00:00:01KULTURA+
00:00:19-Dobrý den, tohle je pořad Kultura+
00:00:22a vítá vás u něj Petr Vizina.
00:00:24Dnes vám nabídnu:
00:00:26Přibývají jim posluchači doma i za hranicemi.
00:00:29Zpěvačka kapely Mydy Rabycad teď navíc vydává sólovou desku.
00:00:32Poslechneme si ji naživo.
00:00:36Středověká legenda o Janu Nepomuckém
00:00:38ožívá v normalizačních kulisách roku 1972.
00:00:42Slovenský spisovatel Pavol Rankov vydává Legendu o jazyku.
00:00:47Co se děje v jejích obrazech,
00:00:50uvidíte teprve, když přistoupíte blíž.
00:00:52Malířka Dana Sahánková vystavuje v pražské Trafačce.
00:00:55A u nás ve studiu.
00:01:03Přibývají jim posluchači doma i za hranicemi.
00:01:06Navíc teď zpěvačka kapely Mydy Rabycad
00:01:08vydává sólovou desku High On Being.
00:01:12A z Žofie Dařbujánové se stala Zofie Dares, můj host.
00:01:16Žofie, vítejte.
-Dobrý den.
00:01:18-Nebo Zofie? Já se vám přiznám, když jsem o vás poprvé slyšel,
00:01:22že se jmenujete Žofie Dařbujánová,
00:01:24tak jsem si myslel, že jste si to vymyslela.
00:01:26Jmenujete se tak?
-Opravdu se tak jmenuju.
00:01:29A nejste první, kdo se mě na to ptá.
00:01:31-A to mě mrzí. Teď bych chtěl být originální jako ta hudba.
00:01:34Heleďte, a vy jste chtěla vždycky být zpěvačkou s tímhle jménem a...
00:01:39-Vždycky jsem chtěla být zpěvačkou.
00:01:41Nevím, jestli s tímhle jménem,
00:01:43ale vždycky jsem chtěla být zpěvačkou.
00:01:46Já si ani nepamatuju, kdy se to stalo,
00:01:48že jsem se rozhodla být zpěvačkou.
00:01:50Mně to přijde tak nějak, že se to prostě stalo.
00:01:52-A našli si ti lidi z kapely vás, byla jste na nějakém konkurzu?
00:01:56-My jsme se našli tak navzájem, bych řekla.
00:01:59My jsme se potkali na hudebním letním soustředěním,
00:02:03kam jsme jezdili.
00:02:05Vlastně už jako malí jsme jezdili na takové soutěže folkové.
00:02:10Brána se to jmenovalo.
00:02:12-Vy jste byla folkařka na soutěži Brána?
00:02:14-Ano, jedna z mnoha mých tváří.
00:02:17Takže vlastně my jsme jezdili na tyhle soutěže.
00:02:20A oni pro finalisty, takže pro děti v těch soutěžích,
00:02:23pořádali takové letní soustředění hudební.
00:02:25-Kolik vám bylo?
-Tenkrát mi bylo tuším dvanáct.
00:02:28-Vám bylo dvanáct a chtěla jste... Měla jste nějaký folkový vzor?
00:02:31-Ne, já jsem vůbec folkařka být nechtěla.
00:02:34Já jsem strašně brečela, že tam nechci jet.
00:02:36Že chci být rocková hvězda, že tam prostě nepojedu.
00:02:39-Kdo vás tam poslal?
00:02:41-Rodiče. Rodiče a můj tehdejší učitel zpěvu a na kytaru.
00:02:45-A kým jste chtěla být ve 12 letech,
00:02:47kterou rockovou hvězdou?
00:02:49-Já si pamatuju, že jsem hodně obdivovala Pink.
00:02:52Už odmala. Nejdřív teda jsem ji hrozně neměla ráda,
00:02:56ale doteď si pamatuju,
00:02:58že si moje sestra Julie nahrála na videokazetu její koncert,
00:03:02záznam koncertu, a furt na něj koukala.
00:03:04Koukala na něj dlouho a já jsem hrozně chtěla být jako ona.
00:03:07Takže jsem pak vždycky začala poslouchat věci,
00:03:09které poslouchala ona nebo na které koukala.
00:03:11Takže takhle jsem si ji oblíbila,
00:03:13pak jsem zjistila, že je fakt dobrá.
00:03:15A to byl můj první vzor, jako opravdu jsem si říkala,
00:03:18tak takhle nějak bych to chtěla dělat.
