00:00:02 -Mami, tati? Máme překvapení.

00:00:05 -Konečně jste našli ovladač na televizi?-Ne.

00:00:07 -No, myslím, že si budeme muset číst.

00:00:10 -Rozhodli jsme, jaký dárek vám dáme k výročí.

00:00:13 Vystrojíme vám druhou svatbu.
-Panebože, to je nádherný dárek!

00:00:17 Že ano, Bennette?
-No...

00:00:22 -Je to to nejmenší, když jsme vám pokazili první svatbu.

00:00:25 -Já přišel proto, že Avery řekla: "Pojď, máme práci v kuchyni."

00:00:28 Myslel jsem, že jde o jídlo.

00:00:31 -Zlato, budeme si říkat sliby, které jsme si poprvé neřekli.

00:00:35 -To je skvělé, protože moje sliby tě opravdu moc nadchnou.

00:00:38 -Moje sliby by tě mohly vystřelit do jiné dimenze,

00:00:41 kde nóbl hračky řídí svět, což nedává smysl,

00:00:44 ale je to sen, který poslední dobou mívám a děsí mě.

00:00:47 -Lidi, sliby by neměly být soutěžení.

00:00:51 Myslím, že všichni jsme tak trochu vystrašení nóbl hračkami.

00:00:55 -Jistěže to není soutěžení.

00:00:57 Udělám tě šťastným za to, že sis mě vzal.

00:01:01 -Hodlám se znovu oženit se spanilým výrazem ve tvé tváři.

00:01:05 -Věděla jsem, že to bude perfektní dárek k výročí.

00:01:09 *Miluju svatby. Měl jsem jednoho páníčka, co byl florista.

00:01:12 Byl jsem s ním na mnoha svatbách. Což je místo,

00:01:15 kde jsem si vypiloval dovednosti jako družba pod stolem.*

00:01:18 -Mně a Isaacovi.

00:01:21 Dovolte několik rad na šťastné manželství.

00:01:24 Každý den byste se měli políbit a říct "miluju tě"

00:01:27 a všechny zbytky házet pod stůl.

00:01:30 Začněte hned.

00:01:33 Myslím to vážně. Na co čekáte?

00:01:37 -Kdo to mluví?

00:01:39 -Nevím, ale zní to vážně. Raději to uděláme.

00:01:43 -Jo. Tohle manželství bude fungovat.

00:01:57 PES A JEHO BLOG

00:02:00 "Jak jsem potkal tvého bratra a sestru"

00:02:03 -Výborně. Myslím, že máme všechno, co na svatbu potřebujeme.

00:02:07 Vzhledem k tomu, že máme rozpočet,

00:02:10 našla jsem místo, kde prodávají vybavení ze zrušených svateb.

00:02:14 Jejich heslo je "Nikdo si na naše ceny nestěžuje".

00:02:19 Není, ale mohlo by být. Řekla jsem jim to a zváží to.

00:02:22 -Takže máme prostírání, ubrousky a jmenovky.

00:02:25 Můžeme pozvat Vicky a Stevena Weinraubovy?

00:02:28 -Kdo to je?-Nevím. Ale chceš ty jmenovky použít?

00:02:32 -A nejlepší část. Krabice na terase s holubicemi ve slevě.

00:02:36 Prý jsou dost unavené na to, aby uletěly.

00:02:39 Jejich heslo je "Staré holubice pro nové lásky".

00:02:46 Dobrá, není. Ale také to zváží.

00:02:49 -Ještě jste mi neřekli, jak byla ta první svatba zničena.

00:02:53 Chci to slyšet. Odvede to moji mysl od holubic na terase,

00:02:56 které se moc snažím nesežrat.

00:02:58 Právě teď couvám na terasu, že jo?

00:03:01 -Stane!
-Promiň.

00:03:04 -Jestli chceš pochopit, co se stalo na svatbě,

00:03:07 musíme se vrátit do doby, kdy jsme se všichni setkali.

00:03:10 Bylo to tady fakt stylový.

