Životopisný seriál o jednom z největších umělců 20. století s Antoniem Banderasem v hlavní roli (2018). Dále hrají: A. Rich, S. Colley, C. Poésy, P. Delevingne, R. Sheehan, T. R. Knight, A. Franciosi, S. Gabel a další. Režie Laura Belsey
00:00:00 V pořadu jsou díla znázorňující nahotu.
00:00:04 Sledování je na vlastním uvážení. Dříve jste viděli:
00:00:07 -Nastěhuj se ke mně. Bude to báječné.
00:00:14 APOLLINAIRE:Tohle Gary Pieret.
-Symbol našeho nového přátelství.
00:00:18 -Ukradl jsi je z Louvru.
-Osvobodil. Jen něco za dopravu.
00:00:24 -Opium. Chci ti udělat radost, aspoň na chvíli.
00:00:28 -Nejsem tvůj vězeň!
-Nesmím o tebe přijít!
00:00:33 -Seznamte se s Henrim Matissem.
00:00:37 -S panem Braquem už se znáte. Je nejmladší z Divokých zvířat.
00:00:43 -Nevyšel jste už celé měsíce.
-Co vy s tím? Skoro se neznáme.
00:00:47 -Rád bych to změnil. Obdivuji vaši práci.
00:00:50 GERTRUDE:Příšerné.
-Tvůj nejlepší umělecký postřeh.
00:00:56 -Chtěls vytvořit něco urážlivého, podařilo se.
00:01:41 GÉNIUS: PICASSO
00:01:44 LEVÝ BŘEH, PAŘÍŽ, 1946
00:01:47 LUC:Jaký je život s nejslavnějším umělcem světa?
00:01:50 -Pracujeme, chodíme do muzeí, milujeme se.
00:01:55 -A chce, abys mu vařila a uklízela jako hodná manželka?
00:01:59 -Tak to ne. Děláme se šťastnými.
00:02:02 -Ty máš starého, bohatého mentora a on má krásnou, mladou milenku.
00:02:08 -Takže ty ses rozhodl být cynický.
00:02:12 -Nemám peníze, nejsem slavný.
00:02:16 Mám jen neodbytnou myšlenku, že jsem tě měl políbit,
00:02:20 když jste tě poprvé viděl.
00:02:24 -Ani nevím, že sis mě všiml.
00:02:28 -Je tak starý a...
00:02:31 chodí brzy spát?
00:02:35 -Má víc energie, než mám já.
-Vážně?
00:02:39 -Pracuje celou noc, ráno přichází do postele a dopoledne promilujeme.
00:02:45 Takže, Lucu, mluv o Tunisku.
00:02:50 -Učím tam na malé umělecké škole. Těším se, až se dostanu do Paříže.
00:02:55 Měla bys mě navštívit... s tím starým mužem.
00:03:06 -Sbal si kufry!
-Kam jedeme?
00:03:10 -Do Le Midi, čerstvý vzduch, dlouhé obědy a líná odpoledne.
00:03:16 -To zní krásně, ale konečně jsem našla správnou rutinu.
00:03:20 -Zvykla sis. To je pro umělce smrtelné.
00:03:24 -Ale udělám hodně práce.
-Můžeš pracovat i tam.
00:03:29 -Zdá se, že ses rozhodl.
-Mohla bys mi odolávat,
00:03:34 ale jaký by to mělo smysl?
00:03:47 FRANCOISE: Říkals Midi, kde je pláž?
00:03:51 -Moře odtud není daleko, tak 80 km.
00:04:05 -Měl bych zajet pro něco k jídlu.
-Pojedu s vámi.
00:04:09 -Ne, zůstaň. Chci ti ještě ukázat celý dům.
00:04:14 -Mohl byste koupit třeba šunku, sýr a chléb?
00:04:19 -A taky pět nebo šest úhořů a taky cibuli a máslo, cukr,
00:04:25 vepřové, mouku a celer.
00:04:29 -Ano, fajn.
00:04:32 -Máš ráda úhoře?
00:04:37 -Ne, ani moc ne.