00:03:20-A teď jste spokojená, děláte to, jak byste to chtěla dělat?
00:03:23-Dělám.-A jaký je rozdíl mezi tou Žofií a Zofií?
00:03:27Protože vám nestačí Mydy Rabycad a teď jste ještě Zofie.
00:03:31Tak je to jenom nějaké stage name, jak se říká, jméno pro pódium?
00:03:35-Je to tak, je to v podstatě pseudonym.
00:03:37Protože tím, jak často jezdíme do zahraničí, tak...
00:03:40-Žofie je těžko vyslovitelná.
-Natož Dařbujánová.
00:03:44-To je vlastně, to mě vůbec nenapadlo.
00:03:46-Tak.
00:03:48-My teď uděláme, Žofie, takové televizní kouzlo.
00:03:51My se na tu vaši hudbu podíváme.
00:03:54My tady to studio přestavíme, to půjde rychle.
00:03:57A vás poprosím, abyste tu písničku uvedla tady do té kamery,
00:04:01která k vám přijede.
00:04:03-Dobře. Poslechněte si píseň Too Much od Zofie Dares.
00:07:50-Středověký mýtus o Janu Nepomuckém
00:07:52ožívá v normalizačních kulisách Československa roku 1972.
00:07:57Slovenský spisovatel Pavol Rankov vydává Legendu o jazyku.
00:08:01O legendách a normalizaci mluvil
00:08:03krátce před uvedením své knihy v Mahenově knihovně v Brně.
00:08:07Je ta vaše kniha legendou o Janu Nepomuckém,
00:08:10nebo o československé normalizaci?
00:08:12(slovensky) No, já myslím, že spíš o československé normalizaci,
00:08:16protože Jan Nepomucký
00:08:18je už tak vlastně obklopen legendami ze všech stran,
00:08:23že tam už bych neměl moc co přidat ve 21. století,
00:08:27zatímco ta normalizace
00:08:30v podstatě je stále jistým způsobem obdobím,
00:08:34které si můžeme připomínat tím, že o něm řekneme něco dalšího.
00:08:40A možná, že bych řekl, že to není legenda o normalizaci,
00:08:45ale je to další tvář normalizace.
00:08:50-Vy tam vlastně to dvojí srovnáváte.
00:08:53U Jana Nepomuckého vidíme to,
00:08:56jak historická událost na sebe nabalí další významy podle toho,
00:09:01jaké jí přičítají další generace, ty významy.
00:09:04A jak jsme na tom s normalizací podle vás teďka, v roce 2019?
00:09:10-No, já myslím, že ani to není ještě úplně uzavřená kapitola.
00:09:15My například jsme měli na Slovensku
00:09:17právě v těchto týdnech prezidentské volby.
00:09:20A znovu se stala aktuální otázka,
00:09:23zda lidé, kteří se ještě stačili stát členy komunistické strany,
00:09:29by měli, nebo neměli kandidovat.
00:09:32-Jaké hlasy jsou ve společnosti?
00:09:34Předpokládám, že jsou ty, které odmítají bývalé členy...
00:09:38-Zajímavé je, že v podstatě oba ty hlasy mluví o tom,
00:09:42že je 30 let po.
00:09:44Tak zatímco tomu jednomu hlasu z toho logicky vyplývá,
00:09:48že když je 30 let po, tak už se nezabývejme tím,
00:09:51jestli ti lidé byli ve straně, nebo nebyli,
00:09:53tak ten druhý hlas říká, že když je 30 let po,
00:09:56tak už definitivně prostě to uzavřeme.
00:09:58A ti lidé, kteří měli tedy v sobě
00:10:01nějakou tu rychlost nebo nějaký ten kariérismus,
00:10:04že se ještě stačili stát komunisty na sklonku komunismu,
00:10:08tak v tom případě prostě je pošleme tam, kam patří,
00:10:12a to je tedy ta minulost.
00:10:15-K jakému z těch výkladů se kloníte vy
00:10:18jako spisovatel v téhle knize?
00:10:20-Pevně věřím, že po přečtení té knihy bude každému jasné,
00:10:24že já jsem spíš asi na té straně
00:10:26kritického přístupu k té normalizaci.
