Před padesáti lety zažili okupaci Československa, teď se vracejí do okamžiku, v němž je zachytil fotoaparát. Věra Křesadlová s malými syny narychlo emigrovala za Milošem Formanem do Paříže a Petr Semerád byl svědkem střelby do lidí u pražského rozhlasu. Připravili: T. Brdečková, J. Zykmund a Z. Tyc

Věru Křesadlovou a Petra Semeráda, dva absolventy žižkovské umělecko–průmyslové školy, zastihla srpnová okupace v pražských Dejvicích a na Vinohradech.

Oblíbená herečka Věra Křesadlová se právě vrátila s dětmi z Francie, kde její manžel Miloš Forman připravoval film, a měla natáčet s režisérkou Věrou Chytilovou. Do toho vpadly ruské jednotky. „Chtěla jsem se na vlastní oči přesvědčit, jestli tanky opravdu stojí od letiště až na Kulaťák. Vzala jsem děti a vydali jsme se k náměstí. V kasárnách podél cesty byli zavření naši vojáci. Když mě viděli s dětmi, hned mě hnali domů s tím, že okupanti už zastřelili nějaké lidi,“ vzpomíná tehdy čtyřiadvacetiletá Věra Křesadlová. „Přijeli Francouzi, které jsem znala, režisér Claude Berri a producent Jean-Pierre Rassam… Opakovali, že se máme sbalit a že si máme pospíšit.“ Překotný odjezd s dětmi do pařížské emigrace pro ni nakonec skončil návratem domů a do Semaforu.

Tehdy devatenáctiletý Petr Semerád zažil okupaci v Praze tak zblízka, jak to jenom šlo. „S bratrancem jsme poslouchali rádio a bylo to pro nás pro kluky takové napětí, že jsme to chtěli prostě vidět… Došli jsme kolem našeho domu až nad Rozhlas, na roh Vinohradské a Španělské… Jeden ruský voják vzal samopal a pro výstrahu střílel na rohový dům. Tam byl tenkrát obchod s nábytkem. Samozřejmě obchod to odnesl a lidi ještě víc řvali, pískali a bučeli. Pak ten voják sklopil samopal dolů a začal střílet do lidí. V tu chvíli jsme sebrali a utíkali Španělskou ulicí. Zapadli jsme pod první auto a tam jsme se klepali hrůzou, protože kolem nás hvízdaly kulky…“ Viděl raněné i mrtvé a později mnohokrát slyšel, že se nic z toho nestalo.

Věra Křesadlová

Věra Křesadlová

Stopáž26 minut
Rok výroby 2018
 P ST HD
ŽánrDokument