Špína Londýna
Málokteré evropské město je tak kosmopolitní jako Londýn. A nikdo nespočítá, kolik z těch přistěhovalců, pohybujících se na jeho ulicích, je nelegálních. Nebo kolik z nich si alespoň nelegální prací přivydělává. Nigerijce Okweho zatím nechávají úřady na pokoji. A i když taxikaření a post nočního vrátného v dosti pochybném hotelu nemají s profesí lékaře, kterou vykonával ve své zemi, nic společného, je Okwe rád, že má alespoň jakés takés živobytí. Až do okamžiku, kdy v ucpané záchodové míse jednoho hotelového pokoje objeví cosi, co by tam rozhodně být nemělo. Cosi, co pro něj začne odhalovat krvavé tajemství pokoje číslo 510 ...
Režisér Stephen Frears se v tomto filmu vrací k tématu, které se značným ohlasem zpracoval už ve svých dřívějších filmech: ke kritickému pohledu do vnitřností metropole nad Temží, pohledu na těžký život imigrantů, pokoušejících se s vypětím všech sil nalézt v Londýně nový a lepší život, ochotných zaplatit za přežití téměř jakoukoli cenu. Prvním z nich byla Moje krásná prádelnička (z r. 1985), kde jako britský milenec pákistánského podnikatele Omara poprvé zazářil Daniel Day-Lewis, dalším pak film Sammy a Rosie to dělají (1987), který jsme před časem uvedli i v ČT. (Frearsovy filmy se ostatně objevují na naší obrazovce dosti často, připomeňme si Prosincový květ, Nezvaného, Nebezpečné vztahy, Maringotku, Mary Reilly...)
Špína Londýna získala řadu mezinárodních cen, její scenárista Steven Knight byl dokonce nominován na Oscara. (Zajímavůstka: Steven Knight je spoluautorem veleúspěšné soutěže Chcete být milionářem?).
Vynikající herecké výkony tu podávají téměř všichni herci, které Frears do filmu obsadil, nejlepší jsou samozřejmě oba hlavní představitelé: Chiwetel Ejiofor (viděli jsme jej např. ve filmech Amistad, Večer tříkrálový, Greenwich Mean Time) a Audrey Tautouová (proslavená především Amélií z Montmartru).