Fred Chesneau vás provede světovou gastronomií, a přesto bude mít Eiffelovku stále na dohled! Francouzský cyklus
00:00:02Česká televize uvádí S KUCHAŘEM KOLEM SVĚTA PO PAŘÍŽI
00:00:06-Paříž je město světel, luxusních restaurací,
00:00:09hospůdek i kaváren.
00:00:12Patří k ní hovězí roštěná s hranolky i hlemýždi,
00:00:15křupavé bagety i horké croissanty.
00:00:18Našla by se i jiná klišé, protože Paříž je daleko pestřejší.
00:00:21Její bohatství spočívá
00:00:24v nevídaném počtu rozmanitých komunit.
00:00:27V hlavním městě a na předměstích
00:00:29napočítáme přes 100 etnických a náboženských společenství.
00:00:33Je to metropole světových kuchyní.
00:00:36Já jsem Fred Chesneau a vítám vás v Paříži.
00:00:53Dnes vám nabídnu návštěvu u jedné z největších komunit ve Francii,
00:00:59totiž u Portugalců.
00:01:02Ano, sečteme-li první, druhou i třetí generaci,
00:01:07napočítáme skoro milion a půl Portugalců.
00:01:11Polovina z nich žije v Paříži a okolí.
00:01:15Hlavní přistěhovalecká vlna
00:01:19se přivalila na konci 50. let minulého století.
00:01:23Do roku 1975 se počet Portugalců ve Francii dramaticky zvýšil.
00:01:27Důvodem byla především touha utéct před Salazarovou diktaturou,
00:01:32kterou ukončila v roce 75 Karafiátová revoluce.
00:01:36Jaká je portugalská kuchyně?
00:01:40Rozhodně skrývá i jiné poklady než proslulou tresku.
00:01:44Za mnohé z toho, co máme na talíři, vděčíme Portugalcům.
00:01:47Vasco da Gama, 1 z velkých objevitelů a mořeplavců
00:01:51roku 1498 uspěl tam, kde se nevedlo Kryštofu Kolumbovi.
00:01:54Nalezl cestu do Indie přes mys Dobré naděje
00:01:59a otevřel Evropanům Cestu koření.
00:02:03Portugalská gastronomie existuje.
00:02:07Je to jednoduchá a přitom skvělá kuchyně. Uvidíte.
00:02:29Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:02:40Načepuješ jedno? Zkus to.
-Aha, už vím, jak na to.
00:02:44-Tak, drž tu sklenici níž, níž.
00:02:47-Napadlo mě,
00:02:49že na portugalskou duši nejspíš narazím v Martinově baru.
00:02:52Dnes večer se hraje velký fotbalový zápas.
00:02:54Kdo proti komu? Ve fotbalu se nevyznám.
00:02:57-Porto. Porto-Sporting.
00:02:59-V takových chvílích se bar mění v baštu Portugalců, ne?-Ano.
00:03:02-Fotbal je portugalské náboženství!
-Dá se to tak říct.
00:03:04-Každý důležitý zápas sledujete tady?-Ano.
00:03:08-Vždycky! Manželka nesnáší fotbal.
00:03:11Dá mi peníze, tady máš 10 eur a běž si!
00:03:14-Těší vás fotbal, nebo to, že se sejdete?-Oboje.
00:03:19-Koukáme na zápas, jsme jako rodina.
00:03:21-Najdete tu kousek Portugalska?
-Ano.
00:03:24-Máte televizi, pivo, kamarády, už chybí jen kroketky z tresky.
00:03:28-Martin nám nic nepřines.
-Mučí vás hlady?
00:03:32To nejde! Hned to napravím.
00:03:34Čtyřikrát kroketky z tresky.
-Jasně.
00:03:37Budou maximálně za 4 minutky.
00:03:40-Co tu máte dobrého?
-Grilované chorizo.
00:03:43-A dál?
-Portugalskou tresku,
00:03:45což je pečená treska v tomatové omáčce, na paprikách
00:03:48a s pečenými bramborami. A smažené kroketky z tresky,
00:03:52které se připravují z mleté ryby s vařenými bramborami s petrželkou.
00:03:55-Myslím, že moje parta se nemůže dočkat!
00:03:58Ptají se po kroketkách z tresky. Donesu jim je.
00:04:04-Nádhera!
-Užijte si jídla i fotbalu.-Díky.
00:04:10-To se uvidí, jestli obhájí. Sporting je pro ostudu.
00:04:13-Jsou tu jako doma.
00:04:15-Tohle jsou fandové do fotbalu. Stojí proti sobě 3 kluby:
00:04:20Benfica Lisabon, to je portugalská špička.
00:04:23I světová. Je to světovej mančaft, má nejvíc fanoušků.
00:04:27V Portugalsku máme 3 symboly: je to klub Benfica,
00:04:30zpěvačka fada Amália Rodriguesová a portské víno.
00:04:33-Mám dojem, že jsi velvyslanec Portugalska ve Francii.
00:04:37-Za prvé jsem Portugalec, a tím pádem bráním svou zem,
00:04:40barvy svojí země.
00:04:43Taky jsem členem několika spolků, třeba Tresčí akademie.
00:04:47Jednou měsíčně se scházíme a vaříme z tresky nějakou baštu.
00:04:50Je nás asi tak 150 a peníze, co se na tom setkání vyberou,
00:04:54se rozdají potřebným.
00:04:56Pomáháme jim. Akademie i další spolky pomáhají.
00:05:00-Lidem ve Francii?
-I v Portugalsku.
00:05:03Všude ve světě, asi 10 tisícům lidí v různých světadílech.
00:05:07-10 tisícům?-Ano. A členy spolku jsou Portugalci.
00:05:10-Treska ve službách dobra.
-Přesně.
00:05:16-Pečená treska? Tady je.
00:05:24Vy jste Portugalci?
00:05:27-Ano, narodili jsme se ve Francii, ale kořeny máme v Portugalsku.
00:05:31Přisedněte si. Naleješ pánovi skleničku.
00:05:34Saúde.-Saúde.
-Na zdraví.-Čin.
00:05:37Co vás přivedlo do Francie?
-Život.
00:05:41V Portugalsku to nebylo ono, a tak jsme se vydali sem.
00:05:44-Jak je to dlouho?
-28 let.
00:05:47-A vy?
-25.
00:05:49-Co vás láká na Francii?
-Žiju radši tady než v Portugalsku.
00:05:53-Jak to?
-Je tu lepší život.
00:05:56Mám dům, děti, mám tu všechno, celou svou rodinu.
00:05:59-Jaký vztah máte k Portugalsku vy?
-Žije tam babička s dědou.
00:06:04Bohužel mi umřel tatínek. A tatínek je tam pochovanej.
00:06:09-Rodina pro Portugalce hodně znamená.
00:06:11Ta naše se sejde na Vánoce a to je fajn.
00:06:14-Stýská se ti po ní?
-Ano, moc.
00:06:17-Jak si představuješ budoucnost svých dětí?
00:06:20-Že bude lepší, než ta moje. Já jsem domovnice.
00:06:23Takovou práci bych si pro dceru nebo syna nepřála.
00:06:26Snažíme se, aby děti měly lepší budoucnost než my.
00:06:30Moji rodiče mi asi nemohli dát to, co dnes dávám svým dětem já.
00:06:33-Nežijeme skvěle. Ale lidi stejně závidí.
00:06:36-Zdá se jim, že máme lepší oblečení nebo já nevím co.-Je to oběť.
00:06:41-Závidí vám, ale co?
-To, jak žijeme,
00:06:44protože máme hezčí auto, byt na předměstí,
00:06:47ale nežijeme si jako oni.
00:06:51Oni mají 130 metrů čtverečních, my jsme 4 na 14 metrech.
00:06:54Uskrovňujeme se, abychom něco ušetřili. A lidi...
00:06:58-Závidí domovníkům.
00:07:01-Závidí to málo, co si dáme stranou.
00:07:04Když jsme přijeli z Portugalska, neměli jsme nic.
00:07:07Vzali jsme domovnické místo, abychom zabezpečili děti.
00:07:11-To není lehké.
00:07:13-A děti mají šanci něčeho dosáhnout.
00:07:15-My si musely dost odpírat, aby se našim dětem dařilo lépe.
00:07:19-Vidím, že jste na to hrdé.
-Ano, jsem pyšná.
00:07:23-Připíjím na super maminky!
00:07:26-Saúde. Čin, čin!
-Saúde. Čin, čin!
00:08:05-Je 5 ráno a mám sraz s panem Martinsem. Další Martins.