00:03:13 Táta už tak ne.

00:03:15 -Děti, pojďte. Má přítelkyně Ellen a její dcera tady za chvíli budou.

00:03:20 -Umí se tvoje přítelkyně udělat neviditelnou jako já? Sleduj.

00:03:25 -Chloe? Kde je Chloe?

00:03:27 -Jsem tady, tati. Nechtěla jsem tě vyděsit.

00:03:32 -Zlato, co si myslíš o té kravatě?

00:03:34 -Je jako provázek pro tvou balonkovou hlavu.-Dobře.

00:03:39 -Proč se máme strojit kvůli tomu,

00:03:41 že se máme setkat s tvou nudnou přítelkyní?

00:03:43 -Ale ona není nudná. Musíš vypadat dobře.

00:03:47 Máš jen jednu šanci udělat dobrý první dojem.

00:03:49 Och. Ještě že jsem to chytil.

00:03:53 Zastrč si košili.
-Proč se mě stále snažíš předělat?

00:03:57 -Protože jsem tvůj otec a s tebou je něco v nepořádku.

00:04:00 Promiň, že jsem to řekl. Jsem nervózní.

00:04:03 A s tebou je něco v nepořádku.

00:04:05 -Uděláme kompromis. Zastrčím si to napůl za pásek.-Výborně.

00:04:09 -Vlastně je to super. Budu tomu říkat zástrčka.

00:04:14 *Tak odtud to pochází. Je to jako slyšet příhodu o tom,

00:04:17 jak ti kluci sestavili první osobní počítač v garáži

00:04:21 a pak ho zastrčili do svýho spodního prádla.*

00:04:25 -Jsme na místě. Jsem nervózní. Proč jsem tak nervózní?

00:04:28 -Jsi zpocená, směješ se jako osel a v tý paruce jsi jako figurína.

00:04:35 -Nepomáhá mi zbavit se nervozity.
-Ale nebudeš vypadat jako figurína.

00:04:45 -Ó, Ellen. Ty jsi tak krásná jako Shakespearovy sonety.

00:04:49 -Shakespeare nenapsal nic z toho, co je mu přisuzováno.

00:04:52 17. hrabě z Oxfordu je nejpravděpodobněji...

00:04:54 -Chtěla bych ti představit svou dokonale normální dceru Avery.

00:04:59 -Já nejsem dokonale normální.

00:05:01 Ani nejsem šedesátiletá zpátečnice, jak někteří naznačovali.

00:05:05 -Velmi rád tě poznávám. Pojďte dál.

00:05:09 -Hm.
-Ó.

00:05:11 -Moc rád bych vám představil svou rodinu.

00:05:14 Tylere, Chloe? Tohle je Ellen a Avery.

00:05:17 -Ty?
-Ty?

00:05:20 *Počkat. Vy dva už jste se znali předtím?

00:05:24 Neuvěřitelný! Ohromující!

00:05:27 Pokračuj.*

00:05:29 -Ty můžeš za to, že jsem byl po škole.

00:05:31 -Ty jsi udělal ten skok na kole uprostřed školy a přejel můj batoh.

00:05:34 -Můžeš si koupit jinej batoh.
-Měla jsem ho na zádech.

00:05:39 -Hele, vy spolu nevycházíte?

00:05:42 Všichni se měníme. Já si taky změnila vlasy.

00:05:45 -Ó, tvoje vlasy. To je to, co je na tobě jiné.

00:05:48 -Ty sis nevšimnul?
-Ale jistě.

00:05:51 Nevěděl jsem, jestli sis toho všimla ty.

00:05:54 -Ahoj. Jsem Avery.-Já jsem Chloe. Chceš si hrát s panenkama?

00:05:57 -Může být moje panenka ředitelka ve velké společnosti,

00:06:00 která uvažuje o přesunu do menší firmy,

00:06:02 kde by měla větší kontrolu?

00:06:04 -Jistě.
-Tak jo.