-Moje úhoře budeš milovat.
00:04:46 -Ty vař a já budu uklízet.
-Ne, ne, když budeš uklízet,
00:04:50 tak potom nic nenajdu. Ne, nech to být.
00:04:58 BATEAU LAVOIR, PAŘÍŽ, LEDEN 1908
00:05:01 -Práce, která má šokovat. Rád bych ji měl ve své galerii,
00:05:06 až bude hotová.
00:05:09 -Je to dokončené.
00:05:14 Už běžte.
-Kahnweiler tě nechtěl urazit.
00:05:20 Dík, že jste přišel.
-Je mi líto, že se zlobí.
00:05:24 -Ne, on je pořád rozzlobený. Patří to k jeho kouzlu.
00:05:35 Musel jsi být tak hrubý?
-Líbil se mi.
00:05:40 -Tak to určitě poznal. Nemůžu ti ho dost doporučit,
00:05:44 je seriózní, bystrý a kupuje nejmodernější práce.
00:05:49 -Práce, jaké tvoří Matisse.
-Krom jiných.
00:05:55 -Neřekls, co si o tom myslíš.
00:06:00 -Připomíná mi El Greca,
00:06:03 forma je dost podobná, ale tam, kde El Greco věří v půvab,
00:06:10 tam má tohle brutální, apokalyptickou sílu. Je to nové.
00:06:15 Ale žel, Pablo, stejně jako u El Greca,
00:06:20 bude trvat léta, než pochopí, cos dokázal.
00:06:27 -Takže mě budou uznávat, až budu pod drnem.
00:06:37 -Opatrně s tím!
-Já nejsem nikdy opatrný.
00:06:41 -Nemusíš žít ve špíně a chaosu, abys mohl tvořit.
00:06:46 -Chceš mi radit, jak žít?
-Musíš si tu uklidit.
00:06:49 Vypadnout z toho nepořádku.
00:06:52 Jinak se zblázníš jako van Gogh, uřízneš si ucho a zemřeš ve škarpě.
00:06:59 -Už bys měl jít.
00:07:04 Matisse potřebuje namíchat barvy.
00:07:17 -Připravit, pozor, teď!
00:07:30 -Jak jsi to sakra udělal, Weigelsi?
00:07:34 -Naučila mě to matka, je alkoholička.
00:07:37 Při pití musíš otevřít krk.
00:07:40 -Tvůj otec tedy musí být opravdu velmi šťastný muž.
00:07:44 FERNANDE:No tak, Maxi!
00:07:56 -Mně se to líbí.
00:08:02 -Proč?
00:08:05 -No ty barvy,
00:08:09 ten smysl pro pohyb a ten...
00:08:12 FERNANDE:Přestaň předstírat, všichni to nenávidí.
00:08:18 MAX:Pablo...
00:08:21 já věřím, že tento tvůj nový dipsomanický zhýralý soused
00:08:27 má perfektní lék, který ti jistě zvedne náladu.
00:08:41 -Podej mi dýmku!
00:08:53 -Kolik tahle?
-Dva franky.
00:09:03 Můžete ho mít za pět franků, pane Picasso.
00:09:06 Plátno je dobré, můžete ho klidně přemalovat.
00:09:10 -Blázníte?
00:09:13 Mistrovské dílo.
00:09:16 Který umělec to maloval?
00:09:19 -Umělec? Úředník na celnici Henri Rousseau.
00:09:23 -Kde bych ho našel?
00:09:30 Monsieur Rousseau? Pablo Picasso. Psal jsem.
00:09:35 -Pojďte.
00:09:40 Jaké je to v Káhiře?
00:09:43 -Možná jste si mě s někým spletl.
-Ne, ne, pojďte.
00:09:48 Neměl jsem tušení, že vy Egypťané jste tak bázliví.
00:09:54 -Giome, co ty tady?
00:09:59 -Co asi? Necháváme se malovat. Pablo, dovol, abych ti představil
00:10:04 svou novou milenku a společnici v chaosu Marii Laurencin.
