Lístek na Měsíc

Pět let předtím, než na Měsíc poprvé vkročila lidská noha, začala společnost Pan American World Airways vydávat letenky na Měsíc. Vesmírná horečka v té době zachvátila celý svět a letět s Klubem prvních letů na Měsíc chtěl každý, včetně Ronalda Reagana.

Celkem na 100 000 zájemců se zapsalo do Klubu prvních letů na Měsíc. Jaké byly jejich motivace odletět a co doufali, že tam najdou? Pan Am měla sídlo i v Praze, v Pařížské ulici. Psal se rok 1969, rok po sovětské okupaci a týden před Armstrongovým velkým krokem pro lidstvo, a právě zde si zakoupil letenku s číslem 9772 také dědeček režisérky Veroniky Janatkové, Zlatěk Maršák. Spolu s protagonisty z různých částí světa (USA, Rakousko, Česká republika, atd.) se snímek zamýšlí nad očekáváními, která se s komerčním letem na Měsíc pojila.

V dokumentu jsou představeny utopistické vize a představy o budoucnosti z období pozdních šedesátých let, a sledujeme, v jaké formě přetrvávají dodnes. Kromě exkluzivních archivů americké NASA, ABC a České televize a soukromých filmových archivů, diskutujeme s odborníky z Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu, stejně jako se zakladatelem Mars Society. Uslyšíme názory odborníka na sci-fi Ivana Adamoviče a historika vesmírných objevů Alexandra Gepperta, který poukazuje na vztah mezi kosmickou utopií a lidskou potřebou snít.

Společnost tehdy kolektivně věřila, že komerční cesty na Měsíc se stanou skutečností již v blízké budoucnosti. Pět let předtím, než člověk poprvé vystoupil na Měsíc, společnost Pan American World Airways vsadila na kosmickou cestovní horečku. Chtěli lidé pryč ze své vlastní reality? Jaká byla motivace za jejich touhou uniknout? Máme v dnešní době ještě nějaké kolektivní utopie a velké sny? Místo letu na Měsíc chceme dnes rovnou bydlet na Marsu?