Příběh nejprodávanějšího alba slavné irské kapely. Britský dokument
00:00:16 Česká televize uvádí epizodu z hudebního cyklu
00:00:18 SLAVNÁ ALBA
00:00:20 U2 jsou nejoblíbenější kapelou mé ženy Kate.
00:00:24 Vyrůstala s nimi, stejně jako já s Beatles.
00:00:27 Ten večer, kdy vyšlo album "Joshua Tree",
00:00:30 jsme byli zrovna v Londýně. Prodávat se mělo začít od půlnoci.
00:00:33 Nikdy předtím jsem nezažil,
00:00:36 abyste si desku mohli koupit den před vydáním. Leda ve snu.
00:00:40 Takže jsme si šli stoupnout do fronty,
00:00:43 kde jsme svorně mokli společně s dalšími nadšenci.
00:00:46 Desku jsme koupili, odnesli ji domů a přehráli si ji.
00:00:49 Pouštěli jsme si ji celou noc. Byla to fantazie.
00:01:01 Začali jsme ji připravovat na sklonku
00:01:04 turné "The Unforgettable Fire", což bylo v roce 1985.
00:01:07 To znamená přesně v polovině 80. let.
00:01:12 Připadali jsme si dost odtržení od tehdejšího hudebního dění.
00:01:18 Nesmíte zapomínat, že se hrál syntezátorový pop.
00:01:26 Takzvaná Nová vlna, jak to nazývali Američani,
00:01:29 se za oceánem nijak zvlášť neujala.
00:01:33 Snad kromě "Flock of Seagulls".
00:01:36 Ti se aspoň trochu snažili experimentovat se zvukem.
00:01:39 To, že se album "Joshua Tree" tak výborně prodávalo,
00:01:42 záviselo na několika faktorech.
00:01:44 V první řadě obsahovalo hity, které se mohly hrát v rádiu.
00:01:48 Současně U2 už od počátku získali renomé díky živým vystoupením.
00:01:53 A Bono byl ukázkový showman.
00:02:00 "Joshua Tree"
00:02:02 podle mě vůbec není
00:02:04 typicky irská záležitost
00:02:08 na první pohled.
00:02:13 Ale na druhou stranu,
00:02:15 což je poněkud záhada,
00:02:18 je irská převelice.
00:02:20 Vyjadřuje typickou irskou bolest a melancholii.
00:02:47 Album "Joshua Tree" se zrodilo z kladného vztahu kapely k Americe.
00:02:53 V 80. letech jsme pravidelně trávili 3-5 měsíců v roce
00:02:59 na americkém turné.
00:03:02 Ameriku jsme zbožňovali.
00:03:07 Bylo to pro nás velice osvobozující pocit.
00:03:10 Navíc nás těšilo, jak pozitivně Američani hudbu U2 vnímají.
00:03:13 Oproti ostatním kapelám jsme tam pořádali živá vystoupení
00:03:17 ve větším měřítku, takže v době, kdy se začalo prodávat album
00:03:21 "Joshua Tree", už jsme měli náskok.
00:03:24 Předtím jsme totiž koncertovali ve velkých arénách.
00:03:29 Deska "Joshua Tree" kapelu katapultovala výš,
00:03:32 takže poté začala hrát v arénách úplně všude.
00:03:39 Jako U2 máme právě za sebou pár výjimečných týdnů.
00:03:49 Naše album je č.1., a dokonce nás dali na obal časopisu Time.
00:03:55 Takže "Streets" bychom měli. Další je "I Still Haven't Found".
00:04:16 "Still Haven't Found What I'm Looking For"
00:04:19 začíná bicími, převzatými z jiné písničky.
00:04:22 Vzpomeneš si na název?
00:04:25 Jmenovala se "The Weather Girls".
00:04:29 Nejlepší z té skladby byla stopa bicích. Takže jsme si ji schovali.
00:04:35 Edge k nim nahrál akustickou kytaru...
00:04:40 Zesil to. To jsou ony.
00:04:51 Edge na španělku.
00:05:02 Tady jsou další bicí.
00:05:11 Ty se do mixu nevešly.
00:05:17 To je Edge.
00:05:20 Vzpomínám, že jeden z problémů, na které jsme narazili,
00:05:24 nastal u gospelové melodie.
00:05:30 Netušili jsme, jak té skladbě vtisknout moderní zvuk.
00:05:38 Chtěli jsme, aby to znělo soudobě. Takže jsme prolnuli několik stop.