00:10:29-To znamená, z četby toho vašeho románu mám dojem,
00:10:33z toho, jak precizně pracujete s detailem
00:10:36a s takovým jako morálním světlem,
00:10:39tak mám dojem, že jste tu věc úplně znova zpřítomnil,
00:10:43podobně jako církev zpřítomňuje stále tu oběť toho zpovědníka,
00:10:48přestože my nevíme vlastně, jak to s ním bylo.
00:10:51-No ano, někdy... možná, že na tom Nepomuckém
00:10:55je pro současnost zajímavé to, co on reprezentuje jako legenda.
00:11:00Že reprezentuje určitou statečnost,
00:11:04určitou snahu vydržet,
00:11:06prostě věřit své víře, svým ideálům a tak dále.
00:11:10Takže to je důležité.
00:11:12A ať už byl jakýkoliv, tak za tuto legendu si zaslouží být svatý.
00:11:17-Někdo by namítl, ale takhle to říká církev,
00:11:21to je narativ, nebo to je příběh, jak ho traduje církev.
00:11:25Ale vždycky se najde člověk, který řekne, a co když to bylo jinak?
00:11:29Tam to vidíme, tady v té knize to vlastně vidíme.
00:11:33-No, těch narativů, samozřejmě čím je ta minulost větší minulostí,
00:11:38tak tím víc narativů může o ní vzniknout.
00:11:41A proto je to i story, history story,
00:11:44je v tom ten příběh samozřejmě.
00:11:47A proto bychom měli i tak trochu volněji přistupovat
00:11:51k těm starým příběhům prostě.
00:11:53-Včetně normalizace?
00:11:55-Ne, to právě chci říct, že to ještě není ten starý příběh.
00:11:59To ještě je příběh, který je spojený se současnými lidmi.
00:12:03Že ještě žijí lidé jako já, kteří tu normalizaci pamatují.
00:12:08Takže v tomto případě
00:12:10bychom prostě ještě neměli na ni úplně zapomínat
00:12:14a neměli bychom se na ni dívat jako na story, ale na fakta.
00:12:18-Ten příběh se odehrává
00:12:20v roku 1972 na pražské Filosofické fakultě.
00:12:23V té době, jak počítám, vám bylo třeba tak osm, osm let?
00:12:27-Plus minus.-Plus minus.
-Ano, ano.
00:12:29-Čili vy si to nemůžete pamatovat jako ten student,
00:12:32ale přesto je tam ten příběh těch mladých studentů historie,
00:12:36kteří jsou ohýbáni a testuje se, co snesou,
00:12:41tak má v sobě spoustu takových detailů precizních.
00:12:44To jste musel nastudovat, nebo vám je sdělovali vaši přátelé,
00:12:48kteří v té době v Praze studovali?
00:12:50Protože tam jsou i detaily ze studentského života z té doby.
00:12:53-No, pokud jde o atmosféru té doby, tak je nutno říci,
00:12:56že ta normalizace má ještě jedno označení
00:12:59historicky velmi přesné a korektní,
00:13:01a to je období stagnace.
00:13:04Takže to, co já jsem zažíval
00:13:06o 10 nebo 15 let později, v 80. letech,
00:13:09tak z hlediska té atmosféry
00:13:11to bylo téměř totéž jako na začátku 70. let.
00:13:15Takže tam jsem se nemusel nikoho na nic ptát,
00:13:19protože jsem to bohužel tedy měl ze své osobní zkušenosti.
00:13:23A pokud jde o některé ty detaily,
00:13:25tak měl jsem dojem, že když píšu o období,
00:13:29o kterém se dá něco nastudovat a jehož existují i pamětníci,
00:13:33tak jsem povinen si to nastudovat
00:13:36a jsem povinen mluvit i s těmi pamětníky,
00:13:39abych tedy byl historicky věrný.
-Abyste byl věrný.
00:13:42Máte dojem, že existuje rozdíl mezi tím,
00:13:45jak normalizaci vnímají lidé v České republice a na Slovensku?
00:13:50-V zásadě si myslím,
00:13:52že možná na Slovensku je o něco početnější taková ta skupina lidí,
00:13:58kteří říkají, že to nebylo až tak špatné.
00:14:01Takové to neutrální hodnocení že je u nás početnější.
00:14:05A v Čechách si myslím, že jsou početné takové ty skupiny,
00:14:10které jsou buď tedy,
00:14:12asi početnější je ta skupina, která je velmi kritická,
00:14:16ale existuje i ta skupina v Čechách,
00:14:18která říká, že to bude dobré, užitečné, potřebné,
00:14:21kolik se postavilo nových továren
00:14:23a kolik se vyrobilo ocele a kolik se vyrobilo lokomotiv.
