penězi.

00:07:34 -Je to nejkrásnější věc, co mám!
-Nemůžu bez ní usnout!

00:07:37 -A dost!

00:07:40 ŽVATLAVĚ: Rozřízněte tu panenku napůl.

00:07:44 -Velitel stanovil, že má být panenka rozříznuta napůl.

00:07:49 -Můžu si vzít půlku s nohama?
-Tak jo.

00:07:56 -Veliteli zlodějů, ukaž se!

00:08:06 -Čau, kočky!

00:08:09 -Esme, vážně?

00:08:12 Tohle dítě je váš velitel?

00:08:14 -Je to nelítostný diktátor!

00:08:17 -Vy tancujete, jak tahle prťavka píská?

00:08:21 -Ona kouše? Áááá!

00:08:25 -Potřebujeme zlatého chlapečka,

00:08:28 abychom dostali všechny do města, než zítra vybuchne.

00:08:32 -Tak jo!

00:08:34 -Velitel vám ho nemůže jen tak dát. Vypadal by jako slaboch.

00:08:39 A ve světě zlodějů slabost znamená...

00:08:44 -Náhrdelníky?
-Co? Ne!

00:08:50 -Hm... e... e...
-Ty to chápeš, ne?

00:08:54 -Ano, ano, to bylo... velmi jasné.

00:08:57 -Musí mi dát mého medvídka.

00:09:00 -Stalo se toho hodně, co jsme byli pryč.-Jo.

00:09:04 -Medvídka.

00:09:06 -Výměnou za zlatého chlapečka požaduje velitel zlodějů

00:09:11 odpovídající hračku. A jako jediný to může být...

00:09:15 -Pan méďa!

00:09:17 -Tvůj plyšový méďa? Vážně?

00:09:20 A kde, mohu-li se zeptat, pan méďa je?

00:09:22 -Najdi Gregora a najdeš mého méďu.

00:09:29 PRÁZDNINOVÁ HUDBA

00:09:43 -Tady je to úžasné!

00:09:45 -Je to jako země kostlivců!

00:09:50 Áááá!

00:09:54 -Kocoure?

00:10:03 SÍPOT:Kocoure, jsi to ty?

00:10:06 -Gregore, můj starý příteli! Starý, mladý, těžko říct.

00:10:11 -Mám plyšového dinosaura.

00:10:14 -Nicméně potřebujeme pana méďu.

00:10:17 Okamžitě se s námi musíte vrátit. Tak jo.

00:10:21 -To ale nemůžeme.

00:10:23 Pan méďa je pilířem našeho společenství!

00:10:27 -Říkals, že nám dáte pana méďu a vyrazíte s námi? Báječné!

00:10:31 -Ach... fajn!

00:10:36 -Jako vážně, brácho?

00:11:28 -Za San Lorenzo!
-Za San Lorenzo!

00:11:32 ŘINČENÍ MEČŮ

00:11:41 -A padejte!

00:11:44 -Páni! To bylo opravdu hodně zlodějů!

00:11:46 -Ach... musím podepsat další smlouvu na milion let!

00:11:52 -Ti medvědi nebyli špatní.

00:11:57 -Poslouchejte! Nemůžete to vzdát! Co chcete dělat?

00:12:02 Vrátit se zpátky ke skřítkům, k medvědům, do lesa...

00:12:05 ... nebo na krásný břeh jezera?

00:12:08 -No, vlastně...
-Špatný příklad.

00:12:13 Nenecháme se vyhnat z domova bandou mizerných zlodějů.

00:12:17 -Nevím, co jste sledovala za boj, dámo,

00:12:20 ale tohle teda byla víc než banda zlodějů.

00:12:23 -Ano, byla to víc než banda.

00:12:25 Na jejich porážku potřebujeme armádu.

00:12:28 -A kde navrhuješ, že ji vezmeme, co?

00:12:33 -Nemáme čas si ji vypěstovat. Zloději chtějí zničit město hned.

00:12:39 -Myslela jsem Eamese!

00:12:41 -Toho, jemuž jsem přísahal, že s ním už nepromluvím?

00:12:44 -Promluv s ním, aby přesvědčil krále a půjčil nám armádu.

00:12:49 Tak můžeme zloděje porazit.

00:12:53 -To by mohlo vyjít.
-Který že je Eames?

00:12:57 -Ale tvůj plán má trhliny.

00:12:59 Vyžaduje, abych promluvil s Eamesem.

00:13:02 -Kocoure, musíš to zkusit. Kvůli nám.

00:13:08 Kvůli nim a kvůli sobě.

00:13:11 Říkáš, že ti na San Lorenzu nezáleží.

00:13:13 Já vím, že ano.

00:13:17 -Ach... to je pravda.

00:13:20 Ostatní se možná bez svého města obejdou.

00:13:23 Ale já se neobejdu bez nich.

00:13:26 San Lorenzo je prvním městem, které může nomád nazvat domovem.

00:13:33 Udělám to! Hrdinně promluvím s Eamesem!

00:13:36 -Hurá!

