To, že paní Hodná často navštěvuje faru, nemůže ignorovat ani ten nejtolerantnější manžel! Seriál České televize, který navazuje na úspěšné Náměstíčko (2006). Hrají: M. Vančurová, J. Šťastný, V. Kratina, J. Štěpánková, J. Schmitzer, B. Bohdanová, A. Vránová, L. Skořepová, V. Žilková, Z. Vojtíšková a další. Scénář J. Míka. Kamera P. Polák. Režie J. Hanuš
00:00:34 Tak, pojď, táto!
00:00:55 Víš, že mu závidím. Mně se někdy po Praze moc stejská.
00:00:59 A vždyť mně taky.
00:01:02 Hlavně po odpolední sobotní Slávii a dortíku.
00:01:06 Proč zrovna sobotní?
00:01:09 Bylo tam nejlíp vyvětráno.
00:01:27 Dneska to máte marný, paní ředitelko.
00:01:30 Velebný pán je na Šumavě.
00:02:09 Vy máte práci. Tak to nic.
00:02:11 Potřebovala jste něco, paní ředitelko?
00:02:13 Ne, ne, ne. To počká.
00:02:20 Co náboženství? Chápou děti výklad?
00:02:24 Určitě. Pan farář tu má vždycky ticho jako v kostele.
00:02:28 To jsem ráda.
00:02:31 Víte, že mám stejně starou dceru, jako jste vy?
00:02:34 -Vím.
-Už má čtyřletou holčičku.
00:02:37 Jituška se jmenuje. Po mamince. No nic, nebudu vás zdržovat.
00:02:42 -Ale mě nezdržujete.
-Ty Vánoce! Už máte dárky?
00:02:46 -No to ne.
-Já taky ne. No nic.
00:03:35 Mám asi velký hřích, pane faráři.
00:03:40 Můj muž se mi líbí, ale...
00:03:44 Rozumíte?
00:03:47 Nerozumím.
00:03:49 Když jsem s ním, tak myslím na někoho jiného.
00:03:53 -Ale to není dobré.
-Já vím. Asi ho mám ráda.
00:04:01 Jste vdaná, učitelka, jste vzor.
00:04:05 Jsem žena.
00:04:09 Proč jiný muž?
00:04:12 Protože je jiný.
00:04:16 -Jako váš duchovní vám to zakazuji!
-Kterého mi zakazujete?
00:04:19 -Paní ředitelko!
-Je mi to líto. Proto se zpovídám.
00:04:24 Ještě něco mi chcete říct?
00:04:28 Ne. To nemůžu.
00:04:31 -Rozmlouváme s Bohem.
-Bůh to ví.
00:04:37 Všech svých hříchů upřímně lituji a Pánu Bohu polepšení slibuji.
00:04:42 Jak myslíte. Jako pokání se pomodlete pětkrát otčenáš.
00:04:47 Uděluji vám rozhřešení ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
00:04:51 Amen.
00:05:07 Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.
00:05:09 Pne faráři, ty Liškovy slepice ke mně choděj hrabat i teď v zimě.
00:05:13 Jednu jsem přizabila, ale zapřela jsem to.
00:05:27 Někteří andělé se postavili proti Bohu.
00:05:30 Nechtěli jej poslouchat a toužili po vládě na nebi.
00:05:33 Proto je Bůh svrhnul dolů do pekla.
00:05:36 Nemohl připustit, aby zavládl chaos,
00:05:38 neboť sám vytvořil podmínky pro spravedlivý řád.
00:05:42 ZVONÍ NA PŘESTÁVKU
00:05:45 Dobře. Příště si povíme něco o prvních lidech v ráji.
00:05:49 O tom, že není dobře člověku samotnému.
00:05:53 Konec hodiny.
00:06:20 Dobrý den.
00:06:52 -Dobrý den.
-Je zavřeno. Už nic nemáme. Ahoj.
00:06:57 -Ahoj.
-Už máš kolekci? Tahle je za 200.
00:07:01 Ne. Já si dám půlku chleba.
00:07:06 -Bude ti to stačit?
-Jo.
00:07:09 Tady tu vysočinu dvakrát.
00:07:12 Tyhle dva sýry. Jo a tři piva.
00:07:19 To bude starej nadšenej z takovýhle večeře.
00:07:22 No co, aspoň začne nakupovat sám. Já jdu teprve z práce.