00:08:08A tenhle pan Martins
00:08:11je králem pudinkových koláčků pasteís de nata.
00:08:14Dobrý den.
-Dobrý den.
00:08:16-Je hodně brzy.
-Pojďte dál.
00:08:22-Tady jsou ty slavné pasteís. Říkám to správně?
00:08:25-Pasteís.
-Pasteís.
00:08:28Posypu si to skořicí, jo?
-Jestli ji máš rád.
00:08:35-Těsto je krásně křupavé a náplň zase vláčná.
00:08:38Dohromady jedním slovem slast.
00:08:40Pro tuhle dobrotu se vyplatí vstát v 5 ráno.
00:08:43Kolik jich upečeš za den?
00:08:46-Denně?-Ano.
-600.
00:08:49-Kdo je kupuje?
-Chodí sem dost Portugalců.
00:08:52Ale odhadem 40 procent zákazníků je odjinud.
00:08:56Jsou to Francouzi, Italové, dokonce Číňani.
00:09:00-Ano, to jsem taky slyšel. Za tím je asi Macao.
00:09:03-Ano, tak. Frede, pekař tě čeká.
00:09:08-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:09:10-Fred.-Carlos.
-Těší mě.-Jsem pekař.
00:09:13-Těsto už je připravené?
-Ano. To jsem udělal.
00:09:16A teď bude chvíli odpočívat.
00:09:19-A koláčky připravené do trouby.
-Pečou se 15 minut.
00:09:22-Trouba musí být pořádně rozpálená.
-Na 360 stupňů.
00:09:26-To je jako pec na pizzu.
-Jinak to nejde.
00:09:29-To je 1. tajemství.
-No, jo.
00:09:31-Jsi vyučený cukrář?
-Cukrář, 32 let.
00:09:34-Kde ses vyučil?
-V Portugalsku.
00:09:37-Obrátíš plech a vrátíš do trouby?
-Ano. Nastavím na nižší teplotu
00:09:42a nechám dole...
-Necháš je dojít.
00:09:46-Dojít při otevřených dvířkách 5 minut.
00:09:49-Nabyly objem jako suflé.
00:09:52-Upekly se krásně.
-Nádherně.
00:09:55-Upekly se dozlatova. Tak, dejte si.
00:09:59-Už mám asi čtvrtej.
-Taky si dám, mám je rád.
00:10:02-A pořád chutnají?
-Ano.
00:10:05-Stejně jako poprvé?
-Jasně.
00:10:07-Jak chutnají portugalským zákazníkům?
00:10:10-Chutnají jim moc. V Paříži nejsou, myslím, lepší.
00:10:13-Určitě.
00:10:15-Těsto tvaruju prsty. Dělám to tahle.
00:10:18-Á, palcem, jasně. A dál?
00:10:21-Formičku otáčím.
00:10:23-Aha, palec se nehne, otáčíš tou formičkou.
00:10:26-Ano. Ale je důležité, aby těsto přesahovalo malinko přes okraj.
00:10:30-Zachytí krém, a to je 2. tajemství pasteís de nata?
00:10:34-Ano, ale je i třetí, čtvrté.
-Jasně!
00:10:37Proč jsi ve Francii?
00:10:40Mohl jsi odjet do Brazílie, kde se mluví portugalsky?
00:10:43-Pozvali mě sem z 1 cukrárny. Ano, pozvali mě do Francie.
00:10:46-Oni tě znali?
00:10:48-V té cukrárně pracoval už můj bratr.
00:10:51-Je taky cukrář?
-Ano, taky je cukrář.
00:10:54-Jak je to dlouho?
-Ve Francii jsem 6 let.
00:10:57Tak a teď vyrobíme krém.
00:11:02Sleduj.
00:11:04-Zahustili jsme moukou.
-Kukuřičnou moukou.
00:11:08-Hotovo?
-Ještě vejce.
00:11:11-Kolik?
-To je tajemství.
00:11:13-Ne, chci vědět, kolik vajec tam patří.
00:11:16Tak jo, nebudu je počítat.
00:11:19Nech si to poslední tajemství pro sebe.
00:11:22-Sem žloutky. Sem bílky.
00:11:24-Aha. A tady celá vejce.
00:11:27-Dvě, tři a čtyři.
-Prozradil jsi mi počet!
00:11:30-Kolik bílků klidně, ale ne kolik žloutků.
00:11:33-Stačí?
-A lijeme...
00:11:35-Pořádně až po okraje.
-Ano. A je to.
00:11:39-Frede, jsem rád, že jsi tady, ale nech Carlose, budu otevírat.
00:11:44-Má ještě hromadu povinností.
-Jo, jo.
00:11:48-Carlosi, moc děkuju.
00:11:50-Řeknu ti to tajemství. Dávám 20 žloutků.
00:11:54-Bezva. Nakonec jsi mi to prozradil!
00:11:56Vím, kolik bílků, a 4 celá vajíčka.
00:11:58Chyběla mi tahle poslední informace.
00:12:00-Příště mi pomůžeš.
-Vrátím se, slibuju.
00:12:03-Domluveno.
00:12:17-Jste tu často?
-Ano, chodím na ranní kávičku.
00:12:21-Ano, denně mě tu zlobí.
00:12:25-Jsem taxikář.
-Aha!
00:12:28-Prakticky denně sem skočím na kafe a na pasteís de nata.
00:12:32-A setkáte se s krajany.
-Ano.
00:12:35-S panem Martinsem...
00:12:37-Ano, a kolegy, co sem chodí denně, jsou to taky Portugalci.
00:12:40-Jak dlouho jste ve Francii?
-13 let.
00:12:42-Jak se jmenujete?
-Paolo.
00:12:45-Pane Martinsi, vaříte znamenitý kafe!
00:12:47-Díky!
-Je vážně výborný!
00:12:50-Portugalci jsou ve všem jedničky!
00:12:52-Kdybyste potřeboval taxi...
00:12:55-Juan Paolo.
-Juan Paolo Lopéz.
00:12:57-Dobře si to schovám.
-Měj se, Frede.
00:13:00-Mockrát děkuju, na shledanou. Díky za pohostinnost.
00:13:03-Pěknej den, Frede.
-Ahoj.
00:13:39Paříž má tu výhodu,
00:13:41že se tady každý týden otevírají nějaké nové podniky.
00:13:44Vezmu vás do restaurace,
00:13:47kterou otevřeli teprve před pár měsíci,
00:13:49ale já si ji hned zařadil k těm sympatickým.
00:13:52Uvidíte, že portugalská kuchyně
00:13:55se vyznačuje kreativitou a nápaditostí.
00:13:57Dobrý den.
-Ahoj, Frede.
00:13:59-Dobrý den, Mario.
00:14:07-Už začínáš slzet.
-No, to je u mě normální.
00:14:10-Cibule patří snad do každého portugalského jídla!
00:14:13-Vítejte v restauraci šéfkuchaře Césara
00:14:16a jeho maminky Marii. Mario, jaká je tvá role?
00:14:19-Hlavně účetnictví.
00:14:25-To si maluješ mami.
-A všechno další.
00:14:28-Restaurace se musí správně vést.
-To je pravda.
00:14:32Za tím, aby fungovala, je hromada práce.
00:14:35-Já ti povím, ta treska ale páchne.
00:14:38-Myslel jsem, že to je klišé,
00:14:40portugalská kuchyně rovná se treska.-To je realita.
00:14:43-Čím přispíváte k téhle legendě? Jak tu tresku upravíte?
00:14:46-Bude s cizrnou.
00:14:48-Narodil ses ve Francii?
00:14:50-Narodil jsem se ve Francii, mám francouzské školy.
00:14:54-Byl jsi tady na vojně.
-Ano, to taky.
00:14:56Cítím se spíš jako Francouz než jako Portugalec.
00:14:59Na těchhle základech stojím. Na téhle dualitě.
00:15:02I když vařím a vezmu do ruky recept,
00:15:05nikdy nejedu doslovně podle něj, to nesvedu.
00:15:08-Tys naučila Césara vařit?
-Ne, ne.
00:15:11Já ráda vařím, ale nejsem zase nadšenec do vaření, to ne.
00:15:16Do Francie jsem se dostala v 18.
00:15:20A hleděla jsem se spíš přizpůsobit. Žít tak, jak se žije tady.
00:15:26Žít jako Francouzi, ne jako se žije v Portugalsku.
00:15:33-Co to znamená?
00:15:36-Nežít hloupě, nežít ve falešných představách.