00:14:27A myslím, že tato skupina takových těch věrných normalizátorů
00:14:31je na Slovensku málo početná.
00:14:33-Máte dojem, nebo kdo myslíte,
00:14:36že by tak mohl z té knihy mít největší čtenářský zážitek?
00:14:40Lidé, kteří pamatují nástup normalizace,
00:14:43kteří třeba pamatují ty perzekuce, které tam jsou?
00:14:46Nebo snad lidé, kteří přemýšlejí o tom,
00:14:48jak tradujeme legendy?
00:14:50Že legenda je příběh obalený dalšími významy?
00:14:54-No, já si myslím, že možná, že ti lidé,
00:14:57kteří mají rádi právě tuto hru kolem příběhů,
00:15:01že legenda je obalená dalšími legendami,
00:15:04že by si tam mohli najít takový nějaký...
00:15:07Nebo by si mohli najít takový klíč, jak číst tuto knihu,
00:15:10aby z toho měli jistý čtenářský zážitek.
00:15:14Toto je můj třetí historický román.
00:15:17O těch předchozích dvou jsem si myslel,
00:15:20že budou zajímavé pro mladé lidi, přibližně dvacátníky,
00:15:23kteří tam budou nacházet i nějaký obraz doby.
00:15:26Ale to jsem si myslel o těch předchozích dvou.
00:15:30Teď už jsem skeptičtější.
00:15:32Na základě té předchozí zkušenosti si nejsem úplně jistý,
00:15:36že ti mladí čtenáři hledají obraz doby.
00:15:39Věřím, že ten obraz doby tam je,
00:15:41ale nejsem si jistý, že oni ho hledají.
00:15:44-Za chvíli tady v Brně svou knihu představíte.
00:15:46Já jí přeju hodně štěstí, vám taky.-Děkuji velmi pěkně.
00:15:55-Prohlédněte si události týdne v minutovém klipu
00:15:58a klikněte si na náš Facebook.
00:16:52ZPĚV: Ó, jako psi.
00:16:56Die Hunde.
00:16:59Ó, jako psi.
00:17:03Die Hunde.
00:17:06Die Hunde von zwei...
00:17:08-Hanba tomu, kdo chce vraždit za hříchy, co páchá každý.
00:17:14Třikrát hanba pro anděla, trestá to, co sám rád dělá.
00:17:21Anděl zdá se navrch huj, tím víc je však vespod fuj.
00:17:27ZPĚV: Známe se, neznáme, šábes a pak amen,
00:17:32potmě tam plamínek vzplál.
00:17:35Láska je slepá laň, film černobílý,
00:17:39co má se státi, tak už se staň.
00:17:54-Co se děje v jejích obrazech,
00:17:56uvidíte teprve, když přistoupíte blíž.
00:17:59Malířka Dana Sahánková vystavuje své kresby v pražské Trafačce.
00:18:03A teď i u nás ve studiu. Dobrý den.-Dobrý den.
00:18:06-My máme, my jsme vlastně ve virtuální galerii.
00:18:09A je potřeba říct, že tohle jsou kresby.
00:18:13-Ano, jsou to perokresby přímo.
00:18:19A jsou kreslené na plátně.
00:18:22Jak tady vidíte, tak se často, seskládají z více částí.
00:18:28A tvoří velké celky,
00:18:30konkrétně tento obraz je ve skutečnosti
00:18:34až 5 metrů dlouhý a 2 metry vysoký.
00:18:37-Snad se neurazíte, když řeknu, že z dálky to vypadá jako,
00:18:40jako jednolitá plocha.
00:18:43Nepoužíváte barvy, jsou to kresby.
00:18:45A když člověk přijde blíž,
00:18:47tak tam uvidí netušený svět, vlky, hodně srsti?
00:18:51Je to záměr, je to test divácké pozornosti?
00:18:56-No, je to záměr.
00:18:58Já jsem vlastně při diplomové práci, vlastně v roce 2011,
00:19:03udělala takovou první kresbu, kde vlastně byla moje rodina,
00:19:08pouze jako siluety, ale byli osrstění.
00:19:14A tehdy jsem na svém klíně při tom kreslení zahlédla králíka,
00:19:19kterého jsem tam vědomě nakreslila.
