00:00:02KNIHOVNÍK:Před dávnými lety,

00:00:05ještě v dobách mocných čar a kouzel, bylo jedno království.

00:00:10Jiné než všechna před ním i všechna po něm.

00:00:14Dnes už o tom království vypráví jen pověsti.

00:00:18Ale kdysi ho znal každý člověk pod sluncem.

00:00:22Vládl v něm totiž ten nejmoudřejší a nejmocnější král, jaký kdy žil.

00:00:30Král Svarog.

00:00:36Mocný byl prý proto, že měl kouzelnou korunu,

00:00:41která dokázala splnit každé přání.

00:00:44A moudrý byl zase proto, že její kouzlo nevyužíval pro sebe,

00:00:50ale jen když někdo opravdu potřeboval pomoc.

00:00:54Vyléčil prý dokonce i nemoci,

00:00:57se kterými si ani věhlasní doktoři neporadili.

00:01:13Jenže jako všechno zlé jednou končí,

00:01:17skončí i to dobré.

00:01:21Král Svarog nevěděl, že jeho rádce je zlý černokněžník,

00:01:27který ho chtěl intrikou připravit o království,

00:01:31o moc i o kouzelnou korunu.

00:01:44-Stráže!

00:02:18KNIHOVNÍK:Černokněžníci ale mohou podle dávných pověstí

00:02:22vládnout jen tehdy,

00:02:25když jim někdo odevzdá svou moc dobrovolně.

00:02:30A protože to král Svarog odmítl,

00:02:33tak ho rádce proklel

00:02:37spolu s celým královstvím.

00:02:41MICHAELA:Nemám čas na pohádky.
-Ale tohle není pohádka, Výsosti.

00:02:46-Ale držíš pohádkovou knížku.

00:02:49-Ale všechny tyto knihy se o Svarogově království zmiňují.

00:02:54Všechny! Nezávisle na sobě a napříč stoletími.

00:02:58To království muselo být skutečné. A tohle!

00:03:03Princezno, tohle je odpověď na všechny naše těžkosti.

00:03:13-To je recept na bábovku.
-Aha, pardon.

00:03:18Princezno, podle některých starých kronik

00:03:22váš rod pochází právě z tohohle království.

00:03:27Váš otec možná ví, kde se nacházelo.

00:03:31A třeba ještě existuje i ta kouzelná koruna.

00:03:36No a ta by ho mohla uzdravit.

00:03:41-Výsosti, promiňte, že vás ruším, ale váš otec...

00:03:45-Co je s ním?

00:03:48-Náš král je už prostě starý.
-Ale není starší než má máma.

00:03:52-A navíc je i nemocný.
-Nemocný? Tak proč chystá válku?

00:03:58Ty kleště potom vrať na místo.

00:04:02Všichni kováři v zemi

00:04:04už pár měsíců vyrábějí jen zbraně pro královskou armádu.

00:04:10Tolik vojáků snad ani nemáme.

00:04:13-Kde je ten ořech? Uhni!
-Pod měchem.

00:04:16-No jo! Jak jsi to věděl? Vždyť jsi...

00:04:21-Jsem slepý, ne hluchý.

00:04:24-Teto Agáto, i vy si myslíte, že náš král chce válku?

00:04:29-Náš král věru válku nechce. Bohužel mu už nezbývá moc dní.

00:04:34To ten jeho rádce, ten Vlkan, ten prý má jiné plány.

00:04:38Lidé dokonce říkají, že on bude novým králem.

00:04:43-Vládnout nám přece bude princezna.

00:04:46-Mluvme raději o Vánocích. PAVOL:Vánoce bez dětí?

00:04:51Mít tak syna! Ale tohle přání se mi už roky nechce splnit.

00:04:56-A ty, Martínku?

00:04:59-Mámo, vždyť víte, že já na vánoční přání moc nevěřím.

00:05:04-No tak nic. Hlavně tu zas nebuď do noci, ano?

00:05:24-Říkal jsi něco, sousede?
-Já?

00:05:27Jen... že bych už asi měl jít domů. Zvládneš to tu beze mě?

00:05:33-Zvládnu.

00:05:35-Uvidíme se ráno, Martínku.
-Jistě, sousede.

00:05:47Co to...

00:06:13-Dceruško moje...
-Jak se cítíte, tatínku?

00:06:18-Raději stokrát spadnout z koně než jednou zestárnout.

00:06:26-Moc bych vám chtěla pomoct.

00:06:29-Mně pomáhá už jen to, že jsi tu se mnou.

00:06:36-Slyšel jste už někdy o Svarogově království?

00:06:40Jeho koruna prý dokázala vyléčit každou nemoc.

00:06:44-Dceruško moje,

00:06:47Svarogovo království je jen pověst. Báchorka pro hlupáky.

00:06:53Nic, čím by ses ty měla zabývat.

00:06:57-Ale mohla by to být pravda?
-Vlkane!

00:07:00-Ano, můj pane?

00:07:03-Ty jsi ten nejvzdělanější člověk v zemi.

00:07:07Co víš o Svarogově království?

00:07:13-Je to přesně tak, jak říkal váš otec.

00:07:17Svarogovo království

00:07:20je jen výplod fantazie prostého lidu. Nic víc.