00:10:11 -Víte, že je to naprostý zvrhlík?
-Proto jsem se do něj zamilovala.
00:10:19 -Pane Picasso, mohl byste zhodnotit můj pokrok?
00:10:32 Jako by si z oka vypadli, že?
00:10:37 -Ano,
00:10:39 zachytil jste je přesně.
00:10:46 -Nemůžu tomu vtipu uvěřit.
00:10:49 -Tak proč mu platíte, aby vás namaloval?
00:10:53 -Naše láska je totiž šílená,
00:10:55 a tak ji musí zvěčnit přece naprostý blázen.
00:10:59 -Pověsím si to pak nad svůj nočník. Každý si zaslouží se u toho smát.
00:11:05 -Vy se Rousseauovi pletete.
00:11:08 To, jak deformuje proporce, ty nepřirozené barvy,
00:11:13 jeho dílo je zvláštní, primitivní. Je mu jedno, co si lidé myslí,
00:11:17 a vůbec mu nezáleží na barbarech, jako jste vy.
00:11:23 -Můj milý příteli, kouříš příliš toho opia.
00:11:28 -Vyhodils peníze za tohle?
00:11:33 -Stál míň než tvoje parfémy.
00:11:38 -No asi je to lepší než tvůj velký obraz prostitutek.
00:11:46 -Uspořádám Rousseauovi velký večírek. Pozvu všechny.
00:11:50 Pití, zábava, hostina.
00:11:52 -Mně vyčítáš parfém, a nějaké nule pořádáš banket.
00:11:57 -Celá léta pracoval ve skrytu, ale je génius.
00:12:02 Jen si to ještě nikdo neuvědomil.
00:12:09 Zaslouží si být oslavován.
00:12:14 -Mluvíš o něm, nebo o sobě?
00:12:38 -Dámy a pánové, představuji vám váženého hosta:
00:12:43 monsieur Henri Rousseau.
00:12:52 -Jaká úchvatná bohyně to sestoupila z Olympu mezi nás.
00:12:57 -Fernande, dcera Dionýse, boha vína, veselí a taky šílenství.
00:13:04 -My dva budeme skvělí přátelé.
00:13:09 -Picasso mě požádal, abych složil něco na vaši počest.
00:13:13 "Podívejte, jak je město mladé a vy jste stále ještě batole.
00:13:19 JIZLIVÝ SMÍCH DIVÁKŮ
00:13:22 Vy, tak krásná lilie, rusovlasý plamen,
00:13:26 marnotratný páv.
00:13:29 SMÍCH
00:13:31 -Posloucháš to tlachání?
-Koukni, jeho mistrovské dílo.
00:13:37 -"Radost a zoufalství.
00:13:40 Brandy, co usrkáváte, vás pálí v hrdle,
00:13:44 to je slunce,
00:13:47 co srazilo mi hlavu."
00:13:56 -Přátelé, bohové a nevolníci,
00:14:00 pouze s láskou můžeme žít
00:14:04 a jen s radostí můžeme pracovat.
00:14:08 -A teď všichni pozdravte mýtného.
00:14:14 -A jen se zeleninou můžeme postavit paláce pro krále a královny.
00:14:26 -Náramný večírek. Kde je Matisse?
00:14:30 -Asi dokončuje pestrobarevný obraz.
00:14:33 Nebo přerovnává pigmenty. GERTRUDE:Aha.
00:14:37 JEJICH TLUMENÝ SMÍCH
00:14:41 -Proboha, Henri...
-Když už mám mozek jako v ohni....
00:14:45 Ne, má drahá, ta koruna se mi líbí.
00:14:52 -Ten je hloupý jako kůl v plotě.
-Nebýt to plátno tak hrubé,
00:14:57 utírám si tím obrazem zadek.
-Viděl jsem tvou práci, Weigelsi,
00:15:02 tenhle muž je opravdový umělec, mistr.
00:15:06 Tys jen podvodník.
00:15:14 -Nemůžu vám dost poděkovat.
-To já bych vám měl poděkovat.