00:06:08 -Koukej na to. Avery a Chloe si začínají rozumět.

00:06:11 Vynechme tu záležitost mezi Tylerem a Avery

00:06:14 a udělejme velké prohlášení, které nám změní život.

00:06:17 -Změní život?-Velké?
-Jak dřív vypadaly tvoje vlasy?

00:06:20 -Děti, chtěli bychom vám říct,

00:06:23 že po bouřlivé tříměsíční známosti se budeme brát.-Cože?-Ne!

00:06:27 -Přestěhujeme se sem a budeme jedna velká rodina.

00:06:30 -Můj život skončil.
-Jsem mrtvá. Jsem mrtvá.

00:06:33 -Páni. Chci slyšet o tom,

00:06:35 jak nepřátelství vás dvou zničilo svatbu.

00:06:38 Oni jsou teď svázáni dohromady, ale jak?

00:06:41 Jsem napnutej jak struna.

00:06:47 -Pracuješ na svém slibu, mami?
-Došlo k výraznému posunu.

00:06:51 Bennette, ty jsi můj manžel.

00:06:54 To je pravda. Dobrý začátek. Ne, není.

00:06:57 -A co použít ten slib, který jsi nepoužila na té zničené svatbě?

00:07:01 -Otec to neví, ale ta zničená svatba mě zachránila.

00:07:04 Nemohla jsem vymyslet žádný slib.

00:07:07 Můj únikový plán byl ječet a utíkat pryč.

00:07:10 -Popros o pomoc tátu.
-To nemohu.

00:07:12 Řekla jsem mu, že ho můj slib nadchne.

00:07:15 Dala jsem mu akvárko s rybičkama a řekla, že dostane lekci.

00:07:18 Teď nemám slib,

00:07:20 ale akvárko se slanou vodou, o který se musím starat.

00:07:24 -Já se teď půjdu podívat na ty rybičky.

00:07:27 -Můj slib nebude nikdy dobrý. Jen musí být lepší než ten otcův.

00:07:31 Kdybych jen věděla, co napsal.
-Proč to nevyšpehuješ?

00:07:35 -To bych nemohla udělat. Ale kdybys to donesla, tak...

00:07:39 -On nikdy nepozná, že jsem tam byla.

00:07:45 -Zlatíčko? Drahoušku, prosím, teď ne.

00:07:48 Tatínek se pokouší napsat ten slib. Dobře?

00:07:51 A proč máš mokré ruce?
-Mazlila jsem se s rybičkama.

00:07:55 Sumec nevrní. Ani nemá devět životů.

00:08:00 Jak dobrý je tvůj slib? Bude lepší než maminky? Ne že bych špehovala.

00:08:04 -Maminka tě poslala špehovat?

00:08:06 -Špioni nikdy neprozradí, co dělají.

00:08:09 Právě jsem ti to řekla, že ano?

00:08:13 PÍPNUTÍ SMS
-Právě píše Avery.

00:08:16 Má problém sehnat obstojný dort.

00:08:19 Zatím jediný je oranžový a má tvar kužele.

00:08:22 Patřil těm, co se seznámili při práci na silnici.

00:08:25 -Fíha. Když svatební dort signalizuje nebezpečí,

00:08:29 tak to není dobrý znamení.

00:08:31 Pořád prahnu po pokračování toho příběhu.

00:08:34 No tak, řekni mi, jak jste překazili tu první svatbu?

00:08:36 -Dobře. Kde jsme skončili?

00:08:38 Máma a táta učinili rozhodnutí, že se vezmou a nám se to nelíbilo.

00:08:41 Nemůžu věřit, že budeš moje nevlastní sestra.

00:08:45 Jsi upjatá jak kalhoty baleťáka. Mohla bys klidně nosit kravatu.

00:08:48 -A ty jsi prostě nesnesitelný.

00:08:51 Páni, cítím se tak silná.

00:08:54 Moje hlava je jako tečka k malému i.

00:08:57 -Á. Tak tehdy začala Avery nosit kravatu.