00:07:24-Namísto bláznovství a pohádek by sis radši měla vybrat ženicha,

00:07:29aby naše království nakonec nezůstalo bez krále.

00:07:38-Ještě jsem nepotkala toho pravého.

00:07:43DUSIVÝ KAŠEL

00:07:48-Čaj z dřímovníku, můj pane.

00:07:55-Děkuji.

00:07:57Díky.

00:08:14-Výsosti, nechtěl jsem rozrušit vašeho nemocného otce,

00:08:19ale zároveň vám nechci lhát.

00:08:23Svarogovo království kdysi skutečně existovalo.

00:08:28Váš otec o tom ví, ale chce vás chránit.

00:08:34Svarogovo království je totiž prokleté.

00:08:40Mnozí vaši předkové ho zkoušeli najít,

00:08:45a všichni za to zaplatili životem.

00:08:50-Ale vždyť nikdo neví, kde se nacházelo.

00:08:54-Váš otec má mapu, která ukazuje cestu k tomuto království.

00:09:01Má ji však stále u sebe a nespouští ji z očí.

00:09:05Možná, kdyby měl syna, svěřil by mu tohle tajemství,

00:09:09ale...

00:09:11-Ale má jen mě.
-Promiňte, princezno.

00:09:16Nemyslel jsem to...

00:09:25-Mapu, kterou nikdy nespouští z očí.

00:09:34Mapu,

00:09:40kterou nikdy nespouští z očí.

00:09:51Jdu za svým otcem.
-Mám rozkaz nikoho nevpouštět.

00:09:57-Od koho?
-Od Vlkana.

00:10:00Váš otec potřebuje klid.

00:11:06CHRÁPÁNÍ

00:12:55-Svarogova pečeť.

00:13:04Od té doby je Svarogovo království zakleté v hoře s křivým vrcholem.

00:13:18S křivým vrcholem.

00:13:24Já to království najdu, tatínku.

00:14:40STRÁŽNÝ:Chlapi! Zastavte ho! Je to zloděj!

00:14:45Ukradl koně princezny! Zastavte ho!

00:14:49No tak, zastavte ho!

00:14:57Kruci!

00:15:00KRÁL:Ten jezdec, to byla přece moje dcera!

00:15:04A vy jste ji nechali odjet!

00:15:06-Pane, my jsme nevěděli...
-Ušetři nás svých výmluv!

00:15:11Dal jsem vám rozkaz! Princezna neměla opustit hrad!

00:15:16Měli jste ji hlídat! Ztraťte se mi z očí.

00:15:20Vyřídím si to s vámi později.

00:15:25A ty, knihovníku,

00:15:28to tys princezně namluvil ty hloupé nesmysly.

00:15:32Neseš velký kus viny.

00:15:34Stráže, do hladomorny s ním!

00:15:38Ať má čas přemýšlet nad tím, co způsobil.

00:15:42KNIHOVNÍK:Ale já... Nechte mě.

00:15:45-Vlkane, musíš mi ji najít. A přivést mi ji domů!

00:15:50-Pane, kdybych měl víc pravomocí,

00:15:54věřím, že bych dokázal pátrání výrazně urychlit.

00:16:00-Dobře, dobře tedy, dobře.

00:16:03Dokud se moje dcera nevrátí,

00:16:07odevzdávám ti všechnu svou královskou moc.

00:16:12Jen mi ji, prosím tě, najdi!

00:16:16Najdi mi ji, Vlkane, prosím! ZÁCHVAT KAŠLE

00:16:42-Ten starý blázen mi konečně sám odevzdal svou moc!

00:16:46A až moje armáda vyrazí, sousední království padnou.

00:16:50Brzy se stanu nejmocnějším vládcem na světě.

00:17:02Jediný, kdo může překazit mé plány, je princezna.

00:17:07A ta přijde k tobě!

00:17:10Postaráš se o to, aby ji už nikdy nikdo neviděl živou.

00:18:01-Pojď si dát, kamaráde. Zima bude ještě dlouhá.

00:18:54-Martine, no to ses už dočista zbláznil?

00:18:58Kde se zase touláš? Vždyť víš, že nemám ráda,

00:19:02když chodíš do lesa sám. Můžeš zabloudit.

00:19:06-Mámo, jsem slepý. Ne hloupý.
-Proč si nepůjčíš koně?

00:19:11A vláčíš takový obrovský strom?

00:19:14-Nač bych trápil starého koníka? Vždyť jsem si aspoň protáhl svaly.

00:19:19-Ach jo! A proč jsi to sem táhl? Vždyť s tím ani nezatopíme.

00:19:25-Co jste byla ve městě,

00:19:27mluvíte jen o těch krásných ozdobených stromech.

00:19:32Chtěl jsem vás potěšit.
-Ach, Martine.

00:19:35-Nevzdychejte a vymyslete, jak si ten stromeček ozdobíme.

00:19:57EVIČKA:Martine! Zdobíš stromek? LUKÁŠEK:My ti pomůžeme!

00:20:02-To můžou jen poslušné děti. LUKÁŠEK:To my byli. -A budeme!

00:20:07-To už se za pár dní ukáže. Možná dostanete jen uhlí!