00:05:44 Edge přidal několik abstraktních kytarových partů...
00:05:49 Tohle je jeden z nich. Budou tam i další.
00:05:52 Hele, to je auto-pan efekt.
00:05:58 Občas narazíte na tak výrazný zvuk,
00:06:02 že vám umožní vykročit do budoucnosti.
00:06:05 Třeba takhle.
00:06:10 Zní to odvázaně. Zjistíme, co je ve stopě 22.
00:06:20 Další je "Edge: Nosná". Jo, to je určitě ono.
00:07:04 Když zpíváš na vrcholu svých možností,
00:07:07 vyplují z toho na povrch emoce.
00:07:09 V 9 z 10 případů to zazpíváš naživo přesně takhle vysoko.
00:07:13 Vyšší poloha hlasu osloví větší část publika.
00:07:18 Je to pozoruhodné,
00:07:21 protože většina lidí takhle vysoký rejstřík nezvládne.
00:07:26 Tlačíš to nadoraz. Super zpěv.
00:07:37 Vím, že chceš něco říct, ale poslechneme si ještě kousek.
00:07:46 Tehdy ještě Bono nepoužíval falset.
00:07:50 V té době měl mocný hlas, takže mohl zpívat opravdu zplna hrdla.
00:08:02 Ten vysoký tón je co?
00:08:05 Zní to jako "H".
00:08:09 Je to áčko.
00:08:12 Ale háčko jsi vyzpíval taky. Je to dost vysoko.
00:08:16 Tenorista obvykle končí u "G".
00:08:19 Ty jsi taky tenor, ale jdeš ještě výš.
00:08:48 K písni "Still Haven't Found What I'm Looking For"
00:08:52 mám zvláštní vztah.
00:08:54 Na jejím vzniku jsem se podílel výraznou měrou.
00:08:58 Začíná netradičně bicími.
00:09:02 Trošku to připomínalo stavbu, kdy nejprve položíte základy
00:09:06 a úplně na závěr přinesete do postaveného domu nábytek.
00:09:11 Celý ten proces mě nesmírně bavil.
00:09:16 Vždycky jsem měl rád gospelovou muziku,
00:09:19 takže jsem povzbuzoval Bona, aby se vydal tímhle směrem.
00:09:24 Dodal té skladbě gospelový nádech
00:09:28 a zhostil se toho na svou dobu velice netradičním stylem.
00:09:32 Trochu se tak před nimi pootevřely dveře a umožnilo jim to na tomto
00:09:37 žánrovém poli provádět experimenty.
00:09:41 Bono podle mě odvedl skvělou práci. Zpívá na hraně svých možností.
00:09:46 Když se někdo takhle dokáže vybičovat,
00:09:48 je to nesmírně strhující.
00:09:51 Je to podobné, jako když posloucháte Arethu Franklin.
00:09:54 Pohltí vás to a nemáte jinou možnost, než si to prožít.
00:10:16 Při zpětném pohledu na naši muziku z 80. let vidím,
00:10:20 jak moc jsme se odlišovali od tehdejších trendů.
00:10:25 Znělo to až bláznivě, jednalo se svým způsobem o extatickou muziku,
00:10:31 byť poněkud neohrabanou a nejistou.
00:10:34 Ale obsahovala jakousi ušlechtilost,
00:10:37 díky níž vyzněla tak dobře při živém provedení.
00:10:40 Samozřejmě když vezmete v potaz, kolik desek jsme prodali,
00:10:44 a slyšíte mě vyprávět o tom, jak ta muzika byla v té době neohrabaná,
00:10:48 máte možná chuť mi jednu vrazit.
00:10:52 Ale o to právě šlo. Znělo to dobře v rádiu.
00:10:55 Skladba "With Or Without You" je sice velice netradiční,
00:10:59 ovšem zní vám "normálně", protože jste ji slyšeli hodněkrát.
00:11:03 Nějak se prostě všeptala do světa i s tou neobyčejnou,
00:11:07 netradiční Edgeovou kytarou.
00:11:09 Byla to nevšedně znějící písnička.
00:11:56 Nepřipomíná to vůbec nic z toho, co se v té době hrálo.
00:12:01 Jako by to nevzniklo v rámci mentality 80. let,
00:12:05 ale na zcela odlišném místě a v úplně jiném období.
00:12:10 Jde o hlavně o to, jak jsme coby kapela v té době,
00:12:13 tedy v roce 1986 vnímali svou pozici.