00:09:00 Myslel jsem, že to bylo... Ne, nikdy jsem nad tím nepřemýšlel.

00:09:05 -Nemohu věřit, že budu nevlastní sestra bratrance Itta.

00:09:08 -Nikdy jsem o něm neslyšel.
-A proč bys měl?

00:09:11 Je to jen televizní klasika. Tahle generace.

00:09:15 -Děti, bude to chtít trochu přizpůsobení a porozumění od všech,

00:09:19 aby tato rodina fungovala.

00:09:22 Já začnu svou část s touto dekorací, kterou miluju.

00:09:25 Neměnila bych vůbec nic. Nemám pravdu, hamburgerový klaune?

00:09:29 Aha. Ten chlapík to bere.

00:09:32 Vy máte doma žáby? Já mám z žab hrůzu.

00:09:37 -Jestli se bojíš žab, tak buď neviditelná jako já.

00:09:43 To jsem byla já.

00:09:45 -Pokusíme se, aby pro vás ta změna byla co nejjednodušší.

00:09:49 Avery, já už uklidil svou jeskyni, takže budeš mít vlastní pokoj.

00:09:53 Nejlepší pokoj v domě.
-Bezva. Děkuji.

00:09:56 -Jestli má někdo dostat tátův pokoj, měl bych to bejt já.

00:10:00 -Vy to nějak vymyslíte.
-Chceš je nechat, aby to vymysleli?

00:10:04 -Jako dětský psycholog tě ujišťuji, že se vyvinou nejlépe,

00:10:07 když budou vyvíjet vlastní nástroje pro řešení konfliktů.

00:10:11 -To je pravda. Jsi dětský psycholog.

00:10:13 Začínám si myslet,

00:10:15 že se snažíš prodat nevyzvednutou skladovací skříňku.

00:10:19 On to chápe.

00:10:21 Nemám tušení, co mám napsat do svého slibu.

00:10:24 -Můžeš použít mou řeč z minulé svatby.

00:10:27 -Myslíš, jen tam stát, uhýbat pohledem a...

00:10:31 Na to jsem moc stará. Nebo moc mladá?

00:10:35 -To jsem nedělala. Nebo ano?
-Zlatíčko, je to na videu.

00:10:42 -Proč jsem to tam dělala?
-Říkalas, že jsi popová hvězda.

00:10:46 -To dává smysl.

00:10:48 Ale to nebyla řeč. Proč všichni tleskají?

00:10:51 -Protože jim to někdo řekl? CHLOE:Všichni tleskejte!

00:10:55 Takhle už se předvádět nebudu.

00:10:58 Udělám skvělou řeč a bude to nejlepší věc na této svatbě.

00:11:02 -To jsem potřebovala. Další kůň v tomhle závodu.

00:11:09 -Odvolejte svatbu. V čistírně se mi srazil smoking.

00:11:15 -To není formální událost. A jsi pes. Nemusíš mít na sobě nic.

00:11:18 -Ještě pořád nevíš, co mě pohání. Že ne?

00:11:22 Vrať se k tý praštěný příhodě ze svatby.-Jo, jo, jo.

00:11:25 Byl svatební den a my byli stále na nože kvůli tomu,

00:11:28 kdo bude mít lepší pokoj.

00:11:31 -Já vím. Uděláme to jako při osídlování Klondiku v 97.

00:11:36 -Učiteli dějepisu jsem řekl, že nemám tušení, co to je.

00:11:39 A nevysvětluj mi to.

00:11:41 -Když na Klondiku objevili zlato, pravidlo bylo takové,

00:11:45 že který zlatokop se dostal do oblasti první, tak si ho zabral.

00:11:48 -Takže jsi mi to vysvětlila a řeklas mi pravidlo?

00:11:50 To je čím dál tím horší.

00:11:52 -Takže po složení slibu uděláme to stejné.

00:11:55 První, kdo bude v pokoji, ho získá.
-Platí.

00:11:58 Proč neřekneš, že budem závodit? Proč mě musíš něco učit?