00:20:12PÉŤA:Já si přeju čepici, kterou už bych nikdy neztratil.

00:20:18-Kéž by!

00:20:20-Já bych chtěla stužku do vlasů, která by v noci svítila jako měsíc.

00:20:26-A já bych chtěl za ženu princeznu.

00:20:29-Mámo!

00:20:31Mámo, že jste vařila houbovku?
-Co ty všechno nevyčmucháš!

00:20:38CHASNÍK:Tam dole až na konci.

00:20:46VÝRAZNÝ DUSOT KOPYT

00:20:56-Ty jsi kovář Martin?
-Tak mi říkají.

00:20:59Potřebuješ podkovat koně.
-Jak to víš?

00:21:04-Podle toho, jak zní jeho kroky.

00:21:07Máš čím zaplatit?

00:21:10-A už jsi brousil meč?
-Který kovář ne?

00:21:15-Takže?

00:21:17-Ptal jsem se, zda máš peníze.
-Ale vždyť já...

00:21:24Počkej... Ty jsi...

00:21:27-Neboj. Co mi osud vzal na zraku,

00:21:31vrátil mi na sluchu, čichu a hmatu.

00:21:34A dobrý kovář umí podkovat koně a nabrousit čepel i poslepu.

00:22:01Asi mi to chvíli potrvá, ale máma se zatím o tebe postará.

00:22:06Má napečené buchty snad pro celou vesnici.

00:22:10Něco možná zbyde i pro tebe.

00:22:13-Děkuji ti.

00:22:25Dobrý podvečer. AGÁTA:Dobrý.

00:22:29Koho nám to sem čerti nesou?

00:22:32Vaše Veličenstvo... Promiňte. Já... nevěděla jsem...

00:22:37-Nic se nestalo, opravdu.

00:22:40-Prosím, prosím.

00:22:45Kdybych tušila, že budeme mít takovou vzácnou návštěvu!

00:22:50No co bych vám tak... Koláče! Buchty!

00:22:55Stále je musím takhle schovávat kvůli svému synovi.

00:23:01Protože by je všechny snědl. Všechny.

00:23:07Ale vy si dejte. Tak!

00:23:10Určitě vám po cestě vyhládlo.

00:23:14No, prosím, papejte, jen račte.

00:23:22Ty jsou vánoční.

00:23:47-Takže vy jste bylinkářka?
-U nás má každý nějaké řemeslo.

00:23:52-To je vůně! Asi vzácná návštěva,

00:23:55když jste vyndala tajné zásoby, maminko.

00:23:59-Ale jdi! Ty jsou pro hosta! Vždyť je to princezna Michaela.

00:24:05Odpusťte, on je trochu...

00:24:08-Trochu hladový. Vždyť jsem si to odpracoval.

00:24:13Váš koník je podkovaný a meč je ostrý jako nikdy předtím,

00:24:18princezno.

00:24:23-Ani jste nám neřekla,

00:24:26co vás přivádí do našich končin.

00:24:31-Hledám "horu s křivým vrcholem".

00:24:34Mám i tuto mapu, ale je už stará a všechno se mezitím změnilo.

00:24:40-Ale tu horu můžete při východu slunce vidět i z našeho dvora.

00:24:51-Vy víte, kde je?-Hm.
-Musím se tam dostat!

00:24:57-To není moc dobrý nápad!
-Proč tam chcete jít?

00:25:01-Hledám korunu krále Svaroga. Možná dokáže uzdravit mého otce.

00:25:06-Hora s křivým vrcholem je moc zlé místo.

00:25:10Ještě nikdo se z ní nevrátil.

00:25:13Lidé i zvířata se k té hoře bojí i jen přiblížit.

00:25:17-Já to ale musím zkusit.
-Tak aspoň si u nás odpočiňte.

00:25:23Do rána.

00:25:29-Dobře, ale vyrazím hned za svítání.

00:25:33-Pojďte.

00:25:44No, tak, dobrou noc, princezno.

00:25:48Ach jo, ach jo.

00:25:59-Maminko?-Hm.
-Půjdu s ní.

00:26:03-No to určitě!
-Nemůže tam přece sama.

00:26:06-Aha. Ale já můžu přijít o jediného syna, co?

00:26:11-Maminko, určitě se mi nic nestane.

00:26:16-Martínku, promluvíme si o tom ráno, ano?

00:27:00Tak, tu máš, teplý čajíček.

00:27:03Celý den jsi pracoval venku, tak se zahřej.

00:27:07-Takový jsem ještě nepil.
-To je slavnostní.

00:27:11Na počest princezny.
-Hm.

00:27:21-Tak dobrou noc, Martínku.
-Dobrou noc, maminko.

00:28:12Mámo?

00:28:16Mámo?
-Ano?

00:28:19-Kde je princezna?

00:28:22-No, odešla, brzy ráno.

00:28:25-Sama?

00:28:28-A co? Tak si to přála.

00:28:30-Mámo? Já jsem po čaji takhle ještě nikdy neusnul.

00:28:35-No vidíš! Vláčíš stromy z lesa.

00:28:38Potom jsi unavený a usneš, kde si sedneš.

00:28:42-Mámo? AGÁTA:Tady máš ještě, tak.