00:12:17 Když jsme to album nahrávali, neměli jsme pocit,
00:12:21 že jsme součástí tehdejšího dění na hudebním poli.
00:12:25 Připadali jsme si velice izolovaně.
00:12:30 Sledoval jsem i videoklipy z té doby.
00:12:33 Působí jakoby z jiného světa.
00:12:52 Tohle je jeden z mých nejoblíbenějších
00:12:55 kytarových partů na celém albu.
00:12:58 A jeden z nejjednodušších.
00:14:14 Krásně z toho pak vykrystalizovalo celé to mocné sólo.
00:14:20 Největší radost mám z úplného závěru.
00:14:27 Je to přesný opak.
00:14:30 Naprosto klidný, nedramatický kytarový part.
00:14:33 Šíleně jsem si to tehdy užíval.
00:14:38 Do nahrávání té desky se všichni sebevědomě hrnuli.
00:14:42 Věděli jsme, že ji budou produkovat Brian Eno s Dannym Lanoisem.
00:14:46 Ten už se podílel na "The Unforgettable Fire",
00:14:50 takže se stal producentem i následujícího alba.
00:14:53 Všechno bylo jasně dané a nalinkované předem.
00:14:56 Věděli jsme, že nebudeme nahrávat ve studiu,
00:14:59 ale že album nahrajeme v domácím prostředí.
00:15:01 Našli jsme příjemný dům, kde se dalo v pohodě nahrávat.
00:15:04 Adam ho pak následně koupil.
00:15:08 Co se týče "Joshua Tree",
00:15:11 vybavuju si hlavně to nadšení ze spolupráce s Brianem a Dannym.
00:15:14 Především s Dannym, protože nám produkoval i předchozí album.
00:15:20 Tím se vůbec nechci dotknout Steva Lilliwhita,
00:15:23 kdyby se náhodou díval.
00:15:25 Ovšem Danny byl první,
00:15:28 koho zajímala podoba rytmické sekce.
00:15:31 Steve se mnohem víc soustředil na vokály a kytary.
00:15:33 To byl jeho hlavní zájem.
00:15:37 Muzikantům ve studiu prospívá, když je povzbuzujete.
00:15:41 Pokud získá pocit, že mu lidi okolo doopravdy věří,
00:15:44 začne hrát líp.
00:15:46 Trošku to připomíná efekt sněhové koule.
00:15:50 Larryho hru na bicí jsem vždycky obdivoval.
00:15:53 Hraje s ohromnou vervou a horlivostí
00:15:57 a z jeho projevu je to patrné.
00:16:01 V tomto ohledu spolu souzníme dodnes. Ví, že zbožňuju jeho styl.
00:16:06 Mám vysoké nároky a on se snaží, aby nás nezklamal.
00:16:12 Nejen sebe, ale i mně.
00:16:44 Rád bych vám někoho představil. Daniel Lanois!
00:16:52 Brian a Danny jsou jako Batman a Robin. Velice dynamické duo.
00:16:58 Každý z nich je úplně jiný.
00:17:02 Brian působí jako výsostný intelektuál,
00:17:06 ovšem jeho vášní je gospelová muzika a doo-wop.
00:17:10 Každé ráno si prozpěvuje.
00:17:13 Daniel patří k nejpozoruhodnějším muzikantům, jaké jsem kdy potkal.
00:17:18 Hudba z něj doslova sálá.
00:17:21 Jakmile je v místnosti, přistihne se, že hrajete líp -
00:17:25 jen proto, že tam prostě je.
00:17:28 Zjistil jsem, že to zabírá na celou kapelu.
00:18:20 Jsme schopní usilovat - teď mám na mysli nás dva -
00:18:26 usilovat o prosazení různých experimentů a nápadů.
00:18:30 U2 coby koncertní kapela k tomu možná zaujímají jiný přístup.
00:18:37 My vystupovat nemusíme.
00:18:40 To, že skladby na desce znějí jinak než na koncertě, je v pohodě.
00:18:46 Ovšem u kapely, jako jsou U2 by byla chyba nahrát celé album
00:18:51 tímto způsobem, aby všechny skladby měly komplikované aranže,
00:18:56 že by to bylo hrozně složité zahrát naživo.
00:18:59 Naprosto se to lišilo od mých předchozích zkušeností.
00:19:05 Album "Joshua Tree" bylo v mnoha ohledech jiné.
00:19:07 Celý proces byl naprosto odlišný.
00:19:10 V první řadě jsme nenahrávali v klasickém studiu.