00:15:39-Měl jsem štěstí, žes tak uvažovala,
00:15:42a nežila jen mezi Portugalci.
-To nehrozilo.
00:15:45-Většina Portugalců tady se schází a uzavírá se před světem.
00:15:49Stýkají se jen mezi sebou.
00:15:52A jelikož máti to viděla jinak, trochu se teď odlišuju.
00:15:55Proto mám třeba i při vaření větší záběr.
00:15:58Kdyby se rozhodla být jako většina lidí od nás,
00:16:01ovlivnilo by to i mě.
00:16:04-Mluvila jsi na děti portugalsky?
-Jen francouzsky.
00:16:07-Umíš portugalsky?
-Dejme tomu, že dokážu konverzovat.
00:16:11-Ale tys ho to neučila.
-Portugalsky mě nenaučila máma.
00:16:14-Mluvíš portugalsky, umíš portugalská jídla.
00:16:17-Jsem zvídavej, tu vlastnost jsem zdědil po mámě.
00:16:21Zajímám se, pídím se po věcech.
00:16:30Recept není složitý.
00:16:32Na tresku se naklade na měsíčky nakrájená cibulka,
00:16:36taky koriandr, nasekaný česnek, olivový olej.
00:16:39Pak se dá do trouby.
00:16:41-Na jak dlouho?
-Nechá se 20 minut na maximum.
00:16:44Podlije se zeleninovým vývarem. Ten jsem si připravil dopředu.
00:16:48Treska pomalu dojde, aniž by vyschla.
00:16:51Cizrna se nechá přes noc namočit
00:16:53a teď se ochutí petrželkovou omáčkou,
00:16:56která ji krásně provoní.
00:16:58-Máš rád aromatické bylinky?
-Díky mámě.
00:17:01-Když byly děti malé, tak mi říkaly:
00:17:04"Maminko, to není vaječná omeleta, to je bylinková omeleta."
00:17:08-Volala jsi: "Děti, máte tady salát s petrželkou."
00:17:11A my, ne, ne, mami, to je petrželka se salátem.
00:17:15-Vtipné je, že petrželku vlastně přivezl můj otec odtud z Francie.
00:17:20Naučil se jíst salát s petrželkou.
-Nepovídej!
00:17:24To jsem netušil, že nápad posypat všechno petrželkou je dědečkův.
00:17:29Zvláštní, protože takhle se vlastně kruh uzavírá.
00:17:33Dědeček se naučil zacházet s bylinkami
00:17:36za svého pobytu ve Francii.
00:17:39Přivezl si ten zvyk do Portugalska a já k tomu došel taky.
00:17:43-Taková je gastronomie.
00:17:45Recepty se předávají z generace na generaci.
00:17:47Když jsi přišla v osmnácti sem do Francie, tak co?
00:17:50-Nevěděla jsem kudy kam.
00:17:52-Vedle Portugalců, co zůstali doma, jsi působila jako rebelka?
00:17:56-Odmalička jsem to měla v sobě, touhu po tom se něco dozvědět.
00:18:00Školu jsem skončila ve dvanácti, to byla povinná docházka.
00:18:03Chtěla jsem chodit dál,
00:18:06ale táta řekl: "Ne, jsi holka, tak zůstaneš doma."-Vážně?
00:18:09-To mě srazilo na kolena. Ale nedala jsem se.
00:18:12-Možná právě to tě nakonec nastartovalo.-Ano.
00:18:16-A řekla sis, ne, já prorazím! Vidíš to taky tak?
00:18:19-Jo, jistě. Taková je odjakživa.
00:18:22Většina portugalských rodičů se s dětmi nebaví,
00:18:25ale moje máma ano.
00:18:27Měla touhu něco dokázat, touhu se učit,
00:18:30dozvědět se něco víc o lidech kolem.
00:18:33Ne jako většina Portugalců ve Francii.
00:18:36Zároveň jim rozumím, hledají známý útočiště,
00:18:39opustili domov, chtějí, aby jim bylo dobře.
00:18:42-Známé věci uklidňují.
00:18:44-V cizině, v neznámém prostředí, v neznámé zemi,
00:18:48jdeš automaticky za lidmi ze stejné kultury,
00:18:51s těmi je ti příjemně.
00:18:54-Určitě máš portugalské kamarády, myslím z 2. generace,
00:18:57ti jsou asi otevřenější.
00:19:00Existuje i tady ten rozdíl mezi tebou a jimi?
00:19:02-To ano.
-A jaký?
00:19:05-Například při vaření se bojí experimentovat.
00:19:08Moji portugalští přátelé, když se pustí do vaření,
00:19:11uvaří jídlo přesně podle receptu.
00:19:14Těžko se zbavujeme toho, jak nás vnímá společnost.
00:19:17Totiž, že Portugalec pracuje obvykle jako domovník,
00:19:20dře v jednom kuse, otročí. To přetrvává.
00:19:23Když ukážu někde životopis,
00:19:26hned slyším: "Aha, vy jste Portugalec, to jste pracant."
00:19:29-To jsou ale klišé. Portugalec tvrdě maká!
00:19:33-Aha, jste zedník, stavíte zdi.
00:19:36A já vystudoval logistiku, plánování, organizaci.
00:19:39-Myslíš, že se daří nabourat ty představy třeba tím,
00:19:43že otevřeš restauraci?
00:19:45-Trošku jsem zapracoval, zapřemýšlel a napadlo mě,
00:19:48že restaurace by se mi měla podobat,
00:19:50měla by být jako já.
00:19:52Výsledkem je francouzské prostředí s portugalskou inspirací.
00:20:03-Sendvič se sardinkou, treska.
00:20:08Treska.
00:20:12-A končíme.
00:20:15-Kolik jste udělali jídel?
-26, 28.
00:20:18Máknul sis pěkně.
00:20:21Za to si zasloužíš odměnu. Připravil jsem ti tu něco na zub.
00:20:25Jen se rozplývá, co?
-Božská.
00:20:28-Slaná je až dost. Přitom se odsolovala 3 dny.
00:20:32-Chuť je podle mě přesná.
-Řekl bych osvěžující.
00:20:35-Mně se na těch tvých receptech líbí, že mají nápad.
00:20:39Jsem v Portugalsku a přitom jsem tady.
00:20:42Mario, to je zásluha tvojí výchovy.-Ano.
00:20:46-Promítla se do tvojí restaurace.
-Vařím srdcem. Víc za tím není.
00:20:50Jednoduše vařím pro lidi a rád.
00:21:11-Kolik se vás sejde na té slavnosti?
00:21:15-Na slavnosti v Pontault-Combault se čeká asi 10 tisíc návštěvníků.
00:21:20Akce je oblíbená, koná se po jedenačtyřicáté.
00:21:23-Po jedenačtyřicáté?
-Ano.
00:21:26-Míříme do Pontault-Combault,
00:21:28do města v samém středu departementu Seine-et-Marne.
00:21:31Je baštou portugalské komunity.
-Ano, je.
00:21:34-Ale hlavně se tam dnes koná slavnost,
00:21:37na kterou se sjedou Portugalci ze všech koutů Francie.
00:21:41Myslím, že není lepší způsob, jak se mezi ně vmísit.
00:21:46-Než dorazíme do Pontault-Combault,
00:21:50zavedu tě na místo, kde mají zboží jen z Portugalska.
00:21:53-To je senzace.
00:21:55-V tom obchodu mají tresky, a mnoho portugalských výrobků.
00:21:59-Výborně.
00:22:01-Olivový olej, dobré víno, vynikající churrasco.
00:22:04-Churrasco? Co to je?
00:22:06-Churrasco je kuře grilované na dřevěném uhlí.
00:22:09Anebo taky vepřová žebírka.
-Tak to je ohromný.
00:22:12Mám radost, že jsi mě sem vzal. Jsem rád.
00:22:15-Vzal sis správný taxi.
00:22:24Teď jsi v Portugalsku!
00:22:28-Tam je ovoce!
00:22:31-Tam jsou sýry! Dál je uzenářství.
00:22:34Zatím se měj, jdu si nakoupit pár věcí.
00:22:37-Jo, jistě!
00:22:39-Pak se sejdeme.
-O mě se neboj, jsem v sedmým nebi.
00:22:45Ze silnice nenápadná výloha
00:22:48a uvnitř doslova Alibabova jeskyně na portugalský způsob.
00:22:51Tahle dobrota patří k portugalskému aperitivu.
00:22:54Boby, tremocos. Jeden seberu, zmáčknu, zbavím slupky.