00:29:08-Mámo?
-Copak?

00:29:11-Jak vlastně princezna vypadala?

00:29:17-No jak? Co já vím?

00:29:24Měla křivý nos. A myslím, že pod ním měla i fousy.

00:29:28A hubená byla jako koza. A kulhala.

00:29:36Ale srdíčko má asi dobré,

00:29:39když se tak stará o otce.

00:29:43Ale o takové věci ty se starat nemáš.

00:29:46No co je, co tam děláš? Nemáš nic jiného na práci?

00:29:50Pojďme! Musíš ještě naštípat dříví!

00:30:03-Je pravda, co říkají lidé?
-Ne všechno, sousede.

00:30:08-No že vás navštívila princezna.
-To je pravda.

00:30:12-A že šla do zakleté hory?
-I to.

00:30:16-Takže tu už nikdo živou neuvidí.

00:30:19A bude válka.

00:30:24HLAS ŽENY ZDÁLKY: Koukej, koníček! Pozor, uhni mu!

00:30:28DUSOT KOPYT

00:30:33-Slyším dobře? To je přece...

00:31:06-Martine...

00:31:10Martínku!

00:31:12-Neměl jsem ji pustit samotnou. Teď musím svou chybu napravit.

00:31:18-Martine...
-Mámo...

00:31:21Půjdu s vaším požehnáním nebo bez něj.

00:31:26-A co když se mi už nevrátíš?
-Mámo, slibuji,

00:31:30že se do Vánoc vrátím.

00:31:33-Počkej, počkej!

00:31:44-Musíš mi ukázat, odkud jsi přišel, kamaráde.

00:31:48A kde jsi nechal svou paní.

00:31:55-Tu máš, tu máš.

00:31:58Abys mi tam někde neumřel hladem.

00:32:02-Děkuju. Do Vánoc jsem zpět. I s princeznou.

00:32:11AGÁTA: Dávej na sebe pozor, Martínku.

00:32:58Kamaráde, takhle bychom se daleko nedostali.

00:33:08Veď mě.

00:33:21Koníčku, a nešlo by to rychleji? Takhle tam půjdeme celou věčnost!

00:33:25ZARŽÁNÍ

00:33:47Pěkně jsi mě povláčel, kamaráde!

00:34:01Co je? Dál už asi nepůjdeš.

00:34:09Tady ses rozloučil i s princeznou, viď?

00:34:13Máma asi měla pravdu.

00:34:16I zvířata se k té hoře bojí přiblížit.

00:34:21Tak dál budu teda pokračovat sám.

00:34:26Děkuju.

00:35:44ŠVITOŘENÍ PTÁKŮ

00:36:12SKŘÍTEK:(hlubokým hlasem) Vítej, vítej!

00:36:16A na nic se neptej. Co hledáš v zakletém království?

00:36:20Kam kráčíš, ty škaredá lidská bytosti?

00:36:25-A ty jsi kdo?

00:36:27-Jsem strážcem brány z kamene,

00:36:30usmrtím každého, když se mi zamane.

00:36:34Teď řekni, co tu chceš, nebo bídně zahyneš.

00:36:39-Hledám princeznu Michaelu.

00:36:42-Aha! Odvážný princ, co hledá si ženu.

00:36:47Abys však mohl dál, jistou zaplatíš cenu!

00:36:52-Nejsem žádný princ. Jsem kovář. A jakou cenu mám zaplatit?

00:36:58Vždyť nic nemám. Jen buchty.

00:37:01-(tence) Šuchty kruchty, jaké buchty?

00:37:05-Makové a poctivé povidlové.

00:37:09-(hlubokým hlasem) Dám si tedy tu poctivou! Povidlovou!

00:37:38-Tak tedy, dobrou chuť.

00:37:42-Děkuji, človíčku.

00:37:45Hned slupnu ji celou, tu tvoji buchtu skvělou.

00:38:04Ach! Švestková povidla.

00:38:09Moje oblíbená.

00:38:27Au, au, auvajs!

00:38:29Tak se mnou tolik netřes!

00:38:34-Tys ten panáček, co už jednu buchtu ze mě vymámil.

00:38:38-Jsem jenom maličký chlápek

00:38:43a dobrá buchtička

00:38:46je pro mě svátek!

00:38:49-To ale neznamená, že můžeš krást.

00:38:52-A co kdybych ti za ni něco dal a třeba se i tvým kamarádem stal?

00:38:58-Co takový drobeček jako ty může mít?

00:39:02-Přísahám na svoje...

00:39:06tvoje vousy, že dobrou radu všichni poslechnou si.

00:39:12-Dobrá rada může mít cenu zlata.

00:39:16-Jestli chceš princeznu najít, za ježibabou musíš zajít.

00:39:21Ta je potvorou odvěkou, přebývá kousíček za řekou.

00:39:26Od ní musíš získat věc.

00:39:30Kocoura,

00:39:33co zvenku zahřívá jí pec.

00:39:36Ježibaba zná různé čáry,

00:39:39proti ní ti nepomůžou svaly.

00:39:42-Budu si tedy muset vystačit s rozumem.

00:39:46Děkuju za radu, kamaráde. Ale už budu muset jít.