00:19:15 Zvuková podoba, o niž usilovali, se nedala srovnat s tím,
00:19:19 co požadovali jiní.
00:19:22 Zvuk měl být velice otevřený, všudypřítomný a značně prostorový.
00:19:28 V té době to zcela vybočovalo z normy.
00:19:32 Tedy spíš nikdo tehdy nic podobného nevyžadoval.
00:19:35 K největšímu posunu došlo v polovině amerického turné
00:19:39 pro Amnesty International s názvem "Conspiracy of Hope".
00:19:43 Kvůli tomu, co Amnesty International prosazovala,
00:19:48 a díky lidem, jež jsme na tom turné poznali, a s ohledem na to,
00:19:53 co se dělo v reaganovské Americe, nastal zlom,
00:19:57 který ovšem začal být patrný až později.
00:20:03 Měl jsem pocit, že tahle kapela je schopná propojit dvě polohy,
00:20:07 o nichž jsem hovořil.
00:20:10 Na jedné straně byli sebevědomí a oduševnělí,
00:20:14 ovšem současně jejich sebevědomí stálo na hliněných nohách.
00:20:17 Tehdy měla ta jejich nejistota velký význam.
00:20:22 Ostatní totiž působili vyloženě pohodově a nevzrušeně.
00:20:27 Jenže nevzrušenost znamená,
00:20:29 že jste do jisté míry lhostejní vůči sobě samým.
00:20:32 Zaujímáte vlastní obranný postoj a neprojevujete se,
00:20:36 protože když se odhalíte, stane se z vás snadný terč.
00:20:40 A U2 se snažil sestřelit kdekdo. Kritika jim vůbec nebyla nakloněná.
00:20:45 Stálo však za nimi značné množství jejich příznivců.
00:20:49 Kritici je však za jejich upřímnost a otevřenost tepali.
00:21:22 Podle mě jde o součást celého étosu naší kapely pod heslem:
00:21:26 "To zvládneme."
00:21:28 Byli jsme kapela ještě dřív,
00:21:30 než jsme se naučili hrát na nástroje.
00:21:32 A tak jsme to lidem i vysvětlovali.
00:21:35 Takže je to může inspirovat, aby si řekli: "Taky to zkusím."
00:21:38 Téma písně "Mothers of the Disappeared" Bona opravdu zasáhlo.
00:21:42 Když byl ve Střední Americe, v Salvadoru, dozvěděl se,
00:21:48 že tam existuje hnutí matek, které netuší, co se stalo s jejich dětmi,
00:21:53 manžely nebo partnery.
00:21:56 Ty lidi prostě někdo někam v noci odvlekl
00:22:01 a nikdo už o nich víc neslyšel.
00:22:07 Takže jsme použili zvuk, s nímž přišel Brian.
00:22:15 Smyčka bicích na začátku písně "Mothers" značně evokuje
00:22:19 onu zlověstnou temnotu středoamerických komand smrti.
00:22:25 Přesně si vybavuju, jak Dan tuhle skladbu míchal.
00:22:30 Sledovat ho při práci na tomhle mixu bylo jako sledovat vystoupení.
00:22:35 Pro Dana je totiž studio něco jako hudební nástroj.
00:22:46 Tenhle efekt podtrhuje osobní výpověď skladby.
00:22:52 Pusť to samostatně.
00:22:58 Larry hraje na bicí přes... Jak se jmenuje ten procesor?
00:23:02 Je to efektový procesor PCM-70.
00:23:06 Tóny začnou různě rezonovat a vy si vyberete ten pravý.
00:23:11 Brian tenhle efekt ovládal dokonale.
00:23:14 Během písně otáčel ovladačem a měnil akordy.
00:23:25 Základem je monotónní bzučivý efekt.
00:23:28 Ovšem jsou to Larryho bicí, prohnané efektovým procesorem.
00:23:34 Skladba "Mothers of the Disappeared"
00:23:37 měla velký význam taky při našem pozdějším koncertu v Chile.
00:23:40 Generál Pinochet, který byl zodpovědný za vraždy
00:23:44 a brutální mučení tisíců svých spoluobčanů,
00:23:47 získal doživotní křeslo v senátu.
00:23:50 Takže jsme během koncertu
00:23:52 uspořádali protest a přivedli na pódium "matky zmizelých".
00:23:55 Držely fotografie svých blízkých, kteří - jak se zpívá v písničce -
00:23:59 byli odvedeni a už nikdy se nevrátili.