00:12:01 Teď musím udělat něco hloupýho, abych to vyhnal z hlavy.

00:12:05 Nemůžu na nic myslet. Nemůžu na nic myslet.

00:12:08 Ano, jsem zpátky.

00:12:11 Když byla svatba v plném proudu, oba jsme přemýšleli pouze o tom,

00:12:14 jak se dostat do ložnice jako první.

00:12:17 -Dobrá, tohle je velmi důležité.

00:12:24 Všichni tleskejte!

00:12:30 -To je celá Chloe. Jen klape pusou, když ji potřebujete.

00:12:36 -Jo. Ten byl dobrej, Ellen.

00:12:39 -Smáli se, když řekl: "Dobře, Ellen."

00:12:42 To si musím zapamatovat.
-A zapamatovala si to.

00:12:47 Promiň, vyprávíš příběh. Pokračuj.

00:12:51 -A teď naše nevěsta a ženich přečtou své sliby.

00:12:56 -Až po tobě.
-Ne. Prosím až po tobě.

00:13:08 Žáby! Žáby!

00:13:13 -Ellen!

00:13:22 Počkat, počkat! Naše svatba!
-Strašně se bojím žab. -To já taky.

00:13:26 Ale víc se bojím zůstat svobodná. Tak nás oddejte.

00:13:30 -Berete si ho? -Ano.
-Berete si ji?-Ano.

00:13:33 -Tímto vás prohlašuji mužem a... žábou!

00:13:38 -Beru to.

00:13:43 -Hele, kluci, mám polovinu dortu.

00:13:47 -Počkejte. Myslím, že jsem si právě něco uvědomil.

00:13:50 Žáby? Ječící lidé?

00:13:52 Jeden z mých majitelů byl florista, který mě bral na svatby.

00:13:56 Tenkrát jsem utekl z jeho auta.

00:13:59 Bezva. Dort všude na zemi.

00:14:02 -Teď se zas po domě prohání pes? Nesnáším psy stejně jako žáby.

00:14:06 -Neboj se, zlato. My nikdy doma nebudeme mít psa.

00:14:11 *Jak se opovažujete? Psi jsou nádherná stvoření.

00:14:14 A teď, jestli mě omluvíte, jdu se porozhlédnout po kuchyni.*

00:14:18 -Tys byl na svatbě?-Tos byl ty, kdo se motal v kuchyni?

00:14:22 Babička z toho obvinila mě.

00:14:24 -Nedělej si starosti, kdo se kde pozvracel.

00:14:27 A potom, co byla pokažená svatba, jsi předběhla Tylera do pokoje?

00:14:31 -Byl jsem tam první, takže to byl můj pokoj.

00:14:34 Ale dal jsem ho Avery,

00:14:36 když jsem se nemohl smířit se strašnými zvuky z koupelny.

00:14:40 SLONÍ TROUBENÍ

00:14:43 No...

00:14:47 No tak!

00:14:49 -Cože? Je to nejtišší místnost v domě.

00:14:52 To proto tam pořád jsem. A protože miluju naše rozhovory.

00:14:56 Cha, chá. Strašně miluju naše rozhovory.

00:15:01 -Bože. Já už jsem na to zapomněla.

00:15:04 Myslel sis, že ty zvuky byly opravdové?

00:15:07 Bude ti to připadat vtipný. To nebyly pravý zvuky.

00:15:11 Nahrála jsem na přehrávač rodící slonici. Napálila jsem tě.

00:15:15 -Napálila jsi mě?

00:15:17 Vzdal jsem se lepšího pokoje a na záchodě jsem potichu zbytečně?

00:15:21 -Já vím, že je to k popukání.
-To není. Ten pokoj měl být můj.

00:15:24 Místo toho jsem v malinkým pokoji vedle mámy a táty.

00:15:28 Máma mě každý ráno budí svým řevem přes zeď. Přijdeš pozdě do školy!

00:15:32 První čtyři měsíce jsem si myslel,

00:15:34 že dům byl napaden dochvilným duchem.