00:07:26 -Všechno?
-Mhm.
00:07:28 Ten znáš, jak učitelka se ptá dětí ve škole, co je novýho?
00:07:31 -Víš co? Já nemám náladu na vtipy.
-To je chyba. Ten kdybych ti řekla,
00:07:35 tak běžíš hned do zpovědnice se zpovídat. Je fakt dobrej.
00:07:39 Jak ty to děláš?
00:07:41 Jmenuji se Šťastná a jsem šťastná, no. Sto patnáct.
00:07:47 -A co máš proti zpovědi?
-Nic.
00:07:51 Jsi otrávená úplně, nebo máš ještě nějakou rezervu?
00:07:55 Já vydržím hodně.
00:07:57 Není to z mý hlavy, ale už jsem to tady párkrát slyšela, že prej...
00:08:02 Miluško, to jsem ráda, že si ještě nezavřela.
00:08:05 Já jsem letěla jako blázen. Já jsem vás nějak přerušila?
00:08:09 -Ne. Ahoj.
-Ahoj. Máme zavřeno, paní Mráčková.
00:08:13 Já vím. To bude hned. Jé, co tohle stojí?
00:08:17 Dvě stě, ale musíte si vzít dvě.
00:08:43 -Ahoj.
-Ahoj. Proč je tu zima?
00:08:47 Vyhasnul kotel, tak jsem ho musel vyčistit.
00:09:02 -Tak co s tím uděláme?
-Už je to vyřešený, ne?
00:09:08 Je to naše jediná dcera.
00:09:15 Nemá nikoho jinýho, než nás.
00:09:30 Nemohli bysme mít někdy teplou?
00:09:33 Teď jsi měl teplou vanu.
00:09:38 Víš co? Zavolej jí a řekni, že chceš, aby tu s námi byly na Vánoce
00:09:47 A to je všechno?
00:09:50 Já bych byla šťastná.
00:09:54 -Nemám její číslo.
-Já ti ho dám.
00:10:00 A během svátků jí navrhneš, aby tu s námi zůstaly natrvalo.
00:10:04 Bydlení přece má.
00:10:06 Jednu místnost u cizích lidí.
00:10:09 Nikdo ji tam neposílal.
00:10:13 Tak co?
00:10:15 Tenhle sejra už nekupuj. To se nedá jíst.
00:10:18 Jak dlouho jí to budeš vyčítat?
00:10:21 Nikomu nic nevyčítám. Všechno je přece v naprostým pořádku.
00:10:24 -To tedy není.
-Ale je. Ten její kriminálník
00:10:28 sedí v kriminále, ona není veterinářkou, ale uklízí v bufetu.
00:10:31 -Tohle chtěla, tak to má.
-Ty z toho snad máš radost.
00:10:35 Nemám z toho žádnou radost.
00:10:38 Ale věděl jsem dopředu, jak to dopadne.
00:10:42 Ona na ten telefon čeká.
00:10:46 Já taky na ledacos čekám. Sportku podávám už 25 let.
00:10:50 A nic. Marně.
00:10:53 Ty víš, že sama to neudělá. Je stejně tvrdohlavá jako ty.
00:11:01 Ale chybu snad udělala ona, ne?
00:11:05 Co to je za chybu?
00:11:10 Měla ho ráda.
00:11:13 A kdo nemá veterinu, není člověk?
00:11:17 Když přijde, omluví se
00:11:22 a hlavně se s tím grázlem rozvede,
00:11:25 tak jsem ochoten o tom uvažovat.
00:11:30 Jinak ne.
00:11:31 -Má ho pořád ráda.
-To není láska, ale pitomost.
00:11:35 Jestli to vidíš takhle, tak já tu taky nemusím bejt!
00:11:41 Chtěl jsem se tě zeptat jen tak mezi náma.
00:11:45 -To tak často hřešíš?
-Proč?
00:11:49 Že neznám jinou ženskou, která by chodila tak často ke zpovědi.
00:11:54 Každý by se měl starat o svou duši.
00:11:59 A to hřešíš doopravdy, nebo jenom v myšlenkách?
00:12:32 -Tělo Kristovo.
-Amen.
00:12:40 -Tělo Kristovo.
-Amen.
00:12:49 -Tělo Kristovo.
-Amen.
00:13:00 Tělo Kristovo.
00:13:09 Pochválen Pán Ježíš, velebný pane.