00:40:41Dnes se asi budu muset namočit.

00:41:14-Človíčku!

00:41:16Ty mi tu něco tajíš.

00:41:19Že ty se můstků bojíš?
-Jakých můstků?

00:41:23-Právě ses vodou plahočil a celý ses namočil.

00:41:28To jiný na tvém místě přešel by po tomhle mostě.

00:41:32-Tady je most? A tos mi o něm nemohl říct trochu dřív?

00:41:38-Říkal jsem si, tak to už chodí, vidí můstek, ale vodou se brodí.

00:41:43-Nevidím.

00:41:46-Ty jsi slepý.

00:41:51-Jsem vážně rád, že jsem tě pobavil.

00:41:54Čekají mě ještě jiné mosty, o kterých bych měl vědět?

00:41:59-Ne.

00:42:01Asi. Já můstky moc nemusím,

00:42:04radši se o kouzlo pokusím!

00:42:20Kdyby to viděl, to by mě pochválil!

00:42:23Takhle si myslí, že jsem ho napálil.

00:42:27Ach!

00:42:51-Kampak, mládenečku?

00:42:54-Dobrý den, tetičko. No, ani sám nevím.

00:42:59Ale možná mi můžete pomoct. Někoho hledám.

00:43:03-Ach! Už dlouho mi nikdo neřekl "madam".

00:43:09-Říkám, že někoho hledám.

00:43:12-Ach tak. Někoho hledáš.

00:43:17A nebude to náhodou...

00:43:22odvážná princezna?

00:43:25-Vy jste ji viděla? Ona tu byla?
-Bílá?

00:43:28Proč by měla být bílá?

00:43:31-Ne bílá. Jestli tu byla.

00:43:34-Ach tak.

00:43:36Možná i ano.

00:43:42Ale paměť mi už neslouží jako zamlada.

00:43:45Musím se podívat do deníčku.

00:43:48Tam si píšu všechny důležité události.

00:43:52-Výborně. A kde ho máte?
-Doma. Tady kousek za kopcem.

00:43:58-Já vás tam moc rád doprovodím.
-Počkej. Pojď za mnou.

00:44:04Jsi velmi milý, mládenečku. Jak se jmenuješ?

00:44:08-Říkají mi Martin.
-Říkající Martin?

00:44:12Ach! Velmi divné jméno.

00:44:15Ale víš co? Už jsem slyšela i divnější.

00:44:19Budu ti říkat jen Martin. Pojď.

00:44:24Už jsme skoro tam, hihi.

00:44:28-Tetičko, já cítím perníčky.
-Dobře cítíš.

00:44:33Mám z nich, jak vidíš celý domeček.

00:44:37-A to vám nespadne?
-Ne.

00:44:40A když mi vyhládne, stačí si kousnout.

00:44:43-A co když zaprší?
-U mě doma se nepráší.

00:44:47Koště mi zametá každý den.
-A nejste vy trochu na ouška?

00:44:51-Kde? Kde?-Co kde?
-Kde jsi tu viděl papouška?

00:45:00-Pojď, Martine, pojď. Pozor na hlavu!

00:45:04Tak pojď, pojď!

00:45:08Počkej!

00:45:10Sem si hačni.

00:45:19Nemáš žízeň, Martínku?

00:45:22-Nedělejte si se mnou starosti, tetičko.

00:45:26Jen řekněte, kam šla princezna, a já půjdu.

00:45:31-Ale dej si aspoň... SILNÉ PŘEDENÍ

00:45:37...trošku blešího mlíčka,

00:45:41dokud...

00:45:43dokud nenajdu...

00:45:48svůj...

00:45:51deníček.

00:46:02Jen se napij, tu máš.

00:46:06Ano. Nabereš z něj sílu.

00:46:14-Zdá se mi, jako by venku někdo chodil.

00:46:19-Nikdo tam nic nehodil. Copak je to za obvinění?

00:46:24-Ne, tetičko. Chodil.

00:46:27Zdá se mi, jako by okolo chaloupky někdo chodil.

00:46:31-Ach!

00:46:53Špatně jsi slyšel. Nikdo tam nebyl.

00:46:58Ale to mlíčko si teď už vážně dej,

00:47:03nebo se urazím.

00:47:05-Když jinak nedáte, tetičko.

00:47:14A to je vážně bleší?

00:47:17Odkud ho máte?

00:47:22-Koukni, koukni.

00:47:28Chovám si vlastní blešky, a když dostanu chuť na mlíčko,

00:47:32tak si ho prostě nadojím.

00:47:43Princezna s tím svým prokletým mečem

00:47:47jen tak tak proklouzla.

00:47:57Ale na tebe, hlupáka hloupého, slepého,

00:48:02jsem ani čáry nepotřebovala.

00:48:07(zívá) Sám jsi vypil odvar z dřímovníku.

00:48:14A teď usneš tak tvrdým spánkem,

00:48:21že tě ani vroucí voda

00:48:27ne to...

00:48:29nevzbudí.

00:48:33CHRÁPÁNÍ

00:48:44Co je to?
-Teď si trochu popovídáme.

00:48:49-Ach! Ty hnido jedna drzá! Sundej mě!