00:15:37 Nemůžu věřit, žes mi to udělala.
-Nevím, proč jsi tak naštvaný.

00:15:41 Bylo to před dvěma lety.
-Ale dozvěděl jsem se o tom teď.

00:15:44 To je, jako by se to stalo teď. I když se to stalo před dvěma lety,

00:15:47 děje se to od tý doby denně, protože ty máš ten pokoj.

00:15:51 Stále máš ten pokoj. Stále se to děje.

00:15:53 -Mrzí mě to. Ale pro mě je to něco, co se stalo v době,

00:15:56 kdy jsme jeden druhého nesnášeli.

00:15:58 -Máš pravdu. Byli jsme jiní. Tys byla víc snobská, já hloupější.

00:16:02 Ale myslel jsem, že máme dobrý vliv jeden na druhého.

00:16:05 Díky tobě umím použít termín dobrý vliv.

00:16:08 Použil jsem to správně, ne?
-Ano.-Fajn. Nebyl jsem si jistý.

00:16:12 Myslel jsem, že jsme přátelé.

00:16:16 -Cítím se špatně. Myslela jsem, že je to vtipný.

00:16:19 -Víš, co je na tom nejhorší?

00:16:22 Už se nebude snažit být na záchodě potichu.

00:16:28 Ahoj, dítě.

00:16:30 -Jsem šílená z tý svatební řeči. Tentokrát to musí být dobrý.

00:16:34 Už nejsem pětiletá holka, která běhá a vydává divný zvuky pusou.

00:16:40 I když je to dobrý.

00:16:42 -Co máš tak úžasnýho?
-Tohle je můj úvodní vtip.

00:16:45 Ve škole se tomu hrozně smáli.

00:16:48 Šušeň.
-Ha ha ha ha ha ha ha.

00:16:52 Šušeň. Klasika.

00:16:55 Dovol, abych ti dal radu z doby, kdy jsem byl pod stolem.

00:16:58 Mluv od srdce. A když chceš dělat komedii, použij jídlo.

00:17:01 Nejraději nakládačky. To je nejvtipnější jídlo.

00:17:04 Ale nikdo neví proč.

00:17:06 -Teď mi řekni. Cvičila jsem s tímhle celý den.

00:17:10 Dítě kukuřice, mamka kukuřice. Kde je tatínek?

00:17:13 Pamatuješ si na ten popcorn, co jsme měly včera večer?

00:17:17 Nééé!!!

00:17:25 -Mami, co ty na to?

00:17:27 -Drahoušku, to je tak krásný dárek, který jste nám společně připravili.

00:17:31 Nakonec jsem slib vytvořila. Hele.

00:17:34 Naše láska je jako dárek a každý dárek potřebuje balení.

00:17:37 A když mluvím o balení...
-Budeš ten slib rapovat, že jo?

00:17:41 -Ne. Ne.

00:17:43 Nikdy víc.

00:17:46 -Hele, Tylere.

00:17:48 Co si myslíš o přirovnání maminky k mé múze se třpytivýma očima?

00:17:52 -To by mohlo být zábavný. Kvůli tomu jsi přišel?

00:17:58 -Tylere, přemýšlela jsem o tom a chápu, proč se zlobíš.

00:18:02 Chápu, že to působí, jakoby se to stalo teď.

00:18:05 A bylo špatné používat ten pokoj celé dva roky.

00:18:08 A máš pravdu, že se navzájem ovlivňujeme.

00:18:12 Opravdu jsi mi pomohl být víc free. To jenom díky tobě teď říkám free.

00:18:16 -Nikdy jsem neřekl slovo free.
-Já vím. Vytvořila jsem ho sama.

00:18:20 Ale díky tobě umím vytvářet slova nejen s latinským kořenem.

00:18:25 A jsme přátelé. Promiň, že jsem se k tobě tak nechovala.

00:18:28 Ten pokoj je teď tvůj.
-Díky, Avery. To je spravedlivý.