00:22:57Tohle jsou portugalské buráky.
00:23:00Místo, kde jsou jenom tresky.
00:23:02Všech velikostí: malé, střední, velké.
00:23:05-Je po 47 kusech.
00:23:07-Tolik jich je v té krabici po 25 kilech?
00:23:10Vejde se do ní 47 plátků tresky. Tohle je 1 plátek?
00:23:14-To je plátek tresky. Všechna balení jsou po 25 kilech.
00:23:17Dál nabízíme tresky opravdu obřích rozměrů.
00:23:20Ty se pak rozporcujou a rozemelou a dělají se z nich krokety.
00:23:23Anebo se z nich dělá
00:23:25jedno z nejznámějších portugalských jídel: pečená treska.
00:23:29Ta se připravuje s cibulí, s vejci a s opečenými bramborovými chipsy.
00:23:32-Je lepší malá, nebo velká treska?
-To závisí na receptu.
00:23:35Jsou stejně kvalitní.
00:23:37Tresky jsou z Norska, ale solí se v Portugalsku.
00:23:39-Díky. Jak se jmenujete?
00:23:41-Carlos.
-Já jsem Fred. Pěkný den.
00:23:44Jdete asi taky na tu slavnost?
-Asi ano.
00:23:48-Co to je? To jsem přehlídnul! Á, to je ten slavnej gril!
00:23:50Počkat, to je vepřový bok,
00:23:52mléčná prasátka a...?
-kuře. Grilujou se půlky kuřete,
00:23:55maso se upevní...
-do mřížky. A pak se zmáčkne.
00:23:58Podobný supermarket vidím poprvé.
00:24:00Za tohle si zasloužíte zlatou medaili.
00:24:02-Maso se dá na gril, kilové kuře v celku.
00:24:06Ve všech portugalských grilech je to totéž.
00:24:09Ale mléčná selátka se pečou v troubě
00:24:12s marinádou z česneku, bílého vína a vepřového sádla.
00:24:16Jsou jako chipsy.
-Vepřový chipsy.
00:24:30-Koupil sis tresku?
-No, jo.
00:24:34-Uvaříš si ji?
-To si piš.
00:24:37Získal jsem pár receptů, takže si ji s chutí připravím.
00:24:40-Bom dia.
00:24:42-Bom dia. Tudo ben?
-Tudo e consigo.
00:24:45-Jsme v Portugalsku.
00:24:47-Budeš mluvit portugalsky.
-Tak jo. Bom dia.
00:24:50-Bom dia. Tudo ben?
-Tudo ben. Obrigado.
00:24:55-Radši ukliď tu rybu do tašky, protože páchne.
00:24:59-Díky, na shledanou!
00:25:32Tomu říkám příjezd s fanfárami!
00:25:36Vítejte na největší
00:25:38francouzsko-portugalské akci ve Francii.
00:25:43Myslím, že se pobavíme.
00:26:09Tvrdím, že je přímá úměra
00:26:11mezi délkou fronty a kvalitou jídla na jejím konci.
00:26:14A nespletu se jistě ani v tomhle případě.
00:26:17Prodávají se tu sardinky, kuřata.
00:26:19-To jsou sardinky z mojí rodný vesnice, z Peniche.
00:26:22Je to známý přístav, kde se loví sardinky.
00:26:25-Můžu se podívat?
-Jasně. A dej si.
00:26:28-Co to je?
-Napij se.
00:26:30-Co to je?
-Vinho verde. Napij se.
00:26:34-Dobrý!
-Jasně!-Výborný.
00:26:38-Sardinku?-Moc rád.
-Dojdu ti pro chleba.
00:26:41-No, jo, vyhlášená portugalská pohostinnost.
00:26:44-Kukuřičnej chleba.
00:26:47-To je dobrota. Kolik sardinek za den opečete?
00:26:50-Končíme na 300 kilech.
00:26:53-Nabízíš i kuře.
00:26:57-Objednali jsme 800 kuřat.
00:27:00Sundej si tu kůži, střídka chleba vsákne šťávu ze sardinky.
00:27:04-Chleba pojme šťávičku, chutná to ohromně. Vynikající.
00:27:08Stavím se za chvíli, určitě si dám ještě 1 sardinku.
00:27:12Dobrý den. Páni, tohle je taky delikatesa. Portugalský hamburger.
00:27:16Masíčko šťavnaté, do chleba pronikla šťáva.
00:27:18-Ano, s chlebem je to výborný.
00:27:21Tady si lidi rádi sednou a pochutnají.
00:27:23-Takhle si představují Portugalci příjemný život?
00:27:26-Ano. Jsme tu, abychom se bavili, poseděli u stolu a tak.
00:27:29-Jo, to já taky.
00:27:53Dobrý den.
-Dobrý den.
00:27:55-Tohle se chystám sníst.
-Dobrou chuť.
00:27:59-Pijete vodu?
-Ne, to je mladé víno.
00:28:02Od nás. Vinho verde.
00:28:04-Aha, já myslel, že je to voda.
-Ochutnejte.
00:28:08Na přátelství.
-Saúde.
00:28:11Já vůbec nevím, co říkám, proto se tak smějete.
00:28:16-Tak co?
-Tohle zbožňuju!
00:28:19-Někteří sardinky nemají rádi, ale tyhle jsou vynikající.
00:28:22-Pravá portugalská atmosféra.
00:28:25-V Portugalsku hraje velikou roli jídlo a společná zábava.
00:28:29Rádi slavíme, pijeme, jíme, bavíme se, smějeme se a tak dál.
00:28:32K tomu se hodí kukuřičnej chleba.
00:28:36V Portugalsku to býval ten nejlevnější chleba na trhu.
00:28:39Pekl se z obilných otrub a z kukuřice.
00:28:43A dnes je dražší než bageta.
00:28:46-Jezdíte sem často?
-Rok co rok.
00:28:49Známe tu dost lidí, je tu hudba, zábava.
00:28:52Portugalská kuchyně, dobrý vínko. Prima atmosféra.
00:28:55To máme rádi, to je naše kultura. Potřebujeme to.
00:28:59-A po čem se vám stýská? V Paříži seženete všechno.
00:29:02-Po slunci.
00:29:05-Netrpíte steskem po domově?
-Jsme tu zvyklí.
00:29:08Máme tady přátele, svou kulturu.
00:29:11A Francouzi a Portugalci mají podobnou mentalitu.
00:29:15Vy taky rádi slavíte, bavíte se, jste ve společnosti.
00:29:18Tohle je vlastní i vám.
-Jsme jižani.
00:29:22-Ano, jsme z jihu. Musíte přijet do Portugalska.
00:29:25Atmosféra tady, to je Portugalsko v malém.
00:29:27-Na zdraví.
-Na nás.
00:29:30-Na přátelství. Saúde.
00:30:11Dnes se ještě podíváme za Japonci v Paříži.
00:30:16Je jasné, že do Francie je nepřivádějí finanční motivy.
00:30:19Jen pro upřesnění, Japonsko je po Spojených státech a Číně,
00:30:243. největší světovou velmocí.
00:30:28Co tedy vedlo oněch 30 tisíc Japonců k tomu,
00:30:31aby se usadili ve Francii? Polovina z nich žije v Paříži.
00:30:34Z Japonska je to dálka, jsou vzdáleni od kulturních kořenů.
00:30:38Pokud jde ale o jídlo, Japonci tady rozhodně nestrádají.
00:30:41Zvlášť když se zatoulají do ulice Saint-Anne
00:30:44a přilehlých uliček.
00:30:48Ne náhodou se říká téhle čtvrti malé Tokio.
00:30:51Jsou tu obchůdky, restaurace, hospůdky.
00:30:54Přesně jak mám rád.
00:30:57Konničiwa.
00:31:05Zajímavé je, že ač sem
00:31:07Japonci ve větší míře přibyli až v posledních 20 letech,
00:31:10vliv mají na celou asijskou komunitu.
00:31:13Vidíme tu kambodžské, vietnamské, čínské vývěsní štíty.
00:31:16Všichni se vezou na vlně obliby sushi,
00:31:19hlavně Číňané.
00:31:21Vždyť 80 procent japonských restaurací
00:31:24vlastní právě oni.
00:31:26Jsme v centru Paříže, 200 metrů od Opery
00:31:29a přitom nemám pocit, že jsem ve Francii?.
00:31:33V tom je to kouzlo.
00:31:35Okinawa, Tokio, Kjóto, toulám se ulicemi
00:31:38a dostávám chuť si nakoupit něco na zub.