00:13:38 -Ale až zemřu, napište mi na náhrobek něco lepšího než:

00:13:42 "Skvělý chlapík činil jen dobro!"

00:13:45 Ubohý!

00:13:53 -Eamesi, jsi nejlepší!

00:13:56 -Ehm...

00:14:02 -Můžu ti pomoct?

00:14:04 -Eamesi, přišel jsem si... promluvit.

00:14:09 -Och, vážně? Takže se mi jako omluvíš?

00:14:13 -Co? Omluvit? Já se...
-Kocoure!

00:14:17 -Já... ach...

00:14:20 Já... nechoval jsem se k tobě hezky.

00:14:24 Bylo to špatné a já...

00:14:27 ... se ti... omlouvám.

00:14:31 -Ale jdi, Kocoure! Omluva se přijímá!

00:14:35 -Výborně! A teď k věci.

00:14:37 Požádej krále, aby nám poslal armádu.

00:14:40 -Hou, hou, hou, hou! Zpomal trochu!

00:14:43 Ty se omluvíš a pak hned něco chceš?

00:14:46 Takhle to nefunguje, kámo! Budeš mě muset poprosit.

00:14:51 -Co?
-Cha, to je skvělý!

00:14:53 -Já nebudu prosit! Nikdy neprosím!

00:14:57 -Kocoure! Potřebujeme je.

00:15:01 -Eamesi, já...

00:15:04 -Oprav mě, jestli se mýlím,

00:15:06 ale když lidé prosí, nedělají to obvykle na kolenou?

00:15:11 -Á, jasně že jo, kámo!

00:15:14 -Fajn, kleknu si na kolena. Eamesi, prosím tě...

00:15:19 -A nedělají to většinou formou písně?

00:15:22 -Co? To tedy ne!

00:15:24 -Slyšels ho? Chce písničku.

00:15:28 -Prosím, musíš to udělat.

00:15:32 -To... já... nemůžu!

00:15:35 -Tak ti můžeme pomoct!

00:15:37 ZPĚV:Jde o pomoc požádat.

00:15:40 Je to úkol nelehký.

00:15:43 Mour teď pomoc vyhledal, jde za tebou a prosí.

00:15:48 -Pomoz mi! Snažně prosím!

00:15:52 Předstírám smutek, na kolenou klečím.

00:15:58 -Kocour nechoval se hezky a mysl mu temní blesky.-Co?

00:16:04 -A pro prosbu kompletní, políbí nohy přední.

00:16:10 -Díky moc za příslibek na ten můj ponižující polibek.

00:16:19 Však pro vážnost situace jsem ochotný přijmout to,

00:16:26 i když ego trpí.

00:16:30 Políbít nohy ti!

00:16:34 -Nohy... políbit...

00:16:39 ... ti...

00:17:00 -Teď můžeš brečet.
-Sopl nebrečí, Sopl vyhrává!

00:17:05 -Jo, Sopl vyhrává!
-Vyhrál jste.

00:17:09 -Hrajeme znova. Všechno, nebo nic.

00:17:13 Ach! Zase ty?

00:17:15 -San Lorenzo je naše!

00:17:20 -Ty hloupá kočko! Kolikrát tě ještě musím porazit?

00:17:25 -Mám to! Je odemčeno!

00:17:27 -Konečně! Minutku, kočičko.

00:17:30 Chlapi, běžte pro poklad, ať to tu můžem odpálit!

00:17:36 -Konečně to má!

00:17:49 Co to je?

00:17:51 -Na ně, hoši!

00:17:55 -Co? Jak?
-Šli jsme zadem.

00:17:59 -Všichni do útoku!

00:18:19 Hledáš někoho?

00:18:27 Je nás příliš mnoho, Sople. Nemůžeš vyhrát.

00:18:37 -Nemusím. Celý to tady vybouchne.

00:18:42 -Uvědomuješ si, že jsi ještě tady?
-Jasně.

00:18:46 -Takže když vybouchne město, poletíš s ním.

00:18:51 -Musíme to zastavit!

00:19:26 -Děti, za váma!

00:20:04 ZASYČENÍ

00:20:15 -Já žiju! Jo!

00:20:19 -Hurá! Hurá! Hurá!
-Jo!

00:20:26 -Moje město je zachráněno!

00:20:29 -Tvé město?

00:20:38 -Sopl je poražen!

00:20:56 -Moji přátelé, myslím, že se shodneme,

00:20:59 že není lepší místo k žití než domov.

00:21:02 A San Lorenzo by nebylo mým domovem bez každého z vás.

00:21:08 -Ani beze mě?
-Ani bez tebe.

00:21:11 -Juchů!

00:21:14 -Ano, jsme všichni zpět!

00:21:16 Nikdo nechybí. Ani jeden člověk.

00:21:19 My všichni zase pospolu! Po-hro-ma-dě!

00:21:28 -Na mě si nikdo nevzpomněl, co? Ani jeden z vás. Typický!

00:21:35 Skryté titulky: Jana Pittnerová Česká televize, 2019