00:13:12 Až na věky, paní Plecitá, až na věky.
00:13:17 Vy tomu rozumíte?
00:13:19 Nerozumím, ale můžu se tvářit, že jo, ne? Něco mi tam rachtá.
00:13:23 Já bych zašla k Loučnýmu, jestli chcete.
00:13:27 On má doma taky takovou starou popelnici.
00:13:30 Není třeba. Zatím to jezdí.
00:13:33 No jak myslíte. Jen aby to nebyly brzdy.
00:13:37 Teď je všude tak vokluzlo. A máte vůbec zimní pneumatiky?
00:13:42 Na shledanou.
00:14:09 Pane faráři, teda je tohle možný?
00:14:14 Copak?
00:14:16 Vy jste si koupil voňavku.
00:14:20 -Vážně?
-Jo.
00:14:22 Já ani nevím.
00:14:25 Teď zrovna rozjímám. Vzpomínám na Lopušného.
00:14:29 Ale prosím vás na co? Ještě k tomu stojí 350 korun.
00:14:37 Asi jsem šel, viděl jsem voňavku...
00:14:41 Mám teď spoustu práce, dvě farnosti.
00:14:44 V Javorové bych potřeboval nové lavice.
00:14:48 No vážně.
00:14:50 Tohle teda za našich časů nebejvalo.
00:14:54 Kam ten svět spěje? Faráři si kupujou voňavky!
00:14:58 Tak co budete chtít zejtra k obědu?
00:15:01 Já nevím. Nemáme zase nějaký půst?
00:15:04 Tak já udělám škubánky s mákem.
00:15:06 To jsem chtěl říct. Tím se nic nezkazí.
00:15:08 Bejval jste zásadovější. Hele, nenechte to kafe stydnout,
00:15:12 vždyť se vám tam louhujou všechny jedy.
00:15:15 Provedu.
00:15:30 Můžu vědět, proč zrovna teď vzpomínáte na nebožtíka Lopušnýho?
00:15:36 Dával dobré rady.
00:15:38 A vy zrovna teď potřebujete nějakou dobrou radu?
00:15:43 Asi patnáct za den.
00:15:47 Aha.
00:16:46 Pane faráři, vedu návštěvu.
00:16:50 Dobrý večer.
00:16:54 -Udělám kafíčko?
-Děkuju.
00:16:56 Posaďte se.
00:17:00 -Já se omlouvám, že obtěžuju.
-Ne, neobtěžujete.
00:17:04 Byla jsem tady na návštěvě.
00:17:10 Máte hezkou voňavku.
00:17:12 Ale to je jenom taková laciná.
00:17:15 Já vím, já ji znám. 350 korun.
00:17:19 Ani nevím.
00:17:22 Zpověď nestačí, pane faráři.
00:17:25 Aha. Ale jinde se nedovoláte zpovědního tajemství.
00:17:36 Víte, já nemám nikoho, s kým bych si mohla promluvit.
00:17:39 Budu si toho vážit.
00:17:45 Máme jedinou dceru.
00:17:48 Ona se dostala se na veterinu
00:17:51 a ve druhém ročníku se zamilovala do závozníka.
00:17:55 Nic proti tomu, ale byl to flákač.
00:17:57 Nedala si to rozmluvit a odešla s ním.
00:18:25 Tady je to kafíčko a něco k zakousnutí.
00:18:29 Vy nedostanete nic. Vy už jste si svoje vypil.
00:18:33 Paní ředitelko, prosím vás, zakažte mu pít ve škole kafe.
00:18:38 Je nejvyšší čas, abyste se začal starat o svý srdce.
00:18:41 Já na tohle nemám pravomoc.
00:18:43 No tak já vám k tomu dávám teď svý požehnání.
00:18:47 Má u vás zítra náboženství, ne?
00:18:51 Ano.
00:18:53 Tak můžete začít hned zejtra.
00:18:59 Nebudu rušit.
00:19:06 Nemělo to znamenat, že zdržuju?
00:19:09 Já chci abyste zůstala. Máte tu kafe.
00:19:17 Takže pokud jde o dceru.
00:19:22 Přišla do jiného stavu, odešla ze školy
00:19:27 a jejího muže teď zavřeli.
00:19:32 A za co?
00:19:35 Jsou v tom nějaké peníze.