00:15:18 Inspiroval jste mě.
00:15:21 -Vy jste mě objevil a za jednu noc
00:15:24 jste do života plného boje vnesl svěžest a slávu.
00:15:34 Snad se to jednoho dne stane i vám.
00:15:39 Jsme nejlepší malíři na celém světě!
00:15:44 Já v moderním stylu
00:15:47 a vy v tom egyptském.
00:16:01 -Ježiši!
00:16:31 Nejdřív Casagemas, teď Weigels.
00:16:36 -O čem to zas mluvíš?
00:16:42 -Carlese jsem opustil a Weigels se urazil.
00:16:48 Je to moje vina.
00:16:54 Byl...
00:16:57 velice milý, neškodný. Zachoval jsem se krutě.
00:17:02 -Bylo to neštěstí.
00:17:05 Neobviňuj se.
00:17:17 Co to děláš!
00:17:21 -Braque měl pravdu, už to stačilo.
00:17:32 -Co si dát jen trochu?
00:17:42 -Mysli na Španělsko,
00:17:45 na hory,
00:17:47 na modrou oblohu.
00:17:52 Zavři oči.
00:18:05 FRANCOISE:Ááá!
-Proboha, co je?
00:18:08 Co se děje?
00:18:16 -Panebože, jsou všude.
00:18:19 -Vždyť víš, že jsem štír. Je to moje znamení.
00:18:24 -To není humor, jsou jedovatí.
-Doru jednou uštnul, pořád žije.
00:18:29 -Byls tady s Dorou?
-Ano, jistě, je to její dům.
00:18:35 Je od ní milé, že nám ho půjčila, že?
00:18:39 -Ano, jsem vděčná.
00:18:41 -Kam to jdeš?
-Pro koště.
00:18:47 -Hej, Francoise, počkej, nech to být.
00:18:51 Ty se musíš naučit být víc...
00:18:55 nepořádnější. Uvolni se.
00:18:59 Pojď do postele.
-Nebudu tam spát, se štíry ne.
00:19:03 -Můžeme spát v jiném pokoji. Jen si nějaký vyber.
00:19:08 Je mi to úplně jedno, stačí mi být s tebou.
00:19:18 Ach, zaplaťpánbu.
00:19:34 -Je to dost nepořádné?
00:19:42 BRAQUE:Opravdu jsi v pořádku?
-Ano.
00:19:46 Ne jako van Gogh, pořád mám obě uši.
00:19:50 -Pojď.
00:20:03 -Panebože!
00:20:07 Pracoval jsi!
00:20:10 -Co myslíš?
00:20:25 -Je to úplně nové.
00:20:30 -To díky tobě, inspiroval jsi mě.
00:20:34 Tvůj obraz Z nevěstince mi ukázal, jak věci vidět jinak.
00:20:47 Čtyři sta let se umění nijak nevyvíjelo,
00:20:50 protože bylo posedlé perspektivou.
00:20:54 Ale je to jen iluze. Úběžník zakrývá vše ostatní.
00:21:00 -Ano, máš pravdu.
00:21:02 My musíme úběžník nechat úplně zmizet.
00:21:14 -Přesně o to jsem se snažil.
00:21:17 Věděl jsem, že jediný, kdo to pochopí, jsi ty.
00:21:21 -Nestačí zpochybnit zákony perspektivy,
00:21:25 zpochybněme světlo, barvu, tvar, zkrátka vše.
00:21:29 Roztrháme vše na kusy a vytvoříme nový druh obrazu.
00:21:32 -A předložíme to Podzimnímu salonu. Začneme revoluci.
00:21:37 -Letos je porotcem Matisse. Odmítne vše, co předložím já.
00:21:45 Musíš ty.
00:21:48 -Vrháš mě mezi lvy?
-Ne, jsi jeho chráněnec.
00:21:52 Od tebe se mu líbí vše.
00:21:55 Představ si, jak se naštve, až si uvědomí,
00:21:58 že tím, že schválil tvoji práci, schválil i tu moji.
