Čtyři pírka

Nebylo větší cti pro muže než bojovat za krále a za vlast. V roce 1884, kdy nejmocnější koloniální impérium světa vysílalo armádu proti mahdistickým povstalcům v severoafrickém Súdánu, pochopitelně za vlast a za královnu, neboť na anglickém trůně pevně seděla tehdy již pětašedesátiletá Viktorie. Ani ona ani dlouholetá rodová tradice však nebyly pro mladého Harryho, jediného syna generála Fevershama, dostatečným důvodem k tomu, aby riskoval, že kdesi v dálce a navíc pro věc, které nevěří, zcela nesmyslně položí svůj život. Nebo byla hlavním motivem jeho jednání láska k půvabné Ethne, od níž se nedokázal odloučit? Možná že to ve chvíli, kdy tváří v tvář svému veliteli vyslovil ono osudné - vzdávám se své hodnosti - sám nevěděl. Jeho okolí však nepochybovalo. Pro takový čin je jen jediné vysvětlení: zbabělost. A zbabělost se vojákovi a gentlemanovi neodpouští. Otec jej zavrhl, snoubenka opustila, kamarádi mu dali otevřeně najevo své pohrdání. Jediné, co mu zbylo, jsou symbolická bílá pírka hanby. Je v takové situaci vůbec ještě možné získat zpět ztracenou úctu a lásku? Harry před sebou vidí jen jednu cestu: nebezpečnou, šílenou, ale jedinou. A je odhodlán se po ní vydat, vstříc největšímu dobrodružství svého života...

Historický dobrodružný film vznikl podle populárního románu britského spisovatele Alfreda Edwarda Woodleyho Masona (1865-1948) a je již osmou jeho adaptací. (První - ještě černobílá - verze je z roku 1929, do zlatého fondu světové kinematografie pak patří verze režiséra Zoltána Kordy z roku 1939, v níž excelovali Ralph Richardson a C. Aubrey Smith.) Příběh zbabělosti, hrdinství a cti, odehrávající se na pozadí britských koloniálních válek, natočil režisér indického původu Shekhar Kapur, (který na sebe před několika lety upozornil jinou výpravnou dobovou rekonstrukcí, věnovanou královně Alžbětě). Tento mimořádně náročný projekt (původně plánovaný jako čtyřhodinový velkofilm!) se dvěma americkými a jednou australskou hvězdou v hlavních rolích a s více než 1300 komparsisty v marocké poušti staví především na vizuálním kontrastu nablýskaných důstojnických slavností a drsného afrického exteriéru. Mimořádně důležitou roli tu hraje kamera, za níž stál osvědčený Robert Richardson (Oscar za film "JFK").