00:19:39 Já bych ráda, kdyby se mohla vrátit k nám domů, jenže můj muž nechce.
00:19:43 On nechce vlastní dceru?
00:19:46 Leda že by se rozvedla. A to zase nechce ona.
00:19:51 Já nevím, co mám dělat?
00:19:54 Jeden bude muset ustoupit.
00:19:56 Oba jsou stejně tvrdohlaví.
00:20:00 Máte dvě možnosti.
00:20:03 Buď opustíte svou dceru, nebo svého muže.
00:20:08 A v kterém případě přijdu do pekla?
00:20:12 V každém.
00:20:15 -A jiná možnost není?
-Že nebudete dělat nic.
00:20:19 Budete čekat a trpět dál.
00:20:21 -A přijdu do nebe?
-Myslím, že zase do pekla.
00:20:26 Jak to?
00:20:28 Za to, že jste nepomohla ani své dceři, ani svému manželovi.
00:20:31 Ale to není spravedlivý.
00:20:36 A na čí straně jste vy?
00:20:40 V bibli se píše o návratu marnotratného syna.
00:20:45 A nakonec byli všichni šťastní.
00:21:16 Velebný pane, promiňte, že to tak řeknu,
00:21:18 ale to, co vám přišla říct, mohlo klidně počkat do zejtra.
00:21:24 -Mohlo.
-Já jsem si to myslela.
00:21:27 Farář ve vašem věku má přijímat ženy jenom v kostele.
00:21:32 A jenom ve zpovědnici.
00:21:34 -To jsem nikde nečetl.
-No tak teď to víte.
00:21:37 Já nejsem jen vaše kuchařka, já se taky musím starat
00:21:41 o vaši pověst.
-Já vím, že to nemáte lehký.
00:21:44 No to nemám. Když faráři nepůjdou příkladem,
00:21:47 tak mně řekněte kdo? Vždyť se podívejte, jak to kolem nás vypadá.
00:21:52 A co si jako myslíte, že jsme si tu povídali?
00:21:57 Rozhodně bylo rozumnější rozjímat o radách nebožtíka Lopušnýho.
00:22:04 Velebný pane, vždyť tý ředitelce se vyloženě líbíte.
00:22:09 Copak to nevidíte?
00:22:12 Myslíte?
00:22:15 Ježišmarjá!
00:22:18 Tu farnost v Javorový nám byl čert dlužen!
00:22:38 -Dobrou noc.
-Dobrou.
00:22:57 -Co je?
-No co by bylo?
00:23:00 Ne, ne, prosím tě, ne, ne. Mě bolí hlava.
00:23:03 -To tě právě přejde.
-Ne, nepřejde. Přestaň.
00:23:08 Vážně mi není dobře.
00:23:23 Takže co?
00:23:26 Už jsem ti říkala.
00:23:29 Já vím. Že chceš odejít, no.
00:23:32 Dělej, jak myslíš.
00:23:34 Ale do rodiny si kecat nenechám.
00:23:39 Ani od těch tvejch poradců.
00:24:45 To je v normálu.
00:24:47 Srdce jako zvon, dušnej není. To se ti asi jenom něco zdálo.
00:24:51 Byl neklidnej a jako by klesal na zadní.
00:24:54 To je v pořádku. Horečku nemá. Žere?
00:24:58 Jo.
00:25:00 Kdyby něco, tak mi klidně zavolej.
00:25:13 -Neblbni, řídím.
-Kam chvátáš? Za chvíli jsou Vánoce
00:25:16 Čekají mě pacienti.
00:25:19 Vždyť se pořád jenom honíme. Má to smysl?
00:25:25 -Tak na zdraví.
-Na zdraví.
00:25:33 Můžeš mi říct, proč hospodařím?
00:25:36 Kvůli komu se tady každej den honím na traktoru?
00:25:39 Co bys dělal? Jsi sedlák, ne?
00:25:41 To jo, jenomže poslední.
00:25:45 Holka je v tramtárii a co? Stejně to jednou prodá a bude po vtákách.
00:25:53 Nalej do druhý.
00:26:15 -Hele, spíš ještě se starou?
-Co?
00:26:19 -No jestli doma šukáš?
-Ale jo. Ty ne?
00:26:24 Jo. Když se uráčí.
00:26:28 -Bolí ji hlava?
-Hm. Dost často.
00:26:33 -Neurazíš se?
