21. dubna 2012

Na sklonku minulého roku získalo přerovské muzeum jedinečnou akvizici – první vydání převratného díla Jana Amose Komenského Schola ludus čili Škola na jevišti. Věhlasný moravský myslitel a pedagog v něm shromáždil soubor jevištních her, jejichž pomocí se mělo žactvo hravě zdokonalovat v latině. Výtisky původního vydání z roku 1654 jsou nadmíru vzácné, v Evropě se ví jen o čtyřech – dva se nacházejí v Maďarsku, jeden v Rumunsku a nově objevený čtvrtý od nynějška uchovávají v Přerově, kde Komenský svého času navštěvoval gymnázium, kde se poprvé oženil a kde posléze působil jako učitel Jednoty bratrské. Muzeum knihu krátce vystavilo jako připomínku letošního čtyřstého dvacátého výročí Komenského narození.

Patrik Hartl: Prvok, Šampón, Tečka a Karel (Bourdon)
Kathrin Schmidtová: Neumřeš (Host)
Vlasta Rut Sidonová: Jídelna Šalom a jiné židovské povídky z dnešní Prahy (BVD)

Kdyby vám kdokoli řekl, že jste kus dřeva, právem byste se urazili. Od výtvarníka, řezbáře a spisovatele Martina Patřičného by však takové prohlášení znělo spíš jako lichotka. Dřevo má totiž rád a rozumí mu jako málokdo. Ze dřeva tvoří své artefakty, o dřevu vypráví ve svých knížkách, povídá si o něm na besedách a na televizní obrazovce byl průvodcem naučného seriálu Kus dřeva ze stromu. Nakolik dřevo prorůstá i do jeho čerstvě vydaných povídek a zdalipak dokázalo vyrůst až do nebe, jsme se ho zeptali při křtu jeho knihy Jako v nebi.

Zatímco motoristická současnost nás nechává leda tak trčet v dopravních zácpách a dýchat zamořený vzduch, motoristická minulost na nás zaručeně dýchne romantikou, a pach spáleného benzinu nám tak rázem promění v libou vůni. Atmosféru starých časů v ulicích a na náměstích české metropole můžeme do sytosti dýchat v knize Jana Králíka Automobily a motocykly, kterou vydala Paseka ve své edici Zmizelá Praha. A nostalgický proud výfukových plynů nám vnikne do chřípí i při četbě vzpomínek Antonína Vitvara Dvacet let na Jawě a Nortonu. Knihu sestavil vnuk legendárního jezdce Jan H. Vitvar a vydala Grada.

Miroslav Kutílek: Půda planety Země (Dokořán)
Jana Musilová a Pavla Musilová: Matematika pro porozumění i praxi II (VUTIUM)
Ota Filip, Martin Pollack a Kateřina Tučková: Brněnský pochod smrti (Větrné mlýny)

Ve společném státě žili Češi a Slováci s malou přestávkou téměř osmdesát let. Krátce po sametové revoluci se, rovněž sametově, rozešli. Přesto jsou si oba národy stále blízké a nepřestávají udržovat živé vztahy. Co je tedy přimělo Československo rozbít? A žily ve společném státě doopravdy spolu, anebo jen vedle sebe? Nejen na tyto otázky hledá odpověď Jan Rychlík v novém, doplněném a aktualizovaném vydání své obsáhlé a důkladně dokumentované historické práce Češi a Slováci ve 20. století / Spolupráce a konflikty 1914 až 1992. Kniha vychází – jistě nikoli náhodou v roce dvacátého výročí česko-slovenského rozchodu – coby společná edice nakladatelství Vyšehrad a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Sylva Fischerová je bytost ducha široce rozprostraněného. Už za studií přebíhala mezi Filozofickou fakultou, kde zvládala klasickou filologii a nořila se do dějin filozofie, a Fakultou matematicko-fyzikální, kam ji lákala fyzika. Dnes o klasické řecké literatuře, bádá v Ústavu řeckých a latinských studií. Její nezaměnitelný básnický hlas zaznívá v české poezii od konce osmdesátých let, poslední dobou však píše i zcela neklasické knížky pro děti a povídky pro dospělé. Nedávno vydala knižní rozhovor s Karlem Flossem o křesťanství a jeho hořkých pravdách. A nejnovější soubor jejích krátkých, vesměs autobiograficky laděných próz se probojoval do užší nominace na cenu Magnesia Litera.

Petra Řezníčková a Tereza Vrbová: Copak si dnes uvaříme? 1.díl. Kniha plná receptů, básniček, omalovánek (Atelier Petuta)
Radek Malý: Poetický slovníček dětem v příkladech (Meander)
Petr Piťha: Slyšte slovo a zpívejte píseň (Poustevník)

Lilian Malkina