00:31:42A proto si zajdeme do 1 japonského obchůdku.
00:31:53Vítejte v mém malém Tokiu, na mé oblíbené adrese.
00:31:56Prohlídku začneme u rýže. Rýže je v Japonsku pojem.
00:31:59K dostání jsou nejrůznější druhy rýže,
00:32:03od té běloučké po celozrnnou.
00:32:06Já si vezmu tu celozrnnou. Podívejte na to čerstvé zboží.
00:32:09Všechno se vozí letecky přímo z Tokia.
00:32:12Kořen wasabi roste podél potůčků a říček,
00:32:15třeba při úpatí hory Fudži.
00:32:17Nedaří se mu všude, je vzácný, a tím pádem drahý.
00:32:19Za tenhle kousek dáte 40 eur.
00:32:22Ale potom si to vynahradíte. Vezmete a jednoduše nastrouháte.
00:32:26Vznikne kaše podobná té, kterou si vymačkáte z tuby wasabi.
00:32:30Dál tu máme miso.
00:32:32Neuvěřitelné množství druhů past miso.
00:32:35Miso je fermentovaná pasta ze sóji.
00:32:37Bez misa se neobejde polévka, kterou nabízejí sushi restaurace.
00:32:40A saké.
00:32:42Saké není jen likér, je i chutnou a v kuchyni využívanou ingrediencí.
00:32:45Obvykle spolu s další bombou, a tou je mirin.
00:32:48Chuťově podobná omáčka je hustší, asi jako sirup.
00:32:50Ze saké a mirin vyčarujete báječnou omáčku.
00:32:54Vezmu jednu sójovku, bez ní by nebylo Japonsko Japonskem.
00:32:57Vidíte, celá stěna sójových omáček.
00:33:02A hurá do 2. patra. Jsme tady.
00:33:06Řasy kombu, z těch si uvaříte bezkonkurenční bujón.
00:33:10A dál. Právě tohle sháním.
00:33:13Vločky, tajemství japonské polévky daši.
00:33:17Je v sušeném, vyuzeném a najemno nastrouhaném tuňákovi.
00:33:21A další zajímavost.
00:33:23Senzační je,
00:33:26že tady kromě potravin seženete i kuchyňské náčiní a nádobí.
00:33:29A tohle je koření sanšó. Hop, to beru.
00:33:32Je to japonský nebo taky sečuánský pepř.
00:33:35A wasabi. Pastu nebo prášek?
00:33:38Cena už je daleko přijatelnější, než kolik dáte za čerstvý kořen.
00:33:42Bez toho se neobejde žádné japonské jídlo.
00:33:50Koupil jsem celozrnnou rýži
00:33:53a hned si ji můžu v téhle mašince vyčistit.
00:33:56Rýži pročistíte a zároveň zachováte nutriční vlastnosti,
00:33:59bude jen o něco lehčí.
00:34:01Vsypu ji dovnitř.
00:34:05Vyberu si stupeň čištění.
00:34:15A hotovo. Rýže je krásně bílá.
00:34:19-Můžete spotřebovat i slupky. Třeba do marinády.
00:34:23-Fakt?
-Ano.
00:34:25Do slupek klidně naložte zeleninu a snězte syrovou nebo vařenou.
00:34:30-A mám přidat tekutinu?
-Sůl a vodu.
00:34:32-A do toho naložím zeleninu? Paráda.
00:34:36Díky.
00:34:38-Arigató gozaimas.
-Arigató gozaimas.
00:34:47Mám šílenej hlad.
00:34:49Nemyslete, že vás zavedu do sushi restaurace,
00:34:52protože sushi se v Japonsku
00:34:54jí jen při slavnostních příležitostech,
00:34:57a proto je hodně, hodně drahý.
00:35:00Nás zajímá běžná každodenní kuchyně.
00:35:04Vítám vás u Higumy.
00:35:07Higuma znamená japonsky medvěd hnědý.
00:35:17Vidím, že jste tu často. Víte, jak se jí knedlíčky gyoza.
00:35:21-Chodím sem 12 let.
-Co máte nejradši?
00:35:24-Kimči rámen. To je moje potěšení.
00:35:28-Milovníci téhle restaurace nejsou stvořeni pro kompromisy,
00:35:31vědí přesně, co chtějí.
00:35:34-Jak dlouho sem chodíte?
-20 let.
00:35:37Dám si sójovou omáčku shoyu, 7 krát knedlíčky gyoza,
00:35:40a pak bych si rád objednal tendon. Výborně. To je paráda.
00:35:44To je rychlost!
00:35:47Postup je následující, koření sanšó, chilli omáčka.
00:35:50Představuju vám japonský bonbónek.
00:35:54Knedlíčky gyoza plněné zelím a vepřovým masem.
00:35:57Ty vykoupeme v lehce pikantní a mírně nasládlé sójové omáčce.
00:36:03Mhm, to je blaho. Myslím, že nic lepšího jsem nejedl.
00:36:06Miluju knedlíčky gyoza. Nemůžu se jich nabažit.
00:36:09Jsou měkoučké, zároveň křupavé a s omáčkou chutnají božsky.
00:36:12Nic na tom vlastně není,
00:36:14ale pokládám je za vrchol dokonalosti.
00:36:17Mockrát děkuju. To je kouzelný, co?
00:36:21Tenhle podnik není drahý,
00:36:25přitom jídlo je kvalitní jako ve špičkové restauraci.
00:36:29A drobný bonus, kuchyň máme jako na dlani.
00:36:32Nevím, jestli slyšíte ten zvuk pánví.
00:36:36Kuchaři mezi sebou nemluví, ani slovo.
00:36:40Všechno je japonsky na milimetr přesné a sladěné.
00:36:44Pracují v tichosti. Smekám před nimi.
00:36:47Sledujte ty plameny v pánvi wok.
00:36:51Nejde o oslňování hostů, právě takhle se používá pánev wok.
00:36:56Má velice tenké dno.
00:36:58Spolu s vysokou teplotou plamenů a umem kuchařů
00:37:02zaručuje bleskové zpracování surovin.
00:37:05Za pár minut je hotovo. Na pánvi jen zasyčí voda a tuk.
00:37:08A zelenina, stejně jako maso jsou dokonale upravené.
00:37:26Mám tu čest vám představit japonské národní jídlo: rámen.
00:37:31Když se řekne japonská kuchyně, všem se vybaví rýže.
00:37:34Ale ne, v Japonsku nejsou živi jen z rýže.
00:37:36Konzumují hlavně nudlový pokrm zvaný rámen.
00:37:39Tyto nudle z pšeničné mouky se podávají ve vepřovém vývaru.
00:37:45Působím na vás asi jako nevychovanec,
00:37:48ale jím tak, jak je zvykem v Asii, proto srkám.
00:37:51Takhle.
00:37:54Ochladíte si horké sousto a vychutnáte dosyta veškeré nuance.
00:37:58Je to slast.
00:38:24Přesunuli jsme se ke mně do dílny vaření.
00:38:27Kurzy vaření pořádám 15 let, 1. zájemkyní byla Japonka.
00:38:30Jmenuje se Miki Osawová. Je letuška
00:38:33a zasvěcoval jsem ji do tajů francouzské kuchyně.
00:38:37Napadlo mě, že ji pozvu. Vdala se, má malé dítě.
00:38:40Udělám jí radost, uvařím japonské dobroty.
00:38:43Ale pozor, podle sebe.
00:38:46Dám dohromady francouzskou a japonskou gastronomii.
00:38:49Začnu pastou wasabi.
00:38:51Ten recept jsem získal od 1 japonského kuchaře,
00:38:54který se oženil s Italkou.
00:38:56Nastrouhám si trochu kořene zázvoru.
00:38:58Potom bílé ředkve daikon, ta je z Asie.
00:39:04Použiju univerzální lis, vymačkám co nejvíc tekutiny.
00:39:10Pasta z bílé ředkve je na světě.
00:39:13Poslední na seznamu ingrediencí je wasabi.
00:39:15Ale nebojte, nemusíte kupovat čerstvý kořen.
00:39:18Zrovna tak dobře si vystačíte s práškem nebo s pastou.
00:39:22I když já osobně mám radši prášek.
00:39:24Přilijeme kapku vody
00:39:27a bílý prášek se rázem promění ve světle zelenou pastu.
00:39:30Je to síla, ta vůně mě uhodila do nosu.
00:39:33Dál vyrobím omáčku.
00:39:35Tohle jsou mentaiko, pikantní tresčí jikry.