-Já? Ne.
00:26:37 Ženský, co se začnou motat kolem kostela, se změněj.
00:26:41 Jo? A jak?
00:26:44 Začnou si myslet, že šukání bez plození je hřích.
00:26:49 Hm. Kam na ty moudra chodíš, člověče?
00:26:53 Potvrzeno životem.
00:27:26 Dále!
00:27:27 -Tady je cukr. Pardon.
-Já se omlouvám.
00:27:31 To nic.
00:27:38 Včera jsem vám zapomněl říct, že jsem se unáhlil.
00:27:41 Vy přijdete určitě do nebe.
00:27:44 Máte nějaké zprávy?
00:27:46 Už jenom proto, jak se tak staráte,
00:27:49 jak máte zájem, aby byla rodina pohromadě.
00:27:55 -Tak to jsem vám chtěl říct.
-Děkuju.
00:28:00 -Zajdu ještě do kostela.
-Vždyť jste to nedopil.
00:28:05 To je pravda.
00:28:10 Mluvila jste s ním?
00:28:13 Ne. Nechtělo se mi.
00:28:16 Proč?
00:28:18 Po té rozmluvě s vámi se mi prostě nechtělo.
00:28:22 Stejně bych se nic moudřejšího nedozvěděla.
00:28:25 -Já věřím, že ano.
-Na vás musí být církev pyšná, že?
00:28:32 To já nevím.
00:28:36 Vy jste tak hodný člověk, že byste měl mít právo se oženit.
00:28:41 Kdyby vás slyšela slečna z fary.
00:28:50 Víte, kdo je ten druhý muž?
00:28:54 Já... Ne to nemusíte.
00:28:58 Je to farář.
00:29:03 Ale to je přece proti všem... Proti všemu...
00:29:09 Všichni jsme děti boží, ne?
00:29:13 Vy jste nikdy neměl žádnou lásku?
00:29:16 Lásku? Snad ani ne.
00:29:22 Jste farář od narození?
00:29:25 To jsem ještě netušil, že budu...
00:29:28 Byla hezká?
00:29:43 Tak děkuji za kávu a na shledanou.
00:29:48 Ta voňavka je opravdu dobrá.
00:29:54 A pardon! Já myslel, že to je ředitelna.
00:29:58 -Pardon, pardon!
-Pojďte dál. Já jsem na odchodu.
00:30:01 Ještě jednou děkuji a na shledanou.
00:30:04 Na shledanou.
00:30:10 Pozvala sis ho na kobereček?
00:30:14 -Potřebuješ něco?
-Já? Ne.
00:30:18 Jenom jestli nepotřebuješ něco nakoupit.
00:30:23 Vzal jsem si dneska volno.
00:30:28 -Peníze máš?
-Jo, mám. Nějaký mám.
00:30:32 -Tak něco kup, no.
-Tak díky za důvěru. Ahoj.
00:30:38 Ahoj.
00:31:54 -Ahoj!
-Ahoj. Ty jsi zamilovaná, ne?
00:31:59 Starej už tady dneska nakupoval.
00:32:01 Hele, to znáš, jak Kohn si jde vypůjčit sáně?
00:32:05 Víš co, já jsem měla dojem minule, jak sem přišla Mráčková,
00:32:09 žes mi chtěla něco říct.
00:32:11 -Já už si ani nevzpomínám.
-No tak.
00:32:17 Tak jo, no. Říká se, že jsi začala nějak moc chodit do kostela.
00:32:23 -To jsem chodila vždycky.
-Tak jo, jak myslíš.
00:32:26 -A kdo to říká?
-A tak... Všichni, no.
00:32:31 Tady se už dlouho nevraždilo, tak nemají o čem povídat.
00:32:37 Klídek. No tak nediv se, když si začne vdaná ženská s farářem,
00:32:40 tak z toho by byl poprask i na nebi.
00:32:43 Že by sis kvůli tomu dělala vrásky?
00:32:47 Nebo na tom něco je?
00:32:51 No jo. Zrovna dneska jsme se líbali v šatně. Ahoj!
00:32:59 -Ahoj.
-Ahoj.
00:33:01 Večeře bude hned. Už máš hlad, viď?
00:33:05 -Co to je?
-Prosím, madam.
00:33:09 No ne!
00:33:17 Tak!
00:33:20 Kdes to vzal? To je srnčí, nebo co?