00:22:11 -Pracuješ s Picassem, že ano?
00:22:15 Ty hranaté plochy a to zkreslení.
00:22:19 Vidím tu ten jeho příšerný obraz.
00:22:24 -Snažíme se vytvořit něco nového. Jen tomu nerozumíš.
00:22:29 -Je mi to líto, ale tohle nemůžu doporučit.
00:22:38 -Matisse je idiot.
-Musíš to přiznat,
00:22:42 tyhle tvoje nové obrazy, není snadné je pochopit.
00:22:46 -Jsi na jeho straně?
-Kdepak.
00:22:50 Jen už nechci, abys byl zase zklamaný.
00:22:54 Tolik práce...
00:22:58 A co se stalo?
00:23:02 -Zde nejde pracovat.
00:23:09 -Je to k ničemu.
00:23:11 Snažila jsem se o volnost, jak jsi mi řekl,
00:23:15 ale nenajdu v tom tvaru. Jen to tam leží, bez života.
00:23:19 TROUBENÍ ZVENKU
00:23:23 -No když ti práce nedělá problémy, tak není dobrá.
00:23:29 -Proč tam troubí?
00:23:32 -Volají nás na oslavu je den dobytí Bastily. Jdeme?
00:23:36 -Musím pracovat.
-Trochu se pobavíme.
00:23:39 Uděláš to pak, co?
00:23:42 -Neumím vytvořit dvě mistrovská díla denně jako ty.
00:23:46 -Když ty příliš přemýšlíš,
00:23:49 ty stále mučíš sama sebe kritickými myšlenkami.
00:23:53 Potřebuješ dobrodružství.
00:24:08 -Co to děláš?
00:24:11 -Přidávám se k nim.
00:24:21 -A co mám asi dělat já?
-Je to pro muže.
00:24:25 Zůstaň tady, já se vrátím. Zabav se, brzy jsem tu.
00:24:29 -Vždyť jsi chtěl, abych sem šla s tebou!
00:24:40 CÉRET, FRANCOUZSKÉ PYRENEJE
00:24:45 -Je to hotové?
00:24:47 -Rozhodně.
00:24:50 Tvůj nejlepší.
00:25:00 ROUSSEAU:Napsala mi, aby mi řekla, že si mě nemůže vzít.
00:25:05 FERNANDE:To je mi líto, vím, jak moc rád ji máš.
00:25:09 Ale neboj se, najdeš si jinou.
00:25:12 -Buď šťastná, že máš Pabla.
00:25:16 -Občas ani nevím, že mám.
00:25:19 Je pryč už celé týdny a neodepisuje mi.
00:25:25 -Jsem si jist, že on tvrdě pracuje.
00:25:29 -Když udrží štětec, proč ne pero?
-Ale vždyť on je v lese,
00:25:33 který je plný trnitého křoví a divokých zvířat.
00:25:38 Ale vrátí se za tebou po cestičce z drobků a vše bude zase dobré.
00:25:58 GERTRUDE:Vezmu si tenhle, tenhle
00:26:01 a pak ten napravo od dveří.
00:26:05 -Líbí se vám?
00:26:08 -Jen líbí?
00:26:10 Pablo, vyvinul jste nový styl malování.
00:26:23 -Co vy, pane?
-Beru zbylých dvacet pět.
00:26:29 -To je trochu risk, ne?
00:26:32 -Vůbec ne, jednou budou viset v Louvru.
00:26:42 LOUVRE, PAŘÍŽ, 30. ČERVENCE 1911
00:27:26 -Proboha, Pieret.
-Nepozveš mě dál?
00:27:31 -Ehm, Marie?
00:27:34 Dovol mi ti představit mého dlouho ztraceného přítele Garyho Piereta.
00:27:40 -To je velmi zvláštní oblečení.
-Tohle se dnes nosí v Americe.
00:27:46 -Co tě přivádí zpět do Paříže?
-Nové příležitosti.
00:27:50 Ale než mi přinesou ovoce, mohu tu bydlet?
00:27:57 -Můj život je teď... trochu přelidněný.