00:39:39Kuličky se pěkně seškrábou, pokud možno všechny jikry.
00:39:46Polévková lžíce saké. Saké na vaření.
00:39:50Dál mirin, kapka sojové omáčky, 4 polévkové lžíce olivového oleje.
00:39:55A dál 80 gramů másla.
00:39:58Vymícháme na hladkou omáčku, kterou odložíme do chladu.
00:40:01Vyndáme až těsně před konzumací.
00:40:04Horké nudle se báječně hodí k naší omáčce.
00:40:07A tokijský bujón.
00:40:10Nejprve si připravíme daši. Daši je japonská národní polévka.
00:40:14Horká voda, vločky středomořského tuňáka
00:40:18a mořské řasy kombu.
00:40:20Vůni těžko popsat.
00:40:23V puse cítíme sladké, slané, kyselé i hořké současně.
00:40:27Tahle 5. chuť má jen japonské jméno.
00:40:31Ano, je to chuť umami. Umami znamená chutný.
00:40:34Při ochutnávce asi hned víte, takhle chutná japonská kuchyně.
00:40:38Bujón přeliju do ohnivzdorných misek.
00:40:43Do vývaru přidám tyhle výstavní syrové krevety.
00:40:48Dál vezmu semena jinanu dvoulaločného a houbičky.
00:40:53Tyhle se jmenují enoki. Japonské houbičky.
00:40:58Do bujónu dám polévkovou lžíci saké,
00:41:02omáčku mirin a 2 lžíce sójovky.
00:41:06A nakonec 3 vejce.
00:41:10Naliju do mističek, tak.
00:41:13Doplním nakrájenou pažitkou. A vaříme v páře.
00:41:20Nechám pomalinku vychladnout a už jen čekám, až přijdou hosti.
00:41:31Ahoj, Miki!
-Jak se máš?
00:41:34Konničiwa!
-Konničiwa.
00:41:36-To je můj muž.
-Konečně jsi mi ho představila.
00:41:39-Manabu.
-Těší mě.
00:41:42-Ahoj Frede.
-Jsem strašně rád, že jste přišli.
00:41:52-Díky, Frede.
-Díky.
00:41:55-Dobrou chuť.
-To vypadá krásně.
00:41:58Chutná ti to?
-Ohromně.
00:42:00-Jídlo jako od Japonce.
-To je ale poklona!
00:42:03Miki znám, ale co ty, Manabu, jak ses dostal do Francie?
00:42:08-Po studiích jsem chtěl do ciziny.
00:42:11-Studoval jsi...
-V Japonsku.
00:42:13-V Tokiu?
-Ne, v Kóbe.
00:42:15Říkal jsem si, že země, kde se mluví anglicky,
00:42:18jsou dost populární.
00:42:20Chtěl jsem proto buď do Francie, nebo do Španělska,
00:42:23Švýcarska, Německa.
00:42:25A odpověď přišla z Francie, proto jsem přijel sem.
00:42:28To bylo v roce 2002.
00:42:31Hned jsem nastoupil do 1 architektonického studia.
00:42:34-Jsi architekt?
-Ano.
00:42:36Naštěstí, můžu se vyjádřit kresbou.
00:42:39-Nemusíš mluvit, máš další způsob komunikace.
00:42:42-Naštěstí.
00:42:44-Kdo u vás vaří?
-Já.
00:42:46-Tak jo. V tom je jasno, rozumím.
00:42:49-Vařím pro syna, takže...
00:42:52-Jsou mu 2?
-Jsou mu 2 roky, už jí všechno.
00:42:55Mluvíme na něj japonsky, vařím japonská jídla.
00:42:58-Bude umět 2 jazyky.
00:43:00-Nemá to lehké.
-Co myslíš?
00:43:03-Protože se má naučit 2 jazyky, 2 kultury.
00:43:06-Je spíš Japonec nebo Francouz?
-Japonec, ne?-Ano.
00:43:09-V jeslích na něj mluví francouzsky, snaží se mluvit taky.
00:43:13Ale doma ani slovíčko francouzsky, až na "NE".
00:43:17-Ne, ne, typicky francouzské.
-Ano, to je.
00:43:20-To je velmi francouzské. Takhle ukazuje prstíčkem.
00:43:25-Jak vás berou v Japonsku? Jako běžné Japonce nebo jinak?
00:43:31-Lišíme se. Už jenom tím, jak se oblékám.
00:43:34Neoblékám se jako 40letá matka malého dítěte.
00:43:37Znáš přece Japonsko.
-Ano.
00:43:40-Tak máš představu. Nejsme vychovaní k individualismu.
00:43:44Jsme...
-Důležitý je kolektiv.
00:43:48-Přesně tak. Japonci se oblékají víceméně stejně. Ani se nelíčí.
00:43:52Jenže já se oblékám, jak chci, a to lidi překvapuje.
00:43:56Občas taky nevydržím čekat na světlech.
00:44:00Nevydržím stát na přechodu. Neumím už čekat.
00:44:03V Japonsku je v malé uličce semafor a všichni čekají na zelenou.
00:44:08-Můžeš si říct, ano, jsem Francouzka.
00:44:11-Nedokážu čekat. Mám chuť přejít. A přejdu.
00:44:18-Budete brblat, ale jsou to italské těstoviny.
00:44:22Ale omáčka je fakt japonská.
00:44:26Teď odklopím víko!
00:44:29Dáš si?
-Rozhodně.
00:44:32-To mě těší, to je poklona.
-Díky.
00:44:35-Manabu?
-Dám si moc rád.
00:44:41-Já létám dvakrát, třikrát do měsíce do Japonska.
00:44:44-Vaříš japonská jídla a suroviny si dovezeš.
00:44:46To jsi na tom líp než tvoji krajani.
00:44:49-Vozím dobroty i pro známé Francouze.
00:44:52Taky si potrpíte na jídlo, stejně jako Japonci.
00:44:55Pro vás i pro nás je jídlo důležité.
00:44:59-A ty jsi architekt.
00:45:01Myslím, že Francouzi a Japonci mají i další společné věci:
00:45:04kuchyni, architekturu, módu.
00:45:06Myslím, že je nám vlastní i to, že máme vysoké nároky
00:45:09a máme smysl pro dokonale vystižený detail,
00:45:12takže není náhodou, že jeden obdivujeme druhého.
00:45:14-Vezmi si třeba croissanty, chleba.
00:45:18Bazírujete na podobných maličkostech,
00:45:21záleží vám na nich. A nám taky.
00:45:24-Řasy nori.
00:45:28-To je hezký! Mám to promíchat?
00:45:31-To ti radím.
00:45:33Teprve potom si vychutnáš ty moje těstoviny po japonsku.
00:45:36Tak co?
-Chutnají mi.-Jsou výborný.
00:45:38-To je moje: tresčí jikry, zázvor. Mentaiko prostě miluju.
00:45:44-Jste tu 15 let.
00:45:47Co vás napadne, když se řekne Paříž?
00:45:49-Stávka.
-Je to tak.
00:45:51-Manifestace.
-Pane jo!
00:45:54-Slunce. Jak se ukáže slunce...
-Vyhříváte se.
00:45:58-Opalujete se.
00:46:01-V Japonsku se nesluníte? Bojíte se slunce?
00:46:03-To je pařížský zvyk.
00:46:05-Kdybyste museli zpět do Japonska, po čem by se vám stýskalo?
00:46:08-Po tom, že se tu nehledí na 10minutové zpoždění.
00:46:11-Tak to je fakt.
00:46:14-V Japonsku se chodit pozdě nenosí.
-V Japonsku nechodí nikdo pozdě?
00:46:18Tady je to normální.
00:46:20Jak se to říká v Japonsku?
-Kanpai.
00:46:23-Kanpai.
-Kanpai. Díky, Frede.
00:46:26-Po 15 letech spolu zase sedíme u stolu.
00:46:29Na francouzsko-japonské přátelství.
00:46:49Kam jdu tak brzo po ránu? Jasně, že pro croissanty.
00:46:54Dobrý den. Konničiwa.
00:47:06-Tolik vody dávám na 3 kila mouky.
00:47:10-Kvásek si vyrobíš sám?
-Jistě. Ráno a večer, 2 krát denně.
00:47:14Chce to kvalitní mouku. Ta je podstatná.
00:47:18-Tohle je Šinia. Šinia není jen tak ledajaký pekař.
00:47:21Přijel z Japonska, aby pekl francouzské pečivo.
00:47:25A patří do desítky nejlepších pekařů Paříže.
00:47:28A to je vážně něco!