00:33:25 -Okurčičky, nebo brusinky?
-Brusinky.
00:33:32 -Tak prosím.
-Díky.
00:33:37 -Dobrou chuť.
-Dobrou.
00:33:46 Mhm, to je dobrý!
00:33:49 -Chutná?
-Hm.
00:33:51 Děkuju, to jsem rád. Vínečko?
00:34:05 Ale jestli myslíš, že mě nakrmíš a já přestanu, tak to ne.
00:34:11 Nevím, co máš na mysli.
00:34:16 Zajímá mě, jestli tu bude na Štědrý večer naše dcera a vnučka.
00:34:23 To už jsme přece vyřešili, ne?
00:34:27 Ty sis to vyřešil.
00:34:31 Já ji tu chci mít. A taky přijede.
00:34:37 Takže tobě jedna ostuda nestačí?
00:34:40 Já nevím, o jaké ostudě mluvíš?
00:34:43 -To jsi asi jediná.
-Tak povídej.
00:34:53 Začala sis s farářem.
00:34:56 -Co?
-No s farářem.
00:35:00 Prosím tě!
00:35:04 Jedna má za muže kriminálníka, druhá si začne s farářem.
00:35:11 A já abych to snášel a toleroval.
00:35:13 -Ale nemáš co.
-A co včera? Co včera?
00:35:16 -Co včera?
-Byla jsi za kamarádkou, že?
00:35:19 No samozřejmě.
00:35:23 Ale hlavně ses zastavila na faře! Budeš mu dělat kuchařku, nebo co?
00:35:27 Prosím tě, co to povídáš?
00:35:30 -Byla jsi na faře?
-A co z toho vyvozuješ?
00:35:33 -Byla jsi na faře?
-Byla.
00:35:35 Tak vidíš.
00:35:38 A dneska jste v ředitelně stáli u sebe jako dvě hrdličky.
00:35:43 Potřebovala jsem se s ním poradit.
00:35:45 Na takovouhle vzdálenost, jo? A o čem?
00:35:49 Co si mám počít s tebou?
00:35:56 O mě žádnej velebníček nebude rozhodovat!
00:36:01 Jsi jediná ženská na světě, která se tahá s farářem.
00:36:04 Chápeš to vůbec?
00:36:09 V kostele tě už nechci vidět.
00:36:12 Tak s tím nepočítej. V sobotu jdu ke zpovědi.
00:36:16 -To v žádném případě.
-Já musím.
00:36:18 -Nikam nepůjdeš!
-Musím!
00:36:21 Protože, když se na tebe podívám,
00:36:24 tak mi hříchy naskakujou jako husí kůže.
00:36:56 -Dobrý večer. Je pan farář doma?
-Je.
00:36:59 -Mohla bych s ním mluvit?
-Nemůžete. Leží. Je nemocný.
00:37:01 -Na chvilku jenom!
-Paní ředitelko!
00:37:05 Paní ředitelko, nezlobte se, ale velebný pán je nemocnej.
00:37:09 -Já s ním potřebuju mluvit.
-Já to chápu, ale...
00:37:11 Prosím vás, nechte nás chvilku!
00:37:14 To je v pořádku.
00:37:17 Promiňte. Jen na chvíli.
00:37:24 Vy jste nemocný?
00:37:27 To nestojí za řeč.
00:37:29 Já jsem vám jenom chtěla říct, kdo to je.
00:37:33 Ne. Nic neříkejte. Mohlo by se mi přitížit.
00:37:37 -Říkal jste, že to nic není.
-Já sám nevím, co mi je.
00:37:43 Chtěl jste to vědět.
00:37:46 Už radši nechci.
00:37:50 Já potřebuju pomoc.
00:37:53 Tu najde člověk jenom sám v sobě.
00:37:57 Jenže to nepomáhá. Já potřebuju sdílený cit.
00:38:03 Já sem nejedu z dlouhé chvíle.
00:38:07 Nikdy vás nenapadlo, že on...
00:38:10 že ten dotyčný může být taky nešťastný?
00:38:15 Nemůže, když o mně neví.
00:38:18 Třeba ví.
00:38:22 Ví, že jste vdaná a on třeba taky něčemu zasvětil život.
00:38:27 A není v jeho silách ten stav změnit.
00:38:33 Chtěla bych jenom, aby mi byl nablízku...