00:25:52 V samotných počátcích, tedy v době,
00:25:55 kdy vznikaly demonahrávky, Bono vyprávěl o Americe,
00:25:58 především o pouštích na jihozápadě.
00:26:02 Tohle místo sloužilo jako metafora.
00:26:07 Tehdy jsme se všichni zajímali o tvorbu amerických spisovatelů.
00:26:14 Raymond Carver, nová žurnalistika,
00:26:17 "Katova píseň" od Normana Mailera.
00:26:20 To všechno pro nás tehdy bylo důležité.
00:26:24 Ten styl vyprávění působil nesmírně poeticky.
00:26:31 Přesně tak jsem to vnímal.
00:26:34 Probírali jsme s Brianem kinematografický aspekt muziky.
00:26:40 Hudba dokáže člověku
00:26:43 evokovat vnímání krajiny a přenést vás na určité místo.
00:26:47 Vznikl koncept setkání dvou civilizací.
00:26:50 Pracovní název v té době zněl "Dvě Ameriky".
00:26:54 Tématem bylo místo, kde se poušť střetává s civilizací.
00:26:59 V době, kdy jsme ještě neměli připravený název,
00:27:02 vyrazil Anton na průzkum míst, která by byla ideální pro natáčení.
00:27:35 Odletěli do L.A.
00:27:40 Zařídili jsme jim harmonogram, tuším, že třídenní,
00:27:43 a večer po prvním dni natáčení jsem zašel za Bonem a povídám:
00:27:46 Roste tam takový strom, co se mi moc líbí.
00:27:50 Říká se mu "Joshua".
00:27:52 Bylo by parádní, kdybychom ho zabrali zepředu a kapela by stála
00:27:55 za ním a ten výjev rozšiřovala.
00:27:58 Nadšeně nás lákal do parku "Joshua Tree".
00:28:03 Je to Holanďan a neumí vyslovit "dž", takže pořád říkal "Jošua".
00:28:10 Pořád jsme si ho kvůli tomu dobírali.
00:28:14 Bono za námi přišel druhý den ráno s biblí v ruce.
00:28:18 Vyhledal si tam pasáž o "Jozuově stromu" a velice ho to zaujalo.
00:28:23 Napadlo ho, že by to mohl být dobrý název alba.
00:28:28 Vyrazili jsme se na ten strom podívat.
00:28:31 Kupodivu jsme ho hned našli. Byl vážně překrásný.
00:28:35 Nikomu jsme neřekli, kde přesně stojí.
00:28:39 Tyhle stromy běžně rostou ve větších shlucích,
00:28:43 takže nějaký osamocený lze najít jen výjimečně.
00:28:48 Tady se všechno točí kolem baskytary a bicích.
00:28:53 Adam přišel s basovým partem
00:28:55 a hraje ho v jiné tónině než kytara.
00:28:58 Nemělo by to fungovat, ale funguje.
00:29:02 Larry se do toho vážně opřel, ten kopák dělá šílený kravál.
00:29:08 Je dost náročné stát večer co večer před bicí soupravou
00:29:12 a poslouchat to dunění kopáku.
00:29:53 To je divočina, co? Líbí se mi to.
00:30:06 Je nutné podotknout,
00:30:09 že tady Larrymu coby inspirace posloužil duch Johna Bonhama.
00:30:14 Edge zase možná ovlivnil Jimmy Page.
00:30:19 Jako mladí jsme v Dublinu hodně poslouchali Led Zeppelin.
00:30:24 A tady jsme v rámci "Joshua Tree"
00:30:27 měli trošku nakročeno směrem k bluesovým experimentům.
00:30:34 Existují dvě verze "Bullet the Blue Sky".
00:30:37 Přesně si to vybavuju.
00:30:39 Zkrátka jsme měli dvě verze té písničky a Edge to chtěl překlápět
00:30:44 z jedné verze do druhé.
00:30:46 Dneska existují samplery, takže prostě naházíte zvuky
00:30:51 do stroje a můžete s nimi vyvádět psí kusy.
00:30:55 Tehdy to takové sranda nebyla.
00:30:59 Museli jsme sundat jeden pásek, nasadit na magnetofon další,
00:31:04 menší cívku s půlpalcovým páskem a následně ručně srovnávat tempo.
00:31:12 Rytmus obou verzí
00:31:14 "Bullet the Blue Sky" k sobě nepasoval.
00:31:17 Byl to mišmaš dvou různých temp.
