Literární pořad o Josefu Florianovi a jeho legendárním nakladatelství „Dobré dílo“ (1996). Režie R. Tesáček
00:00:03 Milý pane Portmane,
00:00:04 to naše vydávání knih bude kus historie národa
00:00:08 když přehlížím cesty, po nichž je Prozřetelnost vede.
00:00:12 Březina včera štědře pamatoval na Dobré dílo.
00:00:37 Knihovnu shromáždil a uspořádal otec
00:00:43 podle národnosti autorů.
00:00:48 Tady pracoval.
00:00:53 Narodil se ve Staré Říši 9.2.1873 v domě č. 69.
00:01:05 Ještě je v původním stavu.
00:01:08 Předkové pocházeli z Nepomuku, 5 km od Staré Říše.
00:01:33 Otec vystudoval reálku v Telči na chudinský list.
00:01:39 V Praze studoval ma technice
00:01:45 a zároveň byl posluchačem T.G. Masaryka na filozofii.
00:01:54 1897 se stal profesorem na reálce v Náchodě.
00:02:04 Vyučoval přírodní vědy. Po 2 letech se vrátil domů.
00:02:13 Začal vydávat knihy se svými spolupracovníky:
00:02:19 byl to Jakub Deml, páter Stříž, Tichý, páter Vrána a jiní.
00:02:36 Nakladatelství nazvali Dobré dílo.
00:02:43 Vzniklo z nadšení pro dobrou věc, takže nikdy neprosperovalo.
00:02:52 Otec určoval co se bude vydávat.
00:02:58 Administrativu a expedici vedla jeho sestra Antonie.
00:03:04 Byla energická a rozuměla obchodu.
00:03:12 Otec spoléhal na pomoc boží a přátel studia.
00:03:35 Věřil, že mu Bůh pomůže, když dělá dobrou věc.
00:03:44 A když se přehlédne jeho práce za těch 40 let,
00:03:50 za tak svízelných okolností, tak je to zázrak.
00:04:19 Představuji si že den počne Zoří neskonalé líbeznosti
00:04:23 Slzy všech kteří trpěli Padali celou noc
00:04:26 Čisté jako rosa jara v Edenu
00:04:29 Pak slunce vzejde Jako bledá Panna Byzantská
00:04:32 Ve své zlaté mozaice A země probudí se prolnutá vůní
00:04:36 Lidé opojeni slastmi Zahrady rozkoše
00:04:39 Vztyčí se mezi květinami Zpívajíce věci sprosté
00:04:43 Které naplňovati je budou Extazí
00:04:47 I churaví a živoucí shnilotiny Zakusí iluse tužeb mladosti
00:04:53 Příroda zmítána předtuchou Nevýslovného Příchodu
00:04:58 Vyšňoří se nejnádhernějím rouchem A podobná vznešené kurtyzáně
00:05:03 Rozvěje po sobě omamné vůně Jimiž možno zapomenouti na život
00:05:14 Nic nebude moci býti krásnější Neboť bude to Den Boží konečně
00:05:19 Očekávaný tisíce let V robotárnách na galejích
00:05:24 V hrobích...
00:05:44 V 1.polovině 20.stol.se setkáváme s několika skvělými vydavateli.
00:05:50 Neměli finanční zázemí a knihy vydávali z lásky k nim.
00:06:01 Podle toho také vypadají. Navždy zůstanou vzorem.
00:06:15 Každá z těch knih je unikát.
00:06:52 Stín starého kostela přikryl dům
00:06:55 Za jitra tady hlaholily zvony A na večer vyprovodily den ze vsi
00:06:59 Tady se procházeli Sankt Petr Sankt Lambert sankt Vendelín
00:07:05 Tady všechny stromy Hlubokým šuměním Božím šeptaly
00:07:10 A v noci Když ve vsi nikdo nebděl
00:07:14 Jen kyvadlo v hodinách rachotilo A v choru se komíhala věčná lampa
00:07:22 Tehdy ze všech výklenků vystoupili A rozmlouvali prastarými hlasy
00:07:30 Rozléhajícími se širokou nocí V jilmech šuměl vítr
00:07:39 Seděl jsem na posteli a naslouchal A na vše dával pozor
00:07:47 Rozprávěli s Bohem Otcem O požáru ve vsi, o žních o dobytku
00:07:54 O mladém jeteli O slavnosti posvěcení kostela
00:08:02 Panna Marie mluvila Líbezně se usmívajíc
00:08:07 A vlídně kynula z oltáře Její hlas zněl líbezně a hebce
00:08:16 Jako zpěv z velké dálky Kolem vlasů se třpytily hvězdy
00:08:21 Ó podivuhodná záře Často rozmlouvali až do rána
00:08:33 Apoštolové šoupavým krokem Chodili sem a tam po kostele
00:08:39 A celá obec svatých naslouchala Pobrukovala s sebou
00:08:47 Cikcak vrzalo skřípalo Kyvadlo na věži
00:08:55 Jitro vystupovalo z kotliny
00:09:21 Důsledný katolík kritizoval co se mu v církvi nelíbilo.