00:38:37 To vám za něho, myslím, můžu, slíbit.
00:38:40 Až mi bude nejhůř.
00:38:49 Je mi nejhůř!
00:38:54 No paní ředitelko, nezlobte se, ale tohle by nešlo! Jste na faře.
00:38:57 -Promiňte, já se z toho vyzpovídám.
-No to se vyzpovídejte!
00:39:00 Počkejte!
00:39:06 Velebný pane, já od vás odcházím.
00:39:10 Proč?
00:39:12 Já už jsem na to stará.
00:40:07 Ahoj!
00:40:08 Ale! Jdeš za koněm, nebo na slivovici?
00:40:12 Kůň je zdravej. No a slivovice pořád po ruce.
00:40:19 -Ne, já dneska nebudu.
-Nech toho!
00:40:21 Mně spíš vrtá hlavou, jak jsme minule kecali, víš?
00:40:28 O čem? Nedáš si?
00:40:31 Ne, ne. Ta tvoje dcera, co kdyby se vrátila?
00:40:45 Nevrátí se. Vdá se tam a tenhle grunt skončí.
00:40:56 Ta moje se vrátit chce.
00:40:59 A ty sis postavil hlavu, co?
00:41:01 Divíš se?
00:41:03 Divím.
00:41:04 Ta naše ostuda totiž byla daleko větší než ta vaše.
00:41:08 No dobře, ale co zásady? Moje slovo?
00:41:11 Ale no jo, to máš pravdu. Otec má mít autoritu.
00:41:14 -No jistě.
-Co řekne, to má platit.
00:41:17 No ano.
00:41:19 Ale na druhou stranu, můžeš zásady vzít na houpačku?
00:41:26 Nebo do cirkusu?
00:41:30 Můžeš zásadám koupit třeba panenku?
00:41:35 No jo.
00:41:40 A ještě si řekneme, co je to ledovice.
00:41:42 Za chvíli tu máme vánoční prázdniny a vy se budete klouzat, ale pozor!
00:41:48 Ledovice může zapříčinit jednu z nejhorších zimních kalamit.
00:41:52 Musíme si dát pozor, abychom si nepolámali nohy
00:41:55 a po prázdninách se ve zdraví vrátili do naší milované školy.
00:42:00 No, no, no, no, no! Může mi někdo říct,
00:42:03 kde náledí nejvíc škodí? ZVONÍ NA PŘESTÁVKU
00:42:07 Dobře. Tak až příště. připravte si nějaké příklady.
00:42:11 Jak škodí ledovice třeba v dopravě, zemědělcům a tak dál.
00:42:21 -Zastavte se u mě. Na shledanou.
-Na shledanou.
00:42:36 Zase máš volno?
00:42:45 Dáš si kafe?
00:42:52 Ne.
00:43:04 -Zavolej Jitku, ať přijede.
-Jak to myslíš?
00:43:09 Ať vezme malou a přijedou na Vánoce.
00:43:13 A když se jim tu bude líbit, tak tady můžou zůstat.
00:43:18 A co tvoje podmínky?
00:43:21 NĚKDO KLEPE Ano?
00:43:25 -Dobrý den. Pardon.
-Řekneme si to jindy, ano?
00:43:28 -Dobře.
-Ale byla to výborná hodina.
00:43:31 Jo? To jsem ráda. Tak děkuju. Na shledanou.
00:43:39 Tak co tvoje podmínky?
00:43:46 Nevíš, kdy tady byl naposledy cirkus?
00:43:54 Nejdřív chci říct, že jsem zhřešila,
00:43:58 protože jsem se svého pastýře vyptávala
00:44:01 na jeho zkušenosti s láskou. To je velký hřích.
00:44:06 A pak jsem se sešla dvakrát s mužem, kterého nemusím jmenovat,
00:44:10 protože Bůh ho zná. A dala jsem mu najevo...
00:44:16 Co jste mu dala najevo?
00:44:20 Dala jsem mu najevo, že ho mám ráda.
00:44:23 A to je hřích, protože dál budu žít se svým mužem.
00:44:27 Ale takový je život. Mohl byste mu to vyřídit?
00:44:35 Mohl.
00:44:38 A nedokázal byste odhadnout, co by mi odpověděl?
00:44:44 Bude šťastný, když budete nablízku.
00:44:52 Dávám vám Boží požehnání.