00:31:20 Skládání bylo často poměrně obtížné.
00:31:23 Častokrát jsme začali improvizací a hledáním určitého zvuku,
00:31:30 nikoli vymýšlením kompletní písničky.
00:31:38 Takže vznikal určitý zvuk,
00:31:41 který jsme s Larrym a Edgem dále rozvíjeli.
00:31:46 Zkoušeli jsme,
00:31:48 jakým konkrétním způsobem by měla znít například kytara.
00:31:51 Jakmile jsme ten správný zvuk našli,
00:31:54 vznikla určitá atmosféra a Bono se následně pokoušel do toho nápadu
00:31:58 doplnit zpěv a texty.
00:32:01 Šlo o dlouhý proces, ovšem zformovala se tak celá
00:32:04 hudební myšlenka a objevila se specifická nálada.
00:32:07 Zvuk už zůstal až do konce skladby neměnný.
00:32:11 Asi polovina alba "Joshua Tree" vznikla tímhle způsobem.
00:32:14 Druhou polovinu dávali dohromady Edge s Bonem,
00:32:18 kdy pilovali napůl hotové skladby nebo dané nápady.
00:32:22 Všechny naše desky vlastně tvoří příběhy jednotlivých melodií.
00:32:28 Začínají jako jednoduchý nebo zcela abstraktní nápad
00:32:31 a následně nabývají formu a získávají určitou strukturu.
00:32:35 Měli jsme v pytlích spousty materiálu, a to myslím doslova.
00:32:39 Každý vždycky přišel s obrovským pytlem audiokazet, především Edge.
00:32:45 Tomu se navíc podařilo vytvořit někde poblíž Dublinu černou díru,
00:32:51 do níž ty kazety mizely.
00:32:54 Věřte nebo ne, tohle je čtyřstopá kazeta s demonahrávkou
00:32:59 "Where the Streets Have No Name".
00:33:02 Nahrával jsem ji doma pomocí
00:33:05 bicího automatu a mnoha různých kláves.
00:33:09 Jakmile jeho kazety skončily v pytli,
00:33:13 následovalo několikaměsíční hledání.
00:33:17 Edge nahrál "Streets" na čtyřstopou kazetu.
00:33:21 Začínalo to popovou vyhrávkou v 6/8 taktu.
00:33:31 Proto nejsem bubeník. Tyhle bicí jsem nevybral zrovna šťastně.
00:33:37 Složil kytarový part, který přecházel z 6/8 taktu do 3/4,
00:33:43 kdy se přidal zbytek kapely.
00:33:46 Tehdy se mi nezamlouvala představa,
00:33:49 že na téhle skladbě musíme trávit celé hodiny.
00:33:52 Přišlo mi to jako likvidační záležitost.
00:33:55 Měl hotový jenom začátek a konec. Prostřední část chyběla.
00:33:58 Trávili jsme nekonečné hodiny hledáním změny akordů,
00:34:02 které by ty dvě části propojily.
00:34:05 A Brian z toho šílel.
00:34:12 V zásadě jsou to dvě kytary.
00:34:14 Jedna hraje melodii, druhá doprovod.
00:34:33 Tohle je ta melodická.
00:34:40 Spíš doprovod a melodie současně.
00:34:59 Vůbec jsem netušil, o co se pokouším.
00:35:02 Měl jsem jim to říct dřív.
00:35:15 Tohle je rytmus...
00:35:18 Teď hrají obě.
00:35:25 Zjistili jsme, že ta skladba Briana šíleně rozhodila.
00:35:30 Pat během práce na "Where the Streets Have No Name"
00:35:35 odešel uvařit čaj, a když se s ním vrátil,
00:35:39 Brian mezitím nastavil všechny přístroje do nahrávacího módu
00:35:45 a chystal se stisknout tlačítko a celou stopu vymazat.
00:35:50 Pat pustil čaj, vrhl se na Briana a fyzicky mu v tom zabránil.
00:35:56 Úplně ho vykolejilo,
00:35:59 že coby mladší člen týmu napadl staršího, aby mu dal najevo,
00:36:04 že smazat celou písničku není dobrý nápad.
00:36:09 Ta historka je přitažená za vlasy.
00:36:12 Hodně se to propíralo, a teď se ode mě dozvíte pravdu.
00:36:15 Ta písnička byla nahraná...
00:36:21 Verze na tom pásku byla dost problematická.