00:47:30Pečivo a chleba patří k francouzské kuchyni.
00:47:34-Ano, to určitě.
00:47:36-Přijel jsi z takové dálky, abys nám pekl croissanty a bagety.
00:47:40-Proč jsem ve Francii? Jako pekař jsem začínal v Japonsku.
00:47:44Naučil jsem se techniky pečení, recepty, způsoby.
00:47:48-Japonské recepty?
-Ano.
00:47:51Snil jsem o tom, že se dostanu do Francie.
00:47:54Francie je země pečiva.
-To je.
00:47:57-To bylo v roce 2000,
00:47:59takže je to...
-Už docela dlouhá doba.
00:48:02-Ano. A pak jsem narazil na 1 adresu v Normandii.
00:48:05-Učil ses v Normandii?
-Ano.
00:48:08Nabídnul jsem se 1 venkovskému pekaři z Normandie
00:48:12jako učedník.
00:48:14On mě vzal, a tak jsem přijel, a tak to všechno začalo.
00:48:18-Uměl jsi francouzsky?
-Ne, kdepak.
00:48:21Ani teď moc ne. Francouzština je těžká.
00:48:25-Jak dlouho jsi zůstal v Normandii?
-Skoro rok.
00:48:30Po příjezdu do Normandie jsem dost cestoval po Francii.
00:48:34Odjakživa mám rád kváskový chleba. Kilové, dvoukilové bochníky.
00:48:40Nechtěl jsem péct jen bagety, ale hlavně kváskové chleby.
00:48:45-Takže jsi využil své zkušenosti?
-Ano, je to tak.
00:48:56-Chleba z Normandie s ořechy peče v Paříži Japonec!
00:49:00-Tak, teď se těsto nechá odpočinout.
00:49:03-Jen ať si tam kyne.
-Ano.
00:49:07-Jak to jde?
-Dobře.
00:49:10-Tak se dělá croissant.
00:49:12To mnozí ani netušíme, viďte? Takhle vzniká.
00:49:15Jak dlouho pracuješ jako pekařka?
-Přes měsíc.
00:49:18-Cože?-No, ano.
-Jen měsíc?-Ano.
00:49:22V Japonsku jsem jen pracovala a pracovala.
00:49:26Chtěla jsem to změnit.
-Proč Francie?
00:49:29-Protože v Japonsku jsem vařila francouzská jídla.
00:49:33Vždycky jsem si přála žít ve Francii.
00:49:37Učila jsem se francouzsky, pracuju se Šiniou.
00:49:40Chtěla bych se toho hodně naučit.
-Jak sis představovala Francii?
00:49:44-Všichni jsou v práci, ale pak mají dovolenou.
00:49:47V Japonsku volno neexistuje.
00:49:50-Nemáte dovolenou?
-Ne.
00:49:52-To budeš těžce zklamaná,
00:49:54protože pekaři ve Francii taky neodpočívají,
00:49:57nemají dovolenou. Ti pracujou bez oddechu.
00:50:10-To jsou "maminčiny zákusky".
00:50:12-To je maminčin recept?
-Ano.
00:50:15Je to něco mezi piškotovou madlenkou
00:50:17a bretaňským koláčem quatre quart.
00:50:20Maminka mi dala stařičkej zápisník, kde je napsaný recept.
00:50:24Přesný rozpis.
-Nádhera!
00:50:26Pekařem ses stal díky mamince. A jakým!
00:50:31Děkuju mockrát.
00:50:36To je božský!
00:50:39Připomíná mi tříkrálový koláč. Listové těsto. Ta chuť!
00:50:42Je to ještě horký.
00:50:47Kam se hrabe bretaňský koláč! Prostě neodolám.
00:50:50Rozlomím ještě teplej bochník. Jsem z venkova, chleba jím takhle.
00:50:58Ty si tu cenu opravdu zasloužíš. Patříš k nejlepším pekařům Paříže.
00:51:02Pro mě je tohle oiši, výborný.
-Děkuju moc.
00:51:31-Vidíte?
00:51:336036, to je vzdálenost v mílích, která dělí Paříž od Tokia.
00:51:36A to je restaurace,
00:51:39ve které budu mít tu radost a čest vařit s šéfkuchařkou Harukou.
00:51:42Konničiwa!
00:51:52Co dnes budeme vařit?
00:51:55-Křepelky na roštu.
-Už se těším!
00:51:58-Naplním je nádivkou ze špaldy a houbiček,
00:52:02to připomene spíš Francii.
00:52:05-To je filozofie podniku, kompromis mezi Paříží a Tokiem?
00:52:08-Jsem z Tokia, narodila jsem se tam.
00:52:11Ve Francii jsem 10 let, učím se francouzské recepty.
00:52:15V Japonsku jsem vařila japonská jídla, je to moje kuchyně.
00:52:19V Japonsku dostaneš výuční list.
00:52:22Seznamuješ se s japonskou kuchyní, evropskou i čínskou.
00:52:26U nás se učí tyhle 3 kuchyně.
00:52:29-A pak jsi odjela do Francie?
00:52:32-Zajímalo mě, jaká je francouzská gastronomie.
00:52:36Jak jedí Francouzi. Neznala jsem zdejší suroviny.
00:52:40-Ani žádné Francouze?
-Ne.
00:52:42Ale měla jsem štěstí na milou rodinu.
00:52:46Byli hrozně hodní a rádi jedli, rádi vařili.
00:52:49Naučila jsem se vařit domácí francouzskou kuchyni.
00:52:53-Přes jídlo jsi poznávala i nás.
-Ano.
00:52:56Jídlo dělá prostředníka mezi lidmi, tak to vnímám, to je můj názor.
00:53:00Ale ráda bych šla ještě dál.
00:53:04Nejde jen o to říct, chutná mi to, díky.
00:53:07Chci víc, chci jít dál. A proto jsem zůstala ve Francii.
00:53:11Myslím, že se hned tak neodstěhuju. Můj manžel a syn...
00:53:16-Á, vzala sis Francouze? Proto říkáš, že chceš jít dál.
00:53:19Ano, láska! Změnil se tvůj názor na Francouze?
00:53:21-Mám na nich ráda, že se chovají přirozeně.
00:53:24Když se zlobí, tak se zlobí.
00:53:26Když je člověk spokojený, tak je spokojený.
00:53:29-Francouzi dávají svoje pocity najevo víc než Japonci.
00:53:32-U nás to chodí tak, že se city moc neukazují.
00:53:36Ale proč je nedat najevo?
00:53:39Na začátku jsem váhala, jestli můžu dát průchod citům,
00:53:43u nás se to nesmí. My city potlačujeme.
00:53:46Například, když si dáme něco dobrého,
00:53:50neřekneme, jé, to je ale dobrota. Ne, to neříkáme.
00:53:54-Tak já nejsem ani vzdáleně Japonec.
00:53:56Ne, to mi nehrozí!
00:53:58-Ale má to svoje negativní i pozitivní stránky.
00:54:01-Už ses to naučila?
-Trochu, pomaličku se učím.
00:54:04Nejde to najednou.
00:54:07Mně se to líbí, nejsme přece stroje.
00:54:09-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:54:12-Wando, to je Fred.
-Zdravím.
00:54:15-Pomáhá mi.-Aha.
-Pomocné práce.
00:54:18-Dnes jí pomáhám já.
-Výborně.-Jen v kuchyni.
00:54:21-Wanda dělá všechno, a umí japonsky.-Trochu.
00:54:24Když se spustí o politice, tak se nechytám,
00:54:27ale s běžnou konverzací si poradím.
00:54:30-Mluvíte spolu japonsky? Ne?
-Někdy.
00:54:32-Japonsky ses učila?
-Na fakultě.
00:54:34-Bylas v Japonsku?
-Ano, měsíc.
00:54:36-Tady si procvičuješ japonštinu s Harukou.-Ano.
00:54:40Bavíme se o jídle, o vaření, ale nejen o něm, je to prima.
00:54:43-Dobrá práce.
00:54:46-A taky se tu dobře najím.
-Jasně.
00:55:02-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:55:05-Vysvětlím vám, jak na to. Ty porce jsou velké asi jako tapas.
00:55:08Měli byste si je prohazovat a ochutnávat,
00:55:11protože jíst jen ze svého talíře, je smutné.
00:55:15-Houbičky shiitake s petrželkovým máslem,
00:55:18sypané strouhankou.
00:55:21-Haruko, po tom se můžu utlouct.
-Utlouct? Co to znamená?
00:55:24-Je to víc, než mít rád. Je to "huriši".