00:28:02 -Přinesl jsem ti dárek.
00:28:05 Jen pár dní, slibuju.
00:28:22 -Nesahej na mě.
00:28:25 -Co se děje?
00:28:29 -Odvezl jsi mě z Paříže, kde jsem byla spokojená, do Midi.
00:28:33 Prý pláž, ale je to vesnice v horách.
00:28:36 Pořád mi říkáš, ať se uvolním, a proto o sobě jen pochybuju.
00:28:40 A pak mě necháš na hloupé oslavě!
00:28:44 -Je mi to líto.
00:28:49 Můžu ti to vynahradit.
00:28:54 -Jen běž a trub si na polnici.
00:29:26 -Koho znáš v Tunisku?
00:29:32 -Kamaráda, učí tam.
00:29:37 -Přečteš mi to nahlas?
00:29:40 -Je to pro mě.
00:29:43 -Ale mě nevadí sdílet svou poštu s tebou.
00:29:49 Například tenhle dopis je od Marie Therese.
00:29:55 "Můj drahý Pablo, počasí je dnes báječné.
00:29:59 Tak moc tě miluju.
00:30:03 Chci, abys byl tu.
00:30:05 Ale každý den, který uplyne bez tebe,
00:30:09 mě přivádí o den blíž ke dni, kdy tě zas uvidím."
00:30:14 Je to nádherné.
00:30:21 -Zdá se mi, že tě pořád miluje.
00:30:25 -Moje vina, že na mě nemůže zapomenout?
00:30:30 -Ano, nikdo tě nemůže překonat.
00:30:33 Určitě ji odstrkuješ, když ji vidíš.
00:30:36 -Ne, ale bývala neukojitelná. Ani jednou mě neodmítla.
00:30:43 -Měl by ses k ní vrátit.
00:30:46 -No bohužel musím do Marseille za Kahnweilerem. Hezky maluj.
00:31:39 FERNANDE:To je náhrada za to, žes mě na celé léto opustil?
00:31:44 -Jestli máš radši slum, můžeme zůstat v Bateau Lavoir.
00:31:53 -Můžeme si tohle dovolit?
00:31:57 -Obrazy jdou na odbyt.
00:31:59 Všem se moje obrazy líbí.
00:32:03 Až na tebe.
00:32:10 -Dobré ráno, madam.
00:32:17 -Vždy jsem snila o tom, že budu takhle bydlet.
00:32:25 -Třeba se to teď mezi námi změní.
00:32:33 LOUVRE, PAŘÍŽ, 21. SRPNA, 1900
00:32:37 -Co se děje?
00:32:44 -Ukradli Monu Lisu.
00:32:48 PIERET:Vaše noviny dají odměnu za tip vedoucí k objevení obrazu.
00:32:53 -Vy něco víte?
00:32:56 -Můžete mi zaručit anonymitu?
-Proč? Ukradl jste ji vy?
00:33:00 -Ne, ale můžu vám říct, jak to ten zloděj
00:33:04 nebo zloději udělali.
00:33:13 Tohle jsem z Louvru ukradl před týdnem.
00:33:19 A ukradl jsem i jiné práce.
00:33:23 Vím o jejich směnách ostrahy, zámcích, služebních vchodech,
00:33:28 o rozbitém okně ve sklepě.
00:33:33 -Syčák jim vše řekl!
-Aspoň, že neuvedli jeho jméno.
00:33:37 -Půjdou po tobě za tu sochu, kterou ti dal.
00:33:41 A po mně kvůli iberských kusům.
-Zapřeme, že víme o původu věcí.
00:33:47 -Pieret ale ve článku říká, že Monu Lisu ukradl gang zločinců.
00:33:52 -Zakrývá vlastní čin.
-Nejsme Francouzi,
00:33:56 oba máme kradené věci z Louvru. Obviní nás z krádeže Mony Lisy.
00:34:05 Utečeme do Španělska.
-Ne, to by bylo jako přiznání.
00:34:09 Jde o Monu Lisu! Půjdou po vás všude.