00:36:28 Trávili jsme celé hodiny, dny a vlastně týdny,
00:36:32 tedy zhruba polovinu času, který nám zabrala veškerá práce
00:36:37 na celém album, snahou o vylepšení verze písničky na tom pásku.
00:36:44 Byla to noční můra, spousta štelování.
00:36:48 Měl jsem pocit, že by bylo mnohem lepší začít od znovu.
00:36:53 Kdybychom to vzali od nuly, určitě bychom to zvládli rychleji.
00:36:58 Napadlo mě ten pásek jako že nešťastnou náhodou smazat,
00:37:03 abychom museli začít znovu.
00:37:07 Ale neudělal jsem to.
00:37:47 Nikdy jsme to nepoužili.
00:37:58 Tady se U2 proměnili na Depeche Mode.
00:38:03 Pet Shop Boys.
00:39:13 Tehdy jsme s těmihle skladbami měli ohromnou práci.
00:39:18 Dneska je radost je hrát, ovšem to tehdy jsme netušili, co s nimi.
00:39:24 Šlo o jakýsi zrod techna.
00:39:28 Značnou část rytmiky tvořily jakési taneční rytmy.
00:39:31 Tenkrát jsme to tak nebrali.
00:39:34 Při posledním turné jsme se na tom naopak vyřádili.
00:39:38 Ty písničky dozrály a tvoří pevnou součást našich koncertů.
00:39:44 Na nahrávací sessiony jsme dorazili s poměrně dobře
00:39:47 předpřipraveným materiálem.
00:39:50 Skladby byly dokončené, ale potřebovaly ještě vypilovat.
00:39:53 Bylo nám jasné, že je dokončíme jedině tehdy,
00:39:56 když si je ve studiu od začátku společně zahrajeme
00:40:00 a vznikne tak hotová písnička.
00:40:04 Teď mám na mysli skladby jako "Exit".
00:40:08 Ty v podstatě zpočátku připomínaly rozcvičku,
00:40:10 při níž jsme začali rozvíjet určitou náladu
00:40:14 a momentální rozpoložení.
00:40:17 Šlo tedy o jakýsi úspěšný experiment.
00:40:28 Když U2 začnou jamovat ve studiu, vypadá to trochu jinak.
00:40:32 Máme tu vybavení, je tu klid, dá se u toho mluvit.
00:40:37 A pak tu máme další místnost,
00:40:41 kde je zvuk naplno a věci se ze zvukového hlediska
00:40:45 vymykají kontrole, ovšem v dobrém slova smyslu.
00:40:49 Hudba začne žít svým vlastním životem a nutí lidi,
00:40:53 aby na to nějak reagovali.
00:40:56 Tahle nahrávka vznikla právě v té "hlučné" místnosti.
00:41:02 Byl to dlouhý jam a tahle konkrétní část nás nějakým
00:41:06 způsobem upoutala, takže jsme se rozhodli s tím něco provést.
00:41:20 To je lepší...
00:41:22 Je zajímavé slyšet ty dva hlasy dohromady.
00:41:31 Nevím, kde se to tu vzalo. To nejsi ty, ale Brian.
00:41:52 Spíš to připomínalo natáčení filmu než nahrávání desky.
00:42:13 Nastupuje Larry.
00:42:44 Bonova kytara.
00:42:55 To je poprvé, co to někdo řekl.
00:43:20 Špatně...
00:43:33 Album "Joshua Tree" prostě vzniklo díky určitému okamžiku v čase,
00:43:39 kdy se všichni semkli, nechali veškeré předsudky za dveřmi,
00:43:46 stejně tak všemožné problémy a zároveň ambice.
00:43:56 Tedy kromě těch hudebních. Právě na to jsme se zaměřili.
00:44:10 Když k tomu přidáš trochu efektu...
00:44:14 zní to víc...
00:44:28 Na "Joshua Tree" jsem zahrál na tuhle tzv. skřípavou kytaru.
00:44:34 Nejde o to, aby zaujala kytarovým zvukem, jde spíš o techniku.
00:44:47 Jde o slabý zvuk kdesi v pozadí,
00:44:50 který dodává nahrávce určitou barvu.
00:44:53 Na "Joshua Tree" je zachycených několik pěkných živých okamžiků.
00:44:59 V "Running to Stand Still" dali všichni hlavy dohromady,
00:45:04 Bono přišel s hotovým textem a nastala fajn příležitost
00:45:08 vytvořit naživo něco společně.