00:48:53-Co? Budeme si povídat? Nebo vařit polívku?

00:48:57-O čem si chceš povídat?

00:49:01-Co jste udělala s princeznou?
-Já nic! Měla ten prokletý meč,

00:49:07který brousil nějaký poctivý člověk.

00:49:11-No a?
-Čepel nabroušená

00:49:14čestným člověkem přetne každé kouzlo.

00:49:18Proti tomu mé čáry neměly žádnou šanci.

00:49:21-Kde je princezna teď?
-V zámku u krále Svaroga.

00:49:26Ale odtamtud se živá nikdy nevrátí.

00:49:30-A to jako proč?

00:49:32-Nepovím.

00:49:35Povím, povím! Povím!

00:49:39Svarog je prokletý.

00:49:41Každý, kdo ho jen koutkem oka zahlédne,

00:49:46změní se v kámen!

00:49:48-Jak se do toho zámku dostanu?

00:49:51-Je za skalami na konci tohoto údolí.

00:49:58Kam jdeš? Vrať se, slyšíš?

00:50:03-A toho kocoura si beru s sebou.

00:50:06Za to, že jste mě chtěla otrávit a uvařit.

00:50:12-Ne, ne, sundej mě!

00:50:15Počkej, sundej mě!

00:50:18Odvaž mě, slyšíš?

00:50:21Sundej mě!

00:50:28SKŘÍTEK:Človíčku, drž ho pevně! Ať ti někam neodběhne.

00:50:33Ještě se ti hodí hošku, jen si chvíli počkej trošku.

00:50:46-Musím varovat svého bratrance.

00:51:27Bratranče, bratranče, jsi tam?

00:51:31-Co je? Co mě zase otravuješ?

00:51:34-Je tu někdo, kdo může zhatit tvé plány.

00:51:39-Zbláznila ses? O princeznu se přece postarala kletba.

00:51:44-Je tu někdo jiný.

00:51:47A míří k Svarogově zámku.

00:51:53-Co je zač? Je to mocný čaroděj?

00:51:57-Jmenuje se Říkající Martin.

00:52:01A není čaroděj. Ale je slepý.

00:52:06-Tebe přechytračí i slepý?

00:52:11Slepý...

00:52:13Ale vždyť to by... Na slepého kletba nebude platit.

00:52:19Jestli vydrží se Svarogem jeden den, tak kletba pomine.

00:52:24-Co uděláme?
-Ty někam zalez.

00:52:27Tohle vyřídím sám.

00:52:30Slepý blázen mi může ještě dobře posloužit.

00:52:38-Blé!

00:52:54SKŘÍTEK:Juchuchú!

00:52:58Jednu radu ti ještě můžu dát.

00:53:01Hned se papá domů vrať.

00:53:05-Bez princezny neodejdu.

00:53:09-Ty ani nevíš, človíčku, že není hezká ani trošičku.

00:53:13Vždyť je celá ohavná, jako bestie pradávná.

00:53:18Ani jednu malou bradavičku nemá na tváři.

00:53:22A nos má malý, beztvarý.

00:53:25Hej!

00:53:33MŇOUKÁNÍ

00:53:36-Klid, kocourku.

00:53:38Neboj se, teď spolu vylezeme nahoru na skálu.

00:54:11-A slepý polezeš na tyhle skály? Chceš, aby se ti osudnými staly?

00:54:17-Já se nebojím, kamaráde.

00:54:20Dodržuji totiž základní pravidlo při lezení na skalách.

00:54:25-A to je jaké?
-Nedívám se dolů.

00:54:30-Haha!

00:54:51Spadne.

00:54:59A nezachrání nic.

00:55:03A ještě bude celý...

00:55:06do mlá ce ný.

00:55:09Na tohle mě ani rým nenapadá.

00:55:22-Pozor... ehm...

00:55:25(dále hlasem skřítka) Pozor, Martínku, padají kameny.

00:55:47Už jsi skoro na vrcholu.

00:55:50Už jen kousek.

00:56:10(jako skřítek) Málem ses domlátil, Martínku.

00:56:15-To tys mě zachránil, kamaráde?
-A kdo jiný?

00:56:19-Takže jsi mi zachránil život. Věřil jsem, že mě ten kámen udrží.

00:56:24-Ale neudržel.

00:56:26Ještě stále chceš riskovat svůj život pro princeznu?

00:56:30-Mé rozhodnutí se nezměnilo.
-Tou kuráží jsi mě přesvědčil.

00:56:36Poradím ti tedy.

00:56:38-Asi to musí být vážné, když jsi přestal veršovat.

00:56:43-Samozřejmě, že je to vážné.

00:56:46Potvrdí to každý vlažně.

00:56:50-A proč vlažně?
-To byl jen rým. Dost bylo zábavy.

00:56:56Chceš zachránit princeznu?
-Udělám cokoli.-Opravdu?

00:57:01Potom věz, že dokud bude Svarog mezi živými,

00:57:05království zůstane prokleté. A s ním i tvoje princezna.

00:57:11Jiné cesty není.

00:57:13Osud princezny Michaely i obou království je ve tvých rukou.

00:59:41-Svarogu!

00:59:45Svarogu!

00:59:48Kde jsi?

