Ingmar Bergman – tvář pod maskou

Mnoho slavných tvůrců má svou třináctou komnatu, která veřejnosti zůstane navždy uzavřena. Takovou bylo například legendární zmizení Agathy Christie v roce 1926. Slavný švédský režisér Ingmar Bergman sice v roce 1965 nikam nezmizel, ale tento rok – a spolu s ním okolnosti vzniku jednoho z jeho nejslavnějších snímků Persona – už navždy zůstane obestřen tajemstvím a nejasnostmi. Bergman byl tehdy již světově uznávaným režisérem. Měl za sebou takové filmy jako Úsměvy letní noci, Večer kejklířů, Sedmá pečeť či Léto s Monikou. Hodně pracoval i v divadle. A pak náhle, jako blesk z čistého nebe, přišla nemoc. Nebo ne? Nechal se slavný umělec hospitalizovat jen naoko, nebo tolik prožíval přípravy Persony a šlo o psychosomatické zhroucení? Na to hledají odpověď tvůrci francouzského dokumentu, v němž hovoří jeho bývalá životní partnerka a dvorní herečka Liv Ullmannová, francouzský režisér Arnaud Desplechin a z archivních záběrů i sám Ingmar Bergman.