00:09:25 Říkal: Mým úkolem je pomoci, ukázat co a jak dělat.
00:09:31 Ne bohatnout z prodeje knih ale rozšířit vzdělání,
00:09:44 aby to lidi moc nestálo.
00:09:51 Krásný úkol, ale vedl k hospodářským nesnázím.
00:09:58 Vydával poklady, o které byl zájem až později.
00:10:13 Třeba Chestertona.
00:10:35 Nemám otcovského domu Ani jsem ho neztratil
00:10:39 Matka má mne porodila Ven do světa
00:10:41 Tak stojím nyní ve světě a jdu Do světa vždy hloub
00:10:45 A mám své štěstí i mám své hoře A mám obojí sám
00:10:49 A přece jsem leckoho dědicem Třemi ratolestmi rod můj kvetl
00:10:55 Na sedmi zámcích v lese A unavil se svým erbem
00:11:01 A byl už příliš stár A co mně zůstavili a čeho nabývám
00:11:09 V starém tom statku Jest bez vlasti
00:11:15 Ve svých rukou na svém klíně Jest mi to udržeti
00:11:21 Dokud neumru Neboť co vystavuji
00:11:27 Ven do světa padá Jest to jako postaveno na vlnách
00:11:42 Stal se legendou už za života. Svérázný, jadrný.
00:11:56 Vždy se vyjadřoval slovy v jejich původním významu.
00:12:08 Kladl si vysoké cíle, těžko dosažitelné.
00:12:22 Ale jemu se to podařilo.
00:12:28 Šlo mu nejen o duši knihy, ale i o její vnější podobu.
00:12:45 Cíle byly stejné jak u písařů a iluminátorů ve středověku
00:13:01 Vnější podoba měla odrážet duši knihy.
00:13:18 Měl vytříbený cit pro objevování hodnot.
00:13:25 Řadu spisovatelů a výtvarníků objevil jako ještě neznámá jména.
00:13:36 Oblíbil si Franze Kafku, když ještě nebyl známý.
00:13:46 K němu pak malíře, který dotvořil kafkovský svět.
00:14:09 Byl to vestfálský malíř Otto Coester
00:14:19 Doprovodil"Proměnu" 8 ilustracemi.
00:14:59 Kafkovy povídky tiskl Josef Portman v Litomyšli.
00:15:06 Objevil německé expresionisty.
00:15:13 Zbožňoval však Goyu, který jej prý nabádal k pokání.
00:15:28 Učiniti knihu jest podnikem, který se bude zdát zpozdilým.
00:15:33 Toť nabídnouti tvář všem křesťanským katanům,
00:15:37 kteří prohlašují šťastnými bohaté kterých Ježíš si ošklivil.
00:15:43 Přece jsou však snad ještě živá srdce
00:15:50 v tomto nesmírném hnojišti a právě pro ty chci psáti.
00:15:56 Otec rád cestoval pěšky i autobusem.
00:16:01 Do Kostelního Vydří chodil na pouť každý rok.
00:16:11 Je to 16 kilometrů. Byl tam 2 roky před smrtí.
00:16:25 Chodil do sousedních vesnic navštěvovat přátele.
00:16:41 Zejména dr. Hocha ve Studené. Ten ho seznámil s radiální virgulí.
00:16:54 Věřil, že pomocí kyvadla lze léčit či najít poklad.
00:17:19 Vycházky pro něj byly rekreací. Vždy se vracel ve výborné náladě.
00:17:40 V červnu 1941 byl u dr. Hocha ve Studené.
00:17:51 Za horka šel ze Studené do Telče. Tam se napil studeného vína.
00:17:57 Od té doby se cítil nemocný.
