„... to tedy ne!“

Pavel Dobeš, to je písničkář s velmi jemným pozorovacím talentem. Pro některé z jeho fanoušků je jeho tvorba navždy spojena s ostravským a karvinským dialektem. Pro mnohé své fanynky - a nejen pro ně - je však především autorem zadumaných a přitom tolik neokázale něžných balad o citech a láskách a lidech kolem nich. Karel Kryl, který ho poznal až po svém návratu z emigrace, si ho kdysi ještě v Mnichově představoval jako mohutného chlapáka od vysokých pecí... Už delší čas žije Pavel Dobeš v Hradci Králové a jako vždy na první pohled působí až jaksi plaše. Ten dojem však trvá jen do okamžiku, kdy se do něčeho zakousne. Pak se mění v nesmlouvavého - ale nikdy ne ironického - debatéra, který pevně stojí za svým názorem. Jenže na rozdíl od mnohých má dar slyšet i své "protihráče". Pavel Dobeš je zkrátka tvor, který se umí dívat na svět kolem sebe. Dovede přesně odhalovat jeho obyvatel. Dovede je přesně určit i pojmenovat. Činí tak ale s jemnou sebeironí, jaksi bezbranně, ale jazykem, za jehož pravdomluvnost by se nemusel stydět leckterý básník.

Za Pavlem Dobešem - a jeho tehdejším spoluhráčem kytaristou Milošem Dvořáčkem - se do Hradce Králové na jaře roku 1994 vypravil štáb i brněnského televizního studia. Prožil s ním jeden normální písničkářův den. Snad se mu podařilo zachytit vše podstatné. Jisté je, že v pořadu zazní většina Dobešových letitých hitů. Nakonec podle jednoho z nich je celý projekt pojmenován - To ne, to tedy ne.