00:34:13 -Tak ty sochy zahodíme do písku.
-Policie má Piereta, promluví.
00:34:20 Možná nás sledují.
00:34:23 Když nás s tím chytí, jdeme do vězení.
00:34:28 A co když ty sochy vrátíme těm novinám?
00:34:33 Vynechali Pieretovo jméno, udělají totéž pro nás.
00:34:40 -Jsi rozrušen.
00:34:43 Udělám to.
00:34:45 Sám.
00:34:54 Netušil jsem, že jsou kradené. Prý je koupil na Montmartru.
00:34:59 Ať když jsem to četl, pojal jsem podezření ohledně jejich původu.
00:35:04 -Proč je nesete sem, ne policii?
-Vaše noviny se o případ zajímají.
00:35:10 A je čestné, abychom...
-Abychom?
00:35:15 -To jsem se jen přeřekl. Abych je já šel vrátit do muzea.
00:35:19 Proto jsem je přinesl sem.
00:35:22 Čekám, že to uděláte vy a mě z toho vynecháte.
00:35:36 -Přiznejte, že jste ukradl Monu Lisu, a tohle vše skončí.
00:35:42 Kdo jsou vaši společníci?
00:35:54 Pablo Picasso?
00:36:04 -Kde jste byl ráno 21. srpna?
00:36:09 -Doma.
00:36:12 -Pan Apollinaire pod přísahou vypověděl,
00:36:16 že jste byl s ním v Louvru a kradl jste Monu Lisu.
00:36:26 -To se plete,
00:36:28 já tam nebyl.
00:36:31 -Také přiznal, že je ze zločineckého spolku,
00:36:35 který se skládá z vás, pana Piereta...
00:36:39 -O tom já nic nevím.
-Mlčte, nepřerušujte mě!
00:36:43 -Promiňte.
00:36:45 -Jak dlouho znáte pana Apollinaira?
00:36:55 -Vlastně ho... neznám.
00:37:04 Já ho nikdy ani nepotkal.
00:37:25 -Soudce se rozhodl, že vás neobviní. Můžete jít.
00:37:31 -A co Apollinaire?
00:37:40 POKŘIKOVÁNÍ NOVINÁŘŮ
00:38:19 -Francoise?
00:38:35 Francoise?
00:38:41 Kam mohla jít?
-Opustila vás.
00:38:44 Dospěla.
00:38:48 -Jděte pro auto.
00:38:57 -Velký kus cesty od opiových dní v Bateau Lavoir.
00:39:01 -Možná příliš.
00:39:03 Někdy si přeju, abych tam byl jako chudý muž. Se spoustou peněz.
00:39:10 -Pánové Picasso a Braque, zakladatelé kubismu.
00:39:15 -Rád vás poznávám.
-Pan Hoffman, významný sběratel.
00:39:19 -Tam je Picasso, vidíte?
-Vskutku?
00:39:25 MLADÍK OPPI: Je těžké se k němu přiblížit.
00:39:28 -Ano, to je.
00:39:32 -Jste umělkyně?
00:39:35 -Kdysi modelka.
00:39:39 -Krásné linie.
00:39:42 -Já jsem žena, nejsem loď.
00:39:49 -Mohl bych vás malovat?
00:40:01 -Jsem rád, že jsi tu.
00:40:04 -Nemůžu se pořád schovávat doma a čekat, až mi svět odpustí.
00:40:12 -Propustili tě.
-Nedostatek důkazů.
00:40:16 Podle tisku to ukazuje na pochybení policie,
00:40:19 a ne na mou nevinu.
00:40:27 -Rád tě vidím, příteli.
00:40:32 -Vážně?
00:40:39 AUTO
00:40:41 -Zastavte!
00:40:44 Drahoušku, drahá...
00:40:47 Nerozumím tomu. Kam proboha jdeš?
00:40:51 -Do Marseille.
-Ale říkal jsem ti, že se vrátím.
00:40:55 -Ne, abych byla s tebou, na trajekt do Tuniska.
00:40:59 -Za tím svým kamarádem?