00:18:00 V listopadu ulehl a zemřel 29.12. 1941.
00:18:23 Pane jest již čas Léto bylo velmi veliké
00:18:25 Polož svůj stín na hodiny sluneční A na pláních odpoutej větry
00:18:31 Přikaž posledním plodům Aby se nalily
00:18:34 Dej jim ještě Dvé jižnějších dní
00:18:37 Pohni je k dokonání A vžeň poslední sladkost
00:18:43 Do těžkých hroznů
00:18:58 Kdo nyní domu nemá Už si ho nepostaví
00:19:01 Kdo nyní samoten jest Dlouho jím zůstane
00:19:04 Bude bdíti čísti Dlouhé listy psáti
00:19:07 A bude v alejích přecházet Sem a tam neklidný
00:19:11 Kdy lupení se honí
00:19:19 Vydavatelství Josefa Floriana je zcela ojedinělý úkaz.
00:19:39 Vydával tisky za pomoci přátel, bez finančních prostředků
00:19:56 Dbal na sladění vnější a vnitřní podoby.
00:20:06 Ne všichni tiskaři přistoupili na jeho vysoké požadavky.
00:20:19 Tiskli pro něj Kryl a Scotti v Novém Jičíně,
00:20:29 Karel Kryl v Kroměříži, Obzina ve Vyškově, Trnka v Třebíči,
00:20:39 Vokolek v Pardubicích, Portman v Litomyšli.
00:20:47 Po 1914 byli zahrnováni bibliofilskými objednávkami
00:20:57 pražských nakladatelů.
00:20:59 Právě díky Staroříšskému nakladatelství.
00:21:08 Všechny staroříšské knihy jsou unikátní bibliofilie.
00:21:14 Vždy budou velkým vzorem pro knižní produkci.
00:21:36 Florian říkal, že jeho knihy nemají být krásné tisky,
00:21:44 ale jejich tisk musí být krásný.
00:21:52 Je to ušlechtilá věc ty vaše tisky,
00:21:56 ale přece jen moc luxusní, když si kazíte zrak.
00:21:59 Žádané složenky přikládám.
00:22:02 Nebudete sám, jenž takto účinně chápe demokracii:
00:22:05 Vznešená Boží věc teď chodí po lidech
00:22:08 dávajíc se nosit dráteníky jako pasti nebo plechy.
00:22:13 I když Sláva čekati musí na svůj den,
00:22:16 jsou z ní živi aspoň dráteníci, kteří kdyby s tímto zbožím
00:22:21 nesměli chodit po dobrých lidech, zahynuli by na své skalné půdě,
00:22:26 protože každá skála není Pathmos...
00:22:30 Ale přece dovolíte ještě, abych vám poslal
00:22:33 "Pod sluncem Satanovým" od Bernanosa, až to dotiskneme.
00:22:37 To je věc skvostná.
00:22:40 I Březina v tom smyslu o tom mluvil.
00:22:42 Rád bych zůstal i nadále vaším klientem
00:22:46 a proto přijměte srdečný pozdrav.
00:23:39 Skryté titulky: Dana Špirková
Jestli se někdo stal legendou ještě za svého života, byl to nesporně nakladatel a vydavatel Josef Florian ze Staré Říše. S minimem prostředků vydává podle vlastního přísného výběru a programu čtyřicet let knihy způsobem, který ještě dnes může sloužit jako vzor knižní kultury. Soustředil kolem sebe výkvět českých literárů a překladatelů, kteří s ním spolupracovali na překladech děl, vybíraných s obdivuhodným rozhledem bez jakékoliv „mezistanice“ velkého centra. Svému nakladatelství dal jméno „Dobré dílo“. K jeho spolupracovníkům patřili např. Jan Čep, Jakub Deml nebo Bohuslav Reynek. V nejednom případě ovlivnil Josef Florian i jejich životy a literární postoje. Základním rysem Florianovy osobnosti bylo katolictví. Bez váhání opustil zajištěné místo profesora přírodopisu na náchodském gymnáziu poté, co ve francouzském časopise La Plume přečetl slova velkého francouzského katolického spisovatele Leona Bloye: „Do ráje se nevstupuje včera ani zítra, nýbrž dnes.“ Do zapadlé rodné obce se vrací bez prostředků, ale s jasnou představou svého životního poslání. Dnes s odstupem více než půlstoletým můžeme říci, že se mu Dobré dílo podařilo.