00:59:51Svarogu!

00:59:55SVAROG:Co chceš?

01:00:01Tady najdeš jenom vlastní smrt.

01:00:20Jak to, že...

01:00:27Každý, kdo se na mě podívá, třeba jen koutkem oka,

01:00:32hned zkamení.

01:00:36Jak to, že ty ne?

01:00:39-Jsem slepý.

01:00:42-Kdo jsi?

01:00:44-Jmenuji se Martin.

01:00:47A přišel jsem vysvobodit princeznu Michaelu.

01:00:54-Té už, bohužel, není pomoci.

01:00:57Postihla ji moje kletba. Kletba věčné samoty.

01:01:02Trvá už snad tisíc let.

01:01:06-Co se stalo?

01:01:09-Proklel mě můj rádce.

01:01:11Dlouho intrikoval, aby se dostal k moci.

01:01:15Já jsem ale v jeho srdci zahlédl zlo a temno.

01:01:20Stráže!

01:01:22Chtěl jsem ho vyhnat ze své země, ale on se mi postavil.

01:01:26A když jsem mu odmítl vydat korunu,

01:01:33použil své nejtemnější čáry.

01:01:39Nedokázal jsem ho zastavit.

01:01:44On zase nedokázal mě svými kouzly zabít

01:01:48ani přinutit, abych mu odevzdal vládu.

01:01:53Tak mě ve zlosti proklel a odsoudil k věčné samotě.

01:02:02Nic bych si nepřál víc než pomoci ti zachránit princeznu

01:02:07a osvobodit mé království.

01:02:10Ale netuším, jak kletbu zlomit.

01:02:15-Existuje prý jen jeden způsob.

01:02:21-Mluv.

01:02:24-Kletba bude trvat tak dlouho,

01:02:27dokud budete žít.

01:02:31-Jestli je to tak

01:02:34a jestli to ukončí prokletí mého království,

01:02:40tak udělej, co musíš.

01:02:47Jestli má moje smrt pomoci ostatním,

01:02:52svůj osud přijímám.

01:03:21-Nemůžu zabít nevinného člověka.

01:03:25Musí přece existovat nějaký jiný způsob, jak kletbu zlomit.

01:03:31-Ty hlupáku!

01:03:43Stačilo tak málo a má kletba mohla být konečně dokonána.

01:03:48-Vlkane?
-Rádce našeho krále?

01:03:52-Snad jsi nečekal svého skřítka?
-Aha! Hned se mi nezdálo,

01:03:57když začal divně veršovat a přestal mi říkat "človíčku".

01:04:01Co jsi s ním udělal?
-Ty se chceš se mnou měřit?

01:04:07S nejmocnějším černokněžníkem, jakého kdy svět viděl?

01:04:20-Svět možná, ale já naštěstí ne.

01:04:24-Ty slepý blázne! Nemáš nejmenší šanci.

01:04:31Svarog byl mocný panovník, a i jeho jsem porazil.

01:04:36Jakou šanci, si myslíš, že máš ty?

01:04:39Za svou opovážlivost zaplatíš.

01:04:43-Ach!

01:04:50-Zažiješ bolest, o jaké jsi ani netušil.

01:04:59Měl jsi sedět doma za pecí.

01:05:02Namísto toho se tu svíjíš na zemi jako nicotný červ.

01:05:17Ty si stále ještě troufáš? Kdo si vůbec myslíš, že jsi?

01:05:21-Jsem kovář Martin.
-Kovář?

01:05:24-A nepřišel jsem z takové dálky, abych se teď vzdal.

01:05:29-Skončíme tu nudnou hru!

01:05:32SVAROG:Chytej! Stojí přímo před tebou!

01:05:52-Tys... mě zranil!

01:06:00-Čepel nabroušená poctivým člověkem přetne každé kouzlo.

01:06:06I to nejsilnější.

01:06:15-To ale není všechno.

01:06:18Slyšíš?

01:06:23-Slyším pištět myšku? Kocourku, přišla tvá chvíle!

01:06:36ZAVRČENÍ, MLASKÁNÍ

01:07:17-Martine...

01:07:19-Princezno?

01:07:22SVAROG: Zlomil jsi kletbu, Martine.

01:07:26Svou odvahou a statečností.

01:07:29S Vlkanem pominula i jeho temná kouzla.

01:07:32Zachránil jsi princeznu, moje království i mě samotného.

01:07:38-Vlkan?
-Byl to zlý černokněžník.

01:07:42Když se mu nepodařilo ovládnout mou zem, staletí hledal dál.

01:07:47Dokud nenašel království s nemocným králem a princeznou,

01:07:52která by pro svého otce riskovala vlastní život.

01:07:57-To je ta tvoje koruna, králi. Může zachránit mého otce.

01:08:02-Obávám se, že ta vám nepomůže.

01:08:06-Ale vždyť plní přání.

01:08:14-Moje koruna nikdy nebyla kouzelná.

01:08:19Vždycky byla jen symbolem vlády v mém království.

01:08:27Zato mně se do žil vrací má někdejší moc.

01:08:32A obě vaše přání velmi rád vyplním.

01:08:37-Takže můj otec bude zdravý?