00:19:21A mně to přišlo jako magický okamžik.
00:19:24Protože já jsem roky předtím kreslila autoportrét s králíkem
00:19:27a mělo to pro mě velkou symbolickou hodnotu,
00:19:30a najednou se tam objevil úplně sám.
00:19:32A rozhodla jsem se, že se vydám tady tou cestou.
00:19:35-Tady by nějaký analytik řekl, no, tak srst,
00:19:38to je symbol něčeho divokého, něčeho necivilizovaného.
00:19:42Vysvětlujete si to takhle? Co pro vás znamená ta srst?
00:19:46My tady vidíme, tohle je výjev přímo vlčí.
00:19:50-No, je to přesně tak, je to něco divokého
00:19:54a je to pro mě něco beztvarého nebo nediferencovaného,
00:20:00co vlastně ovšem obrůstá vlastně ty předměty.
00:20:06Nejsou to teda jenom zvířata,
00:20:08ale vlastně jsou osrstěná i křesla...
00:20:11-Čili váš svět je porostlý srstí.
-Ano.-Na těch obrazech.
00:20:14Tady to... Tady bych musel opravdu přijít blíž.
00:20:18Jaká je legenda tady k té kresbě?
00:20:21-To je vlastně jeden z prvních obrazů ze zlaté série,
00:20:26jsou vlastně kresleny na zlatém podkladě.
00:20:29A vzniklo to tak, že jsem hledala způsob,
00:20:33jakým dostat do toho obrazu světlo,
00:20:36teda jiné světlo, než které modeluje ty tvary,
00:20:39které svítí zpoza.
00:20:42A tenhle, ta architektura, která se tam objevuje,
00:20:46tak to je vlastně segment
00:20:48z toho prvního velkého obrazu, který jsme tady viděli.
00:20:52Který je tam několikrát zazrcadlen,
00:20:55a tudíž vytvořil takový prolamovaný,
00:20:57jako abstraktní prostor.
00:20:59-Takže máme magický svět, kde je zlato a srst.
00:21:02A když se podíváme zblízka, tak ten svět je plný šelem.
00:21:06Je v něm, je v něm nějaké napětí?
00:21:09-Určitě, protože tam nejsou jenom šelmy,
00:21:12ale jsou tam vlastně i srnky,
00:21:14tedy vlastně takové oběti vlastně těch šelem.
00:21:19Takže mezi nimi určitě vzniká napětí.
00:21:22Současně právě tady na těch obrazech můžeme vidět,
00:21:25že i ty šelmy jsou vlastně rozkládány
00:21:28a vlastně fragmentovány
00:21:31a znova seskládány do nějakých nových celků,
00:21:34které vlastně z dálky můžou působit jako abstraktní obraz.
00:21:38Ale když se přiblížíme, tak vidíme,
00:21:40že jsou to konkrétní zvířecí tváře.
00:21:43-Jakou roli v tomhle hrálo,
00:21:45že bydlíte vlastně téměř na dohled lesa?
00:21:48-No, já si myslím, že tak jako podvědomě to tam hraje roli.
00:21:52Že vlastně já, když se dívám z ateliéru,
00:21:55tak se dívám na louku, kde se právě pasou daňci.
00:21:58A ráda chodím do lesa
00:22:01a mám vztah jako tady k té divočině
00:22:04a divokým zvířatům.
00:22:06-Člověk by to do vás neřekl.
00:22:08Tyhle obrazy jsou vlastně, naznačují jako nějaký zápas?
00:22:14Možná taky zápas na život a na smrt?
00:22:18-No, řekla bych takový vnitřní zápas určitě.
00:22:24-Tohle je... To vypadá jako trofej, když myslivci u vás...
00:22:28-Ano, to už mi někdo řekl,
00:22:31že by to mohlo viset přesně v lovecké síni. Občas.
00:22:35-Viděl to nějaký myslivec? Někdo, kdo je váš krajan?
00:22:39-No, zatím nevím.
00:22:42-Jestli by se jim to líbilo.
00:22:44-Každopádně tady vlastně je to takový prvek,
00:22:48kdy vlastně ta divokost a ta zvířeckost vlastně
00:22:53se snoubí s tou architekturou a úplně už ji prolamuje.
00:22:57Takže vlastně tam vidíme nějaké architektonické části.
00:23:01Ale, ale vlastně jsou destruovány
00:23:03tou dejme tomu nevědomou silou nebo takovou jako podvědomou.