00:55:27-Uriši?
-Huriši.
00:55:29-Tak jo. Houbičky shiitake s petrželkovým máslem?
00:55:32To je spojení Japonska a Francie.
00:55:34Houbičky shiitake patří k Japonsku a petrželka zase k Francii.
00:55:38To je ohromný spojení.
00:55:41Co je to za krém?
00:55:43-Je ze sladkých brambor. A zdobí se pěnou.
00:55:49-Úplné umělecké dílo.
00:55:52Kde čerpáš inspiraci?
-Kde se dá, všude možně.
00:55:57Doma při vaření, při čtení knížky,
00:56:01když jdu se synem do parku, na cestách.
00:56:05Cestování je hodně inspirativní.
00:56:12Wando, prosím tě. Poslední.
00:56:16-Křepelka je vykostěná, až na křídla, můžete jíst i rukama.
00:56:22-To je onigiri, japonský sendvič. Onigiri máme denně.
00:56:26Jí se mezi 10. a 3. odpoledne.
-Je to svačinka.
00:56:32-Máš hlad?
-Hlady šilhám.
00:56:36Dál nevydržím.
00:56:38Co to vaříš?
-Překvapení!
00:56:41-Vaříš pro nás tři?
-Ano.
00:56:43-Haruko, ty si mě hýčkáš!
00:56:46-V Japonsku říkáme,
00:56:48jíme ze stejné misky a pak jsme jako rodina.
00:56:52-To je hezký.
00:56:54Namáčíš tempuru v polévce daši a v sójové omáčce.
00:56:57To je božský!
00:56:59Tempura s příchutí daši, to nemá chybu.
00:57:02Jak se řekne, to miluju? Huriši? Huriši?
00:57:05-Můžu se po tom utlouct.
00:57:08-Můžeš se po tom utlouct. Huriši. Haruko, Wando, moc děkuju.
00:57:11Arigató gozaimas.
-Rádo se stalo.
00:57:36-Časem jsem přišel na to, že v pařížském univerzitním městě
00:57:40se dá báječně navázat kontakt s cizinci.
00:57:43To platí zvlášť dnes,
00:57:46protože v japonském domě se koná svátek naděje.
00:57:50Je to charitativní akce.
00:57:53Organizují ji Japonci žijící ve Francii.
00:57:56Výtěžek putuje rodinám obětí tsunami ve městě Fukušima.
00:58:12Jsou tu japonské omelety, okonomijaki. Ty mám rád!
00:58:15Voní senzačně. Čím se plní? Asi bude víc receptů?
00:58:19-Zelím a mletým masem. To je specialita z Ósaky.
00:58:24-Vy nejste Japonec.
-Myslím, že ne.
00:58:26-Srdcem Japonec. Vidím, že vaše žena je Japonka.
00:58:30Kdo se ožení s Japonkou, ožení se povinně i s Japonskem?
00:58:34-Ano. Určitě. Musíte...
-Musíte...
00:58:36-Musíte mít rád japonskou kulturu a gastronomii.
00:58:39-Vaříte japonská jídla?
-To ne.
00:58:42-To necháváte jiným.
-Já tak hovězí po burgundsku.
00:58:46-Kolik okonomijaki dnes vyrobíte?
00:58:49-200.
-200?-Ano.
00:58:51-V pařížských ulicích není místo pro street food.
00:58:55-To není.
-Hm. Vynikající!
00:58:58Jako členové spolku občanů Japonska ve Francii
00:59:01jste blíž životu v Japonsku.
-Ano, ano.
00:59:05Jsme daleko, o to silněji prožíváme události doma.
00:59:08-A jste Francouzka? Japonka?
00:59:11-Někdy si připadám jako Japonka, jindy jako Francouzka.
00:59:14Ale nemůžu se stát Francouzkou se vším všudy.
00:59:18Japonská mentalita mi zůstane.
00:59:21-Kdy se chováte jako Francouzka?
00:59:23-Když je potřeba si něco vyvzdorovat.
00:59:27-To je zvláštní. Tohle neslyším poprvé.
00:59:30-Ve Francii to bez toho nejde.
00:59:33-A jak je vám, když přijedete do Japonska?
00:59:36-Je to kulturní šok, v opačném směru. Jsou moc milí.
00:59:39Jsou zvláštní.
00:59:42-Japonci vám teď připadají zvláštní?
00:59:45No, to koukám!
00:59:48Slavnost naděje organizuje francouzsko-japonská nadace.
00:59:52-Je to francouzsko-japonská společnost. Vznikla před 30 lety.
00:59:56Naše děti musí být doma ve francouzské i japonské kultuře,
00:59:59jsou to přece francouzsko-japonské děti.
01:00:02-A co přispělo k rozhodnutí,
01:00:05že výtěžek půjde rodinám obětí tsunami?
01:00:08-Byla to strašná pohroma, ne?
01:00:12Každá příležitost, jak pomoci obětem, se počítá.
01:00:16-Nadace podporuje japonskou kulturu ve francouzsko-japonské komunitě.
01:00:20-Původně byly hnacím motorem naše děti.
01:00:23-A teď je tím motorem Japonsko.
-Děti i Japonsko.
01:00:29-Kumamon je symbolem vlny solidarity po zemětřesení,
01:00:33které udeřilo u města Kumamoto.
01:00:37Co to je?
-Takojaki.
01:00:39-Aha. Vezmu si 1 kousek.
01:00:42Je to fantastická chuť, chobotničky, marinovaný zázvor,
01:00:45cibulky a pórek ve vynikajícím smaženém těstíčku.
01:00:49Tohle je pro mě příklad ideální japonské kuchyně.
01:00:59-Hodně francouzských firem působí v poslední době v Japonsku,
01:01:03francouzské filiálky.
01:01:06Francouzi si berou Japonky.
-Ano.
01:01:10-Přivezou si je pak do Francie.
01:01:12Žije tu teď spousta Japonek s malými dětmi.
01:01:15-Jak dlouho to trvá?
-10 let.
01:01:17-Posledních 10 let si berou Francouzi Japonky,
01:01:20které tam potkali?
-Ano. Je to nový jev.
01:01:23-Jak jste se ocitl ve Francii vy?
01:01:26Vzal jste si Francouzku?
-Ano.
01:01:28-Výjimka potvrzující pravidlo.
-Ale moc nás není.-Proč?
01:01:34-Japonci příliš pracují, třeba v kanceláři.
01:01:38Nestaráme se o děti, o rodinný život, jsme sobci.
01:01:42Proto se Francouzky...
-Nehrnou do svatby s Japoncem?
01:01:47-Ale Japonci jsou hodnější než Francouzi.
01:01:51-Aha, takže doma se nepřetrhnete, zato jste hrozně hodní, je to tak?
01:01:55-Ano, jsme.
01:01:57-Co vy? Věnujete se domácím pracím? Jste typický Japonec?
01:02:02-Pořád pracuju.
01:02:04Pořád jsem v práci, večery, víkendy.
01:02:07-Takže doma nic...
-Doma nic nedělám.
01:02:10-Jak dlouho jste ženatý?
-43 let.
01:02:14-Vy jste jeho žena? Tolik let jste provdaná za Japonce,
01:02:17který sám přiznává, že doma nehne prstem.
01:02:21-Je to tak. Občas něco opraví, ale to z donucení.
01:02:24A taky vaří.
-Ano!
01:02:27-Japonská jídla.
-Tak to blahopřeju.
01:02:41Pozor! Z toho jde strach.
01:02:49Tak příští rok v univerzitním městečku
01:02:51zase na oslavách naděje.
01:02:53Je to dobročinná akce. Jak se říká, "nippon banzai".
01:02:56Ať žije Japonsko!
01:03:04Skryté titulky: Zuzana Trymlová Česká televize 2017
Většinu lidí asi překvapí, že v Paříži je poměrně velká portugalská komunita. Ta vznikla v sedmdesátých letech minulého století, kdy vládl v zemi totalitní režim. Tehdejší uprchlíci už dnes mají vnoučata, ale zvyky a hlavně recepty na portugalská jídla uchovávají jako poklady. Fred velmi rád ochutná grilované chorizo, portugalskou tresku, pudingové koláčky a samozřejmě proslulé portské víno. S Japonci v Paříži je to trochu jiné – většinou sem přišli za prací a našli si buď evropského, nebo japonského partnera a ve Francii už zůstali. S nimi Fred ochutná polévku zvanou rámen, ale zavítá i do pekárny, v níž Japonec peče bagety a croissanty.