00:45:11 Vzpomínám na ten krásný okamžik,
00:45:15 kdy jsem hrál na "skřípavou" kytaru,
00:45:19 Larry přidal přechody na bicí a v místnosti vznikla
00:45:23 báječná komunikativní atmosféra.
00:45:26 Podle mě to lidi z toho alba vycítí.
00:45:29 Podařilo se na něm zachytit charakter průběhu toho nahrávání.
00:45:33 Na tomhle albu jsme pracovali s větším množstvím nálad.
00:45:38 Navodili jsme určitou atmosféru a nalezli správný zvuk.
00:45:42 To se stalo odrazovým můstkem místem, od něhož jsme se odpíchli.
00:45:53 Nazývali jsme to "filmová hudba". To byl náš způsob, jak to popsat.
00:46:02 Znamenalo to, že vás ta hudba fyzicky zavádí na konkrétní místo,
00:46:06 nikoli jen z emočního hlediska.
00:46:26 Tady nastupuje Brian Eno s klávesami,
00:46:29 pauza na kafe skončila.
00:46:33 Popravdě Brian spíš odešel a řekl jim,
00:46:36 aby to tam doplnili sami,
00:46:39 protože jinak neustále do něčeho šťoural.
00:46:42 Byla s ním legrace.
00:47:01 Reagovali jsme: "Hele, kde se to tam vzalo?"
00:47:16 Víc nezahrál. Ale je to parádní. Dostat z toho tolik na jeden pokus.
00:47:41 Psal jsem o jisté dvojici.
00:47:43 Ocitli se v úděsném drogovém pomatení smyslů.
00:47:52 Takže proto ten text působí trochu psychedelicky.
00:47:56 Jde o odkaz na místo s názvem Sedm věží.
00:48:00 Tedy sídliště poblíž místa, kde jsem vyrůstal.
00:48:04 Oficiální název zní "Ballymun, Seven Towers".
00:48:07 Ballymun nám postavili hned za dvorkem.
00:48:10 Jako děti jsme si tam chodili hrát.
00:48:14 A to místo bylo nechvalně proslulé problémy,
00:48:17 souvisejícími s drogami.
00:48:30 Slyšíte Bona, jak povzbuzuje kapelu tím,
00:48:33 že zpívá ve vyšším rejstříku.
00:48:36 Na Larryho to zabíralo.
00:48:39 Pokud jste na něj opravdu zatlačili,
00:48:42 opřel se do toho a začal podávat vynikající výkony.
00:48:48 Tohle bolero vystihuje jeho osobnost.
00:48:52 Je to bolero.
00:48:54 Od Larryho, jak slyšíš.
00:49:18 Ukázalo se, že každý z nás ten experiment prožíval jinak.
00:49:22 Právě tehdy vznikají skvělé kreativní střety.
00:49:28 Každý se snaží co nejvíc prosadit svůj mírně odlišný
00:49:31 přístup, čímž se dále rozroste celá ta množina mírně rozostřené,
00:49:36 značně hutné a hustě pospojované věci s názvem "nahrávka".
00:54:45 U "Sweetest Thing" nám bylo jasné, že stále není zcela dokončená.
00:54:51 Edge vymyslel několik akordů, takže jsme je tam rychle doplnili.
00:54:59 Skladba vznikla při nahrávání alba "Joshua Tree."
00:55:02 Ali měla narozeniny a já jsem prošvihnul oslavu.
00:55:10 Byla to jediná písnička, při níž jsme měli pocit,
00:55:12 že jsme ji mohli nahrát líp.
00:55:15 Sice jsem ji považoval jen za obyčejný popsong,
00:55:18 ale i tak jsme ji mohli nahrát líp.
00:59:19 Skryté titulky Tomáš Pechoušek
00:59:20 Česká televize 2021
Album Joshua Tree kapely způsobilo po svém vydání v roce 1987 značný ohlas. Během roku se stalo nejrychleji a nejlépe prodávaným albem roku. Navíc v průběhu let neztrácelo nic ze své oblíbenosti a dnes je stále nejprodávanějším dílem slavné irské skupiny.
U2 a jejich producenti Brian Eno a Daniel Lanois přistoupili k nahrávání alba jako k experimentu a využili ho jako příležitost pro každého z nich prozkoumat své vlastní hudební, politické i osobní myšlenky. Ve druhé polovině 80. let ovládané převážně syntezátory byla deska Joshua Tree, vycházející z rockových, bluesových, folkových i gospelových základů, mimořádným počinem, který vybočoval z řady.