Antonín Dvořák – Moravské dvojzpěvy

Moravské dvojzpěvy začal Antonín Dvořák komponovat na popud pražského velkoobchodníka, vlastence a mecenáše Jana Neffa, v jehož rodině působil od roku 1873 jako učitel hry na klavír. Neff a jeho žena Marie byli velkými hudebními nadšenci a často provozovali malé domácí koncerty, na nichž zpívali písně a dvojzpěvy. Dvořák se těchto produkcí účastnil v roli doprovazeče na klavír. Neff navrhl Dvořákovi, zda by pro dvojzpěv s klavírem upravil některé moravské lidové písně z proslulé sbírky Františka Sušila „Moravské národní písně s nápěvy do textů vřaděnými“. Dvořák nejprve souhlasil, ale pak se rozhodl, že místo úprav již existujících nápěvů použije pouze texty, které zcela nově zhudební. Moravské dvojzpěvy představují jeden z nejoriginálnějších projevů Dvořákovy hudební fantazie.

Moravské dvojzpěvy zaujímají v kontextu Dvořákovy umělecké dráhy zcela mimořádné postavení, neboť jejich úspěch byl pro skladatele odrazovým můstkem k mezinárodní popularitě. V červnu roku 2017 se realizovala nahrávka ve Vile Amerika, kde je Muzeum A. Dvořáka, na originální klavír z pozůstalosti A. Dvořáka. Zpívaných partů se ujaly Simona Houda Šaturová (soprán), Markéta Cukrová (alt) a Petr Nekoranec (tenor). Na klavír doprovodil Vojtěch Spurný.