00:23:08-A vy už jste to naznačila, že ty obrazy vznikají dlouho,
00:23:12je to pracná technika na to, jak je to velké, ta kresba.
00:23:16Proč do toho investovat tolik času,
00:23:19když byste to mohla, jinou technikou, podobného efektu,
00:23:23možná, dosáhnout rychleji, efektivněji?
00:23:26-No, mě vlastně na tom právě baví to, že s tím obrazem jsem dlouho.
00:23:30Že s ním prožiju někdy až rok.
-S ním žijete?
00:23:33-Ano, až rok života.
00:23:35Třeba tento obraz vznikal rok a půl.
00:23:37Jako samozřejmě ne úplně dennodenně,
00:23:40on musí, vždycky udělám část a on musí trochu dozrát.
00:23:44Ale jsou to opravdu měsíce, které s ním strávím.
00:23:48A já mám pocit, že teprve tehdy do něj přejde ta energie,
00:23:53já se s ním sžiju, a vlastně pro mě to má tak jedině význam.
00:23:57-Tady vidíme, že se vám tam prolamuje baroko,
00:24:00jestli se nepletu.
-Ano.
00:24:02-Jsou tam nějací andělíčci, a ti nejsou porostlí chlupy.
00:24:05Tam je kontrast nějaký.
00:24:07-Ano, ano. Je tam baroko nebo hodně renesance.
00:24:11A vlastně je to teďka jedna z mých posledních prací,
00:24:15kde se právě objevují lidské figury,
00:24:18které jsem tam dlouho, několik let,
00:24:21vlastně vůbec neměla v těch obrazech.
00:24:23-Čím to, že vás lidská postava začala zajímat?
00:24:26-No, myslím si, že prostě mi ta zvířata už nestačila.
00:24:29A potřebovala jsem tam právě dostat něco, co nebude osrstěné.
00:24:33Co bude nepokryto tou záhadou možná tolik,
00:24:37i když asi to stejně zůstává lehce záhadné,
00:24:40protože ty postavy jsou jenom fragmenty a nemají tváře a tak.
00:24:44Jsou to andělé často.
00:24:50Ale právě...
00:24:52-Zdá se, že to je taková cesta.
00:24:55A že vám třeba zase třeba něco přestane stačit a vydáte se dál.
00:24:58A já se na to moc těším.
00:25:00-Přesně tak.
-Dana Sahánková.
00:25:02Já vám děkuju za pozvání na vaši výstavu v Trafačce.
00:25:05-Děkuju moc.
00:25:12-A na závěr mám pár tipů na knihu nebo film.
00:25:16Nejlepší americká spisovatelka, o které jste nikdy neslyšeli.
00:25:20Tak se o Lucii Berlinové mluvilo po její smrti v roce 2004,
00:25:24kdy byla konečně objevena.
00:25:26Ve svém Manuálu pro uklízečky vypráví příběhy ztracených lidí,
00:25:30kteří uvízli ve světě veřejných prádelen, protialkoholních léčeben
00:25:34nebo v podřadných zaměstnáních.
00:25:38Muž havaruje za severním polárním kruhem a musí se rozhodnout,
00:25:43jestli čekat na pomoc, nebo se pokusit o záchranu sám.
00:25:46Navíc spolu s ním ztroskotala i vážně zraněná žena.
00:25:49V dramatickém snímku Arctic o síle lidské vůle
00:25:52vyniká dánský herec Mads Mikkelsen.
00:25:56A začíná Pražské jaro.
00:25:58Kromě tří původních skladeb současných českých autorů
00:26:01tu zazní třeba nokturno s těreminem
00:26:03a jako jeden z hostů přijede
00:26:05jazzová zpěvačka Cécile McLorin Salvantová.
00:26:08A tady je ukázka písně The Gentleman is a Dope.
00:26:11Mějte se hezky.
00:26:20Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2019
Přibývají jim posluchači doma i za hranicemi. Zpěvačka kapely Mydy Rabycad Žofie Dařbujánová teď navíc vydává sólovou desku. Poslechneme si ji naživo. / Středověká legenda o Janu Nepomuckém ožívá v normalizačních kulisách roku 1972. Slovenský spisovatel Pavol Rankov vydává Legendu o jazyku. / Co se děje v jejích obrazech uvidíte teprve, když přistoupíte blíž. Malířka Dana Sahánková vystavuje v Pražské Trafačce.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 7