00:41:03 -Ppotřebuju dobrodružství. Sám jsi mi to radil.
00:41:07 -Ale dobrodružství je tady, se mnou, nevidíš?
00:41:14 Ty jsi toho prožila tolik, tolika věcí jsi se vzdala,
00:41:18 abys byla se mnou, a teď prostě ode mě utečeš?
00:41:22 Vždyť my neměli čas vybudovat společný život.
00:41:26 -V Paříži jsme to dělali, ale tady se neznáme.
00:41:32 -Musíme si říkat úplně všechno,
00:41:35 dokud už nebudeme muset používat slov.
00:41:39 Všechno potřebené můžeme říct jen očima a rukama.
00:41:46 Chceš jet se mnou na pláž?
00:41:49 Tak jedeme na pláž.
00:42:14 FERNANDE:Zemřel sám.
00:42:21 -A my si z něj utahovali.
00:42:32 FERNANDE:Nepřeješ si, aby to bylo jako dřív?
00:42:36 MAX:Co myslíš?
00:42:38 ONA:Dřív jsme se spolu bavili, ale teď je Pablo pořád s Braquem.
00:42:44 -Zoufalství, má drahá, je snadno léčitelná choroba.
00:42:51 Jdeme!
00:42:59 DVEŘE -Co to děláš?
-Jen se chci cítit dobře.
00:43:04 -Dej mi tu dýmku.
-Nevíš, jak osamělá tu jsem.
00:43:07 -Dej mi ji!
00:43:12 -Ignoruješ mě, i své přátele. Zradil jsi Gioma.
00:43:17 -Řekl, že jsem ukradl Monu Lisu.
-Policie ho ale bila.
00:43:22 -Je mi to moc líto.
00:43:25 Abych očistil své jméno, musel jsem ho zapřít.
00:43:29 -Co jeho jméno? Novináři ho pronásledují.
00:43:32 -Pustil Piereta zpět do svého života, i mého!
00:43:35 -Je to jen jeho chyba?
00:43:38 -Dostat se sem byla dřina a nedovolím,
00:43:42 aby mi to Giome, ty anebo někdo jiný zkazil.
00:43:48 -Tak to teď je? Necháš nás tu, jenom když ti tu nebudeme překážet?
00:43:53 PRÁSKNUTÍ DVEŘÍ
00:44:41 -Přemýšlel jsem o tom,
00:44:44 že bychom měli něco vytvořit spolu.
00:44:50 -Já s tebou vždy chtěla pracovat.
00:44:55 -Možná...
00:44:58 něco většího, trvalého.
00:45:05 Co miminko?
00:45:18 O dva roky později byli Picasso a Apollinaire očištěni,
00:45:23 když se Mona Lisa našla ve Florencii.
00:45:27 Zloděj Vincenzo Perrugia, údržbář z Louvru,
00:45:31 si za svůj čin odpykal krátký trest.
00:45:37 Skryté titulky Markéta Venclíková Česká televize, 2019
Pablův nový obraz inspirovaný iberským uměním – Avignonské slečny se setkává s odporem a jen těžko jej někdo dokáže pochopit. Pablo po čase náhodou narazí na dílo starého a přehlíženého malíře Henriho Rousseaua (Tchéky Karyo), z kterého si spíše všichni dělají legraci. Pabla však fascinuje jeho téměř primitivní technika a to, jak deformuje tvary. Rozhodne se mu uspořádat večírek, kde ale urazí svého přítele Wiegelse, který se poté oběsí. To Pabla zlomí stejně jako smrt Carlesa. Novou vzpruhu mu dodá až jeho přítel Georges Braque (Kerr Logan), který Pablovi ukáže, jak dokázal porušit pravidla perspektivy a tím vytvořit něco nového, a to díky Pablově obrazu. Picassa však brzy čeká těžké období a začíná být spojován s krádeží Mony Lisy z Louvru. Starý Pablo odchází s Françoise žít na venkov a toto prostředí dodává starému malíři energii. Zato Françoise je zde nešťastná…
