Akce Hagana
14. května roku 1948 byl vyhlášen stát Izrael. Československo sehrálo v tomto procesu klíčovou roli. Nestává se často, aby se naše země stala aktérem velkých světových dějin. Dokumentární film Akce Hagana zkoumá spolu s historiky a izraelskými účastníky bojů o vlastní nezávislý stát okolnosti této složité politické a vojenské operace. Je to také jeden z velkých příběhů židovského národa a zároveň československé společnosti na pozadí pohasínající demokracie poválečných let a nastolení komunistické diktatury.
Režisér Pavel Křemen se vypravil do Izraele, kde navštívil dosud žijící bývalé účastníky výcviku v Československu a vyslechl jejich příběhy. Podstatné souvislosti uvádějí historici zejména z Vojenského historického ústavu. Film přináší velké množství relevantních dobových archivních materiálů, ať už filmových či fotografických.
Poválečné Československo pro Židy bylo relativně bezpečnou zemí. Přes ní se snažili prchat z okolních východoevropských zemí, kde po válce propukl antisemitismus a pogromy na vězně vracející se z koncentračních táborů. Jejich cílem byla Palestina, kde se schylovalo ke vzniku státu Izrael. Vláda ČSR napříč politickým spektrem vznik židovského státu podporovala i po komunistickém puči v roce 1948. Když byl v květnu 1948 stát Izrael vyhlášen, ČSR jej rychle uznala a navázala s ním diplomatické styky. Arabové to ale vnímali jako loupež svého území a na Izrael zaútočili. Židé se potřebovali bránit, ale ve světě existovalo embargo na dodávky zbraní do židovského státu. Československo se přesto jako jediná země na světě rozhodlo Izraeli pomoci, poskytlo jeho vojsku zbraně a výcvik. Byla tak spuštěna tajná akce s krycím názvem Důvěrné Izrael.
Tisíce židovských mužů a žen na našem území v utajení podstoupily vojenský výcvik. Byl vytvořen letecký most a dodávaly se zbraně, munice a letadla do Izraele. Za pomoc si ale režim nechal tvrdě zaplatit ve valutách. Jeho další motivací byla snaha nasměrovat Izrael směrem k socialismu. Tamní komunisté však ve volbách prohráli a Izrael se stal demokratickou zemí. Tím československá pomoc skončila a z bývalého přítele se stal nepřítel. Československo začalo vyzbrojovat a cvičit Araby. Odehrálo se také období státního antisemitismu, Židé byli opět pronásledováni, začaly politické procesy, a vrcholní politici židovského původu byli popraveni. Na popravištích či za mřížemi pak skončila i řada lidí rozhodujících o operaci Důvěrné Izrael. Chladný vztah s Izraelem trval až do roku 1989. Teprve návštěva Václava Havla na jaře 1990 a navázání diplomatických vztahů pomohly obnovit dobré styky obou zemí.