01:08:43-Ale já přece žádné přání nemám.
-Jedno tajné máš.

01:08:48Takové, které se neodvážíš ani vyslovit.

01:09:32-Ale já...

01:09:35...jsem si tohle přece nepřál.

01:09:40-I já mám jedno malé přání.

01:09:43Je načase, aby má vláda v tomto království skončila.

01:09:47Poklekni, Martine.

01:09:51Dokázal jsi, že jsi moudrý, spravedlivý, poctivý a odvážný.

01:09:57Přesně takové vlastnosti by měl mít vladař.

01:10:01A protože nemůže žádné království zůstat bez krále,

01:10:05ani bez královny,

01:10:11jmenuji tě tímto svým nástupcem.

01:10:17Povstaň, králi Martine.

01:10:20PODDANÍ:Ať žije král!

01:10:31-Ale já se musím vrátit domů. Slíbil jsem to mámě.

01:10:36-A co bys to byl za krále, kdybys porušil své slovo?

01:10:41Čeká tě tu tvé království.

01:10:48Když mi to dovolíte,

01:10:51můžu vaši cestu trochu urychlit.

01:11:05-Co je to?
-To je slunce, Martine.

01:11:09-Takové jsem si ho nikdy nepředstavoval.

01:11:13-A mě sis představoval jak? Hm?

01:11:18-Ne tak prťavého. Děkuji ti za dobré rady.

01:11:22I za kocoura.

01:11:24Už jsem přestával věřit, že ho budu na něco potřebovat.

01:11:29-Ale já jsem jen chtěl, abys ho odnesl.

01:11:34O ničem jiném jsem ani nehlesl. Aby mě přestal konečně strašit

01:11:39až budu perníček z chaloupky baštit.

01:11:43-I díky tvému mlsnému jazyku všechno dobře dopadlo.

01:11:48-Cože?

01:11:51-Tak se tu hezky měj a na svět se jenom usmívej.

01:11:57-No!

01:13:19-Martine... Martine!

01:13:22-Maminko!
-Ty ses mi vrátil!

01:13:26-Vždyť jsem vám to slíbil. A přivedl jsem i princeznu.

01:13:31-Odpusťte, Veličenstvo, ale já...

01:13:34Tak ráda ho vidím!

01:13:37-Maminko...-Pojď sem.
-I já vás rád vidím, maminko.

01:13:44-Martine...

01:13:49Co jsi to řekl?

01:13:51-Že i já vás rád vidím, maminko.

01:13:56-Ty...

01:13:59Ty vidíš?

01:14:01Ty vidíš!

01:14:06Celý život...

01:14:09Celý život jsem si nic jiného nepřála.

01:14:14Celý život.

01:14:18To je zázrak.

01:14:21ŘEHTÁNÍ KONÍ, ROLNIČKY

01:14:43-Tatínku!
-Dceruško moje! Dceruško!

01:14:47-Vy jste zdravý.

01:14:50-Síly se mi vrátily jako mávnutím čarovného proutku.

01:14:54Od té doby tě hledám. Dcerko moje.

01:14:58PAVOL:Zázrak! Zázrak se stal!

01:15:01-Jen klid, sousede! Co se stalo?
-Martine, mám syna!

01:15:07SOUSEDKA:Co je to za křik? PAVOL:Stal se zázrak!

01:15:11Najednou se objevil. Krásný, zdravý! Mám syna!

01:15:15-Ta stužka, co máš ve vlasech, Evičko, tu sis přála?

01:15:20-To znamená, že moje čepice...

01:15:25-Raz, dva, tři, čtyři, pět,

01:15:28a čepice je zase zpět.

01:15:32Tuhle už tak lehko neztratíš.

01:15:35Lukášku, a nechtěl jsi ty náhodou princeznu za ženu?

01:15:40-Ne, ne.

01:15:42-Pane králi,

01:15:45kdybyste si mohl něco přát i vy, co by to bylo?

01:15:50-Přeji si, aby si moje dcera konečně vybrala muže,

01:15:54který se stane moudrým králem.

01:15:57Přišel jsem totiž o svého rádce. Jako by se po Vlkanovi slehla zem.

01:16:04-Ale já už jsem si vybrala, tatínku.

01:16:14-Dcerko, vždyť ty si musíš vybrat urozeného a bohatého muže.

01:16:19-A kdo je urozenější... než král?

01:16:30-Ale vždyť to je...

01:16:33to je koruna krále Svaroga.

01:16:36Vy jste ji našli.

01:16:39-A našli jsme i samotného krále Svaroga.

01:16:42A ten jmenoval Martina svým nástupcem.

01:16:46-Protože to on zlomil tisíciletou kletbu.

01:16:50A jemu vděčíš za své uzdravení, tatínku.

01:16:57-No, když je to tak.

01:17:01-Michaelo...

01:17:06A ty bys mě vážně chtěla?

01:17:09-A ty bys chtěl mě?

01:17:29A teď mi řekni, co sis vlastně přál ty?

01:17:33-Aby se na Vánoce všem dobrým lidem

01:17:37splnila jejich nejtajnější přání.

01:17:42-Koláče!

01:17:45Berte si!

01:18:09Skryté titulky: Markéta Venclíková Česká televize, 2018