00:45:46 Já se tady snažím, dělám, jako že nic,
00:45:48 a vy se slejzáte pořád. Dokonce v kostele!
00:45:51 Nikdo se s nikým neslejzá! Já prostě byla v kostele.
00:45:54 Ty můžeš vykládat, co chceš, ty se z toho klidně vyzpovídáš.
00:45:57 Prosím tě, nech toho.
00:46:04 Ten svišť v ředitelně není do dneška přibitej.
00:46:10 Zapomeň na to, že jsem něco slíbil. Nic z toho neplatí.
00:46:14 Já je tady nechci! Kvůli tobě!
00:46:17 Tak to ne! Já jsem je pozvala, takže přijedou.
00:46:21 Řekl jsem, že nic neplatí! Rozuměla jsi dobře?
00:46:26 Já tady nechci dceru, která se podobá mámě.
00:46:31 Přestaň bláznit.
00:46:37 Vždyť je to farář.
00:46:45 Cirkus přijede v únoru.
00:46:54 Nesu večeři.
00:47:01 Děkuju vám.
00:47:03 Tak copak radil Lopušný?
00:47:05 -Modlit se.
-A pomáhá to?
00:47:08 Nepomáhá. Ale to on říkal taky.
00:47:11 To víte, sloužit lidem, velebný pane, to je pěkná dřina.
00:47:15 Kristus Pán by o tom mohl povídat.
00:47:18 Počkejte ještě.
00:47:23 Tohle je pro vás. Za to, že se mnou máte takovou trpělivost.
00:48:00 -Tak veselý Vánoce!
-Vám taky. Hlavně Ježíška.
00:48:05 Nashle.
00:48:48 Nejsou doma.
00:48:59 Ahoj, tati.
00:49:03 Ahoj, dědo.
00:49:17 Tak pojďte dál. Už na vás čekáme.
00:49:27 PÍSEŇ: Mám se snad přiznat
00:49:31 k věčnému přání
00:49:35 vyčíst svůj osud
00:49:38 z čar ve tvé dlani?
00:49:43 Zpověď tak leda
00:49:46 pro pousmání
00:49:50 jako vzkazy z pohlednic.
00:49:54 Tak to přeci nejde říct.
00:50:00 Skutečná přání jsou jen ta skrytá.
00:50:08 V těch nejskrytějších
00:50:11 vedle mě spí ta
00:50:15 pevná jak věže
00:50:19 svatého Víta.
00:50:23 Křehká jako světla svic.
00:50:26 Tak já nevím, mám to říct?
00:50:33 Chtěl bych se svěřit
00:50:35 s tím, že mě drtí
00:50:40 práce jak želva, týdny jak chrti,
00:50:46 nízký břeh stáří,
00:50:50 mocný proud smrti.
00:50:54 O tom, jak mu šlapu vstříc,
00:50:58 tobě, lásko, chtěl bych říct.
00:51:04 Nemůžu usnout,
00:51:07 snad ani ty ne.
00:51:11 Kolem mých ramen
00:51:15 zvolna se vine
00:51:20 ruka, co hladí
00:51:23 lépe než jiné.
00:51:27 Nemusel jsem říkat nic,
00:51:31 jen ty víš, co chtěl jsem říct.
00:51:36 Jen ty víš, co chtěl jsem říct.
00:51:44 Titulky: Jaroslav Švagr, Česká televize, 2006
Ředitelka školy v Javorové se jmenuje Ivana Hodná a její povaha jakoby podtrhávala příjmení, které získala sňatkem s manželem Jardou, místním veterinářem. Vesnické drbny nemají důvod probírat jejich soužití, ledaže by se vracely k dávno zapomenuté historce, kdy jejich dcera přerušila kvůli těhotenství studium na vysoké škole a utekla od nich za jakýmsi závozníkem, ze kterého se vyklubal kriminálník. Jako každá matka, i paní Hodná své dceři dávno odpustila, ale její manžel nechce o návratu dcery ani slyšet. A protože si nešťastná paní nemá komu stěžovat, stále častěji chodí rozmlouvat s Bohem do kostela. To se v Javorové nedá přehlédnout, zvláště, když tu slouží pohledný pan farář. Časté návštěvy fary i zpovědnice nemůže ignorovat ani ten nejtolerantnější manžel. A veterinář Hodný k nim rozhodně nepatří.
foto © Alan Pajer |