Známá muzikálová zpěvačka se už jako desetiletá musela smířit se smrtí otce, v dospělosti pak bojovala s těžkou nemocí (2011). Připravili: Š. Volemanová, A. Vebrová, J. Nekvasil a A. Derzsiová

Zpěvačkou chtěla být odmalička. Do pěveckých sborů chodila už na základní škole. S první kapelou začala zpívat v šestnácti, jezdili po zábavách, koncertovali. Kapela později zamířila do zahraničí. To Hanku nelákalo. Neudělala zkoušky na DAMU. Pak se zúčastnila soutěže Mladá píseň Jihlava. Dostala cenu novinářů za nejlepší interpretaci. Vyhlédl si ji kapelník skupiny Metronom. S nimi zpívala rok, pak účinkovala s kapelou Celaskon a Big bandem. Zamilovala si swing a přebrala repertoár Evy Olmerové. Později dostala nabídku od Petra Kotvalda, pak od Karla Černocha. Teprve on ji naučil, jak sama říká, poslouchat muziku a stát si za svým muzikantským názorem. Dodnes zpívá hudbu, kterou miluje – swing, jazz, šanson a taky muzikály. Po revoluci zpívala v jazzových klubech, ale moc nevydělávala. Zlom přišel v roce 1995, kdy udělala konkurz do muzikálu Dracula. V roce 2011 účinkovala ve čtrnácti představeních – Dracula, Hrabě Monte Christo, Bídníci, Jeptišky, Krysař, Mrazík na ledě, Romeo a Julie na ledě, slovenská verze Pomády, Golem, Švejk, Baron Prášil, Carmen, Popelka na ledě a Vražda za oponou. Po hudební stránce se cítila naplněná.

Horší je to v osobním životě. V deseti letech jí zemřel na mozkovou mrtvici tatínek, s čímž se nedokázala dlouho smířit. V osobním životě měla pětiletý, jak sama říká, zásadní vztah. Ten skončil, když jí diagnostikovali rakovinu. V devětařiceti letech jí vzali vaječníky a dělohu. Uvědomila si, že nikdy nebude mít děti. Mužům přestala věřit. Od té doby se už nezamilovala. Dnes má hodně přátel, především mezi homosexuály, neumí si už představit, že by ještě s někým mohla bydlet. Na druhou stranu se občas cítí sama. Dodnes si vyčítá odkládání mateřství. Dnes všem svým kolegyním říká, že daleko důležitější než kariéra jsou děti a rodina. Další zdravotní problém měla s kolenem, musela na operaci, a více než rok nemohla zpívat, přibrala 35 kg. V roce 2010 podstoupila endoprotézu kyčelního kloubu, pak endoprotézu zraněného kolena.

Hana Křížková o sobě říká, že je životní solitér. Výhodou je, že co si člověk udělá, to má, na druhou stranu ji přepadá smutek a pocit osamocení. Průvodkyní její 13. komnatou je Šárka Volemanová.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2011
 ST
ŽánrDokument