00:18:32 Po svatbě si tam přestěhuju svoje věci.-Fajn.

00:18:35 A já půjdu do tvýho bývalýho a vyluxuju vlasy z koberce.

00:18:39 -Není tam koberec.
-Ale je to ode zdi ke zdi.

00:18:44 -Na začátku obřadu si poslechneme nejmladšího člena rodiny, Chloe.

00:18:53 -Ahoj. Před dvěma lety, když se naši brali,

00:18:56 jsem dostala rodinu, kterou miluji nade vše.

00:19:00 Zvlášť, jak si odpouštíme a dáváme si šanci napravit chyby.

00:19:04 Jako já jsem dostala šanci pronést tuto řeč,

00:19:08 protože mě rodina miluje, i když to zkazím.

00:19:11 Děkuji vám. Šušeň.

00:19:14 Jasně že to funguje.

00:19:17 -Děkujeme ti, Chloe.

00:19:20 Sešli jsme se zde...

00:19:22 -Chloe má pravdu. Odpouštíme si. Nech si ten pokoj.

00:19:26 -Ne. Pravdu má v tom, že si dáváme šanci chyby napravit.

00:19:29 Udělala jsem chybu. Je tvůj.

00:19:31 -Avery, prosím. Nech mě být za tu velkorysejší osobu.

00:19:35 -Já jsem vždycky velkorysejší. Kromě mé tělesné velikosti.

00:19:38 Proto je pro mě emocionální velikost důležitá.

00:19:41 -Moje emocionální velikost je pro mě taky důležitá.

00:19:44 Před vteřinou jsem to nevěděl, ale teď mně na tom záleží.

00:19:47 Vidíš, jak jsem velkorysý?
-Zapomeň na to.

00:19:51 Jdu hned do svého pokoje a hned teď si přestěhuju věci.

00:19:55 -Ne, to neuděláš.
-Ale ano.-Ne, neuděláš.

00:20:01 -Žáby! Žáby!

00:20:07 -Ellen!

00:20:11 Kde se tu vzaly ty žáby?
-Jsou ode mě.

00:20:14 -Proč?
-Koupila jsem ti je místo těch,

00:20:16 o které jsi kvůli mně před dvěma lety přišel.

00:20:19 -Vážně?-Ano.
-Miláčku, to je tak pozorné.

00:20:22 -Bennette, nebudeme si říkat naše sliby.

00:20:26 Nikdy nepřekonají to, co řekla Chloe.

00:20:28 I když ten můj by ti natrhnul zadek.

00:20:31 -Nemáš nic, že jo?
-Ne, nemám.

00:20:34 -Vyhrál jsem.

00:20:37 Protože mám tebe.

00:20:39 -Ty taky nic nemáš.
-Ne, nemám.

00:20:43 -Miluju tě.
-Taky tě miluju.

00:20:47 Och, zlato.

00:20:50 *Opravdu jsem si užil vyprávění o tom,

00:20:52 jak se děti navzájem poznaly

00:20:54 a jak moc se vyvinuly ve skutečnou rodinu.

00:20:57 Tyler s Avery se dohodli,

00:20:59 že si Avery nechá pokoj do té doby, než půjde na vysokou.

00:21:03 Pak si ho nechá Tyler, dokud nedodělá střední.

00:21:06 A nejlepší část té opravné svatby byla družba pod stolem.*

00:21:10 -Ellen, Bennette, jste inspirující.

00:21:13 Ten způsob, jakým jste stmelili rodinu.

00:21:16 Jen pamatujte, že klíčem k úspěšnému manželství je

00:21:20 nebýt nikdy ošklivě naštvaný, poslouchat se navzájem

00:21:23 a když on zaškrábe pozdě večer na dveře, pusťte ho ven.

00:21:26 Jen potřebuje čúrat.

00:21:28 Mám vás rád, lidi!

00:21:30 ELLEN:Kdo to je, Bennette?
-Asi někdo z tvé rodiny.

00:21:33 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2017